V minulém díle jsme si řekli, co to vůbec sladidla jsou, proč a jak vznikla a kde všude je možné je najít. A nyní už konkrétně k některým sladidlům a jejich (ne)vhodnosti.
Pro úvod je nutné zmínit, že zdravotní nezávadností alternativních sladidel se zabývá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA – European Food Safety Autority). Seznam povolených sladidel uvádí vyhláška Ministerstva zdravotnictví 4/2008 Sb., včetně jejich značení pod čísly E (číslo).
Skóre škodlivosti
0. Přírodní látky – zcela neškodlivé 1. Přírodní látky získávané synteticky 2. Syntetické látky bez známých vedlejších účinků 3. Látky nevhodné pro děti a alergiky 4. Látky podezřelé z vyvolávání alergií a hyperaktivity 5. Látky pravděpodobně vyvolávající alergie a hyperaktivitu 6. Látky potenciálně karcinogenní (rakovinotvorné)
Umělá (syntetická) sladidla
Sacharin (E 954)
Sacharin je látka, která byla prvně objevena v roce 1879 vědci z americké Johns Hopkins University. U nás se nejvíce uplatnil během 1. světové války jako alternativa cukru, který byl tehdy nedostatkovým zbožím. V 80. letech byl sacharin zkoumán na laboratorních myších, kdy se zjistilo, že zvyšuje riziko vzniku rakoviny močového měchýře.
Kvůli tomu bylo v některých státech používání sacharinu zakázáno a v USA byla vydána vyhláška, podle které musely být potraviny obsahující sacharin označeny, včetně varování o jeho škodlivosti. Studie byly o několik let později zpochybněny kvůli tomu, že rakovina byla prokázána na myších a ne na lidech.
V České republice byl tak sacharin vyřazen ze seznamu potenciálních karcinogenů a je povolen pro běžné užívání.
Co byste ale řekli na to, když Vám povím, že se sacharin vyrábí z toluenu? Ačkoliv sacharin podle vyhlášky nepatří mezi zakázané látky, bylo mu přiřazeno skóre škodlivosti 5 (z 6). Vůbec by ho neměly používat například těhotné a kojící ženy a obzvlášť děti do 3 let.
Sacharin je 300x sladší než cukr, ale má mírně nahořklou a kovovou dochuť. Je stabilní vůči vysokým teplotám a vhodný pro tepelnou úpravu. Sacharin nezvyšuje hladinu inzulínu v krvi, a proto je doporučován diabetikům.
Přijatelná denní dávka pro dospělé je 5 mg/kg tělesné hmotnosti. Nejvyšší povolené množství u doplňků stravy je stanoveno na 500 mg/kg v pevné formě a 80 mg/kg v tekuté formě.
Acesulfam K (E 950)
Acesulfam je chemicky podobný sacharinu, ale o něco méně sladivý. Při jeho zahřívání se z něj uvolňují toxické výpary. Toxické účinky při jeho konzumaci v potravě dosud nebyly prokázány a považuje se za zdravotně nezávadný. Acesulfam se v organismu nevstřebává a je vylučován močí.
Přijatelná denní dávka pro dospělou osobu je 9 mg/kg tělesné hmotnosti. Nejvyšší povolené množství u doplňků stravy je stanoveno na 500 mg/kg v pevné formě a 350 mg/kg v tekuté formě.
Aspartam (E 951)
Aspartam (NutraSweet) je v současnosti celosvětově nejpoužívanější sladidlo. Je přidáván téměř do všeho – žvýkaček, limonád, ‚fit‘ a ‚light‘ potravin a většiny doplňků sportovní výživy. Aspartam byl považován za bezpečné sladidlo až do 80.
let, kdy se začalo diskutovat o jeho vlivu na poškození mozku. V 90. letech proběhla studie na myších, která prokázala při dlouhodobém podávání aspartamu zvýšený výskyt rakoviny mozku.
O několik let později proběhla přehledová studie, která přišla s tvrzením, že v běžných dávkách není aspartam zdravotně rizikový. Později se ukázalo, že aspartam může negativně ovlivňovat mentální myšlení, emoční chování a způsobovat poruchy učení.
Narušuje také metabolismus aminokyselin, poškozuje DNA a funkci nervového systému. Aspartam zatím nebyl zakázán, označuje se však jako nebezpečný a nevhodný pro děti – skóre škodlivosti 5.
Aspartam je 200x sladší než stolní cukr, svou sladivost ztrácí dlouhým skladováním. Zvyšuje chuť k jídlu, zejména na jídla bohatá na sacharidy, a je rizikový pro vznik nadváhy.
V České republice je kvůli potenciálním zdravotním rizikům povoleno používat jen omezené množství aspartamu – max. 40 mg/kg tělesné hmotnosti, a to jen do určitých potravin. Nejvyšší povolené množství u doplňků stravy je 2000 mg/kg produktu v pevné formě a 600 mg/kg produktu v tekuté formě.
Cyklamáty (E 952)
Cyklamát sodný a cyklamát draselný jsou umělá sladidla 40x sladší než cukr. Nejsou kalorická a nezanechávají hořkou dochuť (na rozdíl od sacharinu). Jsou stabilní vůči vysokým teplotám.
Mimo potravinářský průmysl se používají také jako insekticidy (přípravky proti hmyzu) a pro výrobu plastů – zajímavé, že? Pokud cyklamáty slouží k hubení hmyzu, jak asi působí na nás? Cyklamáty se přeměňují v těle na cyklohexylamin – látku, která pravděpodobně způsobuje rakovinu močového měchýře, atrofii varlat a poruchy spermatogeneze. Cyklamáty se často kombinují se sacharinem, aby zakryly jeho ‚pachuť‘. Sacharin i cyklamáty jsou ale rizikové už samy o sobě (cyklamáty mají skóre škodlivosti 6 a sacharin skóre 5) a společně tvoří opravdovou ‚bombu‘. U nás se stále používají, ale například v Americe jsou už zakázány.
Přijatelná denní dávka pro dospělou osobu je 7 mg/kg tělesné hmotnosti. Nejvyšší povolené množství u doplňků stravy je stanoveno na 500 mg/kg v pevné formě a 400 mg/kg v tekuté formě.
Sukralóza (E 955)
Sukralóza byla náhodně objevena při hledání nových insekticidů. Molekula sukralózy obsahuje 3 atomy chloru a sloučeniny chloru jsou pro náš organismus toxické. Sukralóza se naštěstí nerozpouští v tucích, nemůže se hromadit v tělesném tuku a působit tak na organismus toxicky. Sukralóza se v těle nemetabolizuje a je vylučována močí.
Dodnes nebyly prokázány žádné negativní zdravotní účinky tohoto sladidla a momentálně je sukralóza považována za jedno z nejbezpečnějších alternativních sladidel. Sukralóza má 300x vyšší sladivost než cukr a neobsahuje žádné kalorie. Ze všech náhradních sladidel je tepelně nejstabilnější.
Na trhu se s ní můžeme setkat také pod názvem Splenda.
Přijatelná denní dávka pro dospělou osobu je 15 mg/kg tělesné hmotnosti. Nejvyšší povolené množství u doplňků stravy je stanoveno na 800 mg/kg v pevné formě a 240 mg/kg v tekuté formě.
Přírodní sladidla
Mezi přírodní sladidla patří cukerné alkoholy, sladidla na bázi fruktózy a glykosidy. Na rozdíl od umělých sladidel jsou chuťově více totožná s klasickým cukrem.
Cukerné alkoholy se přirozeně vyskytují v určitých druzích ovoce a zeleniny, ze kterých jsou izolovány. Na rozdíl od jiných sladidel prochází tenkým střevem intaktní až do tlustého střeva, kde jsou fermentovány bakteriemi tlustého střeva. Vznikají z nich mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které slouží jako ‚potrava‘ pro bakterie tlustého střeva.
Částečně tak působí jako prebiotika, ale ve vysokých dávkách mohou způsobovat projímavé (laxativní) účinky. Nejčastěji se používají při výrobě žvýkaček (proto je na nich varování, že nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky). Velkou výhodou cukerných alkoholů je, že nezpůsobují zubní kaz.
Nutné je ale podotknout, že cukerné alkoholy patří mezi kalorická sladidla.
- sorbitol (E420)
- mannitol (E421)
- maltitol (E965)
- laktitol (E966)
- xylitol (E967)
- erythritol (E968)
Sorbitol (E 420) je o třetinu méně sladký než sacharóza. Přirozeně se vyskytuje v třešních a hruškách. V organismu se mění na fruktózu, která je dále metabolizována. Díky tomu sorbitol nezvyšuje produkci inzulínu. Na druhou stranu fruktóza má mnohé negativní zdravotní dopady, o tom ale více až dále, u sladidla fruktóza.
Mannitol (E 421) má poloviční sladivost sacharózy a obsahují jej fíky a olivy. Maltitol (E 965) se vyrábí z maltózy obsažené v obilí a kukuřici. Má téměř stejnou sladivost jako cukr.
Laktitol (E 966) je přirozenou součástí mléčného cukru laktózy, ze kterého se izoluje. Sladivost je v porovnání s cukrem asi 30 %. Xylitol (E 967) má stejnou sladivost jako cukr. Udává se, že mají antioxidační vlastnosti.
Erythritol (E968) je cukerný alkohol, přirozeně obsažený v ovoci. Vyskytuje se také v sójové omáčce nebo některých druzích vína a pivu. Má nízký glykemický index a ze všech cukerných alkoholů má nejnižší projímavé účinky.
Sladidla na bázi fruktózy
Fruktóza (ovocný cukr) se přirozeně vyskytuje v medu, ovoci (jahodách, ostružinách, sušeném ovoci) a některých druzích zeleniny (mrkvi a batátech). Je téměř dvakrát sladší než cukr.
Metabolismus fruktózy na rozdíl od jiných cukrů neprobíhá v játrech, proto nemá vliv na vyplavování hormonu inzulínu a fruktóza je tak vhodná i pro diabetiky. Nicméně dlouhodobá konzumace fruktózy způsobuje mnohá zdravotní rizika. Fruktóza ze všech sacharidů nejvíce podporuje vznik zubního kazu.
Zvyšuje triglyceridy v krvi (TAG) – tj. rizikové tukové částice zodpovědné za vznik kardiovaskulárních onemocnění.
Zmíním se o trendu agávového sirupu, o kterém si mnozí myslí, že je zdravý. Agávový sirup je sice přírodní sladidlo, ale obsahuje vysoké množství fruktózy (až 90 %) v koncentrované formě. Pokud jej konzumujete často, může mít negativní účinky na Vaše zdraví (viz předchozí odstavec).
O něco lepší volbou je javorový sirup, který obsahuje asi jen 35 % fruktózy.
Pokud jste se nyní zděsili a řekli si ‚ale fruktóza je přeci i v ovoci‘, tak máte naprostou pravdu, ale obsah fruktózy v ovoci je vzhledem k vysokému obsahu vody nízký (například jahody obsahují 85 – 90 % vody), takže se nemusíte obávat, pokud nejíte denně kila ovoce.
Fruktooligosacharidy jsou složené cukry vznikající při rozkladu zásobního polysacharidu inulínu. Vyskytují se v kořeni čekanky, artyčoku, chřestu, pórku, cibuli a česneku. Jejich sladivost je oproti cukru poloviční, ale působí příznivě na naše zdraví jako prebiotika.
Glykosidy
Jedná se o deriváty sacharidů, u kterých byla hydroxylová skupina (-OH) nahrazena jinou složkou (cukernou či necukernou). Mezi nejznámější a nyní velmi oblíbenou skupinu glykosidů patří steviosidy (E 960) neboli ‚zázračná‘ stévie.
Sladidlo stévie se získává z listů keře Stevia rebaudiana Bertoni. Tato rostlina pochází z Paraguaye, ale jejím současným největším producentem je Jižní Amerika. Má až 300x vyšší sladivost než cukr a neobsahuje žádné kalorie – výborná zpráva pro všechny, kteří chtějí hubnout a zároveň si neodpustí sladké.
Stévie navíc potlačuje růst mikroorganismů v ústech a působí tak preventivně proti zubnímu kazu. Stévie je současně považována za nejvhodnější alternativní sladidlo, které nezpůsobuje žádné negativní dopady na zdraví.
Otázkou však zůstává, co přinesou budoucí studie, jelikož je stévie poměrně novinkou a není zcela prozkoumána.
Další přírodní sladidla
Med obsahuje na rozdíl od cukru minimální množství sacharózy (0,5 – 0,7 %). Ze sacharidů obsahuje fruktózu (32 – 38 %) a glukózu (25 – 30 %), které slouží jako přímý zdroj energie.
Během jeho štěpení nedochází k odbourávání důležitých látek z těla, naopak med sám o sobě vitamíny a minerální látky tělu dodává.
Je bohatý na draslík, hořčík, zinek, selen, vitamíny (skupiny B, A a C), antioxidanty a enzymy.
Melasa vzniká při výrobě třtinového cukru. Jedná se o černou sladkou tekutinu bohatou na minerální látky (vápník, hořčík, železo, draslík, fosfor a zinek) a vitamíny skupiny B. Hlavní složkou melasy jsou sacharidy (35 % sacharózy, 6 % fruktózy a 4 % glukózy), obsahuje však i esenciální aminokyseliny a esenciální nenasycené mastné kyseliny.
Kokosový cukr se vyrábí z nektaru tropických kokosových palmových květů. Má nízký glykemický index (35) a obsahuje vysoké množství vitamínu B12. Hlavním sacharidem je sacharóza složená z glukózy (50 %) a fruktózy (50 %).
Rýžový sirup je unikátní tím, že neobsahuje fruktózu. Obsaženy jsou sacharidy maltóza (45 %), glukóza (29 %) a polysacharidy (22 %). Díky obsahu polysacharidů se cukry vstřebávají pomaleji do krve a sirup nemá tak vysoký glykemický index.
Náhradní sladidla – ano, či ne?
Náhradní sladidla nemusí být vždy tou ideální volbou. Přestože mnohá neobsahují energii, mozek je rozpoznává jako sladké a podporuje se tak další závislost na sladké chuti. Nejideálnější je vůbec nesladit a se slazením ani nezačínat.
Sladkou chuť můžete hledat například v ovoci, které Vám dodá i vitamíny, minerální látky a vlákninu. Pokud jste však zvyklí a bez přislazování se neobejdete, vybírejte ta přírodní.
Ačkoliv škodlivost umělých sladidel u nás není dostatečně vědecky prokázána, pravděpodobná rizika jejich konzumace jsou určitě důvodem k zamyšlení, zda je používat.
Pokud nemáte nadváhu a nemusíte si hlídat příjem energie, slaďte medem nebo melasou. Dostanete do sebe sice nějaké kalorie, kromě toho ale i dávku vitamínů, minerálních látek a stopových prvků. Hlídáte-li si však každý gram cukrů, vhodnou volbou je dnes stévie, případně sukralóza.
Zdroje: Taylor JM, Weinberger MA, Friedman L. Chronic toxicity and carci-nogenicity to the urinary bladder of sodium saccharin in the in utero-exposed rat. Toxicol Appl Pharmacol 1980; 54: 57 – 75. http://www.bezpecnostpotravin.cz/ http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/09/09.pdf http://www.zdravapotravina.cz/ Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 4/2008 Sb.
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0195666388800394
Nová éra sladidel: erythritol a xylitol
Jak šel čas s cukrem… Dlouhou dobu se sladilo jen bílým řepným cukrem, maximálně přírodním třtinovým cukrem a medem. Svou hodinku slávy si prožila i fruktóza, která byla dlouhou dobu považována za ideální sladidlo pro diabetiky, protože nezvedá hladinu krevního cukru. Pak se dostaly ke slovu přírodní obilné sirupy – rýžový, pšeničný, špaldový, z ječného sladu či sirupy datlový, agávový nebo javorový. Třetí skupinou sladidel, která si prožila své chvíle slávy, jsou nízkokalorická, přírodní či syntetická sladidla, jako je aspartam, sukralóza nebo stévie. Velký černý puntík by si zasloužila výroba glukózového, fruktózového či glukózo-fruktózového sirupu. Tyto velmi efektivní sladila, nicméně z velké části viníci světové krize v incidenci obezity, nyní nacházíme v každém druhém produktu potravinářského odvětví. Nyní zažíváme další (Xtou…) „vlnu sladění“ v podobě sladidel na přírodní bázi, které mají však nižší kalorickou hodnotu a příznivější vliv na hladinu krevního cukru.
Co všechno jsou lidé schopni vymyslet a udělat, jen aby se nemuseli vzdát sladké chuti, že? 🙂
Erythritol Erythritol je přírodní nízkokalorické sladidlo, konkrétně cukerný alkohol, který se nachází v některých druzích ovoce. Má příjemnou sladkou chuť jen s nepatrným nádechem „jinakosti“.
Na jeden gram připadá pouhá 1/4 kalorie (100 g má v průměru 20 kcal) a tělo na jeho příjem nereaguje vyplavením inzulínu, nezvedá tedy hladinu krevního cukru. Je to bílý, jemný prášek, který se používá i jako aditivum do potravin (nese označení E 968).
Pro potřeby potravinářského průmyslu se ale vyrábí fermentací glukózy za pomoci specifických mikroorganismů. Jeho místem trávení je tenké střevo, stejně jako ostatních cukerných alkoholů, proto může jeho nadměrná konzumace vyvolat projímavé účinky.
Z toho důvodu je potřeba myslet na jeho přijaté množství a spíše ho používat jako doplnění jídelníčku. Zatím nebyly prokázány žádné negativní účinky na náš organismus, jedná se tedy o relativně bezpečnou alternativu klasického řepného cukru.
Xylitol Xylitol je přírodní sladidlo, které také patří do skupiny cukerných alkoholů a říká se mu často také březový cukr. Přirozeně se nachází v mnoha druzích zeleniny a ovoce. Jeho sladivost je stejná jako sladivost cukru, ale má o 40 % nižší energetickou hodnotu a nízký glykemický index (okolo 15).
Stejně jako erythritol tedy nezvedá hladinu inzulínu a krevního cukru. 100 g tohoto bílého prášku obsahuje zhruba 250 kcal, což je o poznání více než u erythritolu. Jeho výhodou je však to, že neškodí zubům, a působí dokonce preventivně proti tvorbě zubního kazu.
Stejně jako u ostatních cukerných alkoholů, může jeho nadměrná konzumace vyvolat projímavé účinky.
Pozor si dejte při přidávání těchto sladidel do pečení – já už jsem se nechala nejednou nachytat. V těstě se chovají jinak než klasický cukr. Nepoužívejte ho tedy například pro vzejití kvásku a ani ve velkém množství jako náhradu klasického cukru. Vždy nahraďte jen část, stejně jako je tomu například u alternativních mouk bez lepku – kokosové apod.
Bylo by nesprávné si myslet, že alternativními sladidly se vše vyřeší. Výše zmíněná sladidla jsou výborná pro diabetiky, kteří si musí příjem sacharidů včetně cukrů, které zvedají hladinu inzulínu, hlídat.
Pokud ale nezmění životní styl (myšleno diabetici, kteří si za svou cukrovku mohou svým chováním), ani alternativní sladidla je nezachrání.
Xylitol a erythritol mají své výhody, to je bez debat, mnohem důležitější je ale celkový zdravý přístup ke sladké chuti jako takové.
foto: Stock.adobe.com
E968 – Erythritol
Jedná se o cukerný alkohol, který se přirozeně vyskytuje v mnoha druzích ovoce a ve vyšších koncentracích v potravinách jako např. sojové omáčce, v sýru, ve víně či v pivu. V potravinách má funkci zvýrazňovače aroma, zvlhčovadla, náhradního sladidla, stabilizátoru, zahušťovadla, sekvestrantu.
Disponuje řadou pozitivních vlastností – nízký glykemický index, nízký obsah kalorií, nízký projímavý účinek. Má formu bílých granulí nebo prášku, který je podobný běžnému cukru. Nezvyšuje hladinu cukru v krvi a nemá vliv ani na hladinu inzulinu.
Výrobci látky doporučují nepoužívat Erythritol jako 100% náhražku cukru, ale používat jej v kombinaci s jinými sladidly.
Použití
Používá se do náplní do pečiva, cukrovinek, žvýkaček, mléčných nápojů, bonbónů, mražených dezertů, pudinků, nízkokalorických nápojů a dalších potravin. Má funkci zvýrazňovače aroma, zvlhčovadla, náhradního sladidla, stabilizátoru, zahušťovadla, sekvestrantu. Erythritol se používá samostatně nebo v kombinaci s jinými nízkokalorickými sladidly.
Výroba
Vyrábí se přirozenou fermentací glukózy za přítomnosti mikroorganismů, které se nazývají Trichosporonoides megachiliensis. Následně proběhne filtrace, krystalizace a sušení.
Nežádoucí účinky
Výrobci se snaží o to, aby látka obdržela status GRAS (generally recognized as safe), protože nemá nežádoucí účinky. Studie na zvířatech nedokázaly negativní účinky. Do r. 2015 byl v EU povolen pouze do potravin , nikoli do nápojů z důvodu obavy, převážně u dětí a mladistvých, projímavých účinků. Dne 12.
února 2015 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin stanovisko týkající se bezpečnosti použití erythritolu (E 968) jako potravinářské přídatné látky do nápojů.
Úřad dospěl k závěru, že nárazová konzumace (jednorázové vypití) erythritolu v nealkoholických nápojích v maximální koncentraci 1,6 % nevyvolává obavy, pokud jde o projímavost.
Doplňující informace
V ČR (celé EU) je látka povolena. Látka se běžně používá v USA nebo v Japonsku, kde je povolena. V roce 2003 byl erythritol povolen v EU pro použití v potravinách. Dne 12.
února 2015 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin stanovisko, že nárazová konzumace (jednorázové vypití) erythritolu v nealkoholických nápojích v maximální koncentraci 1,6 % nevyvolává obavy, pokud jde o projímavost. s účinností od 2.11.
2015 je povoleno použít erythritol jako látku zvýrazňující chuť v ochucených nápojích, v kategorii potravin 14.1.4 v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008 v maximální koncentraci 1,6 %.
Zdravé cukry bez výčitek!
Karbohydráty, sacharidy, zkrátka cukry, jsou zdrojem energie pro fungování každé buňky našeho organismu a měly by tvořit 60 % denního příjmu.
Jestli nám ovšem není zdraví lhostejné a rádi bychom se vyhnuli obezitě a jiným civilizačním chorobám, je potřeba si hlídat množství přijímaného cukru ve stravě stejně tak jako jeho původ! Mnozí z nás byli vychováni na stravě s vysokým obsahem cukru a jakákoli změna těchto návyků se může zdát obtížná. My pro vás máme řešení!
Jak to vlastně s těmi cukry je?
Abychom se někam dostali, je nejprve nutné správně porozumět tomu, jak to vlastně všechno s cukry funguje a jak na ně náš organismus reaguje. Tělo je schopné využít pouze tzv. monosacharidy neboli cukry v té nejjednodušší formě.
Složité cukry musí organismus nejprve metabolizovat na cukry jednoduché, ty jsou následně vstřebávány do krve za pomoci slinivky břišní, která zde pomáhá udržovat jejich správnou hladinu. Dále se ukládají do buněk jakožto zdroj energie nebo putují do jater k okamžité spotřebě.
Pokud však přijmeme větší množství cukru, než naše tělo vyžaduje, přeměňuje se glukóza na tuk a ukládá se do tukových zásob, kterých se pak těžko zbavujeme.
Glykemický index
Výraz “glykemický index” už jste jistě slyšeli. Jedná se o velmi důležitou veličinu, která udává rychlost stoupání hladiny krevního cukru v krvi po konzumaci určité potraviny.
Nejvyšší hodnotu GI=100 má čistá glukóza, která se s vysokou produkcí inzulinu okamžitě vstřebá do krve a nastává tak prudký nárůst energie. Tato energie však následně opět rapidně poklesne, a my tak nabudeme falešného pocitu hladu.
Proto je rozumnější konzumovat potraviny s nízkým glykemickým indexem, které se v tenkém střevě rozkládají déle a k uvolňování energie tak dochází postupně.
Zdravé cukry s nízkým glykemickým indexem
Nejběžnějším a zároveň nejdostupnějším druhem sladidla je bílý řepný cukr, který je však pro náš organismus velmi škodlivý. O jeho negativním vlivu a dopadu konzumace tzv. “prázdných kalorií” si můžete přečíst zde Vyhněte se ‚bílým jedům‘ – bílý cukr.
Na trhu však existuje již celá řada zdravějších alternativ, jimž bychom při slazení měli dát přednost. Nabízí se tak sladit například medem, různými sirupy a v neposlední řadě úžasnými cukry získanými z rostlin.
Tyto zázraky přírody jsou bohaté na vitamíny i minerální látky, a oproti sirupům obsahují také vlákninu, která snižuje GI.
Kokosový cukr
Relativně novým sladidlem je kokosový cukr. Získává se z nektaru květů kokosových palem a v dnešní době se stal oprávněnou konkurencí rafinovaného řepného cukru. Oproti němu má výrazně nižší glykemický index a je bohatý na minerální látky, zejména železo, hořčík, draslík a zinek.
Palmový cukr
Palmový cukr je nerafinovaným, 100% přírodním sladidlem pocházejícím z Indonésie. Vyrábí se z květů cukrové palmy alega a má příjemnou, lehce karamelovou chuť i aroma. Palmový cukr má 86 % sladivosti klasického bílého cukru, takže jím v receptech můžete nahradit běžný cukr v poměru 1:1. Přidat ho můžete také do smoothies, kaší, čajů či kávy.
Březový cukr
Březový cukr neboli xylitol je přírodní sladidlo, které se získává z dutiny a kúry břízy bělokoré. S klasickým cukrem má společný vzhled i chuť, pro naše tělo je však mnohem vhodnější.
Xylitol má o ⅔ méně kalorií než běžný cukr a díky nízkému glykemickému indexu je vhodný také pro diabetiky a do redukčních jídelníčků. Totožná míra sladivosti s bílým cukrem nám navíc dovoluje úplnou náhradu běžného sladidla.
Neměli bychom to s ním však přehánět, ve vyšší míře se mohou projevit jeho projímavé účinky. Zamezte konzumaci dětem do 12 měsíců, které ho ještě nedokážou správně zpracovat.
Erythritol E968
I přesto, že se zde jedná o tzv. “éčko”, erythritol je nezávadným nízkokalorickým sladidlem, které má řadu prospěšných vlastností, a to bez nežádoucích a negativních účinků. Jeho výrobci se proto snaží získat status GRAS (generally recognized as safe) a zařadit tak erythiol mezi oblíbená sladidla. Stejně jako xylitol patří mezi alkoholické cukry. Mezi jeho kladné vlastnosti patří:
- nepůsobí projímavě
- v trávicím systému se nevstřebává, takže nezvyšuje kalorickou hodnotu potravin
- v potravinách se chová jako zahušťovadlo, zvlhčovadlo, stabilizátor a náhrada sladidel
- přirozeně se vyskytuje v ovoci a fermentovaných potravinách
- pomáhá zabraňovat tvorbě zubního plaku
- V následující tabulce porovnáváme vlastnosti jednotlivých druhů s běžným řepným cukrem:
- kcal/100 g GI sladivost
- kokosový cukr 391 kcal 35 80%
- palmový cukr 384 kcal 41 86%
- březový cukr, xylitol 240 kcal 12 100%
- erythritol 24 kcal 1 70%
- řepný cukr 402 kcal 70 100%
- Jaké sladidlo je nejzdravější?
V přiměřené míře je zdravý každý druh přírodního cukru kromě rafinovaného bílého. Toho bychom se měli naprosto vyvarovat a celkově se pokusit slazení omezit nebo alespoň z části nahradit např. sušeným ovocem.
TIP
Pokud se rozhodnete při vaření či pečení nahradit klasický cukr alternativním sladidlem, vždy nejprve zkontrolujte jeho vlastnosti. Každý cukr reaguje při tepelné úpravě jinak, má odlišnou sladivost či vůni a celkový výsledek tak může být výrazně jiný, většinou dokonce lepší. Nebojte se proto experimentovat a svými výsledky se nám pochlubte na sociálních sítích!
Věděli jste, že…?
Zmíněné přírodní cukry jsou nejen zdraví prospěšné, ale jejich výroba má navíc ekologický význam. Například využití palmy arengy, z jejíchž květů se získává palmový cukr, přispívá k boji proti mýcení prasela.
Opět trochu esoterie na ZÁVĚR!
Každá složka potravy nese svůj vlastní význam. Sacharidy nám poskytují lásku, která je jádrem všeho a podstatou života. Složité sacharidy nám ji dodávají dlouhodobě. Právě díky nim jsme schopni opravdové lásky a zároveň dokážeme udržovat kvalitní a vyrovnané vztahy přátelské, rodinné i milostné.
V dnešní době, s převahou jednoduchých cukrů, které nám dodají jen lásku instantní, jsou tyto vztahy pouze vyjimečné. Už jen z tohoto důvodu je třeba se nad zdrojem sacharidů zamyslet. Absolutní převaha jednoduchých cukrů vypovídá o stavu lidstva, kdy chceme všechno hned a co nejjednodušeji.
Snad jsme si všichni vědomi těchto následků a stravovací návyky změníme.
‚love nature, love yourself‘
Erythritol jako nové přírodní sladidlo, které chutná jako cukr
Erythritol jako nové přírodní sladidlo, které chutná jako cukr.
Erythritol je látka, která se přirozeně vyskytuje v ovoci. Najdeme ho například v hruškách, hroznech, melounech či v potravinách jako jsou sýry, víno či pivo. Jeho přítomnost najdeme však i v lidském těle. Pro slazení a potravinářské účely se vyrábí přirozenou fermentací glukózy za přítomnosti specifických nepatogenních kvasinek. Poté probíhá filtrace, krystalizace a sušení erythritolu. Nejedná se tedy o rafinovaný cukr, ale přírodní sladidlo.
Vzniklé sladidlo se prodává v podobě prášku, granulí či v kapalné formě. Je bez zápachu, pachuti a má čistou sladkou chuť. Při rozpuštění v ústech navíc způsobuje silný chladící účinek.
V potravinářském průmyslu se používá samostatně nebo v kombinaci s jinými sladidly. Najdeme ho například ve žvýkačkách, nízkokalorických nápojích, bonbónech a jiných pochutinách. Jeho přítomnost v potravinách poznáte podle toho, že na obalu najdete ve složení značku E968.
Erythritol je sladidlo s téměř nulovým obsahem kalorií a se sladivostí až 70%
Erythritol má řadu výhod pro mnoho skupin lidí. Především pro lidi, co preferují zdravé stravování, trpí cukrovkou a pro ty, co chtějí zhubnout. Jeho velká výhoda je v tom, že má téměř nulový obsah kalorií a přitom jeho sladivost je až 70% ve srovnání s klasickým bílým cukrem.
Svou podstatou a působením nezpůsobuje v těle zvýšení hladiny krevního cukru ani změny hladiny inzulínu.
Erythritol nezpůsobuje plynatost, a tak je vhodný i pro jedince se syndromem dráždivého tračníku. Další výhodou je, že není fermentován ústními bakteriemi, a tak podobně jako sladidlo xylitol nepřispívá svým působením k případnému vzniku zubního kazu.
Tato pozitiva erythritolu jsou způsobena především tím, že projde organismem téměř beze změny. Jeho většina se absorbuje v tenkém střevě a většina se i v nezměněné podobě vyloučí s močí.
Při větší konzumaci se může i část tohoto sladidla vyloučit s výkaly. Svou přítomností v těle však neovlivňuje metabolismus a nenarušuje trávení.
Bezpečný doplněk stravy
Celkově se při testech neprokázaly žádné nežádoucí účinky. Erythritol je tak považován za bezpečný doplněk stravy, a tak by se k němu i mělo přistupovat.
Navíc sami výrobci nedoporučují toto přírodní sladidlo používat jako 100% náhražku za cukr. Je totiž potřeba si hlídat, tak jako u většiny doplňků stravy, jeho množství.
Většinou se maximální dávka u dospělých osob odhaduje do 50 g. Záleží však i na pohlaví a hmotnosti konkrétního jedince. U dětí je dávka nižší. Nadměrná spotřeba erythritolu může vyvolat průjem, a to kvůli přitahování vody ze střevní stěny.
Riziko vzniku průjmu navíc zvyšuje kombinace erythritolu s fruktózou. Může pak způsobovat i bolesti břicha, bolesti hlavy a u citlivých osob může vyvolat alergickou reakci.
Erythritol tedy nabízí možnost, jak si při případné chuti na sladké, zvolit tu nejšetrnější variantu a vyčlenit z jídelníčku nebezpečný rafinovaný cukr.
- cukr
- erythritol
- glykemický index
- kalorie
- sladidlo