Spotřeba jídla v ČR: Kolik toho sníme

Člověk sní během roku neuvěřitelné množství jídla. Stále častěji se mluví o tom, že se hodně přejídáme a tolik stravy ve skutečnosti vůbec nepotřebujeme. Neumíme poznat chutě od hladu.

V poslední době si lidé začali více všímat toho, co jí a zaměřují se na kvalitu potravin. Určitou roli v tom hrají i také značky kvality.
Důležité jsou především čerstvé potraviny, ve kterých chybí (nebo jsou obsaženy v nízkém množství) přídatné látky.

Spotřebitelé podle výzkumu agentury STEM/MARK z roku 2017 hodnotí jako nejznámější značku Klasa – své prvenství obhájila s 89 %. Druhé místo zaujímá značka Regionální potravina.

Asi polovina nakupujících upřednosňuje české potraviny před zahraničními. Za posledních několik let se vnímání kvality českých výrobků zlepšilo.

Do TOP 10 českých značek spotřebitelé zařadili právě značku kvality Klasa jako jednu z nejznámějších.

Spotřeba jídla v ČR: Kolik toho sníme

Zdroj: akademiekvality.cz
A jak je to s množstvím potravin?

• Mléka se liší hlavně obsahem tuku a způsobem ošetření. Ročně vypijeme a využijeme kolem 60 litrů konzumního mléka.
• Aby se máslo mohlo nazývat máslem, musí obsahovat mléčný tuk v rozsahu 80–90 %. Ani méně, ani více. Ročně jej spotřebujeme 5,4 kg.

• Obecně sníme zhruba 12 kg rajčat na hlavu.
• Na 1 kg eidamu je potřteba 10,5 litru mléka. Celkem spotřebujeme 13,3 kg sýru na osobu.
• V ČR se vyrobí přibližně 300 tisíc tun chleba, což představuje 1 milion kusů denně.

Jeden člověk sní zhruba 40 kg ročně.

• V roce 2016 se u nás sklidilo 126 434 tun jablek. Ročně pak sníme průměrně kolem 23,7 kg.

• Jahody se pohybují na hranici spotřeby 2,5 kg na osobu.
• Obilovin v podobě mouky, krup, vloček nebo rýže sníme 114,9 kg.

• Každý z nás sní 80,3 kg masa – od vepřového přes hovězí, skopové, zvěřinu až po drůbeží. Drůbežího masa pak sníme skoro 27 kg.

Rozdíl mezi tím, kolik jíme, a kolik bychom měli jíst, je alarmující. Kde ubrat?

Potraviny

Zdroj: www.profimedia.cz

Z průzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO), který proběhl ve 187 zemích, vyplynulo, že poprvé v lidské historii obezita představuje větší problém než hladomor. Situace se nezlepší, dokud se lidé nezačnou řídit pravidly zdravého životního stylu. Alarmující infografiku tvoří souhrn britských poznatků; od stravovacích zvyklostí v ČR se bohužel mnoho neliší…

  • KOLIK ROČNĚ SNÍ OBYVATEL VELKÉ BRITÁNIE Celkem: 1 270 kg
  • KOLIK BY MU STAČILO ZKONZUMOVAT
  • Celkem: 880 kg
  • 1 270 kg je přibližně hmotnost dospělého býka
  1. POTRAVINY, KTERÝCH JÍME MNOHO Tuky, pomazánky  +700 % Dochucovadla  +596 % Maso  +374 % Nealkoholické nápoje bez čaje, kávy a vody)  +359 % Obilniny  +163 % Alkohol  +120 % Ryby  +114 % Vejce  +52 % Mléčné výrobky  +32 %
  2. JEZTE POMALU
  3. POTRAVINY, KTERÝCH JÍME MÁLO
  4. MNOŽSTVÍ, KTERÉ BYCHOM MĚLI JÍST
  5. Stravovací hříchy Čechů
  6. Chcete shodit?

Před 30 lety člověk žvýkal sousto 25x, dnes jen 10x. Jídlo rozmixované, vykostěné, bez vlákniny do nás lehce a rychle vklouzne, takže snadno ztratíme přehled, kolik vlastně sníme. Než se do mozku dostane zpráva, že je žaludek plný, nasoukáme do sebe další, už nadbytečnou stravu. +52 %    Mléčné výrobky +32 %   Slané pochoutky +8 % Cukr +8 % Brambory  -15 % Ovoce  -69 % Zelenina  -75 % * Jíme rychle * Hodně solíme * Nejčastěji obědváme v práci 10 minut, maximálně 20 * Jako jediní v Evropě ve velkém jíme polévky * Pijeme hodně slazených limonád * Dáváme si velmi kalorické obědy * Nutriční kvalita nás moc nezajímá * Nejtypičtějším obědem je kuře * Libujeme si ve smažených a grilovaných jídlech * Potraviny vybíráme podle ceny, ne podle kvality * Rádi jíme večer * Porce jsou nadbytečné, poloprázdný talíř nás děsí * Nenakupujeme čerstvé suroviny * Podléháme výprodejovým akcím potraviny

Stačí zmenšit porce, zvýšit podíl zeleniny, naopak snížit množství příloh, živočišné tuky nahradit rostlinnými (oleje, margaríny), místo limonád pít vodu, méně solit a omezit sladké. A nezapomeňte aspoň občas „hejbnout kostrou“. DŮLEŽITÉ: Najezte se dřív, než pocítíte záchvat hladu.

Některé důvody přejídání

* Stres * Nuda * Místní zvyk * Při odvykání kouření a pití alkoholu * Snaha potěšit toho, kdo jídlo připravil Nevypínejte mozek Příčinou nadváhy a obezity je mimo jiné bezmyšlenkovitá konzumace, kdy si lidé nedělají hlavu s výběrem a skladbou potravin.

To je ovlivněno dnešní všudypřítomností jídla, popularitou kavárenského způsobu života, řetězci rychlého občerstvení a přemírou sladkých nápojů.

986 kg jídla sní v průměru ročně každý Američan, přibližný denní energetický příjem je tedy 2 700 kalorií za den je světový průměr 900 kg potravin spotřebuje ročně průměrný konzument v bohatých zemích 34 % celkové spotřeby potravin průměrného obyvatele USA pocházejí z podniků s rychlým občerstvením (fast food)

LIGHT ZRADA

Nízkotučné margaríny, jogurty, zákusky, dresinky nebo smetanové sýry vás nasytí mnohem méně než plnotučné varianty. Je prokázáno, že lidé, kteří dávají přednost nízkotučným výrobkům, zkonzumují o 50 % víc než ti, kteří si dopřejí plnotučnou stravu.

Logo Květy Zdroj: kvety.cz

256 kWh/m²/rok)“,“price“:“7 280 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_6057c6cb9741e4.26401480.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-chotec-pardubicka-4022697″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Veletov“,“information“:“osobní vlastnictví, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“6 120 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_6057c68eb99532.71696449.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-veletov-4022696″},{„serverId“:1,“heading“:“Pronájem bytu 2+1″,“locality“:“Praha 2, Krkonošská“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, 1. patro, umístění v centru, energetická třída E (163-205 kWh/m²/rok)“,“price“:“17 500 Kč /měs.“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_6057c671d28521.55614307.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/pronajem-bytu-2-1-praha-2-krkonosska-4022695″}]}>

ZAJÍMAVOST: Pizzy sníme více než jablek

Potvrdila to i nedávná studie, jejíž účastníci byli v jednom případě vyzváni, aby si dali k obědu pizzu a jedli, dokud se nebudou cítit sytí, v druhém, aby jí snědli, co nejvíce můžou – ukázalo se, že k pocitu sytosti potřebovali v průměru 1580 kcal, avšak při výzvě: „Snězte, co můžete“ byli schopni spořádat dvakrát tolik.

Přečíst článek ›

Sytost určuje částečně to, kolik jídlo obsahuje tuku, uhlohydrátů a bílkovin, a částečně celkový objem toho, co sníme. Pokud jídlo obsahuje například více vlákniny, je sytější – proto je těžké přejídat se objemnými jídly, jako je ovoce nebo zelenina.

Kdyby se tedy účastníkům studie podávala namísto pizzy jablka, nesnědli by jich ani 1580 kcal, natož dvakrát tolik. Koncetrace kalorií v jablkách je pouhých 50 kcal na 100 gramů, takže by jich museli sníst přes tři kila, aby dosáhli kalorického příjmu 1580 kcal.

Náchylnost k přejídání

Pizza má na proti tomu ve svých 100 gramech kolem 280 kcal, tedy více než pětinásobek energetické hodnoty jablek. Přičemž sytost z jedné kalorie je vyšší u těch potravin, jež mají menší energetickou hodnotu. Pokud bychom tedy snědli takové množství jablek a pizzy, abychom z obou získali stejný kalorický příjem, cítili bychom se sytější po snězení jablek než pizzy.

Obecně navíc platí, že jídla s vysokou energetickou hodnotou se nám zdají chutnější, pravděpodobně proto, že z biologického hlediska představují cenný zdroj energie. 

Přečíst článek ›

Důsledkem všech těchto faktorů je to, že jsme náchylní k tomu se přejídat vysoce kalorickými potravinami: jsme schopni jich sníst víc a k tomu nám více chutnají. Proto je těžké jim při hubnutí odolávat, omezovat se v jejich spotřebě a vyměňovat je za jídla méně energeticky bohatá. I to pak může přispět k tomu, že se nám poslední kila nebude dařit shodit.

Celkově se naše hmotnost ustálí, pokud dosáhneme vyváženosti mezi chuťovou vábností a lákavostí jídla, na něž jsme při hubnutí přešli, energetickým kalorickým příjmem a energetickým výdejem v podobě fyzické aktivity. A budeme přitom pamatovat na to, že lehčí tělo vyžaduje méně kalorií.

Spotřeba masa roste. Češi sní za rok přes 80 kilo, z grilování se stala národní vášeň

Spotřeba masa v Česku na osobu loni vzrostla o 2,1 kilogramu na 82,4 kg, řekla vedoucí oddělení statistiky zemědělství Českého statistického úřadu (ČSÚ) Renata Vodičková.

Češi více jedli vepřové, hovězí i drůbež, jejíž spotřeba s 28,4 kilogramu byla rekordní. ČSÚ se letos zaměřil na porovnání s rokem 1989. Za posledních 30 let se téměř vyměnila spotřeba hovězího a drůbežího masa, mimo jiné kvůli ceně.

Celková spotřeba potravin na osobu včetně vyhazovaných zbytků činila loni 789,7 kilogramu, což bylo proti roku 1989 o 17,4 kilogramu méně. Kolik zboží se vyhodilo, ČSÚ neví, obecné odhady podle starších studií jsou kolem 30 procent včetně ztrát na polích.

Budete mít zájem:  Léky Na Zvýšení Koncentrace?

„Dříve se zkonzumovalo 30,0 kg hovězího masa na obyvatele, dnes spotřeba hovězího masa představuje 8,7 kilogramu. Naopak u drůbežího masa došlo k nárůstu spotřeby z 13,0 kg v roce 1989 na rekordních 28,4 kg v roce 2018,“ uvedl v tiskové zprávě předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Podle Vodičkové mnoho lidí nejí například červené maso, ale konzumuje drůbež a ryby, u kterých meziročně spotřeba stoupla o 2,8 procenta na 5,6 kilogramu.

„Nás samotné to překvapilo, protože v posledních letech to většinou fungovalo tak, že spotřeba masa meziročně nerostla tolik a většinou jedna skupina malinko poklesla a jiná malinko vzrostla v závislosti třeba na cenových změnách. Ale v roce 2018 vzrostly všechny druhy mas,“ uvedla Vodičková.

  • Podle ní je jednou z teorií, že loni bylo „naprosto exkluzivní“ léto, kdy se lidé více scházeli a maso grilovali.
  • Loňský rok byl rekordní ve spotřebě několika komodit, například rýže (6,6 kilogramu, meziročně vzrostla spotřeba o 1,7 procenta), těstovin s 8,2 kilogramy, přírodních sýrů (11,6 kilogramu), ostatních mléčných výrobků (34,9 kg), rostlinných jedlých tuků a olejů (17,7 kg), luštěnin (tři kg), kakaových bobů (2,6 kg) nebo nečokoládových cukrovinek, kterých loni každý obyvatel Česka snědl v průměru 3,4 kilogramu.
  • „Češi sice stále očividněji dbají na zdravou výživu, o čemž svědčí zmíněný posun blíž ke středomořskému, či dokonce přímo francouzskému způsobu stravování, avšak v případě zeleniny a brambor jim loni do cesty vstoupila jejich vyšší cena, patrná zejména v druhé půli roku,“ říká hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Podle něj vyšší cenu způsobila špatná úroda, zapříčiněná prakticky celoevropskou vlnou veder a suchého a teplého počasí. Loňský teplý rok ale naopak svědčil řadě druhů ovoce, jehož příznivá cena tak Čechy motivovala k vyšší konzumaci zejména ovoce mírného pásma, jako jsou jablka, hrušky či švestky, jehož vzrostla o bezmála šest procent.

Spotřeba ovoce skutečně o pět procent vzrostla na 86,1 kilogramu, u jablek šlo o sedmiprocentní nárůst na 23,9 kilogramu, u hrušek zvýšení o 24,9 procenta na 3,3 kilogramu, u švestek o 19,5 procenta na šest kilogramů. O 1,2 procenta na 87,1 kilogramu naopak poklesla spotřeba zeleniny.

Loni se meziročně zvýšila také spotřeba cigaret o 0,7 procenta na 1992 kusů na osobu. Vzrostla rovněž spotřeba alkoholických nápojů o 1,1 procenta na 172,5 litru, v hodnotě čistého lihu činila 9,9 kilogramu, což bylo meziroční zvýšení o 1,7 procenta.

Víte, kolik toho jako Češi sníme? Denně přes 2 000 „tatrovek“ jídla!

Nejde jen o to, kolik toho sníme, ale také co jíme. Češi tak díky své vysoké váze drží ve statistikách přední příčky mezi tzv. metráčky. Český statistický úřad uvedl data z Eurostatu, z nichž vyplývá, že nadváhu má 48 % žen a 63 % mužů.

Může za to i životní styl, kdy jsme díky moderní době značně zlenivěli. Faktem je rovněž to, že jíme více, než je naše skutečná potřeba. Češi by se ovšem měli zamyslet nejen nad tím, zda mají dostatek pohybu, ale také nad kvalitou kupovaných potravin.

Z uvedené infografiky se dozvíte, kolik si toho během jednoho roku dopřejeme.

I přes to, že se v posledních letech skladba českého jídelníčku změnila k lepšímu a roste i zájem o kvalitní potraviny, zůstáváme jedním z nejtlustějších národů. Je důležité, aby naše strava byla bohatá na živiny a abychom si uměli v obchodě vybrat opravdu kvalitní výrobky. Zařazení více ovoce, zeleniny, ryb a libového masa je samozřejmostí.

Pokud vás tedy občas napadají otázky typu „Je lepší chléb kváskový, nebo z droždí?“ nebo „Jak poznám náhražky sýrů?“, případně „Podle čeho vybrat kečup a z kolika rajčat by měl být?“, pak se podívejte na stránky www.akademiekvality.cz, kde najdete nejen odpovědi na řadu otázek, ale také souhrnné informace o potravinách a značkách kvality.

To, co jíme, a jak se o sebe staráme, se logicky projeví na kvalitě našeho života a nejvíce pak na zdraví. Není daleko od pravdy, že než člověk dospěje, sní několik „tatrovek“ jídla.

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že ročně každý Čech spotřebuje okolo 785,6 kg potravin, přičemž celková spotřeba potravin v České republice stále stoupá.

Většina lidí si spojuje kvalitu potravin se značkami kvality. To ovlivňuje i nakupování a povědomí spotřebitelů. Co si pod kvalitou potravin nejčastěji představují? Hlavně čerstvost a minimum přídatných látek a umělých náhražek.

Nejznámější značkou kvality mezi spotřebiteli je podle výzkumu agentury STEM/MARK z roku 2017 Klasa – své prvenství obhájila s 89 % (u podpořené znalosti). Po ní následuje značka Regionální potravina.

Z výzkumu také vyplývá, že zhruba polovina nakupujících preferuje české potraviny před zahraničními a že za posledních několik let se vnímání kvality českých výrobků zlepšilo. Do TOP 10 českých značek spotřebitelé zařadili právě značku kvality Klasa jako jednu z nejznámějších.

Víte, kolik toho přibližně sní jeden člověk za rok?

  • Mléka se mezi sebou liší především v obsahu tuku a ve způsobu ošetření. Ročně vypijeme a využijeme kolem 60 litrů konzumního mléka.
  • Aby se máslo mohlo nazývat máslem, musí obsahovat mléčný tuk v rozsahu 80–90 %. Ani méně, ani více. Ročně jej spotřebujeme 5,4 kg.
  • Obecně sníme zhruba 12 kg rajčat na hlavu.
  • Uhodnete, kolik je potřeba mléka pro výrobu 1 kg eidamu? Celých 10,5 litru! Celkem spotřebujeme 13,3 kg sýru na osobu.
  • Ročně se v ČR vyrobí přibližně 300 tisíc tun chleba, což je 1 milion kusů denně. Jeden člověk sní zhruba 40 kg ročně.
  • Za jediný rok sníme přes 4 kopy vajec, konkrétně 249 kusů.
  • V roce 2016 se u nás sklidilo 126 434 tun jablek. Ročně pak sníme průměrně kolem 23,7 kg.
  • Jahody se pohybují na hranici spotřeby 2,5 kg na osobu.
  • Obilovin v podobě mouky, krup, vloček či rýže sníme 114,9 kg.
  • Celkově každý z nás sní 80,3 kg masa – od vepřového přes hovězí, skopové, zvěřinu až po drůbeží. Drůbežího masa pak zkonzumujeme téměř 27 kg.

Zdroj: Český statistický úřad – https://www.czso.cz/documents/10180/45565376/2701391701.pdf/0ac2fb94-6722-4b36-92c8-5d047f0953c7?version=1.0

Češi jsou jedlíci, každý „spucne“ 785 kg potravin a vypije 60 litrů mléka

  • Češi jedí stále více. Dokazuje to i statistika Eurostatu, z níž vyplývá, že nadváhu má 48 % žen a 63 % mužů. Navíc jíme více, než je naše skutečná spotřeba. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že ročně každý Čech spotřebuje okolo 785,6 kg potravin, přičemž celková spotřeba potravin v České republice stále stoupá. Podle odborníků se sice už více zamýšlíme nad kvalitou potravin, ale stále máme určité mezery. Kolik toho sníme a jak poznat oblíbené kvalitní potraviny?
  • Ročně vypijeme a využijeme kolem 60 litrů konzumního mléka.
    A jak si vybrat kvalitní mléko? Podle toho, co vám chutná. Mléka se mezi sebou liší především v obsahu tuku a ve způsobu ošetření. Z hlediska tučnosti je nejlepší volbou mléko polotučné. Nejste-li v dietním režimu a nemáte-li zdravotní komplikace, můžete si občas dopřát i mléko tučné. Pokud máte nařízenou dietu nebo trpíte nějakým onemocněním srdce či cév, preferujte mléko polotučné nebo nízkotučné. V obsahu tuku se zásadně neodlišují, ale polotučné je chutnější, protože nositelem chuti je tuk.
    Když bychom se zaměřili na způsob zpracování, nabízí se myslet si, že je čerstvé mléko výživnější než trvanlivé. Nicméně rozdíl v obsahu bílkovin, vitamínů a minerálů mezi čerstvým a trvanlivým mlékem je zcela minimální, protože tepelné ošetření u trvanlivého mléka způsobí ztrátu zmiňovaných látek max. o 10 %.
    Spotřeba mléka za rok | www.akademiekvality.cz

  • Z mnoha spotřebitelských průzkumů vyplývá, že Češi mají rajčata čím dál raději. Podle Českého statistického úřadu dosahovala jejich průměrná spotřeba v roce 1992 přibližně 7 kg, v roce 2016 ovšem již 12 kg. Jedná se také o zeleninu, za kterou Češi ročně utratí nejvíce peněz. Poslední dobou jsou velmi oblíbená drobná cherry rajčátka.
    A jak poznat kvalitní rajče? V uzavřených baleních sice nikdy nepoznáte, jak budou rajčata chutnat, alespoň k nim však můžete přivonět přes malé otvory v obalu. Na chuti rajčat se nejvíce projevuje stádium zralosti při sběru a odrůda.
    Kvalitní rajče vypadá na první pohled svěže a má krásnou červenou barvu. Nemělo by být zvadlé, nahnilé či jinak poškozené. Mnohá dovozová nečerstvá rajčata mají za sebou tisíce kilometrů v uzavřených kamionech, kde během cesty dozrávají, což se projeví nejen na chuti, ale i na zdravotních benefitech. Proto by se měl zákazník zajímat zejména o původ. 
    Spotřeba rajčat za rok | www.akademiekvality.cz

  • Celkem spotřebujeme 13,3 kg sýrů na osobu za rok. Na výrobu jednoho kilogramu eidamu je třeba 10,5 litrů mléka.
    Eidam se řadí mezi polotvrdé sýry. Na řezu je smetanově až sýrově žluté barvy, která by měla být stejnoměrná po celém řezu. „Pokud je sýr moc světlý až bílý, znamená to, že nemusí být dostatečně vyzrálý. V případě, že se vyskytuje bledá barva po okrajích, může se jednat o sůl, která neměla po vysolení eidamu dostatek času na to, aby rovnoměrně prostoupila celým sýrem, a eidam je tedy méně kvalitní,“ vysvětluje Josef Pánek, ředitel závodu Madeta Řípec. „Eidam chutná a voní velmi jemně a čistě mléčně nakysle. Uchovává se v chladných a dobře větratelných prostorách při teplotě od 2–8 °C.“
    Spotřeba sýru na osobu za rok | www.akademiekvality.cz

  • Ročně se v ČR vyrobí přibližně 300 tisíc tun chleba, což je 1 milion kusů denně. Jeden člověk sní zhruba 40 kg ročně.
    A jak by měl vypadat chleba v obchodě? Správný tvar konzumního chleba by měl být pravidelný, neporušený, optimálně klenutý a bez ostrých hran. Kůrka kaštanově hnědá či zlatohnědá, stejnoměrně zabarvená, neporušená, popř. přiměřeně moučená, polotlustá a pružná.
    „Vnitřek chleba neboli střídka by měla být stejnorodá, dobře propečená a zároveň vláčná, velmi pružná (po zmáčknutí se vrátí do původního tvaru), bez trhlin, stínů a vlhkých míst. Špatně propečená střídka se při krájení maže a celý výrobek je náchylný k plesnivění či hnilobě. Výjimkou jsou speciální celozrnné chleby, u nichž je i při velmi dobrém propečení střídka hutná a vlhká,“ doplňuje Jaromír Dřízal se Svazu pekařů.
    Spotřeba chleba za rok | www.akademiekvality.cz

  • Za jediný rok sníme přes 4 kopy vajec, konkrétně 249 kusů.
    V obchodech narazíme na více druhů vajec, důležité je, aby na skořápce byl uveden kód CZ. To pak máte jistotu, že jíte české vejce. Pozor, na obalu může být uvedeno, že jsou vejce z Česka, i když tomu tak není – raději obal otevřete a prohlédněte si kód na skořápce.
    A jaké jsou rozdíly mezi bio vejci a vejci z klecových chovů? Z hlediska složení téměř žádné. Pouze obsah cholesterolu bývá u bio vajec nižší, ale srovnatelně nízký ho mají také vejce z klecových chovů, pokud jsou nosnice krmeny pouze cereáliemi. Ekologický neboli BIO chov je obdobný chovu s volným výběhem, jen krmení pro nosnice musí pocházet z ekologicky vypěstovaného obilí.
    „Vejce z bio chovů mají větší podíl vnitřních vad (krevních a masových skvrn) a špinavější skořápky. To představuje vyšší riziko mikrobiální kontaminace a možného onemocnění. Nicméně z hlediska možnosti chemické kontaminace jsou vejce z bio chovů bezpečnější, protože jsou nosnice krmeny krmivy z ekologického zemědělství,“ říká  Kamila Míková z Ústavu analýzy potravin a výživy.
    Spotřeba vajec za rok | www.akademiekvality.cz

  • V roce 2016 se u nás sklidilo 126 434 tun jablek. Ročně pak sníme průměrně kolem 23,7 kg.
    „Jablka vybíráme nejen očima, ale také čichem. Kvalitní zdravá jablka voní, nejsou potlučená, mají pevnou slupku beze skvrn a měkkých míst. V obchodě musí vždy být na obalu uvedena země původu ovoce a dobří obchodníci uvádějí i jméno konkrétního pěstitele,“ radí Martin Ludvík z Ovocnářské unie. Mějte na paměti, že každá odrůda je chuťově nejlepší jen po určité období v roce.
    Spotřeba jablek za rok | www.akademiekvality.cz
  • Jahody se pohybují na hranici spotřeby 2,5 kg na osobu.
    Po kvalitních českých jahodách je v sezóně velká poptávka. Pěstitelů je ale u nás bohužel málo, protože je tato práce poměrně riziková a náročná. I proto se k nám dováží větší množství jahod, než by bylo optimální.
    „Kvůli dlouhému a nevhodnému skladování a předčasné sklizni mají totiž horší kvalitu i chuť. Navíc někteří prodejci zneužívají velkou poptávku po tomto oblíbeném ovoci a označují dovezené jahody jako české,“ upozorňuje Ing. Martin Ludvík z Ovocnářské unie ČR.
    Nicméně přesto máme určitou šanci tento klam prokouknout. Na první pohled jsou tuzemské jahody čerstvé, lesklé, bez otlaků a povadlých kališních lístků. České jahody bývají obvykle menší než jahody dovozové. Vždy jsou prodávány ve vhodném, čistém, pevném a nepoužitém obalu.
    Spotřeba jahod za rok | www.akademiekvality.cz

  • Obilovin v podobě mouky, krup, vloček či rýže sníme 114,9 kg.
    Kvalitní mouka má typickou vůni a neobsahuje žádné cizí pachy. Její uživatelské schopnosti se poznají podle označení na obalu. Světlé mouky jsou vhodné na pečení, tmavé mouky zase obsahují více vlákniny. Ať chceme, či nechceme, nejrozšířenější a také z uživatelského hlediska nejpříznivější je pšeničná mouka. Mouky z dalších zrnin mají své typické vlastnosti a výživovébenefity. Nemohou ale nahradit pšeničnou mouku. Mimo jiné je také třeba upozornit na nevhodnost příliš hrubých celozrnných mouk nebo mouk s velkými částicemi otrub. Mohou působit potíže v zažívacím traktu, například poškozením střevní stěny a následným zánětem. Dětem a seniorům by se měly podávat spíše světlé mouky. Celozrnné mouky i otruby by měly býtjemně mleté.
    Spotřeba obilovin za rok | www.akademiekvality.cz

  • Celkově každý z nás sní 80,3 kg masa – od vepřového přes hovězí, skopové, zvěřinu až po drůbeží. 
    Drůbeží maso je spotřebiteli velmi oblíbené a to se promítá do růstu jeho spotřeby. V roce 2015 byla spotřeba drůbežího masa v ČR na úrovni 26 kg na jednoho obyvatele a v roce 2016 dosáhla úrovně téměř 27 kg. Předpoklad je, že jeho spotřeba i nadále poroste. Z dostupných informací vyplývá, že zákazníci radši sáhnou po chlazeném mase namísto masa zmraženého. Odhadem podíl chlazeného masa na pultech přesáhl hranici 80 %. Současní spotřebitelé preferují drůbeží díly a výrobky s vyšší přidanou hodnotou na rozdíl od celých kuřat.
    Stále častěji se můžete na pultech našich obchodů setkat i s drůbežím masem z dovozu. Největší podíl dováženého drůbežího masa je z Polska. Současně roste i vývoz drůbežího masa a nejčastěji směřuje na Slovensko. Výroba v ČR saturuje náš trh z cca 60 %, dovoz asi ze 40 %. „Dovážené drůbeží maso mnohdy není nejkvalitnější, může být např. chlazeno vodou a v mase je pak vyšší množství absorbované vody, za kterou spotřebitel platí cenu jako za maso. Při dovozu ze třetích zemí (např. Brazílie) může být drůbež krmena masokostní moučkou a nemusí být splněny náročné požadavky na welfare kuřat při chovu. V případě českých kuřat to není možné, protože se dodržují právní předpisy ČR a EU a jejich plnění se pravidelně kontroluje,“ vysvětluje odborník František Mates ze Sdružení drůbežářských podniků.
    Spotřeba drůbežího za rok | www.akademiekvality.cz

Za rok sníme přes pět metráků jídla. Vítězem jsou brambory, boduje i pečivo a vepřové maso

Co tedy vlastně jíme a jaké množství potravin projde útrobami (téměř) každého z nás za rok? Samozřejmě záleží na způsobu života a prioritách, nicméně hodnocení jídelníčku průměrného Čecha podle Českého statistického úřadu hovoří za všechno.

Jíme zkrátka stále víc

Data za rok 2019 ještě sice nejsou zveřejněna, ale nelze předpokládat, že se chování Čechů změnilo až tak výrazně, aby nebylo možné hovořit o tabulce, vypovídající o spotřebě potravin a složení jídelníčku v roce 2018.

Co se z takových zpráv dá vyčíst?  Například skutečnost, že spotřeba téměř všech druhů potravin se zase alespoň mírně zvedla. V roce 2018 jsme tedy jedli více než o rok dříve a těžko si budeme budeme nalhávat, že v roce 2019 přišel zlom, který tento vývoj zvrátil.

Podívejme se tedy na některá čísla trochu podrobněji.

Pečivo si neodepřeme

Asi nikoho příliš nepřekvapí, že jsme přeborníky ve spotřebě pšeničného pečiva. Rohlíky a housky prostě vedou. Ostatně stačí se podívat do kteréhokoliv nákupního košíku v supermarketu. V kolika z nich toto zboží bude chybět? Můžeme si tedy pamatovat, že každý z nás sní za rok v průměru 51,3 kg takového pečiva (!) a toto číslo navíc od roku 2015 neustále stoupá.

Je ale také pravda, že rekordu dosáhli Češi v roce 2011, kdy šlo o plných 57,2 kilogramů. Po poměrně strném poklesu až na 47,9 kg právě v roce 2015 se trend spotřeby této potraviny opět obrátil.
Na druhém místě mezi pekárenskými výrobky se umístil chléb, kterého za rok spotřebujeme průměrně 39,3 kg.

Tady se hodnoty s mírnými odchylkami drží již mnoho let na prakticky stejné úrovni.

Vepřo knedlo zelo

Jak lze očekávat, mezi masem vede u Čechů stále vepřové maso, a to ve sledovaném roce, s výsledkem úctyhodných 43,2 kilgramů.

Na druhém místě se pak s velkým odstupem umístila drůbež (28,4 kg) a pomyslný bronz bralo maso hovězí s průměrnou spotřebou 8,7 kg na každého jednoho z nás. Nejméně jsme konzumovali telecí maso (cca 0,1 kg) skopové (0,4 kg) a králičí (0,6 kg).

Ani zvěřina s jedním kilogramem nijak výrazně neoslnila. Zajímavá je také skutečnost, že oproti předchozímu roku se spotřeba masa zvedla, kromě telecího, zvěřiny a králičího masa.

Je to škoda, protože například dietetické vlastnosti králičího masa jsou velmi dobré a jeho větší konzumace by národu určitě neuškodila. Hovoříme-li o masu, neměli bychom zapomenout ani na ryby. Těch se na našich talířích objevilo 5,6 kilogramů.

Mléko a vajíčka

Jestliže spotřeba pečiva a masa mírně roste, v případě mléka a výrobků z něj je trend ve většině případů opačný, i když jde o desetiny procenta. Z jednotlivých druhů na trhu dostupných mlék samozřejmě drtivě vede mléko kravské s 59,6 litry na osobu.

Kozí mléko se drží od roku 2009 na 0,1 litru na osobu a rok, což je skutečně zanedbatelné číslo. K samotnému mléku musíme připočítat také výrobky z něj, jako jsou sýry (13,4 kg na osobu za rok 2018), tvaroh (4,5 kg) a tak zvané ostatní mléčné výrobky s 34,9 kilogramy za rok.

Vajíček jsme spotřebovali 14,6 kilogramů, což je v přepočtu 263 vajíček na hlavu.

Něco mastného…

Do jídelníčku samozřejmě patří i tuky, i když bychom měli jejich spotřebu omezovat. Úplně se bez nich ale neobejdeme. Každý z nás v roce 2018 spotřeboval 27,3 kg tuků a olejů, z toho 5,1 kg másla, 4,4 kg sádla a 17,7 kg rostlinných tuků a olejů.

Vitamíny pro zdraví

Ovoce a zelenina jsou v jídelníčku nepostradatelné a přiznejme si, že bychom jich mohli konzumovat přece jen více. Pokud vezmeme v potaz ovoce mírného pásma, tedy naše “domácí”, kterého spotřebujeme dohromady bez tří desetinek půl metráku, pak se asi nebudeme divit, že jsou na špici jablka, a to dokonce s 23,9 kilogramy.

Možná ale trochu překvapí místo druhé, které patří – švestkám s rovnými šesti kilogramy a na třetím místě stanuly hrušky (3,3 kg).

Jižní ovoce se – co se celkové spotřeby týká – také snažilo (36,4 kg) a největší úspěch u zákazníků měly v obchodech pomeranče a mandarinky, kterých jsme spotřebovali 12,4 kg, následované banány s 12,2 kg.

Bez brambor to nejde

Jednoznačnými vítězi pomyslné soutěže se staly brambory, kterých Češi ve sledovaném roce snědli 67,7 kilogramů, a špatné to nebylo ani celkově se zeleninou, která dohromady představuje 87,1 kilogramů (nejvíce rajčata (11,8 kg), cibule (11 kg), melouny (8,1 kg), mrkev (7,1 kg) a zelí (6,8 kg). Češi ale také snědli po třech kilech luštěnin a hub.

Část světa, do které patří i Česká republika, bojuje s rok od roku vzrůstající obezitou, proti níž brojí lékaři i další odborníci. Podívejme se tedy na složení potravin, které v průběhu roku zkonzumujeme, a pokusme se zamyslet.

Opravdu je potřeba sníst toho tolik a jak to vypadá se složením našeho jídelníčku, zvláště připočítáme-li ještě 34,8 kg cukru? Že jsme toho tolik nesnědli? Možná ne a možná si to jen neuvědomujeme.

Každopádně někdo to spotřebovat musel – třeba i za nás…

Denně sníme téměř 30 kostek cukru. Naučte se ho přijímat střídmě

Tušili jste, že průměrná denní spotřeba cukru je zhruba čtvrt kilogramu na osobu? Vzhledem k tomu, že má nulovou výživovou hodnotu, je to až zbytečně moc.

Ideální denní příjem by totiž neměl překročit 25 gramů. Česká republika eviduje přes 1 milión Čechů, kteří se musí léčit s obezitou.

Na nové trendy ve stravování reagují výrobci, kteří ve svých produktech cukr značně omezili nebo úplně vyřadili.

Omezování příjmu cukru v potravě i nápojích je skutečně hodně aktuálním trendem. Jak se říká, všeho moc škodí, a o cukru to platí dvojnásob. Pravdou je, že lidskému tělu by úplně stačilo přijímat cukr pouze z ovoce. I s tím to však můžete přehnat.

„Ovoce je především zdrojem fruktózy, jejíž obsah závisí na stupni zralosti daného plodu. Fruktóza má např. oproti glukóze odlišný metabolismus. Zatímco glukóza se v těle na tuk mění z 5 %, fruktóza až z 40 %.

Jednoduše řečeno – fruktóza se v těle až příliš snadno přeměňuje na tuk,“ říká nutriční a výživová specialistka, Kristýna Ostratická. Rozhodně však nejde o to ovoce nejíst, stále je zdrojem spousty vitamínů, vlákniny a dalších prospěšných látek.

„V dnešní době, kdy jsou velmi trendy smoothie, fresh nápoje a různé druhy džusů do sebe můžeme nevědomky dostat mnohem větší množství ovoce, než bychom měli, a proto je potřeba se i nad jeho příjmem v rámci dne zamyslet,“ doplňuje.

Rozeznáte bílou od hnědé?

Ještě stále existují lidé, kteří si myslí, že ideální náhražkou bílého cukru je ten tmavý. Jediný rozdíl mezi nimi je však právě barva. Zatímco bílý cukr prošel procesem odstranění melasy, v tom tmavém se ho ještě kapka drží. Barva cukru totiž není ukazatelem, z jaké je suroviny, nýbrž jakým prošel výrobním postupem.

Pokud by hnědý třtinový cukr prošel rafinací stejně jako ten bílý, byl by od řepného k nerozeznání. „Na trhu je dnes již opravdu velké množství nejrůznějších přírodních sladidel, z nichž některé jsou dokonce úplně bez kalorií. Nejznámější je asi stévie – nekalorické sladidlo, které neovlivňuje uvolňování inzulinu, a přitom je 300 x sladší než cukr.

Oproti cukru má naopak řadu prospěšných účinků na lidský organismus,“ říká nutriční a výživová specialistka. Stévii můžete koupit jako rostlinku a používat její listy nebo je k dostání již ve formě tabletek, prášku či koncentrátu. Teprve nedávno se u nás na trhu objevil také erythritol a xylitol.

Obě sladidla jsou přírodního původu s nízkým glykemickým indexem i obsahem kalorií.

Dovolte si cukr po rozumných dávkách

Sladíte si kávu pravidelně alespoň lžičkou cukru? Když se cítíte bez energie, máte potřebu nakopnout se čokoládou? Váš pitný režim spočívá v popíjení džusů či sladkých limonád? Dost možná si tak ani neuvědomujete, kolik cukru do svého těla dostáváte.

Jeho nadměrná spotřeba je často dost nevinná, po velkých dávkách ho totiž konzumujeme v nejrůznějších produktech i nevědomky, např. v párcích nebo chlebu.  „Cukr je v posledních letech na radaru českých spotřebitelů.

Rolí nás výrobců, zdravých kategorií potravin, je nabídnout lidem jejich oblíbené výrobky s nižším nebo nulovým množstvím cukru a nechat výběr na nich.

Jsme pyšní na to, že se našemu vývojovému oddělení podařilo vyvinout první křupavé mysli bez přidaného cukru, a to díky použití vlákniny z kořene čekanky,“ říká Martin Jahoda, syn zakladatele a spolumajitel firmy Emco. V jejich portfoliu najdete nejen spoustu druhů sypaného mysli, proteinové tyčinky nebo Super nápoj jahoda & banán, které neobsahují žádný přidaný cukr.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector