TOP 10 příznaků Alzheimerovy choroby

TOP 10 příznaků Alzheimerovy choroby

Český neurolog Martin Tolar se podle všeho blíží velkému triumfu ve zprvu krajně nejistém dobrodružství. V Americe žijící vědec a podnikatel totiž usiluje o medicínský „svatý grál“. Ve farmaceutické společnosti Alzheon, kterou v roce 2013 založil v Bostonu, vyvíjí dosud neexistující lék na Alzheimerovu chorobu.

To si dosud vyžádalo investice přesahující půl miliardy dolarů, její návratnost však může být v případě úspěchu astronomická. A kromě byznysového potenciálu je tu samozřejmě i nedozírná šance na záchranu mnoha lidských životů.

V tabletce podávaná látka ALZ-801 vstoupila ve Spojených státech již do třetí, tedy závěrečné fáze klinických studií, což samo o sobě právem vzbuzuje velké naděje. A tyto naděje ještě zvyšuje včera oznámená spolupráce Alzheonu s pražským Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB).

„Jsme čeští kluci a pěkně jsme to rozjeli,“ komentuje zahájenou kooperaci Tolar s úsměvem, zatímco z něj při rozhovoru pro Forbes neustále vyzařuje až nakažlivý optimismus.

Co přesně spolupráce s ÚOCHB přinese?

Spolupracujeme s desítkami vědeckých institucí, ale ÚOCHB je úžasný ústav, mimořádné místo. Tak mimořádné, že ani nevím, zda si to Česko v plné míře uvědomuje, zda to umí ocenit. Cílem našeho spojení je vyvinout technologii, která bude schopna diagnostikovat Alzheimerovu nemoc dřív, než u pacientů vypukne klinicky. Než u nich – jak my říkáme – vypukne požár v mozku.

O jakém čase v souvislosti s dřívější detekcí nemoci mluvíte?

K odhalení choroby by mělo dojít deset až dvacet let před projevenými klinickými příznaky. A to je naprosto klíčové. Příčinou Alzheimerovy choroby je, že se v mozku začne akumulovat toxin a trvá zhruba dvacet let, než se mozek poškodí do té míry, že člověk začne mít klinické příznaky. Pak už je na léčbu bohužel pozdě.

V okamžiku klinických příznaků je poškození mozku tak výrazné, že člověk rychle spadne ze stadia, kdy mírně zapomíná, do stadia, kdy se není schopen o sebe postarat. Když se babička ztrácí a pak podpálí vlastní kuchyň, je na léčbu fakt už pozdě. Těmto případům bychom chtěli v blízké budoucnosti zabránit. Test nám umožní diagnostikovat nemoc dřív a požár v hlavě můžeme začít efektivně hasit.

Tabletkou ALZ-801?

Přesně tak. Máme na dosah lék na neléčitelnou nemoc, protože se nám podařilo její vědecké pochopení. Podařilo se nám identifikovat toxin, který je příčinou Alzheimerovy choroby, a na základě toho najít lék, který proti tomuhle toxinu můžeme nasadit.

Jestliže došlo k pochopení nemoci, potom lék patrně nevyvíjí pouze Alzheon. Je to tak?

V současné době běží pět výzkumných programů. Čtyři z nich jsou postaveny na podávání protilátek infuzí, z toho tři mají pozitivní klinická data. Pouze náš program však přináší tabletku, přičemž pozitivní data má samozřejmě také.

TOP 10 příznaků Alzheimerovy choroby

Je to velký závod s konkurencí?

Naprosto! Ale víte, než jsem založil Alzheon, pracoval jsem v Pfizeru a tahle gigantická farmaceutická firma mi ukázala, že nemusíš být „first in class“, stačí být „best in class“. Nemusíš být první, musíš být nejlepší. Naší obrovskou výhodou je právě pilulka, kterou používáme nejen terapeuticky u pacientů s příznaky, ale rovněž preventivně.

Zkuste mi vysvětlit, v čem pochopení nemoci spočívá. Jinými slovy, co škodlivý toxin s lidským mozkem dělá?

Mozek je metabolicky aktivní, takže za rok vyprodukuje tolik zplodin, kolik váží, zhruba kilo a půl. Tyto toxiny se musí odplavit, ale se stárnutím se schopnost tohoto odplavování snižuje. Mozek poté není od toxinů čištěn, ty se v něm akumulují a začínají ho poškozovat.

Pilulka od Alzheonu zajistí, že mozek bude čištěn i nadále?

Pilulka zabraňuje formování toxinu. A jak už jsem naznačil, její výhoda je v tom, že člověk nemusí podstupovat několikahodinové infuze, které coby vedlejší účinky způsobují otoky mozku, krvácení mozku. Infuzí podávané protilátky se dostanou ve strašně malém množství do mozku, navážou na sebe toxin a dostanou ho pryč. Pilulka ale zabraňuje formování toxinu, jeho tvorbě.

Právě schopnost detekovat toxin bude mít unikátní a nová
technologie, na níž pracujeme s ÚOCHB. Test nám ukáže, kolik
požáru v hlavě je a jak je potřeba ho hasit. To je důvod, proč
se o nás enormně zajímá byznys, jedná se o největší komerční
příležitost v nynějším farmaceutickém průmyslu.

Náš lék může mít zhodnocení desítek miliard dolarů,
protože na Alzheimerovu chorobu zatím nic není. Desítkám milionů
lidí není co nabídnout a stovky milionů lidí jsou ve stadiích
před klinickými příznaky. Každému člověku, kterému je přes
čtyřicet nebo přes padesát, začínají probíhat změny v mozku
a neví se, jak moc mohou být fatální. To se díky diagnostice a
našemu léku brzy změní.

