Česky:
Pampeliška lékařská |
Latinsky:
Taraxacum officinale |
Slovensky:
Púpava lekárska |
Pampeliška lékařská neboli smetánka lékařská (Taraxacum officinale) je jedna z nejznámějších léčivých bylin.
Česky: Pampeliška lékařská Latinsky: Taraxacum officinale Slovensky: púpava lekárska
Léčivé účinky pampelišky
- Posilňuje funkci jater, ledvin a žlučníku.
- Pomáhá se žlučovými kameny.
- Účinkuje jako diuretikum.
- Stimuluje látkovou výměnu.
- Zlepšuje chuť k jídlu.
- Blahodárně působí na správné zažívání.
- Používá se i při cukrovce (list pampelišky).
- Prokazuje účinky i při léčbě artrózy a dny.
O pampelišce lékařské
Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale) je odolná vytrvalá rostlina, která se nejvíce vyskytuje v mírném pásu Evropy a Asie. Nejčastěji ji najdeme na travnatých místech jako jsou louky, meze nebo zahrady.
Mnozí z vás ji znají jako všudypřítomný plevel na zahrádce, jehož kořen se při pokusu o vytažení většinou přetrhne a rostlina brzy vyroste znovu.
Priit Tammets / flickr.com
Používá se především kořen pampelišky, vhodná je však i nať nebo list. Kořeny se sbírají na podzim, kdy začíná usychat listová růžice. Kořeny sušíme do té doby, dokud při přelomení nepřestane vytékat mléčná šťáva. Tato lepivá tekutina obsahuje hlavní léčivé látky jako jsou hořčina taraxacin, inulin, cukry a bílkoviny.
Pampeliška nepatří mezi vonné byliny, má mírně nahořklou chuť. Díky tomu se nevyužívá jen v léčitelství, ale své místo má i v našem jídelníčku. Z mladých listů – zvlášť bohatých na vitamin C – se připravuje zdravý salát.
Při avitaminóze C se jako posilující prostředek používá taktéž salát z čerstvých jarních lístků pampelišky. Listy se zalijí vlažnou slanou vodou, nechají se vylouhovat po dobu asi 30 minut, aby se odstranila hořkost, ale zároveň se neodstranily vitaminy C. Populární formou konzumace pampelišky je také čerstvá šťáva.
Kontraindikace:
Jestliže trpíte akutní neprůchodností střev nebo žlučových cest, bylinku raději neužívejte. Pampelišku by neměly užívat těhotné a kojící ženy a malé děti. Možnost zkřížené alergie s jinými rostlinami Asteraceae. Nejběžnějším příznakem tohoto stavu je zánět kůže po přímém kontaktu s bylinkou.
Využití pampelišky
- Kvetoucí čaj z pampelišky je čínskou specialitou, kterou si zamilujete na první doušek. Nálev je florální, jemný a osvěžující.
- Jaterní čaj podle mistra bylinkáře Jiřího Janči je směsí kopru, světlíku, měsíčku a pampelišky. Působí příznivě nejen na játra, ale také žaludek a střeva.
- Pokud vás trápí žlučník a chcete stabilizovat jeho funkci, zkuste třeba žlučníkový elixír z pampelišky a dalších pěti bylinek.
- Další produkty z pampelišky najdete na Prozdravi.cz
Domácí recepty
- Pampeliškový med na nachlazení
Suroviny:
2 litry pampeliškových květů (velká miska nebo košík), 1,5 litru vody, 1,5 kg cukru, 3 citrony nebo limetky (nebo 2 balíčky kyseliny citronové)
Postup:
Natrhané květy propláchneme studenou vodou. Přidáme na kolečka nakrájené citrony či limetky a zalijeme vroucí vodou. Necháme stát do druhého dne.
Poté přecedíme přes kovový cedník nebo čisté plátno do hrnce, přidáme cukr a vaříme minimálně 20 minut (maximálně však 1 hodinu), podle toho, jak chceme mít med hustý.
Plníme do čistých vymytých skleniček, na 5 minut otočíme dnem vzhůru, poté obrátíme zpět, necháme vychladnout a popíšeme.
- Čaj z pampelišky na překyselený žaludek
3 lžičky nadrobno nasekaného sušeného kořene pampelišky vsypeme do čtvrtlitru vody. Necháme přejít varem, 15 minut vylouhovat, poté přecedíme. Pijeme dva šálky vlažného čaje denně.
Popis:
Internetový obchod s produkty pro zdraví. Prozdravi je největším internetovým obchodem s doplňky stravy, přírodní kosmetikou, zdravotními přístroji a zdravou výživou v České republice.
BIO Produkty Doplňky stravy Kosmetika Léčivé produkty Zdravá výživa
Popis:
Jsme rodinná firma, která se zabývá prodejem a obchodem už od roku 1992. V posledních letech děláme radost lidem přírodní kosmetikou, doplňky výživy, vitamíny, speciálními jedlými oleji a medicínou.
BIO Produkty Doplňky stravy Kosmetika Léčivé produkty Zdravá výživa
Popis:
Internetový obchod dobrapriroda se specializuje na prodej léty prověřených přírodních léčiv, vitaminů a doplňků stravy.
BIO Produkty Doplňky stravy Léčivé produkty Zdravá výživa
Popis:
Cílem Pepi je být spolehlivým partnerem pro výběr produktů do domácnosti a na zahradu. Neustále se snaží rozšiřovat sortiment a kvalitu vlastních služeb.
Popis:
FlexiMed je vysoce kvalitní doplněk stravy, který přestavuje komplexní péči o pohybový aparát a má prokázaný účinek na kloubní chrupavky, kosti a svaly.
Doplňky stravy Léčivé produkty
Popis:
Tarani už více jak 10 let vyrábějí vlastní terapeutické produkty podle ájurvédské medicíny, která se v poslední době u nás stále více dostává do povědomí široké veřejnosti.
Doplňky stravy Léčivé produkty Zdravá výživa
Byliny z herbářů – smetanka lékařská neboli pampeliška
Jaro je obdobím žlučníku, jater a celkové očisty organizmu. S teplými slunečními paprsky přichází i léčivá úroda. Například taková pampelišková šťáva prospívá játrům. Stačí si jen utrhnout a připravit zdravý nápoj nebo pokrm.
Pampelišky obsahují vápník, draslík, železo, fosfor, hořčík, vitamin A, skupinu B, C, karotenoidy, chlorofyl a další tělu potřebné látky.
Podle studií tato rostlina s přehledem konkuruje, co se týká obsahu minerálů, vitaminů a dalších živin, zelené listové zelenině, a přesto ji mnohdy považujeme za plevel. V ní obsažený inulin je důležitý sacharid pro diabetiky.
Proto se z mladých listů, které ho obsahují (a ještě neobsahují mléko), připravuje jarní salát s vysokým obsahem vitaminu C. Pražené kořeny se uvádí jako náhražka kávy, stejně jako kořeny čekanky. Z květů se také připravuje pampeliškové víno nebo med.
Mladé rostliny jsou i dobrým krmivem pro domácí hlodavce. Je také zajímavé, že kůže, když je potřísněna mlékem z pampelišky, zhnědne. Všechny uvedené možnosti jen dokazují všestranné využití smetanky lékařské od dávných časů do dneška.
Latinský název pampelišky Taraxacum officinale je odvozen od řeckého taraxos – nemoc, porucha, akos – lék. Vědecké jméno pampelišky pochází od starověkého lékaře a přírodovědce Avicenny, který jejím mlékem léčil zánět očí.
Její hořká chuť předurčuje rostlinu k léčení chorob trávicího traktu.
Pampeliška je mimořádně cenná univerzální bylinka, kterou je možné použít téměř na všechny choroby, neboť povzbuzuje činnost životně důležitých žláz a tím mobilizuje ohromnou sílu organizmu.
Podporuje činnost jater, žlučníku, ledvin a střev, přispívá k tvorbě červených krvinek, přitom krev čistí. Posiluje činnost slinivky břišní, proto je dobrá při cukrovce. Snižuje krevní tlak a podporuje krevní oběh, čímž zlepšuje činnost srdce. Osvědčila se také při revmatizmu a při žloutence.
Její močopudné účinky odlehčují organizmus, pomáhá při obezitě. Pampeliška prospívá při žaludečních a trávicích obtížích a při zvýšené tvorbě trávicích šťáv. Zabraňuje tvorbě a růstu žlučových kamenů. Při bolestech způsobených těmito kameny stačí rozžvýkat pár pampeliškových listů a vysát z nich šťávu (zbytek vyplivnout), brzy nastane úleva.
Pro revmatiky je pampeliška jednou z nejlepších bylin.
Denně je možné konzumovat i samotné mladé pampeliškové listy ochucené citronem nejlépe v jarním, ale i podzimním období. Již první lístky je začátkem jara možné přidat do jarních salátů. Z pampelišek se může také vařit čaj nebo je možné vyrábět čerstvou pampeliškovou šťávu. Nejlepší je nápoj z jarních křehkých listů a prvních květů.
Čím je rostlina starší, tím bývá více hořká a tuhá. Stonek spolu s listy odřízněte těsně nad zemí u kořene, abyste získali i tu část nad kořenem, ze které se vyvíjejí listy a květ.
Protože má pampeliška pozitivní vliv na dobrou činnost jater, tuto jarní šťávu by si měli dopřávat lidé s přetíženou činností jater a onemocněními, která s tímto orgánem úzce souvisí. Bývají to například časté bolesti hlavy, problémy s klouby, vysoký krevní tlak, problémy s očima, pocity stálé únavy atd.
Rostlina má schopnost neutralizovat překyselené prostředí organizmu, a napomáhá proto při léčbě virových a zánětlivých procesů v těle – od běžných oparů až po záněty kloubů. Lidé s „citlivým“ zažíváním mohou pampeliškovou šťávu naředit šťávou mrkvovou.
Pití takového nápoje, stačí několik doušků denně, by vám mělo, kromě regenerace jater a minimálně zlepšení stavu přidružených nemocí, přinést více životní energie a vitality. Sbírejte však jen pampelišky, u kterých máte jistotu, že neprošly chemickým postřikem, nejsou pod vlivem výfukových plynů nebo jiných škodlivých látek.
Otázka: Kdy je nejlepší pampelišku sbírat a jak ji sušit? Lída Mrázová, Dolní Komořany
Odpověď: pampeliška kvete od května do října. Nasbíraný květ nelze sušit a je třeba ho ihned zpracovat povařením na sirup nebo med. Listy můžeme sbírat kdykoliv zjara, nejlépe před květem.
Při sběru upřednostňujeme větší a plnější listy, které následně sušíme v tenké vrstvě a často protřepáváme, aby nezhnědly. Připravujeme z nich čaj (nálev) nebo zpracováváme čerstvé do salátů, polévek, nádivek nebo pomazánek. Také se z nich dělá víno nebo léčivé odvary.
Kořen se sbírá na jaře a na podzim. Po omytí jej nakrájíme na kousky a pečlivě sušíme, aby nezplesnivěl. Užívá se vnitřně ve formě čaje nebo kávy.
Bylinná čajová směs žlučník sestavená z rostlinných drog užívaných při poruchách trávení a to jak v lidovém léčitelství, tak v oficiálních léčivých přípravcích. Složení: Meduňka nať, řepík nať, třezalka nať, čekanka nať, světlík nať, pampeliška kořen.
V e-shopu www.naturway.cz můžete využít tzv. Mixér bylin a namíchat si svojí vlastní směs bylin.
Pampeliška v kuchyni: Levný a chutný zázrak
Tato jarní rostlinka, která je často vnímaná jako pouhý plevel, si může i ve vaší kuchyni najít své místo. Smetánka lékařská neboli pampeliška se dá pro naše zdraví dokonale využít a to včetně kořene. Zajímavostí je, že se každá z částí této rostlinky sbírá v jiném období.
Doba sběru
Napřed můžete sbírat kořen, a to ještě než dojde k rozkvětu pampelišky, a až poté nastupuje sběr listů. S ním nemusíte spěchat, protože máte čas až do října, kdy dochází ke konci vegetačního období. Sběr kořene se doporučuje na podzim, protože právě v této době obsahuje největší koncentraci tělu prospěšných látek.
Pokud budete chtít využít pampeliškové listy k okamžité konzumaci, musíte je sbírat, dokud ještě neobsahují hořké mléko, což znamená přibližně do června. Takto natrhané listy se mohou použít do salátů nebo na jarní detoxikační program v podobě čajů a výluhů.
Pampeliška pro zdraví
Mladé listy obsahují nejen vysoké množství vitamínu C, ale mají také močopudné účinky, díky čemuž dochází k aktivaci ledvin a jater. Kromě těchto detoxikačních účinků obsahují také vitamíny A, B, betakarotén, křemík, sodík, draslík a vápník. A to není vše, jsou také bohaté na hořčiny, třísloviny, inulín (jedná se o zásobní látku), fytosteroly či fruktózu.
Oproti našim předkům v dnešní době používáme pampelišku hlavně k vnitřnímu užití, na pihy a jiné skvrny dnes už známe lepší recepty.
Upozornění: Pampelišku by neměli užívat lidé s nemocnými ledvinami. Tato rostlinka je totiž silně močopudná a mohla by vyvolat nežádoucí činnost oslabené ledviny.
Pokud jste se rozhodli, že to s pampeliškou zkusíte, máme pro vás několik snadných receptů, jak si s ní snadno poradit.
Kořen
Účinky kořene oceníte zejména při žaludečních potížích.
Šťáva – Tento elixír se dá jednoduše vyrobit svařením kořene společně s vodou a cukrem. Takto připravenou směs je třeba už jen přecedit a dát ideálně na tmavé místo. Poté se podává 4 krát denně, po 1 – 2 čajových lžičkách.
Náhražka kávy – Pokud patříte k jen trochu šikovným hospodyňkám, můžete si se sušeného kořene připravit i meltu. Kořen stačí nakrájet a na sucho opražit, poté vše pořádně pomlít a máte pampeliškovou kávu.
Čaj – Při pálení žáhy nebo nevolnosti jednoduše nasypte 1 vrchovatou čajovou lžičku sušeného kořene krátce do cca 250 ml vody a krátce povařte. Potom nechte čaj ještě cca 15 min louhovat
Listy
Kromě klasického čaje, můžete ještě mladé a čerstvé listy použít do salátu. Ten se doporučuje lidem trpícím chorobami látkové výměny, ale nejen jim. Je ovšem nutné upozornit, že denní dávka nesmí překročit velkou hrst listů na den!
Salát – Salát si můžete připravit buď z mladých lístků nebo z listové růžice (nadzemní část bez listů cca 3 cm). Tu je ale nutné namočit na cca půl hodiny do slané vody. Stejný postup můžeme zvolit také u lístků, které jsou již starší (a tudíž hořké na chuť). Ty navíc můžeme zbavit hořkosti zakrytím hrncem ještě na zahradě, listy po několika dnech sice zbělají, ale na chuti jim to neubere. Lístky používáme podobně jako čekanku, což znamená, že jich nemusí být tolik, aby skvěle doladil chuť salátu. Ideální je smíchat s dalšími druhy salátů a lehkou citronovo-olivovou zálivkou. Pokud byste chtěli udělat typicky jarní salátovou bombu, smíchejte listy pampelišek s medvědím česnekem, plicníkem a bršlicí a teprve nakonec zalijte zálivkou.
Květ
Oproti jiným rostlinám nejde u pampelišky květ sušit, proto se z něj dělá med nebo sirup. Ty jsou nejen dobré, ale také skvěle pomáhají při léčbě nemocí dýchacích cest, ale také jsou skvělým pomocníkem při chřipcečiangíně.
Med: Do hrnce dejte 350 – 400 plně rozkvetlých květů zalijte 1,3 l vody. Tuto směs dále vařte přibližně 10 min. Pro lepší chuť přidejte dva na plátky nakrájené chemicky neošetřené citróny.
Po provaření nechte vychladnout a odstát ne tmavším místě cca 24 hodin. Poté jednoduše přeceďte výluh (např. přes plátno). Do čisté směsi přidejte 1300 g cukru a znovu vařte, tentokrát na mírném ohni přibližně dvě hodiny (může být i déle).
Ještě horký med nalijte do sklenic a ty pak obraťte dnem vzhůru (tím dojde k zavakuování).
Sirup: Oproti medu sirup nemusíte vařit, díky čemuž se vám uchová více prospěšných látek.
Než se vydáte natrhat rozkvetlé květy (budete jich potřebovat cca 1000), svařte litr vody s 600 g cukru, a než se vrátíte, směs vám vychladne a vy tak budete moci rovnou vmíchat natrhané květy.
Nádobu pak umístěte do tmavé místnosti na dva dny. Poté je nutné směs pořádně přecedit, dochutit šťávou ze tří citrónů a pak už jen rozlít do sklenic.
Tento článek je součástí seriálu článků nazvaného „Bylinky v kuchyni“. Přečtěte si také další díly tohoto oblíbeného seriálu!
hojně se vyskytuje, příroda nám tím dává najevo, že ji hodně potřebujeme!
Dříve smetanka lékařská
(Taraxacum officinale), (Taraxacum sect. Ruderalila)
Pampeliška má velmi mnoho druhů, které jsou od sebe velice špatně rozlišitelné.
Nedávno se však ukázalo, že jméno Taraxacum officinale je zabrané pro označení severských druhů, proto je doporučeno používat pro naše druhy označení „Taraxacum sect. Ruderalia“.
Sekce není ještě dostatečně zmapovaná, odhaduje se, že jen v ČR do ní spadá až 250 různých, velmi těžko odlišitelných druhů. Popsáno je jich asi kolem 100.
Pampeliška obsahuje široký komplex účinných látek. Obsahuje hořčiny Taraxin a Taraxasterin, třísloviny, inulín.
Dále soli sodíku, draslíku, manganu, síry, kyseliny křemičité a fosforu, vitamíny A, B, značné množství vitamínu C, D. fytosteroly či fruktózu. V květech jsou přítomny flavonoidy, karotenoidy, silice, aj.
Obsah inulínu v kořeni je kolísavý (na podzim až 40%, ale na jaře jen okolo 2 %). Obsah Taraxinu stoupá v červenci a v srpnu.
- Kořen obsahuje i fytoncidy – ničí bakterie a houby.
- Pampeliška má díky hořčinám mnoho skvělých účinků:
- působí povzbudivě na trávicí orgány
- podporuje sekreci trávicích šťáv – žluči a žaludečních kyselin
- působí močopudně
- působí příznivě činnost jater a ledvin
- působí příznivě při cukrovce – díky inulínu
Pampeliška se používá nejčastěji ve formě odvaru. Je součástí celé řady léčivých čajových směsí. Užívá se při špatné funkci žlučníku, při zánětech žlučníku a žlučníkových kamenech, při nedostatečné tvorbě žaludečních kyseliny a trávicích šťáv.
Dle J. A. Zentricha ji lze také použít
- při léčbě močových kamenů,
- napomáhá při cukrovce (snižuje hladinu krevního cukru)
- při chronické únavě
- při opuchlých lymfatických žlázách
- při zvětšení sleziny
- působí proti degeneraci kostí a chrupavek
- pomáhá vyvolat menstruaci.
- při zánětu močových cest, žloutence, horečnatém střevním zánětu nebo zánětu žaludeční sliznice, při zácpě.
- výborně posiluje celkovou látkovou výměnu organismu
- snižuje hladinu cholesterolu a triglyceridů v krvi
Příprava odvaru pro vnitřní použití: 2 čajové lžičky usušeného, řezaného smetánkového kořene se zalije šálkem vody, nechá se povařit přibližně 2 minuty, nechá se vyluhovat 10 – 15 minut v uzavřené nádobě a poté se scedí. Připravuje se vždy čerstvý, bezprostředně před použitím. Pije se 2 – 4 krát denně.
Pražené pampeliškové kořeny lze použít jako náhražku kávy stejně jako kořeny čekanky. Rozkvetlé úbory se využívají na přípravu pampeliškového medu.
Marie Treben v knize Zdraví z boží lékárny doporučuje při jarní únavě přímo žvýkat pampeliškové stvoly. Nejdříve je potřeba natrhat květy i se stvoly (se stopkou). Stvoly i s květy umyjeme, po té odstraníme květ a samotné stvoly se pomalu žvýkají.
“Stvol má zpočátku hořkou chuť, má chuť jako list šťěrbáku (endivie). Lidé stále nemocní, kteří cítí únavu a jsou ochablí, měli by absolvovat čtrnáctidenní kůru s čerstvými stvoly pampelišky. Budou překvapeni vynikajícím účinkem.”
Treben uvádí, že je potřeba sníst šest až deset květných stvolů denně. Kromě únavy má tako kúra i blahodárný vliv na játra a snižuje i hladinu cukru v krvi, “cukrovkáři” by měli sníst deset pampeliškových stvolů denně po celý čas, kdy pampeliška kvete.
Sběr a skladování pampelišky lékařské
Pampelišku lékařskou nejdeme na lukách, pastvinách, mezích či v zahradách. Prakticky lze říci, že téměř všude.
Pampeliškový list se sbírá od května do října. Suší se na stinném a větraném místě v načechrané vrstvě do 5 cm. Vzhledem k tomu, že list je prostoupen mléčnicemi, tak schne pomaleji. Může se tedy sušit i na slunci. Během sušení se listy musejí několikrát načechrat a obrátit.
Správně usušený pampeliškový list si zachovává svěží zelenou barvu, nesmí být tmavý. Usušené listy se balí do papírových obalů a skladují se na suchém místě. Chraňte je před světlem a vlhkostí.
Já jsem tedy spíše pro užívání čerstvých listů než sušených. Abych se přesněji vyjádřila, spíše bych ji zařadila jako součást pokrmů ještě spolu s dalšími skvělými bylinkami, které nám doslova rostou pod nosem. O tom, proč jsou bylinky v dnešní době hodnotnější než běžně dostupná zelenina v supermarketech se dočtete tady >>>
Kořen pampelišky se sbírá buď před rozkvětem byliny, což je v březnu nebo v dubnu, nebo na konci vegetačního období v srpnu a v září. Na jaře a na podzim právě obsahuje mnohem více inulínu a Taraxinu. Kořen se musí důkladně omýt a okapat a suší se umělým teplem do teploty 50°C.
Správně usušený pampeliškový kořen poznáme tak, že se láme se s praskotem, je na lomu bílý a bez zápachu a má slabě nahořklou chuť. Nesprávně usušený kořen snadno plesniví a je ohebný. Chraňte před světlem a vlhkostí. Suché kořeny je nejlépe uchovat v dobře uzavíratelných nádobách.
I v případě kořene, se přikláním ke konzumaci čerstvého kořene. Možná si říkáte, že to určitě není možné, že musí být hořký. Je velmi lahodný a používá se klasicky jako kořenová zelenina.
Rozhodně je také vhodné jej zařadit do jídelníčku ze stejných důvodů, jako jsem se výše zmiňovala již o konzumaci listů.
Zde najdete zajímavý článek o konzumaci divokých bylinek a pár tipů, jak pampelišku využít v pokrmech >>>
Smetanka lékařská
Kdo z nás by neznal ostře žluté květy, které každý rok zaplaví (nejen) české louky. Život smetanky lékařské nebo-li pampelišky je krátký, ale velmi intenzivní. Poznali jste již také všechna její tajemství?
Léčivé účinky smetanky lékařské nejsou žádným novodobým objevem. Její výjimečnosti si stihli všimnout již obyvatelé antického Řecka.
Ti využívali „pampeliškové mléko“ proti pihám a žlutým skvrnám na kůži, k léčbě očních zánětů či proti slabosti a únavě. Od té doby se z ní stalo kvetoucí slunce našeho zdraví.
Zapomeňte na pampelišku jako na plevel, který okupuje louky, pastviny i zahrady, a podívejte se na ni okem léčitele-bylinkáře.
Smetanka lékařská je vytrvalá rostlinka, která je nápadná pro svou růžici přízemních, podlouhlých a hrubě kracovitých listů. Z jejich středu se k nebi tyčí dutý stonek se zlatavým květním úborem.
Ten je složen z přibližně 200 jazykovitých květů, které jsou velmi hustě vměstnány do jednoho květního lůžka.
Ve všech částech smetanky jsou přítomny mléčnice, které způsobují, že po utržení rostlina „pláče“.
RECEPT:
Mladé listy smetanky nakrájíme nadrobno. Přidáme trochu mladé pokrájené cibule, špetku soli, cukru, ocet a olej. Dolijeme vodou a vše důkladně promícháme. |
Jako u většiny léčivých rostlin je využití i u smetanky vskutku široké. Příznivé účinky na stav našeho těla mají nejen květy, ale také listy a kořen. Všechny tyto části překypují prospěšnými látkami. Za všechny jmenujme hořčiny, třísloviny, inulin, soli sodíku, draslíku, kyseliny křemičité, manganu, síry a fosforu, fytosteroly, fruktózu či vitaminy A, B, C a D.
Pampeliška se velmi často využívá pro podporu správného fungování trávicího traktu. Povzbuzuje trávení, podporuje sekreci trávicích šťáv, žluči a žaludečních kyselin. Má blahodárný účinek i na činnost jater a ledvin, působí diureticky.
Dále můžeme jmenovat její schopnosti odstranit z těla toxické látky. Užívá se proto při léčbě akné, ekzémů a při očišťování organismu.
Kromě toho dokáže také pozitivně ovlivňovat pevnost kostí, tvrdost a pevnost zubů či podporovat vylučování kožními póry.
Léčivé nejsou jen květy
Jak již bylo zmíněno, pampeliška vyčnívá z řady dalších rostlin především svým výrazně žlutým květem. Květ ale není jediné, co je možné sbírat. Výjimečné účinky má také kořen či listy.
Kořen je nejvhodnější sbírat v březnu a dubnu, tedy ještě před tím, než rostlina začne kvést, nebo až na konci vegetačního období (srpen, září). Kořen se suší a měl by zůstat na lomu bílý.
Neoplývá žádným zápachem a chuťové buňky roztančí nahořklou baladou vitaminů.
Listy se oproti tomu sbírají v květnu až říjnu. Rovněž je vhodné uchovávat je usušené. Správně usušené listy smetanky by si měly zachovat svěží zelenou barvu a je vhodné skladovat je na suchém tmavém místě. Jak z listů, tak z kořenů je možné připravovat odvary. Smetanka je také velmi často součástí čajových směsí.
A jak můžeme pampelišku propašovat do našich jídelníčků? Z květů lze připravit vynikající med, listy jsou výbornou přísadou do jarních salátů a praženým kořenem můžete nahradit kávu. Vyzkoušejte také léčivé účinky a neotřelou lehce nahořklou chuť zlatavé královny českých luk.
| Botanický název: Taraxacum officinale Čeleď: hvězdnicovité Kde roste: Smetanku lékařskou můžeme potkat prakticky kdekoli. Vyskytuje se na loukách, mezích, polích, ale i na zahradách a u cest. Přesto, že se jedná o léčivou rostlinu, většina z nás ji přehlíží a považuje spíše za plevel. Které části se používají: Své využití najdou jak kořeny, tak listy a květy. Všechny tyto části totiž obsahují zdraví vysoce prospěšné látky. Co obsahuje: hořčiny, třísloviny, inulin, soli sodíku, draslíku, kyseliny křemičité, manganu, síry a fosforu, fytosteroly, fruktózu či vitaminy A, B, C a D |
Pampeliška lékařská – Taraxacum officinale
Český botanický název: Pampeliška lékařská / Smetánka lékařská
Běžný název: Pampeliška, smetánka lékařská, smetánka, dandelion, maskros, voikukka, voilill, blowball, taraxacum, taraxaci herba, taraxaci radix, taraxacum officinale (vulgare), taraxacum dens-leonis, Tete de Moine, Wild Endive, Dent-de-Lion, Diente de Leon, Florin d´
Latinský název: Taraxacum officinale
Rozšíření: Afrika, Asie, Austrálie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika
Téměř nejrozšířenější bylina na území České republiky s překvapivými účinky.
Botanický popis rostliny
Pampeliška je trvalka, která dorůstá šíře 1-4 cm a může vyrůst až do výšky 70 cm (obyčejně však kolem 40 cm). Kořen je dlouhý, mrkvovitý, výrazný. Přízemní listy jsou kopinaté, okraje jsou mírně, hluboce zakulacené a vykrojené, zubaté, 5-45 cm dlouhé, široké až 10 cm a tvoří růžici.
Řapík je buďto přímý, jednoduchý nebo s párovými křidélky. Stonek smetánky lékařské je mírně chlupatý, dutý, narůžovělý, vláknitý, vzpřímený nebo volný stvol, na kterém vyrůstá listová růžice.
Květenství jsou tvořeny žlutými květními úbory, které jsou složeny z 200 jazykovitých, oboupohlavných květů.
Rostlina je prostoupená mléčnicemi obsahující hořkou šťávu – latex. Kvete od dubna do srpna.
Způsob rozmnožování je většinou apomixií (nepohlavní rozmnožování, kdy je generace prakticky totožná s tou mateřskou), ale bylina bývá opylována různými druhy hmyzu.
Plodem je šedá nebo zelenohnědá nažka s několika žebry, ostrými hranami a bílým chmýřím, které pomáhá velmi snadno roznášet větrem semena na velké vzdálenosti.
Původ a rozšíření
Pampeliška se vyskytuje takřka všude v mírném pásmu severní polokoule (Amerika, Asie, Evropa). Některé druhy však byly zavlečeny i do tropických oblastí (Austrálie, Brazílie,…).
Pampeliška lékařská má zřejmě svůj původ v Řecku nebo možná v severních Himalájích, odkud se rozšířila do Středozemí, do mírného, stepního až arktického podnebí skrze Euroasii až po severní Afriku s rozsahem od subtropického podnebí až po biomy tundry.
Dnes se dá pampeliška nalézt v arktickém nebo subarktickém prostředí Jižní nebo Severní Ameriky, horských nebo alpinských zónách Nového Zélandu nebo Austrálie, ve vlhkých a sezónních tropech Oceánie.
Pampeliška se vyskytuje na suchých loukách, na mezích, zahradách a jako volný plevel na polích. Rostlina je nazývána jako nitrofilní druh, což znamená, že preferuje půdy bohaté na dusíkaté látky.
V posledních letech došlo k rychlému a masivnímu rozšíření pampelišky lékařské, jelikož bohaté a udržované pastviny zmizely a bylinka se dokázala rychle dostat na území dnes již neobhospodařovanému okolí.
Louky byly také dříve značně hnojeny, a proto se v některých dříve zemědělských lokalitách pampelišce velice daří.
Využití
Pampeliška lékařská je významná rostlina jak pro domácí využití v kuchyni a přípravě různých pochutin, tak v lidovém léčitelství vycházejícím ze zkušeností předávaných po generace.
Pampeliška je jedinečná včelařská rostlina a bývá někdy základem přípravy bylinných salátů nebo dokonce výroby vína. Pro léčebné účinky se sbírá kořen (v období před rozkvětem, březen-duben), listy, nať s kořenem, přičemž samotný kořen má jedno z nejširších uplatnění.
Droga by měla mít nahořklou chuť, a měla by být bez zápachu. Po usušení, upražení a rozemletí lze z kořene připravit „mouku“.
Obyvatelé severských zemí používaly pampelišku jako náhradu hlávkového salátu během zimy a někdy je kořen využíván jako náhrada kořene čekanky (cikorky).
V některých zemích je pampeliška užívána v přípravě sýrů díky přítomnosti proteolytických enzymů a schopnosti srážet mléko.
Všechny části rostliny se dají využít v přípravě polévek, hlavních jídel, desertů a také nápojů (víno, pivo, čaj, náhražka kávy).
Některé práce zabývající se využitím pampelišky lékařské u skotu zjistily, že je bylina výborným prostředkem k obohacení a zpestření stravy dobytka, ke zlepšení tvorby a kvality mléka a ke zlepšení stavů některých onemocnění hospodářských zvířat. Zjistily také, že bylina obsahuje optimální složení bílkovin a minerálních látek a že má jedinou nevýhodu, že je za syrová hořká a ne všemi přežvýkavci oblíbená.
V lidové medicíně se používá pampeliška při zánětech vylučovací soustavy, konkrétně při zánětech močových cest a ledvinových kamenech.
Má také zvyšovat tvorbu žluči a rozpouštět žlučové kameny .
V evropské lidové léčbě se z mnoha dalších dochovalo využití kořene pampelišky jako výborného diuretika a prostředku při zažívacích poruchách.
V Kanadě existuje registrovaný herbální přípravek s extraktem kořene pampelišky používaný jako diuretikum, v asijské lidové léčbě se používá jako mírné laxativum, ke zvýšení apetitu při nechutenství a jako hořčina k podpoře trávení, digestivum. Některé kultury používají kořen společně s latexem z pampelišky zevně proti bradavicím.
V Evropě byl kořen pampelišky používán mnohá staletí kezlepšení jaterních funkcí, ke snížení cholesterolu, snížení krevního tlaku, ke snížení tělesné váhy u obézních lidí a k léčbě nemocí žlučníku.
Je popisován jako diuretikum, laxativum nebo antidiabetikum ke snížení vysokého plasmatického cukru.
Bývá také využíván při dalších podmínkách včetně infekčních nemocí (zvláště virová onemocnění), dále zácpy a revmatismu, čímž se využívá jeho antioxidační a protizánětlivé aktivity.
Japonská laboratoř publikovala v roce 1998 práci, ve které popisovala výhody extraktu kořene pampelišky lékařské oproti jiným bylinkám v měření antioxidační aktivity. V Kanadě byla dlouhá léta distribuovaná a prodávaná jako přírodní tonikum značka Matol, obsahující asi 14 léčivých bylinných částí (včetně velkého podílu smetanky lékařské).
Dvě laboratorní práce popsaly výsledky účinku obsahových látek kořene pampelišky lékařské na tumorózní tkáň u potkanů a zmínily inhibiční efekt na tumory a metastáze, čímž ukázaly slibnou výzkumnou cestu v léčbě rakoviny.
Jedna publikace studovala efekt extraktu z pampelišky lékařské a jeho vlivu na úlevu při urolithiáse (ledvinové kameny) a rozpouštění kamenů díky přítomnosti saponinových látek.
Jedna skupina látek vykazuje antialergení potenciál, což se několikrát vyzkoušelo v klinické praxi při imunoterapii.
Ve svitu mnoha vědeckých prací a některých tvrzení z kazuistik jsou zdravotní a lékové státní organizace vedeny k uznání některých léčebných faktorů bylinných částí pampelišky.
Kořen pampelišky byl uznán jako antioxidant s pozitivními účinky na funkce žaludku a jater.
Je hodnocena jako bylina stimulující trávení a pomáhající při poruchách trávení (podpora zdraví trávicí soustavy) skrze funkci prebiotika a podpory střevní mikroflóry. Navíc pomáhá a harmonizuje stav zdraví močové soustavy.
Účinné látky
Zásobním cukrem je polysacharid inulin (jako všechny rostliny z čeledi Asteraceae), který je vhodný pro diabetiky.
Dále jsou přítomny hořčiny (taraxacin, taraxasterin, laktopikrin), fytoncidy, třísloviny, flavonoidy (luteolin, apigenin, isoquercitrin), terpenoidy, triterpeny (taraxasterol, taraxerol), sesquiterpeny, cholin, inosit, steroly, aminokyseliny, pryskyřice, silice, kaučuk, minerální látky (měď, mangan, draslík)kyselinu kávovou, nikotinovou, p-hydroxyfenyloctovou a vinnou.
Tradiční dávkování
Na přípravu čaje z kořene pampelišky lékařské se doporučuje použít 1 vrchovatou lžičku sušeného kořene (nebo dvě malé), který se povaří v asi 250 ml vody a poté se nechá asi 15 minut luhovat (doporučeno na žaludeční, trávicí, ledvinové potíže, popřípadě na pálení žáhy a regurgitaci).
Jiné zdroje doporučují použít na nálevy z kořene nebo čaje 2-8 gramů sušeného kořene a v případě vyrobení tinktury z kořene, měla by se použít 1-2 lžíce tinktury 1x denně.
Při potřebě zvýšit diurézu se doporučuje podávat výluh z kořene pampelišky lékařské vícekrát za den, nejlépe 3x denně ve stejném množství.