Stres ovlivňuje tělesnou teplotu a vyvolává horečku

06. prosince 2012 (aktualizováno: 26. srpna 2017)

Určení správné tělesné teploty je základním krokem úspěšné léčby zánětlivých i nezánětlivých onemocnění.

Horečka (febrilie) je nejdůležitějším indikátorem tělesného zdravotního stavu a obrazem možného onemocnění, neboť kolísání teploty může být indikátorem blížícího se onemocnění.

Horečkou označujeme tělesnou teplotu vyšší než 38 °C při měření rektálně. Pro teplotu mezi 37 °C a 38 °C se užívá lékařský termín subfebrilie neboli zvýšená tělesná teplota. Teplotu nad 41 °C nazýváme hyperpyrexie.

Zvýšení tělesné teploty vyvolávají infekční onemocnění, zánik buněk při rozpadu tkání (po úrazu nebo operaci), záněty, revmatická onemocnění, zhoubné nádory a jiné.

Smyslem zvýšené tělesné teploty je urychlení obranných reakcí organismu.  

Horečka se projevuje pocením, střídáním pocitů horka a zimy, zimnicí, halucinacemi, případně i poruchami vědomí. U malých dětí se mohou při vysokých teplotách objevit křeče. Při horečce je nutné podávat především dostatečné množství tekutin. Vhodné jsou také chladivé zábaly a podávání léků snižujících teplotu. Návštěva lékaře je nezbytná, pokud se horečka drží déle než dva dny na 38 °C nebo pokud dosáhla 40 °C. Teplota tělesného jádra se liší od teploty povrchu kůže, proto se neudává žádná průměrná „normální“ tělesná teplota. Její hodnota v průběhu dne kolísá až o 2 ºC. Jelikož naměřená teplota závisí na místě měření, je třeba vždy uvádět způsob měření (v ústní dutině, rektální, v podpaží) a brát v úvahu také další faktory, které ji ovlivňují (vnější teplota, stáří, stres, spánek, hormony a tělesná aktivita).

Teplotu organismu můžeme zjišťovat pomocí teploměrů několika způsoby :

Měření v uchu

Stres ovlivňuje tělesnou teplotu a vyvolává horečkuVelmi přesná metoda, vhodná u dětí i dospělých. Vždy kontrolujte zda je zvukovod bez nahromaděného mazu a povrch teploměru zda je čistý. Měřená osoba by měla být cca 30 minut v klidu. Měření můžete provádět v pravém i levém uchu. Nikdy neprovádějte měření v místech, kde je pokožka poraněná, odřená nebo zanícená.

Měření v ústní dutině

Stres ovlivňuje tělesnou teplotu a vyvolává horečkuJednoduchá metoda, při níž dochází k mírnému zkreslení naměřených hodnot. Špičku teploměru je třeba vložit nalevo nebo napravo od uzdičky jazyka tak, aby byla v klidu a neustále v kontaktu se sliznicí. Při špatném umístění může být odchylka až 1 ºC. Nesprávné hodnoty mohou vzniknout, když měření předcházelo přijímání studených nebo teplých nápojů a pokrmů (min. 30 minut před začátkem měření), při žvýkání, kouření nebo vdechování vzduchu při nízké okolní teplotě.

Měření v konečníku

Stres ovlivňuje tělesnou teplotu a vyvolává horečkuPatří k nejpřesnějším, jelikož vykazuje nejmenší rozptyl naměřených hodnot. Metoda je obzvláště vhodná pro sledování průběhu horečky, měření bazální teploty a také pro měření při nízké okolní teplotě, při zánětu v okolí úst a u malých dětí. Pro správné měření se špička zavádí 1,5 cm do řitního otvoru. Ideální je použít teploměr s ohebnou špičkou.

Měření v podpaží

Stres ovlivňuje tělesnou teplotu a vyvolává horečku

V našem E-shopu můžete zakoupit teploměry značky Medisana v kategorii Tonometry, teploměry, váhy a jiné přístroje.

Horečka není jen reakcí na infekci. Je dobré teplotu srážet?

Po zádech běhá mráz, celí se třeseme a chvějeme – každý z nás si asi umí představit, jak taková horečka vypadá. Pokud teploměr naměří přes 37 stupňů Celsia, většina z nás dojde k závěru, že jsme nakaženi nějakým infekčním mikrobem. Jenže málokdo už ví, že zvýšená teplota ještě neznamená infekční nákazu. 

Nejčastějšími důvody horečky jsou sice například streptokok v krku, který způsobuje angínu, nebo chřipka, nejsou to ale zdaleka příčiny jediné. Teplotu mohou zvyšovat také méně častí pachatelé, mezi které patří úrazy mozku, následky požití léků nebo drog, a dokonce i rakovina. Ale neděste se, pokud víte, jak a kdy se určitá onemocnění vyskytují, snáze odhalíte příčinu zvýšené teploty.

Teplejší než ty

Každé dítě vám řekne, že průměrná teplota těla je kolem 37 stupňů Celsia.

Experti ale tvrdí, že teplota může kolísat jak nahoru, tak dolů v závislosti na celé řadě faktorů, jako jsou například věk, denní doba a výše fyzické zátěže v době měření teploty.

V podstatě by se dalo říci, že mladí lidé mají vyšší tělesnou teplotu, starší část populace je zkrátka o něco studenější.

Důležitým faktorem je aktivita. Když například běháme nebo hrajeme fotbal, energie, kterou na onu činnost musíme vynaložit, ohřívá vnitřek našeho těla. Proto se také během intenzivního cvičení tolik potíme, naše tělo se snaží ochladit zevnitř. Vnitřek našeho organismu je také teplejší během dne než v noci.

Podle lékařských standardů máme horečku (odborně hypertermii), pokud naše tělesná teplota překročí 38,2 stupně Celsia, ačkoli malé procento populace může mít tuto hranici i o něco níže (což je obzvláště případ starých lidí a miminek). 

Stres ovlivňuje tělesnou teplotu a vyvolává horečku

Co způsobuje horkost v těle?

Většina horeček je skutečně způsobena infekcí, která nezahrnuje jen virová a bakteriální onemocnění, ale také parazity, záněty močového traktu a slepého střeva.

Méně časté příčiny hypertermie jsou zhoubné nádory, ischemie (onemocnění, při kterém se do určitého orgánu nedostává dostatek krve, což vede k jeho poškození) a reakce na některé léky či drogy. Co se týče nelegálních látek, může zvýšenou teplotu způsobit například extáze.

Mezi léky pak mohou mít tyto vedlejší účinky především antidepresiva a zřídka také antipsychotika. Horečku může podnítit také zánět po operaci, úraz mozku, poruchy endokrinního systému (například štítné žlázy), a dokonce i rakovina. 

Složitý organismus

Co se ale v těle opravdu děje, že máte chuť se obalit tunou pokrývek? Na tom se odborníci nedokážou tak úplně shodnout. Když se do těla dostane infekce, ať už virová nebo bakteriální, spustí náš imunitní systém produkci pyrogenu, což je látka, která vyvolává horečku.

Pyrogeny pak vysílají informace do speciální části mozku zvané organum vasculosum lamina terminalis (součást orgánů mozku, které umožňují předávání informací z krve do nervové soustavy).

Zpracované chemické signály se pak dostanou do hypotalamu, což je část mozku zodpovědná za regulaci vnitřních orgánů, a ten způsobí zvyšování teploty těla.

Pokud není původcem horečky infekce, může jít o některou z následujících příčin: Zánětlivá onemocnění často způsobují horečku, protože jednou z chemikálií, které produkují, je pyrogen. Podobně fungují i některé léky a drogy.

Například antidepresiva mohou ovlivňovat termoregulaci těla, protože pozměňují signály a informace, které probíhají v mozku. Při úrazu hlavy se mohou poškodit centra zodpovědná za regulaci tělesné teploty, a tedy vyvolávat horkost.

 

Stres ovlivňuje tělesnou teplotu a vyvolává horečku

Proč se tak bojíme potu?

Horečka je tedy jen fyziologickou reakcí, ne onemocněním samotným. Experti se domnívají, že se u savců postupně vyvinula, aby pomáhala bojovat s mikroorganismy způsobujícími choroby.

Proto se odborníci dohadují, zda by nejlepším způsobem léčby nebylo zkrátka nechat ji pracovat a nijak ji medikamenty netlumit.

Lékaři v takovém případě většinou používají léky zvané antipyretika (například ibuprofen), jejich účelem však většinou není léčba, nýbrž zvýšení pohodlí pacienta.

Nechat horečku působit je ovšem pro společnost, která má ze zvýšené teploty hrůzu, poměrně složité. Vědci a historikové uvádějí, že před vynálezem očkování a patřičných medikamentů byly horkosti často smrtelné, což v nás zakořenilo všeobecnou obavu.

„Horečkofobie“, při kterých jsou hlavním strašákem poškození mozku nebo záchvaty v důsledku vysokých teplot, nás tak stále postihují již při prvních příznacích nemoci.

Tyto extrémní případy se však vyskytují jen u velmi malých dětí a při velmi vysokých horečkách, které nejsou při zánětlivých onemocněních příliš pravděpodobné.

Záchvaty a poškození mozku jsou většinou způsobeny zcela jiným onemocněním, a to úpalem. Úpal ovšem nemá se změněnou funkcí mozku nic společného, vyskytuje se totiž v případě, že se tělo nedokáže ochladit.

Tedy při vysokých teplotách, kdy se organismus z nějakého důvodu nedokáže potit nebo jinak odbourávat přebytečné teplo.

Nejohroženějšími skupinami jsou sportovci, kteří musí podávat extrémní výkony, a staří lidé během horkých letních dní.

Budete mít zájem:  Jak jojobový olej použít pro vlasy, obličej a tělo? mrkněte sem

Stres ovlivňuje tělesnou teplotu a vyvolává horečku

Jak zní tedy diagnóza?

Pokud jste zrovna neuběhli maraton během červencového poledne a máte zvýšenou teplotu, vaše horké čelo s největší pravděpodobností signalizuje infekci. Jestliže je vaše tělesná teplota vyšší než 38 stupňů Celsia, máte pravděpodobně horečku, a pokud naměříte ještě vyšší číslo, neváhejte kontaktovat lékaře. 

Pokud jste požili drogy nebo některé z výše uvedených léků, máte problémy se štítnou žlázou nebo jste prodělali rakovinu, může být horečka reakcí na některý z těchto podnětů.

V každém případě uděláte nejlépe, pokud vyhledáte lékařskou pomoc. Máte jen lehce zvýšenou teplotu? Dejte si teplý čaj nebo polévku, zabalte se do deky a „vypoťte to“ při oblíbeném filmu.

Pokud budete horečku srážet různými medikamenty, bráníte tím vlastně tělu, aby se samo bránilo.

foto: Shutterstock, Giphy, zdroj: Popular Science

Snižovat nebo nesnižovat horečku? Vše o tělesné teplotě

Tělo má spoustu geniálních mechanismů, díky kterým nás dokáže upozornit na to, že se uvnitř něco děje. Část z nich je poměrně nepříjemných, ale to má svůj důvod.

Protože jak jinak s námi pořádně „zatřást“, abychom si uvědomili přicházející problém? Jedním z těchto mechanismů je horečka, částí populace vnímána jako něco špatného, co je třeba zastavit práškem.

To ale nemusí být dobrý nápad. Kdy tedy horečku snižovat a kdy ne?

Horečka sama o sobě není nemoc. Je to stav, vyvolaný chytrou komunikací bílkovin s částí našeho mozku – hypotalamem.

Ten, jakmile mu dají bílkoviny vědět, že něco v organismu není v pořádku – například, že na něj chce zaútočit vir, dokáže roztopit pod kotlem – tedy vyvolat horečku. Čím vyšší teplota, tím větší věci se začínají v organismu dít.

Jakmile stoupne nad 39,5 °C je to stav, kdy většina patogenů přichází o schopnost rozmnožovat se a hyne. Nám je sice pěkně špatně, ale tělo za nás bojuje a červené krvinky, semknuté do obrovské armády jsou v plné pohotovosti.

Je-li ovšem teplota příliš vysoká, může být takový stav pro naše tělo velice nebezpečný. Kde je tedy ta pomyslná hranice, kdy snižovat a kdy nechat být? Základem by mělo být změření.

Stres ovlivňuje tělesnou teplotu a vyvolává horečku

Měření tělesné teploty

Naše normální tělesná teplota je 36,0 až 36,9⁰C. Je to dané tělesnou stavbou, metabolismem, životním prostředím a dalšími faktory. Proto mají jiní živočichové jinou tělesnou teplotu.

Když bychom se podívali na naše tělo infračervenou kamerou, zjistili bychom, že nejvyšší teplota je v jeho středu. Teplota směrem k povrchu klesá. Proto se teplota nejčastěji měří v podpaží, protože je to bod nejblíže ke středu.

Provést měření někde na povrchu těla by mohlo hodnotu zkreslit až o 1 °C! Že máme teplotu znamená, že změříme hodnotu nad 37 °C.

Co při horečce dělat?

Prášky na bázi paracetamolu opravdu nejsou to, po čem byste měli hned sáhnout. Jakmile horečka nastoupí očekávejte, že bude probíhat ve dvou vlnách. Reaguje tím na denní cyklus teploty našeho organismu.

Ráno je totiž teplota těla nejnižší a poté se zvyšuje zhruba o 0,5 stupně a šíří se do okrajových částí. Ruce a nohy se nám nejvíce zahřívají až v odpoledních hodinách, kdy začíná tělo nastřádanou energii vydávat. K večeru tělesná teplota opět o něco klesá a tělo se tímto taktéž tělo připravuje na odpočinek.

Horečka tento cyklus následuje – prvotní je vzestup teploty, druhou částí je vydávání energie. V první vlně máme prochladlé končetiny a je nám zima i přes zvýšenou teplotu na teploměru. Tělo se totiž maximálně zahřívá pro dosažení teploty, která bude ideální pro boj s patogeny.

V druhé vlně se tělo teplem zaplavuje, což vyvolává pocení. V této fázi se organismus přirozeně detoxikuje – zbavuje škodlivých látek. 

Protože je celý proces nesmírně energeticky náročný, to nejdůležitější co byste při horečce měli dělat je odpočinek. Největší hloupost je snažit se horečku ignorovat i přes její působení se například snažit pracovat a dělat běžné denní činnosti.

Organismu tímto nesmírně škodíte, protože už tak je vyčerpaný a vy mu ještě ubíráte schopnost bojovat s virem, infekcí nebo čímkoliv jiným, čeho se tělo horečkou potřebuje zbavit – jde například i o přemnožení některých bakterií ve střevech, což má za následek onu neblaze známou střevní chřipku.

Určitě si pamatujete na to, že i při ní často dostanete teplotu a zimnici. Snažte se při horečce co nejvíce spát. Organismu tím opět ulevíte a dáte prostor.

Zároveň je nesmírně důležitý zvýšený pitný režim a zvýšený přísun vitaminů a dalších blahodárných látek.

Stres ovlivňuje tělesnou teplotu a vyvolává horečku

Jaké vitaminy a doplňky při horečce užívat?

Vitamín C, vitamín D a vápník je základní “mix” a velký pomocník s horkým tělem. Nejdříve se ale seznamte s jedním divným slovem: fagocyt. Fagocyt je buňka, kterou náš imunitní systém používá k odstraňování bakterií, virů a nefunkčních buněk. Je to v podstatě torpédoborec a sběratel odpadků v jednom.

Fagocyty odebírají vápník z těla a posílají ho ve vlnách k mikrobům – zjednodušeně řečeno. Tím se vytváří kruh vápníku kolem mikrobů, které je třeba zlikvidovat. Fagocyt pak může lépe uvolnit některé enzymy a zničit cíl (bakterie, viry atd.).

Vitamin C je dle studií způsob, jak stimulovat fagocyty bez použití tepla, takže teplota se může opět snížit. Vitamin C je tak zásadní, že děti i dospělí s nízkým obsahem vitaminu C a vápníku pocítí silnější horečky než podobná osoba, která je nutričně zdravá, říká se.

Proto na vitamin C určitě nezapomínejte, a to třeba i v jiných formách než samotný vitamín – můžete zkusit například acerolu a šípek.

O důležitosti vápníku při horečce jsme si řekli. Ale odkud ho má tělo brát? Určitě né z kostí! Doporučujeme proto kvalitní formu vápníku jako suplement – třeba Aquamin TG s maximální biologickou dostupností. Brát vitamín D s kvalitním zdrojem vápníku zvýší jeho vstřebávání a pomůže vašemu tělu jej využívat efektivněji.

Z naší zkušenosti vám ještě doporučujeme zvýšit i příjem zinku a železa. Naopak se při horečce vyvarujte všem cukrům, což může být dalším klíčem ke zkrácení doby nemoci a zlepšení jejího průběhu.

Kdy je horečka nebezpečná a kdy jí snižovat?

Přiklonit se k paracetamolu, ibuprofenu nebo nejlépe zavolat svému lékaři má smysl až v době, pokud se tělesná teplota blíží k hodnotě 40 °C nebo jí dokonce přesáhne.

To budete moc dobře cítit, protože je to stav skoro na hraně snesitelnosti! Tento stav je totiž pro tělo již nesmírně vyčerpávající a je nutné zakročit. Stejně tak, pokud horečka trvá již velice dlouho a nedaří se nemoc dostat pod kontrolu.

To je třeba hlavně lékařská pomoc, než brufeny a paraleny, které mohou ve vyšší míře škodit játrům a ledvinám. Pomoci si také můžete zábaly a vlažnou sprchou.

Držíme vám palce, ať horečku dobře zvládáte, když už přijde. Nezapomínejte, že je to váš spojenec!

O lécích.cz

Dobrý den, můj dotaz se týká správného měření teploty. Teplotu měřím 5 minut rtuťovým teploměrem v podpaží – pokud při měření sedím, v klidu, nemluvím a nehýbu se, teploměr ukáže vždy minimálně o 0,2 stupně více, než když u měření ležím.

Jaká teplota je tedy přesnější a má vůbec odchylka 0,2 nějaký vliv na stav, případně kterou hodnotu mám hlásit lékaři. Dále mě ještě zajímá, zda je možné u zdravého člověka kolísání tělesné teploty mezi nocí a odpolednem až o 1,5 stupně.

Mnohokrát děkuji.

Dobrý den,

hodnota tělesné teploty v průběhu dne velmi kolísá, liší se na různých částech našeho těla.

Teplotu ovlivňují i další faktory – fyzická aktivita, celkový stav organismu (psychické napětí, stres), teplota okolí, oblečení měřeného, věk i pohlaví, spánek, některé léky, hormony. Je to tedy hodnota velmi nestálá.  Měříme tzv.

teplotu slupky, jejíž teplota se mění vlivem okolí. Vnitřní teplota těla je hodnota relativně stálá, pohybuje se kolem 39-40°C – této teplotě se nejvíce blíží teplota měřená v konečníku.

Budete mít zájem:  Jste Zdraví Nebo Zdravý?

Je nutno vzít v úvahu, že nejnižší tělesná teplota bývá kolem 4h ráno, nejvyšší kolem 18h večer. Teplota by se neměla měřit bezprostředně po probuzení, po fyzické námaze, po koupeli či sprše. Je nutno počkat s měřením alespoň 5minut, nejlépe 30minut.

A teď k Vašim otázkám. Odchylka 0,2 °C nemá vliv na stav, lékaři nelze nahlásit nějakou absolutní teplotu. Nevím, zda měříte z nějakého zdravotního důvodu teplotu denně nebo pouze v období, kdy se necítíte dobře a vypadá to, že budete nemocný(á). U zdravého člověka je zcela normální, že tělesná teplota kolísá v průběhu celého dne až o 1,5 -2°C.

Abychom to shrnuli. Při správném měření teploty by měla být v místnosti přiměřená  teplota,  měřená osoba by měla být před měřením nejlépe 30minut bez výraznější fyzické aktivity.

Je nutné brat v úvahu i čas měření vzhledem ke kolísání teploty během dne.

Doporučuje se měřit teplotu v pravidelných intervalech, při měření zaznamenat zhruba čas měření a místo měření (podpaží, konečník, ústa, ucho, čelo).

Vy měříte teplotu v podpažní jamce, je tedy důležité teploměr správně umístit.

Špičku teploměru je nutno umístit do nejhlubšího a nejteplejšího místa v jamce, špička musí být po celou dobu měření v kontaktu s kůží a nesmí se s ní  hýbat (ani drobné pohyby rukou a prstů při psaní).

Přiloženou paží teploměr pevně fixujeme. Při měření můžete v klidu sedět nebo ležet.  Abychom dosáhli co nejpřesnějšího výsledku, doporučuje se držet teploměr 5 minut.

  • Normální teplota v podpaží je v rozmezí 35,2 – 36,7 ºC, zvýšená teplota je nad 37ºC, horečka nad 38 ºC.
  • Dle Vašich informací teplotu měříte zcela správně, jen je nutno si uvědomit výše uvedené faktory ovlivňující teplotu a její kolísání během dne.
  • pěkný den,Mgr. Lada Mrázková

Teplota, horečka

Horečka sama o sobě není nemocí. Jde o zvýšení tělesné teploty, které je častým příznakem probíhající infekce. Je-li infekce potlačena, horečka obvykle mizí. Může se též objevit po nadměrném slunění. Zvýšená teplota je signál, že něco není v pořádku a že bychom měli zjistit, co to je.

Příznaky teploty, horečky

Normální teplota lidského těla je kolem 36,5°C. Při více než 37°C jde o zvýšenou teplotu, při 38°C jde o horečku. Při rychlém nárůstu teploty se může objevit třesavka až zimnice. Většinou bývá horké celé tělo, končetiny mohou být chladné.

První pomoc při teplotě, horečce

Při horečnatých onemocněních je vhodné být v posteli a odpočívat. Vyhýbat se fyzické zátěži, prudkým změnám teplot a průvanu. Je velice důležitý pitný režim (voda, čaj, zeleninové či ovocné šťávy). Omezit či vynechat alkohol a kofeinové nápoje. Teplota je jedním z obranných mechanismů těla, proto nemá cenu se snažit dosáhnout normální teploty za každou cenu.

Návštěva lékaře při teplotě, horečce

V některých případech však může být teplota pro člověka nebezpečná. Horečka nad 38,5°C vede k výrazným ztrátám tělesných tekutin a riziku dehydratace, především pak u dětí.

Déletrvající horečkou jsou obzvlášť ohroženi primárně dlouhodobě nemocní (pacienti s onemocněním srdce a dýchacího systému, s onemocněním nervové soustavy, děti náchylné k tzv. febrilním křečím, chudokrevní pacienti, nemocní s poruchou metabolismu, např.

cukrovkou, pacienti podvyživení nebo neschopni přijímat dostatečné množství potravy). V těchto případech neprodleně vyhledejte lékaře.

Opatrnost je nutná především u dětí v prvním půlroce života, pokud teplota nad 39°C trvá déle než 24 hodin, pokud se výrazně změní chovaní dítěte (bezdůvodně křičí, nereaguje na pohlazení, nelze je vzbudit), má ztuhlou šíji, na kůži se objeví krvavé skvrnky, má ztížený dech, má náznaky nebo projevy křečí.

Léčba teploty, horečky

Léky na předpis

V lékové terapii teploty se používají léky, které tlumí bolest a zároveň snižují zvýšenou tělesnou teplotu (analgetika-antipyretika). Působí u horečnatých onemocnění, jako jsou virózy, nachlazení a stavy po očkování.

Velmi časté jsou kombinace s léky, které odstraňují další nepříjemné příznaky při nachlazení (pocit ucpaného nosu, tlumí suchý a dráždivý kašel). Léky proti horečce (antipyretika) začínají účinkovat přibližně po 30 minutách a maximálního účinku dosahují až za 2-4 hodiny po podání.

Pro kojence jsou vhodné léky v čípcích, pro batolata v sirupu, větším dětem a dospělým v tabletách.

Přírodní a doplňková léčba

Používají se preparáty podporující imunitu multivitaminy zejména vitamín C a beta karoten.

Studené zábaly Neklesá-li teplota, přikládáme studené až ledové zábaly i několikrát krátce za sebou na trup (nejlépe na končetiny), aby teplota rychle poklesla.

Zábaly můžeme dát kromě trupu i na hlavu, vždy na čelo, popř. užijeme vlažnou sprchu. Tyto studené mokré zábaly opakujeme do snížení teploty pod 38°C.

Po skončení zábalů nemocného přikryjeme lehkou pokrývkou a zajistíme čerstvý vzduch.

Potní kúra Je jedním z prostředků ke snížení tělesné teploty. Docilujeme jí rychlým překrvením povrchových částí těla. Potní kúrou se odvádí teplo z těla pomocí vody. K navození pocení je vždy zapotřebí:

a) dostatečného přívodu teplé tekutiny nejlépe ve formě čaje (čaj s potivými účinky, např. z lipového květu, s medem a citrónem). Dbejte na dostatečné množství. U dětí 250 ml, u dospělého min. 500 ml.

b) rychlého zahřátí povrchu těla tak, aby došlo k překrvení kůže. To usnadňuje pocení a odvádění tepla do zevního prostředí. Zahřívacím prostředkem je vlhký vlažný zábal, kterému říkáme Priessnitzův zábal neboli zapářka. Zábal nesmí být teplý, pouze vlažný.

Může to být látka (prostěradlo, ručník) namočená do vody pokojové teploty. Je důležité dobré vyždímání, aby se dobře odsál z pokožky horký pot. Přes tento vlhký textil se přiloží silnější vrstva suchého textilu (je možné vložit igelit). Navrch se dá přikrývka.

Zábal ponecháme asi 20 – 30 minut.

Nezapomeňte!

Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 16 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou (acylpyrin, aspirin apod.), je zvýšeno riziko vzniku Reyeova syndromu (závažné onemocnění jater a poškození mozku). Místo nich použijte léky s obsahem paracetamolu.

Pro těhotné ženy, se dle většiny nových odborných zdrojů, jeví paracetamol v průběhu těhotenství jako bezpečný (v těhotenství je však nutné užívání jakéhokoliv léku zvážit). Přípravky s kyselinou acetylsalicylovou používejte pouze na výslovné doporučení lékaře, v posledním trimestru se nesmí používat vůbec.

Nemocní s vředovou chorobou žaludku a se zvýšenou krvácivostí, popř. užívající léky na ředění krve, by měli přednostně užívat přípravky s paracetamolem.

Jaká je normální tělesná teplota a kdy začíná horečka

Normální tělesná teplota se pohybuje v rozmezí od 36 – 37 °C, ale během dne může výrazně kolísat. K večeru je obvykle vyšší, v noci klesne a nejnižší je brzo ráno. Víte však, od kdy jde o horečku? Povíme vám to.

V aplikaci AXA Health Keeper naleznete mnohé užitečné rady, jak být fit, a také funkce, které vás podpoří ve zdravém životním stylu.  Zaregistrujte se a lépe nás poznejte.

Co je horečka

Horečka je zvýšení tělesné teploty. Je to příznak, ne choroba jako taková. Vzniká v důsledku velkého množství důvodů, a ne vždy jde o závažný problém. Tělesnou teplotu ovlivňuje mnoho faktorů bez toho, aby to znamenalo poškozené zdraví. Například:

  • Napjaté emoce
  • Teplota okolí
  • Fyzické cvičení
  • Sytý oběd
  • Příliš mnoho vrstev oblečení
  • Vlhkost prostředí
  • Menstruační cyklus

Jak si změřit teplotu

Tělesná teplota se dá měřit vhodným teploměrem v podpaží, v uchu, v konečníku nebo pod jazykem v ústech. V současnosti existují teploměry, které měří teplotu přímo na čele.

Podle části těla, ve které se teplota měří, se tato může lišit o několik desetinných míst, ale při stanovení diagnózy není rozdíl skutečně významný.