Kdy přesně?

Plán je, že v roce 2025 půjdeme s lékem na trh. Věříme v obrovský průlom.

Jak moc jste si v Alzehonu lékem jistí?

V Alzheonu jsme se vším začali před osmi lety. Náš přístup byl ve srovnání s konkurencí odlišný a teď se ukazuje, že správný. Řekli jsme si, že se chceme soustředit na lidi s geneticky největším rizikem nemoci. Takoví lidé mají toto riziko nejen desetkrát vyšší, ale také u nich nemoc propuká v průměru o deset let dřív.

Primárně jsme chtěli najít něco, co by zafungovalo právě u
těchto pacientů. V posledních dvou třech dekádách se utratily
bezvýsledně stovky miliard dolarů na vývoj léku. My si ale
položili otázku, zda by některý z těch léků nezabral u
pacientů s tím nejvyšším rizikem. Analyzovali jsme kvůli tomu
desítky výzkumných programů.

TOP 10 příznaků Alzheimerovy choroby

Tuším pointu, že jste jeden nadějný odhalili…

V Pfizeru jsem vedl byznys development, v podstatě divizi kupující menší společnosti a jimi vyvíjené programy. Díky tomu jsem měl o programech přehled a byl tu jeden, do kterého bylo investováno skoro čtyři sta milionů dolarů a který měl klinická data získaná na dvou tisících pacientech. Právě z těchto dat jsme vyčetli, že lék neuvěřitelně dobře funguje.

Čili my jsme nezačínali jen s nápadem – měli jsme najednou
dva tisíce pacientů, u nichž lék velmi nadějně zabral. Tihle
lidé s nejagresivnější formou Alzheimera zprvu ztrácejí klíče,
ale během roku a půl ztratí schopnost rozpoznat vlastní děti a
manželku, většina z nich skončí v ústavu. My jsme byli schopni
podáváním nejvyšších dávek léků tenhle pád zastavit, to byl
začátek našeho programu.

Další důležitou věcí bylo, že choroba nejenže mění strukturu mozku, ale zapříčiňuje i ztrátu mozkové hmoty, i tomu dokázala vyvinutá látka bránit. Odtud bylo blízko poznání: To může být lék! Začali jsme studovat, jak látka funguje, proč funguje, co vlastně dělá.

A výsledek?

ALZ-801. Pilulku jsme v poslední fázi zkvalitnili o způsob, jímž se jednoduchá, ale velmi účinná molekula dostane orálním požitím do mozku. Léta jsme byli s programem jediní, ale konkurenční programy běžící dnes souběžně s tím naším potvrdily, že cesta, kterou jsme zvolili, byla správná. I proto jsme teď mimo jiné podporováni americkým Kongresem.

Finančně?

Kongres udělal speciální zákon, aby mohlo být uvolněno několik set milionů dolarů na vývoj léku proti Alzheimerově nemoci. Péče o pacienty s touto chorobou stojí ve Spojených státech půl bilionu dolarů ročně, přitom donedávna neexistovala ani perspektiva, že by něco mohlo fungovat.

Na základě rozhodnutí Kongresu jsme loni dostali grant ve výši 47 milionů dolarů, který nám zaplatil právě třetí klinickou studii na lidských pacientech.

Kolik už bylo celkem do projektu investováno peněz?

Přes půl miliardy dolarů. Studie v souvislosti s Alzheimerovou nemocí jsou nesmírně drahé. Přitom my máme ještě štěstí, že výroba našeho léku je relativně levná, aspoň ve srovnání s konkurencí vyvíjející protilátky. Kromě kongresu za námi pochopitelně stojí i velcí investoři.

I ti čeští, že?

Z Česka je jich víc. Nechci mluvit o ostatních, kteří se k tomu veřejně nepřihlásili, ale tím, kdo o investici otevřeně promluvil, byl Zbyněk Frolík, majitel Linetu vyrábějícím nemocniční lůžka.

To, že máme investory i z Česka, mě těší o to víc, že do Alzheonu finančně šli jen proto, že nám věřili. Investovali v době, kdy vše rozhodně nesměřovalo k vítězství, kdy ještě nebyly prolomeny ledy.

Pokud ovšem vítězství přijde, může Zbyněk Frolík za sázku na nejistý podnik sebrat pohádkové bingo…

To je absolutní pravda. Zbyněk je zkrátka dobrý hráč.

Alzheimerova choroba – příznaky, dědičnost a léčba

Alzheimerova nemoc je onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a ztrácí svou funkci. Na vině je bílkovina – amyloid beta, ktera se shlukuje do amyloidních plaků a nervové buňky poškozuje.

Důvody, proč se tyto procesy začnou dít a co je spouští, jsou zatím neznáme a stali se předmětem výzkumu vědců po celém světě. Říkáme, že onemocnění je neurodegenerativní a považuje se za nejčastější formu demence. To jednoduše znamená úbytek intelektu.

Abychom však nepaušalizovali, musíme dodat, že ne každý, u koho pozorujete úbytek intelektu a mozkové síly trpí Alzheimerovou nemocí.

TOP 10 příznaků Alzheimerovy choroby Jaké má Alzheimer příznaky?

Příznaky Alzheimerovi nemoci dělíme do několika skupin podle stádia, ve kterém se nemocný nachází. Charakteristické je, že se postupem času mění k horšímu, až nakonec pacient ztratí samostatnost a je odkázaný na pomoc druhého. Včasným testováním se však dá mnohé ovlivnit. Navštivte naše Alzheimer konzultační centrum.

Budete mít zájem:  Spánková paralýza – co je to & tipy co dělat

První příznaky přicházejí plíživě a ze začátku jim okolí nepřipisuje žádný význam. Říká se, že pro staršího člověka je normální, když něco zapomene, neumí ovládat nové spotřebiče nebo si plete jména. Opak je ale pravdou, a proto každou změnu chování pečlivě vnímejte. V raném prvním stádiu se soustřeďte na tyto první příznaky:

Zapomínání

Každý z nás na něco někdy zapomene. Konec konců, jde o přirozený obranný mechanismus mozku proti přepracování. Zdravý člověk si vzpomene později, protože má dobrou paměť, člověk s Alzheimerovou nemocí si nevzpomene už vůbec.

Odkládání věcí na jiné místo

Opět ruku na srdce, taky někdy nevíme, kde máme mobil nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí odkládá věcí na místa, kam vůbec nepatří, ukládá třeba jídlo do pračky, klíče do mikrovlnné trouby nebo šperky do ledničky.

Obtížné dorozumívání a problémy s řečí

Nemocný člověk si nevzpomene ani na jednoduchá slova nebo je nahradí jinými, takže věta pak ani nedává smysl. Opět si říkáte to se mi stává, že nemohu najít to správné slovo. Pokud se pak umíte plynule vyjádřit i bez onoho slova a nahradit ho jiným, máte paměť v pořádku.

Místní dezorientace aneb bloudění na známých místech

Člověk s Alzheimerovu nemocí se ztratí na místech, které dříve dobře znal. Ztratí se třeba ve vlastní ulici. Neví, kterým směrem se vydat domů a může zabloudit ještě víc.

Časová dezorientace

Pacient s diagnozou Alzheimer se v čase těžko orientuje. Kouká na hodiny, ale nevybavuje si, co daná čísla nebo poloha ručiček znamenají. Nefunguje to ani opačně.

Když ho požádáte, aby nakreslil hodinový ciferník a naznačil čas deset hodin a deset minut, může to dopadnout všelijak.

Nepamatuje si, jaký je zrovna den, měsíc nebo rok, zato si do detailu pamatuje příhody, které se staly před 20 lety.

Změny v náladě

Takové změny jsou opět něčím, co o čem si pomyslíte, že určitě máte. Dobrá nebo špatná nálada se u zdravého člověka váže na emoce a události kolem něj. U člověka s Alzheimerovou nemocí přichází tato změna náhle, bez podnětů a bezdůvodně propadnou úzkosti, strachu nebo depresi.

Změny osobnosti

Osobnost se taky časem mění. Postoje a názory, které máte dnes, jste možná před časem neměli o pár let mohu být zase jiné. U člověka s Alzheimerovou nemocí se objeví několik vlastností jako jsou zmatenost, podezíravost, vztahovačnost, sobeckost.

Ztráta iniciativy a zájmu o koníčky

Každý máme občas nechuť do práce, nic se nám nechce a potřebujeme si odpočinout. Rychle to ale přejde a vy opět s chutí pracujete.

Člověk s Alzheimerovou nemocí se už nevěnuje koníčkům, které ho předtím bavily, do všeho ho musíte pobízet a potřebuje mít kolem sebe podněty. Pokud tomu tak není, může upadnout do pasivity.

Pacient strádá i společensky a vyhýbá se lidem. Má strach, že se bude cítit nepříjemně a že si okolí všimne jeho potíže.

Zhoršené abstraktní myšlení

Pod tím si například představte situaci, kdy pacient vidí čísla na svém účtu, ale neví, co znamenají a co s nimi má dělat. Placení účtů tak představuje problém. Problematické může být i vaření a příprava jídla, protože si nevybaví postup.

Zhoršené vykonávání každodenních činností

Člověk s Alzheimerovou nemocí se například komicky oblékne a dá si několik vrstev svetrů, čepici v létě nebo pyžamo v zimě. Potíže mu může dělat i osobní hygiena, nákupy, používání spotřebičů a jiné každodenní činnosti.

Druhé stádium Alzheimera

V druhém, středním stádiu se prohlubují potíže, které se již projevují v prvním stádiu. Pacient v tomto stádiu nemoci potřebuje pomoc při osobní hygieně a oblékání, pomoc s nákupem, při jídle a na procházce.

Nemůže zůstat dlouho bez dozoru, protože může zapomenout zavřít vodovodní kohoutek, vypnout sporák nebo žehličku.

Práce s takovým člověkem může být někdy i vyčerpávající, protože se prohlubují i změny osobnosti, zmatenost, je podezíravý a špatně se s ním komunikuje. Má myšlenky, ale nenapadají ho slova, kterými by je vyjádřit.

Třetí stádium Alzheimera

Třetí, pozdní stádium je pro okolí hodně náročné protože takový pacient vyžaduje neustálou péči. Nepoznává své blízké a nerozumí, co se kolem něj děje.

Není schopen souvisle komunikovat a neumí vyjádřit své potřeby. Má potíže při chůzi, s příjmem potravy a tekutin, a proto tělesně chřadne.

Často tento stav doprovází i inkontinence moči a stolice, hubnutí, poruchy spánku, připoutání na vozík nebo lůžko.

Tip BENU: Porovnejte současný stav paměti se stavem v minulosti pomocí rychlého testu Změněných schopností seniora

TOP 10 příznaků Alzheimerovy choroby Dědičnost

Aby vědci definitivně odhalili, do jaké míry je Alzheimerova nemoc dědičná, budou potřebovat ještě řadu let. Existuje souvislost mezi genetickou výbavou získanou od rodičů a rozvojem nemoci.

To ale neznamená, že pokud měl tuto nemoc někdo z vašich předků, rozvine se také u vás.

Na rozvoj mají velký vliv i vnější podmínky jako jsou výživa, pohybové aktivity, společenský život, vzdělávání a duševní aktivity.

