Těhotenství, kojení dítěte a celiakie – co je dobré vědět?

Celiakie, jako autoimunitní onemocnění, které se projevuje zánětem sliznice tenkého střeva. Pokud se toto onemocnění nediagnostikuje včas může vést až k absolutní ztrátě klků a mikroklků, které přirozeně zvětšují povrch tenkého střeva.

Takovýmto zmenšením povrchu se výrazně znemožňuje a snižuje schopnost vstřebávání a trávení živin, jako je i lepek. Celiakii trpí jak děti tak i dospělí po celém světě bez ohledu na vyspělost země nebo stravovací návyky. Nejedná se ale o alergii, jak ji často široká populace nesprávně zaměňuje kvůli podobným příznakům.

Alergie na lepek existuje samozřejmě také, ale průběh reakce těla je odlišný. Pojďme si ukázat, jaké tři varianty reakcí na lepek rozdělujeme.

Těhotenství, kojení dítěte a celiakie – co je dobré vědět? Tři zrádné reakce na lepek

  • Při celiakii vzniká autoimunitní reakce na lepek na sliznici tenkého střeva. Následkem zánětlivého procesu je vyhlazení klků a nedostatečné vstřebávání živit. Příznaky celiakie se projeví pozvolně, několik hodin po požití lepku
  • Lepek u alergiků při kontaktu s tenkým střevem vyvolá alergickou reakci a otok sliznice. Potíže se projeví bolestí, průjmem a plynatostí několik minut po konzumaci lepku. Kromě toho se vyskytne škrábání a otok v krku, dušnost a kopřivka. 
  • Třetím typem intolerance lepku je neceliakální citlivost na lepek, kdy není pozitivní diagnóza celiakie, ale i přesto vyloučení lepku z jídelníčku působí značnou úlevu od zažívacích potíží.

Těhotenství, kojení dítěte a celiakie – co je dobré vědět? Co je lepek a kde se vyskytuje

Lepek je komplex bílkovin, které se nachází v části obalu zrn obilovin, jako jsou pšenice, žito, ječmen a oves. Tyto obiloviny jsou pro většinu populace součástí tradiční kuchyně.

Lepek z obilovin dodává těstu pružnost a gumovost a lepí jednotlivé části dohromady. Z takového těsta se dobře peče a výsledný produkt, je nejenom chutný, ale i hezky drží svůj tvar. Zdravý člověk zvládne lepek štěpit a dále zpracovávat.

Trávicí trakt celiatika lepek zpracovat neumí a působí mu zdravotní potíže.

Těhotenství, kojení dítěte a celiakie – co je dobré vědět? Co se děje v těle při intoleranci na lepek?

Na celiakii existuje genetická predispozice, tedy část sekvence v genech, která propuknutí nemoci přímo podmiňuje. Avšak ne u každého, kdo genetickou predispozici má, se celiakie v průběhu života projeví.

Podstatou je porucha imunity sliznice tenkého střeva, která reaguje na přítomnost lepku a prolaminy v obilovinách nepřirozeným a abnormálním způsobem.

Při kontaktu a průchodu lepku sliznicí střeva dochází k tvorbě protilátek, které reagují s enterocyty – buňkami sliznice střeva, a způsobují lokální zánět. Procesy zánětu, které probíhají v tenkém střevě, působí celkovou poruchu všech funkcí sliznice tenkého střeva.

Souvisí s tím vstřebávání živin, trávení a přeměna potravy na stolici. Dále i motilita – pohyb střev, bujení nezdravé střevní mikroflóry s nedostatkem bifidobakterií a další patologické změny.

Těhotenství, kojení dítěte a celiakie – co je dobré vědět? Jak se projevuje celiakie?

Celiakie se může projevit v jakémkoliv věku. V dětském věku po zařazení lepku do jídelníčku, nebo později ale klidně až v dospělosti. Projevy celiakie můžeme obecně rozdělit na typické, které probíhají ve střevě a na atypické, které jsou důsledkem poškození střevní sliznice.

Po požití lepku má celiak velké bolesti břicha a zažívací potíže, jako jsou nadýmání, průjem, někdy i zácpa, nechutenství a zvracení. Atypické příznaky jsou chudokrevnost, podvýživa a ztráta vitální energie, řídnutí kostí, deprese, neplodnost u mužů i žen a opakované potraty, a tzv. Duhringova dermatitida.

To je vyrážka, podobná oparu, vyskytující se kdekoliv na těle, ale především v oblasti kloubů.

Projevy celiakie u dětí

Děti, které trpí celiakii, mají po snědení jídla s lepkem bolesti bříška, průjem se střídá se zácpou, zvracení a nadýmání. U dětí, které konzumují tuhou stravu, se nacházejí ve stolici nestrávené zbytky jídla. Jejich bříško působí nadměrně vypoukle v porovnání s běžnou stavbou těla.

V důsledku nedostatečného vstřebávání živin jsou podvyživené a oproti dětem stejného věku jsou menší a hubenější. Celiakie se projevuje i na kůži jako červené svědivé puchýře a také mrzutým chováním. V důsledku poškození sliznice se živiny dostatečně nevstřebávají a mozek nemá dostatek energie na svou práci.

Dítě proto neprospívá, má problém přemýšlet a soustředit se, je apatické, nervózní, rozzlobené a nešťastné. Kvůli tomu, že mu jídlo s lepkem působí potíže, nemá chuť jíst vůbec nic. V případě, že má vaše dítě některé z těchto příznaků, oslovte svého pediatra pro včasnou diagnostiku nemoci.

Při vyloučení lepku z jídelníčku se vašemu dítěti uleví od všech nepříjemných zdravotních potíží.

Těhotenství, kojení dítěte a celiakie – co je dobré vědět? Diagnostika celiakie

Diagnostika se v průběhu let vyvíjela hlavně díky novým poznatkům o nemoci. Před pár lety bylo potřeba 3krát opakovat biopsii tenkého střeva. Tedy v průběhu potíží, po bezlepkové dietě a pak ještě po opětovném zařazení lepku do jídelníčku.

