Sója a zdraví – alternativní názor

Není to tak dávno, co se sója těšila přízni všech, kdo chtěli žít zdravě. Dát si místo sekané z masa plátek tofu bylo důkazem toho, jak to člověk myslí odpovědně s planetou i svým zdravím. Sója zaplavila obchody i kuchyně a skoro se jí nedá vyhnout. Je tu pokaždé, když je třeba v potravinách nahradit maso nebo mléko.

Lidé ve vyspělých zemích světa konzumují sóji víc než kdy jindy v minulosti. Luštěnina původem z Číny je natolik všudypřítomná, že jsme ji skoro přestali vnímat. Navíc netušíme, že si můžeme škodit. A dost často vlastně ani nevíme, že kupujeme potraviny, v nichž je sója přidaná. Zahraniční výzkumy tvrdí, že ji v nějaké formě obsahují skoro tři čtvrtiny výrobků prodávaných v supermarketech.

Stále víc studií z posledních let však přináší důkazy o negativních důsledcích konzumace sóji. Nejsou zrovna banální. Obezřetnost je namístě zejména u dětí, ale nejen u nich.

Za určitých okolností může být sója riziková pro mladé ženy nebo ženy v období během přechodu a po něm. A to i přesto, že právě tato plodina bývá tradičně doporučována jako „přírodní“ léčba na potíže spojené s klimakteriem.

Před jejím nasazením je vždy namístě probrat svůj stav s lékařem, obsahuje totiž látky, které na sebe vážou vápník. A právě to je pro ženy v období přechodu rizikové, protože se u nich vlivem hormonálních změn zhoršuje stav kostí.

Studie provedené na zvířatech navíc ukazují, že by konzumace sóji mohla souviset s předčasným nástupem pohlavní dospělosti (pubertou) či poruchami vývoje plodu ještě během gravidity.

Pro využití sóji v minulosti hrálo hned několik faktorů. Je poměrně levná a také bohatá na živiny. Syrové sójové boby v množství 100 gramů obsahují 446 kalorií, 36 % bílkovin, 30 % sacharidů a 22 % tuků, což je třeba ve srovnání s vepřovým bůčkem víc než příznivé. Navíc sója obsahuje vlákninu, železo, mangan, fosfor, vitaminy skupiny B, vitamin K, hořčík i zinek.

„Sója je velkým zdrojem aminokyselin, a to i těch, které si naše tělo nedokáže samo vyrábět, a je nutné je získávat ze stravy,“ popisuje internista Lukáš Zlatohlávek, který působí na III. interní klinice 1. LF UK a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, autor odborné publikace Klinická dietologie a výživa.

Podle něj ale automaticky neplatí, že by sója byla plnohodnotnou náhražkou masa. Mimo jiné proto, že některé nezbytné aminokyseliny jsou pouze živočišného původu. „Člověk je přirozeně všežravec a měl by se stravovat vyváženě. Proto by sója určitě neměla nahrazovat maso,“ dodává.

Pokud se ale někdo stane vegetariánem nebo veganem, má v jeho jídelníčku místo, protože jde o významný zdroj mnoha živin.

Jenže sója také obsahuje tzv. endogenní disruptory, například již fytoestrogeny, které ovlivňují lidský hormonální systém, a právě v tom je její riziko.

Estrogen není pro děti

“Při vysoké konzumaci výrobků ze sóji mohou nastat problémy se štítnou žlázou, protože obsahuje přírodní toxické látky – goitrogeny, které na ni působí negativně. Pro děti a muže je nevhodná vysoká konzumace také z důvodu přítomnosti tzv.

fytoestrogenů, které mohou do určité míry působit jako lidské estrogeny,“ vysvětluje profesorka Jana Dostálová, která se na Vysoké škole chemicko-technologické specializuje na analýzu potravin a je odbornou garantkou edukační iniciativy Vím, co jím.

Právě děti by neměly dostávat sóju ve velkém. „Dávat kojencům a dětem estrogen nikdy není dobrý nápad,“ popsala magazínu American Scientists Retha Newboldová, evoluční bioložka, která působí na National Institute of Environmental Health Sciences.

Podle ní už existuje dostatek studií uskutečněných na zvířatech, které ukazují na možnou souvislost mezi konzumací sóji a snížením plodnosti u samic a předčasným nástupem pohlavní dospělosti.

Také se objevují výzkumy ukazující možnou souvislost mezi příjmem sóji a vznikem vývojových poruch u mláďat během nitroděložního vývoje, či dokonce rozvojem některých typů rakoviny.

V budoucnu lze podle Newboldové očekávat další studie, a to zejména dlouhodobé a prováděné na lidech. To, že něco platí u zvířat, například u myší nebo potkanů, totiž ještě automaticky nemusí platit u člověka.

Popletené mléko

Nevhodné látky, které sója obsahuje, jsou rizikové zejména tehdy, pokud jí jíme dlouhodobě hodně. „Zařazovat ji do jídelníčku bychom měli pouze pro zpestření. O výrobcích ze sóji tedy platí: ano, ale v rozumné míře,“ shrnuje Jana Dostálová.

Stejně bychom měli přistupovat k takzvanému sójovému mléku, které rozhodně není vhodnou náhradou kravského mléka a výrobků z něho.

„Sójové nápoje, nesprávně označované jako sójové mléko, mají zcela jiné složení, které nemohou v dostatečném množství dodat živiny obsažené v mléce,“ upozorňuje profesorka Dostálová.

Právě představa, že toto sójové „mléko“ může plně nahradit mateřské mléko nebo dětskou kojeneckou výživu, je podle ní zcela mylná, byť se někteří rodiče domnívají, že jde o „zdravější“ variantu, protože je původem rostlinné, nikoliv živočišné povahy.

Při pohledu na skutečnost, že sója negativně ovlivňuje lidskou plodnost, je ale třeba brát v úvahu fakt, že není jediná. Jako endogenní disruptory totiž působí také některé chemické látky, se kterými se běžně setkáváme. Jsou to například změkčovadla plastů či některé látky v kosmetice.

Jednotlivé záškodníky je dost obtížné oddělit, a tudíž není možné sóju jednoznačně obvinit z toho, že je jedinou příčinou těchto zdravotních problémů. Týká se to třeba vztahu mezi konzumací sóji a vznikem rakoviny prsu. Tyto nádory jsou sice často hormonálně podmíněné, a tak je možné teoreticky uvažovat o tom, že zde sója mohla mít negativní efekt.

Neznamená to ale, že ten, kdo jí sóju, zemře na rakovinu.

Je sója opravdu tak zdravá potravina?

Potravina budoucnosti. Tak se o sóje psalo někdy před dvaceti lety, když Češi tuto luštěninu znovobjevili.

Tehdy se o ní mluvilo v superlativech coby o ideální náhražce masa, prevenci proti rakovině a vůbec jídle, které je ideální a zdravé a působí prakticky jako prevence všech civilizačních chorob.

V poslední době se však čím dál víc objevují články a názory, že to s tou „zdravostí“ sóji nebude až tak žhavé. Ba spíš naopak.

„Sóju by neměly jíst malé děti.“
„Má spoustu fytoestrogenů, což u mužů může způsobovat neplodnost.“
„Sójové boby jsou vyloženě jedovatou potravinou.“
„Evropané mají na sóju alergické reakce, protože na ni nejsme zvyklí.“

„Je špatně stravitelná…“

A to jsou jen některé z mnoha argumentů, které se stále častěji vynořují a boří mýty o tom, že sójové potraviny jsou zdravé. Kde je pravda? Pojďme se nejdřív podívat na to, co sója ve skutečnosti obsahuje.

Sója je ideální náhražkou masa

Má vysoký obsah bílkovin, tak vysoký, že si díky ní vegetariáni velmi často nahrazují maso. V podstatě se dá říct, že malý balíček sóji obsahuje tolik bílkovin, kolik by jinak člověk snědl, jen kdyby spořádal dva kilogramy masa najednou.

Navíc na rozdíl od masa neobsahuje cholesterol, takže nepoškozuje cévy ani slinivku. Také obsahuje hodně vitaminu a minerálů: železa, draslíku a vápníku, plus vitaminy skupiny B, které mají pozitivní vliv na nervy. A také obsahuje řadu rostlinných estrogenů, tedy v podstatě fyto-hormonů, což je prospěšné zejména pro ženy v menopauze.

Autor: SXC

Sóju, nebo rohlík? Pro dítě je lepší sója

Právě vysoký obsah rostlinných estrogenů je důvodem, proč se sója nedoporučuje kojencům a tedy ani kojícím ženám. A také ne mužům a ženám, kteří se snaží přivést na svět potomka. Ze sóji se totiž prý uvolňuje látka, která snižuje kvalitu spermatu.

Web www.nazeleno.cz dokonce cituje doktora Mikea Fitzpatricka, toxikologa z Nového Zélandu, který přepočítal, že vzhledem k váze novorozeňat se jim do těla jen díky vypití sójového mléka dostane obsah pěti antikoncepčních pilulek denně. „Při tomto množství hrozí poškození nervového systému a štítné žlázy,“ cituje web zahraničního toxikologa.

Sója zůstává zdravou potravinou, ale ne pro kojence

Vladimíra Strnadelová z Institutu celostní medicíny, která se dlouhodobě věnuje právě výživě, však říká: „Jistě, budeme-li se dívat podrobně na každou potravinu a rozebírat ji, najdeme vždycky pro a proti. Teď mám ale pocit, že se v případě sóji trochu jedná o hon na čarodějnice. Sója je zdravá potravina, na tom se nic nemění, člověk ovšem nic nesmí přehánět.“

• obsahuje kvalitní bílkoviny a tuky
• má celé spektrum vitaminu B a minerálů jako je železo a vápník
• nahradí maso, aniž by poškozovala cévy
• neobsahuje nebezpečný cholesterol

Na druhou stranu ale:

• v podobě sójových bobů je špatně stravitelná
• neměly by ji jíst malé děti do 1 roku věku (kojenci a tedy ani kojící matky)
• existuje tu riziko vzniku alergií

Podle lékařky by sóju skutečně neměly jíst děti do jednoho roku věku, ty by v ideálním případě měly být pouze kojené. A také bychom neměli jíst samotné sójové boby, protože ať už v jakékoliv úpravě, jsou poměrně těžce stravitelné. Což už se ovšem netýká výrobků z nich jako je tempeh a podobně.

Autor: SXC

Sója jako boby zdravá moc není, teprve upravená ve formě tempehu a podobných potravin, je zdraví prospěšná

„Pokud ale pominu tyto dvě základní pravidla, pak je sója zdravá. Není důvod ji nějak omezovat ve stravě. A zvěsti o tom, že má sója způsobovat neplodnost, to je nesmysl. Číňané ji jedí tisíce let a máme snad někdo pocit, že by čínský národ byl neplodný?“ kroutí hlavou lékařka Vladimíra Strnadelová.

Zároveň nepopírá, že na sóju vznikají alergické reakce. Stejně jako třeba na arašídy nebo na jiné potraviny.

Pro ty, co alergii nemají, je však podle ní každodenní přísun sójových potravin, jako je mléko, tempeh či sójové maso, naprosto bez problémů a naopak: má jen kladné zdravotní účinky.

Týká se to hlavně produktů, které byly upravovány fermentací – jsou snáz stravitelné a zdravé. „Sóji se není třeba bát, na jejích kladných zdravotních účincích se nic nezměnilo,“ uzavírá lékařka. 

BÍLKOVINY ZDRAVĚ A SNADNO

Odkud berete bílkoviny? Jejich hlavními zdroji v rostlinné říši jsou luštěniny a obiloviny.

Slušnou porci proteinů skýtají také ořechy a semena (díky obsaženému tuku jsou však kaloricky vydatná – ale kvalitní ořechy v malých dávkách vám jen prospějí), sušině jich má slušné procento i některá listová zelenina, jenž je ovšem z velké části tvořena vodou.

Pojďme se dnes kouknout na zoubek luštěninám. Většina z nich má okolo 20% bílkovin a také dostatek kvalitních sacharidů, které zasytí na dlouhou dobu.

I přes jejich výživovou prospěšnost je však jejich spotřeba v tuzemsku velice nízká – průměrný Čech sní jen okolo 2,5 kg luštěnin za rok.

Ve státech Latinské Ameriky nebo v největší světové „pěstírně“ luštěnin – v Kanadě – je to mnohem více. 

Nejde začít jinak, než sójou. Ta dnes platí za jednu z nejpěstovanějších surovin vůbec. Velká část její produkce se však pěstuje jako krmivo pro dobytek. Pro mnohé je strašákem její genetická modifikace. V Evropě jsou však pravidla pro GMO potraviny přísná a jejich přítomnost je nutné uvádět na obalech.

Etikety studuju dost podrobně a především ve zdravých výživách jsem se ještě s výrobkem z GMO sóji ještě nepotkal. V každém případě sója platí – dost možná neprávem – za symbol vegetariánství.

Vyrábí se z ní řada polotovarů, o kterých budou následující řádky, i hotových výrobků, jako jsou sójové mléko, jogurty, majonéza či různé pomazánky.

Tím nejznámějším produktem je sojové maso. Jde o potravinu hodně zpracovanou a tudíž z výživového hlediska nejméně vhodnou – a nic na tom nemění vysoký obsah bílkovin a prakticky žádný tuk. Správně připravené a ideálně namarinované sojové maso lze použít v mnoha klasických receptech – do gulášů, těstovin, „číny“, plátky na letní grilování. 

Výživově lépe je na tom tofu. V přirozeném stavu má bílou barvu a bezvýraznou chuť, umožňující širokou paletu využití. Rozmixováním se sladkým ovocem z něj udělaté chutné dezerty, s přidanou vodou výživné kokteily, s olejem a kyselými okurky zase rostlinnou majonézu či tatarku.

Ochucené varianty tofu se hodí do slané kuchyně. Nejčastěji to jsou různé asijské recepty, kdy se orestuje se zeleninou, arašídy a kořením a podává s rýží nebo rýžovými nudlemi. Stejně jako dobře zafungují orestované v těstovinách.

Na drobné kostičky pokrájené uzené tofu po pár minutách smažení dostane křupavou kůrčičku, která se hodí ke kysanému zelí s bramborovými knedlíky a haluškami nebo třeba společně s pokrájenými olivami a sušenými rajčaty do špaget.

Společně s namočenými kešu oříšky a pastou miso se z něj dá rozmixovat skvělá paštika. Koupit se dají také tofuburgery, které se šiknou mezi chleba nebo housku k svačině, nemluvě o celé řadě hotovek. Pokud jste labužníci, vyzkoušejte naložit uzené tofu jako hermelín nebo do slaného nálevu – pak zastane roli „veganského „balkánu“ v salátě.

Méně známým sójovým výrobkem je tempeh, pocházející z jihovýchodní Asie. Tyhle sójové boby prorostlé ušlechtilou plísní mají díky fermentačnímu procesu výbornou stravitelnost a řadu cenných látek navrch.

Poprvé vyzkoušejte raději hnědý, po oříšcích chutnající uzený či marinovaný tempeh. Výborný je do těstovin i s bramborami, ale především do rizot či krup. Uzený ale dobře chutná i jen tak s chlebem a hořčicí.

Zajímavostí je, že tempeh lze vyrobit i z jiných surovin, než je soja – např. cizrnový a také kombinaci soji s hnědou rýži.

Pojďme už ale nechat soju sojou a věnovat se také dalším luštěninám.

Ještě předtím si však prozraďme pár rad. Omezit nadýmání pomůže vydatné namáčení přes noc, vodu poté slijeme a doplníme čerstvou.

V případě soji nebo cizrny si můžeme pomoci také mechanickým zbavením slupek mnutím mezi dlaněmi. Snížit nadýmavost pomohou některé bylinky (saturejka, tymián), dobu vaření pak lžička jedlé sody.

A rozhodně se nemusíte bát osolit luštěniny hned na začátku vaření.

Nejvíce oblíbenou tuzemskou luštěninou je čočka. U nás je doposud nejpopulárnější čočka hnědá. Mezi klasická česká jídla z ní patří čočková polévka a čočka na kyselo.

Na její pozice se stále více tlačí její červená sestra, která se nemusí namáčet a rychle se uvaří. To z ní dělá skvělého kandidáta na rychlou krémovou polévku. Uvařte si jí rovnou více a přebytek můžete nalít do forem na led a využívat na zahuštění.

Když jste si ji neudělali do zásoby, na zahuštění v malém rendlíku na druhé plotýnce ji budete mít za 19 minut taky a pak ji stačí jen rozmixovat.

Nebo vyzkoušejte dhál – osmahněte indické koření, přidejte čočku a horkou vodu a postupně i různou zeleninu tak, aby za půl hodinky, kdy se čočka rozvaří, bylo vše akorát. Podávejte s rýží.

Také fazole se mohou pochlubit celou řadou druhů. Menší odrůdy, jako jsou adzuki nebo mungo, se osvědčí ke klíčení. Větší fazole (bílé, navy, pinto, černé oko, červené, černé…

) se šiknou třeba do polévek, vege burgerů nebo „mexických“ receptů – s orestovanou cuketou, rajčetem a pikatním kořením jsou rychle připraveným a sytým jídlem k pečivu, nebo jako náplň do wrapů či tortill.

Pokud stojíte o „masovější chuť, přidejte do receptu hned na začátku ještě na drobné kostičky pokrájené uzené tofu.

Cizrna neboli římský hrách dobře chutná ve sladké i slané variantě. Rozmixovanou s datlemi nebo jiným sušeným ovoce z ní vykouzlíte dezertní kuličky, naslano se nejčastěji připravuje v podobě karbanátků falafel a pochopitelně jako pomazánka hummus.

Nebojte se experimentovat s jejím receptem – překvapivě dobře chutná, když místo cizrny (částečně i úplně) použijete pečenou červenou řepu nebo dýni hokaidó. Upečená s kořením poslouží jako zdravé zobání k večerní pohodě a vděčná je i cizrna na paprice, kdy se její část rozmixuje s rostlinnou smetanou na hustou omáčku.

Podobným postupem dostaneme také cizrnový guláš – část cizrny rozmixujte z trochou vody, odlehčit jej můžete přidáním uvařené brambory, mrkve nebo v sezóně syrové cukety. Cennou surovinou může být i zbylá voda z vaření cizrny.

Když se zredukuje dalším povařením na správnou konzistenci, dá se využít i místo vaječného bílku – třeba s olejem na domácí majonézu nebo s moučkovým cukrem na sladké pusinky. 

Posledním druhem luštěniny, o kterém bude řeč (nepočítaje arašídy, které u nás platí spíše za oříšky), je hrách. Naklíčený opražený coby pučálka patřil mezi tradiční pokrmy našich předků, stejně jako hrachová kaše nebo zapečený s kroupami v podobě šouletu.

Stejně jako další luštěniny je pak vděčným základem domacích pomazánek – stačí přidat česnek, majoránku a nadrobno pokrájenou jarní cibulku. Vyzkoušet jej můžete třeba v exotické podobě s curry pastou a kokosovým mlékem.

Veganští sportovci také ocení hrachový protein, který nabízíme v BIO raw kvalitě. 

Sójové texturované výrobky vs. maso

 

Ing. Karolína Fourová, Ing. Hana Málková

První pokusy o výrobu sójových texturovaných výrobků, někdy nesprávně nazývaných také sójové maso, začaly ve Spojených státech již v roce 1960. Nový produkt se ale nestal příliš úspěšným a na potravinářský trh expandoval až o deset let později, kolem roku 1970. V českých kuchyních se tak se sójovým výrobkem, jako náhradou klasického masa, začalo experimentovat před více než dvěma desetiletími.

Sójové “maso” se vyrábí ze sójové mouky nebo sójového koncentrátu s vysokým obsahem bílkovin (alespoň 50 %) a můžete ho koupit například v podobě plátků, kostek, nudliček nebo granulátu. Zařazení sójových alternativ masa do jídelníčku přináší konzumentům řadu benefitů.

Sójové “maso” může sloužit jako zdroj bílkovin, má nižší energetickou hodnotu než většina druhů masa jatečných zvířat, jelikož neobsahuje téměř žádný tuk, a je také zdrojem vlákniny, jejíž nedostatečný příjem je stále problematickou částí jídelníčků české populace.

Výhodou je také nepřítomnost cholesterolu.

Konzumace sójových náhražek masa ovšem může mít také řadu nedostatků, které mohou znamenat problém u osob, které nekonzumují maso jatečných zvířat vůbec, jako jsou například vegetariáni nebo vegani.

Ačkoliv jsou sójové výrobky zdrojem bílkovin, jedná se o bílkoviny neplnohodnotné a kvalitou se živočišným bílkovinám nevyrovnají.

V sójových výrobcích je sice obsaženo železo a jiné minerální látky, vzhledem k obsahu antinutričních látek je však využitelnost těchto životně důležitých prvků významně snížena.

Železo v živočišných produktech je vázáno v krevním barvivu hemoglobinu, tedy pro lidské tělo v přirozené formě, a proto je jeho dostupnost organismu vysoká. V rostlinných produktech je železo vázáno v tzv.

formě “nehemové”, což znamená, že není součástí krevních barviv, a proto je pro lidské tělo dostupné podstatně hůře. Z tohoto důvodu nemohou rostlinné zdroje plnohodnotně příjem železa pokrýt a dlouhodobý nedostatek železa ve stravě může vést k anémii.

Významným živočišným zdrojem železa je červené maso nebo například játra, která jsou mimo jiné bohatým zdrojem vitaminu A, proto není na škodu je jednou za čas do jídelníčku zařadit.

Kromě železa jsou živočišné produkty, zejména maso a vnitřnosti, zdrojem vitaminu B12, neboli kobalaminu. V rostlinných produktech však tento vitamin chybí. Nedostatek vitaminu B12  se projevuje chudokrevností, zhoršováním paměti a duševní výkonnosti, může vést i k řadě dalších problémů.

• Porovnání sójového „masa“ s masem jatečných zvířat
• +  Nepřítomnost tuku a cholesterolu
• +  Nižší energetická hodnota
• +  Přítomnost vlákniny
• –    Nižší kvalita bílkovin
• –    Malá využitelnost železa
• –    Nepřítomnost vitaminu B12
• –    Horší senzorické vlastnosti (nevýrazná chuť, vůně, houbovitá textura)
• –    Přítomnost antinutričních látek

Další skupinou výrobků, jejíž sortiment se stále rozrůstá, jsou sójové alternativy masných výrobků. Můžete se tak setkat se sójovými párky, salámy, sekanou a řadou dalších napodobenin.

Oproti masu sóje schází výrazná chuť a vůně, senzorické vlastnosti sójových výrobků jsou proto vylepšovány různými druhy koření a jiných dochucovadel.

Sójové náhrady masných výrobků se jim snaží přiblížit nejen tvarem, chutí a vůní, ale ani jejich složení není vždy zcela vhodné.

Ačkoliv se sójovými párky přijmete většinou méně tuku než v případě jejich masných předloh, například v případě sójového karbanátku nebo sekané vyjde vynechání masa téměř nastejno, a to jak v obsahu tuku, tak v otázce přijatých kalorií.

Je důležité sledovat složení konkrétního výrobku a zaměřit se mimo jiné na druh obsaženého tuku.

Často se můžete setkat s použitím řepkového oleje, což lze určitě hodnotit pozitivně, a v porovnání s živočišným tukem obsaženým v klasických masných výrobcích si určitě přilepšíte a dodáte tělu i příznivé nenasycené mastné kyseliny.

Mnohdy je však situace horší a ve výrobku narazíte na tuk s nevhodným složením mastných kyselin, dokonce je možné se setkat i s výrobky, které obsahují částečně ztužené tuky bohaté na škodlivé transmastné kyseliny.

Někdy mohou sójové alternativy masných výrobků obsahovat také vejce nebo mléčné produkty, případně pšeničný lepek, proto pokud trpíte některým z potravinových omezení, rozhodně u sójových výrobků čtěte pozorně složení.

Maso a sójové alternativy masa (hodnoty jsou uvedeny na 100 g)
Energie (kJ)	Bílkoviny (g)	Tuky (g)	Sacharidy (g)	SAFA (g)	Cukry (g)	Vláknina (g)
Hovězí maso kýta syrová	490	22	3	0	1	0	0
Hovězí maso plec syrové	600	20	7	0	3	0	0
Hovězí maso mleté syrové	950	18	17	0	8	0	0
Vepřové maso panenka syrová	480	20	4	0	2	0	0
Vepřové maso krkovice syrová	930	19	16	0	7	0	0
Kuřecí prsa bez kůže syrová	430	23	1	0	1	0	0
Sójové kostky, plátky, granulát (v uvařeném stavu)	450	19	0,2	7	0	5	6
Sójové kostky, plátky, granulát (v suchém stavu)	1200	50	0,9	19	0	13	16
Masné výrobky a sójové alternativy masných výrobků (hodnoty jsou uvedeny na 100 g)
Energie (kJ)	Bílkoviny (g)	Tuky (g)	Sacharidy (g)	SAFA (g)	Cukry (g)	Vláknina (g)
Karbanátek	1150	13	19	12	9	1	0
Párky vídeňské	1020	14	20	1	9	0	0
Párky libové	660	13	11	1	5	0	0
Sekaná	1300	12	27	5	12	0	0
Sójový karbanátek	1250	10	18	24	2	8	2
Sójové párky průměr	750	18	9	7	2	2	2
Sójová sekaná	840	12	12	10	6	3	2

Pozitivních nutričních vlastností sójových výrobků můžete využít při přípravě některých jinak dosti tučných pokrmů, jako je například guláš připravený z tučnějšího masa či uzeniny.

Nemusíte ho ze sójové alternativy připravovat hned celý, zkuste nahradit pouze část masa a z energetické bomby tak udělat nutričně přívětivější pokrm. Sójové výrobky se skvěle hodí také k přípravě pokrmů inspirovaných asijskou nebo mexickou kuchyní.

Z nudliček můžete připravit směs se zeleninou s asijskými nudlemi, případně rýží, granulát zase využít k přípravě oblíbeného chilli con carne (v tomto případě tedy spíše “chilli con sója”. :)).

Sójové texturované výrobky mohou být vhodným zpestřením jídelníčku a do racionální stravy rozhodně patří. Nelze jimi však zcela maso nahradit a kvůli přítomnosti antinutričních látek by se to s nimi nemělo ani nijak přehánět.

95% sójových produktů vám může poškodit zdraví

Andre Evans Sója je po dlouhou dobu medializována jako populární potravina pro zdraví.

Je používána vegetariány a vegany jako alternativa masa, sójové potraviny jsou popularizované a prodávané jako jedinečné zdravé potraviny. Nicméně okolo 95% produktů ze sóji vám může ve skutečnosti poškodit zdraví.

Sójové potraviny – zdravé či nezdravé?

Sója je hned po kukuřici druhou nejčastěji geneticky modifikovanou potravinou. To znamená, že bez označení, že jde o geneticky nemodifikovaný výrobek, je naprostá většina sójových produktů, které zdravě uvědomělí spotřebitelé používají, ve skutečnosti pro ně škodlivá díky nepřirozeným procesům genetické modifikace.

Z 95% geneticky modifikované sóji, v tomto množství je produkována dle přání Monsanta, nejen že obdržíte geneticky poskvrněné jídlo, ale i jídlo naplněné pesticidy. Použitím genetické modifikace je většina rostlin sóji uzpůsobena pro vyšší odolnost proti vysokým úrovním toxických pesticidů, které by normální rostliny rychle zahubily.

Navíc hrozí přenos charakteru GMO rostlin i na organické rostliny sóji.

Ale i přesto je sója ve své nefermentované formě pouze velmi malou náhradou za skutečné živočišné proteiny, které poskytují odpovídající živiny, přičemž sója obsahuje estrogenní isoflavonoidy, které narušují schopnost těla správně produkovat hormony.

Je zde i kumulativní efekt vytvářený tím, jak osoba pravidelně konzumuje sójové produkty jako mainstreamový vegetarián nebo vegan. Tělo reaguje na podněty mnoha stopových toxinů, pesticidů z geneticky modifikované potraviny hormonální nerovnováhou.

• Nakonec se zdraví pravidelných konzumentů sóji začne hroutit v několika formách

Zajímavá nedávno publikovaná případová studie zdůrazňuje případ jednoho 19ti letého , jehož pravidelná konzumace sójových produktů dovedla k neplodnosti a sexuální impotenci. Tento případ spolehlivě ukazuje jaké jsou některé následky pro lidské tělo při konzumaci stravy založené na sóji. Přesto ale nejsou úplně všechny sójové produkty špatné. Tradičně fermentované sójové asijské potraviny např. Miso a Natto produkují přínosné vlastnosti pro lidské tělo skrze fermentaci, ale obecně – zpracovaná a balená sója ve stylu „veggie“ je většinou stejně problémová, jako běžná strava.

Nakonec je pozoruhodné konstatovat, že i v tom, co se zdá být nesporná pravda, může být mnoho klamů a apriorních představ.

Po celá léta se zdraví si vědomí jednotlivci žili v přesvědčení, že tento produkt poskytuje vynikající úroveň kvality a výživy, a přesto se stali obětí stejné pasti jako tradiční jedlíci.

Podobně můžou být i doktoři a profesoři zajímající se o zdraví a vědu zakořeněni do omylu.

1. Je to vždy na vás, abyste si zjistili, co je pravda a co je lež
2. Zdroj: naturalsociety.com/95-of-soy-products-may-be-damaging-your-health/
3. Více:

Sója – prospívá, nebo škodí? – PharmDr. Margit Slimáková

Sója patřila po dlouhou dobu k tzv. módním potravinám. Doporučovalo se ji konzumovat na všemožné potíže od ochrany srdce až po snížení návalů v přechodu. Díky kampani o zdravotní prospěšnosti sóji se např. v Americe prodej sójových potravin mezi lety 1992 až 2006 zvýšil z 300 milionů na téměř 4 miliardy dolarů!

Sója se roky umisťovala do zdravých jídelníčků a dodnes je zcela běžně obsažena v mnoha produktech, které koupíte v prodejnách zdravé výživy, a většině polotovarů v supermarketech. Může něco zázračně zdravého ohrožovat zdraví? Před další kostkou tofu nebo hrnkem sójového mléka vám doporučuji něco si přečíst o rizicích nadšenosti ze sóji.

Hlavní problémy sóji

• Goitrogeny, které potlačují funkci štítné žlázy. Zdravá štítná žláza reguluje metabolismus a její poškození může vést k nadváze, únavnosti a nepravidelné menstruaci.
• Fytáty, které omezují využití živin, jako jsou minerální látky vápník, hořčík, železo anebo zinek, ze stravy.
• Antinutriční látky, jež omezují trávení bílkovin. Obsah antinutrientů je považován za příčinu spojení konzumace sóji s malnutricí.
• Fytoestrogeny, jež funkcí napodobují skutečné pohlavní hormony estrogeny, které někdy i blokují. Zvýšená hladina estrogenů může podporovat vznik rakoviny prsu, předčasný nástup puberty anebo neplodnost.
• Vysoce průmyslová úprava. Dnes nejčastěji konzumovanou podobou sóji jsou polotovary, které obsahují tzv. izolovaný sójový protein, který s přirozenou potravinou nemá nic společného.  Pro snížení obsahu antinutričních látek jsou sójové boby čištěny v hliníkových tancích v kyselé lázni a zbytky hliníku zůstávají v potravině.
• Genetická modifikace a Roundup. V Americe je už přes 90 % sóji geneticky modifikováno, hlavní přidanou vlastností je její odolnost vůči herbicidu Roundup (Roundup ready sójové boby). Tento celosvětově nejpoužívanější herbicid přitom může vést k systémové toxicitě a být jedním z významně rizikových faktorů vývoje mnoha chronických onemocnění. GM sója obsahuje také geny z bakterií, které produkují alergizující bílkoviny. Posledně jmenované se po její konzumaci dokáží zabudovat do DNA našich střevních bakterií a fungovat v nich.

Proč je sója na západě tak populární?

Zlom v popularitě sóji nastal po zahájení státní podpory jejího pěstování v Americe na žádost potravinářských firem, které ze sóji plánovaly vyrábět levný rostlinný olej. Při výrobě oleje ale zůstával odpad – drť, kterou bylo třeba nějak využít.

A tak vznikl izolovaný sójový protein, který se stal součástí většiny polotovarů. K ještě většímu nadšení ze sóji vedlo schválení zdravotního tvrzení americké FDA v roce 1999, že strava s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu a 25 g sójových bílkovin denně může snižovat riziko nemocí srdce.

Sója, která se původně nacházela jen v prodejnách zdravé výživy, je dnes ze 75 % nabízena v supermarketech.

Zdravá sója

Sója nebude naším nepřítelem, pokud ji budeme konzumovat ve zdraví prospěšné, a sice fermentované podobě. Fermentace je proces, při kterém se rozloží pro zdraví nevýhodné (tzv. antinutriční) látky a fytáty.

Fermentovaná sója je bohatým zdrojem bílkovin, probiotik a v našich dietách vzácného vitamínu K2. Vitamín K2 je základem správného využití vápníku v těle a pevných kostí. Nově se zjišťuje jeho role ve zpomalení projevů stárnutí a podpoře imunity.

Vitamín K2 je silným antioxidantem.

Fermentovaná sója je běžnou součástí jídelníčků mnoha asijských zemí. Problémem je, že zbytek světa zpravidla nejí sóju ve fermentované podobě. Ve vyspělých zemích, kde se sója stala módní potravinou, bývá nejčastěji konzumována buď v podobě izolovaných sójových proteinů, které se přidávají do polotovarů od párků až po müsli tyčinky, nebo v nefermentované podobě. Dalším významným problémem (zatím zejména v Americe) je genetická modifikace sóji. Nízká cena sóji způsobila, že se těší velké oblibě potravinářského průmyslu. Například v Japonsku se sója konzumuje v množství asi dvou polévkových lžic (přibližně 8 g) fermentované sóji denně. U nás může jen jeden sójový hamburger obsahovat 9 g sóji (nefermentované), k tomu obvykle přibývají další gramy z běžných polotovarů. Závěr je jasný: obvykle jíme více sóji než Asiaté, na rozdíl od nich v té nejhorší nezdravé podobě.

Fermentované sójové výrobky

• Kvalitní sójové omáčky, mezi které bohužel nemůžeme řadit většinu těch, které jsou běžně dostupné v supermarketech. Namísto fermentace bývají vyrobeny chemickou hydrolýzou.
• Tempeh – fermentovaný sójový „sýr“ osobité chuti, kterou třeba milovat. Pro mne ten nejlepší sójový produkt.
• Miso, skvělá slaně chutnající pasta k ochucení polévek a pomazánek.
• Natto – pro většinu lidí mimo asijský kontinent příliš silně vonící a chutnající fermentovaný sýr, který je však nejlepším zdrojem K2.

Proč je sója ve všem?

• Mnoho zákazníků ji stále považuje za zdravou potravinu, a proto ji vyžaduje.
• Sójový protein je levný a trvanlivý polotovar. Je proto velmi oblíbenou surovinou potravinářského průmyslu.

Sójový lecitin

Sójový lecitin je výborný a velmi levný emulgátor, který se pro uvedené vlastnosti běžně používá v potravinářství.

V EU musí být potraviny s obsahem GM složek nad 0,9 % značeny, nejsem si však jistá, jestli by minimální množství aditiva podléhalo tomuto značení.

Na druhé straně považuji za mnohem větší riziko pro zdraví člověka, že zvířata, jejichž maso jíme, bývají běžně krmena GM sójou. Ze zdravotního hlediska není prokázána jeho škodlivost.

Jak vysvětlit tisíce studií, které mluví ve prospěch sóji, a tisíce protichůdných?

Důvodem rozporu ve výsledcích studií, které se zabývají zdravotní prospěšností sóji, zpravidla je, že nerozlišují mezi konzumací fermentované sóji v Asii a vysoce průmyslově upravované a často GM sóji v západních zemích. Studie, které sledují příjem fermentované sóji v Asii a u uvědomělých konzumentů na západě, právem nacházejí mnohá zdravotní pozitiva. Studie, které sledují běžnou konzumaci sóji ve vyspělých zemích, potom snadno nacházejí zdravotní rizika. U těchto studií je obrovskou otázkou, jestli je problémem sója, nebo jen její průmyslová úprava a případně i genetická manipulace se všemi jejími průvodními jevy.

Co se sójou?

• Jezte pouze fermentované produkty ze sóji, která není geneticky modifikována.
• Nekupujte polotovary, které jsou doplňovány o sóju. Nepoužívejte k vaření sójové maso a mléko.
• Pokud sójou nahrazujete konzumaci masa a mléka, hledejte jiné rostlinné zdroje kvalitních bílkovin, jako jsou např. ořechy a ořechová másla a mléka.

Sója – jak to s její konzumací opravdu je – je tedy zdravá, nebo byste se jí měli vyhnout?

Slyšeli jste už o sóje nejrůznější věci a nevíte zda se přiklonit k názoru, že je zdravá nebo zdraví škodí? Tato novodobá alternativní potravina, která se z velké části snaží nahradit masné výrobky, se globálně rozšířila.

Pokud byste se chtěli stravovat pouze výrobky ze sóji, určitě byste přežili – existuje jich široká škála. Sója se přidává do klasických potravin nebo je stěžejní přísadou ve výrobcích alternativních.

Ale jak je to s ní doopravdy? Opravdu je tato potravina tak zázračná a dokáže tělu zajistit všechny živiny?

Alternativní strava

O sójové produkty se nejčastěji zajímají lidí, kteří se snaží stravovat alternativně. Sojové produkty se totiž nabízejí jako nejlepší varianta, jak zajistit dostatečný příjem bílkovin bez konzumace živočišných výrobků.

Spousta lidí zapomíná na to, že sójové produkty jsou příliš průmyslově upravovány, čímž se vytrácí přírodní bílkovina a vzniká bílkovina průmyslová – obsahující potravinová aditiva a přidané cukry.

Nehledě na to, že kvalita rostlinné bílkoviny se nedokáže vyrovnat kvalitě živočišné bílkoviny.

Sója je luštěninou, která obsahuje sadu minerálů, vitamínů a vlákninu. Samotný tento fakt vzbuzuje dojem, že se jedná o jednu ze superpotravin. Pokud se stravujete zdravě, určitě jste už při nákupu na nějaký sojový produkt narazili. Nejčastěji pravděpodobně na sójové mléko, které se zdá jako ideální alternativa tradičnímu kravskému mléku.

Sójové produkty najdete v regálech se zdravou výživou. Problémem je, že sója, která se do alternativních produktů přidává, nemá s původní sójou moc společného. Ve většině případů se jedná pouze o koncentrát, který nutriční výhody pozbývá.

Sója si svůj boom zažila už před 20 ti lety, kdy byla prezentována jako dokonalá prevence na nádorová onemocnění.

Rizika časté konzumace sóji

Pravdou je, že občasná konzumace sóji neškodí. Ale pokud budete sóju konzumovat nadměrně, můžete očekávat potíže. Sója jako taková, je luštěninou, která se obtížněji stravuje.

Zároveň obsahuje tělu nepřirozené látky, například: antinutrienty, které zabraňují vstřebávání důležitých mikronutrientů, goitrogeny, které mohou způsobit vznik onemocnění štítné žlázy a v neposlední řadě fytoestrogeny způsobující hormonální nerovnováhu, neplodnost i rakovinu prsu.

Velkým problémem soji je obsah goistrogenů, které jak bylo řečeno potlačují funkci štítné žlázy a ovlivňuje metabolismus. Fytáty potlačují využití minerálních látek, vápníku, hořčíku, železa a zinku ze stravy.

Existuje zdravá sója?

Pokud jste nadšenci do sójových produktů, nezoufejte. V jídelníčku se vám může objevit I zdraví prospěšná sója. Zdravé sójové produkty poznáte tak, že prošly fermentací, jinak řečeno kvašením. Kvašení zajistí nižší obsah škodlivých látek a stane se pro tělo stravitelnější.

Snažte se vyvarovat vysoce zpracováváným průmyslovým produktům s glutamáty. Zkrátka vybírejte co nejméně upravované produkty. Sója obsahuje tzv. sojový lecitin neboli sójové fosfolipidy, což je látka tělu prospívající.

Sójový lecitin se prodává jako doplněk stravy jako prevence proti cévním onemocnění a srdečním chorobám.