TOP 10 příznaků Alzheimerovy choroby Léčba Alzheimerovy nemoci

V průměru žijí pacienti s Alzheimerovou nemocí 8 let od diagnostiky. Často se stává, že diagnoza se stanoví až ve středním nebo pozdním stádiu, kdy léčba nezlepšuje stav paměti, pouze ji udržuje na momentální úrovni.

Nemocný pak v pozdním věku strádá a je ohrožen nedostatkem živin, dehydratací, podchlazením když se zatoulá, nebo také nechtěným úrazem. Klíčem k úspěšné léčbě je včasná diagnostika a nasazení léků, které podporují činnost mozku.

Alzheimerovou nemoc nelze úplně vyléčit, podobně jako i ostatní degenerativní onemocnění, ale je možné pomocí léků zlepšit příznaky nemoci.

K léčbě se používá extrakt z ginkgo biloby, který pomáhá zlepšit prokrvení mozku a využití glukózy pro mozkovou činnost. Nejlepší je začít s užíváním tohoto léku již v raném stádiu a podpořit tím činnost mozku. Z léků vázaných na lékařský předpis jsou to kognitiva (inhibitory acetylcholinesterázy).

Blokují činnost enzymu, který acetylcholin rozkládá a zvyšují množství acetylcholinu a tím i fungování mozku. Tyto léky v počátečním a středním stádiu nemoci předepisuje neurolog, geriatr nebo psychiatr.

Dalším lékem při středním a pozdním stádiu Alzheimerovi nemoci je jediný zástupce ze skupiny NMDA antagonistů – memantin. 

Alzheimer konzultační centrum

Jste často ospalí? Alzheimer napadá buňky zajišťující bdělost, zjistili vědci

Proč lidé trpící Alzheimerovou chorobou často usínají i přes den? Nový výzkum ukazuje, že důvodem je nemoc sama, protože ničí mozková centra, která zajišťují bdělost a udržují nás vzhůru.

Přečíst článek ›

„Problémy s nepravidelným spánkem nejsou jen předzvěstí Alzheimerovy nemoci, jsou její součástí,“ prohlásila podle serveru Science News Lea Grinbergová, neuropatoložka na Kalifornské univerzitě v San Francisku.

Soustřeďme se na mozkový kmen

Grinbergová zveřejnila spolu se svým týmem 12.

 srpna na odborném online serveru Alzheimer’s & Dementia výsledky nového výzkumu, v němž se soustředili na mozkový kmen a strukturu nad ním zvanou hypothalamus (jde o část mezimozku, jejíž činnost spočívá hlavně ve slaďování jednotlivých vnitřních orgánů do komplexní odpovědi, například připravuje všechny orgánové soustavy na zvýšenou fyzickou nebo psychickou zátěž, pozn. red.). Tyto části nervového systému dohlížejí společně i na pozornost a bdělost.

Přečíst článek ›

„Přestože je mozek důležitý, byl mozkový kmen v dosavadních studiích demence do značné míry přehlížen,“ říká Grinbergová.

Vědci se zaměřili především na to, najít v mozcích lidí, zemřelých na Alzheimerovu chorobu, důkazy o existenci proteinu tau – tento protein obsahuje v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou nadměrné množství fosforylovaných aminokyselin, čímž se jeho molekuly v nervových buňkách shlukují do šroubovicovitých vláken. Zvýšená přítomnost proteinu tau představuje spolu s hromaděním takzvaného amyloidu beta (vláknitého bílkovinného agregátu složeného nejčastěji z 36-43 aminokyselin, jehož nadbytek poškozuje důležité mozkové struktury) dva základní biochemické příznaky Alzheimerovy choroby v mozku.

Přečíst článek ›

Grinbergové tým zjistil, že tři malé oblasti hypothalamu a mozkového kmene, které lidi udržují během dne vzhůru, byly proteinem tau doslova přeplněny. A dvě ze tří přišly o více než 70 procent nervových buněk.

„Tyto oblasti byly tvrdě zasaženy a byly zasaženy proteinem tau,“ uvedla Grinbergová.

Zničení těchto mozkových center by mohlo být odpovědí na otázku, proč se lidé s Alzheimerovou chorobou cítí často přes den unaveni, byť noc předtím spali.

Může to změnit celý výzkum nemoci

Toto zjištění může zásadně přeorientovat výzkum demence na centra spánku a bdění v mozkovém kmeni.

„Pokud se zabýváme touto nemocí a jejím postupem, nemůžeme dál ignorovat mozkový kmen, kde lze tau zjistit velice brzy,“ uvedl pro Science News neurovědec Bryce Mander z Kalifornské univerzity v Irvine.

 Jasnější pochopení toho, kde a jak Alzheimer poprvé napadne lidský mozek, může vést podle jeho slov ke zlepšení včasné identifikace nemoci nebo dokonce k jejímu zastavení dřív, než stihne napáchat další škody.

Vědci zjistili, že ve vzorcích mozkové tkáně zdravých lidí a ve vzorcích lidí s dalšími dvěma degenerativními mozkovými poruchami (Parkinsonovým syndromem a kortikobazální degenerací) nervové buňky zajišťující bdělost přežily, byť se obě tyto nemoci rovněž vyznačují hromaděním proteinu tau. 

Přečíst článek ›

„Toto neočekávané zjištění může odhalit záhadu, proč tyto buňky umírají víc na Alzheimer než na jiné nemoci,“ říká Mander. 