Jaká teplota se pokládá za horečku u dětí

Podle Španělské pediatrické asociace se u dětí pokládá za horečku rektální teplota (v konečníku) vyšší než 38 °C nebo vyšší než 37 °C, jestliže se měřila v ústech nebo v podpaží. U dětí je přesnější, když se měří v konečníku. Klasifikace:

  • Slabá horečka: 37,5 °C – 38 °C.
  • Mírná horečka: 38,1 °C – 38,5 °C.
  • Silná horečka: 38,5 °C – 39 °C.
  • Vysoká horečka: vyšší než 39,6 °C.
  • Jaká teplota se pokládá za horečku u dospělých
  • O horečku jde, když teplota překročí 37,5 °C při měření teploměrem v ústech, nebo když překročí 38 °C při měření v podpaží.
  • Příčiny horečky
Budete mít zájem:  Léky Na Alergii Aerius?

Horečka nás upozorňuje, že se v těle rozvíjí infekce nebo zápal obecně způsobené baktériemi, viry nebo plísněmi. Proto může horečku vyvolat veliké množství příčin. Horečka se například vyskytuje při:

  1. nachlazení, chřipce, zápalu plic, zápalu průdušek, ústní nebo dutinové infekci, zápalu středního ucha, zápalu hltanu (afonie),  rýmě, infekcích trávicího traktu (otrava jídlem), infekcích močových cest (zápal močového měchýře), dětských chorobách, jako jsou zarděnky, spalničky, příušnice, plané neštovice, spála … cestovatelských horečkách, jako je malárie, horečka dengue, hemoragická horečka…
  2. Horečku mohou vyvolat i neškodné procesy, jako jsou hormonální změny, přejedení, úpal nebo u dětí prořezávání zubů nebo očkování.
  3. Tělesnou teplotu zvyšují i závažné procesy, jako jsou autoimunitní onemocnění, rakovina nebo otrava krve (po infarktu nebo popálení).
  4. Typy horečky
  • Trvalá horečka, jestliže se časem nemění nebo jen mírně odchýlí.
  • Vracející se horečka, která klesne, ale nedosáhne běžné hodnoty.
  • Přerušovaná nebo kolísavá horečka, která stoupá a klesá a střídající se období s vysokou a normální teplotou.

Příznaky doprovázející horečku

Kromě samotných příznaků nemoci, které způsobují horečku (například během chřipky nebo nachladnutí), může horečku doprovázet i:

  • zimnice
  • pocení
  • zrychlený tep
  • zrychlené nebo mělké dýchání
  • horká pokožka
  • sucho v ústech
  • závratě
  • ztráta chuti k jídlu
  • bolest hlavy
  • křeče, zmatek a delirium, jestliže překročí 40 °C. Běžnější jsou u dětí.

Jak jsme již viděli, horečka je jen příznak, že se něco děje, takže lékař musí komplexně vyšetřit zdravotní stav pacienta, aby určil diagnózu a stanovil příčinu hypertermie.

Jak snížit horečku

Předepsání té či oné léčby logicky závisí na příčině, která horečku způsobila. Obvykle se na srážení horečky používají antipyretika, přičemž mnoho z nich má zároveň analgetický a/nebo protizápalový účinek, jako je paracetamol, ibuprofen nebo kyselina salicylová.

Lékař podle příčiny choroby vyhodnotí potřebu podat či nepodat antibiotika.

Přírodní prostředky na léčbu a snižování horečky

  • Pít velké množství vlažných tekutin.
  • Příliš se nezakrývat.
  • Vyhýbat se příliš vysoké teplotě okolního prostředí.
  • Odpočívat.
  • Jíst méně pevné potravy.
  • Přikládat si na čelo, temeno, zápěstí nebo kotníky studené obklady.
  • Nekoupat se ve studené vodě. Může to být kontraproduktivní. Zejména u dětí s vysokou horečkou, kterou se nepodařilo srazit antipyretiky, může být užitečné ponořit je do vlažné koupele nebo jim mokrou houbou osvěžovat tělo.

Horečku není třeba léčit vždy. Jestliže nejde o závažný problém nebo horečka není vysoká, je možné, že se člověk bude cítit dost dobře na to, aby pokračoval v běžném životě. Jestliže užijete léky bez toho, abyste zjistili, co ji způsobilo, můžete zakrýt příznaky choroby, která ji vyvolává.

Jestliže horečka za pár hodin neklesne nebo je velmi vysoká, obraťte se na lékaře. U dětí se s lékařem poraďte před podáním jakéhokoliv léku.

Jestliže sportujete, zvažte, zda si neodpočinete, dokud horečka neklesne.

Zdravý spánek prospívá a urychluje uzdravení. Vyhodnoťte si spánek v testu nespavosti v aplikaci Axa Health Keeper a začněte trochu víc odpočívat.

Paralen sirup 100ml

Jedná se o humánní léčivý přípravek, takže doporučujeme pečlivé pročtení příbalové informace (tzv. příbalový leták).

Složení Paralen sus. 24mg/ml por.sus. 100ml

Léčivá látka: Paracetamolum 120 mg v 5 ml suspenze.

Pomocné látky: natrium-benzoát, kalium-sorbát, sorbitol, glycerol 85%, xanthanová klovatina, monohydrát kyseliny citronové, sodná sůl sacharinu, jahodové aroma, azorubin, voda čištěná.

Indikační skupina

Antipyretikum, analgetikum (lék snižující horečku a tlumící bolest).

Popis Paralen sirup 100ml

Paracetamol, léčivá látka přípravku Paralen sus, působí proti bolesti a snižuje zvýšenou tělesnou teplotu.

Indikace

Paralen sus se podává dětem od kojeneckého věku ke snížení horečky při chřipkových a jiných horečnatých onemocněních, při bolestech různého původu, např. při bolestech hlavy, zubů a pohybového ústrojí.

Kontraindikace

Paralen sus se nesmí podávat dětem při známé přecitlivělosti na některou složku přípravku, při těžším onemocnění ledvin a jater nebo při akutní žloutence.

Přípravek se nepodává dětem mladším než 3 měsíce anebo s tělesnou hmotností menší než 5 kg.

Nežádoucí účinky

Paralen sus v doporučeném dávkování může vyvolat nežádoucí účinky jen zřídka. U citlivějších jedinců se mohou vyskytnout alergické reakce, např. kožní vyrážky.

Při výskytu těchto nežádoucích účinků nebo jiných neobvyklých reakcí se o dalším podávání přípravku dítěti poraďte s lékařem.

Interakce

Účinky přípravku Paralen sus a jiných léků současně užívaných se mohou navzájem ovlivňovat. Současné užívání Paralen sus a některých léků na spaní, léků proti epilepsii a některých antibiotik může způsobit poškození jater. V případě, že dítě užívá jiné léky, a to na lékařský předpis i bez něj, poraďte se o vhodnosti užívání přípravku Paralen sus s lékařem.

V případě předepisování jiných léků upozorněte lékaře, že dítě užívá Paralen sus.

Dávkování a způsob použití

Děti obvykle užívají přípravek Paralen sus v závislosti na tělesné hmotnosti takto:

Děti od 5 do 7 kg: 1/2 odměrné lžičky Podává se 3-4x denně
Děti od 7 do 10 kg: 3/4 odměrné lžičky
Děti od 10 do 15 kg: 1 odměrnou lžičku
Děti od 15 do 20 kg: 1 a 1/2 odměrné lžičky
Děti od 20 do 25 kg: 2 odměrné lžičky Podává se nejvýše 3x denně
Děti od 25 do 30 kg: 2 a 1/2 odměrné lžičky
  • Paralen sus se podává podle potřeby u dětí s tělesnou hmotností do 20 kg 3-4x denně, u dětí nad 20 kg nejvýše 3x denně, v časových odstupech nejméně 6 hodin.
  • Děti s tělesnou hmotností nad 30 kg by již nemusely dobře snášet velký objem dávky, a proto je vhodnější jim podávat jinou lékovou formu přípravku.
  • Suspenzi je třeba zapít dostatečným množstvím nedráždivé tekutiny.
  • K odměření dávky je přiložena odměrná lžička se dvěma ryskami, označenými 1/4 (= 1/4 odměrky, odpovídá 1,25 ml) a 1/2 (= 1/2 odměrky, odpovídá 2,5 ml); lžička naplněná po okraj obsahuje 5 ml.

Před odebráním každé dávky je třeba suspenzi velmi dobře protřepat (cca 5 sec.).

Návod pro otevírání lahvičky s bezpečnostním uzávěrem

Lahvička je opatřena bezpečnostním uzávěrem zabraňujícím otevření dětmi. Otevřete jej tak, že uzávěr stlačíte pevně dolů a odšroubujete proti směru hodinových ručiček. Po použití je třeba uzávěr opět pevně zašroubovat.

Upozornění

O vhodnosti současného podávání přípravku Paralen sus s jinými léky proti bolesti a nachlazení dětem se poraďte s lékařem.

Pokud nedojde do 2 dnů k ústupu obtíží (horečka, bolest) nebo naopak dojde ke zhoršení obtíží či se vyskytnou neobvyklé reakce, poraďte se o dalším podávání přípravku dítěti s lékařem. U kojenců se s lékařem poraďte neprodleně, i když přípravek podáte ke zmírnění horečky. Léčba přípravkem Paralen sus bez porady s lékařem nemá přesáhnout dobu 3-5 dnů.

Užívání vyšších než doporučených dávek může vést k riziku závažného poškození jater. Bez doporučení lékaře nepodávejte tento přípravek současně s jinými léky obsahujícími paracetamol.

Při předávkování nebo náhodném požití suspenze dítětem ihned vyhledejte lékaře.

Varování

  1. Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.
  2. Spotřebujte do 6 měsíců po prvním otevření.
  3. Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Uchovávání

Uchovávejte při teplotě 10-25°C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

Balení Paralen sirup

100 ml suspenze.

EAN

8595116527890

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector