Srdeční palpitace (bušení srdce) – příznaky, příčiny a léčba

Lidé si většinou tlukot svého srdce neuvědomují. Bušení srdce (odborně palpitace) je nepříjemný stav, kdy cítíte tlukot svého srdce, které může bít příliš rychle, silně, pomalu nebo naopak nepravidelně. V tomto článku se dozvíte o příčinách a příznacích bušení srdce a tom jak se palpitace diagnostikují a léčí.

Palpitace neboli bušení srdce je stav charakterizovaný zvýšeným uvědomováním si vlastního srdečního rytmu.

Pacienti projevy palpitací nejčastěji popisují jako:

• Chvění srdce
• Extrasystoly (nadbytečný srdeční úder, mimo pravidelný srdeční rytmus – někdy se extrasystole říká též ektopický srdeční úder) nebo naopak vynechání úderu srdce
• Slabost jako po namáhavém cvičení či fyzické práci
• Pocity, že vám srdce buší silněji než obvykle
• Rychlé bušení srdce

I když si většina lidí myslí, že se palpitace projevují pouze na hrudi, není to pravda. V závislosti na poloze můžete bušení srdce cítit také na krku, v hrdle, na hrudníku, v zádech, na spáncích, na končetinách a dokonce i v uchu, pokud například ležíte.

U některých lidí palpitace trvají jen několik sekund, zatímco někdy mohou trvat až několik minut (1).

U většiny lidí není bušení srdce pravidelným jevem. I když mohou palpitace vzbuzovat obavy, zda netrpíte nějakou závažnou nemocí, většinou nejsou známkou vážného problému a odezní bez jakékoli léčby.

Někteří lidé ale palpitacemi trpí zcela pravidelně, i několikrát za den a své příznaky pak lékařům popisují, jako nepříjemnou tíseň na hrudi, podobně jako při infarktu (2).

Nejčastější příčiny bušení srdce

Příčin palpitací je celá řada, nicméně ty nejběžnější lze rozdělit do několika skupin, a to palpitace vyvolané emocemi, léky, jinou základní chorobou, hormonálními změnami a životním stylem (3).

Emoční stavy

Palpitace způsobuje řada emočních a duševních stavů, jako jsou například:

• Úzkost
• Stres
• Panická ataka
• Nervozita

Léky

Řada léků může vyvolat bušení srdce. Mezi často používané léky, které palpitace mohou způsobovat, patří, například:

• Inhalační léky používané v léčbě astmatu
• Antihistaminika (léky používané v léčbě alergií)
• Hormonální léčiva (hlavně léky používané jako náhrada za hormony štítné žlázy)
• Antiarytmika (léky proti nepravidelnému srdečnímu rytmu – arytmii)
• Antibiotika (léky užívané v boji s bakteriálními infekcemi)
• Antidepresiva (léky užívané v léčbě deprese)
• Antimykotika (léky používané v léčbě infekcí vyvolaných plísněmi neboli houbami)
• Některé léky na kašel a nachlazení (zejména léky obsahující kodein či podobné látky)
• Některé rostlinné výtažky či doplňky stravy

Onemocnění

Mezi onemocnění, která mohou způsobovat bušení srdce, mimo jiné, patří:

• Hypertyreóza (nadměrná činnost štítné žlázy)
• Anémie (chudokrevnost)
• Hypoglykémie (příliš nízká hladina glukózy v krvi)
• Hypokalémie (nízký draslík v krvi)
• Hypomagnezémie (nedostatek hořčíku v krvi)
• Dehydratace(nedostatek tekutin v organizmu)
• Horečka
• Ztráta většího množství krve
• Šok
• Nedostatek kyslíku v krvi nebo zvýšená hladina oxidu uhličitého v krvi

Hormonální změny

Další možnou příčinou bušení srdce jsou hormonální změny v důsledku:

• Menstruace
• Těhotenství
• Menopauzy
• Onemocnění oběhové soustavy

Palpitace mohou být také způsobeny některými kardiovaskulárními chorobami, jako jsou například:

• Arytmie (abnormální srdeční rytmus)
• Onemocnění věnčitých (koronárních) cév nebo infarkt myokardu
• Onemocnění srdečních chlopní (hlavně různé chlopenní vady)
• Srdeční selhání
• Vrozené srdeční vady
• Hypertrofická kardiomyopatie (onemocnění, při kterém dochází ke ztluštění a zvětšení srdeční stěny) a další typy kardiomyopatií

Životní styl

Na vzniku palpitací se podílí i životní styl.

Bušení srdce mohou často vyvolávat následující věci:

• Kofein (látka nacházející se v čaji, kávě a energetických nápojích)
• Alkohol
• Kouření
• Extrémní fyzická zátěž nebo sportování
• Užívání drog (marihuana, kokain, heroin, extáze nebo amfetaminy – pervitin)
• Konzumace ostrých či kořeněných jídel

Komplikace palpitací

I když je většina případů bušení srdce zcela neškodná, pokud je příčinou palpitací onemocnění srdce či cév, hrozí pacientům závažné komplikace.

Mezi nejčastější komplikace palpitací patří:

• Ztráta vědomí (omdlení) v důsledku tachykardie (nadměrné rychlosti srdečního tepu), pokud je tento stav současně doprovázen prudkým poklesem krevního tlaku na velmi nízkou hodnotu.
• Cévní mozková příhoda, která může poškodit mozek pacienta nebo způsobit smrt.
• Supraventrikulární tachykardie (SVT) se může objevit v každém věku. Projevuje se přechodným náhlým zrychlením srdeční frekvence, které naráz začne a naráz skončí.
• Fibrilace síní může vyvolat ischemickou cévní mozkovou příhodu. Toto onemocnění vzniká buď samostatně nebo jako součást jiných chorob oběhové soustavy.
• Komorová tachykardie (VT), kdy dochází ke zrychlení komorového rytmu na 100 úderů za minutu a ke ztrátě synchronizace se srdečními síněmi. Často je příznakem jiných poruch srdeční činnosti.
• Fibrilace komor (VF) vzniká v případě neléčené komorové tachykardie. Tento stav je velmi závažný a pokud není pacientovi urgentně poskytnuta léčba, může zemřít.
• Srdeční selhání a infarkt myokardu jsou dalšími komplikacemi palpitací.

Diagnostika bušení srdce

Palpitace, které nejsou život ohrožující, většinou rychle odezní a nevznikají pravidelně. Pokud čas od času pocítíte bušení srdce a nemáte žádné jiné potíže, není obvykle nutná žádná léčba.

Nicméně v určitých situacích je potřeba s bušením srdce neprodleně vyhledat lékaře.

Jedná se hlavně o následující případy:

• Pokud trpíte onemocněním oběhové soustavy (srdce a cév)
• Pokud se váš stav nezlepšuje, ale palpitace jsou naopak častější a závažnější
• Pokud je bušení srdce doprovázeno dalšími příznaky, jako jsou pocení, mdloba, zvracení, nevolnost, apod.
• Pokud máte jakékoli jiné zdravotní potíže

Bušení srdce, které rychle začne a rychle odezní se obtížně diagnostikuje, protože se palpitace nemusí objevit zrovna v době, kdy budete u lékaře v ordinaci.

Proto je důležité si pečlivě zaznamenat a lékaři sdělit následující informace (a lékař se vás nejspíše na některé z těchto věcí zeptá):

• Jak se palpitace u vás projevují?
• Jak často se vyskytují?
• Kdy se vyskytly naposledy a zda jejich výskyt nemá souvislost s jinou činností, kterou provádíte (například zda se palpitace neobjevují poté co si dáte kávu nebo energetický nápoj nebo při fyzické námaze, apod.)?
• Dochází během epizod bušení srdce spíše ke zrychlení nebo zpomalení srdeční frekvence a je rytmus pravidelný nebo nepravidelný?
• Vyskytují se při palpitacích další příznaky, jako jsou pocity na omdlení, nevolnost, dušnost nebo bolest na hrudi?
• Vyskytují se tyto příznaky vždy, když děláte určitou věc?
• Jak je to s nástupem palpitací? Vzniknou najednou a najednou zase odezní nebo pomalu nastupují a pak pomalu odeznívají?

Kromě výše uvedených otázek (čemuž se odborně říká „odběr anamnézy“), lékař provede následující vyšetření (někdy se musí provést všechny, někdy některá nejsou potřeba, závisí to na konkrétní situaci a vašem zdravotním stavu a také na rozhodnutí lékaře):

• Fyzikální vyšetření: sem obvykle patří klasická prohlídka a poslech hrudníku (srdce a plic) s pomocí fonendoskopu.
• Natočení EKG (elektrokardiogram): takzvané 12-svodové EKG slouží ke zobrazení křivky srdeční činnosti, ze které lékaři vyčtou srdeční rytmus, frekvenci, sklon srdeční osy a další věci (mimo jiné i příznaky infarktu myokardu, plicní embolie a dalších chorob oběhové soustavy).
• Odběr krve: odebírá se většinou krevní obraz (z něj se dá poznat například anémie), iontogram séra (stanovení hladin základních iontů, jako jsou sodík, draslík, hořčík, vápník, chlór, apod. Z těchto hodnot lze poznat například nedostatek nebo nadbytek některých iontů, což může být také jednou z příčin palpitací), glykémie (hladina glukózy v krvi – z ní se dá určit například hypoglykémie, která je také jednou z příčin bušení srdce).
• Ultrazvukové vyšetření srdce (echokardiografie): toto vyšetření se provádí buď transthorakálně (tedy přes hrudník) nebo jako jícnové echo, kdy pacient „spolkne“ endoskop s ultrazvukovou sondou a srdce se vyšetřuje zevnitř jícnu. Slouží ke zjištění anatomických a fyziologických poměrů v srdci a pomáhá i v diagnostice chlopenních vad, které mohou být jednou z příčin palpitací.
• Zátěžové testy (bicyklová ergometrie nebo farmakologické testy s adenosinem): smyslem těchto testů je vyzkoušet jak srdce reaguje při zatížení. Buď budete šlapat na kole nebo vám lékař injekčně do žíly vstříkne látku, která způsobí zrychlení srdeční činnosti a bude přitom sledovat křivku EKG a další parametry, aby zjistil, jak vaše srdíčko reaguje na zátěž.
• Magnetická rezonance srdce: ve speciálních případech může lékař doporučit provedení magnetické rezonance srdce, která slouží k posouzení jeho funkčního stavu.

Léčba a prevence palpitací

Léčba bušení srdce závisí na vlastních příznacích onemocnění a také na vyvolávající příčině.

Obecně lze léčbu palpitací rozdělit do tří skupin, a to na preventivní opatření, užívání léků a kardiologické výkony (4).

Preventivní opatření

Často na zmírnění projevů bušení srdce (a někdy i k jejich úplnému vymizení) postačí změnit životní styl.

Mezi doporučené změny životosprávy při palpitacích patří:

• Omezení příjmu kofeinu
• Zanechání kouření
• Omezení konzumace alkoholu
• Zlepšení stravovacích návyků a dodržování zásad zdravé výživy a pravidelného stravování
• Dostatek spánku a pohybu
• Omezení užívání léků, které mohou palpitace způsobit (jen se souhlasem lékaře)
• Zmírnění stresu a úzkosti (jóga, meditace, dechová rehabilitace nebo tai-či)

Léky

• Někdy vám lékař na palpitace předepíše léky ze skupiny antiarytmik (léky proti poruchám srdečního rytmu), jako jsou betablokátory nebo blokátory kalciového kanálu non-dihydropyridinové řady.
• Betablokátory zpomalují srdeční frekvenci a také snižují krevní tlak.
• Pokud tyto léky nefungují správně, může vám lékař předepsat ještě jiná antiarytmika, která působí přímo na sodíkové nebo draslíkové kanály v srdci (například léky jako amiodaron, propafenon nebo fenytoin)

Kardiologické výkony

V léčbě těžkých palpitací, které nereagují na jiné způsoby léčby se užívají tři základní postupy:

• Katetrizační ablace: při této technice lékař zavede přes žíly v tříslech (vena femoralis) na krku nebo na ruce do srdce speciální katetr (takzvaný ablační katetr), kterým spálí část srdce, kudy probíhají nesprávné a nesynchronizované elektrické vzruchy (tento postup se používá například u poruch srdečního rytmu jako jsou flutter nebo fibrilace síní, pokud se je nedaří vyřešit jiným způsobem). Tím dojde k přerušení vedení v tomto chybném okruhu a k obnově správného srdečního rytmu.
• Elektrická kardioverze: tento způsob léčby je založen na vyslání jednoho nebo několika elektrických šoků do hrudníku pacienta s cílem obnovit normální srdeční rytmus a akci. Jde vlastně o jakousi speciální defibrilaci u pacientů s fibrilací síní a dalšími poruchami srdečního rytmu, které se, mimo jiné, mohou projevovat i palpitacemi.
• Implantace kardioverteru nebo defibrilátoru: jedná se o speciální zařízení, které monitoruje srdeční činnost a v případě arytmií rytmus automaticky „srovná“.

Co si z článku odnést?

Bušení srdce (palpitace) je stav, kdy s nadměrnou intenzitou vnímáme srdeční činnost. To se projevuje například tak, že máte pocit, jako by vám vynechalo srdce nebo naopak tlouklo příliš rychle či příliš pomalu.

Někdy se mohou objevit o pocity chvění srdce, apod.

Palpitace většinou nejsou nebezpečné, ale pokud máte onemocnění srdce a cév nebo jsou doprovázeny jiným příznaky, jako jsou nevolnost, tíseň, bolest na hrudi, pocení, zvracení, či vystřelování bolesti do končetin, je potřeba neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

Léčba palpitací závisí na vyvolávající příčině. Většinou se bušení srdce léčí kombinací 3 postupů – změnou životosprávy, léky (ze skupiny antiarytmik) a v případě, že nic z toho nezabírá, provádí se kardiologické výkony, jako jsou katetrizační ablace, elektrická kardioverze nebo implantace kardiostimulátoru/defibrilátoru.

Srdeční selhání: příznaky a diagnóza

Lehké srdeční selhání často zůstává nezjištěno, protože u postižených se projevují jen velmi mírné příznaky. Vzhledem k tomu, že pacienti se srdečním selháním jsou obvykle starší 65 let, jsou příznaky často nesprávně interpretovány jako známky stáří.

Dušnost, vyčerpání, snížený fyzický výkon a rychlá únava během fyzické aktivity bývají prvními známkami srdeční nedostatečnosti. Hlavní příznaky těžšího srdečního selhání vznikají v důsledku městnání krve a hromadění tekutin v jednotlivých tkáních nebo špatného prokrvení.

V případě podezření na vznik srdečního selhání je důležité, aby byl pacient co nejdříve odborně vyšetřen.

Při srdečním selhání se mohou vyskytnout následující příznaky:

• silnější zadýchávání nebo dušnost, která se nejprve objevuje pouze při námaze, později i při běžných činnostech jako chůze, případně i v klidu,
• kašel, případně sípání, zvláště vleže,
• přibírání na váze,
• oteklé kotníky,
• snížená fyzická výkonnost a výdrž, silná únava a vyčerpání,
• závratě, točení hlavy, poruchy soustředění a paměti,
• bolesti na hrudi, bušení srdce nebo rychlý tep,
• nechutenství, pocit plnosti,
• zvýšené močení během noci.

U mnoha postižených se k výše popsaným problémům přidávají deprese, které se vyvíjejí v důsledku omezení každodenního života vlivem špatného zdravotního stavu.

Srdeční selhání je vážný chronický stav, který se časem zhoršuje. Průběh a progrese onemocnění jsou špatně předvídatelné a u každé postižené osoby jsou jiné, např. v závislosti na příčinách srdečního selhání i na dodržování životosprávy. Jak nemoc postupuje, příznaky se zhoršují a pacienti musí být častěji hospitalizováni.

Symptomatická závažnost srdečního selhání je podle americké „New York Heart Association“ (NYHA) rozdělena do čtyř tříd. Klasifikace se provádí na základě příznaků jako dušnost, celkové vyčerpání či bušení srdce v klidu nebo při různé intenzitě zátěže.

• Třída NYHA I: Postižení mohou vykonávat každodenní aktivity bez omezení.
• Třída NYHA II: Mírné omezení fyzické aktivity. Postižení v klidu necítí žádné obtíže, ale každodenní fyzická aktivita vede k nadměrné dušnosti, bušení srdce nebo celkovému vyčerpání.
• Třída NYHA III: Výrazné omezení fyzické aktivity. Postižení se v klidu cítí dobře, ale k nadměrné dušnosti, bušení srdce nebo celkovému vyčerpání vede i malá fyzická aktivita.
• Třída NYHA IV: Sebemenší fyzická aktivita vede k obtížím nebo jejich zhoršení.

Jak se stanoví diagnóza?

Včasná diagnóza je důležitá pro zahájení cílené terapie vedoucí ke zpomalení progrese (rozvoje) onemocnění. Při rozhovoru (odebrání anamnézy) lékař zjistí, zda existuje podezření na srdeční selhání, případně zda pacient trpí onemocněními, které by k srdečnímu selhání mohly vést. Poté následuje důkladné fyzikální vyšetření a vyšetření na elektrokardiografu (EKG).

Jsou-li všechna tato vyšetření normální, srdeční selhání je velmi nepravděpodobné. Pokud se při vyšetření odhalí abnormality, dalším doporučeným krokem je odebrání vzorku krve k určení krevní hladiny natriuretického peptidu. Když je tato hodnota normální, lze srdeční selhání vyloučit.

Pokud je zvýšená, je třeba provést ultrazvukové vyšetření srdce (echokardiografie), které může podezření na srdeční selhání potvrdit.

Při tomto vyšetření lze zjistit i možné příčiny srdečního selhání a stanoví se také ejekční frakce levé komory, na jejímž základě se srdeční selhání klasifikuje na HFrEF (se sníženou ejekční frakcí, nejtěžší selhání), HFmrEF (se středně sníženou ejekční frakcí) nebo HFpEF (se zachovanou ejekční frakcí, nejméně závažné).

Mezi doplňková vyšetření, která je u některých pacientů vhodné pro diagnostiku srdečního selhání provést, patří např. rentgen srdce a plic, testy plicních funkcí, zátěžové testy, magnetická rezonance srdce, koronarografie, metody nukleární medicíny (scintigrafie), výpočetní tomografie (CT) nebo biopsie srdečního svalu.

Na koho se mohu obrátit?

Co nejrychleji se obraťte na svého praktického lékaře v případě, že poprvé zaznamenáte následující příznaky nebo (pokud se již léčíte se srdečním selháním) když zaznamenáte jejich zhoršení:

• dušnost při zátěži nebo vleže,
• náhlé zvýšení hmotnosti (více než dva kilogramy za tři dny),
• otoky (edémy), především kotníků nebo obecně dolních končetin,
• snížená fyzická výdrž při běžných činnostech,
• pocity závratě nebo zatmění před očima při vstávání,
• náhlé zrychlení pulsu nebo bušení srdce (palpitace),
• několikaminutový nepravidelný srdeční rytmus,
• bolesti nebo pocit tíhy na hrudi,
• horečka (nad 38,5 °C),
• vodnatý průjem,
• zvracení,
• kašel přetrvávající navzdory užívání odpovídajících léků,
• když musíte na židli sedět vzpřímeně, aby se vám lépe dýchalo,
• když v noci nemůžete spát na rovné matraci a potřebujete pod hlavu několik polštářů (více než obvykle).

Záchrannou službu volejte v případě, že se objeví následující potíže:

• silná dušnost,
• rachocení na hrudníku nebo bublavé dýchání,
• zrychlený tep při dušnosti,
• náhle nastupující silné bolesti na hrudi,
• přetrvávající silné závratě, které neustanou po usednutí nebo dokonce vedou k mdlobám,
• když můžete dýchat pouze při vzpřímeném sedu.

Do chvíle, než dorazí lékař, by měl pacient zůstat v klidové poloze, ve vzpřímeném sedu.

Související odkazy

1. Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM): Srdeční selhání (odkaz vede na web ikem.cz)
2. Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM): Akutní srdeční selhání (odkaz vede na web ikem.cz)

Bušení srdce, palpitace: Příčiny, příznaky a jak ho uklidnit

Jak už jsme řekli v úvodu, palpitace je zvýšené uvědomování si srdečního rytmu, jde tedy spíše o naše vnímání než bušení jako takové. Pokud vnímáme srdeční akci jako nepravidelné bušení, chvění srdce, přeskakování, pak jde o palpitaci. Pacienti během ní často trpí také dušností, únavou, pocením.

Pacienti projevy palpitací nejčastěji popisují jako:

• chvění srdce
• extrasystoly (nadbytečný srdeční úder, mimo pravidelný srdeční rytmus, nebo naopak vynechání úderu srdce)
• slabost jako po namáhavém cvičení či fyzické práci
• pocity, že vám srdce buší silněji než obvykle
• pocity, že vám srdce buší rychleji než obvykle

Jaká jsou tři nejčastější onemocnění srdce? Více čtěte zde.

Příčiny bušení srdce

• Stres a úzkost
• Zvýšení hladiny úzkosti a stresu může způsobit, že mozek do krve uvolní hormony, které zrychlují srdeční frekvenci.
• Nevhodná strava 

Některé specifické skupiny potravin, pokud jsou konzumovány večer nebo i v noci, mohou zvýšit riziko probuzení se s prudkým bušením srdce.

To platí hlavně pro sladkosti a výrobky obsahujících velké množství cukru. Podobně v těle působí i kofein a alkohol, zejména konzumované ve večerních či nočních hodinách.

Jak poznáte, že jíte příliš mnoho cukru? Více čtěte zde.

Dehydratace

Za nepravidelný srdeční rytmus může nést odpovědnost i nedostatek tekutin, který může vyústit až do úplné dehydratace. Ta se, v mírnější formě, projevuje žízní, pocitem suchosti v ústech a sníženým vylučováním moči. Pokud se dehydratace prohloubí, člověk může zaznamenat rychlý srdeční rytmus, zrychlené dýchání a naopak snížený krevní tlak.

Nedostatek spánku

Podle odborníků může i 24 hodin bez spánku zapříčinit zrychlenou srdeční frekvenci a vysoký krevní tlak. Mezi další příznaky spánkové deprivace patří únava, nemotornost a stav rozostřeného vnímání nazývaný odborníky mozková mlha.

Hormonální poruchy

V menopauze ženám kolísá estrogen, který ovlivňuje srdeční rytmus. Nelze opomenout ani štítnou žlázu, u níž je bušení jedním z projevů nadměrné tvorby hormonů. Dalšími jsou pocení, podrážděnost, lámání nehtů a padání vlasů i průjmy.

Onemocnění srdce

Zlobit vás může i srdce jako takové. Jde o projev srdečního selhání. Nejčastějšími příznaky jsou pocit dušnosti, otoky nohou a kotníků, zvětšení břišní dutiny (kvůli hromadění krve), nevysvětlitelná únava až malátnost, nárůst váhy, nechutenství, dále také nadměrné bušení srdce a častější frekvence močení v průběhu noci.

Často se opakující bušení je rizikové pro vznik infarktu. Dlouhotrvající bolest na hrudi se šíří i do zubů, horních končetin či zad.

Jak poznat infarkt? Více čtěte zde.

Další onemocnění

• hypertyreóza (nadměrná činnost štítné žlázy)
• cukrovka (diabetes mellitus)
• anémie (chudokrevnost)
• hypoglykémie (příliš nízká hladina glukózy v krvi)
• hypokalémie (nízký draslík v krvi)
• hypomagnezémie (nedostatek hořčíku v krvi)
• horečka
• ztráta většího množství krve
• šok
• nedostatek kyslíku v krvi nebo zvýšená hladina oxidu uhličitého v krvi

1. Léky
2. Řada léků může vyvolat bušení srdce. Mezi často používané léky, které palpitace mohou způsobovat, patří například:

• inhalační léky používané k léčbě astmatu
• antihistaminika (léky používané v léčbě alergií)
• hormonální léčiva (hlavně léky používané jako náhrada za hormony štítné žlázy)
• antiarytmika (léky proti nepravidelnému srdečnímu rytmu – arytmii)
• antibiotika (léky užívané v boji s bakteriálními infekcemi)
• antidepresiva (léky užívané v léčbě deprese)
• antimykotika (léky používané v léčbě infekcí vyvolaných plísněmi neboli houbami)
• některé léky na kašel a nachlazení (zejména léky obsahující kodein či podobné látky)
• některé rostlinné výtažky či doplňky stravy

Bušení srdce při usínání

Nespavost je porucha spánku vyznačující se nadměrnou vzrušivostí, respektive nabuzením mentálního stavu. Takže místo klidového stavu, který byste měli zažít během spánku, dochází ke zvýšené aktivitě sympatického nervového systému.

To má za následek uvolnění záplavy stresových hormonů do krevního oběhu. Takové přepětí hormonů zvyšuje krevní tlak, což vysvětluje, proč můžete mít po dobu nespavosti pocit, že vaše srdce buší a vaše tělo se přehřívá.

V takovém případě je potřeba primárně řešit především vaši nespavost.

Kdy vyhledat lékaře

Jakýkoli problém se srdcem, který si nedokážete sami vysvětlit, řešte neodkladně návštěvou lékaře. K diagnostice příčin bušení se využívají krevní odběry, ze kterých se zjistí, zda vám nechybí některé látky či jak jste na tom s hladinou cukru. K hodnocení práce srdce se využívá EKG a echokardiografie.

• Hned jak zaznamenáte nepravidelný tlukot srdce, posaďte se a podepřete si nohy. Dýchejte pomalu a zhluboka, při každém nádechu vdechujte do břicha. Pokud se soustředíte na klidné, rovnoměrné dýchání, váš tep se pravděpodobně ihned vrátí do normálu.
• Pokud bušení pokračuje, použijte Valsalvův manévr. Zacpěte si nos, zavřete ústa a snažte se vydechnout. To však nemůžete, protože máte ucpaný nos i ústa, takže vyvinete tlak podobně jako při vyměšování. Výsledné krátké zvýšení nitrohrudního tlaku by mělo pomoci vrátit srdce do správného rytmu.
• Silně zakašlete. Zakašláním zvýšíte tlak v hrudníku podobně jako při Valsalvově manévru. Někdy to stačí, aby se srdce vrátilo k pravidelnému rytmu. Podobný účinek má, když nafouknete balónek nebo nějaký sáček. Profesionální zpěváci doporučují tuto metodu k uklidnění rychle bušícího srdce a rozechvělých nervů při trémě.

Léčba bušení srdce

Prevence

Často na zmírnění projevů bušení srdce (a někdy i k jejich úplnému vymizení) postačí změnit životní styl. Mezi doporučené změny životosprávy při palpitacích patří:

• omezení příjmu kofeinu
• zanechání kouření
• omezení konzumace alkoholu
• zlepšení stravovacích návyků
• dostatek spánku a pohybu
• omezení užívání léků, které mohou palpitace způsobit (jen se souhlasem lékaře)
• zmírnění stresu a úzkosti (jóga, meditace, dechová rehabilitace nebo tai-či)

• Léky
• Někdy vám lékař na palpitace předepíše léky ze skupiny antiarytmik (léky proti poruchám srdečního rytmu), jako jsou betablokátory nebo blokátory kalciového kanálu non-dihydropyridinové řady.
• Operace
• V léčbě těžkých palpitací, které nereagují na jiné způsoby léčby, se užívají tři základní postupy: katetrizační ablace, elektrická kardioverze, implantace kardioverteru nebo defibrilátoru.

Přírodní léčba

Bylinky

Pokud je palpitace způsobena psychickou zátěží (což je nejčastější příčina), pomohou byliny jako kozlík, meduňka, dobromysl, srdečník či šišák bajkalský. Když se přidá i kolísavý tlak, sáhneme po hlohu (nejlépe v tinktuře). Také chudokrevnost, která je jednou z příčin bušení srdce, je dobře ovlivnitelná přírodními prostředky. Správný rytmus srdce příznivě ovlivňuje arnika.

Autor: Marie Bezděková

Bušení srdce – kdy je přirozené a kdy značí problém? – Zdraví.Euro.cz

• Silné bušení srdce je přirozenou reakcí na zvýšenou fyzickou aktivitu.
• Bušení srdce může vyvolat také stres, úzkost či rozčílení.
• Bušení může ukazovat také na onemocnění srdce.
• Problémy mohou vyvolávat i některé léky, typicky na alergii či depresi.
• Intenzivnějším bušením srdce jsou ohroženi lidé s cukrovkou.
• Palpitace je také důsledkem předávkování kofeinem.

S výrazným bušením srdce se minimálně jednou za život dozajista setkal každý z nás.

Stav, který dokáže být opravdu nepříjemný, ale většinou nepředstavuje žádný problém, tedy za předpokladu, že mu předcházela fyzická námaha, nervozita anebo bolest. Pokud se však intenzita bušení zvětšuje bez zjevné příčiny, může signalizovat onemocnění srdce.

Všichni to dobře známe. Pocit, jako by se nám srdce snažilo probít skrz hrudní kost. Ačkoli tento stav umí být pořádně nepříjemný, obvykle je jen běžnou reakcí na zvýšenou fyzickou aktivitu, nervozitu anebo nevyváženou stravu. Palpitaci, jak se zvýšenému vnímání srdečního rytmu odborně říká, pak mohou lidé běžně pociťovat také při jakékoli bolesti.

Kdy je intenzivní bušení srdce normální?

Jak už bylo naznačeno výše, palpitace nemusí být nutně známkou infarktu či některého srdečního onemocnění, naopak se ve většině případů jedná o naprosto přirozenou reakci našeho organismu, a to platí i v případě, kdy vás zaskočí rychlé bušení srdce v klidu.

Bušení srdce a stres

Určitý vliv má na intenzitu bušení srdce úzkost a stres. Koneckonců je už mnohokrát dokázáno, že psychický stav člověka ovlivňuje také po fyzické stránce. Konkrétně stres zvyšuje nároky organismu na spotřebu kyslíku.

A ten, jak je známo, do celého těla pumpuje společně s krví právě srdeční sval. A podobně to platí také při rozčílení. V takovém případě se zcela běžně může objevit i silné bušení srce v leže.

Dobrou zprávou je, že tento stav je jen dočasný a pro to, aby odezněl, člověk nemusí dělat vůbec nic. Až náhlé psychické vypětí pomine, rytmus se sám od sebe upraví.

Bušení srdce po fyzické námaze

Zcela typická je pro pocit bušení srdce fyzická námaha, při které se nezřídka objevuje i “tlukot srdce v krku”. Srdce během ní bije výrazně rychleji, což má jednoduché vysvětlení.

Svaly, které jsou více namáhány, ke své funkci rovněž potřebují více kyslíku, a tedy i rychlejší činnost srdce. Silnější palpitaci pak mohou pociťovat hlavně jedinci se špatnou kondicí.

Stejně jako v předchozím případě ani tady není důvod k obavám. Nepříjemný pocit na hrudi po ukončení aktivity sám odezní.

Další příčiny bušení srdce

Zrychlený, ale jinak normální srdeční rytmus bývá také zcela normální reakcí na jakoukoli bolest, kterou dotyčný pociťuje. Palpitaci mohou lidé vnímat také po některých lécích, typicky po těch, které jsou určeny na léčbu astmatu či depresivních stavů.

Spouštěčem problémů někdy bývají i běžné přípravky na nachlazení nebo alergie s obsahem pseudoefedrinu se stimulačním efektem. Nepříjemné bušení srdce pak jistě znají i milovníci kávy. Stojí za ním totiž také předávkování kofeinem.

A věřte nebo ne, ale na vině může být i složení stravy, kdy problém může souviset s nedostatkem draslíku.

Kdy bušení srdce značí problém?

Kromě běžných reakcí může být intenzivní bušení srdce příznakem nepřirozených stavů v organismu i nemocí srdce. Že se jedná o problém, může pacientovi napovědět fakt, že pociťuje:

• Bušení srdce v klidu
• Bušení srdce v noci
• Bušení srdce při usínání

Co se týče konkrétních problémů, těch může s bušením srdce souviset hned několik:

Hypoglykémie

Jak silné bušení srdce souvisí s nízkou hladinou cukru? Víc, než by se na první pohled mohlo zdát.

Při snížené koncentraci cukru v krvi mozek aktivuje ochranné mechanismy, mezi které mimo jiné patří také zrychlená srdeční akce.

Tento stav může rovněž doprovázet pocení a zvýšený krevní tlak, pokud hladina cukru klesne ještě víc, tak rovněž zmatenost a poruchy vědomí. Tento problém je typický pro pacienty léčící se s cukrovkou.

Chudokrevnost

Na palpitaci má vliv také hladina hemoglobinu. Jeho nedostatek totiž znamená horší schopnost krve rozvést kyslík do tkání. Aby tento nedostatek srdce alespoň trochu zmírnilo, reaguje zvýšenou činností.

Zvýšená funkce štítné žlázy

Kromě jiných problémů způsobuje porucha funkce štítné žlázy i bušení srdce, které je spojené s tyreotoxikózou, což je stav, jenž vzniká v důsledku dlouhodobého vystavení organismu vysokým dávkám produkovaných hormonů. Rychlé bušení srdce pak doprovází také:

• Nesnášenlivost tepla
• Ztráta na váze
• Pocení
• Zvýšená chuť k jídlu

Zvýšená funkce štítné žlázy může typicky i za bušení srdce v těhotenství, kdy si nastávající maminky stěžují na to, že cítí „bušení srdce v krku“.

Šokové stavy

Ačkoli se jedná o velmi vzácnou příčinu obtíží, za nepříjemným bušením srdce se může skrývat také šokový stav, který je důsledkem selhávání krevního oběhu a zvýšené snahy srdce přivádět k jednotlivým orgánům dostatečnou dávku krve.

Problém může být i v samotném srdci

Kromě příznaků jiných nemocí může být silné, zrychlené či nepravidelné bušení příznakem poruchy rytmu srdce. Může se jednat například o takzvané extrasystoly, což jsou občasné stahy srdce, které jsou tak trochu navíc.

Jednoduše řečeno to znamená, že se mezi pravidelnými srdečními stahy sem tam objeví jeden, který je mimo rytmus. Tento jev se poměrně často objevuje během dospívání a obvykle nepředstavuje problém. Výjimečně mohou být extrasystoly spojené s vážnými srdečními chorobami.

Určitou roli může při jejich výskytu hrát také psychika.

Silným bušením srdce se pak mohou projevovat prakticky veškeré poruchy srdečního rytmu spojené s rychlou srdeční akcí. A to konkrétně třeba:

• Tachykardie
• Fibrilace síni
• Flutter síní
• AVRT
• AVNRT

Léčba obtíží

Jak uklidnit bušení srdce? Ať už vás trápí pravidelné či občasné bušení srdce, způsob léčby záleží na obtížích, které silný tlukot vyvolaly.

Zatímco u přirozených stavů zpravidla není zapotřebí žádného zásahu (ani v případě bušení srdce u dětí), u nemocí, které se silnou činností srdečního svalu projevují, je zapotřebí vždy léčit původce problémů.

Co se týče nepravidelných rytmů, jakým jsou třeba extrasystoly, mohou pomoci beta-blokátory. V některých případech je nutný i chirurgický zákrok. V případě bušení srdce od nervů je třeba eliminovat faktory, které nepříjemný pocit způsobují.

Kardiolog: K fibrilaci síní patří bušení srdce a pocení, někteří s ní ale běhají maratony

video

Kardiolog: V populaci zemře nejvíc lidí s dosud neprokázaným rizikem arytmie

Srdce váží pouhých 300 gramů a za den může přečerpat 10 tisíc litrů krve. „Pro mě je srdce obdivuhodný orgán, který vydrží celý život pumpovat krev, zhruba se odhaduje při frekvenci šedesát za minutu, to je 2,5 miliardy stahů za běžný lidský život,“ uvedl Kautzner. Skutečné číslo ale bude ještě vyšší, protože lidé nemají tuto frekvenci trvale.

Srdce si samo vyrábí elektrické impulzy, které se rozvádějí po orgánu sítí převodního systému, jenž popsal Jan Evangelista Purkyně. „To je velký objev, který učinil český vědec,“ připomněl Kautzner.

Manželství, káva, vzdělání. Vědci popsali pět faktorů, které pomáhají srdci

Čechy nejčastěji zabíjí ischemická choroba srdeční, tedy projev aterosklerózy v koronárních tepnách. Akutní formou je infarkt myokardu. Kromě genetických vlivů a věku se na vzniku ischémie podílí vysoký krevní tlak, obezita, kouření, sedavý způsob života či diabetes, uvedl kardiolog.

Příčiny ischémie

• Zvýšená potřeba kyslíku myokardem – tachykardie při zvýšené tělesné námaze.
• Snížení obsahu kyslíku v krvi – cyanotické VSV (s pravo-levým zkratem), těžké anémie, otrava CO, hypotenze (šok), těžké plicní choroby.
• Snížený průtok krve koronárními arteriemi.

„Je tu komplexní problém, že lidé se nechtějí starat o svoje zdraví. Je pohodlné sedět, brát léky a říkat si, že se vás to netýká. To je špatný názor. Na druhou stranu i lékaři někdy mají svůj podíl viny, protože pacientovi nevysvětlí podstatu problému,“ míní Kautzner. Důležitá je podle něj preventivní dlouholetá léčba.

Pokud jde o arytmie, nejčastější je fibrilace síní. Do roku 2030 se očekává dvojnásobný počet nemocných. Fibrilace navíc zvyšuje riziko mozkové příhody – zhruba pětkrát, pětinu případů mozkové příhody lze navíc přičíst právě fibrilaci.

„Při fibrilaci síní dochází ke zhoršení průtoku krve srdcem, hromadí se v síních a zvyšuje se riziko, že dojde ke vzniku krevní sraženiny, zejména ve výchlipce levé síně, které se říká ouško. Fibrilace vede ke změnám ve stavbě srdeční síně a zvyšuje se i tendence ke srážení krve,“ vysvětlil kardiolog.

Léčba, která krevní srážlivost snižuje, snižuje výskyt mozkových příhod až o 60 procent. Ke koupi jsou nyní bezpečnější léky než warfarin, kde je nižší riziko krvácení, připomněl lékař.

Srdeční selhání je pro Čechy velká neznámá. Pletou si ho s infarktem

Hlavním příznakem fibrilace síní, kterou diagnostikuje EKG, je bušení srdce. „Pokud vnímáme srdeční akci jako nepravidelné bušení, chvění srdce, přeskakování, tak to je palpitace. Pacienti trpí dušností, únavností, pocením. Jsou pacienti, kteří přesto, že mají fibrilaci, tak nemají příznaky žádné a jsou s tím schopni běhat třeba i maraton. Je to velmi individuální,“ prohlásil Kautzner.

V EU trpí fibrilací síní čtvrtina lidí nad 40 let. V ČR je potvrzena tato diagnóza nanejvýš u 200 tisíc pacientů, procentnímu podílu evropských zemí by odpovídalo půl milionu pacientů. 

I na arytmie zabírá prevence. K léčbě poruch srdečního rytmu, hlavně pomalé frekvence, se používá kardiostimulátor, který vydrží v současné době kolem osmi let. Implantuje se obvykle do podklíčkové oblasti.

Pokud je frekvence naopak moc rychlá, používá se defibrilátor, jenž umí detekovat a přerušit životu ohrožující arytmie tak, že si člověk ani nic neuvědomí, podotkl kardiolog. 

„Problém z hlediska populace je ten, že se zaměřujeme jen na ty nejvíc rizikové pacienty, ale v populaci zemře početně více pacientů, kteří to riziko ještě neprokázali, u nichž je, ale my o něm nevíme.

Proto se teď rozvíjejí metody, které by mohly například díky genetickému testování zjistit rizikovou skupinu lidí, kteří by mohli benefitovat z preventivní implantace.

Vyšetřování se také zaměřují na mladé, na sportovce, kteří mohou mít zvýšené riziko,“ sdělil kardiolog.