Aktuální studie se zabývala mozkovou tkání pouze pacientů s pozdním stadiem Alzheimerovy choroby. V současnosti však Grinbergová zahajuje nový rozsáhlý výzkum, kdy bude sledovat vývoj v mozkové tkáni u lidí s různým stadiem této nemoci, díky čemuž se může podařit přesně vystihnout chvíli, kdy se nervové buňky v centrech bdělosti začnou zhoršovat. 

Budete mít zájem:  Laktační či poporodní psychóza – její prevence, příznaky, léčba

V Česku stoupá počet pacientů s Alzheimerovou chorobou, data i povědomí veřejnosti ale stále chybí

Nízká informovanost veřejnosti a skutečnost, že mnoho pacientů považuje příznaky demence za příznaky stárnutí, patří mezi hlavní překážky diagnostiky a léčby Alzheimerovy choroby v Česku. Jsou na tom ostatní evropské země podobně?

Počet pacientů s Alzheimerovou chorobou neustále stoupá. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) žilo v roce 2017 v zemi přibližně 102 000 lidí s demencí, přičemž 60 % z nich lékaři diagnostikovali Alzheimerovu chorobu.

Odborníci odhadují, že počet lidí s demencí by mohl být mnohem vyšší, a to zhruba 142 000. Ne všichni totiž v případě problémů vyhledají odbornou péči. Podle údajů ÚZIS se dosud dařilo diagnostikovat zhruba 72 % případů. Většina z nich však byla odhalena až v pozdější fázi onemocnění, kdy je už příliš pozdě poskytnout pacientům účinnou léčbu a zpomalit postup choroby.

Přestože jsou počty nemocných alarmující, Česku stále chybí komplexní data o rozsahu onemocnění či jeho řešení.

„Chybí nám informace o incidenci, o diagnostických postupech, o tom, v jaké fázi je nemoc lékaři odhalována, nevíme nic o regionálních rozdílech, a tedy ani o případných nerovnostech v dostupnosti péče,“ uvedla pro EURACTIV.cz ředitelka České alzheimerovské společnosti Martina Mátlová.

„Podle našich zkušeností je demence diagnostikována spíše později, ale situace se vyvíjí k lepšímu,“ dodala Mátlová.

Čeští vědci doufají v dostupné testy z krve

Česká alzheimerovská společnost se v roce 2017 připojila k výzkumnému projektu neziskové organizace Alzheimer Europe, který se zaměřil diagnostiku demence a zkušenosti pečovatelů v pěti evropských zemích – v Česku, Finsku, Itálii, Nizozemsku a Skotsku. „Téměř polovina českých respondentů v něm uvedla, že by bylo lepší, kdyby k diagnóze došlo dříve,“ vysvětlila Mátlová.

Dřívější diagnóze podle ošetřovatelů brání především nízká informovanost o demenci a skutečnost, že mnoho pacientů považuje příznaky demence za známky stárnutí. Pacienti navíc často nechtějí hledat pomoc u odborníků.

„Můžeme se učit především od Velké Británie, Nizozemska anebo severských států. Kromě včasné diagnózy a práce na informování veřejnosti je důležitá také postdiagnostická podpora, která u nás není dostatečná,“ vyzdvihla Mátlová.

Včasná diagnóza onemocnění je přitom pro efektivní léčbu nezbytná. Čeští vědci doufají, že s tím pomohou testy, které by mohly nemoc odhalit z krevních vzorků. Ty by mohly být brzy k dispozici i v Evropě.

Než budou takové testy dostupné, odhalování Alzheimerovy choroby zůstává na bedrech lékařů a jejich schopnostech nemoc odhalit. Pomoci v tom mohou nejen praktičtí lékaři, ale také lékárníci. Jak upozornil Aleš Bartoš, vedoucí AD Centra Národního ústavu duševního zdraví, zapojení českých lékáren do provádění diagnóz je na mezinárodním poli unikátem.

Díky zapojení lékáren se může zvýšit nejen počet míst, kde je možné provést diagnózu, ale také ochota lidí své problémy řešit. „Prostředí lékárny, na které jsou pacienti zvyklí, navíc působí civilnějším a přirozenějším dojmem než ordinace lékaře, a tak si zde spíše nechají paměť vyšetřit,“ vysvětlil Bartoš.

„Lékárníci jsou profesionálové zvyklí na denní komunikaci se seniory. Díky tomu se pacienti při testování cítí uvolněněji a není pro ně tak stresující,“ uvedl expert z Národního ústavu duševního zdraví.

Akční plán podpoří výzkum i pečovatele

V dubnu 2021 schválila vláda ČR Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc 2020–2030. Plán je společným dílem ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí, a měl by reagovat na rostoucí počet případů demence. Jedním z cílů plánu je podpořit osvětu a dostupnost včasné diagnózy, zaměřuje se také na sociální podporu osob s demencí, včetně jejich pečovatelů.

„Zásadním nedostatkem je nízká osvěta v obecné populaci jakožto i nízká dostupnost vzdělávacích programů zaměřených na problematiku demence pro nezdravotnická povolání, především však pro neformální pečující,“ píše se v dokumentu.

Plán přináší soubor konkrétních opatření, jako je zřízení stálé pozice národního koordinátora pro demenci.

Plán zahrnuje i provedení populační studie, vzdělávání praktických lékařů a vytvoření sítě monitorovacích center, která budou shromažďovat údaje o rizikových oblastech života lidí s demencí, například úniky z domova.

Vláda má v plánu také podporovat zavádění nových technologií, které mohou pacientům usnadnit život. Příkladem jsou zařízení připomínající pacientům, že si mají vzít léky.

Počítá se také s vytvořením nového internetového portálu spolu s kampaní na zvýšení povědomí o Alzheimerově chorobě. Portál bude sloužit jako zdroj informací pro různé cílové skupiny, včetně praktických lékařů, sociálních pracovníků nebo pečovatelů.

