Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny

V budovách Za koupalištěm a Průběžná, byl do kuchyní umístěn nový pomocník na zpracování kuchyňských odpadů – elektrický kompostér.

Jeho uvedení do provozu proběhlo 8.1.2019. Kuchařky byly proškoleny, seznámeny s obsluhou a provozem a ještě tento den jsme začali „ kompostovat“.

Přístroj pracuje zcela automaticky a je vhodný pro organický odpad / syrové i vařené jídlo, ovoce, zeleninu, sušenky, rybí kosti, těstoviny, rýže, kuřecí kosti, skořápky od vajec apod./ Při zpracování odpadu pomáhají mikroorganismy, které se díky vysoké teplotě a kyselosti prostředí rychle množí a odpad dokáží rozložit už do 24 hod.

Kompostéry jsou umístěny v technických místnostech budov a dokáží odpad zredukovat o 90% jeho objemu. Za jejich pořízení děkujeme zřizovateli, jmenovitě paní Petře Drugové, která pomohla s administrativou a vyřízením dotace. Využíváním moderní technologie pomáháme šetřit přírodu a svět našich dětí.

Kalvodová Eva
vedoucí stravování

2018-03-21 – PASTOLERO

Pod pokličkou naší kuchyně máme další novinku pro naše malé jedlíky. Jedná se o těstoviny značky PASTOLERO. Jsou vyrobeny z durum /tvrdé/ pšenice, která dává vyniknout jantarové barvě, příjemné vůni a lahodné chuti. Jejich příprava je snadná, nerozvařují se a drží svůj tvar.

To vše je pro nás velmi důležité, protože i ta poslední vydaná porce musí vypadat jako právě uvařená. Nikomu by se asi nelíbilo mít na talíři nevábnou hromádku slepených těstovin ze dna hrnce. A i když jsou naši strávníci mrňouskové , tak úpravu pokrmu na talíři nepodceňujeme.

Ve školce možná víc než jinde platí, že jako první jedí naše oči.

Eva Kalvodová
vedoucí stravování

2017-10-04 – Nové čaje, nová potravina…

Naše děti si pochutnají na čaji z moringy s brusinkou, který je plný minerálů a vitamínů. Chutnat by jim měl i meduňkový s citronem, který je pro ně také novinkou.

Jako nová potravina se dětem objevila v jídelníčku quinoa. Vyznačuje se jemnou strukturou a lahodnou chutí, je lehce stravitelná a nenadýmavá.

Má vysoký obsah vápníku, fosforu, hořčíku, draslíku, mědi, manganu a zinku. Zatím ji přidáváme do polévek, ale postupně se bude objevovat všude tam, kde jsme byli zvyklí konzumovat rýži.

Kalvodová Evavedoucí stravování

2017-08-30 – PODĚKOVÁNÍ

Poděkování všem zaměstnancům při stravování dětí za osobní příklad, přístup a za zavádění novinek. Je tím patrný kladný přínos a posun ke zdravému stravování v naší školce.

Kalvodová Eva – vedoucí stravování

Hodnocení jídelníčku od Krajské hygienické stanice [PDF]

2015-12-07 – Novinky v jídelníčku

Každý rok se v jídelníčku našich dětí objeví pár novinek a ani ten letošní nebyl výjimkou.

Děti si pochutnaly na vícezrnné kaši s brusinkami, kde směs obilovin a olejnin byla tvořena z ovesných vloček , lněného semínka, kukuřičné krupice, žitných vloček, slunečnice a pšeničných vloček. Talířky po této dobrotě zůstávaly prázdné.

V pitném režimu se řada čajů rozšířila o příchuť broskve, lesních plodů se smetanou a divokou třešeň.

Ovocné koncentráty – džusy – patří mezi stálice v pitném režimu. Mají skvělou chuť, jsou bez konzervantů a barviv, neobsahují žádná umělá sladidla a obsahují minimálně 50% podíl ovoce.

Máme v nabídce příchuť jablko, citron, broskev, pomeranč, multivitamin, černý rybíz, hruška, malina a jablíčko s červenou řepou. Jsou vyráběné podle přírodních receptur a jsou obohacené jódem.

Před podáváním ředíme dětem nápoj vodou.

Ovocné přesnídávky – podařilo se nám sehnat výrobce této dobrůtky, který garantuje 96% podíl ovocné složky. Přesnídávka je bez konzervačních látek, bez umělých sladidel a barviv a s přidaným vitamínem C. Příchutě jsou jablko, jahoda a meruňka, která u dětí zvítězila a mají jí nejraději.

Kalvodová Eva – vedoucí stravování

2015-06-16 – Z oslavy Pastelek

Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny

2015-03-02 – Nápady rodičů jsou nevyčerpatelné, děkujeme

Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny

2015-02-03 – Jablečný mošt z našich zahrad

Na našich školních zahradách je několik jabloní a ořešák. Plody z těchto ovocných stromů se snažíme využívat i v našich kuchyních.

Bohužel oříšky nám loni zmrzly, ale jablíčka se urodila.

Ty nejkrásnější dostaly děti ke svačinkám, z těch ostatních nám paní kuchařky udělaly žemlovku k obědu, upekly moučník a uvařily jablečné pyré ke svačině, ale pořád ještě hodně jablek zbývalo. Co s nimi, když nemáme skladovací prostory a jablíčka v teple nevydrží?

Zkusíme jablka proměnit v mošt …. nápad se za pomoci ochotných lidí proměnil ve skutek a naši mrňouskové si v tomto zimním období pochutnávají na výborném zdravém nápoji, plném vitamínů.

Poděkovat se patří všem, kteří se na dobrém nápadu podíleli.

Pokud nám příroda v letošním roce opět nadělí štědrou úrodu, moštování zopakujeme. Ocenění MŇAM od našich malých strávníků za trochu námahy stojí.

Kalvodová Eva

Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny
Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny

Od listopadu zkusíme dětem zařadit do jídelníčku cereální nápoj do mléka s Betaglukanem, který je dále obohacený o minerální látky vápník, hořčík a zinek.

Betaglukan je bezpečný a velmi účinný doplněk stravy, který zlepšuje stav imunitního systému, obnovuje systém těla a tím umožňuje lepší prevenci před onemocněním.

Získává se z přírodních zdrojů u kterých byl prokázán silný stimulující účinek na imunitní systém a antioxidační aktivitu. Tak těm našim mrňouskům snad trochu pomůžeme zdolat zimní období.

  • Máme připravené příchutě s vanilkou, čokoládou a jahodou – vše je obohacené o vitamíny skupiny A, B,D,C,E.
  • Na jídelníčku bude tento nápoj zařazen k odpoledním svačinám.
  • Kalvodová Eva
    vedoucí stravování

2014-06-24 – Jak na zdravou stravu?

V období předškolního věku dítěte je jeho strava ovlivňována nejen rodiči, ale i předškolním zařízením.
Záleží tedy na nás všech, j a k ý m způsobem dětem stravu nabízíme.

Pokud podávání pokrmu budeme komentovat slovy „To musíš-to je zdravé“, tak se nám děti zcela jistě odmění nechutí k nabízeným potravinám a později i možným velkým problémem v konzumaci zdravých potravin.

V naší mateřské škole se zrodila myšlenka na zdravou oslavu. Učíme děti jíst různé druhy zeleniny a ovoce, děti si samy ovoce servírují, připravují, krájí, dělí – rozvíjíme tak i další schopnosti a sebeobslužné návyky.

Zpočátku byly obavy některých rodičů – cože je to za oslavu –bez sladkostí? My si myslíme, že sladkého mají děti hodně a proto jsme se vydali touto cestou.

Dnes už u nás nikoho nepřekvapuje dítě chroupající list pekingského zelí, děti krájející si jablíčka, když hledají hvězdičky a pak si společně povídají a jablíčka přikusují, děti, které si dají ředkvičku a nevadí jim, že trochu pálí, protože ony už vědí proč .

Ovoce a zelenina se staly běžnou součástí našeho jídelníčku a my stále nacházíme a objevujeme něco nového – tu vitamín na sílu, ten další je na silné kosti a všechny dohromady proti nemocem. … No a takhle to vypadá na stolech našich oslavenců po více jak roční spolupráci rodičů, dětí a učitelek – dorty u nás nenajdete…….

Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny
Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny
Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny
Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny
Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny

Zkusím vám přiblížit pomocí fotografií – amatérských – stravu našich dětí.

Je pátek 11.ledna 2013 a na jídelníčku je chléb se sloní baštou a okurkou,gulášová polévka a dětmi milované buchtičky s krémem. Odpolední svačinkou je knuspi s mrkvovým máslem. Na obrázku vidíte jak jídlo ve školce vypadá, ale jak chutná , na to se musíte zeptat našich strávníků doma sami 🙂

Kalvodová Eva

  1. Ve školním roce se sledované položky spotřebního koše v průměru pohybovaly takto :
  2. Maso 94,59 %
    Ryby 108,05 %
    Mléko  76,99 %
    Mléčné výrobky      84,28 %
    Tuky volné 95,29 %
    Cukry volné  94,8 %
    Zelenina 131,5 %
    Ovoce 93,48 %
    Brambory 110,3 %
    Luštěniny 143,14 %
  3. Oproti předchozímu roku se zvedla konzumace  volných  cukrů, což je způsobeno přípravou domácích moučníků k odpoledním svačinám  /ale kdo by odolal sladkému pokušení :-)/.

Máme vyšší konzumaci luštěnin a obilovin oproti minulému roku  a z  toho se můžeme jen radovat. Děti přišly na chuť jáhlové kaši a po špaldovém knedlíku se taky na talířích jen zapráší. Jako nový nápoj byl do jídelníčků zařazen mrkvový džus.

  • Novinkou pro letošní školní rok  bude úprava  klokaního masa a zařazení špaldového nápoje k ranním svačinkám.
  • A podle čeho se sestavují jídelníčky ?
  • Vycházíme z doporučení Ministerstva zdravotnictví o zařazení jídel během měsíce, které nám pomáhá dodržovat spotřební koš  a naplňovat tak nutriční hodnoty stravy dětí v předškolním věku.
  • Kalvodová Eva
  • Listopad 2012

Jak nám děti baštily ve školním roce 2010 – 2011….

I když pro nás ještě není školní rok u konce, můžeme se podívat na sledované položky u spotřebního koše. Nadcházející prázdniny už nám konečné výsledky mnoho neovlivní.

Co je to zánět a proč bychom jej měli řešit?

Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny

Každý, kdo si projde nějakým biomedicínským výcvikem, se minimálně na jedné ze zkoušek setká s pojmem zánět. Zatímco mě tento pojem přijde jako něco základního, je mi jasné, že to tak není u všech a možná by bylo dobré se podívat, co to tedy znamená a proč se tady pořád oháním nějakým zánětem a protizánětlivými potravinami. Pochopení této problematiky (a také velké části mých článků) vám možná pomůže porozumět, kde se bere přebytečný histamin v těle, přestože jste nic špatného nesnědli, a že chronický zánět je dnes velký problém spojovaný s rozvojem spousty dalších onemocnění.

Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny

Co je zánět a proč jej v těle máme

Samozřejmě to zkusím nějak jednodušeji a kdyby vás problematika zajímala, internet je plný nejen odborných textů a učebnic, které vám podají podstatné informace. Zánět je odpověď vrozeného imunitního systému organismů na různá poškození, mikrobiální patogeny či zranění.

Je potřeba si uvědomit, že zánět není nic zlého, ale přirozená obrana organismu, kterou jsme si za léta letoucí vybudovali a má vést k likvidaci nepřítele a k opravě následků, které zavinil. Avšak průběh a trvání zánětu rozhodují o tom, jaký bude výsledek těchto pochodů – ochrana vs.

Budete mít zájem:  Ona vydělává víc. Jemu to nevadí.

sebepoškozující účinek.

Co se při zánětu děje?

Pojďme se podívat, co se tedy obecně při zánětu děje. V první fázi reakce na „nebezpečný“ podnět dojde k uvolnění signalizačních molekul, které mají za úlohu dát vědět imunitnímu systému, že se v daném místě něco děje a že je potřeba přivolat pomoc (musí dojít v podstatě k mobilizaci vojska před vyhlášením války).

Mezi takové molekuly patří třeba i histamin (a už tedy víte, kde je problém) či prostaglandin, imunokomplexy, růstové faktory či cytokiny (zapojení získané imunity), o kterých se hodně zmiňuji (ať už jsou to interleukiny nebo TNF-α).

Vzniká zánětlivý exsudát (přes rozšíření kapilár, které jsou díky uvolněným mediátorům více propustné), tvoří se různé srážlivé elementy, uvolňují se chemokiny (chemotaktické faktory), které lákají další buňky imunitního systému, aby pak odstranily neplechu. Ty jsou dopraveny do místa k pohlcení patogenů a zbytků poškozených buněk.

Už staří Římané věděli, že takový zánět doprovází klinické symptomy, jako je zčervenání, otok, zvýšení teploty, bolest a následně porucha funkce (způsobena poškozením tkáně).

Už Římané věděli, že je dobré jíst malinyBudete mi věřit, že to není vůbec jednoduchý děj ke studování? A to je jen strohý tematicky zaměřené výcuc!

Není zánět jako zánět

Mohlo by se zdát, že příčinou zánětu jsou třeba jen patogeny, ale krom různých „živých“ příčin jako jsou viry, bakterie či paraziti musíme přidat také fyzikální a chemické podněty zánětu, které mohou být následkem poškození tkáně (operace, zlomeniny, popálení).

V takovém případě se neuvolňují protilátky získané imunity proti určitému specifickému antigenu, ale i tak někdo musí uklidit poškozené buňky a celý ten nepořádek.

Podle příčiny jsme také schopni rozlišit zánět na specifický (kde známe jasný vyvolávající agens) nebo nespecifický (nejsme schopni určit příčinu). Jak jsem zmiňovala, délka zánětu hraje roli.

Akutní zánět trvá obvykle nejdéle dva týdny a odeznívá bez následků, ale také se může přehoupnout do chronického zánětu, který trvá několik týdnů (může probíhat pozvolným plíživým tempem) a často pak dochází k poškození tkáně (a nahrazení vazivem).

Už Římané věděli, že je dobré jíst malinyAdaptivní imunita nám pomáhá cíleně a rychle reagovat!

Chronický zánět jako vodítko ke spoustě nemocí

Při rozvoji chronického zánětu se dostáváme do problému. Asi je vám jasné, že může pokračovat produkce zánětlivých molekul a docházet i k dalšímu uvolňování biogenních aminů.

Navíc z posledních let z literatury víme, že chronický zánět je spojován s mnoha nemocemi, ať už se jedná o kardiovaskulární nemoci, metabolický syndrom (včetně obezity, cukrovky 2. typu), o rakovinu, autoimunitní choroby či mentální choroby jako schizofrenie a deprese, Alzheimerova či Parkinsonova choroba.

Zajímavé je, že zánět může klidně stát za vaší migrénou či zánětlivým onemocnění střev (už z názvu:).

Zatímco u některých zánětů provázených zvýšenou produkcí zánětlivých cytokinů a proteinů akutní fáze jsme schopni vysledovat příčinu (produkce cytokinů v důsledku tukového metabolismu u metabolického syndromu), u některých nemocí jako je třeba deprese zatím nemáme úplně jasno.

Naše reakce a tedy možnost takové zánětu může být ovlivněna jak genetickou predispozicí, tak psychickým stresem a špatnými dietními návyky. Od lékaře však odcházíme s léky, které mohou mít vážné vedlejším příznaky (NSAIDs) namísto doporučení, jak pracovat s dietou či stresovými záležitostmi. Pokud totiž budeme schopni regulovat dvě rizikové složky ze tří, velmi výrazně snížíme riziko rozvoje nemocí se zánětlivou složkou.

Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny

A co tedy s tím?

Někteří z vás dobře ví, že je záněty sužují, někdo o tom nemá ani potuchu. Zánět se nemusí projevovat tím, že nám místo silně zarudne a máme horečku, ale může probíhat plíživě. U některých lidí třeba trvá i několik měsíců, než se plně projeví infekce boreliózou či dalšími, což ale neznamená, že tělo celou dobu proti něčemu nebojuje.

Spousty z vás se týkají tzv. alergické záněty, kdy samotná alergie už je přecitlivělost imunitního systému proti neškodným antigenům, která je doprovázena uvolněním celé řady zánětlivých mediátorů. Někdy nemusíme příčinu ani vystopovat (tedy dost často chybí i snaha ze strany lékařů a pacientů).

Je vám asi jasné, že takový boj si žádá nejen vyšší nároky na živiny, ale také je i energeticky náročný. A tělo strádá. Stejně tak tomu může být při HIT. A představte si, že takové vyčerpané tělo ještě dáte na nesmyslně přísnou dietu.

Možná část symptomů z počátku ustoupí, ale časem se začnou projevovat jiné symptomy, které vznikají jako důsledek nevhodné diety. Stejně tak léčba protizánětlivými léky může být často drastická a mít spoustu vedlejších účinků a proto je vhodné ji volit pouze v akutních a nezbytných případech pod přísným dohledem.

On totiž ten náš imunitní systém bojuje na dvou úrovních – první je agresivní útok, to je ono vyvolání zánětu (prozánětlivá složka) a pak je druhá větev, která zánět utlumuje (protizánětlivá složka). A my můžeme pomoci organismu balancovat mezi těmito dvěma větvemi a podporovat (jemně) onu protizánětlivou složku.

Náš moderní životní styl rozhodně nepomáhá jakémukoli zdraví, ať už těla nebo mysli, často je plný zánětlivých „mrtvých“ potravin a nezdravých složek, jako je nedostatek spánku, stres, nadbytečné léky, přecházení nemocí atd.

Změnit jídelníček ve prospěch protizánětlivých složek není jen o přidání pár kousků ovoce, ale zbavení se zpracovaných prozánětlivých potravin (byť jsou bez lepku či bez laktózy), zaměřit se na potraviny s protizánětlivým potenciálem a celkově dbát na to, kolik si tělo dokáže z dané suroviny vzít (včetně vhodnosti přípravy jídel). Jenže jídlem to teprve začíná.

Roli hraje také starost o duševní a fyzické zdraví, dostatek odpočinku či redukce stresu. Vše komplexně pak může rozhodovat o tom, jak dobře bude fungovat náš imunitní systém a jak dobře budeme bojovat proti škůdcům. Nebo jak dobře budeme nakládat s histaminem. Tak jako tak, máme v rukou velmi silný nástroj, jak ovlivnit naše zdraví, je jen na nás, jestli tuto cestu využijeme nebo raději budeme brečet nad nekvalitním jídlem.

Co jíst, když se chcete vyhnout chřipce nebo nachlazení?

Snad každý ví, že nejlepší obranou proti většině typů nachlazení i proti některým druhům virových onemocnění je prevence. Aby tělo dokázalo dobře odolávat nemocem, musí být v nejlepší kondici. Důležité je nejen cvičení a teplé oblečení, ale i správná životospráva a strava bohatá na vitamíny.

Nemusíte kupovat drahé doplňky stravy a vitamíny v tabletách. Vše je i v potravinách. Jaké potraviny byste měli zařadit do svého jídelníčku, pokud chcete být zdraví?

Reklama

Velmi důležitá je konzumace potravin s vysokým obsahem vitamínů a minerálů. Obecně jsou tyto látky nejčastěji obsaženy v ovoci a v zelenině. Nezapomínejte na to, že nejvíce vitamínů je v ovoci a zelenině v syrové podobě.

Každá tepelná úprava snižuje množství tělu prospěšných látek. I ¼ čerstvé papriky má více vitamínů, než 2 celé grilované nebo dušené.

Zejména vitamín C, který je pro lidské tělo při ochraně před nemocemi nejdůležitější, tepelnou úpravou mizí velmi rychle.

Jaké druhy ovoce a zeleniny jsou nejvíce bohaté na vitamín C?

  • Šípek
  • Černý rybíz
  • Kiwi
  • Papája
  • Zelí
  • Červená paprika
  • Brokolice
  • Růžičková kapusta

Pokud už máte chřipku nebo jste nachlazení, měli byste omezit konzumaci grapefruitu. Ten je jako prevence dobrý, ale při samotné nemoci může způsobovat zvýšené vstřebávání některých léků.

Pikantní jídla a koření

Jako skvělá prevence fungují i pikantní potraviny společně s pikantním kořením. Ve vašem zimním jídelníčku by se měl v dostatečném množství objevovat zejména česnek a zázvor. Jako koření je skvělá chilli paprička. Vynikající účinky má i křen nebo skořice.

Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny

Pokud již bojujete s chřipkou, měli byste pálivá a pikantní jídla naopak omezit. Chřipka je provázena bolestí břicha a pikantní potraviny jí mohou ještě více zesílit.

Mléko a mléčné výrobky

Mléko je sice tekutinou, ale svým složením je vlastně plnohodnotnou stravou. Alespoň 2x denně šálek teplého mléka je dobrou prevencí proti onemocnění. Při nemocích je mléko s medem velkým pomocníkem proti bolestem v krku. Mléko je bohaté na bílkoviny, které se podílí v organismu na celé řadě procesů. Stabilizují metabolismus, podporují tvorbu hormonů a posilují imunitu.

Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny

Vyhýbejte se konzumaci tučných potravin, které organismus spíše oslabují, než aby mu pomáhaly.

Patnáct potravin, které vás nadopují vlákninou

S pojmem vláknina se setkáváme dnes a denně, lékaři a odborníci na výživu ji doporučují pro zdraví i pro hubnutí. Co to ale vlastně je ta vláknina, v čem je obsažena, čím nám prospívá a kolik jí potřebujeme?

Vláknina je nestravitelná a kaloricky nevyužitelná složka z rostlinných zdrojů, která pomáhá pohybu potravy v trávicí soustavě. Strava bohatá na vlákninu je ideální při hubnutí, protože navozuje pocit sytosti a přitom neobsahuje žádnou energii.

Při nadměrném příjmu může dojít k plynatosti a hrozí také riziko snížení vstřebávání některých minerálních látek ze stravy. Drtivá většina lidí má ale vlákniny nedostatek.

Vláknina také pomáhá snižovat hladiny cholesterolu, snižuje riziko srdečních onemocnění, některých druhů rakoviny a cukrovky. Doporučená denní dávka pro zdravého dospělého člověka je přibližně 20 až 35 gramů.

Představujeme vám 15 potravin bohatých na vlákninu.

Sušené ovoce

Sušené fíky, meruňky a švestky se oprávněně doporučují při zácpě. Sušené fíky obsahují jak rozpustnou vlákninu pektin, která snižuje hladinu cholesterolu, tak i nerozpustnou vlákninu, která pomáhá proti zácpě.

Jako účinné projímadlo se osvědčila hrst sušených fíků, meruněk nebo sušených švestek.

Třicet gramů sušených meruněk nebo stejné množství fíků vám dodá přibližně 2,5 gramů vlákniny, šest kusů sušených švestek obsahuje až 8 gramů vlákniny.

Kukuřice

Po pšenici a rýži je v současné době kukuřice nejpěstovanější obilninou na světě. Kukuřice kromě vysokého obsahu vlákniny (půl šálku kukuřičných zrn obsahuje asi 2 gramy vlákniny) nabízí také minerální látky, jako je draslík, fosfor, hořčík a železo. Pokud vám vařená kukuřičná zrna nejedou, můžete si dopřát i neochucený popcorn, který obsahuje asi 1,5 gramu vlákniny na jeden šálek.

Mandle

Mandle, ale i další ořechy a semínka jsou velmi dobrým zdrojem vlákniny. Čtvrt šálku mandlí obsahuje asi 3 gramy vlákniny. Ořechy jsou také bohaté na zdravé tuky a bílkoviny, jelikož však obsahují hodně kalorií, ve větším množství nejsou vhodné při dietě. Podle některých výzkumů mandle snižují riziko vzniku cukrovky a Alzheimerovy choroby.

Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny

Jablko

Mezi nejzdravější svačinu vůbec patří syrové jablko, které obsahuje jen málo kalorií a je dobrým zdrojem nejen vlákniny (jedno střední jablko obsahuje asi 3,5 gramů vlákniny), ale také vitaminu C, který posiluje imunitní systém. Jablečný pektin na sebe váže těžké kovy a pomáhá trávení, kromě toho jsou jablka plná minerálních látek jako draslík, vápník, fosfor a železo.

Hruška

Jako většina ovoce s poživatelnou slupkou jsou i hrušky nejvýživnější a nejbohatší na vlákninu, když se konzumují neoloupané. Hrušky jsou na vlákninu stejně bohaté jako jablka, jedna středně velká neoloupaná hruška obsahuje asi 3,5 gramů vlákniny. Hrušky mají také močopudné účinky a obsahují vysoký podíl sacharidů, z nichž převládá fruktóza. Proto se hodí i pro diabetiky.

Hnědá rýže

Pokud jíte jen bílou rýži, může vám chvilku trvat, než si zvyknete na žvýkavější a lehce ořechovou chuť hnědé rýže. Občasná výměna však rozhodně stojí za to, alespoň co se vlákniny týče.

Jeden šálek hnědé rýže obsahuje asi 3,5 gramů vlákniny a je rovněž zdrojem mnoha stopových minerálů. Podle vědeckých studií vám dokonce výměna bílé rýže za hnědou může snížit riziko vzniku cukrovky až o 16 %.

Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny

Celozrnné pečivo

Bílá barva není moc dobrá ani u pečiva, odborníci se shodují, že zdravější jsou tmavé celozrnné výrobky. Celozrnná mouka si totiž na rozdíl od bílé zachovává všechny živiny, které se skrývají ve vnějším plášti zrna. Celozrnné pečivo je proto bohaté na vitaminy, minerály, esenciální mastné kyseliny a také vlákninu. Jeden plátek celozrnného chleba obsahuje přibližně 2 gramy vlákniny.

Čočka

Tento druh luštěnin patří mezi vysoce koncentrované potraviny s nízkým obsahem vody, a je tak jedinečným zdrojem energie. Čočka obsahuje velké množství bílkovin a sacharidů, vitaminů skupiny B, železa a dalších minerálů a jen velmi malé procento tuků. Čočka boduje i v obsahu vlákniny, z jednoho šálku vařené čočky jí přijmete asi 5 gramů.

Fazole

Ať už bílé nebo červené, téměř všechny druhy fazolí jsou velmi bohaté nejen na vlákninu, ale také na bílkoviny a železo. Bílé fazole jsou navíc jedním z nejlepších zdrojů draslíku. Padesát gramů červených fazolí obsahuje přibližně osm gramů vlákniny.

Fazole mají špatnou reputaci kvůli nadýmání a zažívacím potížím, klíčem je zvykat si na jejich příjem postupně. Platí, že čím jsou fazole tmavší, tím jsou jejich bílkoviny stravitelnější.

Začněte tedy s černými, poté vyzkoušejte červené a až nakonec si nechte bílé.

Ovesné vločky

Ovesné vločky obsahují beta glukan, speciální druh vlákniny, která má moc snižovat hladiny cholesterolu a posilovat imunitní systém. Jeden šálek ovesných vloček obsahuje asi 8 gramů vlákniny.

Vločky jsou ceněné i pro svůj vysoký obsah bílkovin, nenasycených mastných kyselin, vitaminů B1, B6 a E, železa a vápníku. Vyzkoušejte ovesnou kaši k snídani nebo si ovesné vločky přidávejte do jogurtu.

Maliny

Lahodné maliny patří mezi výživové bomby, které jsou nejen nadopované vlákninou, ale také zdraví prospěšnými antioxidanty a organickými kyselinami. Maliny rovněž snižují hladinu cholesterolu v krvi a pomáhají při hubnutí. Z poloviny šálku malin získáte asi 4,5 gramů vlákniny.

Brokolice

Všichni už víme, že brokolice je velmi zdravá. Tato košťálová zelenina, která podle studií pomáhá bojovat proti rakovině, obsahuje velké množství vlákniny, z jednoho šálku vařené brokolice získáte přibližně 5 gramů. Brokolice vyžaduje šetrnou kuchyňskou úpravu, vařením totiž ztrácí většinu svých zdraví prospěšných vlastností.

Pohanka

I pohanka je významných zdrojem vlákniny, jeden šálek obsahuje asi 9 gramů. Pohanka je také plná vitaminů a minerálních látek, je například bezkonkurenčním zdrojem rutinu. Tato látka má celou řadu pozitivních zdravotních účinků, kromě příznivého vlivu na kardiovaskulární systém zvyšuje pevnost stěn cév a pomáhá v prevenci a léčbě křečových žil.

Cizrna

Tato univerzální potravina, známá také jako římský hrách, je velmi oblíbená na středním východě, kde v podobě tradiční pomazánky humus nebo smažených placiček falafel tvoří základ stravy.

Jeden šálek cizrny obsahuje zhruba 12 gramů vlákniny a v obsahu bílkovin může cizrna směle konkurovat masu. Cizrna patří mezi nejkvalitnější luštěninu vůbec, navíc posiluje imunitní systém a pomáhá proti vysokému cholesterolu.

Avokádo

I krémová dužina avokáda je skvělým zdrojem vlákniny – dvě lžíce avokáda mají asi 2 gramy vlákniny a celé ovoce asi 8 gramů. Avokádo v sobě skrývá také zdravé tuky, které pomáhají snižovat cholesterol a riziko srdečních onemocnění. Navíc se může pochlubit prvenstvím v obsahu vitaminu E, kterého má nejvíce ze všech druhů ovoce.

Naturhouse Florenc – Karlín

Už Římané věděli, že je dobré jíst maliny

Spolu se začátkem prázdnin zvolna přichází i období, kdy vrcholí dozrávání a s ním také sklizeň malin. Tyto voňavé a chutné bobule dokážou nejenom skvěle potěšit chuťové buňky, ale užitek z nich má i celé naše tělo.

Už Římané pěstovali maliny Druhů malin existuje celá řada, nejčastěji pěstovaným v Evropě je však ostružiník maliník, nazývaný též maliník obecný či maliník červený (Rubus idaeus).

Jeho původní domovinou je Evropa a Asie. První záznamy o domestikaci malin pocházejí již ze starověkého Říma a předpokládá se, že to byli právě starověcí Římané, kteří maliny rozšířili po celé Evropě. Později v tomto úsilí pokračovali mniši, kteří pěstovali maliny v klášterních zahradách. Evropští osadníci je také později přivezli do nových kolonií v zámoří.

Dnes jsou maliny oblíbenou rostlinou našich zahrad a zdravým doplňkem jídelníčku. Pokud bychom se na tyto chutné plody podívali blíže, pak jsou doslova nabity biologicky aktivními látkami.

Maliny obsahují antioxidanty Maliny obsahují například vitamín C a E, dále selen, betakaroten, lutein, draslík, lykopen a zeaxantin, hrající roli ve zdraví oční sítnice. Všechny tyto cenné látky patří mezi antioxidanty.

Pomáhají tělu eliminovat takzvané volné radikály, z nichž některé tělo produkuje během metabolických procesů, jiné jsou důsledkem vnějších faktorů, jako je třeba konzumace zpracovaných potravin nebo potravin s vysokým obsahem tuků a cukrů. Volné radikály pocházejí i ze znečištěného životního prostředí.

Antioxidační účinky mají rovněž flavonoidy, které jsou v malinách také obsaženy. Vědci se domnívají, že konzumace stravy bohaté na antioxidanty může přispět kromě jiného ke zdraví mozku a nervového systému.

  • V malinách dále najdete železo, draslík, fosfor, mangan, vápník i hořčík a mnoho dalšího.
  • Pro lepší paměť i proti rakovině Existují rovněž důkazy, že vitamíny C a E mohou pomoci k lepší paměti, a to i během stárnutí.
  • Různé antioxidanty se podílejí například na snížení rizika kardiovaskulárního onemocnění tak, že napomáhají zabránit vzniku trombózy a také snižují krevní tlak.

Americký National Cancer Institute (Národní onkologický institut) uvádí, že antioxidanty z potravin pomáhají chránit tělo před rakovinou. V roce 2010 experti použili k léčbě rakoviny žaludku, střev a prsu extrakt z odrůdy maliníku s názvem Meeker. Ten zničil více než devadesát procent rakovinných buněk.

Nesmíme zapomenout ani na přítomnou vlákninu, která kromě toho, že podporuje zdravou střevní peristaltiku, napomáhá také k udržení zdravého krevního tlaku, přispívá ke snížení hladiny cholesterolu a podporuje ztrátu tělesné hmotnosti.

Oleje z malin si zase pro změnu všiml kosmetický průmysl a používá se pro výrobu prostředků určených pro ochranu pleti, pro její vitalitu a pružnost.

zdroj:vytaženo z obsahu.cz foto: nasezahrada.com, izahradkar.cz,abecedazahrada.dama.z

7 dobrých důvodů, proč jíst maliny a 10 rad, jak maliník pěstovat

Proč jíst maliny: maliny patří k nejchutnějšímu a nejvoňavějšímu ovoci, které u nás v létě dozrává Maliny patří k nejchutnějšímu a nejvoňavějšímu ovoci, které u nás v létě dozrává. Sladké a šťavnaté maliny jsou moc dobré, ale také hodně zdravé. Ať sbíráme v přírodě aromatické lesní nebo sklízíme velké zahradní, všechny pomáhají při chřipce a nachlazení, podporují pocení, tlumí horečku a mají velice kladný vliv na imunitu. Častá konzumace malin je skvělou prevencí proti nejrůznějším civilizačním chorobám a v neposlední řadě slouží jako afrodiziakum. A to už jsou pádné důvody, proč jíst maliny. Na zahradě se pěstují snadno, takže je můžeme mít celé léto pěkně po ruce. Nejlépe chutnají maliny právě utržené, když se příjemně sladce rozplynou na jazyku, ale dobré jsou i zavařené, sušené nebo mražené, nemluvě o takových dobrotách jako jsou malinový džem, toping, nepečený dort nebo proslulé horké maliny. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Maliny, plody ostružiníku maliníku či maliníku obecného (Rubus idaeus) jsou nejen chutné a lahodné, ale jsou i zdravé a mají léčivé účinky. K léčení můžeme použít všechny planě rostoucí, tedy lesní i běžné pěstované druhy malin, nejvíce účinných látek mají plody červené.

Proč jíst maliny: plody ostružiníku maliníku či maliníku obecného (Rubus idaeus) jsou nejen chutné, ale jsou i zdravé a mají léčivé účinky

Maliny a zdraví

Plody maliníku obsahují hodně vitamínu C, vitaminy E, B1, B3, B12, provitamin A, z minerálních látek železo, hořčík, zinek, měď, vápník, fosfor a draslík, pektin, třísloviny nebo flavonoidy.

7 důvodů, proč  jíst maliny

  1. Maliny jsou silný antioxidant, čím tmavší barva plodu, tím lépe. Pomáhají při horečnatých onemocněních, neboť podporují pocení a tlumí vysoké teploty.
  2. Jsou osvědnými pomocníky při zánětlivých infekcích, revmatu, bolestech hlavy i stresu.

  3. Působí sice mírněji, zato ale dlouhodobě a při pravidelné konzumaci zvyšují imunitu a jsou prevencí proti civilizačním chorobám.
  4. Maliny pomáhají snižovat krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi.
  5. Pomáhají čistit střeva a dostávat z těla přebytečnou vodu. I proto se jejich konzumace doporučuje při hubnutí.

  6. Muži jistě ocení jejich vliv na zlepšení sexuálních funkcí, zvyšují hladinu testosteronu a celkově velmi příznivě působí při poruchách erekce.
  7. Pro léčebné účely jsou využívány také listy, které pomáhají především ženám při potížích spojených s  menstruaci, působí kladně na hormonální hladinu a plodnost, mají také diuretické účinky.

Maliny v kuchyni

Čerstvé maliny rychle podléhají zkáze, proto plody, které hned nesníme, co nejrychleji zpracujeme. Vynikající je malinová šťáva, džem, sirup, kompot, ale také víno nebo pálenka.

Kromě toho se maliny dají na zimu usušit nebo zmrazit.

Čerstvé maliny se hodí do zákusků, moučníků, zmrzlin, sorbetů, limonád, ovocných i zeleninových salátů, kaší či ovocných polévek a omáček, vyniknou jako svěží ozdoba dortů, pudinků, pohárů, domácích limonád a dalších nápojů.

Maliny se dají na zimu dobře usušit a zmrazit

Horké maliny

Ingredience

  1. 120 g krystalového cukru
  2. 100 ml vodky
  3. 600 až 650 g malin
  4. vanilková zmrzlina podle chuti
  5. sladká oplatka na ozdobení

Příprava

Na pánvičce rozehřejeme cukr, přilijeme vodku a počkáme až se cukr zcela rozpustí. Přidáme maliny a za občasného opatrného promíchání necháme přejít varem. Horkou směsí přelijeme zmrzlinu, ozdobíme oplatkou a hned podáváme.

Proč jíst maliny: recept na malinový džem s kapkou rumu

Malinový džem s kapkou rumu

Ingredience

  1. 1 kg malin
  2. 1 Želírovací cukr 2:1 Labeta
  3. 200 ml rumu
  4. 1 lžička kyseliny citronové

Příprava

Omyté maliny smícháme s želírovacím cukrem, přivedeme k varu a krátce povaříme. Necháme chvilku vychladnout a přidáme rum a kyselinu citronovou. Znovu prohřejeme do zhoustnutí. Hotovým džemem plníme čisté vyvařené sklenice. Zavíčkujeme, postavíme dnem vzhůru a při pokojové teplotě necháme zchladnout.

Proč jíst maliny: recept na skvělý malinový toping

Malinový toping

Ingredience

  1. 1 kg malin
  2. 1 lžička mleté skořice
  3. 2 balíčky vanilínového cukru
  4. 1 balíček Cukru na přípravu sirupu Dr.Oetker
  5. 50 ml rumu
  6. 2 lžičky Gustinu jemného kukuřičného škrobu

Příprava

Maliny se skořicí a vanilínovým cukrem asi 3 minuty povaříme. Odstavíme a necháme vychladnout. Přidáme cukr na přípravu sirupu a důkladně promícháme. Necháme přes noc v ledničce. Druhý den přidáme rum a škrob a za stálého míchání povaříme asi 5 minut.

Horký toping nalijeme do vymytých nahřátých sklenic (5 sklenic à 200 ml), uzavřeme víčkem a necháme asi 10 minut stát na víčku. Malinový toping se výborně hodí na zmrzlinové poháry a na polití palačinek, lívanců, ovocných knedlíků, nákypů nebo dezertů a moučníků.

Je výborný teplý i studený.

Proč jíst maliny: recept na raw dort s malinami

Raw malinový dort

Ingredience

  1. 250 g kešu oříšků
  2. 3 lžíce Extra Jam malina Hamé Sweet
  3. 2 lžíce malin
  4. 1 lžička vanilkového extraktu
  5. čerstvě vymačkaná šťáva ze dvou citronů
  6. 100 ml kokosového oleje
  7. 100 g loupaných madlí
  8. špetka soli
  9. 100 g vypeckovaných datlí
  10. asi 2 hrsti čerstvých malin a lístky meduňky na ozdobení

Příprava

Kešu oříšky necháme minimálně 6 hodin, nejlépe přes noc namočené ve vodě. Mandle a datle rozmixujeme se špetkou soli. Směs nemusí být úplně hladká, ale musí držet pohromadě. Rovnoměrně ji rozprostřete na dno dortové formy a upěchujte obrácenou skleničkou. Rozpustíme tuk a s kešu, citronovou šťávou a vanilkovým extraktem po částech rozmixujte dohladka.

Polovinu krému nalijte na korpus. Do zbytku přidáme malinový džem a maliny, krátce rozmixujeme. Opatrně nalijeme do formy, aby se vytvořil efekt dvou různobarevných vrstev. Povrch zarovnáme stěrkou a dáme do mrazáku ztuhnout aspoň na 5 hodin. Před podáváním dort ozdobíme čerstvými malinami (můžeme přidat i ostružiny, jahody, borůvky či rybíz) a meduňkou.

Hotový dort krájíme nahřátým nožem.

Proč jíst maliny: jak na pěstování malin na zahradě

10 rad, jak na pěstovaní malin na zahradě

  1. Ostružiník maliník vysazujeme do dobře vyhnojené půdy ve vzdálenosti zhruba 45 cm na podzim nebo začátkem zimy.
  2. Kořeny rozprostřeme stejnoměrně v hloubce zhruba 6 cm. Pruty zkrátíme na výšku 25 cm nad zemí.
  3. Půdu má rád ostružiník  maliník bohatou na humus, propustnou.

  4. Pro trvalou plodnost je nutné maliníky udržovat řezem. Čím je sazenice slabší, tím více ji zkrátíme.
  5. Ve druhém roce po výsadbě ponecháváme dva až tři výhony na každou rostlinu.
  6. V dalších letech, podle síly sazenice, obvykle šest až osm nejsilnějších výhonů na běžný metr pásové výsadby.

  7. Pro dobré sousedské vztahy nesázejte maliník těsně k plotu
  8. Chceme-li si zajistit bohatou úrodu malin, vybereme si z dvakrát plodících, tzv. remontantních odrůd, které přinášejí plody na nově vyrostlých letorostech v témže roce dvakrát, a to koncem léta a znovu na podzim.

  9. Vrcholové konce výhonů u remontantních malin nezkracujeme, protože bychom tím výrazně snížili plodnost.
  10. U remontantních odrůd se nejlépe osvědčuje jednoletý způsob pěstování, kdy celý porost na podzim seřežeme až k zemi.

    V následujícím roce pak dříve vyrostou nové letorosty, které dobře vyzrají a ještě ve stejném roce koncem léta a na podzim přinesou velkou úrodu.

Mohlo by vás ještě zajímat:

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Maliny a zdraví: Pomohou zhubnout, zlepšit zrak i s prevencí rakoviny

Autor: istock.com

Pokud hledáte přírodní zázrak, který si hravě poradí s celou řadou zdravotních potíží, pak určitě vyzkoušejte maliny. Jsou ideální zdravou pochoutkou nejen pro diabetiky, ale i ty, kteří mají problémy s imunitou či trávením. V poslední době se objevila i řada studií, které poukazují na jejich pozitivní vliv v prevenci proti rakovině.

Chutné a šťavnaté ovoce je pro naše tělo opravdovým zázrakem. „Maliny stimulují metabolismus, takže výživoví specialisté je často doporučují při různých dietách,“ říká MUDr. Lucie Nováková. To ale není zdaleka všechno.

„Zařazení malin do jídelníčku se doporučuje i při problémech s močovým měchýřem a ledvinami, jsou totiž močopudné.“ Kromě ledvin maliny čistí i krev a díky obsahu tříslovin i střeva. „Z toho důvodu jsou často i součástí různých redukčních a detoxikačních kúr,“ říká Nováková.

Na trávicí obtíže je používali už lidé ve starověku. Maliny jsou také plné vitaminů B a C, čímž prospívají naší imunitě.

Zdravá pochoutka pro diabetiky

Maliny pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi, takže jsou vhodné pro diabetiky. V případě cukrovky II. typu umožňují tělu přirozeně získat cukr s poměrně nízkým glykemickým indexem, jehož hodnota je v případě malin kolem 40. Navíc existuje spousta zdravých receptů s malinami, které diabetici určitě ocení.

Jsou skvělé i na oči

Přestože o tom mnoho lidí neví, maliny podporují lidský zrak. „Jsou plné provitaminu A, který prospívá zdraví našich očí, a jsou tak i vhodnou prevencí proti zákalům a šerosleposti,“ říká Nováková.

Ovoce v sobě ukrývá také hodně rutinu, který zpevňuje cévy. Obsahují také flavonoidy, které odbourávají cholesterol, a pomáhají tak při problémech s vysokým krevním tlakem.

V malinách najdeme i zinek, díky němuž jsou už po staletí pokládány za účinné afrodiziakum.

Skvělá prevence proti rakovině

„V malinách je obsažena kyselina ellagová, která má výrazné antioxidační vlastnosti,“ říká Nováková. Podle některých výzkumů může kyselina ellagová zpomalit růst nádorů. Jako první s tím přišel profesor Gary Stoner z univerzity v americkém Ohiu, který si v roce 2005 nechal registrovat patent související s bojem proti rakovině a jejím metastázám právě pomocí kyseliny ellagové.

Pozor na pesticidy

Každý nemá možnosti si maliny pěstovat na zahrádce, proto si je většina z nás kupuje v supermarketech. Problémem tohoto ovoce je, že velmi rychle podléhá zkáze.

Právě kvůli tomu jsou často nešetrně chemicky ošetřovány pesticidy. Zakoupené maliny nejprve omyjte horkou vodou a následně je propláchněte ve studené.

Plody tak neztratí chuť a zbavíte je tím velkého množství škodlivých látek.

Jak si je připravit?

Nejlepší jsou samozřejmě čerstvé maliny, džemy a marmelády totiž už postrádají tělu prospěšné látky, a navíc jsou často plné cukru. Čerstvé plody si můžete přidat například do bílého jogurtu či k ovesným vláčkám.

Skvělý je i smoothie nápoj z rozmixovaných ovesných vloček, ananasu, jahod, malin a broskví. Můžete je ale klidně pouze „zobat“, třeba jako svačinu v práci. Čím dál tím populárnější jsou i takzvané smoothie bowls.

Výhodou malin je také to, že jsou nízkokalorické, takže i když jich sníte větší množství, stále si udržíte štíhlou linii.

Čaj z listů proti průjmu

1–2 čajové lžičky nadrobno nakrájených listů maliníku přelijte 200 ml vroucí vody a nechte 10 minut louhovat.

Malinová šťáva připravená zastudena

Čerstvé maliny zalijte převařenou vychladlou vodou s kyselinou citronovou tak, aby byly ponořeny pod hladinou, a nechte je 24 hodin macerovat.

Pak je nechte přes plátno vykapat do jiné nádoby – kolik litrů šťávy získáte, s tolika kilogramy cukru ji míchejte tak dlouho, až se cukr zcela rozpustí. Dobře uzavřete a skladujte na chladném místě.

Věřte, že tato chutná medicína vám přijde ve chřipkovém období opravdu vhod.

Autor: Marie Bezděková

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector