Tejpování používají i na roky staré jizvy a zranění

Pokud jizva není pohyblivá do všech směrů, či je vtažená směrem dovnitř, jedná se o tzv. aktivní jizvu, která může způsobovat různé potíže – bolestivost jizvy či okolí, bolesti pánve, zad apod.

Kineziotejping pomáhá ve změkčení jizvy, zmenšení srůstů a uvolnění při vtažení jizvy. Je účinný i pro staré jizvy

Kineziologické tejpy se aplikují až po zhojení jizvy (po vyndání stehů, jizva je bez strupů). Aplikují se i na staré jizvy (30-40 let) – tedy i jizvy po operacích či úrazech z dětství.

Nalepený tejp neomezuje pohyb, je možno se s ním sprchovat a ponechává se asi 5-7 dní.

Cílem kineziotejpingu je mít jizvu/tkáň funkční, měkkou, „normálně“ citlivou, bez srůstů a s pozitivním vztahem k ní.

Obvykle je jizva (vazivová tkáň) tužší, má tendenci se stahovat, a pokud se o ránu nepečuje dostatečně dlouho, důsledně a co nejdřív po zákroku, mohou se jednotlivé vrstvy tkání (kůže, podkoží, svalovina) na sebe “přilepit” v důsledku hojivých procesů a vzniknout srůsty. Tím se zhorší prokrvení v jednotlivých tkáních a změní se metabolismus (tedy přivádění výživných látek do tkáně a odvádění odpadních látek z nich).

Aplikací kineziologických tejpů se zvýší prokrvení v místě jizvy, zlepší se metabolismus (okysličení, proudění lymfy – výživa a odtok odpadních látek) a hojení i hlubších struktur.

U jizvy po císařském řezu mohou vzniknout v důsledku hlubokých srůstů různé potíže

Pokud je jizva stále „aktivní“ může způsobovat menstruační potíže (bolestivost, neobvyklé krvácení, špinění), v některých případech i potíže s otěhotněním či donošením plodu.

Také špatně zhojená jizva může ovlivnit funkci pánevního dna, což může mít za následek potíže s únikem moči, sestupem dělohy, bolesti pánve a zad apod.

Nekvalitní jizevnatá tkáň po císařském řezu také bývá důvod, proč u dalšího těhotenství lékaři nedoporučují porod přirozenou cestou.

Kineziologické tejpování je technika, kdy se přiloží (proškoleným terapeutem) lepící páska na oblast jizvy.

Tím se zvýší její prokrvení, zlepší se metabolismus (okysličení, proudění lymfy – výživa a odtok odpadních látek) a hojení i hlubších struktur.

Využívá se různého tahu pružné pásky a aplikuje se v různých směrech (určuje terapeut). Více o kineziotejpingu >>

*

~ Lada Chrástná – tejpování jizevzdroj: Sascha Seifert – Kineziologické tejpování v osteopatii a manuální terapii; Internet

Uvolnění jizvy

V průběhu života většina z nás přijde k nějaké té malé nebo větší jizvě a nezáleží na tom, jestli ji způsobil úraz, operace, nebo špatně zahojená kožní choroba. Správná péče o jizvy totiž nemá jen estetický efekt, ale především pokožce okolo jizvy vrací alespoň část původní elasticity.

Co je jizva

Jizva je součástí přirozeného procesu hojení kůže. Vzniká jako následek porušení, které může být náhodné (při úrazu), nebo dokonce plánované (např. při chirurgickém zákroku).

Některé přírodní kmeny, především z Afriky, dokonce jizví svoji pokožku záměrně v rámci rituálů a určování příslušnosti ke kmeni. Například Dinkové (největší etnická skupina v Jižním Súdánu) si je vyřezávají na čelo a spánky. Dobrovolné jizvení má pravděpodobně nejdelší historii ze všech způsobů „zdobení“ těla.

V současnosti v zahraničí existují studia, kde si zájemci mohou nechat jizvením, tzv. skarifikací, vytvořit na tělo různé ozdobné obrazce.

Faktory ovlivňující hojení

Rozsah a vzhled jizvy závisí na mnoha okolnostech. Intenzivně se mění až do 18 měsíců od svého vzniku. Čerstvé jizvy se odstraňují mnohem jednodušeji a s lepším efektem v porovnání se starými.

Studie dokazují, že je možné ovlivnit a uvolnit napětí i u několik let starých jizev. Schopnost hojení kůže po různých typech poranění nebo po chirurgických zákrocích je u každého pacienta jiná.

Jizvy mají nejrozličnější tvary, barvy a velikost.

Proces hojení ran je u člověka do určité míry podmíněný geneticky a ne vždy probíhá podle našich představ, přičemž například záněty proces tvorby nové, zdravé tkáně komplikují. Při léčbě větších, plošných jizev, které zůstávají například po popáleninách je třeba spolupracovat s odborníkem.

Při chirurgických zákrocích nepochybně svojí úlohu hraje způsob šití, použití vstřebatelných materiálů a podobně.

V rámci pooperační rehabilitace, kromě cílené pohybové léčby, je důležitá také následná péče o jizvu. Jizvy po dobu léčby vyžadují především vlhkost a maximální přístup kyslíku.

Hydratace napomáhá produkci kolagenu pro rychlejší hojení a je klíčem k dosažení maximálního efektu. Práci s jizvou můžeme zahájit hned první den po vyjmutí stehů.

V následujícím období jde o zvyšování kondice, síly a úpravu koordinace pohybů.

Typy jizev

Podle vzhledu rozeznáváme:

• Hypertrofické jizvy (vyvýšené)Vznikají nadměrnou tvorbou nové kůže, jsou obvykle červené, hrubé a tvrdé. Často svědí nebo bývají bolestivé a nepříjemné. Mají tendenci vystupovat nad úroveň okolní kůže, přičemž se ale nerozšiřují mimo oblasti původního zranění.
• Keloidní jizvy (přečnívající linie rány)Jsou hrubé, oblé, tvoří nepravidelné shluky jizvovité tkáně, které se šíří za hranice původního zranění. Často jsou červené nebo tmavší v porovnání s okolní kůží.
• Atrofické jizvy (promáčknuté)Vznikají, když se rána nehojí správně a tvoří se tak nedostatečné množství nové pojivové tkáně. Výsledná jizva je pod úrovní okolní kůže; např. jizvy po akné nebo planých neštovicích.
• StrieStrie označují popraskanou kůži následkem rychlého roztahování, nejčastěji běhemtěhotenství. Dá se jim předejít pravidelným nanášením zvláčňujících emulzí. K dosažení potřebné pružnosti pokožky je důležité také pravidelné cvičení.

Péče o jizvu

Předpokladem účinné péče o jizvy je začít s léčbou co nejdříve. Odměnou jsou jizvy, za které se pacient nemusí stydět a které mají přirozenou pružnost a elasticitu.

Bezbolestná léčba jizev, kterou je možné bez rizika použít v jakékoliv věkové kategorii, si v řadách lékařů získává stále více příznivců. Jednou z metod je aplikace produktů na bázi silikonu, a to ve formě silikonového plátku, gelu nebo tyčinky.

Všechny tyto produkty jsou určeny k léčbě jizev po uzavření a zahojení rány. Na otevřené či čerstvé rány se používat nesmí.

Lékaři často pacienty upozorňují, aby čerstvé jizvy nevystavovali slunci. UV záření by totiž mohlo způsobit hyperpigmentaci, čili nežádoucí ztmavnutí jizvy. Před sluncem je potřebné Jizvy je před sluncem třeba chránit až do úplného zahojení, tedy dokud je jizva červená, což může někdy trvat i rok.

Dobrých výsledků je možné dosáhnout i u starších jizev, ačkoli stále platí, že čím dříve jizvu začneme ošetřovat, tím lepší bude účinek. Při hojení ran je nutné zejména uvolnit pnutí, aby poraněné místo nebylo namáhané a aby se jizva zbytečně nerozšířila. Stažené a tence na sebe naskládané blány měkkého vaziva mají tendenci se slepit.

Tímto způsobem se jizva stává aktivní, což znamená, že není pružná ani bolestivá. Slepení struktur znemožní klouzání vazů, šlach, svalů a kůže pod jizvou. Místo pod kůží s omezenou pohyblivostí má přímý vliv také na chod vzdálených struktur, napětí kůže, citlivost a pohyblivost. Na povrchu kůže v těsné blízkosti jizvy pociťujeme zvýšené napětí a bolest.

Níže si ukážeme, jak bolestivým stavům předcházet.

Nejlevnější jsou přírodní léky a fungují nejlépe, když se člověk pro odstranění jizvy člověk rozhodne včas. Naše babičky ošetřovaly jizvy domácím sádlem. A již v minulosti lidé pochopili, že jizva se nesmí vysušit.

Třezalkový olej

Třezalka tečkovaná je při péči o jizvy „číslo jedna“. Na potírání rány je vhodné používat třezalkový čaj nebo odvar. Po zahojení rány si připravte vlastní domácí třezalkový olej.

Jak připravit třezalkový olej:

• 2 hrsti třezalkových květů zalijte půl litrem olivového oleje (dávku můžete podle potřeby snížit)
• nechte tři týdny odležet na tmavém místě
• přeceďte
• uchovávejte v tmavé lahvi

Jizvy olejem natírejte denně.

Sádlo

Účinné je též ošetřování jizev domácím sádlem. Pozor, sádlo musí být skutečně domácí a nesolené i jinak neupravené. Po jeho aplikaci se pokožka uklidní a zjemní.

Jitrocelová tinktura

Pokud máte k dispozici sušený jitrocel, připravte si silný odvar a ten nanášejte na jizvu vatovým tampónem.

Na hypertrofické a keloidní jizvy je možné použít jiný přípravek s aktivní rostlinnou složku bohatou na enzymy se silnými antioxidačními účinky (Sodermix).

Jeho výhodou je, že kromě protizánětlivého účinku a omezení tvorby volných kyslíkových radikálů zmírňuje nepříjemné svědění. Doba aplikace na zahojenou jizvu je nejméně tři měsíce.

Používá se také na postradiační fibrózu (zmnožení tkání po radioterapii).

Pokud nemáte důvěru v bylinky nebo čas připravovat si přírodní receptury, potírejte si jizvu každý večer po sprchovaní vrstvou mastného krému, který necháte několik minut působit, nebo si ji nastříkejte panthenolem ve spreji. Při ošetřování jizev je důležité dbát na pravidelnost. Pokud chcete, aby se stav Vaší jizvy zlepšil co nejdříve, je potřebné se jí věnovat každý den.

Měkké techniky

Nejdůležitější je však jizvy uvolňovat pomocí tzv. měkkých technik. Při jakékoliv péči o čerstvou jizvu je třeba mít na paměti následující pravidlo: s léčbou jizvy je třeba začít až po zahojení rány. Některé produkty k léčbě jizev nejsou určeny do otevřených či čerstvých ran.

Všeobecně se na jizvy doporučuje tlaková léčba. Masáž tlakem je mnohem účinnější než klasické masírování. Aplikací tlaku se předchází hypertrofii jizev, tedy tomu, aby nadměrnou tvorbou nové kůže došlo k jejich vyvýšení a zhrubnutí.

Ruční uvolňování jizvy

Jizvu připravte jemným uchopováním, „štípáním“ mezi dvěma prsty a nadzdvihováním s mírným „ždímáním“ prsty oproti sobě. Jizva se může jemně zahřát a zčervenat.

Uvolňovací cvičení

Prvním uvolňovacím cvičením může být vytváření tzv. céčka:

• přiložte palec kolmo na podélnou část jizvy
• jemným tlakem/posunem palce po kůži nahrňte kožní řasu a opřete se do vytvořeného „céčka“ z řasy
• jizva má tendenci být tuhá, nepoddajná a někdy slepená a může tahat směrem pod kůži
• při uvolňování musíme dát jizvě čas k povolení
• po prvním jemném zatlačení do jizvy a vytvoření „céčka“ v poloze vydržte a počkejte na uvolnění
• nesnažte se jizvu úplně přetlačit a proklouznout na druhou stranu jizvy
• takto projděte všechny části jizvy z obou stran

Jako druhý krok zkoušejte jemné pružení jizvy:

• bříšky prstů překryjte plochu jizvy a jemně na jednu a druhou stranu v různých směrech uvolňujte jizvu plochým pomalým kmitem
• jedná se o několikacentimetrové pomalé pruživé pohyby s mírným tlakem, aby bylo zabezpečeno klouzání kůže po podkoží

Další možností je tvoření tzv. esíček:

• jemným úchopem vytvořte kožní řasu a povolujte jizvu do protichůdných pohybů
• jizva je mírně zdvihnutá a podebraná s prsty nahoru
• pomalu uvolňujeme kůži v oblasti celé jizvy do vyšší pružnosti

Osud Vašich jizev je jen ve Vašich rukou. I když neexistuje mastička po které by zmizely, správnou péčí můžete dosáhnout alespoň toho, že jejich barva a povrch bude jemnější a že se do okolní pokožky vrátí pružnost bez omezení pohybu.

Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha

Jak a kdy používat tejpy?

Tejpování je fyzioterapeutická metoda, jejímž úkolem je především uvolnit namáhané a přetížené svaly. Dalším využitím je zpevnění svalů, a to v případech kdy se tělo chystá na náročný výkon jako je sport, tůra nebo jiný náročný pohyb. Základem je lepení tejpovacích pásků na vybraná místa.

Tejpovací pásky se vyrábějí z bavlny (často z biobavlny) a antialergeního lepidla – akrylátového. Tejpovací pásky byly navržená tak, aby byly silné jako kůže a stejně tak pružné. Díky tomu je prakticky necítíme a neomezují nás v pohybu. Na těle vydrží zhruba 7 dní, poté je potřeba je vyměnit za nové.

Kvalitní tejpovací pásky by se měly dát zvětšit o 40 – 60 % své délky a při natahování nesmí dojít k přetráhání vláken v podélném tvaru

S čím vám tejpování pomůže?

Tejpování nejčastěji využívají sportovci, kteří potřebují dosáhnout optimálního výkonu, tejpy brání bolesti při výkonu a pomáhají k ochraně přetížené části těla nebo místům po zranění. Tejpování není ovšem určené pouze profesionálním sportovců, ale také rekreačním sportovcům, kterým se ozvala stará zranění nebo se objevily bolesti čerstvé.

Tejpování pomáhá zpevnit poraněný kloub, zmírnit a zmenšit otoky, pomáhají při hojení jizev a přispívají k lepšímu držení těla a získání tělové koordinace.

• snižuje otoky
• zmírňuje nebo zcela odstraňuje bolesti
• stabilizuje klouby
• podporuje práci svalů a vazů
• pomáhá s hojením jizev

Výsledky také prokázaly, že správně aplikované tejpy dokáží zmírnit průběh nebo dokonce předcházet migrénám, pomáhají při bolesti zubů nebo napomáhají uvolňovat dutiny při rýmě a nachlazení, také se aplikují při zánětu středního ucha.

Není tejp jako tejp

Tejpy se dělí na dvě základní rozdělení na fixační tejpy a kineziotejpy. Fixační tejpy jsou silné lepící náplasťové pásky, které nejsou pružné a slouží k pevné fixaci tkáně. Jsou velmi silné a pevné v tahu, ale dají snadno odtrhávat v podélném i příčném směru. Dají se sehnat v bílé barvě.

Neelastická tejpovací páska

Jiné vlastnosti a účinky pak nabízí tejpy s předponou kinezio. Kineziotejp pracuje se svaly, a to tak, že je při správném směru a pohybu aktivuje a ty se pak lépe zapojí do pohybu a ochrání klouby.

Tyto účinky se nejčastěji využívají u zpevnění hlezna kolene nebo ramene.

Pokud by se tejp nalepil v obráceném směru, docházelo by spíše k jeho uvolnění, regeneraci a došlo by k rychlejšímu hojení poraněného svalu nebo tkáně.

Tejpy si zvládne nalepit každý u sebe doma, je ale potřeba být dostatečně informovaný a vědět, jak správně postupovat. Při lepení je nejdůležitější směr a síla tahu. I malé odchylky mohou mít zcela jiné až opačné účinky.

Tejpy je není dobré aplikovat těsně před sportovní aktivitou, nejen že by se tejp nestačil pořádně přilepit a přilnout s pokožkou, ale také by se z důvodů pocení mohl rychleji začít odlepovat. Proto když víte, že půjdete odpoledne sportovat, nalepte si tejpy již ráno.

Jak často?

Kineziotejpy si svou elasticitu udržují 3 – 5 dní, pak začne výrazně klesat. Tato doba tak určuje jeden cyklus léčby nebo užívání. Po uplynutí 5 dní se musí tejp vyměnit, ale pozor je důležité si nechat 24 hodin na regeneraci a tejp vynechat. V mnoha případech bolesti odezní, pokud ne je možné zahájit cyklus nový.

Jaký vliv mají barvy tejpovacích pásek?

Jednotlivé barvy se v ničem neliší a všechny mají stejné vlastnosti, ale přeci jen účinek mají, a to psychologický. Každá barva v člověku vyvolává nějaký pocit, například modrá barva chladí, červená nebo růžová naopak hřejí. barvy ovšem působí na každého jinak, ale jak se říká vyrovnaná psychika je půl zdraví.

Jak se starat o nové a staré jizvy. A jdou odstranit?

Jizvy jsou oblasti vláknité tkáně, které po poranění nebo chirurgickém zákroku nahrazují normální kůži nebo jinou tkáň. Zjizvení je proto přirozenou součástí léčebného procesu v těle. Je zajímavé, že žádné dvě jizvy nejsou stejné a jizvy každého člověka se léčí jinak.

Vaše jizva může být nejprve zarudlá a postupně se usazuje, aby se stala bledší a hladší.

Úplné vyrovnání jizvy trvá dle odborníků z Hull University Teaching Hospitals v Británii až 12–18 měsíců po operaci či zranění. Na jizvě si během té doby můžete všimnout několika změn.

Jizvy vás mohou čas od času svědět nebo brnět, prochází fází zčervenání až do mírně červené. V oblasti jizvy můžete cítit lehké znecitlivění, někdy dojde i k trvalému.

Většina jizev se hojí dobře, zbystřit byste měli, pokud je jizva nadměrně oteklá, červená, bolestivá, vytéká z ní tekutina nebo zapáchá. V takových situacích vyhledejte lékaře.

Jak se starat o jizvu po operaci či zranění

S čerstvou jizvou je důležité pracovat hned od začátku. „Musíme ji často masírovat tlakovými masážemi, aby se dobře prokrvovala a lépe hojila. Ihned po vzniku můžeme použít i biostimulační laser, který zlepšuje mikrocirkulaci v jizvě,“ doporučuje dermatoložka MUDr.

Lucia Mansfeldová, Perfect Clinic Dermatology. Po koupeli jizvu vždy s lehkostí osušte. Na jizvu používejte při mytí neparfémovaná mýdla a poté dvakrát denně krémy k hojení jizev, opět by neměly být parfémované, mají za úkol zvlhčit a hydratovat pokožku.

Hojení také přispívá vyvážená strava bohatá na vitamíny, minerály a bílkoviny, jako je mléko, jogurt a zelená listová zelenina. Proces hojení výrazně zpomaluje kouření, což bylo prokázáno na řadě výzkumů, jež sledovaly hojení jizev u lidí, kteří kouřili a kteří nikoliv.

Pozor si dejte i u čerstvé jizvy na oblečení, které by ji nemělo odírat, mělo by být volné a prodyšné.

Chraňte jizvu před slunečním zářením

Pokud máte čerstvé jizvy, je důležité předtím, než jdete na sluníčko, volit vždy co nejvyšší foto-protektivní faktor, nejčastěji SPF 50 po dobu 18 měsíců od zranění či operace, protože pokožka na jizvě je velmi citlivá a snadno se spálí. Po této době už můžete SPF faktor snižovat. Máte-li jizvy na obličeji, noste klobouk, který zakrývá obličej.

To by mělo chránit jizvu před spálením nebo opalováním. Velmi vhodné jsou ty ochranné krémy s obsahem minerálních filtrů, které účinkují hned po aplikaci. Tím, že většinou zanechávají bílý film, můžeme kontrolovat jejich přítomnost na jizvě. Ale pozor. Při pobytu ve vodě a plavání jsou nezbytné vysoce voděodolné filtry, protože UV záření částečně vodou prostupuje.

Cvičení

Vždy se poraďte s lékařem či vaším fitness trenérem, který vám poradí, kdy bude bezpečné pokračovat ve cvičení. Poradí vám i vhodné cvičení, které vaší jizvě neublíží a díky kterému se zas dostanete do kondice.

Zakrývání jizvy

Zejména pokud jsou jizvy na obličeji, můžete použít k zarývání make-up nebo pleťový krém, avšak vždy až po úplném uzdravení jizvy.

Kombinace všech těchto doporučení vám pomůže v hojení jizev, což potvrzuje i Mirka Papajiková, která onemocněla tzv. MRSA (Meticilin resistant Staphylococcus aureus) neboli zlatým stafylokokem rezistentním na většinu antibiotik.

Onemocnění se projevovalo silnými, hlubokými abscesy, což jsou bolestivá ložiska odumřelých tkání, způsobená hnisavou infekcí. „Kůži jsem měla otevřenou a plnou hnisu na cca 20 % zad, na bocích, v podpaží, na obličeji, na větší části hýždí a na zadní straně stehen.

V nejhorším stádiu se mi k hnisavým ránám přidal ještě mokvající ekzém na pravém i levém boku o velikosti cca 10×15 cm na obou stranách.

Léčila jsem to všemi možnými dietami, plazmovým generátorem, afirmacemi, koučinkem, homeopatiky, čínskými bylinami, esenciálními oleji, zelenými potravinami, terapiemi, cvičením, meditacemi, otužováním, dechovými technikami a zpočátku taky samozřejmě konvenční medicínou, která ale nezabírala.

To, co mi reálně pomohlo, byla kombinace několika výše popsaných technik, přístupů a výživy, která vyústila ve vědomé poslouchání těla, a pak ještě impuls k zamyšlení k čemu tu nemoc vlastně potřebuju. Na jizvy samotné pak velmi dobře zabrala kombinace pohybu (asi hlavně akrobacie a cviky s vlastní váhou těla), sluníčka, esenciálních olejů a další přírodní kosmetiky včetně třeba kokosového oleje,“  prozrazuje dnes již vyléčená Mirka.

Jdou jizvy zcela odstranit?

Velmi častá otázka, zejména má-li člověk jizvy v obličeji či velkého rozsahu a viditelné. Odpověď  nepříznivá. „Bohužel jizvy skoro nikdy nemůžeme zcela odstranit. Leč můžeme hodně zlepšit jejich vzhled a povrch a také odstranit zarudnutí, svědění nebo citlivost jizvy.

Starší jizvy jsou vhodné na výbrus ablačním C02 nebo erbiovým laserem. Atrofické, propadlé jizvy můžeme zlepšit výplní s kyselinou hyaluronovou. A stále se používá i aplikace kortikoidů přímo do hypertrofických (vystouplých) jizev,“ dodává dermatoložka MUDr.

Lucia Mansfeldová, Perfect Clinic Dermatology.

Funguje sádlo? Jak se starat o jizvy, aby byly neviditelné

Foto: BLACKDAY, Shutterstock.com

K životu patří i pády. A pár jizev během něj posbírá každý. Může jít o připomínku úrazu, operace, císařského řezu nebo třeba prodělané kožní choroby. Jakmile se jizva vytvoří, už sice nejde zcela odstranit, ale správná, a hlavně včasná péče je důležitá. Dokáže totiž jizvy učinit téměř neviditelnými.

Jizva je výsledkem přirozeného procesu hojení kůže v místě, kde došlo k jejímu poranění. Při narušení kůže se tělo aktivizuje a začíná se zacelováním. Z nových buněk, cév a vláken se vytvoří nová tkáň – jizva, která se vzhledem odlišuje od svého okolí. Vyzrává několik měsíců až dva roky. S péčí ale neotálejte.

„Nejdůležitější je vědět, že už dávno neplatí to, co dříve, že se má šest až dvanáct měsíců čekat, než jizva vyzraje, a teprve potom přistoupit k nějaké péči a ošetření. Zásadou dnes je, že se má začít ihned po odstranění stehů či v případě nešité rány je nutné správně pečovat už o strup,“ upozorňuje primářka Marta Moidlová z Kliniky LaserPlastic.

Podle vzhledu a toho, jestli hojení probíhá, jak má, rozlišujeme několik druhů jizev. Běžná je hladká, měkká jizva, která postupně bledne. Potom jsou také tři druhy patologických jizev. Atrofické jsou propadlé pod úroveň okolní kůže, hypertrofické jsou naopak vystouplé. Keloidní jizvy přerůstají místo poškození, mohou bolet a svědit, a navíc jsou z estetického hlediska nejméně přijatelné.

Konečná podoba jizvy, tedy to, jak moc bude viditelná, a zda se nerozvine patologie, závisí na několika faktorech. Roli samozřejmě hraje hloubka a velikost zranění, ale také genetika (zvláště u keloidních jizev) a do jisté míry i péče, kterou jí člověk věnuje.

Konkrétní postup určí na základě identifikace jizvy lékař, ale některými radami je vhodné se řídit v každém případě. Vyplatí se u menších i větších jizev. Mohou totiž ovlivnit vzhled těch poúrazových i pooperačních. Aplikovat se dají na běžné pooperační jizvy v délce řezu, na drobné jizvičky po laparoskopickém zákroku, ale i na jizvu, která zůstane po císařském řezu.

Foto: golf bress, Shutterstock.com

Nepodceňujte vnější péči o své jizvy

Vhodnou prevencí proti vzniku patologických druhů jsou tlakové masáže, které urychlují blednutí, změknutí i vyzrávání.

„V rámci pooperační péče by je pacient měl provádět od čtrnáctého dne.

Tlačte při ní bříškem prstu na jizvu proti podkladu takovou silou, aby se nehtové lůžko tlačícího prstu odkrvilo – zbělalo a tlak nechte působit asi patnáct vteřin.

Poté povolte a prst přesuňte na vedlejší část jizvy a postup opakujte po celé její délce. Masáž provádějte alespoň pětkrát denně,“ popisuje lékařka Lucie Kučerová z Kliniky plastické a estetické chirurgie.

Ta zároveň upozorňuje, že člověk by se neměl nechat odradit počáteční bolestí, při pravidelném opakování bude postupně ustupovat.

Pozitivní účinky má také promašťování. V lékárnách jsou sice k dostání ne zrovna levné speciální krémy, ale podobného účinku pravděpodobně dosáhnete i obyčejnými promašťovadly. Dobře poslouží například nesolené vepřové sádlo, indulona, vazelína, borová nebo měsíčková mast, použít se dá i kokosový olej či bambucké máslo.

Foto: g-stockstudio, Shutterstock.com

Na sluníčko nebo do solária nejdříve za tři měsíce od operace, myslete na to

Jizvy je dále nutné nejméně tři měsíce po zákroku důkladně chránit před slunečním zářením, které by je mohlo ještě více zviditelnit, protože jsou náchylnější ke spálení. Samozřejmostí by mělo být použití krému s vysokým ochranným faktorem. Vyhněte se také návštěvě solária.

V prvních šesti týdnech, zejména pokud jde o pooperační jizvu, je rovněž vhodné omezit sportovní aktivity, u nichž dochází k natahování kůže. Také nenoste těsné oblečení ze syntetických materiálů, jizva by mohla v důsledku tření zarudnout a zatvrdnout.

První dva až čtyři týdny, kdy je jizva nejčerstvější, si nedopřávejte dlouhé koupele, ale raději se krátce sprchujte vlažnou vodou za použití neparfemovaného mýdla. Ručníkem se nedrhněte do sucha, ale postižené místo opatrně osušte.

Na zhojenou jizvu lze aplikovat také silikonové gely nebo náplasti. Ty působí podobně jako tlakové masáže, jizvy zjemňují a rovněž napomáhají jejich vyblednutí.

U starších jizev nebo u těch, které neblednou podle vašich představ, je samozřejmě možné obrátit se na lékaře, který doporučí vhodný zákrok – mimo jiné se využívají lasery, radioterapie nebo chirurgické odstranění. Některé zákroky proplácí zdravotní pojišťovna.

Jaké události připomínají jizvy na vašem těle?