Ministerstvo zdravotnictví na dotaz redakce vyčíslilo plán na 630 milionu korun za celé období, tedy od roku 2020 do roku 2030. Financování přitom bude v počátcích řešeno na projektové bázi.

Příznaky Alzheimerovy choroby přehlížíme

První fáze Alzheimera trvá čtyři roky, ale často unikne pozornosti okolí. Věk, kdy se nemoc objeví, je významný pro léčbu i dědičnost, říká profesorka Hana Matějovská Kubešová. Co můžeme udělat proto, aby nás nepostihl Alzheimer?

„Obecně všechno, co se v lidském organizmu nepoužívá, postupně ztrácí svou funkci a zaniká. Prevencí demence je z tohoto pohledu aktivita mozkové buňky. Problémem je současná situace a celková atmosféra ve společnosti.

Elektronika nás stále více svádí nemuset si pamatovat. Právě trénink paměti je ale doposud popisován jako jedna z nejúčinnějších metod prevence demence,“ říká prof. Hana Matějovská Kubešová.

Zabývá se Alzheimerovou chorobou, onemocněním mozku, které postupně přechází do úplné demence.

Co si představit pod Alzheimerovou nemocí? K jakým změnám dochází v lidském těle, mozku? 

Alzheimerova nemoc se řadí k postižením, kterým říkáme atroficko-degenerativní. Je doposud nejasného původu, způsobuje různé metabolické a strukturální změny nervové buňky vedoucí ke ztrátě její funkce. Tento proces se v počátečních stádiích projevuje poruchami novopaměti, postupně ale vede k poruchám všech složek intelektu a ke ztrátě pohybových schopností.

Jaké jsou vůbec první příznaky Alzheimerovy choroby? Jak rychle dochází ke zhoršování?

Alzheimerova demence je charakteristická plíživým začátkem, který často uniká pozornosti okolí.

Základním příznakem je úbytek paměti – chybění slov, nesprávné ukládání věcí, poruchy novopaměti – pacient například vykládá po krátké době několika minut tutéž příhodu nebo pokládá stejnou otázku, na kterou již dostal odpověď.

Dále se projevuje pokles úsudku, myšlení, orientace v prostoru, ztráta schopnosti logického uvažování, představivosti, soudnosti.

Tato první fáze je nazývaná amnestická a trvá asi čtyři roky. Nastupuje asi tři roky trvající fáze poruch chování – tzv. behaviorální, kdy se objevují problémy s blouděním na známých místech, nehody v podobě opomenutí vypnout plyn, vodu, poruchy spánku charakteru noční aktivity a spánku přes den.

Další asi dvouletá fáze nazývaná kortikální již znamená poruchy mobility, ztrátu schopnosti komunikace, nepoznávání příbuzných a pečovatelů, již se objevují i poruchy udržení moči či stolice. V poslední asi rok trvající fázi decerebrační je pacient ležící, nekomunikující s okolím, vyžadující komplexní ošetřovatelskou péči.

Alzheimerova demence sama o sobě je smrtelná choroba, nemocný však může v těchto konečných fázích choroby zemřít i na některou z komplikací, jako je například pneumonie.

Tedy celkové trvání Alzheimerovy choroby od vzniku prvních zjevných příznaků po úmrtí pacienta je bez léčby asi deset let. V posledních letech se však objevují nové poznatky o laboratorně rozpoznatelných charakteristických změnách složení mozkomíšního moku již několik let před prvními zjevnými příznaky.

V jaké fázi zpravidla dochází k odhalení a diagnostikování této nemoci? 

První poruchy paměti se mohou jevit jako přiměřené věku pacienta, tedy nevzbuzují pozornost okolí. V prvním stádiu zůstává tedy choroba obvykle nediagnostikovaná.

Stálou pomalou progresí dochází postupně k úpadku osobnosti, ztrátě soudnosti, logického myšlení, prostorové orientace – v této fázi se obvykle objevují těžké poruchy chování, kdy si obvykle okolí povšimne změny.

Teprve v této střední fázi je obvykle demence diagnostikována a je zahajována léčba.

Je Alzheimerova choroba nemocí stáří? Jakého věku pacienti jsou? 

Alois Alzheimer původně nemoc popsal na ženě středního věku a její původní název byl presenilní demence. Tak jsme se o této chorobě učili na lékařské fakultě v době před asi třiceti lety. Všechny ostatní poruchy paměti v seniorském věku byly tehdy automaticky považovány za důsledek pokračujícího procesu aterosklerózy.

V devadesátých letech minulého století ale onemocněl demencí Ronald Reagan, jemuž byla jako bývalému americkému prezidentovi věnována větší pozornost.

Potvrdila se domněnka, kterou se vědci již nějakou dobu zabývali, a sice, že i demence seniorského věku může být typu degenerativního, tedy typu demence Alzheimerovy.

Postupným prodlužováním střední délky života dnes Alzheimerova demence postihuje většinou jedince seniorského věku, ale není to choroba výhradně seniorského věku.

Jak moc je nemoc rozšířená?

Výskyt demence v populaci je doposud pouze odhadován, protože žádná země na světě nemá spolehlivě zavedený systém časné diagnostiky.

Informace, které doposud máme, pocházejí z velkých dlouhodobě vedených studií sledování celkového zdravotního stavu populace – jednou z takových studií je studie Rotterdamská.

Odhaduje se, že pět procent populace ve věku pětašedesáti let trpí některým z typů demence, každých pět let se výskyt zdvojnásobí.

Ze všech demencí je dvacet až třicet procent způsobeno změnami cévního původu, padesát až šedesát procent demencí je způsobeno Alzheimerovou chorobou a deset procent demencí je druhotného původu – například po prodělání zánětu, z důvodů onemocnění látkové přeměny, chybění důležitých vitaminů či snížení činností štítné žlázy. Alzheimerovou chorobou tedy podle těchto odhadů trpí každý pátý osmdesátiletý a každý druhý devadesátiletý.

Budete mít zájem:  Jmenuji se Janina a jsem jednou pro vždy cukrfree

V naší zemi se na způsobu časné diagnostiky Alzheimerovy demence teprve pracuje. Zatím trvá situace diagnostiky Alzheimerovy demence až ve fázi poruch chování, tedy pokročilejší.

Diagnostikováno je zhruba dvacet tisíc nemocných s demencí, skutečný počet je v naší republice odhadován na sto čtyřicet až sto padesát tisíc.

V absolutním čísle jsou častěji postiženy ženy, ale hraje zde roli faktor delšího středního věku žen.

Z pohledu celosvětového i evropského je situace v naší oblasti střední Evropy ve výskytu Alzheimerovy demence poněkud příznivější ve srovnání s jinými kontinenty i například Evropou východní.

Do jaké míry je nemoc dědičná a jaké další faktory se na vzniku podílí? 

Dědičnost Alzheimerovy choroby je jasněji popsána právě u již zmíněné presenilní demence, tedy té, která začíná ve věku okolo pětačtyřiceti až padesáti lety. U této formy jsou popsány zřetelné změny na jednom genu. U demence začínající v seniorském věku již jsou změny složitější a také kódované na více genech, tedy jejich dědičnost je méně předpověditelná.

Můžeme udělat něco pro to, aby nás nemoc nepostihla? 

Obecně všechno, co se v lidském organizmu nepoužívá, postupně ztrácí svou funkci a zaniká. Prevencí demence je z tohoto pohledu aktivita mozkové buňky. Problémem je současná situace a celková atmosféra ve společnosti. Elektronika nás stále více svádí nemuset si pamatovat – všechno ihned najdeme po otevření některého z příručních zařízení.

A právě zapamatovávání čísel, jmen, souvislostí, počítání zpaměti, studium jazyků – tedy trénink paměti je doposud popisován jako jedna z nejúčinnějších metod prevence demence. Podobně příznivě funguje i fyzická aktivita – je prokázané, že výskyt demence je u lidí s pravidelnou fyzickou aktivitou o dvacet procent nižší.

Tedy prevencí demence je aktivní přístup ke všemu – k zaměstnání, k informacím, zábavě.

Stále jde o nemoc, kterou nikdo nedokáže vyléčit. Jak tedy léčba probíhá? Do jaké míry lze zhoršování nemoci oddálit? 

Ano, Alzheimerovu demenci nedokážeme vyléčit, ale to neznamená, že nemůžeme dělat vůbec nic. V současné situaci umíme průběh choroby podstatně zpomalit a zmírnit. Nejdůležitější je ovšem opravdu časná diagnostika a časné zavedení léčby – potom se může efekt plně projevit. Umíme ovlivnit poznávací funkce – podáním tzv.

blokátorů cholinesterázy zvýšíme koncentraci acetylcholinu zpomalením jeho odbourávání, a tím se zlepší propojení mezi jednotlivými mozkovými buňkami. Jsou k dispozici i léky ovlivňující nervovou činnost i jinými mechanismy.

Léčíme také doprovodné příznaky, jako je v počátečních fázích deprese podáním antidepresiv, v pozdějších fázích neklid, nespavost až spánkovou inverzi.

Existuje nějaký orientační test pro laiky, podle kterého by se čtenáři mohli otestovat, jaké je u nich riziko nemoci nebo jak je na tom jejich paměť a zda by bylo vhodné se objednat na vyšetření?

Existuje několik orientačních testů, které si mohou i laici zkusit doma. Prvním a nejjednodušším je postupné odečítání čísla sedm od stovky, které se má provést pětkrát za sebou (tedy 100 – 7 = 93, 93 – 7 = 86, 86 – 7 = 79 atd.). Výsledek by měl být samozřejmě šedesát pět. První dva až tři odečty by měly být bez jakýchkoli problémů, pokud se problém vyskytne, je to varovnou známkou.

Dalším jednoduchým testem je test kreslení hodin, kdy má vyšetřovaný za úkol na papír s předkresleným kruhem dokreslit kompletní hodiny, aby ukazovaly zadaný čas – nejčastěji se zadává čas jedenáct hodin a deset minut, ale pro orientační vyšetření může být i čas jiný. Podmínkou je, aby vyšetřovaný neměl na ruce svoje hodinky, ani aby neviděl na hodiny v místnosti. Hodnotí se rozmístění čísel po obvodu kruhu, umístění ručiček do středu, správnost času.

Jaké jsou novinky v oblasti vědy a výzkumu, co se týká problematiky Alzheimerovy choroby? 

Největší pozornost se samozřejmě upírá na dvě základní oblasti – na příčinu vzniku Alzheimerovy demence se záměrem předejít chorobě a dále na co nejúčinnější léčbu. Zde byly velké naděje vkládány do protilátek proti základní bílkovině způsobující poškození nervové buňky – nerozpustnému amyloidu, ale zde zatím na opravdu převratný objev teprve čekáme.

Můžete se podělit o nějakou zajímavou zkušenost z praxe? 

Jeden příklad z praxe ukazuje, že současná léčba je schopna proces ztráty paměti účinně ovlivnit – pacientka ve věku osmdesáti dvou let s diagnostikovanou Alzheimerovou demencí byla před léčbou spíše apatická, mechanicky vykonávala běžné denní aktivity, ale na nové věci už nebyla schopna adekvátně reagovat. Mikrovlnnou troubu, kterou rodina před několika měsíci zakoupila, aby usnadnila přípravu stravy, dosud zcela ignorovala. Po několik dnech po zavedení léčby demence si paní všimla, že v kuchyni je cosi nového a po několika týdnech léčby demence se ji naučila i používat.

Kdy byste doporučila nemoc zkusit ještě zvládat v domácím prostředí a za jakých okolností považujete za vhodné obrátit se na odbornou pomoc v podobě pobytového zařízení? 

Tato otázka je komplikovaná – záleží na počtu a schopnostech pečovatelů a také samozřejmě na dostupnosti terénních služeb, tedy zda nemocný bydlí ve městě nebo na venkově.

Hranicí, kdy nemocný už nemůže být bez trvalého dozoru, je ohrožení jeho vlastní bezpečnosti – tedy vznik závažných poruch chování.

Spolupracující a kompaktní rodina je obvykle schopna i tuto situaci po dobu několika měsíců i let zvládat, ale postupně vede zhoršující se stav k vyčerpání sil pečujících. Potom tedy nastává doba nutnosti umístění nemocného v pobytovém zařízení.

O jaká pobytová zařízení se jedná?

Pro nemocné s pokročilou Alzheimerovou demencí jsou určena tzv. zařízení se zvláštním režimem, která jsou stavebně i personálně přizpůsobená péči o tento typ nemocných. Síť těchto zařízení se rozšiřuje, obvykle se jedná o rozšíření kapacity již existujících domovů pro seniory. Do budoucna je nutno očekávat další nárůst poptávky po umístění nemocných v tomto typu zařízení.

Co byste čtenářům vzkázala?

Jako u všech chorob je u Alzheimerovy demence nejdůležitější prevence a časný záchyt, proto cvičme svou paměť, cvičme paměť i u našich seniorů, a pokud se objeví první známky poruch paměti, nebojme se obrátit se na odborníka k podrobnější diagnostice, aby bylo možno naplno využít možností, které poskytuje současný systém léčby této choroby.

Zdroj: http://www.vitalia.cz/clanky/priznaky-alzheimerovy-choroby-prehlizime-lecba-zacina-pozde/#ixzz4Mqu18l8r

Dne: 11. října 2016

Nejlepší prevencí Alzheimerovy choroby je aktivita

Alzheimerova choroba je devastující smrtelné onemocnění, které postihuje mnoho lidí. Jedná se o neurodegenerativní onemocnění, při kterém dochází k nevratným změnám na mozku a poklesu kognitivních funkcí, jako jsou myšlení, paměť a úsudek. Někdy se klasická demence zaměňuje s Alzheimerovou chorobou.

Alzheimerovou chorobou trpí stále více lidí a s tím souvisí i četná nová sociální zařízení, která pro takto postižené pacienty vznikají. Důvod propuknutí není znám. Zatím se nepotvrdilo, že by se mohlo jednat o genetický problém a o příčinách se pouze spekuluje. Bohužel se onemocnění netýká pouze starších občanů nad 80 let. Stále častěji onemocní Alzheimerovou chorobou mladší lidé.

Rozeznat počínající Alzheimerovu chorobu od stařecké demence je obtížné

Pojmy se často prolínají, ale v konečných důsledcích postižení není rozdíl mezi klasickou demencí a onemocněním Alzheimerovou chorobou. Onemocnění Alzheimerovou chorobou je ale velmi progresivní. Pokud na svém rodinném příslušníkovi pozorujete, že není takový, jaký býval, je potřeba zbystřit pozornost.

Prvním varovným příznakem onemocnění jsou poruchy paměti. Především se značně začne zhoršovat krátkodobá paměť. Zapomínáme, co jsme měli k obědu nebo k večeři, nepamatujeme si, jestli jsme si vzali léky, nepamatujeme si, koho jsme potkali před chvílí, zapomeneme vypnout vodu. To jsou první příznaky.

Ovšem postupně přichází i změna nálad i psychiky a postupně se začíná objevovat změna struktury osobnosti i charakteru.

Demence jako plíživý had

Demence je plíživý had, který se vkrádá do našeho myšlení, takže si na to zvykáme. Pokud jsme s postiženým člověkem stále, hned si ani neuvědomíme, že se něco děje.

Mladší lidé by přesto měli být se svými rodiči a prarodiči velmi trpěliví a vstřícní. Postižení lidé potřebují pomoc. I když mohou být i agresivní, jsou uvnitř velmi zranitelní.

Nemocní lidé si to neuvědomují, protože Alzheimerovou chorobou došlo ke změnám v jejich povaze.

Zatím není lék, přesto můžeme postup zbrzdit

Naštěstí dnes již existují léky, které mohou tuto chorobu zpomalit. Pokud máte pocit, že se onemocnění může týkat někoho z rodiny nebo z vašich blízkých, snažte se s ním zajít za praktickým lékařem, který mu dá doporučení na psychiatrii nebo neurologii.

To jsou jediné odbornosti, které mohou po předchozím vyšetření na tuto chorobu předepsat léky.

Je potřeba u pacienta udělat i důkladné neurologické vyšetření, aby se vyloučilo, že se za změnou chování a jako příčina zapomínání neskrývá něco jiného – třeba nádor na mozku nebo cévní problém.

Lidé, kteří do vysokého věku nutí mozek, aby pracoval, nejsou Alzheimerovou chorobou tak ohroženi. Výhodu mají ti, kteří nutí svůj mozek pracovat, luští křížovky, hrají sudoku, píší vědecké články nebo cokoliv vymýšlí. Pomoci mohou i preparáty na zlepšení prokrvení mozku, především ty které obsahují výtažky ginkgo biloby.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector