Syndrom suchého oka – příznaky, příčina a léčba

Odborně se dá syndrom suchého oka definovat jako onemocnění slz a povrchu oka, které vede v příznakům jako je diskomfort, nestabilita slzného filmu, narušené vidění a potenciální poškození povrchu oka.

Slzy se tvoří ve slzních žlázách a děje se tak automaticky na základě reflexů při mrkaní, bez toho abychom si to uvědomovali nebo nějakým způsobem ovlivňovali. Odtok slz zajišťuje systém slzného kanálku, slzného vaku a slzovodu a za normálních podmínek je tvorba slz a jejich odtok v rovnováze. Slzy tvoří na povrchu oka tzv. slzní film, který se skládá ze tří vrstev.

Díky spodní vrstvě, mucínové, slzní film přilne na povrch oka. Střední vrstva, vodní, je ta největší a jejím úkolem je zvlhčovat a vyživovat rohovku. Nejsvrchnější vrstvu tvoří lipidy a jsou tam na ochranu vodní vrstvy, brání totiž odpařování.

Slzní film se nám tvoří kvůli čištění oka, zvlhčování, které potřebujeme na ostré vidění, výživě rohovky a také tvoří prvotní antibakteriální ochranu oka.

Příznaky suchých očí

Když pociťujete při práci na počítači potíže se zrakem, možná vás ani nenapadne, že by mohlo jít o syndrom suchého oka a jeho příznaky. Typické projevy jsou řezání a pálení oka, pocit cizího předmětu, svědění oka, únava očí a zarudnutí.

Také můžete mít pocit, že máte problém zaostřit. Paradoxně suché oči hodně slzí a to hlavně při pobytu v klimatizované nebo zakouřené místnosti, větrnosti na horách, při dlouhém čtení, koukání na obrazovku a s přibývajícím věkem.

Úleva přichází, když zavřete oči a necháte je odpočinout. Při zhoršení příznaků, kdy se netvoří absolutně žádné slzy nebo je slzní film úplně nefunkční, mluvíme o těžkém syndromu suchého oka.

Člověk pociťuje světloplachost, zhoršené vidění a při dlouhodobé únavě očí při syndromu suchého oka i bolest hlavy.

Příčiny, proč slzní film nechrání oko:

1) Poškozená vodní nebo lipidová vrstva slzného filmu: jak je rozeznat? Lidi s narušenou lipidovou vrstvou pociťují největší potíže hlavně ráno na rozdíl od lidí s narušenou vodní vrstvou, kterým se příznaky zhoršují večer.

2) Nošení kontaktních čoček: i když je v některých situacích pohodlné mít kontaktní čočky místo brýlí, čočky brání toku slz a rozprostření slzného filmu po celém povrchu oka. Naštěstí existují kapky do očí, které jsou bez konzervantů a mohou se používat i při nošení kontaktních čoček.

3) Pobyt v místnosti, kde je klimatizace, topení, smog, cigaretový kouř může slzní film narušit a zvýšit odpařování vodní vrstvy.

4) Dlouhé koukání na obrazovku: tato příčina syndromu suchého oka je typická nejen pro lidi pracujících s počítačem ale také pro každého, kdo kráčí s dobou a využívá technologie jako mobilní telefon, tablet, elektronické knihy, monitor, televize a další.

Nejen že vyzařují modré světlo ve větší nebo menší míře, ale také při čtení a soustředění zapomínáme mrkat. Tím se zvyšuje odpařování slz a snižuje jejich tvorba.

Mrkání je banalita, kterou si ani neuvědomuje, ale je nezbytná pro rozprostření slzného filmu, odtok slz a obnovu molekul, které zajišťují vidění.

5) Snížená tvorba slz věkem: suché oko je typické pro vyšší věk a časem se příznaky prohlubují. Jde o věkovou skupinu starší 40 let, kdy začíná klesat tvorba pohlavních hormonů, jak u žen tak i u mužů.

6) Užívání některých léků: i léky, které na první pohled se zrakem nesouvisí, mohou ovlivňovat tvorbu slz a složení slzného filmu. Jde o některé léky na vysoký krevní tlak, léky na deprese a úzkost, léky na alergii také konzervační látky při dlouhodobém používání některých očních kapek.

7) Onemocnění oka a chirurgické zákroky: porucha tvorby slz se vyskytují při poruchách mrkání, různých typech zánětů a virové infekce, souvislost má také syndrom suchého oka a laserová operace. Po operaci je tedy nezbytné aplikovat umělé slzy a vyčkat, až se oko úplně zregeneruje.

8) Celkové onemocnění: suché oko a nedostatečná kvalita slzného filmu se může objevit při onemocnění štítné žlázy, při cukrovce, alkoholismu, a různých autoimunitní onemocnění.

Test na suché oko

Pokud se vám syndrom suchého oka nedaří dostat pod kontrolu, je vhodné navštívit očního lékaře.

Nejdříve mu popíšete příznaky a pak vám může udělat i diagnostický test na suché oko, Schirmerův test. Ten se provádí pomocí malého proužku filtračního papíru, zasunutého pod víčko.

Hodnotí se tím kvalita vodní vrstvy a také reflexní tvorba slz podle počtu milimetrů zvlhčeného papíru.

Další test se provádí tzv. štěrbinovou lampou, speciálním mikroskopem, která sleduje stabilitu slzného filmu.

Na základě vyšetření vám doporučí i vhodné oční kapky.

Léčba suchého oka spočívá v aplikaci očních kapek

Když pociťujete oční diskomfort, řešením je aplikace očních kapek se zvlhčujícím účinkem. Na trhu jich je nepřeberné množství a někdy trvá i delší dobu, než objevíte ty pravé, nejvíce vyhovující. Jak si tedy vybrat ty správné kapky na syndrom suchého oka?

1) S konzervanty nebo bez konzervantů: konzervační látky prodlužují trvanlivost kapek a tím i dobu použití. Na opačnou stranu, při častém používání syndrom suchého oka mohou zhoršovat.

Kapky s konzervanty jsou vhodné pro toho, kdo používá kapky jednou za čas a nechce si každý měsíc kupovat nové balení. Pokud potřebujete použít kapky několikrát denně, zvolte variantu bez konzervantů.

Aby i kapky bez konzervantů vydrželi 6 měsíců po otevření, balí se do jednorázových obalů alebo speciálních obalů bez přístupu vzduchu.

2) Viskózní nebo méně viskózní: nízká viskozita vyžaduje kapání někdy i po hodinách, ale nemají vliv na vidění. Naopak viskóznější (hustší) kapky stačí aplikovat 4x denně. Nejvíce viskózní jsou oční gely, které stačí použít jednou denně ale s tím, že po aplikaci je vidění chvíli rozostřené. Z toho důvodu se oční gely aplikují na noc.

3) Možnost používat při nošení kontaktních čoček: některé oční kapky obsahují již zmíněné konzervanty, které nejsou vhodné pro povrch kontaktních čoček. Pro nositele se proto doporučuji oční kapky bez konzervantů. Vhodné jsou kapky s nízkou nebo střední viskozitou.

4) Stádium syndromu suchého oka, které vám diagnostikuje lékař:

• I. stádium (mírné): kapky nízké viskozity, které obsahuji PVA (polyvinylalkohol) ,PVP (povidon) nebo hypromelózu.
• II stádium (střední): kapky nízké viskozity, které obsahuji PVA (polyvinylalkohol) ,PVP (povidon) nebo hypromelózu, bez obsahu konzervačních látek.
• III stádium (pokročilé): kapky vyšší viskozity, které obsahují hypromelózu nebo karbomer (gelové formy umělých slz), deriváty kyseliny hyalurónové, s nízkou koncentrací konzervačních látek.
• IV. stádium (těžké): vysoko viskózní kapky, karbomery ve formě očního gelu, kombinace karbomerů a PVP, PVA bez konzervačních látek.

Kromě očních přípravků, tzv. oftalmologik, je stejně důležité vyhýbat se přetopeným místům, místnostem s cigaretovým kouřem nebo prašném prostředí. K zlepšení potíží pomáhá také úprava návyků. Dbejte tedy na dostatečný spánek, rozumné nošení kontaktních čoček a celém dni stráveném za počítačem nechte večer oči odpočinout a místo televize vyražte raději na procházku.

Co je to syndrom suchého oka?

Syndrom suchého oka je zdravotní problém, který souvisí s nedostatečným omýváním povrchu oka. Projevuje se nejen pálením a řezáním očí, ale může dojít i k poškození povrchu oka a dalším zrakovým obtížím. 

Syndrom suchého oka je dnes poměrně častý, projevuje se výrazným pocitem diskomfortu a pálením očí, avšak neustálé dráždění oka může mít vliv i na poškození očního povrchu. Potíže způsobuje nejen snížená schopnost oka tvořit slzy, ale i jejich kvalita. Slzy totiž obsahují olej, hlen a vodu, a právě tyto složky oči chrání a zvlhčují.

Syndrom suchého oka postihuje především ženy v období menopauzy, může se však ale objevit v jakémkoliv věku.

Na jeho vznik maji určitý vliv i podmínky venkovního prostředí:

• prašné, suché a zakouřené prostředí,
• vítr, pobyt v přetopených a klimatizovaných prostorách,
• dlouhodobá práce s počítačem,
• nošení kontaktních čoček,
• stres,
• určitý vliv mohou mít i některé léky, dlouhodobé používání očních kapek a některé onemocnění (cukrovka, zánět očí, infekce, alergie, autoimunitní onemocnění a podobně),
• někdy se toto onemocnění také objevuje u lidí s různými vrozenými či získanými anomáliemi očních víček.

Příznaky a projevy syndromu suchého oka

Bez ohledu na příčinu jsou příznaky syndromu stejné – zarudnutí, pálení a řezání očí, únava očí, světloplachost, zhoršené vidění, někdy i bolest hlavy.

Z důvodu neustálého dráždění očí dochází na povrchu oka ke vzniku drobných poškození, může se objevit zánět rohovky a spojivky.

K obtížím se často přidává i nadměrné slzení, které je vyvoláno zhoršenou kvalitou slzného filmu – ten oko nedostatečně chrání, dochází k jeho dráždění, a to způsobuje větší tvorbu slz.

Řada postižených se snaží problém vyřešit pomocí volně prodejných očních kapek, odborníci však doporučují obtíže raději konzultovat s lékařem. Jen díky odbornému vyšetření očí lze nejen ulevit od potíží, ale také odhalit příčinu zdravotních problémů a stanovit tu nejvhodnější léčbu.

„Většině pacientům mohou přinést úlevu i tzv. plugy. Jde o zavedení ucpávky do slzných kanálků. Implantovaný plug v kanálku zvětší objem a vytvoří jakousi zátku. Díky tomu se v oku udržuje vyšší vlhkost tam, kde je to zapotřebí,“říká primářka oční kliniky NeoVize Šárka Skorkovská.

Jak se syndrom suchého oka řeší

Předpokladem úspěšné léčby je odborná diagnóza, která posoudí závažnost projevů a stanoví příčiny syndromu. Správná léčba odstraní příznaky, zlepší subjektivní pocity a odstraní potíže s viděním. Nezbytné je věnovat pozornost i celkovým onemocněním, jež mohou se syndromem suchého oka souviset. Léčba odpovídá závažnosti stavu:

• u lehčích forem se aplikují umělé slzy, někdy jsou vhodné oční masti a gely určené k aplikaci před spaním,
• u závažnějších forem jsou předepisovány speciální zvlhčující gely, v některých případech je nutný chirurgický zákrok, jenž na určitou dobu zabrání odtoku slz, případně řeší deformity očních víček. Léčba vždy usiluje o to, zajistit oku dostatek slz a stabilní a rovnoměrný slzný film, který na oku po určitou dobu setrvá a dokonale oko ochrání.

Pro úspěšnou léčbu je důležitá také správná hygiena očních víček, zmírnění stresu, úprava  podmínek okolního prostředí, ale i zdravý životní styl s dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu a správným pitným režimem.

Syndrom suchého oka

Syndrom suchého oka
(lat. keratoconjunctivitis sicca) se vyznačuje poruchou tvorby slzného filmu, což vede k nadměrnému vysušování spojivky
a rohovky
(viz článek Oko: struktura a funkce).

Oko není dostatečně zásobováno slznou tekutinou
, případně tato tekutina neobsahuje optimální množství vody, bílkovin
a tuků, aby mohla účinně svlažovat povrch oka
. Syndrom suchého oka může mít různé příčiny. Projevuje se mj.

pocitem cizího tělesa v oku
, pálením očí a zarudlými spojivkami.

K příčinám syndromu suchého oka
se řadí:

• snížená tvorba slzného filmu ve vyšším věku,
• poškození slzných žláz při některých revmatických onemocněních (např. při revmatoidní artritidě) nebo při Sjögrenově syndromu,
• některá kožní onemocnění – např. psoriáza (lupénka), atopický ekzém
  , růžovka (rosacea) apod.,
• některé léky – např. beta-blokátory
  , antiestrogeny,
• hormonální vlivy – např. přechod či Gravesova–Basedowova nemoc.

Syndrom suchého oka
se projevuje následujícími způsoby:

• pálení či řezání očí, pocit cizího tělesa v oku
  (člověk jako by v oku cítil zrnko písku),
• občas se vyskytuje i neobvykle silné slzení,
• zarudlé a podrážděné spojivky
  .

Příznaky se vyskytují zejména ráno. K potížím mohou vést i vnější vlivy, jako je zejm. větrné počasí, zakouřený vzduch nebo prašné prostředí.

Příznaky se mohou objevit i v důsledku klimatizace místností a při nízké vlhkosti vzduchu, zvláště pak v souvislosti s prací u monitoru počítače (v angličtině se někdy používá i termín office eye syndrome, který lze do češtiny volně přeložit jako „syndrom kancelářského oka“), případně po dlouhé cestě autem.

Diagnóza syndromu suchého oka

Při určování diagnózy lékař nejprve odebere anamnézu, prozkoumá stav pleti, víčka apod., případně provede i některá další vyšetření. Ke stanovení správné diagnózy jsou pro lékaře důležité jak anamnéza
, tak vyšetření pomocí štěrbinové lampy
.

Množství slzného filmu (tedy tvorbu slz) může lékař ověřit pomocí tzv. Schirmerova testu. Používají se k tomu speciální proužky filtračního papíru, které lékař zavěsí pacientovi do spodních víček. Přibližně po pěti minutách lékař papírek odstraní a změří délku zvlhlého úseku.

Obrázek 1: Princip Schirmerova testu. (Zdroj: By Jmarchn – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=37559761)

Ke zhodnocení stability slzného filmu může oční lékař
použít i další test, při kterém nejprve obarví pacientovu rohovku
speciálním barvivem (tzv. fluoresceinové kapky).

Pomocí štěrbinové lampy pak lékař sleduje změny – přesněji řečeno měří čas, kdy se na rohovce objeví první vyschlé místo. K obarvení rohovky může lékař použít i tzv. bengálskou červeň, která pomůže odhalit odumřelé buňky.

Někdy mohou být nezbytná i další vyšetření, zejména u obzvláště závažných případů.

Obrázek 2: Rohovka pacienta trpícího syndromem suchého oka, v tomto případě obarvená tzv. lisaminovou zelení. (Zdroj: By Jesse Vislisel, MD and Brice Critser, CRA – http://webeye.ophth.uiowa.edu/eyeforum/atlas/pages/LG-staining/index.htm, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=50389385)

Pomocí výše popsaných vyšetření může oční lékař vyloučit (nebo naopak diagnostikovat) jiná onemocnění oka.

Léčba syndromu suchého oka

Člověk trpící syndromem suchého oka by se měl vyhýbat zakouřeným, prašným a klimatizovaným prostorám i dalším vlivům, které jeho obtíže zhoršují (viz výše). Pomoci může i zvýšení vlhkosti vzduchu v místnostech (např. pomocí zvlhčovače vzduchu).

K léčbě příznaků syndromu suchého oka se kromě toho používají „umělé slzy“, tj. speciální oční kapky sloužící jako náhrada přirozených slz. V tomto ohledu je k dispozici poměrně velké množství různých přípravků.

S výběrem toho nejvhodnějšího pomůže oční lékař, a to na základě posouzení individuální situace u daného pacienta. V některých případech je nutné nasadit i protizánětlivou léčbu (např. oční kapky s obsahem kortizonu
či cyklosporinu A).

Pro léčbu je vždy rozhodující konkrétní příčina syndromu suchého oka.

U obzvláště těžkých případů může lékař zvážit další léčebná opatření, např. trvalé nebo dočasné uzavření slzných bodů pomocí zarážek; k tomu je však již potřeba chirurgický zákrok.

Na koho se mohu obrátit?

Syndrom suchého oka diagnostikuje oční lékař (neboli oftalmolog či odborný lékař v oboru oční lékařství), který rovněž zavádí léčebná opatření.

Syndrom suchého oka (sicca syndrom)

Syndrom suchého oka se u pacienta objeví, pokud slzy nejsou schopné oku poskytnout dostatečnou vlhkost. Syndrom se tedy může objevit v případě, kdy oko slzy neprodukuje nebo jsou slzy produkovány ve snížené kvalitě.
Syndrom suchého oka je pro pacienty velmi nepříjemný.

Bez ohledu na příčinu vzniku tohoto syndromu jsou příznaky stejné, zarudnutí, pálení a řezání očí, únava očí, světloplachost, zhoršené vidění.

K obtížím se často přidává i nadměrné slzení, které je vyvoláno zhoršenou kvalitou slzného filmu, který oko nedostatečně chrání a tím dochází k jeho dráždění a větší tvorbě slz.

Onemocnění se objevuje ve středním a vyšším věku, častěji u žen v období tzv. přechodu (menopauzy). Může se objevit i u lidí postižených vrozenými či získanými anomáliemi očních víček.

Důležitou roli hraje také dlouhodobé užívání očních kapek, některé léky (antihypertenziva, hypolipidemika, psychofarmaka) a některá onemocnění (např.

oční záněty, infekce, alergie, autoimunitní onemocnění, cukrovka, poruchy štítné žlázy a další).

Řada nemocných se snaží tento problém řešit pomocí volně prodejných očních kapek, odborníci však doporučují obtíže raději konzultovat s očním lékařem. Jen díky odbornému vyšetření očí lze odhalit příčinu zdravotních problémů a stanovit tu nejvhodnější léčbu.

• anamnéza
• vyšetření na štěrbinové lampě (vyšetření rohovky, spojivky, slzného menisku,…)
• hodnocení paralelních řas bulbární spojivky s okrajem dolního víčka dle Lipcoffa (0–4).
• hodnocení kvality slz – vitální barvení (lisaminová zeleň, bengálská červeň fluorescein – obarví buňky se sníženou vitalitou, odhalí poškozená oschlá místa), break -up time test ( norma nad 15 s)
• hodnocení kvantity slz – Schirmerův test

Dle výsledku vyšetření lékař zvolí správný lubrikační oční prostředek (tzv. umělé slzy) a to buď ve formě očních kapek nebo očního gelu, které jsou volně prodejné v lékárnách. U nejzávažnějších forem se používají cyklosporinové kapky, kortikoidy v kapkách, sérové kapky vytvořené z vlastní krve pacienta nebo se dočasně provede uzávěr slzných cest implantátem.

Syndrom suchého oka: Jaká je prevence a léčba?

• K léčbě syndromu suchého oka se používají specifické oční kapky, tzv. umělé slzy. Zdroj: Shutterstock.com
• Očím je dobré ulevit pravidelnou procházkou do přírody, nebo alespoň ven na vzduch. Zdroj: Shutterstock.com
• Jako prevence proti syndromu suchého oka pomůže například oční jóga, která spočívá v pohybech očí různými směry. Zdroj: Shutterstock.com
• Při neléčení syndromu suchého oka se poškozuje povrch oka, který se projevuje drobnými oděrkami. Zdroj: Shutterstock.com
• Pokud vás trápí podrážděné oči, zkuste je třeba jen na pár sekund zavřít. Zdroj: Shutterstock.com
• Syndromem suchého oka mohou trpět také ženy v období menopauzy. Zdroj: Shutterstock.com

Zatímco lidské oko bylo během uplynulých tisíciletí uzpůsobeno k tomu, aby sledovalo blízké i vzdálenější objekty, v současné době lidé upírají svůj zrak převážně do obrazovek počítačů a mobilních telefonů. Moderní technologie podléhají velmi rychlému vývoji, naproti tomu člověk bohužel tuto schopnost nemá.

V důsledku novodobého životního stylu bývá náš organismus často nadměrně zatěžován a jedním z těchto obtíží se týká právě našich očí.

Co je syndrom suchého oka?

Každý, kdo v současné době vykonává práci na počítači, stráví u obrazovky každý den minimálně 8 hodin a není výjimkou trávit u něj i svůj volný čas.

Spousta lidí se navíc od monitoru svého počítače přesune k televizi nebo svůj zrak nasměruje do mobilního telefonu.

Tak či onak, naše oči jsou nadměrně namáhány a výsledkem někdy může být nepříjemný pocit v očích, někdy až bolestivý, či rozostřený zrak, který je dnes označován za tzv. syndrom suchého oka nebo také syndrom kancelářského oka.

Co způsobuje syndrom kancelářského oka?

Při práci u počítače mají lidé tendenci upínat zrak vždy na některý bod monitoru, což vede ke snížené frekvenci mrkání, které má za výsledek nedostatečné zvlhčování očí. Podle odborníků stačí pouhých 5 hodin za monitorem k tomu, aby se syndrom kancelářského oka začal projevovat.

K podobnému soustředění zraku mnohdy dochází i v autě při řízení, proto tento fenomén může trápit rovněž řidiče, kteří tráví spoustu času za volantem.

Pokud tedy pracujete na počítači a ještě za prací dojíždíte, s největší pravděpodobností se to na zdraví vašich očí podepíše.

Nepříjemný pocit v očích dále umocňuje suché či prašné prostředí, v kancelářích se nejčastěji jedná o klimatizované místnosti.

Trávíte u obrazovky denně 8 hodin a více?

Jaké jsou příznaky syndromu suchého oka?

• Svědění očí
• Pálení očí
• Pocit dráždění cizím tělískem
• Světloplachost
• Zhoršené vidění k večeru
• Tlak v očích
• Zvýšené slzení
• Bolest hlavy

Fyziologické příčiny syndromu suchého oka

Při nadměrném upínání zraku na určité body monitoru a omezeném mrkání dochází k poruše toku a produkce slzného filmu na povrchu oka. Vzhledem k následnému zpomalení tvorby slz se dostavují nepříjemné pocity podrážděného oka, jež může i poškodit povrch oka.

Obtíže nezpůsobuje pouze snížené množství slz, ale také jejich zhoršené složení. Kvalitní slzy jsou tvořeny vodou, hlenem a olejem, což jsou složky, které mají za úkol oči zvlhčovat a chránit před vnějšími vlivy. V případě podrážděného oka může být zastoupení jedné ze složek oslabeno.

Nedostatečnou tvorbu slz mohou ovlivňovat i některé léky, stres, dlouhodobé užívání očních kapek nebo některé nemoci, mezi které patří například alergie, infekce, cukrovka nebo autoimunitní nemoci. Ženy bývají navíc vůči syndromu kancelářského oka více náchylné v období menopauzy.

Jaká je u syndromu suchého oka léčba?

Syndrom kancelářského oka se nejčastěji léčí za pomoci kapek na suché oko, kterým se říká umělé slzy. Ty mají za úkol oko nejen zvlhčovat, ale také ho chránit před vlivy z vnějšího prostředí.

Dále je taktéž možné přistoupit k léčbě pomocí očních gelů a mastí, jež jsou určeny k nočnímu užití.

Smyslem takovéto léčby je vytvoření rovnoměrné vrstvy slzného filmu, jež na oku přetrvá po určitý čas a zabrání tak podráždění oka způsobeného vysycháním.

Proč se nedoporučují jiné oční kapky?

Očních kapek je v současné době na trhu celá řada, nicméně každé jsou určeny k jinému účelu a pokud byste nesáhli po těch správných, může se váš stav naopak zhoršit.

Velká část očních kapek obsahuje konzervanty, jež mají schopnost potíže suchého oka spíše prohloubit. To je také důvodem, proč lidé, kteří nosí kontaktní čočky, mají větší sklon k vysušování očí.

Kapky, které tyto osoby užívají, zpravidla zmíněné konzervanty obsahují.

Těžší případy syndromu suchého oka

Pokud by ani jeden ze zmíněných přípravků neúčinkoval a váš stav se nezlepšoval, bude vhodné navštívit lékaře, který vám doporučí vhodnější léčbu. U těžších případů se někdy také přistupuje k chirurgickému zákroku, při kterém dochází k dočasnému či trvalému blokování odtokových kanálků, případně se touto cestou řeší potíže s očními víčky.

Dopady neléčeného syndromu suchého oka

Pokud by potíže nebyly včas léčeny, docházelo by postupně k poškození povrchu oka, jak již bylo zmíněno.

Poškození se zpočátku projevuje drobnými oděrkami na oku, následně však může syndrom suchého oka pomalu přejít až k chronickému zánětu spojivek nebo rohovky.

V nejzazším případě není vyloučené, že rohovka ztratí průhlednost a dojde ke zhoršenému vidění. Při neřešení problému by mohlo dojít i k trvalému poškození zraku.

Jak preventivně bojovat proti syndromu kancelářského oka?

Pokud patříte mezi rizikovou část populace, která tráví několik hodin denně za monitorem, je dobré vědět, jak syndromu preventivně předcházet. Pokud člověk svou práci dělá dobře, je naprosto přirozené, že se nemůže permanentně soustředit na pravidelné a časté mrkání, nicméně svým očím můžete ulevit i jinou cestou.

V ideálním případě byste se měli vyhýbat klimatizované místnosti, ale raději častěji větrat, neboť čerstvý vzduch je pro oči velmi prospěšný. Vyvarovat byste se měli také zaprášenému prostředí a naopak chodit pravidelně do přírody nebo alespoň ven na vzduch.

V neposlední řadě byste neměli zapomínat ani na dostatečný přísun tekutin, nejen protože hydratace výrazně ovlivňuje tvorbu slz, ale i z důvodu, že dostatek vody je důležitý pro správnou funkčnost celého organismu.

Co dále funguje proti syndromu kancelářského oka?

• Oční jóga:Oční jóga nebo také oční gymnastika spočívá v osvojení specifických technik pohybu očí, které můžete praktikovat pouhých pár minut denně nejen ve volném čase, ale i při práci. V podstatě se jedná o cílené pohyby různě do stran nebo nahoru a dolů, které fungují jako masáž očního orgánu.
• Na chvíli zavřete oči: Jakmile začnete pociťovat, že jsou vaše oči unavené nebo mírně podrážděné, zkuste je na pár vteřin zavřít a třeba je i promněte. Následně byste měli pociťovat úlevu.
• Častější přestávky: Nastavte si klidně předem určité časy, například ve vašem telefonu, kdy se zvednete ze židle a protáhnete se, dojdete si například udělat čaj nebo něco k jídlu, případně se jen projdete po chodbě.

Zdroje: zdravi.doktorka.cz, duovize.cz, energiezivota.cz, gemini.cz

Léčba

Slzný film přirozeně pokrývá naše oči a chrání je před choroboplodnými zárodky a vysycháním. Skládá se ze tří vrstev; mucinové vrstva (slizovitá vrstva) na vnitřní straně, prostřední vodná vrstva a vnější stabilizační, tuková vrstva.

V případě, že vodná vrstva obsahuje příliš málo tekutin nebo vnější vrstva nedostatek tuků, film může  být poškozen a nemůže již zcela plnit svou funkci.

Rozvine se svědění a pálení, zarudnutí oka nebo otok – typické příznaky suchých očí, které jsou také známé jako syndrom suchého oka (sicca syndrom).  

Diagnóza pomocí různých technik

Pokud máte na základě příznaků podezření na syndrom suchého oka, měli byste navštívit očního lékaře. Ten pomocí různých testů stanoví diagnózu, vyloučí jiné příčiny očních problémů a v případě potřeby doporučí vhodnou léčbu. V rámci diagnostiky se často určuje doba rozpadu slzného filmu.

To obnáší obarvení slzné tekutiny v oku barvivem. Lékař pozoruje, jak dlouho trvá, dokud se na slzném filmu neukáží první trhliny po mrknutí. Čím kratší je tato doba, tím horší je zvlhčení a sušší oko. Schirmerův test určuje množství slz.

 Obarvení odumřelých mrtvých buněk rohovky může také pomoci při stanovení diagnózy.  

Léčba suchého oka: co byste měli dělat, pokud máte suché oči? Řešení suchého oka pomocí očních kapek a mastí

Za normálních okolností se doporučuje léčba suchých očí pomocí očních kapek přes den a očních mastí v noci. Při této léčbě různé produkty plní různé úkoly:

Pokud je střední vodná vrstva slzného filmu příliš tenká, tedy je -li nedostatečný objem slz, doporučují se oční lubrikanty ve formě očních kapek.

Ty doplní množství tekutiny, která je k dispozici pro zvlhčení očí, a tak umožní vytvoření patřičně silného slzného filmu. Zvláště vhodná pro zvlhčení očí je kyselina hyaluronová.

Váže hodně vlhkosti a vytváří na povrchu oka rovnoměrný a velmi přilnavý film.

Pokud je poškozena stabilizační lipidová vrstva slzného filmu, je také vhodné použít oční kapky, které podporují tuto vnější tukovou vrstvu.

To proto, že tato vnější vrstva stabilizuje slzný film a chrání oči před odpařováním vodné vrstvy slzného filmu.

Vedle speciálních očních kapek se také doporučuje používat oční masti, které se aplikují před spaním a podporují regeneraci povrchu oka během noci.

Vzhledem k tomu, že oči produkují podstatně méně slzné tekutiny v noci než během dne, je obecně vhodné používat při problémech se suchýma očima oční masti. Ty se mimořádně dobře hodí k ochraně očí před vysycháním během spánku.

Přečtěte si víc o účincích, použití a aplikaci očních kapek a účincích a použití očních mastí. Seznamte se také se složením očních kapek.

Syndrom suchého oka

U těchto kvalitativních a kvantitativních změn slzného filmu pak dochází k patologickým změnám na očním povrchu. Slzy totiž obsahují hlen, olej a vodu, a právě tyto součásti oči zvlhčují, čímž je také chrání a zvlhčují. Syndrom suchého oka postihuje zejména ženy v menopauze, ale může vzniknout v také v jakémkoli věku.

Hlavními důvody snížení množství slzného filmu jsou:

• záněty očí
• hormonální nedostatečnost, která se nejčastěji objevuje u žen nad 45-50 let, hlavně z důvodu hormonálních změn souvisejících s menopauzou (nízká hladina estrogenu).
• vrozené vady slzné žlázy, tumory, degenerace související s věkem
• abnormality slzné žlázy
• autoimunitní onemocnění
• různé léky užívané k léčbě chronických onemocnění (perorální léky proti akné, kontraceptiva, perorální léky proti akné, diuretika, betablokátory…) mohou zapříčinit poruchu sekrece zejména vodné složky slzného filmu

Na jeho vzniku se podílejí také podmínky venkovního prostředí:

• suché, prašné a zakouřené prostředí
• vítr, pobyt v přetopených a klimatizovaných místnostech
• nošení kontaktních čoček
• dlouhodobá práce s počítačem
• stres
• občas se toto onemocnění vyskytne i u lidí s různými získanými či vrozenými anomáliemi očních víček

Příznaky a projevy

Nehledě na příčinu vzniku syndromu suchého oka jsou příznaky v podstatě stejné. Prvotními projevy poruchy slzného filmu bývá vysychání očí především po probuzení a svědění. Při pobytu v suchém, zakouřeném prostředí se tyto potíže zhoršují.

Mezi nejčastější příznaky patří především pálení, zarudnutí, řezání očí, světloplachost, únava očí, zhoršené vidění a někdy také bolest hlavy.  Při neustálém dráždění očí se může vyskytnout zánět spojivky a rohovky.

 K těmto obtížím se často přidává také přílišné slzení, které je způsobeno pokleslou kvalitou slzného filmu, který oko chrání nedostatečně, vzniká u něj dráždění, což způsobí zvýšenou tvorbu slz.

Vyšetření

Mezi základní vyšetření patří:

Vyšetření na štěrbinové lampě

Při tomto vyšetření lékař zkontroluje přední části oka (pohyb, postavení, vzhled a tvar víček, slzný film na rohovce, slzné ústrojí, rohovku, přední komoru, bělimu, zornici, duhovku a čočku). Vyšetření na štěrbinové lampě je velmi důležité, neboť zjišťuje celkový zdravotní stav očí, respektive rozsah poškození.

Vitální barvení

V důsledku poruchy slzného filmu vznikají na spojivce a rohovce poškozená suchá místa, a tyto změny se vyšetřením na štěrbinové lampě obvykle neodhalí. Lze je ovšem pozorovat za pomoci různých barviv. Nejčastěji se používá bengálská červeň (červené barvivo) a fluorescein (zelené barvivo).

BUT (posuzování stability slzného filmu)

BUT (z angličtiny „Breakup-time“ – čas přetrhnutí slzného filmu) je vyšetření, kterým se hodnotí kvalita a stabilita slzného filmu. Po nakapání fluoresceinu musí pacient vydržet s otevřenýma očima a lékař při osvětlení přes modrý filtr pozoruje, za jak dlouhou dobu se slzný film roztrhne. Za nepříznivý čas je považován čas pod 10 vteřin.

Schirmerův test

Tímto testem je posuzováno množství tvorby vodné složky slzného filmu. Lékař vsune pod okraje dolních víček proužky filtračního papírku a po pěti minutách sleduje dobu jejich nasáknutí. Je-li produkce slz v pořádku, zvlhčí se proužky v délce nejméně 15 mm. Menší hodnota je pokládána za nedostatečnou a naznačuje syndrom suchého oka.

Léčba syndromu suchého oka

Léčba syndromu suchého oka je stanovena dle příčiny, která toto onemocnění způsobila. Jestliže se u pacienta jednoznačná příčina najde, je zapotřebí ji odstranit.

• hygiena očních víček
• úprava mikroklimatu
• hormonální substituce
• kontrola zánětu
• odstranění víčkových příčin (meibomitida, blefaritida)
• chirurgickým zákrokem (ektropium, entropium…)

Zároveň musí být zahájena léčba suchého oka, zejména podáváním umělých slz (oční kapky), jež oči regenerují a hydratují. Cílem je vytvoření stabilního a rovnoměrného slzného filmu na povrchu oka a zvýšení jeho kontaktního času s rohovkou.

Autor: Lenka Klabochová

Světloplachost

Léčba | sucheoko.cz

Příčiny a rizikové faktory suchého oka jsou (1):

• věkem se snižující produkce slz
• snížená frekvence mrkání, např. při čtení
• dlouhodobá práce s počítačem
• některé léky, jako jsou antikoncepční pilulky nebo léky na spaní (2)
• nedostatečná vlhkost ve vytápěných místnostech
• klimatizace
• faktory životního prostředí, např. kouř, prach, vítr
• nedostatek pohybu na čerstvém vzduchu
• revmatické nebo interní potíže, např. diabetes, poruchy štítné žlázy
• hormonální změny, např. menopauza
• nervové poruchy, např. po mrtvici
• uspěchaný životní styl s vysokým pracovním zatížením
• nošení kontaktních čoček (3)

1) Lemp MA. Report of the National Eye Institute/Industry workshop on clinical trials in dry eyes, CLAO J 1995; 21: 221–232.2) Kraus H, a kolektiv.

Onemocnění spojivky, Kompendium očního lékařství, Praha: Grada, 1999: 71–88.3) Němec P. Problematika červeného oka – bližší pohled na suché oko. [online] 2013–03–19 [cit.2017–07–25]. Dostupný na WWW: http://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/problematika-cervene…

Mezi nejčastější příznaky syndromu suchého oka patří:

• únava očí a bolest očí,
• pálení, řezání nebo svědění očí,
• pocit tlaku v očích, pocit cizího tělíska v oku,
• nadměrné slzení,
• v závažnějších případech také bolest hlavy, zvýšená citlivost na světlo, slepená víčka, rozmazané a rozostřené vidění.

Syndrom suchého oka by pacient neměl zanedbat. Neléčené suché oko může vést k narušení očního povrchu a v nejvážnějších případech i k poruchám zraku.

Společně s aplikací umělých slz se také pacientům se syndromem suchého oka doporučuje dle individuálních možností maximálně dodržovat režimová opatření, jako např.:

• Omezit dlouhodobý pobyt v prašném, zakouřeném či klimatizovaném prostředí.
• Při dlouhodobé práci s počítačem si dopřejte pravidelné přestávky a nenáročná cvičení pro oči, kdy byste se měli během dne občas párkrát podívat ven z okna a střídat pohled na krátkou i dlouhou vzdálenost.
• Nesměrovat ventilátory/topení přímo do očí.
• Pobývejte často na čerstvém vzduchu nebo se alespoň pokuste v místnosti pravidelně větrat.

Důležitá je také úprava stravovacích návyků, jako je příjem vyvážené stravy s dostatečným množstvím vitamínů, minerálů a kvalitních tuků, úprava pitného režimu s dostatečným příjmem tekutin (nejméně 2 litry denně, pokud lékař neurčí jinak). Stravu lze kromě úpravy jídelníčku také doplnit užíváním doplňků stravy obsahujících omega-3 mastné kyseliny.

Desatero správných návyků při dlouhodobé práci s počítačem

Před monitorem počítače sedí většina z nás nejen znatelnou část dne v práci, ale poté si k němu nebo k televizi sedneme také při odpočinku nebo relaxaci doma.

Oči o sobě mohou dát vědět občasným pálením či bolestí, nicméně dlouhodobá práce u počítače očím přímo neubližuje, spíše je unaví. Potíž je konstantní a relativně blízká vzdálenost monitoru od očí.

K zaostřování na blízké předměty používáme oční svaly, které se při stejné a dlouhodobé činnosti přirozeně unaví. Očním svalům však můžeme snadno ulevit. Stejně jako u jiných svalů provedeme „strečink“.

1. Dodržujte pravidelné přestávky. 5 minut po 1 hodině nebo 15 minut po 2 hodinách. Procvičujte oči pohledem do dálky.
2. Pořiďte si moderní monitor, vyhněte se dalším zdrojům mihotavého světla.
3. Umístěte monitor zhruba na délku natažené paže. Menší monitory sice můžete mít blíže, nedoporučují se však na celodenní práci.
4. Nastavte si monitor tak, aby v něm nebyly vidět odlesky jiných věcí.
5. Nastavte si optimální rozlišení obrazovky, případně velikosti písma, tak abyste své oči, co nejméně namáhali.
6. Udržujte obrazovku v naprosté čistotě. Prach a otisky prstů snižují kontrast.
7. Střídejte práci alternativními úkoly – např. telefonování, kopírování nebo porada s kolegy
8. Seřiďte si svou židli nebo křeslo, na správnou výšku, abyste se nemuseli naklánět vpřed
9. Důkladně zvlhčujte oči aplikací umělých slz.
10. Dodržujte dostatečnou dobu spánku, ideální délka spánku je 7-8 hodin denně.

Níže uvedené cviky očí lze provádět kdykoliv a kdekoliv během dne a klidně i v kanceláři.

1. Zkuste překrýt očí dlaněmi, aniž by došlo k přímému kontaktu. Při překrytí očí si představujte příjemné, spíše temnější barvy. Provádějte 2x denně po dobu několika minut. Stejným způsobem lze zavřít oči a nastavit obličej proti slunci. Vhodné je také častější mrkání, které pomáhá oči zvlhčovat.
2. Známým cvikem je tzv. „Palming“. Jedná se o relaxační prvek, při kterém si nejprve promneme ruce, příčně přeložíme přes sebe prsty a otevřenými dlaněmi si překryjeme oči. Prsty necháme překřížené na čele, hlavu máme položenu v dlaních a lokty opřené o pevnou podložku. Techniku lze spojit s masáží očních svalů, což se provádí pokrčením ukazováčků a jemným stlačováním kloubů pod koutky očí u kořene nosu. Kloubem jemným tlakem 3x přejíždíme pod očima ke spánku. Poslední krouživý pohyb můžeme protáhnout od spánku k vlasům a nazpět dolů. Ukazováčky by správně neměly klouzat po kůži, spíše by měly zůstat na jednom místě a pohybovat kůží.
3. Oční svaly se procvičují pravidelným přeostřováním a častým pohybem očí. Během přestávky se obecně doporučuje přeostřovat každých 30 vteřin z bližšího objektu na vzdálenější, zhruba na 5-10 vteřin. Další možností je sledovat bližší objekt po dobu 10-15 vteřin a pak se stejnou dobu upřít pohled na vzdálenější předmět a střídavě tak zaostřovat na blízko a dálku. Cviky provádějte několikrát za sebou.
4. Cvičit oční svaly můžete také pohybem nahoru a dolů. Samotný pohyb provádějte pomalu, pravidelně a do co největších limitů. Cvičení opakujte přibližně 6x a k jeho provedení nepoužívejte žádnou sílu. Poté ještě můžete kroužit v jednom a pak opačném směru.