V Německu mají otrávená vejce. Važte si českých potravin, reagoval šéf Agrární komory

Příští týden se bude ve Sněmovně hlasovat o novele zákona na ochranu zvířat proti týrání. Její součástí je i klecový chov slepic. Ten je podle mnohých neslučitelný s 21. stoletím.

Jaké je stanovisko Agrární komory?Chceme rovné podmínky. A to nejen v rámci EU. Pokud je u nás společenská poptávka po tom, aby vejce pocházela pouze z voliérových nebo podestýlkových chovů, tak říkáme ano.

Nicméně bude to chtít přechodné období. Nedá se to udělat ze dne na den.

Jak by mělo být dlouhé?Postupné uzavírání klecových chovů a přechod na jejich alternativy by mohlo zabrat sedm až deset let. A chovatelé by měli být podpořeni z veřejných zdrojů.

  • Od června 2020 je prezidentem Agrární komory ČR. 
  • Studoval Mezinárodní vztahy a Evropská studia na brněnské Masarykově univerzitě a zemědělství na pražské ČZU. 
  • Agrární komoru do letošního léta zastupoval na jednáních v Bruselu.

Jak?V investicích do modernizace. Dnes u nás z klecových chovů pochází 69 procent vajec. Ještě před pár lety to bylo 85 procent. Chovatelé jsou schopni modernizovat poměrně rychle, ale neudělají to ze dne na den.

Na modernizaci lze použít peníze z Programu rozvoje venkova, to jsou z velké části peníze z EU, částečně kofinancované z národních zdrojů. Podle současných podmínek je nárok na cca 50procentní dotaci.

V posledním kole příjmu žádostí bylo ovšem z důvodu nedostatku zdrojů souvisejících s dočerpáním fondu na konci rozpočtového období 2014 až 2020 podpořeno jen minimum projektů.

Namítnu, že klecový chov je předmětem zejména větších a velkých chovatelů. Ti by přece měli mít dostatečné prostředky na to, aby si modernizaci zaplatili sami.

Ano, ale je třeba si uvědomit, že velcí chovatelé již investovali miliardy do obohacených chovů, jak to po nich před rokem 2012 chtěla EU. Návratnost těchto investic ještě dobíhá a bude dobíhat. Zrušení klecových chovů v Česku je předmětem debaty posledních dvou let.

Proto mluvíme o přechodném období a částečném vykrytí modernizace z veřejných zdrojů. I zemědělci potřebují předvídatelné podnikatelské prostředí. 

V produkci vajec jsme soběstační z nějakých 80 procent včetně samozásobení. Pokud chceme být nadále alespoň částečně soběstační a zároveň upustit od klecových chovů, musíme podpořit i větší podniky.

Třeba sousední Polsko tohle moc neřeší a na zákaz klecového chovu v Česku vyloženě čeká.

Při soběstačnosti Polska na úrovni 130 procent pro tamní zemědělce není při velikosti jejich produkce problém na český trh rychle dodat třeba 700 milionů kusů vajec ročně.

To je v porovnání s naší spotřebou kolik?Ročně se u nás spotřebují asi 2,8 miliardy kusů vajec. Obchodní řetězce je při výpadku domácí produkce budou logicky poptávat a budou je chtít koupit levně, tedy ze zahraničních klecí.

Některé významné řetězce již avizovaly, že chtějí s prodejem klecových vajec skončit.Ne sice všechny, ale ano – do roku 2025.

U některých z nich, vyjma online prodejců, jsme se setkali s tím, že sice mají tuhle deklaraci, ale nadále chtějí vykupovat vajíčka třeba za korunu dvacet korunu deset a chtějí ho prodávat za 2,5 až tři koruny.

Náklady na voliérové a podestýlkové chovy jsou vyšší a logicky je potom vyšší i cena vajec. Setkali jsme se s tím, že chovatelé, kteří již do modernizace investovali, mají nyní problém vejce na trhu udat.

Není řešení zákaz klecových chovů prosadit na celoevropské úrovni?To jsou ty rovné podmínky v rámci EU, které jsem zmínil na začátku. Třeba v sousedním Německu už mají zákaz klecových chovů do roku 2025 nalinkován.

Napříč Evropou vznikla iniciativa, která to požaduje. Dobře. Pojďme to dělat koordinovaně, celoevropsky, přes přechodné období a s podporou státu do zemědělských inovací.

Chceme na to prostřednictvím médií i kontaktních akcí upozornit veřejnost.

V Německu mají otrávená vejce. Važte si českých potravin, reagoval šéf Agrární komoryV Německu mají otrávená vejce. Važte si českých potravin, reagoval šéf Agrární komoryV Německu mají otrávená vejce. Važte si českých potravin, reagoval šéf Agrární komoryV Německu mají otrávená vejce. Važte si českých potravin, reagoval šéf Agrární komory

Budete demonstrovat?

Původně jsme chtěli vyjít do ulic Prahy 15. září, ale vzhledem k vývoji nákazy koronaviru jsme to odložili. Ono totiž nejde jen o klecové chovy.

Nejsem žádný zastánce chovu zvířat kvůli kožešinám, ale když se u nás před rokem zakázal, co se stalo? Poptávka neklesla a kožešiny se začaly ve velkém dovážet z jiných zemí. Viděl jsem záběry z některých zahraničních farem a byly otřesné. Obdobný scénář může nastat i při zákazu klecových chovů.

U těch to ale neskončí. Takový odpor se může zvednout vůči celé živočišné výrobě. V očích části laické veřejnosti dělají zemědělci vždy málo.

My chceme upozornit na to, že udržitelnost zemědělství nezáleží jen na tom, že si u nás společnost něco objedná, ale i o tom, že ona musí být schopná nás adekvátně podpořit z veřejných zdrojů či nás ochránit před dovozy z třetích zemí, které na naše zákony a standardy absolutně kašlou, a proto sem vozí za dumpingové ceny, kterým nemůžeme konkurovat.

Vraťme se ještě k řetězcům. Na začátku léta se u nás hlasovalo o zákonu, který by zvýšil podíl českých potravin na pultech obchodů. Ten ale neprošel a kritizovala ho i Evropská komise, které vadily vysoké povinné kvóty.

Jaký je stav nyní?Mluvili jsme s představiteli jednotlivých politických stran a některým se zalíbila verze s mírnější variantou povinných kvót a to ne pro „české potraviny“, ale pro potraviny z tzv. krátkých dodavatelských řetězců.

To je zcela v souladu s rétorikou Bruselu a jeho Zelené dohody pro Evropu.

Jak velká by povinná kvóta na tyto „lokální potraviny“ mohla být?Návrh je takový, že by se začalo na 55 procentech zastoupení u vybraných položek, přičemž nárůst by byl tři procenta ročně.

Postupně bychom se tak dostali na 73 procentní podíl některých lokálních výrobků, tedy těch, které jsme sami schopni vyprodukovat.

Původní návrh přitom počítal s 85 procenty potravin splňujících definici „česká potravina“.

A kývnou na tohle řetězce?Některé to splňují již dnes, takže by s tím problém neměly. Jiné s návrhem souhlasí, pokud bude účinnost rozprostřena v čase a nebude se týkat produktů, které u nás nemáme.

Ty mimochodem neobsahoval ani původní návrh zákona. Je to více průchozí varianta.

Přesto jsme ve spolupráci s ostatními nevládními organizacemi přišli s návrhem podpory lokálních produktů v rámci zařízení veřejného stravování u organizací zřízených státem či krajem.

To by fungovalo jak?Dnes je ve školních jídelnách či nemocnicích primárním bodem zájmu cena. To znamená, že si třeba dovezou levnější a méně kvalitní brambory ze zahraničí, i když mají 10 kilometrů od místa, kde vaří, zemědělce, co jim je nabídne kvalitněji. To samé platí o ovoci, zelenině, masu či třeba mléčných výrobcích.

Nedojde tak ke skokovému zvýšení cen třeba ve školních v jídelnách?

My si myslíme, že ne. Jde o preferenci. Podstatné je, že se prvně obrátí na lokálního dodavatele. Cena zůstane důležitým faktorem, ale není to už faktor čísla jedna. Bereme to jako podporu malých lokálních dodavatelů, kteří mají problém dostat se do řetězců. Těm by to mohlo hodně pomoci.

O tom, že řetězce u nás drží 85 procent trhu a hledají odbyt hlavně na cenu, se u nás mluví roky. Co internetové obchody, které s koronakrizí posilují svoje postavení na trhu? Nemohly by ony více cílit na kvalitní české a lokální potraviny?Ano.

Internetoví prodejci si již dnes dávají lokální potraviny do vývěsního štítu a myslím, že k tomu pomalu dojdou i řetězce. A třeba i bez legislativy. Víte, nám se stává, že český zemědělec přijde za řetězcem a nabízí mu stejné brambory, které prodává za 10 korun za 5 korun.

Jenže tam se setká s tím, že je prodejce raději doveze za 3 koruny z Německa nebo Belgie. Náklady na vypěstování sice rostou, ale řetězce výkupní ceny zvyšovat nechtějí.

Prošel jste si v poslední době regály se zeleninou? Markantně zdražila za koronakrize, kdy se to asi dalo pochopit kvůli problémům v logistice. Hranice jsou ale otevřené a ceny jsou stále stejné.Prošel. Řetězce si zvykly na to, že cena šla nahoru, ale odbyt se nesnížil.

Během korony nás lékaři nabádali, jezte více zeleniny, je to zdravé a lidé na to i přes inflaci slyšeli. Dodnes musím vysvětlovat, že drtivá většina zeleniny, která se zde v době plošných opatření prodávala za přemrštěné ceny, nebyla z Česka. Žádný český zemědělec si na tom kapsu nenamastil. Výkupní ceny českých zemědělců dokonce klesaly.

I v sezóně, kdy je u nás možno vypěstovat rajčata a papriky, je válcují ty z dovozu a to by měl právě ošetřit zákon o potravinách.

Šéf Agrární komory: České potraviny v řetězcích musejí chtít i samotní zákazníci

Žně začaly jen pár týdnů po vašem zvolení do nové funkce. Jak to zatím vypadá?Žně se letos oproti loňskému roku trošku opozdily, v souvislosti s klimatickou změnou jsme byli v posledních letech zvyklí, že se začínalo i končilo dříve. Nyní se částečně vracíme k normálu, to znamená, že hlavní část sklizně připadá někam na přelom července a srpna.

V Německu mají otrávená vejce. Važte si českých potravin, reagoval šéf Agrární komoryZdroj: DeníkBohužel máme oblasti, které měly oproti loňsku výrazně více srážek, takže tam byly „mokré“ žně, a zemědělci se potýkali s tím, že museli sklízet něco, co potom budou ještě muset dosoušet. Pro některé z nich to může být problém, protože ne všichni jsou vybaveni takzvanou posklizňovou linkou, což znamená další náklady, respektive srážky pro obilí dodané do výkupu.

Přečíst článek ›

Čekáte dobrou úrodu?Čísla zatím ukazují, že bude na úrovni průměru. Budou vyšší výnosy, protože nám významně pomohlo, že se naplnilo pořekadlo „studený máj, v stodole ráj“.

Pomohlo i to, že v červnu i červenci bylo více srážek a méně tropických dnů, zrno tak jako v minulých letech nezasychalo. Lokálně to samozřejmě stejně jako loni může být kvůli srážkovému stínu velice špatné. Nejhorší je pak kombinace sucha a škůdců.

Budete mít zájem:  Diskrétní zóna znamená: Svlékněte se v jedné kabince

U obilovin jsou na většině území letos výnosy lepší, ale zase máme menší plochy oseté pšenicí.

Nejenom o žních je velkým tématem soběstačnost v zemědělských komoditách. Jak jsme na tom nyní?Třeba v obilovinách jsme přebytkoví. Sklízí se tady kolem sedmi až osmi milionů tun s tím, že tři až čtyři miliony ročně se musí vyvézt.

Horší je to u takzvaných citlivých komodit, třeba u brambor. U nich hodně záleží na vývoji počasí.

Letos byly na mnoha místech porosty brambor více zamokřené, a proto se musely hodně ošetřovat proti plísním, aby bylo možné sklidit produkci kvalitní a bezpečnou pro spotřebitele.

Vypadá to, že zemědělci nemají počasí rádi. Stěžují si, ať je vedro nebo prší…Ideální je, když zaprší v květnu, a potom před žněmi přestane pršet. Jestliže se hovoří o zákazu desikace, tedy předsklizňového sušení pole různými desikanty, tedy glyfosáty, tak to už neděláme, a proto jsme více závislí na tom, aby nám do žní nepršelo.

Takže když je deště moc a přijde v nepravou chvíli, tak je ještě větší problém, než dříve. To všechno s sebou přináší klimatická změna, kterou řešíme v posledních pěti, deseti letech. Navíc se obecně zvyšuje teplota, což zvyšuje také odpar, a k tomu naopak přicházejí přívalové deště, které jsou pro nás nebezpečné, i z hlediska eroze. Déšť i pěkné počasí prostě musí přijít v pravý čas.

Přečíst článek ›

Bez chemických látek se neobejdete?Nový Evropský parlament i Evropská komise kladou větší důraz na ekologická témata. Máme tady Zelenou dohodu pro Evropu.

Kvůli koronaviru se sice spousta věcí rozjela až teď od poloviny roku, ale co se týká legislativy, je tam velký tlak na to, aby zemědělství bylo šetrnější k životnímu prostředí a aby se přizpůsobilo trendu nízké uhlíkové stopy.

To znamená vyšší náklady a nižší výnosy. To je pro nás samozřejmě problém, protože máme dlouhodobě klesající výkupní ceny, které kopírují světové trendy. V posledních letech nás drželo nad vodou, že jsme byli schopni pomoci si šlechtitelsky třeba u produkce mléka, nebo k vyšším výnosům obilovin, brambor i třeba cukrové řepy. To nám kompenzovalo stagnaci cen.

A v budoucnu?Pokud přijde Evropská unie s tím, že nebudeme moci používat některé přípravky na ochranu rostlin, nebudeme schopni tu produkci zajistit. Jednoduše když si vezmu právě třeba brambory, tak zaprší-li nám v nevhodnou dobu, tak velkou část produkce bez ochrany rostlin obětujeme plísním. Prostě se to neurodí, ale shnije.

Vraťme se od chemie ještě zpět k soběstačnosti čeho máme dost, a čeho málo?To samé, co platí o obilovinách, platí i o olejninách nejen o řepce, ale i o máku. Jsme jeho vývozcem, zejména v posledních letech se začíná hodně objevovat.

Většinou jsme soběstační v tom, co umíme dobře pěstovat, co nám vyroste i při nepřízni počasí a o čem víme, že to taky prodáme. Ze živočišných komodit jsme soběstační v mléce, protože jsme udělali velký pokrok ve šlechtění. Řečeno jednoduše, krávy dobře dojí, a jsme schopni mléko dělat efektivně a taky ho dobře prodat, třeba i do Německa.

A masná produkce?I díky dotační politice státu se daří produkce hovězího masa.

Soběstační jsme ale i proto, že zatímco v roce 1989 se konzumovalo 21 kilogramů hovězího masa na osobu, tak dneska to je jen někde mezi sedmi a devíti kily.

Stalo se z toho relativně luxusní zboží a většina českých spotřebitelů se orientuje na levnější kousky masa, kdežto celá živá zvířata nebo dražší sortiment jako svíčková jde na export.

Když to jde u hovězího, proč se nám nedaří ve vepřovém?V něm jsme soběstační jen ze 40 procent. Dneska je třeba obrovský problém postavit nový vepřín. Nejen sehnat všechna povolení, ale hlavně přesvědčit obyvatele z okolí, aby se nebáli zápachu.

Přitom dneska již máme nové technologie, různé pračky vzduchu, které jej jsou schopny eliminovat.

Ale lidé si už venkov představují jen jako místo k odpočinku, nikdo nechce, aby jim přes něj přejížděly traktory, a už dvojnásob každému vadí riziko, že ucítí nějaký nepříjemný odér.

Přečíst článek ›

Bude to ale zřejmě i otázka ceny. Mýlím se?Dovolit si to mohou jen ti zemědělci, kteří mají více různých činností. Pokud třeba pěstují řepku, obiloviny nebo brambory, tak si mohou dovolit i živočišnou výrobu, ale dávají stejně přednost mléku.

U prasat je to náročnější, protože dlouhodobě byla pod nákladovou cenou a zemědělským podnikům se to prostě nevyplatilo.

Ceny tady určuje trh a ten evropský je jednotný, dováží a vyváží se přes hranice, a ceny jsou velmi nízko, takže malí zemědělci mají problém tomu konkurovat.

A ti větší?Dneska se dá říci, že tady výrobu prasat drží spíše podniky střední a větší. Některé přitom na nich vydělají jenom jeden rok z deseti, některé vůbec. Pro menší to je problém, protože když budou pár let jen prodělávat, tak to nakonec zavřou, protože se zisku nedočkali. I ty větší ale mají problém si před akcionáři obhájit něco, co dlouhodobě nepřináší zisk.

Je podle vás nějaká cesta, aby se na vepřové opět kladl větší důraz?Mohlo by pomoci, kdyby se české vepřové preferovalo na pultech obchodů. Už se mi totiž stalo, že jsem v obchodě hledal české vepřové maso, ale vůbec žádné jsem tam nenašel.

Soběstačnosti by asi nejvíc pomohlo, kdyby se změnila obchodní politika řetězců ve prospěch českého zboží. Ale je to i na nás, aby se spotřebitel dozvěděl, proč má vlastně kupovat zrovna české zboží, a na řetězce zatlačil, aby ho také nabízely.

Zemědělci by totiž ze všeho nejvíc potřebovali stabilnější odbyt.

Obchodníci tedy stále preferují dovoz ze zahraničí?Řetězce se jako podnikatelské subjekty primárně orientují na to nejlevnější když nakoupí máslo za dvacet korun z Belgie a prodají za padesát, tak mohou být šťastné.

V Belgii ho mají zemědělci dotované, ale nám se o něčem takovém může jenom snít. Naše ho bude stát pětadvacet, takže pokud chce mít stejnou obchodní přirážku, bude ho muset prodávat o těch pět korun dráž.

A zákazník si spíš koupí to belgické, protože je o těch pět korun levnější.

Nenakupuje se ale přece jenom v řetězcích…To sice ne, ale je potřeba si uvědomit, že řetězce tady mají téměř 90 procent trhu. Je pravda, že koronavirus pomohl iniciativám on-line nákupů.

Využívá je mnohem víc lidí a některé z nich speciálně vyhledávají české farmáře.

To je dobrá cesta, protože když v kamenném obchodě spotřebitel české zboží nenajde, tak si ho prostě nekoupí, zatímco on-line obchody se na české věci často orientují, protože je to pro ně alternativa. Také prodej ze dvora dává pro spoustu menších zemědělců smysl.

Přečíst článek ›

Ti větší to zčásti dělají taky, ale pořád většina obyvatel je zvyklých jezdit do řetězců a udělat si v nich velký nákup. Mentalita se mění, ale kupní síla u nás je pořád nižší než v zahraničí. A i když někde šly platy v posledních letech výrazně nahoru, lidi si stále radši nechávají peníze na hezkou dovolenou nebo auto, ale potraviny kupují co nejlevnější.

Nicméně ani ten, kdo si zajde na farmářský trh a připlatí si, nemá jistotu, že to předtím prodávající nekoupil někde v supermarketu.

Některé farmářské trhy nejsou stoprocentně farmářské, to je potřeba si říct, a může se stát, že jde o přeprodej z nějakého řetězce.

Naše okresní a krajské pobočky pořádají různé jarmarky a farmářské trhy, a jsem přesvědčen, že můžeme garantovat, že to je od našich členů, že je to skutečně farmářské.

Ale to je na náměstích v menších městech. Nebavíme se o náplavce u Vltavy, protože Praha je v tomhle specifická. Jednak je v ní největší procento lidí, kteří jsou si schopni za potraviny opravdu připlatit, a jednak je tady největší procento lidí, kteří to vědí, a samozřejmě to někdy i zneužívají.

Co byste tedy spotřebiteli doporučil?Pokud by chtěl zaručenou kvalitu od farmářů, tak se může orientovat na on-line prodejny. To už dnes funguje, naproti tomu jdou i některé řetězce, které naše členy přímo kontaktují a dělají si regionální okénka, pultíky a chovají se vůči dodavatelům slušně.

Funguje i prodej ze dvora přímo od našich členů, ale většina lidí je dnes mentálně nastavena na to, aby si spíš zašli do supermarketu, než aby kvůli bramborám zajeli rovnou k panu Novákovi a pro zelí vedle k panu Dvořákovi.

Jak se v poslední době mění zemědělství a jak moderní zemědělství za pár let bude vypadat?Jednou z cest jsou nové metody šlechtění, v nich vidíme velký potenciál. Dříve se tady diskutovalo o geneticky modifikovaných organismech, nicméně už víme, že většina obyvatel s tím má problém.

Nové metody šlechtění mohou fungovat třeba tak, že někdo rozluští genom pšenice a řekne: tenhle gen je spojený s odolností vůči suchu. My jej potom můžeme v té konkrétní variantě pšenice zesílit, aby opravdu byla odolnější vůči suchu a teplotnímu stresu.

To je jedna z možností a dá se to udělat mnohem rychleji než starými metodami.

Přečíst článek ›

A co nové technologie?Druhou cestou je takzvaná chytrá krajina, chytré zemědělství. Máme tady drony, satelity, což naši předci neměli, a také různé společnosti, které se zabývají analýzou konkrétních polí.

Řeknou vám, co přesně na kterých místech potřebuje půda přidat, aby výnos byl vyrovnaný. Máme zkušenost, že na části pozemku je výnos čtyři tuny z hektaru, na jiné šest, a opravdu lze zajistit, aby těch šest tun tam bylo všude.

Tohle by mohla být cesta, a samozřejmě nesmíme zapomenout na moderní závlahy a systémy zadržování vody v krajině, o jejich využití se budeme snažit.

Budete mít zájem:  Kam se psem, když jedete na dovolenou?

Budou na to mít sedláci dost peněz?Má-li být cestou precizní zemědělství, potřebujeme větší propojení s akademickou sférou i privátními společnostmi, které by byly schopny nakoupit drony, udělat analýzu a nabídnout to všechno zemědělcům v balíčku se službami.

Protože když si bude každý zemědělec sám kupovat chytrou sečku, chytrý traktor, chytrý kombajn, ty velké zemědělské podniky mohou, ale menší s tím budou mít velký problém, takže to nebudou schopné utáhnout.

Ale dokážu si představit, že zemědělský podnik si zaplatí analytiky, kteří mu to pole zmapují a řeknou, kde by na něm měl víc orat, kam dát víc organické hmoty, kde třeba vápnit nebo kam dát hnojiva zajišťující vyšší kyselost.

Jak je to ale s obecným zájmem o zemědělství? Oboru se přece trvale nedostává lidí…Věnovat se celý život zemědělství, to není jen tak. Naše dědy uživilo deset hektarů, naše otce padesát, ale nás třeba už neuživí ani sto, protože náklady jsou čím dál tím vyšší a výkupní ceny pořád stejné a hlavně malí zemědělci na to dost narážejí.

Přečíst článek ›

Navíc vzhledem ke klimatické změně je to všechno nejisté, může přijít rok, kdy se neurodí, a lidé se mohou bát, co budou v takovém případě dělat. Ale i tady mohou hrát svou roli moderní technologie, které jsou pro mladou generaci atraktivní. Tohle je práce s něčím hmatatelným, což pro mnoho lidí může mít svou hodnotu.

Výsledek je sice hmatatelný, ale přesto zde lidé chybějí…Bohužel je pravda, že se děti na zemědělské obory příliš nehlásí.

Zemědělství je vnímáno jako neperspektivní, i když já si myslím, že je to naopak vůbec nejperspektivnější obor. Vždyť lidí bude na světě čím dál tím více a jíst budou muset, to je velká jistota.

Takové automobilky mohou mít své výkyvy a pády, ale zemědělství musí vyrábět pořád.

AKCR.cz › Zprávy › Agrární komora ČR

24. 03. 2021 | Zprávy | Agrární komora ČR

(Praha, 24. 3. 2021) Popularita drůbežího masa na jídelníčku českých spotřebitelů každým rokem stoupá. V posledních letech opět mírně roste i konzumace vajec. Chovatelé zlepšují welfare chovaných zvířat a postupně budou zavádět režim kvality jakosti Q CZ.

22. 03. 2021 | Zprávy | Agrární komora ČR

Druhé letošní jednání představenstva, společné s dozorčí radou Agrární komory ČR, se konalo ve středu 17. března 2021.

Vzhledem k současným epidemiologickým opatřením se uskutečnilo online formou za účasti ministra zemědělství Miroslava Tomana.

Do diskuze byl také zapojen Jindřich Fialka, náměstek sekce zemědělství a potravinářství a Martin Šebestyán, generální ředitel Státního zemědělského a intervenčního fondu.

16. 03. 2021 | Zprávy | Agrární komora ČR

Tisková zpráva 15. 3.

2021 – Krátký čas na přípravu, nedostatek testovacích sad, špatná komunikace s distributory, nízká kapacita očkovacích center, problémy s cenou jednotlivých typů sad, refundace nákladů od státu, nedořešená legislativa při pozitivitě zaměstnanců a časová a finanční náročnost testování zaměstnanců. To všechno jsou problémy, se kterými se potýkají zemědělské a potravinářské podniky napříč celou Českou republikou. 

11. 03. 2021 | Zprávy | Agrární komora ČR

Tisková zpráva 11. 3. 2021 – Pšenice ozimá v Bystřici pod Lopeníkem je v těchto dnech ohrožená chorobou zvanou pravý stéblolam.

Toto onemocnění vyznačující se hnědnutím stébel může způsobit zemědělcům výnosové ztráty dosahující až 30 procent. Při včasném zásahu stačí snížená dávka přípravku proti houbovým chorobám.

Tuto informaci a mnoho dalších získá zemědělec na novém portálu AgroRisk pro včasné výstrahy před negativními dopady počasí, chorob…

09. 03. 2021 | Zprávy | Agrární komora ČR

Tisková zpráva 9. 3. 2021 – Zemědělské a potravinářské podniky v Česku požadují zařazení svých pracovníků do přednostní kategorie pro očkování proti onemocnění covid-19 jako součást tzv. kritické infrastruktury.

V opačném případě může dojít ke znatelnému omezení dodávek potravin pro obyvatele se všemi negativními důsledky.

Vyjádřilo se tak 83 procent společností v rámci průzkumu, který provedly mezi svými členy Agrární komora ČR a Potravinářská…

18. 02. 2021 | Zprávy | Agrární komora ČR

První letošní jednání představenstva Agrární komory ČR se konalo ve středu 17. února 2021.

Vzhledem k současným epidemiologickým opatřením proběhlo jednání online formou, a to za účasti pana ministra zemědělství Miroslava Tomana, náměstků sekce zemědělství a potravinářství Jindřicha Fialky, sekce pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání Pavla Sekáče a sekce EU a zahraničních vztahů Jiřího Šíra. Jednání se účastnil také ústřední ředitel Státní…

29. 01. 2021 | Zprávy | Agrární komora ČR

V Praze dne 29. 1. 2021Č. j.: 10/2021 Vážení zástupci obchodních řetězců,  jak jistě víte, ve středu 20.

ledna 2021 projednala a schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky novelu Zákona o potravinách a tabákových výrobcích, včetně pozměňovacího návrhu, který od příštího roku potenciálně zavádí povinný minimální podíl zboží z tzv. krátkého dodavatelského řetězce (tedy potravin lokálních). Tento povinný podíl se přitom…

26. 01. 2021 | Zprávy | Agrární komora ČR

26.1. 2021 – Agrární komora České republiky společně s Českomoravskou drůbežářskou unií pečlivě sleduje aktuální situaci vyvolanou výskytem ptačí chřipky na území České republiky, lokalizovanou v oblasti Jižních Čech. Nových ohnisek stále přibývá jak u volně žijících ptáků, tak i v drobnochovech.

23. 01. 2021 | Zprávy | Agrární komora ČR

Ve středu 20.

ledna schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR novelu Zákona o potravinách a tabákových výrobcích, a to včetně pozměňovacího návrhu poslance Radima Fialy (SPD) o povinném podílu vybraných (130 položek) základních potravin na pultech větších (plocha nad 400 m2) prodejců potravin. Daný pozměňovací návrh není rozhodně ideální. Pro běžného spotřebitele není vůbec snadno pochopitelný. Vždyť stojí na takových parametrech jako je…

22. 01. 2021 | Zprávy | Agrární komora ČR

Vitamin D zásadním způsobem posiluje obranné reakce člověka. Jeho přítomnost v těle je naprosto nezbytná. Dostatečný příjem vitaminu D nás může pomoci ochránit i před virovými infekcemi. Příjem vitaminu D v české populaci není z pohledu odborníků optimální.

22. 01. 2021 | Zprávy | Agrární komora ČR

Hovory z lán(ů) – Ačkoliv by se to mohlo podle titulku zdát, nepůjde tentokráte tolik o „dáreček“ z Wu-chanu, za posledních dvanáct měsíců tolik skloňovaný.

Ani o jeho nejnovější mutace, tedy ani o tu britskou, která se vesele bez pasu a víza promenáduje po kontinentální Evropě, ani o tu „českou“, již nedávno údajně identifikovali v sousedním Polsku.

Zlí jazykové tvrdí, že polští laboratorní specialisté „českou mutaci“ pod mikroskopem spolehlivě…

23. 11. 2020 | Zprávy | Agrární komora ČR

Agrární komora České republiky v období jarního nouzového stavu vyhlásila veřejnou sbírku s cílem finanční pomoci zařízením, která pečují o pandemií zvláště ohrožené seniory, nemocné a hendikepované spoluobčany. Sbírka byla povolena Osvědčením KUOK 40935/2020 Krajského úřadu Olomouckého kraje od 6. dubna 2020 a ukončena 15. května 2020. Účetní administrace sbírky bude ukončena k 31. 12. 2020.

30. 10. 2020 | Zprávy | Agrární komora ČR

V Praze dne 30. října 2020 – Husa domácí patří mezi nejstarší domestikovanou drůbež. Někteří archeologové datují počátky jejího chovu v Evropě již do mladší době kamenné.

Pečená husa s přílohou (knedlíky nebo bramborové placky) patří mezi zaručené speciality tuzemské kuchyně a je také nedílnou součástí tradic spojených se zimním obdobím, tedy svátkem sv.

Martina (Svatomartinská husa) a později Vánoc jako Svatoštěpánská husa. V souvislosti s…

Agrární komora | iROZHLAS – spolehlivé zprávy

Nynější návrh stanovuje jako přípustnou ztrátu ornice v důsledku vodní eroze až devět tun z hektaru za rok pro hluboké a středně hluboké půdy. V předchozí verzi byla přípustná ztráta až 17 tun.

Zeman v minulých letech hovořil o nutnosti zavlažování krajiny a o tvorbě rybníků. Letos připomněl boj s kůrovcem.

Zemědělce trápí klesající cena řepky. Ještě před několika lety jim plodina dobře vydělávala, za tunu dostávali i přes 12 tisíc korun. Teď je to sotva osm a půl tisíce.

Zemědělci stále nedostali odškodné za loňské sucho. Minulá vláda na náhrady vyčlenila dvě miliardy. Podmínky, podle kterých chce ministerstvo zemědělství dotace vyplácet, ale kritizuje agrární komora.

Spor mezi dovozcem automobilů Hyundai a některými českými dealery pokračuje. Společnost Hyundai Motor Czech poslala osmi z nich dopis, kde po nich žádá stovky milionu korun za kolektivní bojkot, upozornila Mladá fronta Dnes.

Novým prezidentem Agrární komory ČR byl dnes zvolen Zdeněk Jandejsek, ředitel firmy Rabbit Trhový Štěpánov. V čele komory nahradil Miroslava Tomana, který už nekandidoval.

Dvaašedesátiletý Jandejsek, který je zároveň předsedou Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, mezi své priority řadí například omezení zahraničních dovozů potravin za dumpingové ceny a vyšší podporu státu intenzivní živočišné výrobě a citlivým komoditám.

Nízké výkupní ceny mléka a masa i následky sucha trápí české zemědělce. Jak dnes uvedlo vedení Agrární komory, farmáři sice nebudou připravovat žádné protesty, ale žádají po ministerstvu zemědělství urychlenou finanční pomoc. Resort přislíbil, že se pokusí dát zemědělcům dalších více než 300 milionů korun jako mimořádnou podporu.

V boji se suchem vláda zřejmě podpoří vznik většího množství mokřadů a rybníků. Na jednání se zástupci Agrární komory ČR to dnes v Šitbořicích na Břeclavsku řekl premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. Zemědělci by podle něj měli také zvážit, jaké plodiny pěstují.

Budete mít zájem:  Bylo vyhlášení pandemie prasečí chřipky podvodem století?

Pěstitelé a zástupci Agrární komory řeknou, jaká byla letošní sklizeň chmele. Kvůli horku a suchu v letních měsících odhadují, že bude asi o dva tisíce tun nižší než loni.

Vedení Agrární komory představilo v Českých Budějovicích požadavky na ministra zemědělství. Marián Jurečka od nich dostal ultimátum do konce září. Do té doby má schválit například nové dotační programy producentům mléka.

Agrární komoře se nelíbí, že některé obchodní řetězce českým producentům údajně nabízejí příliš nízké ceny mléka. Podle ní tak zneužívají situaci na trhu.

Klesající cenu mléka bude dnes řešit mimořádně svolané představenstvo Agrární komory ČR. Podle aktuálních údajů klesla v červnu výkupní cena za litr syrového mléka na 7,52 Kč. Podle komory je tak pod výrobními náklady. Situaci způsobilo zrušení mléčných kvót, ale také ruské embargo na dovoz potravin.

Jihomoravská agrární komora chce dosáhnout zvýhodnění zdejších zemědělců při přidělování evropských dotací tím, že region získá statut oblasti ohrožené suchem a erozí. Extrémní klimatické jevy jižní Moravu skutečně trápí, ministerstvo vnitra se ale o vyjednání lepších podmínek zatím nepokusilo.

Prezidentem Agrární komory České republiky se v Olomouci stal Miroslav Toman, který na 22. sněmu kandidoval na funkci prezidenta jako jediný. Jedním z hlavních Tomanových cílů ve funkci je vytváření nových pracovních míst.

Povodně zřejmě ovlivní cenu některých potravin. Celkové škody, které způsobila velká voda, dnes vyčíslí Agrární komora.

Zemědělci začínají sčítat škody po letošní povodni. Podle šéfa Agrární komory Jana Veleby by škody mohly dosáhnout stovek milionů korun, možná až přes miliardu. Voda zaplavila až 80 tisíc hektarů zemědělské půdy. To jsou zhruba dvě procenta zemědělských pozemků v České republice. Jak konkrétně se ztráty promítnou či nepromítnou do cen potravin, zatím není zcela zřejmé.

Zemědělci se po dlouhé zimě snaží dohnat zpoždění v jarních pracích na polích. Upozorňují, že by se zima mohla odrazit na kvalitě úrody a následně i na cenách potravin.

Do toho sčítají ztráty za minulý rok způsobené mimořádným suchem. Nejvíc postižený region, jih Moravy, je odhaduje na sedm miliard korun.

Tamní zástupci Agrární komory dnes komentovali nové vládní plány, jak do budoucna pomáhat zemědělcům v takových situacích.

Čeští zemědělci a obce v letech 2014 až 2020 zřejmě nepřijdou o 300 milionů eur, tedy zhruba 7,5 miliardy korun z Programu rozvoje venkova, které na jednání šéfů zemí EU nechal premiér Petr Nečas přesunout ve prospěch kohezních fondů. Na sněmu Agrární komory v Olomouci to řekl ministr zemědělství Petr Bendl.

Agrární komora varuje, že z českých polí možná za pár let zmizí brambory nebo cibule. Jejich produkce se totiž rok od roku snižuje. Za problémy zemědělci vidí nízké výnosy i výkupní ceny, chování hypermarketů se zahraničními vlastníky nebo nerovné podmínky v přidělování evropských dotací.

Řidiči se dnes především na silnicích prvních a druhých tříd musí dopoledne připravit na komplikace. Způsobí je traktory zemědělců, kteří vyjedou na vytipovaná místa na protest proti vládním plánům na zrušení takzvané zelené nafty, díky níž mají zatím nárok na vrácení 60 procent spotřební daně, kterou zaplatili za palivo použité při práci na poli.

Krizový štáb Agrární komory dnes oznámí, jak budou zemědělci protestovat proti zrušení takzvané zelené nafty. Předseda vlády ani ministr financí totiž prý nereagovali na dopis, kterým je farmáři žádali o jednání, a tak je možné, že zemědělci vyjdou do ulic. Podle komory už není na co čekat.

Problémům kolem bio ovoce a zneužívání dotací některými pěstiteli se věnuje dnešní jednání Agrární komory. Část českých ekozemědělců totiž pobírá peníze na bio výrobu z Evropské unie, ale sklízí takzvané bio seno.

Za nepřiměřeně vysokou označili současnou cenu vajec účastníci 20. sněmu Agrární komory v Olomouci. Podle jejího prezidenta Jana Veleby neodpovídá zvýšení výrobních nákladů. Veleba proto očekává po Velikonocích snížení ceny vajec, i když ne na výši loňských cen.

Na nutnosti zachování takzvané ‚zelené nafty‘, ze které stát zemědělcům vrací více než polovinu spotřební daně, se dnes shodli účastníci 20. sněmu Agrární komory v Olomouci. Její zrušení má přitom být v návrhu rozpočtu pro příští rok. Opatření by mělo státnímu rozpočtu ušetřit 1,6 miliardy korun ročně. Proti němu vystoupil na olomouckém zasedání i ministr zemědělství Petr Bendl.

Někteří obchodníci zneužívají podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby paniky v souvislosti s nedostatkem vajec na trhu a neúměrně zvyšují své marže.

Podle výsledků, které zveřejnila společnost ČEKIA, hrozí u nás každé druhé agrární firmě krach. Podnikání v zemědělství komplikují přísné unijní předpisy či rostoucí dovozy levných potravin. Podíl oboru na tuzemské ekonomice dlouhodobě klesá. Agrární analytik Petr Havel však s výsledky nesouhlasí.

Brusel představil reformu společné zemědělské politiky Evropské unie. Obrovské sumy dotací se podle návrhu nebudou zmenšovat, ale změní se pravidla pro jejich přidělování. Například se bude komise více ohlížet na ekologická kritéria a omezí přímé platby jednomu podniku na maximálně 300 tisíc eur, tedy asi 7,4 milionu korun.

České biopotraviny jsou bezpečné. Tvrdí to Agrární komora v reakci na šíření nebezpečné bakterie, která způsobuje, hlavně v Německu, krvácivé průjmy a selhání ledvin.

Agrární komora ČR: Kvalitní české potraviny pro české obyvatele minimálně na úrovni 55 %!

V minulém týdnu se uskutečnilo jednání Zemědělského výboru (ZV) Poslanecké sněmovny PČR. Na jeho programu bylo mimo jiné i projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb.

, o potravinách a tabákových výrobcích.

Právě k tomuto zákonu vystoupil před poslanci prezident Agrární komory (AK) ČR Zdeněk Jandejsek, který k této novele zákona sdělil názory našich zemědělců a potravinářů o tom, jak zabezpečit náš, tuzemský trh kvalitními českými potravinami.

Ve zprávě z tohoto jednání zemědělských poslanců, které bylo zveřejněno na webových stránkách Agrární komory ČR, se uvádí, že prezident AK ČR Zdeněk Jandejsek se snažil přesvědčit poslance o tom, aby podpořili výrobu českých potravin, a současně i jejich významnější zastoupení na pultech potravinářských obchodů v ČR, a to zejména supermarketů a hypermarketů zahraničních obchodních řetězců působících u nás. V této souvislosti prezident Agrární komory ČR vysvětlil poslancům, proč by právě české potraviny měly být na pultech potravinářských obchodů. Konstatoval, že jsou v první řadě kvalitní a mají příznivý vliv na zdraví našich obyvatel. Jde totiž o potraviny, které jsou pro naše občany přirozené, a to jako důležitá součást jejich stravy, neboť, díky přísné kontrole, mají příznivý vliv na zdravotní stav obyvatelstva, jelikož ovlivňují nejen délku, ale i kvalitu našeho zdraví.

Zdeněk Jandejsek zároveň uvedl, že se zde projevuje i velice příznivý vliv domácí potravinové produkce na životní prostředí u nás.

Je to dáno i tím, že v České republice je výrazně nižší spotřeba přípravků na ochranu rostlin, a to několikanásobně nižší než je tomu v Belgii, Německu, Španělsku, Francii, ale i Rakousku. Rovněž je u nás i nižší spotřeba umělých hnojiv.

Dále vysvětlil, že spotřebou domácích potraviny se snižuje uhlíková stopa. Vždyť dnes stovky tisíc kamionů vozí do České republiky potraviny z celé Evropy, případně i z celého světa.

Takže, snížení spotřeby těchto dovážených potravin z různých koutů Evropy či světa, vede ke snížení uhlíkové stopy, a to především snížením množství výfukových plynů od těchto kamionů. Navíc, ovlivní to i snížení počtu dopravních nehod na našich silnicích, přičemž se to týká nejen snížení hospodářských škod na majetku, ale i poklesu střetů nákladních automobilů se zvířaty.

Zároveň Zdeněk Jandejsek zdůraznil, že nejzávažnějším efektem postupného zvyšování soběstačnosti v produkci českých potravin bude skutečnost, že naši zemědělci a potravináři dokáží pro naše obyvatele zabezpečit vysoce kvalitní potraviny, a to i při takových situacích, jako jsou přírodní kalamity a katastrofy.

Případně i při jiných problémech. Konkrétním příkladem toho, jak jsou naši spotřebitelé závislí na dovozu zahraničního potravinářského zboží, byl třeba i nedostatek másla nebo brambor, který jsme před časem na našem trhu zažili.

K tomu Zdeněk Jandejsek podotkl, že když byl na české trhu nedostatek brambor, automaticky se velmi výrazně zvedly jejich prodejní ceny pro spotřebitele, a to bez ohledu, že náklady na jejich dovoz a prodej se v té době nezvýšily.

Přitom naši spotřebitelé vůbec nevěděli, za jakých podmínek byly tyto dovezené brambory vypěstovány, to je, jaké přípravky na ochranu rostlin či jaká hnojiva, byla při jejich vypěstování použita.

Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek dále přednesl našim poslancům návrh AK ČR, aby se postupně zvyšoval podíl českých potravin na našem, tuzemském trhu, a to ze současných 55 %.

Příkladem zde může být Francie, kde právě v souvislosti se zlepšováním životního prostředí, snižováním uhlíkové stopy a podporou jejich tuzemské výroby, je cílem dosáhnout v nejbližších pěti letech 80% podílu francouzských potravin na pultech obchodů ve Francii.

Podle Agrární komory ČR obdobnou politiku praktikuje i Německo, kdy se na německý trh přednostně dodává kuřecí maso, které pochází výlučně z německých chovů, kdy jsou tato kuřata krmena jenom německými krmnými směsmi. Přičemž tato kuřata jsou chována na farmách v Německu a také i našich sousedů zpracována.

Z toho je vidět, jak podotýká Zdeněk Jandejsek, jak si jednotlivé vyspělé státy EU chrání vlastní zemědělce a zpracovatele. To by mělo být pro Českou republiku příkladem, jinak budeme závislí na dovozech potravin ze zahraničí, a jak dodávají naši zemědělští odborníci, i za mnohem vyšší ceny pro spotřebitele.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *