S mužností to jde z kopce

Za parfémy lidé utrácejí spoustu peněz. To lemuři, zvláště samci, ušetří. Nový výzkum totiž ukázal, že během námluv ze svých žláz na zápěstí vypouštějí květinovou a ovocnou vůni.

„Pomocí podrobné chemické analýzy jsme identifikovali tři sloučeniny zodpovědné za tuto vůni,“ uvedl spoluautor studie Kazushige Touhara z Tokijské univerzity s tím, že to je poprvé, kdy byly feromonové látky identifikovány u primátů.

Chemikálie detekované ve vylučované tekutině jsou totožné s těmi, které se nacházejí v ovoci, zelenině a květinách, mimo jiné ve hruškách nebo koriandru. Jejich tvorba souvisí se zvýšenou hladinou testosteronu u samců v období páření.

„Tyto feromony jsou znamením lemuří mužnosti, protože čím vyšší je produkce testosteronu, tím více feromonů lemuři šíří kolem sebe,“ podotkl Touhara. Zatímco řada živočichů, zejména hmyz, ale i třeba myši nebo kozy, feromony při námluvách využívá, u vyšších primátů dosud nebylo nic podobného pozorováno.

„Ačkoliv existují nepřímé důkazy, že lidé používají čichové signály při vzájemné komunikaci, neexistuje žádný autentický lidský feromon, který byl chemicky identifikován,“ řekl Touhara.

Chcete sdílet tento článek? Martin Janda Další články autora

Diskuse

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

Ať chlap nebo ženská, každý by si měl zkusit bydlet pár let sám a starat se sám o veškeré své potřeby. Třeba na vysoké bydlet na privátě a mít maminku 150 km daleko. Ženská se bude muset naučit vyměnit žárovky, dotáhnout kohoutek, odpojit pračku, když poteče, zavřít vodu ve stupačkách, najít vypadený jistič. Chlap bude muset zjistit, že se musí stavit nakoupit, taky si něco ukuchtit, vyprat, poklidit. Samo, že to může nastat i obráceně, podle toho, kdo co z domu zná. Nicméně každý by se měl naučit bojovat za sebe sám, obojetné jsou např. úřady, tam musíme všichni.Jenom znám čím dál víc holek, které ty technické věci v domácnosti zvládnou, a čím dál víc kluků, o které se nejprv do 30 stará maminka, a poté si je konečně najde žena, která je má ráda, ale nezbývá jí, než se starat taky, protože mladý pán to prostě neumí. Spousta kluků i na koleji ty 3 dny nějak přežije, a na víkend doveze nadšeně všechno domů mamince. Nemají touhu pořešit si věci sami na místě. A to by se asi mělo změnit.

že v současnosti jediný pořádný chlap je ženská …jestli ta feminizace měla skončit takhle, tak gratuluji, mety bylo dosaženo

Feminizace opravdu- uz podle jmena- nemuze takhle skoncit. Feminizace nema konec. Asi nevite co to je.

fňukat, že s muži to jde z kopce je typická ukázka toho, že ženy neví co si počít s vlastní emancipací. spousta žen se s rolí nezávyslé, schopné, samostatné a sexuálně svobodné ženy nedokáže vyrovnat a vinu hází na druhé. tedy na muže.

Ty žvásty v článku se vztahují k jinému kulturnímu okruhu ale není radno je podceňovat. Pánové vím že většině to nehrozí, ale přesto. Nebuťe takoví jací máte být, ale buďte takoví jací jste a to naprosto upřímně. Různé řečičky a knížečky a podobné hovadinky je jen trocha listí ve větru.

a má se chovat podle toho, jaký je. Každý je jiný, a stejně jako každá baba je jiná. Přírodní výběr naštěstí stále funguje. Horší bude, až těch chlapů bude ne 3x méně, ale desetkrát méně. Zase jsem si nic pořádného nepřečetla, jdu sem jednú za měsíc, a je to pořád stejné. Jednoho krásného dne možná něco pořádného napíšu 😀

Učitelky nedokážou ocenit dobré vlastnosti chlapců a trvají na biflování a přrdnesu, v čemž jsou ale dívky lepší. Jenomže pro technika není důležitá paměť, ale logické uvažování. To co potřebuje si najde na internetu. A výřečnost? Tu potřebují především advokáti a umělci, jenomže ti přinášejí hodnoty jenom zprostředkovaně a to přes ty, kteří ty hodnoty přímo vyvářejí. Femonizace školství potom vede k nedostatku lidí v technických oborech, technology počínaje a manažery konče. V dnešní informační době není důležité, co si člověk pamatuje, ale jak se dokáže rozhodovat. Vědomosti ze školy jsou pro absolventa při vstupu do praxe už zastaralé a k ničemu.

s tou zastaralostí bych řekl že ne. Podle mě dobře 25% věcí ze školy někde uplatníte. :-)Z čehož vyplývá, že by se škola dala smrsknout na 5 let 🙂

Problém není ve feminizaci školství, ale ve feminizaci celé společnosti. Jediný kdo se naopak maskulinizuje jsou ženy. Socialistické 'zrovnoprávnění' se usilovně snaží zničit všechny rozdíly, které příroda budovala po tisíciletí a výsledek je rozvrácená společnost a naprosté odcizení a pocit bezradnosti obou pohlaví. To je doposud asi největší zločin neomarxistického sociálního inženýrství.

Tak to je docela dobrý, ne? Řešení problému mužů mají takto sami muži ve vlastních rukách. Stačí, když se začnou hlásit na pajdáky a poté hrnout do školství. A bude po problému.

Syn je učitel. Jen nevím, jak dlouho dokáže snášet úvazek na dobu určitou (10 měsíců) a ponižující 2 měsíce na pracovním úřadě. Absolvoval to už 2x. Obdivuji ho, já bych to nevydržel.

Presne. Panove tohle nechteji delat. A nadavaji na zeny, ze to delaji.

Muži jsou odměření, prkenní, útoční a nevyrovnaní, pokud ukážou emoce tak jsou to bačkory, pokud ne tak jsou bezcitní a bezpochyby násilníci, přesto musí být mužní a zároveň citliví, musejí být bohatí a zároveň trávit veškerý čas s rodinou, musí to a tamto a tohle, nemají žádný život, mají krizi identity, ženy je k ničemu nepotřebují…. ženy jsou zas slepice, pokud jsou pro emancipaci jsou feministky, pokud ne jsou zlatokopky, nejsou schopné si najít a udržet vztah, nejsou dost ženské, jsou hloupé, závistivé, muži je k ničemu nepotřebují, atd atd atd. Vážně to lidi baví? Neustálé vytahování stereotypů, vymýšlení nových stereotypů, okamžité soudy kohokoliv jenom podle toho, že má trošku jinou chromozomální výbavu.

Naštěstí mám kolem sebe lidi, kteří jsou schopni posuzovat člověka podle jeho skutečných vlastností a ne podle pohlaví, nebabrají se v ukřivděnosti a stále nefňukají.. a takoví teda taky mnohem lépe navazují vztahy.

to jde s kopce pouze z pohledu žen. Objektivně jsou ale pořád stejní. Dali ženám možnost se posunout výše a ony si s tím teď neví rady. Chtějí, aby se muži taky posunuli někam výše, aby zůstal zachován přirozený rozdíl, ale oni nemají kam, už jsou na vrcholu. Je to takový souboj evoluce s civilizací.

politoval

Že sameček není samička, takže si chlapi do toho nenechají kecat od nějakýho rádoby trouby. Článek jsem celý nečetl, ale chlap by se měl chovat jako chlap a neposlouchat nějaký kecy…… chlap si dělá vlastní názor na věc.

http://www.youtube.com/watch?v=-JiG5Q0A86E

K článku jen jedna věc, I třetí světová válka, svou destrukcí a chaosem, nešahá ženskému mozku ani pod kolena.

….nemělo to být o kousek výš…….

..no né, já myslel že je řeč o mozku……..

Pracuji ve firmě, kde jsou min. SŠ, převažují VŠ. Muži jsou zpravidla ženatí, mají děti a nestěžují si, ženy naopak převážně svobodné, bezdětné a neustále si stěžující, především na chlapy, které nemají. Píši o lidech mezi 25 až 45 lety. Nemůžu si pomoci, ale jestli má v této době někdo problém, tak jsou to právě ženy. Mnohé by zoufale chtěly děti a ani se to nesnaží skrývat, zároveň však nejsou schopné navázat nebo udržet vztah vztah. A co je taky zajímavé, že muži většinou po práci spěchají domů a ženy neví, co s volným časech a chodí spolu na kávičky. Takže mi celý ten článek připadá, že ho psal někdo, kdo je zcela mimo realitu.

V tom případě máte v práci schopné chlapy a neschopné ženské – pokud totiž ti chlapi po práci spěchají domů, tak tam asi mají schopné ženy, nemyslíte? K odstrašujícím exemplářům by nespěchali

Nespěchají ani tak za manželkami jako za rodinou, tedy především za svými dětmi. Chtěl jsem říci, že na rozdíl od těch vzdělaných a emancipovaných žen, zůstávají chlapi bez ohledu na své postavení a vzdělání stále ještě normální. Možná to tak obecně neplatí, ale moje zkušenost taková je. Už sám název tohoto článku je hloupý, stejně jako jeho obsah.

S poslední větou musím souhlasit. Jinak bych se celkem bránila zevšeobecnění – je to kus od kusu. Znám jak spoustu schopných tak i úplně nepoužitelných jedinců obého pohlaví. Dost možná si taky pod pojmem „vzdělaná a emancipovaná žena“ představujeme každý něco jiného.

To jistě ano. Právě proto jsem napsal, že to tak možná neplatí obecně, ale jedná se o mojí zkušenost. Jedna z těch osamocených žen mi naznačila, že kdybych o někom vhodném věděl, tak že bude ráda, když jí ho představím. Uvědomil jsem si, že ve svém okolí neznám žádného volného chlapa mezi 30 a 45 lety, zato hned několik volných žen, z nichž některé jsou na prahu zoufalosti.

volni muzi 30-45 malokdy chteji zenu 30-45, ale spis berou 17-28

Tak to bejvá do 25-30 mají návrh ženské, kterým o nic ještě nejde a mohou si vybírat. Po 30 se to otáčí, to už je ale bohužel(bohudík) nikdo nechce.

Zestarnout vedle zeny / se zenou je neco jineho, nez zacit zit se „starou“ zenou. Ve „starsim“ veku pary vznikaji prevazne z pratelstvi a dlouhodobe znamosti nez z lasky na prvni pohled jako za mlada. Prekazi zkusenosti a skryte krivdy ktery si kazdy sebou nese…

de o to, ze ti citovani jsou z jine kultury (usa), u nas je to trochu jinak. zeny cekaji na nejakeho prince z pohadky, kterej neprijde a pak zjistej ze jim tikaj bio hodiny a je pozde, znam par takovych smutnych pripadu, co nebudou mit deti nikdy, protoze uz zacina byt pozde.Chlap muze mit deti i ve 40 a neni to nic hrozneho, ale zena by to mela stihnout drive, jinak je to riziko. jenze pri te emancipaci a honbe za karierou se to asi nestiha.

Je to bohužel tak, nešťastných bezdětných žen přibývá a po 35-40 už je nikdo nechce, kromě o 10-20 let starších chlapů, kteří už často o děti nestojí, protože už je mají. Klidně se vsadím, že autorka tohoto článku také děti nemá a myslí si, že má času zatím dost. Stejně jako mnoho podobných pak ale zjistí, že chlapi co za něco stojí jsou dávno zadaní. Znám takových případů bohužel hodně.

nojo, ale ony casto makaji a koukaji, jak jejich eventualni vyhlednuti samecci brousi za pologramotnyma osmnactkama, to jim taky neprida

Vidíte, to já znám pár chlapů co jsou zajištěný, je jim 30-35 ale nějak tyhle typy žen nechtějí. Podle slov souseda mu prostě nemá co nabídnout.

řeknete, že je vám smutno, nechcete žít doma sám, chcete se přitulit atd. tak jste měkota a hned vás vymění za toho úžasně namakaného sportovce, kterej jí bude zahýbat na každém rohu a ta chudinka pak bude brečet, jak to mají ženské těžké. Nemají jen si neváží toho co mají.

bezcitné hovado x měkota. Úplně přesně

Hele, nechci ti moc radit, ale projevit city tak, že budeš ženské vykládat, jak jsi chudáček, kterýho žádná nechce, ale nechceš být doma sám, tak by se aspoň ona mohla slitovat, není ten úplně pravý způsob projevení citů

kdo mluvil o chudáčkovi?? ale proč by to nebylo projevení emocí když chlap řekne, že nechce zůstat sám, že chce ženu pro život a že má strach ze stáří.. z toho, že bude na vše sám.. to jsou normální věci, jen se to ženským nesmí říkat, protože pak jsi měkota se kterým nemají budoucnost

Ano, tím úplně přesně říkáš, že jsi ten chudáček. Sorry, ale mně nějaká ženská říct, že si mě vybrala jen proto, že nechce být sama, trhnu rychlostní rekord na půl míle… Jestli nechápeš, že tohle věru není projevení citů, pak ti není pomoci.

takže si hraješ na tvrďáka?? proč?? a proč mám předstírat něco co nejsem a být čím nechci být?? To jsou ty předsudky. Ženská kecá že chce citlivého chlapa, ale jen tak, že on vnímá JEJÍ potřeby a své žádné nemá.

Ne, nehraju si na tvrďáka. Jen na rozdíl od tebe nejsem trouba a vím jak a kdy se city projevují a jak vůbec vypadají. A věř tomu, že moje žena umí velmi ocenit, že ty city dokážu projevit, a dokázala to ocenit i dříve, kdy ještě nebyla mojí ženou.

no podle toho jak tady píšeš si myslím, že tím troubou jsi.. mladej nezkušenej frajírek, co si myslí, že sežral veškerou moudrost světa.. možná se pletu, ale působíš tak na mě a takových lidí si opravdu nevážím.

hroznej pubertak je mozna hroznej a pubertak k tomu.., ale na tom, co tu pise, neco je

Jak „myslíš“ už jsi tu předvedl víc než dostatečně, trapáčku. Inu, jak se říká, chytrému napověz, hloupého kopni… Je jen na místě, že si o takového ubožáka soudná ženská ani kolo neopře, protože to už je pro ni lepší, aby zůstala sama. V tomhle je svět velmi, velmi spravedlivej.

Dle všeho to vypadá, že přesně o tobě je ve skutečnosti ten článek.

Že se ozve další zamindrákovaný chudáček na diskuzích známý tím, že si nedokáže ani najít ženskou věru není žádné překvapení, holt vrána k vráně…

hele city jsou city a kazdy je ma svoje a citi po svem. to co popisujes mozna plati u tebe ale u druheho by to byla trapna poza, protoze stejne tyhle veci jsou z 80% poznat jinak nez z reci. byt sam sebou a nestydet se za to je imho zaklad kazde funkci osobnosti. a to i prez to ze si o to ze si nekdo bude myslet ze jsi tzv mekota.

Miluji tě = projevení citů. Potřebuju kteroukoliv s dírou, aby mi dělala chůvu, protože se bojím být sám = projevení zoufalosti.Je docela tragikomedie, kolik se vás tu vždycky sleze fňukalů notujících si, jak jsou ženské hrozné a jak si vás neváží, když z vás na hony čiší, jak si vůbec není čeho vážit. Která bych chtěla mít doma přerostlé neschopné ufňukané děcko, o které se musí starat a které umí dělat jenom kouli na noze??? Můžete si o tom, jak jsou hrozné notovat a vzájemně si doporučovat své plačtivé příspěvky ostošest, ale na tom, že dokud neuděláte něco sami se sebou, žádnou ženskou mít nebudete, nezměníte vůbec nic. A vzhledem k tomu, jak evidentně vás ten problém pálí byste s tím místo toho zoufalého a ublíženeckého fňukání fakt měli něco začít dělat.

miluji te= projeveni citu az po delsi dobe (jinak to je jedna z nejlacinejsich frazi)nevim kde beres to ze se bojim byt sam (fakt ne a proto nechci zenu za kazdou cenu)ale kdyz mam blbej den, nebo se je mi smutno, resim nejaky problem atd., tak fakt nevidim nic nedospeleho na tom, sverit se blizkemu cloveku, sdilet s nim sve obavy i radosti. silne nedospele mi prijde tvarit se celou dobu jako mistr sveta, byt mi neni dobre.

Racionalizace domácího násilí

Pražská pouliční galerie Artwall představuje výstavu Almy Lily Rayner, která reflektuje celospolečensky tabuizované téma domácího a sexuálního násilí. Moment racionalizace a překročení sebe sama za pomoci současných technologií, k němuž vystavené dílo svou formou odkazuje, vybízí k úvahám o možnostech ženského hnutí.

Psát o současné výstavě izraelsko­české umělkyně Almy Lily Rayner není jednoduchý úkol. Zpracovává natolik osobní téma, že je těžké udržet si od něj odstup. Možná je to přímo nemožné.

Autorka na několika velkých plakátech, které visí na opěrné zdi letenského kopce u nábřeží Kapitána Jaroše, prezentuje pár obyčejných, každodenních předmětů. V 3D tiskárně nechala vyrobit lžičku, zapalovač, mýdlo a další běžné věci.

Bílé 3D tisky nafotila a fotografie vystavila nejprve loni na jaře v pražské galerii Oko uragánu a nyní v galerii Artwall. K tomu stačilo přidat název výstavy Co mi otec strkal do vagíny. Co víc dovysvětlit nebo interpretovat? A přesto je třeba o výstavě psát a mluvit, jakkoli je sdělná a srozumitelná sama o sobě.

Umělkyně totiž ve svém díle nepředstavuje jen svůj osobní příběh. Forma
prezentace rozehrává komplexní problematiku domácího násilí v celospolečenském měřítku a zároveň klade otázky po vývoji feministického hnutí ve 21. století.

Frustrovaný násilník

Výstava má důležitý společenský rozměr ze dvou důvodů. Za prvé předvádí osobní trauma domácího násilí – v tomto případě násilí páchaného otcem na dceři – ve veřejném prostoru. Situace se tak dostává ze soukromí, kde se vše děje pěkně pod pokličkou, v tichu a skrytosti (přičemž pachatele často kryjí i nejbližší rodinní příslušníci), ven, do prostředí města.

Osobní příběh se stává veřejným tématem. Rayner tímto gestem naznačuje, že domácí násilí není problémem individuálních násilníků, ale produktem dominujícího patriarchálního systému, jenž prostupuje celou společností.

Je známo, že za domácí násilí nesou vinu z velké části vnější faktory, mezi něž patří mužská dominance v rodině, tradiční rozdělení rolí podle genderu, strukturální nerovnosti mezi muži a ženami (například platové), společenská kritika žen, které se rozhodly z těchto stereotypů
vystoupit, povzbuzování mužské agresivity a síly, nedostatečné sankce za páchání domácího násilí a podobně. Násilí na nejbližších příbuzných podněcuje také frustrace jedinců, plynoucí z jejich ekonomické situace ve společnosti orientované na výkon a úspěch. Muž, který například nezvládá vyhovět požadavku finančně zajistit rodinu nebo z jiného důvodu pochybuje o své „mužnosti“, inklinuje k sublimování svého studu v prostředí domova. Podle sociologických studií se jedná o globální problém nezávislý na konkrétních politických systémech a státních zřízeních. O to naléhavější je ovšem poselství výstavy.

Druhým důvodem společenského významu vystavovaného díla je, že obsahuje nepřímou pobídku adresovanou obětem domácího násilí.

Autorka nejen vnáší tabuizované téma do veřejného prostoru, ale ke stejnému kroku tím vybízí také mnoho dalších žen, dívek a dětí, které mají zkušenost s domácím a sexuálním násilím. Svými aktivitami (tvorbou, ale i diskusemi) upozorňuje na ženy, o kterých se příliš nemluví.

Jde o nenápadné, tiché manželky a dívky, kterým se nedostává žádného uznání, které ztrácejí sebe­­úctu a na jejichž potíže není nikdo zvědavý. Proto je tak důležité o nich mluvit mimo zdi jejich domovů.

Tísnivý pocit

Stále se však pohybujeme na rovině sociální a politické debaty, kterou by měla pokrývat především média a sociální pracovníci. Jaké nové podněty ale výstava přináší v kontextu vizuálního umění?

Zkrátit nebo zcela odstranit? Úpravy ochlupení okolo penisu ovlivňuje porno i sport

Různé úpravy ochlupení, a to včetně okolí penisu či na hýždích, rozhodně nejsou jen výsadou homosexuálů či pornoherců. Studie ukázala, že se holí třetina amerických mužů preferujících sex se ženami. Foto: koláž ZD

Pro někoho vzrušující představa, pro další nezbytná podmínka k intimním hrátkám a pro jiné důkaz toho, že to jde s opravdovou mužností v dnešní době opravdu z kopce. Bez ohledu na osobní estetické preference je jedno jisté. Manscaping neboli úprava tělesného ochlupení u mužů se stal svébytným fenoménem zasahující muže v mnoha zemích světa, a to bez ohledu na jejich sexuální orientaci či zkušenosti. Různé úpravy ochlupení, a to včetně okolí penisu či na hýždích, rozhodně nejsou jen výsadou homosexuálů či pornoherců, byť právě sex hraje v rozhodování o tom, zda a případně jak si nechat odstranit chlupy v intimních partiích, hraje roli. Jak ukazuje studie publikovaná v Journal of Sexual Medicine, muži mající sex s muži se zbavují svého ochlupení častěji a současně také preferují „hladké“ partnery. Avšak ani počet mužů preferující sex se ženami, kteří své ochlupení okolo penisu upravují, nebyl zanedbatelný. Jednalo se dokonce o třetinu amerických mužů.

Kdo chce větší penis, oholí jeho okolí…

Důvodů k úpravám pubického ochlupení u mužů je celá řada a obvykle souvisí se životním stylem a také vlastními představami o tom, co je sexy, tedy žádoucí. Překvapivě se zde liší motivace mužů od důvodů, které pro změnu vzhledu svého klína uvádí ženy.

„Studie ukazují, že je mezi ženami ve vyspělých zemích světa populární kompletní odstranění ochlupení intimních partií a nejčastější důvody jsou estetické a hygienické.

A co muži na to? Podle studií mladší populace mužů mezi 20 až 30 lety častěji preferuje výraznější odstranění ochlupení intimních partií a dokonce i moderní trend kompletního odstranění ochlupení,“ popisuje dermatoložka Kateřina Klauzová, která působí na Klinice a institutu estetické medicíny Asklepion v Praze.

Naproti tomu starší muži preferují alespoň částečné nebo úplné ponechání upraveného ochlupení. „Skutečně neplatí, že by si ochlupení nechávali odstraňovat pouze homosexuálové.

Upravují se muži, kterým ochlupení z nějakého důvodu vadí, buď zdravotně, při sportu, chtějí zažít pocit bez ochlupení či se rozhodnou na přání partnerky,“ dodává lékařka. Také podle ní přibývá mužů, kteří se rozhodnou pro odstranění ochlupení laserem. To je sice finančně náročnější, ale znamená definitivní řešení. Jen je třeba zvolit vhodný typ laseru například vzhledem ke zabarvení ochlupení.

Zásadní vliv na to, jak se muži v této oblasti upravují, má pornografie. Ukazují to i zkušenosti Thomase Gaithera, amerického studenta medicíny na UCSF School of Medicine, který se věnuje problematice úprav pubického ochlupení u obou pohlaví a také se podílí na vědeckých studiích na toto téma.

„Je to čím dál častější,“ uvedl k úpravám ochlupení u mužů i žen Gaither pro americký portál Vox.com. Porno podle něj ovlivňuje to, jak se muži staví ke svému pubickému ochlupení. Ne náhodou jsou muži v pornofilmech zcela bez ochlupení, případně mají chlupy částečně odstraněné a také zkrácené.

„Pokud má muž více tuku u kořene penisu a odstraní zde své ochlupení, dosáhne toho, že jeho penis bude působit větší a mohutnější,“ vysvětluje Roman Trýzna, vedoucí lékař venerologické části Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Právě odstranění (velké části) ochlupení okolo penisu spolu s vhodným úhlem při natáčení dává vzniknout dojmu, že penisy pornoherců jsou ještě větší než ve skutečnosti.

Navíc udržovat genitálie herců i hereček bez chlupů dává možnost zabrat různé sexuální aktivity a vzájemný kontakt různých částí těl či předmětu v této oblasti opravdu detailně.

Sexuální preference i přání partnerky

Zatímco pro ženy jsou hlavními důvody pro odstranění ochlupení hygiena a také pocit, že takto jejich intimní partie budou vypadat lépe, u mužů je to jinak. Více o tom, co ovlivňuje rozhodování žen, jsme psali zde.

Podle Gaithera pro některé muže znamená odstranění ochlupení připravenost k sexu.

Sexuální preference také podle studie, na které se budoucí lékař podílel a jež byla publikovaná v Journal of Sexual Medicine, hrají roli v tom, zda vůbec a případně jak často muži své ochlupení upravují či jej odstraňují.

Již předchozí studie ukázaly, že vliv na vzhled okolí penisu má právě pornografie, ale také to, jak dalece muž sám sebe vnímá jako mužného či jak je spokojen se svým vzhledem. Popsány také byly rozdíly v intenzitě úprav mezi muži, kteří mají sex s muži, a těmi, kteří preferují jako sexuální partnerky ženy.

Z celkem 4062 mužů, kteří se zapojili do studie, se 78,1 procent identifikovalo jako sexuálně žijící se ženami, 16,9 procenta jako sexuálně abstinující, 4,1 procenta se popsalo jako muži mající sex s muži a 0,8 procenta respondentů uvedlo, že sexuálně žijí s muži i ženami.

Muži mající sex s muži, což nutně nemusí být pouze gayové či bisexuálové, se podle výsledků studie v intimních partiích upravují častěji než pětkrát ročně a také minimálně pětkrát ročně odstraní veškeré své pubické ochlupení.

Ve srovnání s muži mající sex se ženami také vykazovali častější výskyt týdenního či dokonce denního intervalu mezi jednotlivými úpravami ochlupení. Vůbec nejčastějším důvodem pro úpravu či odstranění ochlupení pro tuto skupinu mužů je sex, případně dovolená, kdy více odhalují své tělo.

Podle autorů studie však není zřejmé, proč se muži mající sex se ženami upravují méně často právě kvůli sexuálnímu kontaktu. Nicméně častěji uváděli jako důvod pro úpravu intimních partií přání své partnerky. Pro některé ženy může být odstranění ochlupení podmínkou k tomu, aby byly ochotné provádět muži orální sex.

Stále rozšířenější praxe v podobě úprav a odstraňování pubického ochlupení s sebou ale nese i rizika. Například studie publikovaná v žurnálu Urology uvádí, že tzv. manscaping, tedy úpravy mužského ochlupení včetně intimních partií, přivádí některé pacienty na pohotovost s různými poraněními, oděrkami, vyrážkami či abscesy.

„Obecně platí, že rizika s odstraňováním ochlupení okolo penisu, v tříslech, na varlatech či okolo análního otvoru jsou srovnatelná s chybami při holení tváře,“ popisuje dermatovenerolog Trýzna. Problematická může být blízkost konečníku jako zdroje bakterií, které mohou vyvolat infekci v drobných rankách.

Podle Gaithera jsou ve větším riziku muži, kteří mají sex s muži a současně si odstraňují ochlupení v okolí konečníku.

Někdy si potíže spojené s odstraňováním ochlupení nevědomky zhoršují muži sami. Například mohou zvolit nevhodnou techniku. „Po některých metodách odstranění ochlupení, jako je holení a depilační krémy, mohou chlupy zarůstat. Mimo to jsou intimní partie velmi citlivé a mohou být zejména depilačními krémy podrážděny.

Odstranění voskem je v této oblasti skutečně bolestivé,“ přibližuje dermatoložka Klauzová. Právě odstraňování ochlupení horkým voskem je u mužů z důvodu značné bolestivosti nejméně vyhledávaným.

Relativně bezpečná je úprava ochlupení pomocí elektrických holicích strojků, u nichž méně hrozí poranění než u jednorázových holítek s žiletkami. Důležité je také při samotném holení či stříhání dodržet několik základních pravidel.

K těm podle profesora dermatologie Anthona Rossi, který působí na americké Weill Cornell Medical College, patří například to, že na zkracování chlupů muž používá nůžky určené pouze k tomuto účelu. „Určitě nechcete začít tím, že vezmete holicí strojek a přejedete s ním své bujné ochlupení.

To by opravdu nebyl příjemný zážitek,“ popsal Rossi časopisu Men´s Health. Vhodnější je podle něj ochlupení nejprve zkrátit nůžkami, což je mimochodem metoda, při které nehrozí bolestivé zarůstání chlupů, a pak případně po horké sprše použít co nejvíce hydratační holicí gel či pěnu bez alkoholu.

Pokud přesto dojde ke zranění, je důležité zachovat chladnou hlavu, poraněné místo dobře omýt a následně vydesinfikovat. Na krvácející ranku je možné vyvinout tlak přiložením například papírového kapesníčku a zhruba do 15 minut by se krvácení mělo zastavit.

Pokud krvácení trvá déle než 15 minut, případně z rány krev stříká, je na místě kontaktovat lékaře.

Mimochodem, podle studie publikované v Journal of Sexual Medicine častěji lékařskou pomoc při problémech spojených s odstraňováním ochlupení vyhledávají muži, kteří mají sex s muži.

Ludmila Hamplová

Kalvárie / Calvaire (2004)

• Nektere dny jsou opravdu spatne.Kdyz se vam pokazi auto v lese s cervenymi trpasliky,kde pes je tele a prase stopar,mistni gentlemani ovladaji bravurne spolecenske tance,jsou vanoce a k tomu jeste zjistite,ze jste vlastne jedina „zenska“ v okoli,tak takovy den vazne za moc nestoji……(28.2.2013)
• Dal jsem na velmi poutavý komentář uživatele LIVINGDEAD. Avšak co jsem čekal jsem nějak nedostal.. Do půlky filmu jsem si říkal, jestli je to opravdu ten film, o kterém se tu mluví.. Je to sice kvalitně natočenej, herecky přesvědčivej a docela na psychiku útočící snímek, ale něco tomu pro mě chybělo. Nemluvě o tom rozjezdu. Ne že bych se nudil, ale doporučovat a mluvit o tom asi nebudu :)(28.1.2010)
• odpad! Neskutočne nudný film.Je to o spevákovi,ktorí sa čírou náhodou zatúla k starému psychopatickému vidlákovy a na jeho velké nešťastie si ho ten vidlák spája zo svojou bývalou družkou,no musela byť veľmi škaredá a nesympatická,lebo ten spevák naozaj bol,a stou polooholenou hlavou bol ešte aj nechutný.Aby tých debilín nebolo dosť,na scénu nabehuje partia daľších totálne psychicky narušených vidlákov a s tým medvedím tancom,čo predvádzali v tom pajzli som len neveriacky pozeral,kto može vymysliet takú koko….Ano pokus o psychlogiu tam bol ale na mňa to vobec nezabralo,lebo žiadna atmosféra sa nekonala.(19.3.2014)
• Tak tohle mě nadšením rozhodně nenaplnilo. Spíš naopak. Vidláků a úchylů, co si představují, že jste někdo jiný, tu už byly mraky. Žabožrouti se to proto rozhodli pojmout trošku jinak a soustředit se více na psycho, což jim moc nevyšlo, protože to psycho vůbec nebylo. A nebyl to ani explotation, či nějakej jinej tation. Byl to prostě divnej film plnej divnějch lidí, kterej úplně nepodivně a obyčejně nudil. 10%(12.10.2013)
• „Kalvárie“ není snímkem, který by nutně chtěl vynikat explicitním znázorněním násilí, ale daří se mu na sebe hromadit scény, které jsou skutečně příšerné, mrazivé a děsivé. Opět se ukazuje, že k dobrému hororu stačí mít člověka a jeho touhu/potřebu/nutkání ubližovat. Tohle prostě stačí. A když se k tomu vezmou filmařské schopnosti, potom z toho vychází něco, co je opravdu silně znepokojivé. Tohle je moderní ztvárnění cesty na křížový vrch. Jen bez kříže a v čele průvodu není Ježíš, ale obyčejný člověk. Že by maličko i rýpnutí do toho, na čem vlastně stojí křesťanská víra? Je to na tom, že ubližujeme jedincům a snažíme se to pak omlouvat vykoupením mnoha?(2.1.2014)
• Zrejme bude niečo na tom, že ,,vidláci,, šuk@jú dobytok, alebo aj sami seba ( a je jedno či ona alebo on ), poprípade strkajú svoje genitálie do celkom iných dier, kam patria. A pridaná hodnota je, keď má niekto v hlave vyhrabané. Bez vánku, sa ani lístok nepohne. Pre niekoho odporná vec ( iba kvôli tým ,,sexuálnym,, scénam ? ) a pre niekoho pomerne nudný výlet na žabožrútsky venkov.(2.2.2018)
• Tohle je naprosto skvělá ujetost… Myslím, že režisér stvořil v rámci žánru zcela vyjímečné dílko. S vyšinutostí a zvrhlostí se zde pracuje s tak naprosto nápaditou takřka geniální imaginací, že jsem byl mnohokrát velmi zaskočen. Vedle toho Du Welz pracuje velmi zajímavě s formou (například natočení zbrklého úprku lesem).. Jediná moje výtka je směrem k tomu, že mohla lépe zafungovat nějaká dramaturgie. Chvílema film prostě neodsejpal tolik, aby se jednalo o dokonalý zážitek…(10.7.2010)
• odpad! Fakt by mě zajímalo na co koukali zdejší hororoví nadšenci protože není možné aby to byl stejnej film jako jsem viděl já…Asi jen shoda názvu, roku a čirou náhodou to má stejné téma ale určitě je to něco jinýho…Ale tak OK každej máme jinej vkus tak ten kdo tento film žere ať ani nečte dál jelikož budu hanět a plivat na toto „veledílo“ . Tohle je pro mě totiž tak neuvěřitelná blbost, že jsem film chtěl asi tak 10x vypnout a říkal jsem si že na to koukám snad tři hodiny jak se mi to zdálo dlouhé. Všichni ve filmu jsou totálně ujetí magoři když nepoznaj ženskou od chlapa a psa od telete ale no co nevadí kdyby byli alespoň strašidelně ujetí…sakra je tam chlap co má snad 2,5 metru a je absolutně nevyužitej !! Chvilku si film snaží hrát na texaskou scénu s večeří a to už jsem málem omdlel při pomyšlení kterej kentaur tohle vymyslel…příšerná krávovina na které nenajdu opravdu dobrého vůbec nic…vlastně jo fajn les…paráda co? Jenže když chci vidět les mrknu se z okna a nemusím koukat na tento „horor“ kde se nic neděje…Smrt přichází v bílém a Maso pro zámeckou paní mají ode dneška těžkou konkurenci v kategorii NEJBLBĚJŠÍ HOROR VŠECH DOB(17.6.2013)
• Trocha Texaského masakru (1974), trocha Psycha (1960) a neskutočná Francúzka chladnosť. Mix týchto prvkov…… To je Calvaire. Miestami naozaj silný zážitok ale miestami aj béčkovitý, nudný a nelogický s lacnými scenáristickými ťahmi, čo ma najviac štvalo, pretože toto nebol práve taký film v ktorom by si to scenáristi mohli dovoliť. Na to to bolo až príliš dobré. Príbeh nás zavedie do Francúzka k jednému pocestnému spevákovi, ktorý vystupuje na všemožných zábavách, v domove dôchodcov a na festivaloch s hudbou porovnateľnou s naším SenziTV. Viac menej pre dôchodcov. Takto sa raz vydá z jedného predstavenia na druhý a stratí sa na vidieku. Samozrejme ho obyvatelia prijmú z veľkou náručou, až podozrivo vrúcno. Ako inak, sa zistí, že ide o primitívnych buranov, ktorý vo voľnom čase znásilňujú ošípané. Jeden z nich si bude myslieť, že hlavná postava je jeho žena ktorá ho opustila ale už sa vrátila. Chlapík bude uväznený a za každú cenu sa bude pokúšať ujsť. Prvá polovica a herecké výkony boli parádne. To skvelo zahraté zvíjanie od bolesti som hercovi na 100% uveril. Keď už prišlo na uväznenie, film stratil vážnu tvár, nie úplne ale už to nebolo také uveriteľné. Muž mal asi 1000 možností ujsť a ani raz to takmer poriadne nespravil. Film pred neho hádzal príliš okaté kláty. Dalo sa to vymyslieť aj inteligentnejšie. Spracovanie však super, iba na to netreba ísť z myšlienkou, že to je horror.(5.3.2016)
• Nervy drásající prasárna, která nenechá ke konci nikoho v klidu. Vynikající špinavá venkovská atmosféra, mrazivá hudba a odporně pošinutý burani, kteří si užívají s vepříkama. A když náhodou se jim naskytne nějaká ta lidská oběť, tak nepohrdnou ani tou. Imaginární Glorie v podobě zpěváka Marca zažívá to nejděsivější peklo, v penzionu pana Bartela a jeho zvrhlých sousedů. Jeden z vrcholů exploitation.(20.4.2011)
• Dobře odvyprávěný jednoduchý příběh o jedné podivuhodné Brutální Pošahané Romanci.—- (někde jsem četl,že se s takovými horrorodramaty roztrhl pytel/čí pytel?/a já říkám furt málo!! alespoň jako protiváha té téměř třicetileté záplavě hrůzněrůžovoučkých seriálů pro šecky)(4.6.2010)
• Zarazená a šokovaná som určite nezostala (mňa už nič len tak ľahko neprekvapí) ako je dané v obsahu snímky.A ani neprekvapilo,ani nešokovalo.Odmyslieť si diétnu 1. polovicu filmu a tento hendikep nevyrovnala dôstojne ani zvyšná polovica,nie to ešte prevýšila.Ten,kto má rád takú tú povestnú americkú štýlovosť a dokonalosť v takomto druhu snímok,bude sklamaný.Ja s týmto problém nemám.Francúzsku hororovú kuchyňu poznám a viem,že majú v ponuke aj lepšie snímky.Čiže nemôžeme porovnávať USA vs. FRA.Čakala som viac…Viac psycho,viac teroru,viac násilia,viac čohokoľvek.Ale vidláci boli uveriteľní,atmosféra temná,prostredie špinavého vidieka uspokojivé.Po tejto stránke dávam slabšie 3 hviezdy.(16.9.2014)
• Takhle to dopadá, když se intelektuální evropský režisér, rozhodne vzdát poctu svým vzorům. Chvílemi je to opravdu děsivé, chvílemi intošsky zádumčivé a za každou cenu divné. Hlavní hrdina je arogantní blb a do konce filmu se o něm nic, co by ho mohlo trochu zlidštit, nedozvíme. Jediná sympatická postava je hlavní mučitel, který je alespoň trochu normální a sympatický.(6.8.2009)
• Nezávislý psychologický horor ze země galského kohouta, s prvky exploitation. Horor stejně tak jako drama. ~ Rozhodně nečekejte přehlídku nechutností, nýbrž spíše umělecké kvality francouzského artu, kamerovou ekvilibristiku a perfektní naturalistický obraz. A samozřejmě příběh psychopatického majitele odlehlého penzionu Bartela, který pokládá protagonistu Marca za svou zemřelou choť Glorii. Zajímavostí je, že režisér Fabrice Du Welz chtěl svou prvotinu natočit záměrně tak, aby divák sympatizoval s tyranem, nikoliv s jeho obětí. To se mu zřejmě podařilo i díky skutečnosti, že Laurent Lucas bohužel nepředvádí ve všech momentech přesvědčivé herectví. ~ Jak zde již někdo z uživatelů uvedl, postava Marca, díky její výrazné feminizaci, stojí za pozornost. V roli oběti je muž, jenž je navíc považován za ženu. Jeho vlastnosti i chování vykazují znaky ženského chování, je oblečen do šatů a červené bundy. Je pasivní, bojácný. Nebojuje, pouze utíká. Popírá mužský archetyp. ~ Calvaire je o střetu bezmocného jedince s vyšinutostí (i osamělostí) dědy Bartela, jakož i vyšinutostí vesničanů. (Bezkonkurenční poster!)(29.5.2013)
• odpad! Myslela jsem, že se budu třeba bát, ale ne, bylo mi akorát špatně. A byla to nesmyslná hovadina, ale možná, že jsem to jenom nepochopila…(31.1.2011)
• Calvaire je hixploitation, který ve své kategorii nemá obdoby. Je tak divný, že z toho rozum zůstává stát. To, co ze začátku vypadá jako docela normální horor na klasické téma, se každou minutou zvrhává do takového deliria, že máte pocit, jako kdybyste se ocitli ve snu neléčeného schizofrenika na LSD. Co mě na tomto filmu upoutalo asi nejvíc, je hlavní hrdina. Sice se s ním možná neztotožníte, zato je ale jeho postava v lecčems výjimečná. A v čem tedy? Je to muž v roli oběti, což nebývá tak časté. Ale zároveň je to v podstatě výrazně feminní postava. Nejde přitom jenom o to, že za ženu je pokládán šíleným majitelem hotelu i neméně šílenými vesničany. Marcovo chování spíše odpovídá běžnému profilu ženské hrdinky. Své utrpení snáší dosti pasivně a moc se nebrání. A poté jen utíká… a ještě k tomu v květovaných šatech. Svým způsobem se stává popřením mužského archetypu, což je věc, která mě na Calvaire tolik fascinuje. —– Co se týče toho ostatního, děj by mohl být o něco dynamičtější a střih méně zmatený. Absence hudby mi taky místy nesedla, ale jinak si nemám na co stěžovat. P.S.: Scéna s tanečkem v hospodě je opravdu síla :).(17.11.2011)
• No,moc pěkný.F.Du Welz mě znudil už svym poslednim filmem Vinyan,ale tohle byla čůrakovina jako prase.Někdo se tady odvolával na to,že v Americe nic podobnýho nemůže vzniknout.To je velký štěstí.Režisér(asi se zná s Troškou), obsadil do toho filmu celou svou rodinu.Film nemá žádnej solidní děj,magoři se tam pohupujou(škoda že je nemohl obsadit Sequens do mjr.Zemana),ten zpěvák brečí jak škvrně(přitom ho zadarmo vostříhali),a kdybych nechtěl vědět,jak to dopadne,tak sem to po půlhodině vypnul.Protože tahle zbytečnost si nezaslouží ani pět sekund života.Francouzi sou na filmy,obzvlášť horrory machři,ale i oni šlápnou do lejna.Glorie,ty ses vrátila,a kolik mi dáš procent.Deset,jenom deset! 10%.(6.5.2010)
• Komentář může obsahovat možné spoilery. Šílený, špinavý a perverzní. Přesně těmito slovy by se dal popsat tento explotační snímek belgického tvůrce, který má mimochodem na svědomí také dobrodružně laděný hororový thriller VINYAN. Navíc, když v tom mají prsty ještě Frantíci, jejichž hororová tvorba je silně na vzestupu, kouká z toho parádní zážitek pro otrlejšího diváka. Ve vlastním příběhu sledujeme Marca, zpěváka milostných fláků, kterými za pár éček oblažuje domovy důchodců. Ženy po něm šílí bez ohledu na věk a nemají problém si vrazit jeho ruku do svého klína či pro něj nafotit své ženské přednosti a fotečky mu věnovat na šťastnou cestu za dalším vystoupením. Marc cestuje ve své starší dodávce, která mu klekne v lese nedaleko zapadlého penzionu. Penzion vlastní příjemný starší chlápek, který bez okolků Marca ubytuje a dokonce mu nabídne opravu dodávky. Idylické chvilky však končí, když Marc narazí na další vesničany a dodávka i telefonické spojení s okolním světem jsou v řiti. Poté si Marc prochází skutečným peklem. Snímek je zpočátku vypráveň pozvolným tempem, které jen umocňuje šok scény, které si tvůrci na diváka připravili. Když už je všem jasné o co jde, film nabere na obrátkách a místy velmi zajímavou kamerou pere do diváka násilnosti střídané se zajímavými dějovými zvraty. Herecké výkony jsou naprosto bravurní, počínaje uvěřitelným strachem hlavního hrdiny a buranským hereckým koncertem konče (buranského koncertu se divák dočká i v jiném slova smyslu). Snímek jednoznačně čerpá ze slavných násilnických fláků, ale zároveň „si jde svou vlastní cestou“. Optimální stopáž, parádní závěr a skutečnost, že toto se může s přehledem komukoliv v životě přihodit, mě jen utvrzují v tom, že nemůžu hodnotit jinak než plným počtem.(28.9.2011)
• Filmy z vlny New French Extremity mám hodně rád, takže když jsem se dozvěděl o tomto hixploitation, které ještě k tomu natočil můj oblíbený kameraman Benoît Debie a zahrál si v něm též můj oblíbenec Phillipe Nahon, musel jsem se na něj hned podívat. Děj pojednává o zpěvákovi, kterému se po cestě na vánoční vystoupení někde na jihu Francie rozbije auto a je odkázán na pomoc místních vidláků. Jmenovitě jistý Bartel mu nabídne přístřeší a opravu auta, jenže pak se věci zvrtnou a děj přejde v psychologické expolitation. Nemůžu říci, že by se jednalo o typický film tohoto hororového subžánru (přesto, že občas mi některé jeho prvky připomínaly klasiky, jako např. „Deliverance“). Moc se v něm totiž nenamluví, děj se docela táhne, nemá skoro žádný soundtrack a násilí i psychologický teror jsou spíše načrtnuté, než nějak přehnaně explicitně vyobrazené. Prostředí Francouzského zimního venkova plné mlhy, bláta a zchátralých budov mělo skvělou atmosféru a vidláci byli dost dobře zahraní. Je to první film, co jsem od Welze viděl, ale vypadá na schopného režiséra se zajímavými vizemi, které dokáže dobře promítnout do filmu. Věřím, že snímek nebude pasovat každému, ale za mě určitě spokojenost.(16.4.2018)
• Je třeba si to nechat rozležet v hlavě, aby k tomu člově vůbec něco mohl napsat. Řádná zvrácená vdilácká nechutnost s prasety + děj s „Glorií“ neboli zpěvákem. To vše ntočeno jakousi poloamatarskou kamerou. Záběr když jede zpěvák v autě mi trochu připomínalo Tarantinovo/lynchovsko umění. Když se na pozadí promítala cesta bylla to nudná nutná blbost, nad kterou člověk zafará:) Závěrečná honička mohla být delší a lepší.(17.9.2012)