Vyvážená a zdravá strava je předpokladem zdravého a kvalitního života a má samozřejmě vliv i na zdravé oči. Dodržováním správných stravovacích návyků lze významně snížit riziko vzniku vážných očních onemocnění jako jsou:
- šedý zákal – katarakta
- zelený zákal – glaukom
- věkem podmíněná makulární degenerace – VPMD
- syndrom suchého oka
- špatné noční vidění
Pro zdravé oči jsou důležité zejména tyto antioxidanty:
- lutein
- beta karoten
- zeaxanthin
- vitamíny A, C, E
- omega 3 mastné kyseliny
- zinek
Vyvážená strava by měla obsahovat různé druhy bílkovin, mléčné výrobky, kvalitní ovoce a zeleninu. Naopak velmi omezit bychom měli průmyslově zpracované potraviny, potraviny s vysokým obsahem nasycených tuků a cukru.
Níže přinášíme 7 potravin, které jsou běžně dostupné a Vaše oči je velmi ocení
1. Ryby
Ryby, zejména pak losos, mohou být skvělým jídlem pro zdravé oči. Obsahují zdraví prospěšné omega-3 mastné kyseliny, tedy tzv. „zdravé“ tuky. Omega-3 mastné kyseliny mohou přispět ke zdravému vývoji zraku a sítnice. Mohou také pomoci zabránit suchým očím. Doporučujeme začlenění ryb do vašeho jídelníčku několikrát v týdnu. Při nákupu lososa se, v rámci možností, snažte vybírat lososa divokého, místo pěstovaného na farmě. Je to proto, že losos pocházející z umělého chovu na farmě, má větší obsah nasycených tuků a méně omega-3 mastných kyselin, než losos žijící a vyrůstající volně v přírodě.
Lososa lze velmi jednoduše připravit na grilu nebo doma v troubě s minimem ingrediencí a výborným výsledkem. Většinou si vystačíme se solí, bylinkami a citronem.
2. Vejce
Vejce jsou výborným jídlem pro zdraví očí. Žloutky obsahují vitamin A, lutein, zeaxanthin a zinek, které jsou velmi důležité pro zdraví očí. Vitamin A chrání rohovku, tedy povrch oka. Lutein a zeaxanthin snižuje riziko vážných onemocnění, jako je věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) a šedý zákal (katarakta). Zinek přispívá ke zdraví sítnice a také má pozitivní vliv na noční vidění.
Vejce jsou velmi univerzální potravinou a lze je použít jak ke snídani, tak k obědu či večeři. Klasickým a nejjednodušším způsobem je vejce připravené na tvrdo, které můžeme použít do salátů a pomazánek, ale chutná výborně i samotné se solí.
3. Mandle
Mandle, jako i jiné ořechy a semena, jsou obecně dobré pro zdraví nejen našich očí. Mandle obsahují vitamín E, který je významným antioxidantem. Konzumace pravidelného množství vitamínu E může pomoci předcházet věkem podmíněné makulární degeneraci (VPMD) a vzniku šedého zákalu (katarakty). Ideální množství je 15 mg vitaminu E denně. Jedna porce mandlí, tedy asi 20 kusů, nebo ¼ šálek, zajistí zhruba polovinu této dávky. Ostatní ořechy a semena, která obsahují vitamín E jsou například semena slunečnice, lískové ořechy a arašídy, para ořechy a kešu ořechy.
Ořechy a semínka si můžete vychutnat jako svačinu kdykoliv. Jsou také chutné ve snídaňových cereáliích, jogurtech, nebo v salátech. Jen nezapomeňte dávat pozor na velikost porce. Mandle mají vysoký obsah kalorií, proto se snažte omezit příjem na jednu až dvě porce denně.
4. Mléčné výrobky
Mléčné výrobky, jako mléko a jogurty jsou další, pro oči důležitou potravinou. Obsahují vitamín A i minerální zinek. Vitamín A chrání rohovku, zatímco zinek pomáhá získávat tento vitamín z jater. Zinek se nachází v celém oku, zejména pak sítnici a cévnatce, což je vaskulární sytém oka. Tento důležitý minerál pomáhá při nočním vidění a je důležitý při prevenci šedého zákalu. Největším zdrojem je mléko z krav pasoucích se volně na zelené trávě.
Mléko lze konzumovat po celý den. Můžete si vypít skleničku s jídlem, nebo si ho vychutnat v kávě a čaji. Jogurt je zdravá volba k snídani nebo jako svačinka.
5. Mrkev
Mrkev je asi nejznámější zeleninou, která je spojována se zdravím očí. Stejně jako vaječné žloutky, obsahuje i mrkev vitamin A. Mrkev navíc obsahuje významný antioxidant beta karoten. Vitamín A spolu s beta karotenem prospívají povrchu oka a pomáhají předcházet jeho infekcím.
Mrkev můžete snadno konzumovat po celý den v jakékoliv podobě. Přikusovat jen tak samotnou, jako lehkou odpolední nebo večerní svačinku, jako součást salátů a polévek, nebo v kombinaci s jablkem, jako vynikající čerstvou šťávu.
6. Kapusta a listová zelenina
Kapusta je známá také jako tzv. superpotravina, protože obsahuje mnoho důležitých vitamínů, živin a minerálů. Obsahuje antioxidanty lutein a zeaxanthin, které mohou pomoci předcházet vážným očním onemocněním, jako je věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) a šedý zákal (katarakta). Antioxidanty Lutein a zeaxanthin nedokáže naše tělo samo vyrobit, takže je musíme zařadit do naší stravy. 100 gramu kapusty, což je asi 1 ½ šálku, obsahuje 11,4 mg luteinu, a doporučená denní dávka je 10 mg denně.
Vysoký obsah luteinu a zeaxanthinu mají také další druhy zeleniny, jako jsou červené papriky a špenát. Kapusta může být i jako dobrá svačinka. Nejdříve omyjte listy a roztrhejte je na malé kousky, pokapejte olivovým olejem, lehce osolte a nechejte 20 minut péct, dokud nejsou křupavé. Kapustu lze použít také jakou chutnou přílohu nebo součást zeleninových salátů.
7. Pomeranče a jiné citrusové plody
Pomeranče a jiné citrusové plody obsahují vitamín C, který je pro zdraví očí klíčový. Vitamín C, který se nachází především v čerstvém ovoci a zelenině, přispívá ke zdravým očním cévám. Může bojovat proti rozvoji šedého zákalu (katarakty), a v kombinaci s dalšími vitamíny a živinami, také s věkem podmíněnou makulární degenerací (VPMD).
Pomeranče a citrusové plody jsou všeobecně velmi vhodné pro přípravu ovocné šťávy, ovocné saláty, nebo jen tak čerstvě oloupané.
Další tipy pro zdraví očí
- pravidelně navštěvujte očního lékaře, minimálně co 2 roky
- nekuřte, kouření významně zvyšuje riziko vážných onemocnění očí
- noste pokaždé sluneční brýle při pobytu venku
- používejte ochranné brýle při sportu a rizikových činnostech
- udržujte si ideální tělesnou hmotnost
- dodržujte zdravý pitný režim
zdroj: healthline.com; medicalnewstoday.com
Zdravé oči nejsou pouze v mrkvi aneb 10 potravin pro dobrý zrak
Hubnutí ->
Nemoci–studie ->Novinky ->Strava ->Zdraví ->Životní styl -> Zdravé oči nejsou pouze v mrkvi aneb 10 potravin pro dobrý zrak 
Chceš mít zdravé oči? Dej si mrkev! Známá rada předávaná z generace na generaci je hodně, ale hodně neúplná. Podle odborníků existuje výrazně více potravin, které mají pozitivní vliv na dobrý zrak.
I když ani dodržování správného jídelníčku vám nemusí pokaždé zaručit, že se v životě obejdete bez brýlí či se vyhnete očním vadám. Odborníci s WHO s pomocí dalších nenavislých organizací v roce 2013 zde sestavily deset skupin potravin, které mají prokazatelně pozitivní vliv na kvalitu zraku.
Samozřejmě to neznamená, že se vám při konzumaci těchto pokrmů nemohou oči zkazit, nebo že se vyhnete po celý život nějaké oční chorobě.
Mrkev
je jedna z nejznámějších „očních“ potravin Pokud je ovšem zařadíte do svého jídelníčku a budete je pravidelně konzumovat, můžete mít dobrý pocit z toho, že jste v jídle udělali pro svůj zrak a oči to nejlepší. Pomohli jste očím správně fungovat.
Ovoce a zelenina
Je to základ zdravé stravy, neměly by chybět v každodenním jídelníčku. Právě u ovoce a zeleniny platí pořekadlo „čím více, tím lépe“. Mají vysoký podíl vitaminů A,C a E.
Vejce
Zdá se to možná neuvěřitelné, ale „cholesterolový“ žloutek pomáhá zraku. Obsahuje totiž velké množství luteinu, ve vejcích je i lecitin, cystein a další aminokyseliny a sloučeniny s obsahem síry. Všechny tyto látky chrání zrak před vznikem šedého zákalu.
Ryby z chladných moří
Mezi ně patří například sardinky, treska, makrela nebo tuňák. Tyto ryby jsou bohatým zdrojem mastné kyseliny známé pod zkratkou DHA, která podporuje správnou stavbu buněčných membrán. Její konzumace se doporučuje zvláště při suchých očích, věkem podmíněné makulární degeneraci nebo pro zachování dobrého zraku.
Česnek, cibule a kapary
Také tyto rostliny jsou podobně jako vejce bohaté na síru. Ta je mimo jiné nutná pro tvorbu glutationu, důležitého antioxidantu prospěšného nejen očím, ale celému tělu.
Špenát, brokolice a další listová zelenina
Tyto rostliny obsahují prospěšné látky lutein a zeaxantin. Ty chrání sítnici oka před poškozením, které způsobuje kupříkladu ultrafialové záření.
Sója
Patří mezi základní potravinu vegetariánů. Obsahuje mastné kyseliny, fytoestrogeny, vitamin E a přirozené protizánětlivé látky.
- Borůvky, brusinky a hroznové víno
- Toto ovoce obsahuje antokyaniny, které zlepšují vidění za šera a v noci.
- Víno
- S jeho pitím by se to samozřejmě nemělo přehánět, ale vědci prokázali, že má v malých dávkách pozitivní účinky na srdce a oběhový systém.
- Podle expertů rovněž pomáhá chránit zrak, nejspíš díky lepší cirkulaci krve v očních tkáních
- Ořechy a semena
- Tyto zárodky budoucích rostlin obsahují to nejlepší v koncentrované formě.
- Některé z nich, například lněná semínka, obsahují prospěšné omega-3 mastné kyseliny.
- Olivový olej
- Nejen očím, ale celému tělu prospějete, pokud máslo a další tuky nahradíte aspoň občas kvalitním olivovým olejem.
- CHCETE-LI SE O PŮSOBENÍ PŘÍPRAVKU, KTERÝ MÁ PŘÍZNIVÝ VLIV NA KVALITU ZRAKU DOZVĚDĚT VÍCE
NAJDETE JIŽ BRZY ZDE, DOPORUČUJEME www.naturgreen.cz
Alternativní cesty k lepšímu zraku: oční jóga, čínská medicína a správné potraviny
Až 80 procent informací získává člověk prostřednictvím zraku, proto je nutné nejen si oči chránit, ale také jim dopřát potřebné živiny a cviky. Co očím pomáhá, jaké potraviny zařadit do jídelníčku a kterým se naopak vyhnout?
Řadu problémů se zrakem může vyřešit čínská medicína. Ta v Česku zažívá v posledních letech boom. Proplácení některých metod alternativní medicíny pojišťovnami si dokonce přeje 85 procent Čechů. Málokdo ale ví, že má blahodárné účinky i na zrak.
„V ambulanci tradiční čínské medicíny zaměřené na oční onemocnění poskytujeme pacientům komplexní, individualizovanou léčbu s pomocí akupunktury, fytoterapie a homeopatie.
Pacienti přicházejí s problémy, jako je například suché oko, chronické záněty povrchu oka, glaukom, makulární degenerace,“ popsal primář Pavel Stodůlka, který nedávno na oční klinice Gemini v Praze-Krči otevřel Ambulanci celostní medicíny.
Mezi nejznámější techniky čínské medicíny patří akupunktura. Bolesti hlavy, zad nebo neplodnost –
Vedle cvičení, pomáhá očím i zdravé stravování
to jsou nejčastější důvody, proč lidé akupunkturu zkoušejí. V ordinacích ale přibývají lidé, kteří se touto metodou rozhodnou pomoci svému zraku. „Akupunktura je metoda tradiční čínské medicíny, která má mnohatisíciletou historii a lze díky ní ovlivňovat a léčit některé oční nemoci a vady.
Lidé se přitom nemusí bát, že by jim lékař píchal jehly do oka. Aplikují se nejen do akupunkturních bodů blízko oka, ale také na různá jiná místa po celém těle.
Na klinice vyvíjíme metodiku, jak akupunkturu co nejefektivněji využívat pro léčbu očních nemocí a očních vad,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Dalším možným způsobem, jak si dopomoci k lepšímu vidění, je oční jóga. „Velmi často pacientům s očními vadami doporučujeme masáže očí a takzvanou oční jógu. Jsou to cviky, kdy se typicky lidem pracujícím každodenně na počítači doporučují krátké přestávky.
Například je dobré oči každou hodinu trochu promasírovat a procvičit po dobu dvou minut. Oku prospívají krouživé pohyby, pohledy různými směry, nahoru, dolů a do různých stran.
Tak se oko vlastními očními svaly promasíruje a tím se zlepší metabolismus, látková výměna v oku a jeho okolí, což má pozitivní účinky na zrak,“ popsal Pavel Stodůlka.
Vedle cvičení očím pomáhá i zdravé stravování. „Asi nejznámější potravinou, která prospívá zraku, je mrkev, která má pozitivních účinků na zrak skutečně mnoho. Málo známá je kurkuma.
Ta je velmi populární například v Indii a je prokázáno, že kromě velmi pozitivního vlivu na zrak má také protinádorový efekt. My svým pacientům doporučujeme přípravek Gemioptal Herbal, který vedle kurkumy obsahuje směs bylin založených na staré čínské receptuře.
Také je dobré jíst často ovoce a zeleninu, ve kterých je řada látek, které mají ochranný vliv na sítnici oka. Vhodné je též upřednostnit například olivový olej před živočišnými tuky. Naopak zraku neprospívá časté pojídání tučného masa.
Škodlivé látky se usazují v cévách, a to v celém organismu, tedy také v cévách oka, zejména v oční sítnici, což může vést k jejímu závažnému poškození,“ upozornil Pavel Stodůlka.
Alternativní metody pro zlepšení zraku doporučují někteří specialisté doplnit homeopatií. Jídelníček je zase přínosné obohatit bylinkami. Blahodárné účinky má například kozlík lékařský nebo květ chryzantémy.
V pokročilejším věku jsou vhodné potravinové doplňky – pozor ale na správné dávkování! „Pro dobrý zrak je podstatný také lutein. Ten je obsažen například v obilí, ovoci a zelenině nebo ve vaječném žloutku. Na správné fungování enzymů v oku má velký vliv zinek.
Proto je důležité konzumovat potraviny bohaté na tento minerál. Mezi ty patří například vajíčka, mléko, dýňová semínka, ústřice nebo pštrosí maso. S přibývajícím věkem ale slábne schopnost tyto látky z běžné stravy vstřebávat, proto je vhodné zařadit do jídelníčku potravinové doplňky, které tyto látky obsahují.
Navíc příliš velký přísun zinku může očím škodit. Potravinové doplňky obsahují takové množství látek, které odpovídá doporučené denní dávce,“ řekl Pavel Stodůlka.
Kontakt:
Petra Ďurčíková, mediální konzultant oční kliniky Gemini
E-mail: [email protected], tel.: +420 733 643 825
Alternativní cesty k lepšímu zraku: oční jóga, akupunktura a správné potraviny
Až 80 procent informací získává člověk prostřednictvím zraku, proto je nutné nejen si oči chránit, ale také jim dopřát potřebné živiny a cviky. Co očím pomáhá, jaké potraviny zařadit do jídelníčku a kterým se naopak vyhnout?
Bolesti hlavy, zad nebo neplodnost – to jsou nejčastější důvody, proč lidé zkoušejí akupunkturu. Málokdo ale ví, že má blahodárné účinky i na zrak. „Akupunktura je metoda tradiční čínské medicíny, která má mnohatisíciletou historii a lze díky ní ovlivňovat a léčit některé oční nemoci a vady.
Lidé se přitom nemusí bát, že by jim lékař píchal jehly do oka. Aplikují se nejen do akupunkturních bodů blízko oka, ale také na různá jiná místa po celém těle.
Na klinice vyvíjíme metodiku, jak akupunkturu co nejefektivněji využívat pro léčbu očních nemocí a očních vad,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Dalším možným způsobem, jak si dopomoci k lepšímu vidění, je oční jóga. „Velmi často pacientům s očními vadami doporučujeme masáže očí a takzvanou oční jógu. Jsou to cviky, kdy se typicky lidem pracujícím každodenně na počítači doporučují krátké přestávky.
Je dobré oči například každou hodinu dvě minuty trochu promasírovat a procvičit. Oku prospívají krouživé pohyby, pohledy různými směry, nahoru, dolů a do různých stran.
Tak se oko vlastními očními svaly promasíruje a tím se zlepší metabolismus, látková výměna v oku a jeho okolí, což má pozitivní účinky na zrak,“ popsal Pavel Stodůlka.
Vedle cvičení pomáhá očím i zdravé stravování. „Asi nejznámější potravinou, která prospívá zraku, je mrkev, která pozitivní účinky na zrak skutečně má. Málo známá je kurkuma.
Ta je velmi populární například v Indii a je prokázáno, že kromě velmi pozitivního vlivu na zrak má také protinádorový efekt. Také je dobré jíst často ovoce a zeleninu, ve kterých je řada látek, které mají ochranný vliv na sítnici oka.
Dobré je upřednostnit například olivový olej před živočišnými tuky. Naopak zraku neprospívá časté pojídání tučného masa.
Škodlivé látky se usazují v cévách, a to v celém organismu, tedy také v cévách oka, zejména v oční sítnici, což může vést k jejímu závažnému poškození,“ upozornil Pavel Stodůlka.
Alternativní metody pro zlepšení zraku doporučují někteří specialisté doplnit homeopatií. Jídelníček zase obohatit bylinkami. Blahodárné účinky má například kozlík lékařský nebo květ chryzantémy.
V pokročilejším věku jsou vhodné potravinové doplňky – pozor ale na předávkování. „Pro dobrý zrak je podstatný lutein. Ten obsahuje například obilí, ovoce a zelenina nebo vaječný žloutek. Na správné fungování enzymů v oku má velký vliv zinek. Proto je důležité konzumovat potraviny bohaté na tento minerál.
Mezi ty patří například vajíčka, mléko, dýňová semínka, ústřice nebo pštrosí maso. S přibývajícím věkem ale slábne schopnost tyto látky z běžné stravy vstřebávat, proto je vhodné zařadit do jídelníčku potravinové doplňky, které tyto látky obsahují. Navíc příliš velký přísun zinku může očím škodit.
Potravinové doplňky obsahují takové množství látek, které odpovídá doporučené denní dávce,“ řekl Pavel Stodůlka.
Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář Alternativní a doplňkové metody léčby
Na stárnutí očí má vliv i strava
Věkem podmíněnou makulární degenerací (VPMD) trpí v současné době v ČR asi půl milionu lidí. VPMD je nejčastější příčinou praktické slepoty u lidí starších 65 let ve vyspělých zemích. Se stárnutím populace můžeme předpokládat i vyšší výskyt tohoto závažného onemocnění v blízké budoucnosti. Velmi důležitou roli v prevenci vzniku kterékoli z forem VPMD a zpomalení jejich rozvoje je pestrá a vyvážená strava s obsahem antioxidantů.
Klinicky odlišujeme 2 základní formy VPMD: suchou (neexsudativní) a vlhkou (exsudativní), přičemž mnohem častější je forma suchá (80–90 % případů). Méně častá (10–20 %) je vlhká forma, pokud ale není včas léčena, pak vede k praktické slepotě, a to až v 90 % případů.
„Zhoršování zraku u vlhké formy VPMD je během prvních 2 let velice razantní, kdy se vidění zhorší až o 4 řádky optotypů. Na kvalitě života se toto onemocnění podepisuje velmi výrazně.
Udává se, že v případě lehčí formy VPMD (zhoršení o 2 řádky optotypů) mají nemocní kvalitu života srovnatelnou s lidmi se středně těžkou anginou pectoris (AP).
Pacienti se středně závažnou formou onemocnění (se zrakovou ostrostí 20/50–20/100) mají kvalitu života zhoršenou o 40 % a jsou na tom podobně, jako pacienti na permanentní dialýze nebo s těžkou AP.
U nemocných s těžkou formou VPMD (terminální stadium se zrakovou ostrostí na úrovni praktické slepoty) je kvalita života snížená o celých 63 % a jejich život se podobá životu lidí s pokročilou rakovinou prostaty nebo po cévní mozkové příhodě (s upoutáním na lůžku a potřebou trvalé sesterské péče),“ vypočítává MUDr. Jan Studnička, PhD., z Oční kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Co to vlastně je?
Vlivem široké škály faktorů dochází ke špatnému prokrvení sítnice a makuly. Makula je místo nejostřejšího vidění na sítnici, kde jsou v nejhustší míře obsaženy receptory zprostředkující obraz zvenčí do mozku.
Díky špatnému prokrvení si organismus snaží sám sobě pomoci a vytváří nové cévky, které by chybějící živiny sítnici přivedly. Ty prorůstají sítnicí, dělají ji tlustší a nefunkční.
To pak následně zrak paradoxně zhoršuje.
Jasnou příčinu dosud neznáme
Na vzniku VPMD se podílí mnoho faktorů a přesná příčina jejího vzniku nám zatím zůstává utajena.
Známe ale určité rizikové faktory, které bývají častěji vyjádřené – především dědičnost, věk, kouření a vyšší hladina cholesterolu (zde je 4krát vyšší riziko výskytu těžších forem).
Opakovaně byla popsána souvislost mezi cerebrovaskulárními chorobami a VPMD, hovoří se také o vlivu modré části světelného spektra (s vlnovou délkou 460 nm). Jiným, často diskutovaným rizikovým faktorem je nedostatek antioxidantů v potravě.
A co vlastně přivádí nemocné do ordinací oftalmologů? „Jsou to především pocity nedostatečného vidění, vypadávání písmenek, ztráta centrálního vidění s typickými výpadky kolem středu zrakového pole – nemocní přestávají rozpoznávat své známé, protože už nedokážou rozlišit kontury jejich obličejů, na periferii zrakového pole naopak vidí. Nedaří se jim číst, nemohou například vařit a dívat se na televizi, při špatném osvětlení téměř nevidí. Pro vlhkou formu VPMD je typické rozvlněné vidění, nemocní nevidí rovné přímky, ale 'rozvlněné vlnovky'. V konečných fázích – při postižení obou očí – rozlišují jen obrysy a mohou se pohybovat pouze ve známém prostředí. Bez speciálních pomůcek (dalekohledové brýle) bývají odkázáni na pomoc druhých. Pravděpodobnost, že při poškození jednoho oka vlhkou formou VPMD onemocní i oko druhé, se navíc blíží 50 % do pěti let od určení diagnózy,“ popisuje J. Studnička.
Jak probíhá vyšetření
Oční specialista nejprve vyšetří zrakovou ostrost, zjišťuje její nepříznivé hodnoty, a pokud má data z minulosti, pak ověří i její zhoršování v čase.
Dále se provádí vyšetření předního a zadního očního segmentu, získává se barevná fotodokumentace (snímkování), která slouží ke zhodnocení stavu sítnice – její stav je při opakovaných kontrolách porovnáván se vstupním vyšetřením.
Dělá se i fluorescenční angiografie (rentgenové vyšetření s pomocí kontrastní látky), která potvrdí přítomnost nově vytvořených cévek prorůstajících do sítnice odspoda – tzv. novotvořené choroidální membrány, typické pro vlhkou formu VPMD.
Provádí se rovněž koherentní optická tomografie, neinvazivní vyšetření, které umožní získat detailní pohled na stavbu sítnice a posoudit její změny, způsobené onemocněním. Mezi subjektivní vyšetření patří Amslerova mřížka, která má ve svém centru tmavý či světlý bod a pacient si při pohledu na něj kontroluje možné výpadky centrálního vidění, případně i zmiňované „rozvlnění“ centrálních linií.
U suché formy VPMD vídá lékař typické změny na úrovni pigmentového epitelu sítnice: „Typické jsou přesuny pigmentu a jeho úbytek, výskyt měkkých či tvrdých drúz. Drúzy můžeme připodobnit ke shluku krystalků, které v důsledku poškozují sítnici a tím i zrak. U vlhké formy můžeme prokázat známky přítomné choroidální neovaskularizace.
Tento termín se používá pro stav, kdy drobné cévy do sítnice prorůstají odspoda z cévnatky (střední obal oka v jeho zadním segmentu obsahující velké množství cév), aby poškozené místo lépe vyživily, čímž je ale paradoxně více a rychleji ničí.
Typické je krvácení do sítnice a pod ní, otok makuly – místa nejostřejšího vidění, dále jizvení, výskyt tvrdých exsudátů v makule a zmenšování hustoty pigmentového epitelu sítnice,“ říká J. Studnička.
Léčba bývá svízelná
Bohužel platí, že léčba VPMD je velmi obtížná, už proto, že neznáme vyvolávající příčinu této choroby a nemůžeme tedy ani léčbou zasáhnout. Onemocnění vyléčit nelze, jde pouze o zpomalení, případně zastavení jeho progrese a maximální oddálení závažného zhoršování zrakových funkcí.
„V léčbě suché formy nemocnému doporučujeme, aby ovlivnil takové rizikové faktory, které ovlivnit lze – může přestat kouřit, normalizovat hladinu cholesterolu a nosit brýle s UV filtrem. Dále doporučujeme stravu bohatou na antioxidanty nebo pravidelnou konzumaci takových doplňků stravy, které správné, oku prospěšné antioxidanty ve vyvážené míře obsahují.
Naším dlouhodobým cílem je, aby pacient nepřešel do vlhké formy VPMD a jeho onemocnění nezačalo progredovat,“ uvádí J. Studnička.
Klíčovým problémem vlhké formy VPMD je právě již zmíněná novotvorba cév a hlavně na ni je zaměřená současná terapie. Při růstu choroidální neovaskulární membrány dochází k destrukci už narušených fotoreceptorů (světločivných elementů) a k rychlému zhoršování vidění.
Projevy její přítomnosti – krvácení, jizvení, otok – samy o sobě dále poškozují fotoreceptory a pigmentový epitel sítnice, a prohlubují zrakové problémy.
„Základem terapie je zde cílená, nitrooční aplikace speciálních léků blokujících růstový faktor (VEGF), který se u VPMD ve zvýšené míře uvolňuje a je jedním z 'motorů' růstu nových a nežádoucích cév. Díky lékům dokážeme blokovat tyto patologické procesy, dochází ke vstřebávání otoků a krve.
Zraková ostrost se díky tomu přestává horšit, v některých případech se vidění může dokonce i zlepšit,“ vysvětluje J. Studnička a dodává, že účinek této terapie je dočasný, léčiva je třeba aplikovat opakovaně a nemocné pravidelně kontrolovat. Výsledky mohou být velmi pestré.
U některých nemocných je nutné léky takto podávat dlouhodobě, u jiných se může VPMD na relativně dlouhou dobu zastavit a další farmakoterapie není nutná. Jindy nemocný na léky zpočátku zareaguje, po určitém čase ale zhoršování pokračuje a terapie přestává být účinná. Menší skupina nemocných na tuto léčbu nereaguje vůbec a jejich choroba bohužel rychle progreduje směrem k praktické slepotě.
Antioxidanty především
Velmi důležitou roli v prevenci vzniku kterékoli z forem VPMD a zpomalení jejich rozvoje je pestrá a vyvážená strava s obsahem antioxidantů. Ty, které jsou prospěšné lidskému oku, je možné rozdělit do tří skupin. Do jedné patří antioxidanty v užším slova smyslu – především vitaminy a minerály, další dvě skupiny tvoří beta-karotenoidy a omega-3 polynenasycené mastné kyseliny (PNMK).
Mezi antioxidanty patří také vitaminy C, E a A.
* Vitamin C především stabilizuje buněčné membrány a podílí se na vyvazování volných radikálů. Dvě velké epidemiologické studie prokázaly jeho protektivní efekt na VPMD.
Vitamin E je nejdůležitější antioxidant v lidském těle – „zametač“ volných radikálů na buněčných membránách – přispívá tedy k ochraně buněk před oxidativním stresem.
Prokazatelně zpomaluje stárnutí a působí preventivně proti nádorovému bujení a při jeho nedostatečném příjmu bylo prokázáno zvýšené riziko pokročilé suché formy VPMD.
„Vitamin A vzniká z beta-karotenu a při jeho zvýšeném příjmu byla potvrzena 40% redukce rizika vzniku VPMD, v tomto případě je ale nutné počítat i s antioxidačním působením samotných beta-karotenoidů. Nic se ale nesmí přehánět, dlouhodobě vysoké dávky vitaminu A vedou u kuřáků ke zvýšenému riziku rakoviny plic, což prokázaly dvě, na sobě nezávislé, klinické studie,“ upozorňuje Studnička.
* Beta-karotenoidy jsou látky, které umí vychytávat volné kyslíkové radikály a do těla se dostávají ve stravě, kde jich je asi 50 typů. Pro lidský zrak jsou nejdůležitější lutein a zeaxanthin.
Tvoří makulární pigment – ochrannou vrstvu, která chrání fotoreceptory (světločivné elementy) před oxidativním stresem vyvolaným škodlivými účinky světelného spektra, především jeho ultrafialové složky. Podle J.
Studničky bylo prokázáno, že s věkem dochází ke ztrátě hustoty makulárního pigmentu (ta se navíc prohlubuje u snížených plazmatických hladin luteinu a zeaxanthinu), která je výraznější u lidí s VPMD: „Naopak existují epidemiologické studie, které potvrzují, že strava bohatá na lutein a zeaxanthin snižuje riziko vzniku VPMD a že příjem těchto dvou klíčových beta-karotenoidů vede ke zvýšení hustoty makulárního pigmentu a zlepšení zrakové ostrosti.“
* Nejdůležitější omega-3 PNMK pro sítnici je kyselina dokosahexaenová (DHA). Nachází se ve zvýšené koncentraci ve fotoreceptorech, v potravě je hojně obsažená v rybím tuku.
Je známo, že omega-3 PNMK snižují riziko infarktu myokardu a ischemické cévní mozkové příhody, lidé s vyšším příjmem ryb (více než 2× týdně) mají také nižší riziko vzniku VPMD ve srovnání s osobami, které konzumují ryby méně než 4× měsíčně.
Přesnější data zatím nejsou dostupná, nicméně ve Spojených státech momentálně probíhá velká studie AREDS2 (Age-Related Eye Disease Study 2), které hodnotí dlouhodobé působení DHA, luteinu a zeaxanthinu na snížení rizika vzniku VPMD. Další důležitou omega-3 PNMK je kyselina eikosapentaneová (EPA).
Doplňky stravy je třeba pečlivě vybírat
Největším problémem léčby VPMD je pozdní příchod k lékaři. Mnoho pacientů přichází ve značně pokročilých stádiích choroby, kdy už nejde o zastavení progrese suché formy do vlhké, ale o prostou záchranu alespoň nějakého vidění. Pokud naopak přichází nemocný včas, tak jsou lékaři většinou schopni „zachránit to, co se zachránit dá“ a přinejmenším zachovat stávající kvalitu života.
Přitom hodně mohou pro sebe udělat lidé sami. Zodpovědný přístup k životosprávě a jídelníčku může mnohému zabránit či předejít. Pokud však člověk nezvládá zařadit požadované množství antioxidantů do svého jídelníčku, mohou mu v tom pomoci doplňky stravy speciálně vytvořené pro zachování normálního stavu zraku a ochraně buněk oka před oxidativním stresem.
Je třeba vědět, že doplňky stravy se svojí kvalitou mohou od sebe velmi výrazně odlišovat. Určitě lepší je volit takové, které jsou vyráběny renomovanými farmaceutickými společnostmi, jež mají dlouhou tradici výroby přípravků pozitivně ovlivňujících lidské zdraví.
V případě VPMD by měla být požadovanou vlastností příslušných doplňků stravy záruka přesného obsahu deklarovaných látek a kvalita všech komponentů v každé kapsli.
Přestože VPMD patří stále k hlavním příčinám ztráty zraku, rozvojem novým diagnostických technik a léčebných metod se podařilo v posledních letech posunout diagnostiku tohoto onemocnění do raných stadií, preventivně působit na rozvoj onemocnění a snížit počet nemocných, kteří dříve končili s praktickou slepotou.
tz
Ilustrační foto, zdroj: www.4oci.cz
Co chutná našim očím? Sestavte si jídelníček pro dobrý zrak
Pro správnou funkci očí je nepostradatelný vitamin A (mrkev, meloun, meruňky). Dále vitamin E (ořechy, obilné klíčky) a vitamin C (ovoce a zelenina).
Za klíčové látky pro oči lze označit také nenasycené mastné kyseliny omega-3 (ryby), minerály zinek (luštěniny, vaječný žloutek) a selen (tuňák, česnek), karotenoidy lutein a zeaxantin nebo mezozeaxantin (listová zelenina a bobulovité ovocné plody).
Všechny tyto látky mají významný antioxidační účinek, což znamená, že neutralizují volné radikály a chrání buňky sítnice před poškozením.
Jezte syrovou stravu
Vhodná výživa má nejen důležitý vliv na prevenci očních chorob, ale je i lékem. „Dokázaný efekt při onemocnění věkem podmíněnou makulární degenerací, nejvýznamnější příčinou slepoty seniorů, mají například výživné látky ze syrové stravy,“ připomíná MUDr. Šárka Skorkovská, primářka oční kliniky NeoVize.
Makula je centrální část sítnice zodpovědná za centrální zrakovou ostrost. Zprostředkovává až 90 % vidění. Jedna z teorií vzniku tohoto onemocnění soudí, že je důsledkem oxidativního a světelného stresu.
„Degeneraci makuly způsobují mimo jiné také volné kyslíkové radikály, které dokážeme úspěšně zneškodnit zvýšeným příjmem antioxidantů, například vitaminů A, C, E a selenu,“ konstatuje doktorka Skorkovská.
Dlouhodobý přísun vitaminů C a E v dávce odpovídající jednomu pomeranči denně (75 mg) může také snižovat riziko vzniku šedého zákalu.
„Některé světové studie potvrzují pozitivní vliv zvýšeného příjmu vitaminu C ve formě syrové stravy a potravin s jeho vysokým obsahem.
Podle nich je u takto živených lidí diagnostikována katarakta až s trojnásobným zpožděním proti průměru běžné seniorské populace,“ říká lékařka.
Mrkev vám s ostrým zrakem nepomůže
Přestože dioptrické vady oka, jako je například krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, stejně jako třeba zelený zákal stravou ovlivnit nelze, pro dobrou kondici zraku se vyplatí zařadit do jídelníčku to, co očím „chutná“. Není však třeba bát se, že budete na „mrkvové dietě“.
„Hodně lidí se mylně domnívá, že když budou jíst hodně mrkve, brýle nebudou potřebovat. Mrkev je bohatá na vitamin A, který vyživuje sítnici. Nepřímo tak pomáhá kvalitnímu vnímání zrakového vjemu na sítnici.
Podobnou službu poskytují i další zraková barviva (flavonoidy, zeaxantin a lutein nacházející se v zelené listové zelenině a kukuřici) nebo nenasycené omega-3 mastné kyseliny v rybím oleji. Bohužel to však nefunguje tak, že když schroupete každý večer jednu nebo dvě mrkve, udržíte si ostrý zrak až do stáří.
O zrak se musíme starat ve spolupráci s očním lékařem a na pravidelné preventivní prohlídky chodit alespoň jednou za dva roky, po čtyřicítce častěji,“ doporučuje doc. Šárka Skorkovská. V rámci prevence se provádí vyšetření zrakové ostrosti, které odhalí refrakční vady nebo změny dioptrií.
Vyšetření zorného pole zase zachycuje jakékoliv výpadky i v periferních částech. Dalším krokem je měření nitroočního tlaku, který je rizikovým faktorem vzniku zeleného zákalu. „Povzbudivé je, že osmdesát procent zrakových vad je léčitelných.
Současná oftalmologie nabízí nejen včasnou, účinnou a efektivní léčbu, ale také implantaci vysoce kvalitních nitroočních čoček nebo odstranění očních vad laserem. Světovým trendem jsou rychlé bezkontaktní a bezpečné zákroky prováděné femtosekundovým laserem. Jejich výhodou je okamžitý návrat k běžným činnostem, a to bez nutnosti oční korekce,“ říká primářka oční kliniky DuoVize Lucie Valešová.
Co všechno „chutná“ očím?
Cibule, česnek, špenát, rajčata, červená řepa, mrkev, zelené saláty, brokolice, kapusta, papriky, borůvky, brusinky, maliny, ostružiny, černý rybíz, pomeranče, kiwi, červený grep, tučné mořské ryby, řasy, vejce, ořechy, celozrnné obiloviny, fazole.
Využijte sílu jara
V jarním období zařaďte do svého jídelníčku každý den aspoň jednu zelenou bylinu a jeden kořen. Zeleň značí mladistvou jarní sílu, kořeny ukazují na sílu loňskou. Ze zelených bylinek odborníci doporučují kopřivu, naťovou cibuli, petržel, pažitku, sedmikrásku, pampelišku, česnek medvědí, šťovík atd. Jako kořen poslouží křen, celer, pastiňák nebo petržel.
-jk-