Dnes je potřeba pouze jedna biopsie tenkého střeva, kdy se zjišťuje poškození sliznice. Dále se při diagnostice posuzuje, jak se zdravotní stav zlepšil po nasazení upravené bezlepkové stravy. Na potvrzení diagnózy je potřeba odebrat krev na test specifických protilátek, které škodí jinak tělu vlastním tkáním.

Ty jsou přítomny v séru při probíhající nemoci, takže v případě, že již bezlepkovou dietu dodržujete, není možné zjistit dané protilátky a tedy ani nemoc diagnostikovat
Pro orientační testování v domácím prostředí existuje Veroval Nesnášenlivost lepku domácí test, který se provádí z kapky krve.

Test je pouze orientační pro domácí použití a nenahrazuje diagnostiku v ordinaci lékaře.

Těhotenství, kojení dítěte a celiakie – co je dobré vědět? Jak léčit celiakii

Jediným způsobem, jak si ulevíte od potíží způsobených lepkem je – lepek absolutně vyloučit ze svého jídelníčku. Kromě pečiva, těstovin, sušenek, cereálií se lepek ve stopových množstvích nachází i v polotovarech, kde byste ho nečekali.

To mohou být třeba hranolky, krokety, bramboráky, zmrzlina, čokoláda, kečup, hořčice, prášek do pečiva, pudink, marcipán a jiné pochutiny. To ale nejsou ani zdaleka všechny potraviny, kde by se mohl lepek nacházet ve skryté podobě.

Lepek se do různých potravin dostává v průběhu jejich zpracování, nebo se přidává kvůli jeho vlastnostem pro ochucování. Pozorně proto čtěte složení a informace na obalu každého výrobku.

Těhotenství, kojení dítěte a celiakie – co je dobré vědět? Co jsou to bezlepkové potraviny

Potraviny, které se dají označit za bezlepkové, musí obsahovat maximálně 20 mg lepku na 1 kg potraviny. Jsou označeny symbolem přeškrtnutého pšeničného klásku a nápisem „Gluten free“ nebo „Bez lepku“. Potraviny označené textem „velmi nízký obsah lepku“ obsahují i 100 mg lepku na kilogram.

Pokud je složení nejasné, je jistější potravinu nekoupit. Všechny potraviny obsahující lepek musí mít na obalu vysloveně napsáno, že mohou obsahovat stopy lepku.

U nebaleného výrobku nebo u hotového jídla v restauracích máte nárok dostat u obsluhy seznam alergenů, které dané jídlo může obsahovat. Pro přípravu pečiva a jídel doma, můžete nahradit obiloviny s lepkem obilovinami, které jsou přirozeně bez lepku.

Jde o proso, pohanku, quinou, amarant a kukuřičnou mouku. Bez lepku jsou přirozeně i čerstvá zelenina a ovoce, ryby, maso, vejce, mléko a mléčné výrobky.

Dnes je na trhu již mnoho surovin bez lepku na přípravu jídla doma nebo je možnost zakoupit v lékárnách a specializovaných obchodech hotové výrobky jako chleba, pizza, těstoviny, sušenky a housky od různých výrobců.

Bezlepkové potraviny Vše pro imunitu

Sluneční vitamín D – chybí maminkám i děťátkům. A nejen v zimě | HiPP BIO

Těhotenství, kojení dítěte a celiakie – co je dobré vědět?

Aby zdravě rostlo, bylo silné a celý život dělalo jen pevné a odhodlané krůčky – kdo z nás bere do rukou své vytoužené miminko s menším přáním? Jestli to má všechno zvládnout, potřebuje vitamín D. Na kosti i imunitu. Počáteční zásobu nejdůležitějších obranných látek dostane novorozenec s prvními kapkami mateřského kolostra. Vitamínu D je však v každém mléku přirozeně málo. Miminkům je potřeba ho podávat od dvou týdnů také samostatně. 

Ideální délkou kojení jsou podle Světové zdravotnické organizace dva roky. I když kojíte s problémy či jen částečně, zkuste vydržet alespoň půl roku.

Mateřská výživa zabraňuje riziku infekcí dýchacích cest, alergií, dětské obezity a cukrovky, ale i syndromu náhlého úmrtí kojence.

Nemluvě o citovém poutu, které se mezi matkou a drobečkem při kojení vyvíjí, a to bez ohledu na to, jestli to na vědomé úrovni – například vzhledem k obrovské únavě – vnímáte, nebo ne. 

Maminky, věděly jste? 

Mléko z prsu obsahuje všechno, co děťátko v prvních měsících potřebuje. Vitamínu D, stejně jako vitamínu K a později i železa, je v něm však pomálu. Právě vitamín D hraje hlavní roli při efektivním vstřebávání vápníku, a tedy při vývoji kostí a zoubků. 

Novorozenec má v tělíčku zásobu vitamínu D, která mu vystačí zhruba na osm týdnů. Ale jen za předpokladu, že jste v těhotenství (dokonce ještě před jeho začátkem) přijímaly stravu, která ho obsahovala v potřebných dávkách.

Aby děťátko prospívalo, musíte mu denně přidávat „úzkoprofilové déčko“ na lžičku s odstříkaným mateřským mlékem, na lžičku s kojeneckým mlékem nebo později do mléčných kaší. Používejte malou čajovou lžičku. Polévková lžíce je pro dětská ústa příliš velká.

Když by z ní část mléka vytekla vedle, zbytečně byste se trápily otázkou, jestli drobeček vitamín dostal, nebo ne. Potřebnou slzičku vitamínu D je možné děťátku kápnout i přímo do úst, ideálně těsně před krmením.

Těhotenství, kojení dítěte a celiakie – co je dobré vědět?

„Déčko jsem zpočátku neřešila. Celé těhotenství jsem si myslela, že ho moje malá Emička bude automaticky dostávat s mým mlékem,“ říká Lucie. „Pediatrička mě vyvedla z omylu hned při první návštěvě poradny.

Vysvětlila mi, že i když budu plně kojit, musím malé každý den podávat vitamín D na lžičce. Potřebuje ho nejen na zdravé kosti a zuby, ale i na dobrou imunitu.

Upozornila mne, že výživový doplněk nesmím kapat do čaje, jen do mléka nebo kaše, protože déčko se rozpouští pouze v tucích.“

Budete mít zájem:  Nadační Fond Zdraví A Vzdělání?

Tereza svého synka nekojila, neměla dostatek mléka: „Moc jsem chtěla. Radila jsem se s mamkou i laktační poradkyní. Nic nepomohlo. Musela jsem přejít na náhradní kojeneckou výživu.

Má v sobě přidaný vitamín D, ale Samíkovi pravidelně dávám i předepsané kapky. Uvědomuji si, jak je déčko důležité.

Pamatuji si na babičku, jak říkala, že malé děti kdysi musely dostávat rybí tuk, aby je ochránil před křivicí.“

Vitamín D je ve skutečnosti spíše hormon než vitamín. V organismu malého dítěte i dospělého člověka plní více funkcí. V první řadě zodpovídá za udržování rovnováhy a stabilního poměru vápníku a fosforu v krvi a podporuje jejich vstřebávání ve střevě. Stará se o správný vývoj kostí miminka už v matčině děloze!

Těhotenství, kojení dítěte a celiakie – co je dobré vědět?

V období kojení zvyšuje tvorbu mateřského mléka. Je nesmírně důležitý při vývoji a růstu kostí a zubů v útlém věku i v pubertě, ale i při předcházení osteoporóze a jiným metabolickým nemocem kostí v dospělosti. Pozitivně ovlivňuje i svalový a centrální nervový systém. Čím dál víc se mu dostává pozornosti v souvislosti s posilováním imunity.

Vitamín D je možné vnímat i jako nutnost k nastartování vrozené imunity, která už nejmenším pomáhá bránit se proti nejrůznějším infekcím. Podílí se na tvorbě látek, jež ničí viry, bakterie a jiné škodlivé mikroby, a tak snižuje především riziko onemocnění dýchacích cest.  

Nejnovější výzkumy prokázaly souvislost mezi nedostatkem déčka a prochladnutím, chřipkou, dokonce i tuberkulózou. Má také ochranné a preventivní účinky při civilizačních onemocněních, jako jsou cukrovka, autoimunitní onemocnění, nebo dokonce astma a deprese. 

Lidské tělo si většinu vitamínu D vyrobí samo. Tedy teoreticky. Tvoří ho v kůži, přesněji v podkoží. A potřebuje na to „jen“ dostatek UVB slunečního záření. Odtud má déčko pojmenování „sluneční vitamín“.

V našich zeměpisných šířkách dopadají sluneční paprsky tři čtvrtiny roku v šikmém úhlu. Na jaře, na podzim a v zimě nám déčko chybí. Ani v létě to není ideální.

Slunečných dní sice přibývá, dokonce je jich vlivem celosvětových klimatických změn mnohem víc než kdysi, ale agresivnější ultrafialové záření má na svědomí úpaly nebo spálenou pokožku a čím dál častěji i rakovinu kůže.

Dospělí lidé mohou nechránění zůstat na letním slunci nejdéle patnáct minut. Proto už nechytáme bronz jako kdysi naši rodiče. A už vůbec mu nevystavujeme miminka spící v kočárcích. 

Podle většiny dermatologů dítě od narození až do tří let na přímé slunce vůbec nepatří. Ochranu křehké pokožky před příliš silnými slunečními paprsky chráníme krémy s vysokým UV faktorem. Chráníme sebe i ty, kteří jsou v našem životě nejdůležitější, ale v podstatě současně tělu ubíráme jednu z možností, jak získat vitamín D přirozenou syntézou v kůži.

Maminky, věděly jste?

Účinky vitamínu D se dostávaly do povědomí širší veřejnosti přibližně od poloviny minulého století v souvislosti s rachitidou – křivicí.

Měknutí kostí se staletí vyskytovalo především u dětí do dvou let a ukázalo se, že právě v důsledku nedostatku tohoto vzácného vitamínu. Je důležité zmínit, že pediatrická obec se znovu soustřeďuje na tento problém.

Strava u dětské populace má totiž v mnohých zemích světa, včetně těch vyspělých, opět nedostatek kombinace vápníku a vitamínu D. 

Nejznámější ze skupiny vitamínů D jsou vitamín D2, který vzniká v potravinách působením slunečního záření, a D3, jenž se vytváří v kůži při slunění.

Když vědci zjistili, že ze slunce a stravy si je křehký dětský organismus nedokáže vyrobit v dostatečném množství, vynalezli syntetickou náhradu.

Vitamínový doplněk mají pravidelně užívat nejen kojenci a batolata, ale i děti v pozdějších růstových fázích – tedy okolo šesti let a potom znovu v pubertě – a i dospělí, kteří trpí jejich nedostatkem.

I když dětští lékaři předepisují kojeným i nekojeným dětem kapky s vitamínem D už ve druhém nebo třetím týdnu po narození, je dobré jeho koncentraci v krvi kontrolovat a případnou hypovitaminózu (tedy nedostatek vitamínu D) léčit.

Těhotenství, kojení dítěte a celiakie – co je dobré vědět?

I vám během těhotenství připomínali, že máte jíst za dva a že na to budete mít právo i během celého období kojení, protože díky tomu zajistíte děťátku všechno, co potřebuje? Je to mýtus. V případě vitamínu D dvojnásobný. Přejídání v těhotenství nebo po porodu nemá význam. 

Jen malé množství déčka – asi pět až deset procent – přijímáme v potravě. Nejvíc je ho v tučných mořských rybách, jako jsou makrela, losos, tuňák nebo sardinka, nebo v rybím oleji. Méně ho obsahuje vaječný žloutek, tresčí játra, tuky a výrobky z mléka.

Najde se i v rostlinných potravinách, například v kokosovém ořechu, datlích nebo sušených houbách. Běžnou stravou však těhotná ani kojící žena jeho potřebnou denní dávku nepokryje, navíc tzv. tučným rybám by se měla naopak vyhýbat vzhledem k hrozbě obsahu těžkých kovů, které se ukládají právě v tucích.

Kojícím ženám se doporučuje doplňovat vitamín D spíš užíváním doplňků stravy a přitom nezapomínat na kvalitní a výživově hodnotné stravování. 

Těhotenství, kojení dítěte a celiakie – co je dobré vědět?

Nízké hladiny vitamínu D ohrožují především předčasně narozená miminka, kojené děti, jejichž matka trpí deficitem tohoto vitamínu, děti s tmavou pokožkou (možná o tom nevíte, ale už i tmavší pigment miminka má schopnost propustit méně slunečních paprsků), děti s nedostatečným pobytem na slunci, nedostatečným obsahem vápníku a vitamínu D ve stravě, ale i obéznější děti. 

Ohrožení jsou i malí pacienti s chronickými nemocemi, jako jsou celiakie, IBD, cystická fibróza, děti s poruchami imunity, chronickými nemocemi ledvin a jater, revmatologickými, onkologickými nemocemi či pacienti užívající léky s nepříznivým vlivem na metabolismus vápníku a vitamínu D, například kortikoidy.

Nedostatkem vitamínu D trpí téměř polovina populace. Za normální hodnotu v krvi se stále považuje hladina 30 až 50 nmol/l. Většina dospělých ho má vlivem nedostatku slunečního záření a slabého zastoupení v potravě mnohem méně, často i pod 20 nmol/l. Dětské údaje jsou podle odborníků podobné, dokonce ještě horší.

A přitom na aktivaci imunitního systému hraniční limity nestačí. I proto pediatři apelují na rodiče, aby potřebnou dávku nezapomínali miminkům podávat správně a každodenně. Když se přistihnete při tom, že na to v hektickém mateřském kolotoči občas zapomenete, vložte si do mobilu připomínku.

Postupem času se režim děťátka ustálí a po déčku budete sahat úplně automaticky.

Věk Doporučená denní dávka, rok 2016 Doporučená denní dávka, rok 2018, 2020
0–6 měsíců 10 µg 25 µg
6–12 měsíců 10 µg 35 µg
1–10 roků 15 µg 50 µg

Přepočet na mezinárodní jednotku IU: 1 µg (mikrogram) vitamínu D = 40 IU vitamínu D

Nekojeným nebo částečně kojeným miminkům přidávají vitamín D v bezpečné a velmi dobře vstřebatelné formě do kojeneckého mléka přímo výrobci.

Postupují podle platné legislativy, která koresponduje s vědeckými poznatky a doporučeními pediatrické obce.

Možná jste to nevěděli, ale i díky tomu mají nekojená miminka v tělíčku obvykle dostatečné hodnoty vitamínu.

Miminka před sluncem důkladně chráníme. Ale jen co se postaví na nožičky, začnou běhat a dožadovat se svobody pohybu, dostanou do rukou mobil a sednou si k němu. Fascinovaně po něm tlapkají a sledují všechno, co jim displej nabízí.

A venku na čerstvém vzduchu jim zatím utíká část dětství i správných životních návyků.

Možná je předčasné mluvit o tom ve chvíli, kdy se jen učíte svého drobečka kojit nebo mu jako malinkému bezbrannému miminku připravujete první náhradní kojeneckou výživu, ale pediatři upozorňují, že i toto jsou momenty, kdy se buduje, nebo naopak láme dětská imunita. Váš zázrak od vás odpozoruje všechno – dobré i zlé. Učte ho a pomáhejte mu od prvních dní budovat si imunitu. S dostatečným množstvím vitamínu D ji bude potřebovat ve všech životních fázích. 

Těhotenství, kojení dítěte a celiakie – co je dobré vědět?

Jak děťátku zabezpečíte dostatek déčka?

  • Už při první návštěvě poradny předepíše dětský doktor novorozenci vitamín D ve formě kapek s doporučeným dávkováním. Dítě (kojené i krmené náhradním mlékem) by mělo přípravek užívat od druhého nebo třetího týdne minimálně do dvou let.
  • Starší dítě umí spolknout i želatinové kapsle nebo tabletky. Při výběru těchto výživových doplňků si všímejte pomocné látky. Největším problémem bývají konzervační látky, sladidla a přidaná barviva. Těmto typům vitamínů je lepší se vyhnout.
  • Kojenecké mléko určené miminkům do dvanácti měsíců je povinně obohacené o vitamín D. Mléčná výživa určená dětem po prvním roce vitamín D obsahovat nemusí. Když ho tam výrobci přidávají, je to na bázi dobrovolnosti. Tento vitamín je vítaným bonusem nejen na budování imunity. 
  • Kromě vitamínu D věnujte pozornost kompletnímu složení kojeneckého mléka. Vyplatí se vybrat takové, jehož přírodní složky jsou v biokvalitě a podléhají přísným kontrolám. Vždyť drobeček si i po příchodu na svět zaslouží to nejlepší.

Jak na výživu těhotných a kojících žen stravujících se vegansky?

Těhotenství a kojení je velmi specifickým obdobím v životě ženy, které má zvýšenou energetickou i nutriční potřebu. Podle světových zdravotnických organizací (např.

Americká dietetická asociace, Kanadští dietologové, Britská nadace pro výživu aj.) je správně sestavená veganská strava vhodná pro všechny věkové kategorie, tudíž i pro období těhotenství a kojení.

(1)

I přesto, že se vás nejspíš bude snažit okolí přesvědčit o tom, že máte během těhotenství a kojení přestat s veganskou stravou, není to nutné. Jen pokud jste se doposud nestravovala ukázkově, je na čase s tím začít.

Už nejde jen o vás, ale i o miminko. I přesto, že se těhotné ženy často nestravují ukázkově a mají různé zdravotní problémy, věřte, že v případě veganství budete většinou osočena z toho, že za to může právě strava.

A někdy je opravdu těžké to ustát.

Než se dostaneme k samotným specifikům veganského stravování, je dobré se nad pár věcmi zamyslet ideálně ještě před otěhotněním.

Budete mít zájem:  Test ovocných knedlíků: Na obalu ovoce, v knedlíku džem

Otec dítěte a jeho pohled na stravování a životní styl

Ač se to nemusí zdát jako velký problém a přesto, že se třeba žena veganka s mužem neveganem tolerují, co se týče odlišností ve stravování, tak s příchodem miminka se může situace otočit. Ujasněte si proto dopředu, jak budete vaše společné dítě vychovávat a stravovat. Možná se vám tato rada zdá zbytečná, ale právě kvůli tomuto vzniká u partnerů a širší rodiny mnoho rozepří.

Respektující a tolerantní lékař

Ať už se jedná o gynekologa či pediatra, je dobré si dopředu vybrat takového, který vás bude respektovat. I když není nezbytně nutné, aby doktor věděl o způsobu stravování, v tomto případě bychto doporučovala. Psychická podpora i ze strany lékaře může mít velký vliv na klid (nejen) v těhotenství.

Pestrá a vyvážená strava

Se zdravým životním stylem a dostatečně pestrou stravou je dobré začít ještě před otěhotněním nebo okamžitě, kdy na testu objevíte dvě čárky. A jak na to se dozvíte v dnešním článku. Pojďme na to.

O kolik by těhotná a kojící veganka měla navýšit kalorický příjem?

Opravdu je nutné jíst v těhotenství „za dva“? Nikoli. Toto je už naštěstí překonaný mýtus. V prvním trimestru těhotenství není nutné vůbec navyšovat kalorickou potřebu. Od druhého trimestru je dobré navýšit příjem zhruba o 200 – 250 kcal.

Vyšší potřebu energie z potravy mají kojící ženy. Po porodu až do konce 4. měsíce by měl být příjem navýšen zhruba o 500 – 600 kcal, od 5. měsíce pak potřeba klesá se snižující se produkcí mléka. (2)

Na jaké vitamíny a minerály by si měla dávat těhotná / kojící veganka pozor?

Konvenčně se stravující těhotné ženy většinou doplňují multivitaminy pro těhotné nebo alespoň kyselinu listovou, která je vhodná brát už před otěhotněním a zhruba do konce 2.

trimestru, dále doplňují hořčík (kvůli křečím), vápník, železo a spoustu dalšího. (3) Při kojení se také doporučují různé multivitaminy a minerály, které bývají hodně podobné či totožné těm těhotenským.

Tenhle základ platí i pro maminky veganky, s tím, že bychom se podívali na problematičtější prvky podrobněji.

Bílkoviny a tuky

Spotřeba bílkovin v těhotenství vzrůstá zhruba o 15 g za den, toto navýšení dodržujte i během kojení.

V době laktace by měl být navýšen i obsah tuků (cca 75 g / den) a tuky by měly tvořit 30 – 35 % energetického příjmu. (4) Volte kvalitní zdroje.

Bílkoviny v podobě tempehu, tofu, seitanu, luštěnin, obilovin. Tuky v podobě ořechů, semínek, kvalitních olejů aj.

Vitamín B12

U veganek je bezpodmínečně nutné doplňovat B12, neboť nedostatek B12 v těhotenství může vést k vývojovým vadám plodu. (5) Podrobnosti, jak si vybrat správný suplement a v jaké je denní dávkování, jsme shrnuli ve starším článku o vitamínu B12.

Kyselina listová

Zhruba 3 měsíce před plánovaným početím by žena měla navýšit příjem kyseliny listové. Kyselina listová, neboli vitamín B9, je důležitá pro prevenci vývojových vad plodu (např. rozštěpu) a potratu. I přesto, že navýšíte příjem kyseliny listové ze stravy, doporučuje se přijímat dalších 400 mcg (z celkové dávky 600 mcg za den) v podobě potravinových doplňků. (6)

Pro představu pokrytí doporučené denní dávky kyseliny listové v těhotenství byste musely sníst dohromady 100 g vlašských ořechů, 200 g brokolice, 200 g čínského zelí, 200 g mrkve a 2 banány. Potraviny obsahující B9: zelená listová zelenina, celozrnné obiloviny, luštěniny, čerstvá zelenina.

Železo

Problémy s nízkou hladinou železa mají těhotné bez ohledu na druh stravování. Hodnota železa se hlídá již před porodem a v případě nedostatku se tato skutečnost řeší ihned, neboť během porodu může dojít k větším krevním ztrátám a žena se následně hůře vyrovnává s poporodními stavy. Proto je lepší tomuto předcházet. V těhotenství se zvyšuje spotřeba z 18 mg na 27 mg. (7)

Důležité je, abyste ideálně v každém jídle měli zastoupeny potraviny obsahující železo v kombinaci s vitamínem C. Přečtěte si více o problematice železa v rostlinném jídelníčku.

Potraviny obsahující železo: luštěniny (zejména tmavé druhy), semínka (dýňová, slunečnicová, chia, konopná), brokolice, meruňky, fíky, hrozny, špenát, hrášek, kapusta, avokádo, červená řepa, rajčata, tofu, tempeh, kokos, banány, jáhly, amarant, rýže, melasa.

Vápník

Když máte v těle nedostatek vápníku, miminko si to zjednodušeně řečeno vezme z vás. Kosti, zuby i nehty dostávají v těhotenství hodně zabrat. A proto je důležité dbát na dostatečný příjem z potravy. Nezapomínejte rozložit zdroje vápníku do celého dne, vstřebatelnost zvýšíte dostatečným množstvím vitamínu D a K a také pohybem.

Doporučená denní dávka je v těhotenství a u kojení stejná jako u netěhotných, 1000 mg za den a je to dáno tím, že v těchto obdobích se vápník z potravy lépe vstřebává (mimo těhotenství okolo 40 %, v těhotenství a při kojení okolo 70 %). (8)

Potraviny obsahující vápník: tmavě zelená listová zelenina, květák, brokolice, kapusta, mandle, semínka (sezam, mák, konopná, dýňová), luštěniny, minerální vody, tofu srážené vápenatými solemi (např. Lunter), pomeranče, fíky, obohacená rostlinná mléka a jogurty. Detaily najdete v článku Ostře sledovaný vápník. U rostlinných zdrojů dejte pozor na vstřebatelnost.

Vitamín D

Vitamín D je důležitý pro správné vstřebávání vápníku a rovněž kvůli předcházení únavy. Zdroje vitamínu D: pobyt na slunci 15 – 30 minut denně, potraviny obohacené o vitamín D, na slunci sušené houby. (9)

Většina populace však v současnosti trpí nedostatkem vitamínu D, suplementace ve formě tablet či spreje je v tomto případě velmi vhodná. O tématu vitamánu D si můžete opět přečíst v samostatném článku Vitamin D? Vegané a veganky, nepodceňujte jeho doplňování.

Jód

Jód je nezbytný pro vývoj štítné žlázy, a pokud jej maminka bude mít nedostatek, může mít problémy s otěhotněním nebo s donošením miminka. Také jódu jsme věnovali na Vegmanii samostatný článek.
Potraviny obsahující jód: Vincentka, mořská sůl, mořské řasy, třešně, višně, arónie (10).

Omega 3 mastné kyseliny

Omega 3 masné kyseliny jsou důležité pro správný vývoj mozku a očí. Existují tři typy omega 3 mastných kyselin – kyselina linolová (ALA), kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina doxahexanová (DHA). Typ ALA najdete v rostlinných zdrojích.

Lidské tělo si dokáže ALA typ přetvořit do podoby EPA a DHA mastných kyselin, konverze je však ztrátová. Těhotným a kojícím ženám je doporučováno užívat denně minimálně 200 mg DHA, aby podpořily zdravý vývoj mozku plodu a poté novorozence.

(11)

Potraviny bohaté na zdroje omega 3: semínka (lněné, konopné, chia, dýňové), vlašské ořechy, řepkový olej. Přečtěte si článek o nejlepších rostlinných zdrojích omega-3 mastných kyselin

Zinek

Zinek zmiňujeme, protože patří (spolu s hořčíkem a selenem) k nejvíce nedostatkovým minerálům v Česku. Souvisí hodně s imunitním systémem a zastává řadu činností v těle.

Podrobně si o něm můžete přečíst v podobném článku o zinku. Denní potřeba zinku se zvyšuje z 15 mg na 20 mg v těhotenství a 25 mg při kojení. Vstřebávání zinku zhoršují fytáty obsažené v rostlinách.

Toto lze částečně potlačit máčením, klíčením či přidáváním kvásku do jídel. (12)

Potraviny bohaté na zinek: celozrnné potraviny, semínka, ořechy, luštěniny, klíčky, quinoa, hnědá rýže, miso pasta, chřest, hrášek, houby, lahůdkové droždí či kapusta.

Jak zvládat těhotenské (ne)chutě?

Častým problémem těhotných žen jsou nevolnosti a nezvladatelné chutě. Přinášíme pár tipů, jak toto zvládat i bez vystoupení z našeho etického stylu života.

Co pomáhá na zmírnění těhotenských nevolností?

  • Jíst po malých dávkách
  • Po probuzení hned sníst kousek sucharu nebo sušeného ovoce, zvýší se vám hladina cukru v těle
  • Nechoďte spát hladová, snězte večer něco lehkého
  • Na „záchvat“ nechutenství pomáhá cucat lízátka z umeboshi či zázvoru, popíjet slabý zázvorový čaj nebo sníst kousek umeboshi švestičky

Co pomáhá na nezvladatelné chutě?

Jak zvládnout nečekané nápory na sladké, slané a další chutě? Místo nezdravých potravin sáhněte po výživnějších alternativách, které váš apetit uspokojí stejně dobře. (13) Čím více budete jíst bez extrémů, tím méně vás budou extrémní chutě přepadat.

Chuť na sladké

  • Místo cukru používejte sirupy či slady anebo můžete sladit povidly bez cukru, rozmixovaným sušeným ovocem
  • Ovoce čerstvé nebo sušené (preferujte spíše lokální a sezónní produkty, tropické plodiny můžou v těhotenství způsobit třeba kopřivku, i když jste normálně tyto plodiny jedla bez problémů)
  • Sladká zelenina (sladké chutě můžete ošálit i zeleninou – dušená mrkev se špetkou soli, cibule, polévka Hokkaido, cukrová kukuřice aj.)
  • Jáhlové krémy, amasaké, kaštanové krémy

Chuť na slané

Snažte se vyhýbat přesoleným výrobkům (chipsy, polotovary, hotová jídla v restauracích), nedosolujte jídla na talíři.

Chuť na kyselé

  • Kysané zelí
  • Kvašená zeleniny (pickles)
  • Saláty z listové zeleniny ochucené umeoctem nebo citronovou šťávou
  • Umeboshi švestičky

Chuť na mléčné výrobky

  • Zařazujte více jídla bohatá na bílkoviny (seitan, tempeh, tofu)
  • Přidejte více oříšků, semínek a zdravých tuků
  • Zařazujte umírněně mořské řasy

Chuť na maso, ryby

  • Přidat pokrmy bohaté na bílkoviny (luštěniny, tempeh, seitan, nattó, tofu)
  • Silné zeleninové vývary s miso pastou
  • V případě chuti na ryby zařadit více omega 3 mastných kyselin
  • Rybí chuť lze nahradit přidáním mořských řas do jídel

Strava po porodu a při kojení

Porod a šestinedělí

  • Pokud se rozhodnete rodit v porodnici a s ním spojený třídenní pobyt, doporučuji vám domluvit si veganskou stravu. Opravdu se vyplácí milé chování a poprosit o veganskou variantu. Můžete to zmínit i při vyplňování papírů na příjmu (je tam na to přímo i kolonka) nebo nahlašte na příjmu. Osobně mi vyhověli (nemocnice Milosrdných bratří v Brně) a i když nesplňovala moji představu ukázkové zdravé stravy vhodné pro rodičku, tak jsem měla nejpestřejší, nejbarevnější a nejchutnější jídla na oddělení. Například čerstvé ovoce a zeleninu považuji za základ jídelníčku a za celé 3 dny měly ostatní maminky 1x jablko, zatímco já jsem měla ovoce nebo zeleninu ke každému jídlu.
  • Do tašky do porodnice si přibalte termosku s horkým čajem (oceníte na porodním sále), krabičku s mixem oříšků, sušeného ovoce a semínek, pár zdravých tyčinek, ovesné vločky. Snadno tak vykouzlíte zdravou snídani nebo zaženete malý hlad.
  • Je dobré mít v záloze někoho, kdo vám případně přinese teplé jídlo. Ideálně silný zeleninový vývar. A taky doporučuji teplé ponožky.
Budete mít zájem:  Andulační terapie pomáhá při bolesti zad

Je jedno, zda jste rodila přirozeně nebo císařským řezem, porod je vyčerpávající zážitek jak co se psychiky, tak fyzické stránky týče. Nyní se všechna vaše pozornost upíná na malé miminko, ale plno maminek v tomto období zapomíná na sebe, což je obrovská chyba.

Stejnou péči, jako věnujete péči o miminko, je nutné věnovat i sobě a to zejména v šestinedělí. Věnujte období šestinedělí rekonvalescenci, klidu, seznamování se s miminkem, kojení, spánku a kvalitní stravě. Ideálně se domluvte s maminkou, kamarádkou či někým blízkým, kdo vám bude aspoň prvních 14 dní vařit a nosit jídlo a pomáhat s domácností.

Spěte, když spí dítko, dbejte, aby miminko mělo co nejvíce kontaktu kůže na kůži a mějte miminko co nejvíce u sebe. Doporučuji spát společně, ušetří vám to spoustu vstávání, kojit na požádání, nikoli podle hodinek. Čím více budete v kontaktu s dítětem, čím více budete kojit podle potřeb, tím snáz se sladíte a krásně se rozkojíte. Ušetříte si spoustu problémů do pozdějších měsíců.

Kojení

Světová zdravotnická organizace doporučuje výhradně kojit do ukončeného 6. měsíce a s kojením pokračovat alespoň do dvou let, případně do samoodstavu. (14)

V případě, že máte problém s kojením, řešte to co nejdříve. Kontaktujte certifikovanou laktační poradkyni, která vám pomůže (doporučuji např. přes Mamila). Nevzdávejte to po pár nezdarech, mateřské mléko je to nejlepší, co svému dítěti můžete dát. Etické veganky, které znám, kojí na požádání a kojí dlouho, tak, jak to příroda zařídila.

Důvodů pro kojení může být spousta, ale jedním z důležitých bodů je to, že na českém trhu neexistuje veganské umělé mléko.

V případě, že by ani s laktační poradkyní nešlo kojit, existují banky mateřského mléka, kde můžete využít mléka jiných maminek. V současnosti je v Česku pět bank. Umělé mléko berte jako poslední možnost.

Čistě rostlinné umělé mléko se dá objednat ze zahraničí.

Výživa po porodu

  • Co se týče výživy těsně po porodu, tak nejdůležitější je kompenzovat krevní ztrátu a zvýšený energetický výdej. Nejlepší je první dny po porodu zařazovat čerstvý silný zeleninový vývar s mořskou řasou, miso pastou a doplněné kvalitní bílkovinou (tofu, tempeh, seitan). Kromě polévky doporučuji pít denně kojící čaje, obilné kávy.
  • Jezte to, na co jste zvyklé. Pokud jste jedly luštěniny během těhotenství, pravděpodobně nebude problém ani při kojení. Dbejte na namáčení a správné vaření (se saturejkou, kouskem řasy Kombu, se špetkou jedlé sody aj.).
  • Snažte se zařazovat co nejjednodušší jídla, vyhýbat se polotovarům.
  • Do stravy zařazujte více zdravých tuků a bílkovin. Doporučuji z vlastní zkušenosti mít nachystané rychlé zdravé jídlo typu domácí müsli tyčinky, kvásková buchta či mít v lednici pastu na miso polévku. Bude se vám hodit během nočního kojení, kdy vás přepadne hlad. A taky platí, že to co nechcete jíst, nekupujte domů. Když to doma nebude, nebude vás to lákat.
  • Výborným čajem při kojení je čaj Rooibos, který můžete pít v neomezené míře (neobsahuje tein) a je vhodný i pro nejmenší děti. A jako bonus obsahuje dobře vstřebatelné železo, což se hodí.

Závěrem
Dalším užitečným a rozšiřujícím zdrojem informací k tomuto článku je příručka Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy, která vyšla ve spolupráci České veganské společnosti a organizace NESEHNUTÍ.

Stáhnout si ji můžete zdarma na této adrese. Stejnému tématu se také věnuje článek na blogu Econea Veganské mateřství a rodičovství. 7 složek stravy, které není radno podceňovat.

Zdroje:
1) Těchto deset významných odborných institucí schvaluje veganství. [online]. [cit. 2021-02-19]. http://soucitne.cz/techto-10-vyznamnych-odbornych-instituci-schvaluje-ve…
2, 4) Doporučené hodnoty pro těhotné a kojící. Společnost pro výživu [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné z: https://www.vyzivaspol.cz/doporucene-hodnoty-pro-tehotne-a-kojici/
3) např. Jaké vitamíny a minerály jsou důležité v těhotenství a před početím? Lékárna [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné z: https://www.lekarna.cz/clanek/jake-vitaminy-jsou-dulezite-v-tehotenstvi-…
5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy [online]. Nesehnutí, 2014 [cit. 2021-02-19]
13) KUSHI, M. a A. KUSHI. Makrobiotické těhotenství a péče o novorozeně. Praha: Triton, 2014.

14) Metodická doporučení pro ČR. Kojení [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz/zdravotnikum/doporuceni/

Bezlepkový začátek – Babyweb.cz

Trpí vaše dítě častými průjmy, bolestmi břicha, nechutenstvím, je plačtivé či mrzuté, hubne a opožďuje se v růstu? Viníkem může být celiakie. U kojenců se nejčastěji objeví v době, kdy přecházejí z mateřského mléka na pevnou stravu, u starších dětí (do věku do 10-12 let) se může projevit po prodělané nemoci či jiné zátěži. Má-li vaše dítě uvedené potíže, dejte ho vyšetřit.

Co je to lepek

Lepek (gluten) je směs bílkovin v obilných zrnech. Nesnášenlivost vzniká na jednu její část – na bílkovinu, která se u pšenice nazývá gliadin, u ječmene hordein, u ovsa avenin a u žita sekalin. V odborných kruzích se říká, že lidé trpí celiakií nebo Duhringovou dermatitidou, která je vzácnější.

Co lepek způsobuje

Postiženým lidem lepek způsobuje změny na sliznici tenkého střeva, které zhoršují trávení a vstřebávání živin.

Nemoc se projevuje žaludeční nevolností, nadýmáním, průjmem, bolestí kloubů, únavou, bolestmi hlavy, aftami, kožními vyrážkami, chudokrevností, úbytkem váhy, svalovými křečemi a podobně.

Pokud není lepek ze stravy trvale vyloučen, může dojít k vyčerpání imunitního systému a dalším zdravotním komplikacím. 

Léčba celiakie

Nesnášenlivost lepku je při tomto onemocnění trvalá a nelze ji v současné době vyléčit. Základní terapií je celoživotní úplné vyloučení lepku ze stravy. Na bezlepkovou dietu reaguje tělo příznivě a rychle a při důsledném dodržování veškeré zdravotní potíže zmizí. 

Co je zakázané 

Bezlepková dieta jídelníček dítěte výrazně omezí. Základem této diety je naprosté vyloučení pšenice, žita, ječmene, ovsa a výrobků z nich, tedy chleba, mouky, těstovin, kaší, koláčů, sušenek atd. Je nutné vyhýbat se i potravinám, které obsahují lepek ve skryté formě.

U takových potravin je nutné sledovat složení.

K těmto diskutabilním potravinám patří konzervované a rafinované potraviny zahuštěné moukou, instantní polévky a omáčky, párky, klobásy, paštiky a další mastné výrobky, sójová a jiná rostlinná masa, pudinky, cukrovinky, zmrzliny, hořčice, kečup … 

Lepek může být i v kypřicím prášku, ale existují kypřicí prášky obsahující škrob (například Dr. Oetker). Také pudinkové prášky (zvláště ty levné) mohou obsahovat pšeničný škrob.

Nebezpečné jsou i výrobky se „skrytým“ lepkem, jako je hydrolyzovaný rostlinný protein a všechny deriváty pšenice, ječmenu, žita a ovsa včetně sladu, upraveného potravinářského škrobu, některých sójových omáček, obilného octa, pojivových látek, plniv a ochucovadel. 

Co čím nahradit

Jako náhrada za zakázané potraviny se v bezlepkové kuchyni používají brambory, rýže, kukuřice, pohanka, luštěniny včetně sóji, amarant, jáhly a výrobky z těchto surovin. Na trhu je poměrně široký výběr potravin vyrobených speciálně pro bezlepkovou dietu, a to od moučných směsí po hotové výrobky.

Patří sem zejména nejrůznější druhy pečiva, těstoviny a cukrovinky. Tyto potraviny nesou nápis „bezlepkové“ či „bez lepku“, některé jsou pro snazší orientaci označeny přeškrtnutým klasem.

Součástí bezlepkové diety jsou sýry a mléčné výrobky, vejce, libové maso – drůbež, ryby, brambory, kukuřice, ořechy, semínka a melasa. 

Rady pro maminky:

  •  Zvykněte si připravovat bezlepkovou stravu pro celou rodinu. Vyhnete se tak náročné přípravě dvojích jídel a dítě nebude mít pocit výlučnosti a „nemoci“. 
  •  Nehovořte vždy a všude o dietě a příznacích onemocnění před dítětem a požádejte o totéž i ostatní členy rodiny. Dítě nelitujte, ale objasněte mu, že existují potraviny, které mu mohou škodit. 
  •  Vysvětlete příbuzným i známým, s nimiž se stýkáte, o jaké onemocnění se jedná a že pro zdraví vašeho dítěte je nezbytná přísná dieta. Pokud to pochopí, nebudou dítěti podávat nedietní potraviny. 
  •  Neodmítejte pozvání na návštěvy. Pomozte dítěti z nabízených dobrot vybrat ty, které může konzumovat. O co samozřejměji se budete chovat, o to méně výjimečně si dítě bude připadat. 
  •  Stejně tak není třeba omezovat návštěvy ostatních dětí, i pro ně lze připravit bezlepkové pohoštění. 
  •  Zkontaktujte se s maminkami, jejichž děti mají stejný problém. Je příjemné poznat někoho, kdo je na tom stejně jako vy, a popovídat si s ním. 
  •  Téměř všechno, včetně knedlíků, hustých polévek, omáček či moučníků lze uvařit i z bezlepkové mouky.
  •  Snažte se získávat informace a nové recepty. Bezlepková dieta vás může nasměrovat na zdravější způsob stravování. 
  •  Při nákupu potravin kontrolujte všechny používané suroviny a čtěte etikety. 
  •  Některé zdravotní pojišťovny poskytují na nemocné děti a mladistvé finanční příspěvek. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector