S ekonomickou krizí klesl i počet nemocných

Restrikce, které byly zavedeny po vyhlášení nouzového stavu 12. března, okamžitě omezily působení provozů ve stravování a ubytování, dalších službách i velké části maloobchodu.

Omezení volného pohybu, nový režim na hranicích a obecný strach z nákazy ale vedly i k dočasnému uzavření velkých průmyslových provozů (například Škoda Auto uzavřela všechny tři provozy 18. března).
Ačkoli tedy opatření přímo ovlivnila ekonomickou činnost jen v druhé polovině března, vliv na celková čísla v 1. čtvrtletí byl velmi výrazný.

Propad nastal v průmyslu, maloobchodě i službách. Domácí poptávka byla omezena restrikcemi (zavřené restaurace apod.), ale změnily se i obvyklé vzorce chování spotřebitelů.

Domácnosti, jejichž pohyb byl v rámci nouzového stavu omezen, nakupovaly zejména potraviny a drogistické zboží a méně ostatní nepotravinářské výroby, jako jsou například oděvy a obuv nebo výrobky pro volnočasové aktivity. A to i přesto, že internetový prodej nepotravinářského zboží v posledních letech zažíval rozmach.

Do rozhodování domácností a podniků byla zároveň vnesena výrazná nejistota ohledně budoucího vývoje a jejich vlastní finanční stability. To ovlivnilo a pravděpodobně dále ovlivní zejména velké výdaje. Předběžné odhady vývoje hrubého domácího produktu (HDP) již ukázaly na propad investiční aktivity.

HDP v 1. čtvrtletí klesl

Po více než pěti letech došlo k meziročnímu i mezičtvrtletnímu snížení hrubého domácího produktu (HDP). Oproti předchozímu kvartálu poklesl HDP o 3,3 %, což je srovnatelné s nejhlubším bodem krize v roce 2009. Tehdy ale takto silnému propadu předcházelo několik čtvrtletí snižování HDP.

Současný pokles představuje do značné míry nečekaný šok, ačkoli zvolnění tempa bylo patrné již loni. Meziroční propad dosáhl 2 %, což je první snížení od 3. čtvrtletí 2013, tedy po více než šesti letech.

Dolů šly zejména investice a také zahraniční poptávka, což výrazně zhoršilo bilanci zahraničního obchodu. Domácí spotřeba celkově meziročně vzrostla o 2,1 % a mezičtvrtletně o 0,2 %. Na tom mají zásluhu téměř výhradně vládní instituce, které zvýšily výdaje meziročně o 7,1 % a mezičtvrtletně o 5,2 %.

Domácnosti byly v nákupech omezeny, takže jejich spotřeba meziročně stagnovala a mezičtvrtletně klesla o 2,0 %.

Zásah koronavirové nákazy je skutečně globální a podobně rozšířené jsou i její ekonomické dopady.

Většina zemí EU vykazuje podobný vývoj – propad průmyslové výroby, zejména výroby motorových vozidel, a pokles tržeb v maloobchodě s výjimkou potravinářského zboží. Celkový meziroční pokles HDP v Evropské unii dosáhl 2,6 %, mezičtvrtletně se HDP snížil o 3,2 %.

Výrazně zasaženy byly státy, v nichž byl velmi vážný i průběh nákazy, který „se potkal“ s předchozími ekonomickými problémy. Šlo o Itálii, Španělsko či Francii.

S ekonomickou krizí klesl i počet nemocných

Paralýza výroby motorových vozidel

Průmysl směřoval k cyklickému útlumu již v druhé polovině roku 2019. Menší meziroční poklesy tedy byly zaznamenány již v lednu a únoru. Březnový propad o 12,5 % však znamená skokový posun v uvedeném trendu a jeho důsledkem je i 5% meziroční propad průmyslové produkce za celé 1. čtvrtletí.

Jak už bylo zmíněno výše, březnový pokles byl způsoben dvoutýdenním výpadkem výroby a představoval tak pouhý počátek krize. To potvrzují údaje z dubna, kdy index průmyslové produkce meziročně klesl o 33,7 %.
Náhlý březnový propad byl zjevný hlavně v odvětvích, pro něž je důležitá zahraniční poptávka, a to zejména podniková.

Uzavření provozů paralyzovalo výrobu motorových vozidel (v březnu –28,9 %, v dubnu –80,1 %). K dočasnému zastavení výroby se uchýlilo více výrobců automobilů v celé EU. To dále ovlivnilo subdodavatelské obory propojené s domácími i zahraničními odběrateli.

Dalšími silně zasaženými velkými odvětvími tak byly výroba strojů a zařízení (–18,4 % v březnu, –29,5 % v dubnu), výroba pryžových a plastových výrobků (–14,1 %, –48,0 %), výroba elektrických zařízení (–11,7 %, –29,6 %) a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (–10,3 %, –25,3 %).

Propad i v dalších odvětvích

Březnová situace naopak dodala impulz výrobě základních farmaceutických výrobků a přípravků (meziroční přírůstek o 22,7 %, meziměsíčně o 24,5 %). Šlo ale jen o jednorázové navýšení, které se do dubna neudrželo (meziroční pokles o 1,1 %). Důvodem byla pravděpodobně březnová vlna předzásobení.

Podobná, ale méně výrazná byla také dynamika výroby potravinářských výrobků. Ta se v březnu meziročně zvýšila o 4,7 % a v dubnu klesla o 11,0 %. Propad pravděpodobně prohloubila vysoká srovnávací základna dubna 2019, na který připadly Velikonoce.

Přesto dubnový meziměsíční pokles o 4,2 % ukazuje na skutečný pokles výroby v potravinářství.
Těsný vztah průmyslu a exportu se prakticky hned projevil i na zjištěných údajích. Uzavření některých průmyslových provozů ovlivnilo zahraniční obchod v březnu, potažmo v celém čtvrtletí. Celková hodnota vývozu zboží se v 1.

čtvrtletí propadla o 40,9 mld. Kč (4,4 %), v samotném březnu to bylo 38,4 mld. (11,7 %). Tak velký pokles je srovnatelný například s červencem 2016, kdy došlo k souběhu celozávodních dovolených v několika velkých podnicích. Dubnový vývoj zahraničního obchodu byl podobně dramatický jako v případě průmyslu.

Meziroční propad hodnoty exportu dosáhl 123,7 mld. Kč (39,3 %). Tak velký pokles nebyl zdokumentován v celé předchozí časové řadě.

S ekonomickou krizí klesl i počet nemocných

Vývoj u jednotlivých položek zbožové struktury vývozu je v souladu se statistikami průmyslu. Hodnota vývozu motorových vozidel se v březnu meziročně propadla o 22,3 mld. Kč (–24,5 %) a v dubnu o dalších 69,8 mld. Kč (–79,7 %).

V březnu byl patrný pokles exportu i u dalších důležitých artiklů, ale až duben ukázal rozsah poškození dodavatelských řetězců. Vývoz strojů a zařízení se v dubnu propadl o 12,0 mld. Kč (–34,1 %), elektrických zařízení o 8,9 mld. Kč (–33,5 %), kovodělných výrobků o 5,1 mld.

 Kč (–26,0 %) a pryžových a plastových výrobků o 6,7 mld. Kč (–38,5 %).
Propadl se rovněž dovoz, a to o 24,8 mld. Kč (–7,9 %) v březnu a o 80,8 mld. Kč (–27,0 %) v dubnu. Jak je vidět, hodnota exportu klesala podstatně silněji než import, což také znamenalo zhoršení bilance. Ta bývá v prvních měsících roku obvykle kladná.

V březnu přebytek meziročně klesl o 13,6 mld. Kč na 2,1 mld. Kč. Dubnové zhoršení bilance o 42,9 mld. Kč znamenalo propad do deficitu 26,9 mld. Kč. To je první dubnový deficit a nejhorší zaznamenaný měsíční výsledek v celé časové řadě. Největší roli v propadu bilance měla opět motorová vozidla.

Obchod s nimi doteď tvořil většinu přebytku českého zahraničního obchodu. V dubnu ale kladné saldo dosáhlo jen 2,9 mld. Kč, o 35,7 mld. Kč méně než ve stejném měsíci předchozího roku.

Tržby v ubytování v dubnu téměř na nule

Dopady opatření na služby byly různé. Část služeb byla postižena mimořádně silně, protože osobní kontakt je u nich klíčovým prvkem. Na druhé straně existují i oblasti, které krize posílila. Tržby ve službách v 1. čtvrtletí meziročně reálně klesly o 2,6 %.

V lednu a únoru ještě mírně meziročně rostly, v březnu se ale propadly o 9,3 %. Duben přinesl další meziroční pokles, tentokrát o 19,7 %.
Paralyzována byla zejména činnost v ubytování a pohostinství, na kterou přímo mířila mnohá přijatá opatření. Březnový meziroční propad činil 46,4 %, dubnový pak 79,3 %.

Uzavření provozů restaurací bylo částečně nahrazeno režimem výdejních okýnek a rozvozů, i tak ale došlo ve stravování a pohostinství k meziroční redukci tržeb o 43,6 % v březnu a o 72,6 % v dubnu. V případě ubytování bylo uzavření totální.

Dva týdny uzavření provozů v březnu znamenaly 54,8% pokles tržeb, za celý duben pak tržby klesly téměř na nulu (meziročně –95,5 %).

S ekonomickou krizí klesl i počet nemocných

Omezené cestování osob

Dalším odvětvím služeb, jehož činnost ovlivnila opatření proti koronaviru, byla doprava a skladování. K výraznému omezení došlo v osobní dopravě. Uzavření hranic zasáhlo hlavně leteckou dopravu, kde tržby v březnu klesly o 42,0 % a v dubnu o 79,2 %.

Ačkoli vnitrostátní doprava nebyla přímo omezena státními opatřeními, dopravci omezovali spoje kvůli nižší poptávce. Tržby v pozemní a potrubní dopravě tak klesly v březnu meziročně o 10,5 % a v dubnu o dalších 23 %. Naopak poštovní a kurýrní činnosti, jejichž tržby v loňském roce silně rostly, nová situace dále posílila.

Meziroční růst tržeb v březnu zrychlil na 12,2 % a v dubnu na 14,1 %.
S omezením pohybu souvisí i propad tržeb u činností cestovních agentur, kanceláří a jiných rezervačních a souvisejících činností. Podobně jako v případě ubytování i zde jsme zaznamenali březnový meziroční propad tržeb téměř o 50 % a v dubnu o 93,6 %.

Silně zasaženy byly i činnosti související se zprostředkováním agenturních pracovníků. Tržby v tomto oboru se v březnu propadly o 17,1 % a v dubnu dále o 34,2 %.

Ostatní osobní služby zahrnují zejména služby osobní péče, jako jsou kadeřnictví a další kosmetické služby.

Jejich provozovny musely být v rámci opatření uzavřeny, což v březnu znamenalo meziroční propad tržeb o 48,5 % a v dubnu o 73,1 %.

Vzhledem k tomu, že v této oblasti často samostatně podnikají osoby samostatně výdělečně činné, může takový výpadek tržeb znamenat jejich existenční ohrožení.

Informační a komunikační služby na vzestupu

Informační a komunikační činnosti jsou oblastí, která v posledních letech procházela výrazným rozvojem. Meziroční růst tržeb se zde udržel, ačkoli v březnu došlo k mírnému meziměsíčnímu poklesu. Duben ale vrátil dynamiku do dlouhodobě vyjetých kolejí. Celkem zde tržby meziročně rostly v březnu o 1,2 % a v dubnu o 8,2 %.

Dařilo se zejména telekomunikačním činnostem (v březnu růst o 11,5 %, v dubnu o 13,0 %), jejichž role nabývala v krizi na významu. V březnu došlo ke zbrzdění v činnostech v oblasti informačních technologií i v informačních činnostech, v dubnu se ale růst obnovil.

Výhodou této oblasti služeb byla i možnost rychlého přechodu na práci z domova, která zde byla poměrně běžná již před krizí.

S ekonomickou krizí klesl i počet nemocných

Efekt předzásobení v maloobchodě

Maloobchodní tržby (kromě motorových vozidel) v březnu také reálně meziročně poklesly, celkem o 5,6 %. Šlo o první pokles od května 2014. V dubnu pak tržby klesly o 10,6 %.
Restrikce ponechaly otevřené jen prodejny potravin, léků a drogerie, takže prodej nepotravinářského zboží byl výrazně omezen.

Tržby za prodej potravin se v březnu meziročně zvýšily o 2,9 %, v dubnu ale meziročně klesly o 2,8 %. Vliv mohlo mít březnové předzásobení. Této teorii nahrává i meziměsíční vývoj – zatímco v březnu se tržby výrazně meziměsíčně zvyšovaly, v dubnu nastal propad. Výchylky meziroční dynamiky v březnu a dubnu obvykle způsobuje pohyb Velikonoc.

Ty tentokrát byly v dubnu, stejně jako v roce 2019. Otázkou ale je, jestli letošní omezení obvyklého pohybu a oslav svátků narušilo také nákupy potravin.
Uzavření většiny prodejen mohly zčásti pokrýt existující alternativní kanály, jako je zásilkový prodej nebo prodej na internetu.

Spotřebu domácností ale ovlivnilo omezení pohybu a také obavy z budoucího vývoje, které odradily spotřebitele od pořizování zbytného zboží. Zasažen byl zejména maloobchod s oděvy, obuví a koženým zbožím (–61,6 % v březnu a –81,1 % v dubnu) a rovněž prodej výrobků pro kulturu a rekreaci, kde v březnu klesly tržby o 38,7 % a v dubnu o 55,1 %.

Obchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým a drogistickým zbožím v březnu výrazně rostl (10,7 %). Spotřebitelé se ale předzásobovali (pravděpodobně již během února, kdy tržby narostly o 12,7 %), takže v dubnu se tržby meziročně propadly o 11,2 %.

Od listopadu 2009 nepřetržitě meziročně narůstají tržby maloobchodu prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby, v každém roce přibližně o pětinu. Letošní březen a duben daly této dynamice nový impulz, takže v březnu se tržby meziročně zvýšily o 29,2 % a v dubnu dokonce o 47,5 %.

Budete mít zájem:  Tipy na „jídla s sebou“

V kategorii kamenných prodejen profitovaly hlavně velké řetězce, které kromě potravin nabízejí i nepotravinářský sortiment (nárůst o 4,0 % v březnu, pokles o 0,4 % v dubnu). Naproti tomu specializované prodejny s potravinami pocítily poměrně výrazný propad tržeb (–13,2 % v březnu a –40,9 % v dubnu).

Německá ekonomika se propadla nejvíce od finanční krize v roce 2009. Rychlejšímu pádu zabránila vládní pomoc

Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla kvůli koronavirové krizi proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009.

Ve své konečné zprávě to v pondělí uvedl spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje.

Protože v předchozím čtvrtletí vykázala největší evropská ekonomika pokles o 0,1 procenta, je nyní v recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou.

Propad hrubého domácího produktu (HDP) je zároveň druhý nejprudší od znovusjednocení země v roce 1990.

V prvních třech měsících roku se snížila především soukromá spotřeba, která klesla o 3,2 procenta. Vývoz klesl o 3,1 procenta. Firmy výrazně méně investovaly do strojů, vybavení a vozidel, kde pokles činí 6,9 procenta. Většímu poklesu zabránily výraznější stavební investice a vládní výdaje.

Kvůli šíření nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, se v Německu musely v březnu uzavřít školy, obchody, kanceláře, restaurace i velká část výrobních provozů. S výraznějším propadem statistici počítají ve druhém čtvrtletí, kdy se naplno projeví dopady přijatých opatření.

Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) minulý týden v odhadu uvedla, že německá ekonomika v letošním roce kvůli koronavirové krizi klesne dvouciferným procentním tempem, tedy minimálně o deset procent. Komora je tak mnohem pesimističtější než německá vláda.

Kabinet koncem dubna předpověděl, že německá ekonomika v letošním roce klesne o 6,3 procenta. To by byl nejhlubší propad od druhé světové války. V příštím roce počítá vládní prognóza s růstem HDP o 5,2 procenta.

Optimismus podnikatelů ale roste

Podnikatelská nálada v Německu se v květnu mírně zlepšila, a zastavila tak propad z předchozích dvou měsíců. Dnes to uvedl hospodářský institut Ifo, jehož index vystoupil z dubnových 74,2 na 79,5 bodu. Podnikatelé sice ještě hůř hodnotí současnou situaci, díky uvolňování opatření zavedených proti šíření koronaviru se ale výrazně zlepšila očekávání do dalších měsíců.

Údaj za duben byl zpřesněn směrem dolů. Na květen už analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že hodnota indexu vystoupí na 78,3 bodu.

Přesto ještě počítá většina německých firem se zhoršením situace svého podniku. Výrazně více optimismu do budoucna ale vykazuje sektor služeb. Současnou situaci i výhled lépe hodnotí maloobchodní firmy. Po déle než půlroce se také zvýšila hodnota indexu očekávání ve stavebnictví.

Ekonom Ifo Klaus Wohlrabe si myslí, že německá ekonomika už prošla nejtěžší fází a že situace už se zlepšuje. Dodal nicméně, že Ifo stále počítá na druhé čtvrtletí s dvouciferným poklesem ekonomiky. Nadále špatná podle něj bude situace u objednávek investičního zboží, počítá se také se snížením vývozu.

Související

S ekonomickou krizí klesl i počet nemocných Rozhovor Za to, že je bohatý a úspěšný, se Igor Fait nestydí. Investuje do nemovitostí, opravuje funkcionalistické památky v Brně, má vlastní galerii a…

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 2,2 procenta

Ocelárna Liberty Ostrava

• 

ZDROJ: Zerzoň Jiří / E15

V prvních třech měsících letošního roku klesla česká ekonomika meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který vydal Český statistický úřad. Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.

„Kromě významného snížení zahraniční poptávky se propadly i podnikové investice a negativní vývoj ekonomiky byl ovlivněn také nižší spotřebou domácností,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Pokles tvorby hrubé přidané hodnoty byl v letošním prvním čtvrtletí podle statistiků nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu a v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství.

Analytici kvůli zavedení omezení spojených s šířením koronaviru v polovině března podobný vývoj očekávali. V posledním čtvrtletí loňského roku HDP dosáhl meziročního růstu o dvě procenta a mezičtvrtletně stoupl o půl procenta.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v televizi CNN Prima News uvedl, že pokles potrdil očekávání národní banky. Současná krize je podle něj kvalitativně úplně jiná než ta v roce 2009.

„Toto je zvláštní krize, která narušuje poptávku i nabídku. Nemáme zkušenost s takovým typem krize, takže tím je to také zvláštní,“ uvedl.

Dodal, že se česká ekonomika rozhodně nedostane na úroveň roku 2019 ani na konci příštího roku.

Předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP, bližší strukturu zveřejní ČSÚ na začátku června.

Vláda kvůli koronaviru v polovině března postupně přijala řadu opatření, kterými omezila volný pohyb a cestování, sdružování, podnikání, kulturu, sport, školní výuku a další aktivity. Některé firmy kvůli tomu zavřely provoz, jiným podnikům naopak chyběli zaměstnanci třeba i kvůli uzavřeným hranicím.

Nyní se opatření kvůli příznivé epidemiologické situaci postupně uvolňují. V pondělí se otevřely například obchodní domy, zahrádky restaurací nebo kadeřnictví, povolena byla mezinárodní přeprava. Další vlna uvolňování má následovat 25. května, kdy například otevřou hotely a restaurace.

Autor: ČTK

Co udělá koronavirus s ekonomikou a co je nejdůležitější

Paniku se nedařilo zastavit – ani apely manažerů banky, ani vysvětlováním odborníků. Lidé dostali strach, že přijdou o své peníze. Bance šlo o přežití.

Až někoho napadlo, že tak zvaný run na banku zažila už její sesterská pobočka v jiné zemi – a ubránila se. Poučili se a udělali toto: večer v nejsledovanější televizní zpravodajské relaci promluvil ředitel té banky, a především – stál přitom v obrovském trezoru plném peněz – za ním byly balíky bankovek.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Petr Šabata: Co udělá koronavirus s ekonomikou a co je nejdůležitější

Hned druhý den se útok na banku zmírnil a pak ustal docela. (Nikdo se nedozvěděl, že ten trezor a bankovky byly natočeny nikoli v té konkrétní, ale centrální bance oné země.)

Před podobným úkolem budou po odeznění nákazy novým typem koronaviru stát politici, ekonomové a šéfové firem – vrátit lidem důvěru. Aby opět začali utrácet, podnikat, investovat.

Zestátnění podniků?

Jak velké budou škody? To nikdo nedokáže ani odhadnout. Tato počínající ekonomická krize se nedá srovnat s globální finanční a posléze hospodářskou krizí z roku 2008. Nikdo netuší, co způsobí v nebývale propojeném světě uzavírání hranic, škol, obchodů a firem malých i velkých.

Vláda omezila pohyb lidí po celém Česku. Nakažených je 298, nejvíc v Praze a Olomouckém kraji

Číst článek

Nákaza SARS z roku 2002 stála světovou ekonomiku podle odhadů zhruba 40 miliard dolarů. Vědci z Australské univerzity v Canbeře vypracovali sedm scénářů, co by mohla napáchat pandemie způsobená novým typem koronaviru. Podle nejméně pesimistické předpovědi přijde svět o 2400 miliard dolarů a 15 milionů lidí nepřežije.

Na Slovensku, které v minulých letech rostlo rychleji než česká ekonomika, už počítají letos s recesí. Pokles HDP není jen číslo na papíře, ale odráží krachy podniků, skok v nezaměstnanosti, nesplacené úvěry, frustraci, beznaděj.

Česká ekonomika, už poněkud chřadnoucí i bez koronaviru a bez rezerv z minulých bohatých let, je životně závislá na zahraničním obchodě. Podíl vývozu zboží a služeb na HDP dosahuje více než 75 procent a roste. Na politicích, bankéřích a dalších lidech bude, aby podpořili podniky, nenechali je padat.

Ale o záchraně – anebo hluboké krizi – české ekonomiky se rozhodne v zemích, kam naše firmy nejvíc vyvážejí – tedy Evropské unii a především v Německu. A to je ta dobrá zpráva.

Opatření v Česku přehledně: co je při karanténě povoleno, co naopak lidé nemohou?

Číst článek

Jakkoliv se zdají z Prahy německá opatření proti nákaze novým koronavirem váhavá, ta ekonomická jsou rychlá a masivní. Německý ministr financí Olaf Scholz je označil za bazuku – ruční protitankovou zbraň. Je pravda, že se chystá největší pomoc firmám v poválečné historii Německa.

Vláda má – i díky přebytkovému hospodaření v uplynulých letech – připravenou částku až půl bilionu eur (v přepočtu zhruba 13 bilionů korun, což je víc než osminásobek ročního rozpočtu České republiky).

Peníze půjdou na úvěry, daňové úlevy, rozšíření tak zvané Kurzarbeit, na nové investice. To vše rychle, nyní, když panuje nejistota. Vláda zvažuje, že v případě potřeby některé podniky zestátní.

Ano, zestátní.

Takhle vypadá věrohodná reakce na krizi. Česká vláda připravila program bezúročných půjček a další kroky. To je málo, potřebujeme „německou“ odpověď a spolupráci v Evropě a napříč propojeným světem.

Nejistota a nedůvěra jsou nesmírně nebezpeční protivníci.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Celní války, padající průmysl, koronavirus. EU na kraji ekonomické krize?

Pokud by pozorovaný úpadek průmyslu však vedl k vlnám propouštění, poklesla by i koupěschopnost Evropanů. A to už by podle něho nakonec zasáhlo i zmíněný sektor služeb nebo stavebnictví a mohlo tak znamenat výraznější problém.

Černá labuť koronavirus. Může ještě překvapit 

Epidemie koronaviru je pak podle analytiků další fakt, který nelze opomenout.

Z dostupných informací to sice zatím nevypadá, že by měla potenciál ochromit evropskou ekonomiku do té míry, že by ji stáhla do recese, nicméně oficiální čínské statistiky nemají podle mnohých odborníků pověst těch nejdůvěryhodnějších. „A nelze tak vyloučit, že rozsah epidemie ještě zaskočí,“ zamýšlí se Hradil.

Nákaza by se časem mohla stát nevyzpytatelnou „černou labutí“. Provincie Chu-pej má už nyní citelné problémy. Projevují se mimo jiné v odstávkách fabrik, jejichž výrobky slouží pro další výrobu v mnoha zemích po celém světě.

Podle odhadů agentury Bloomberg čínská ekonomika kvůli omezením prozatím funguje jen ze zhruba padesáti procent a její růst v prvním čtvrtletí proto výrazně zpomalí.

„V tuto chvíli nikdo neví, jak moc (koronavirus) ovlivní mezinárodní obchod, takže nemá smysl spekulovat a malovat černé scénáře. Jisté je jen jedno, že úvod roku bude co do ekonomických výsledků v Evropě – a rovněž i u nás – velmi slabý,“ zamýšlí se nad dalším vývojem Dufek.

Jak spočítala samotná Česká národní banka, jednoprocentní propad čínské ekonomiky by znamenal pro většinu rozvinutých zemí pokles v rozmezí 0,1 až 0,2 procenta. A výsledky pro středoevropský region naznačují o něco silnější odezvu, konkrétně propad o 0,27 procenta.

„Ekonomiky zemí Latinské Ameriky jsou daným šokem v krátkém období postiženy více než středoevropské země, avšak permanentní dopad je následně obdobný. Nejvíce jsou přitom přirozeně zasaženy ostatní země v Jihovýchodní Asii,“ zmiňuje ČNB.

Budete mít zájem:  Oční Lékař Staňkov Fichtl?

Jinou analýzu si udělala Patria Finance.  Podle hlavního ekonoma společnosti Jana Bureše čísla ukazují, že hodně záleží na tom, zda epidemie primárně zasáhne pouze sektor služeb nebo nakonec výrazněji naruší i fungování čínského průmyslu. „Pak by zejména dopad na Německo zkoušené skoro dva roky průmyslovou recesí byl výrazný a i dozvuky v Česku by byly citelnější,“ vysvětluje.

Analýza přitom rozebírá dva scénáře. V prvním nechali propadnout čínské HDP kumulativně o zhruba dva procentní body v důsledku propadu sektoru služeb. Předpokládá se tady relativně výrazný pokles poptávky po finálních dovozech v čínském sektoru služeb, a to o dvacet procent jednorázově. Ukázalo se ale, že tento šok má relativně omezené dopady mimo Čínu a její bezprostřední okolí.

„I v případě vůči Číně relativně exponovanému Německu jsou odhadované dopady malé – pod desetinu procentního bodu na HDP a v případě Česka ještě nižší,“ přibližuje Bureš.

Co když nákaza ovlivní v Číně průmysl

Situace je však daleko dramatičtější, pokud podobným šokem jako služby zatížíme i čínský průmysl. „Narušení globálních průmyslových řetězců by zasáhlo sousední Německo mnohonásobně více – v námi definovaném šoku o tři desetiny procentního bodu a dopad do Česka by byl jen o něco málo menší, téměř dvě desetiny procentního bodu,“ dodává.

Pokud nákaza ale relativně brzy ustoupí, evropská ekonomika utrpí jen dočasnou ,ránu‘. A prognózy podle Pfeilera zatím spíše naznačují, že by nemoc pořád ještě neměla způsobit recesi.

„Už tento týden vyjdou předběžné indexy nákupních manažerů za únor, které ukáží, jak se nejistota podniků spojená s koronavirem podepíše na reálné ekonomické aktivitě. V eurozóně se očekává pokles oproti předchozímu měsíci,“ říká. Pokud však čísla vyjdou výrazně pod odhady, může se podle Pfeilera přece jen hrozba recese v následných kvartálech ukázat jako reálnější. 

Cla na evropská auta jsou zatím u ledu, ale…

Podle ekonomů je dobré nezapomínat také na to, že nad Evropou nadále visí hrozba vyšších cel, kterou americký prezident Donald Trump zamýšlí uvalit na evropské automobily. „Tuto otázku na podzim sice dočasně uložil k ledu, nicméně plánuje se k ní znovu vrátit v jarních měsících,“ konstatuje Hradil.

Cla na evropská auta zavedeme, když nebude obchodní dohoda, prohlásil Trump

Na druhou stranu je možné i to, že vzhledem k volebnímu roku, který ve Spojených státech běží, Trump nebude chtít ohrozit své znovuzvolení konfliktem s Evropou a případná cla opět odloží až po volbách.

„Evropa je totiž mezi Američany relativně oblíbená a případný spor by mohl ohrozit růst tamní ekonomiky, což je důležitý faktor pro amerického voliče. Nebylo by to ovšem poprvé, kdy by Trump trhy překvapil a cla skutečně zavedl,“ dodává Hradil.

Slabý výkon Německa

Nejen celkový evropský, ale i německý HDP podle očekávání skončil hůř, než statistici původně očekávali. Na konci roku stagnoval. A poklesl i ten italský nebo francouzský. V případě toho německého se tak podle ekonomů děje v důsledku hlubokého propadu průmyslu ke konci roku 2019.

„Jeho pád byl nejrychlejší za posledních deset let, a to ještě předtím, než se na scénu dostal koronavirus. Slabý výkon Německa ve čtvrtém kvartále ovšem do jisté míry souvisí s vyprcháváním jednorázových pozitivních impulsů z podzimu 2019, kdy se řada britských firem předzásobovala kvůli strachu z divokého brexitu a pomáhala tak dočasně průmyslu ke stabilizaci,“ konstatuje Bureš.

Vývoz srážel v závěru loňského roku německou ekonomiku

To ostatně potvrzují i komentáře německých statistiků, které ukazují na negativní příspěvek zahraničního obchodu.

„Pro start do roku 2020 jsme byli naladěni lehce pozitivně díky slabšímu obchodnímu napětí a pozitivnímu vývoji předstihových ukazatelů a prosté skutečnosti, že výroba řady odvětví především německého průmyslu je tak nízko, že těžko sázet na další výraznější propady. Nicméně koronavirus vnesl do hry novou nejistotu a podle našich analýz je to opět Německo, které je teoreticky nejvíce zranitelné,“ dodává Bureš.

Nepříjemná je ovšem podle něho skutečnost, že ve vleku delší průmyslové recese začíná pomalu, ale jistě slábnout spotřeba německých domácností. 

Eurozóně jako celku ani podle Bureše prozatím recese nehrozí. „A to díky tomu, že některé její části si stále vedou velice dobře, jako například Španělsko. A jiné kouty nejsou tak závislé na obchodě s Čínou. To je případ Francie, kde pozitivní roli může sehrát odeznívání stávek,“ dodává Bureš.

video

Průmysl téměř všude přibrzdil

Další kondice eurozóny a zejména Německa je klíčová i pro českou ekonomiku, která ve vleku slabého Německa na konci roku 2019 rostla nejpomalejším tempem za posledních šest let. A letos bude opatrně nabírat dech podle analytiků až v druhé polovině roku.

Vývoj v německém průmyslu bude ale podle analytiků klíčový. „Nejen, že průmyslová produkce v prosinci propadla nad očekávání a meziročně byla o téměř sedm procent nižší, také dvouciferný propad ve výrobě automobilů v Německu naznačuje, že tamní sektor se potýká s problémy, které nemusí z titulu příchodu nových přísnějších emisních limitů brzy skončit,“ připomíná Seidler.

Slabší čísla z prosincového průmyslu byla koneckonců patrná napříč Evropou. „To však může souviset i s jiným rozložením celozávodních dovolených napříč svátky, prosincové hodnoty bývají často hodně rozkolísané a není nutné na jejich základě dělat silné závěry,“ zmiňuje jeden z dalších pohledů na věc Seidler.

Krize je tady. Česká ekonomika klesla za první čtvrtletí o 3,6 procenta

Sledovat další díly na iDNES.tv

„Pokles je srovnatelný s obdobím na začátku roku 2009,“ uvedl na tiskové konferenci předseda ČSÚ, Marek Rojíček. Tehdy se přitom světové ekonomiky zmítaly v poslední ekonomické krizi. 

Podobně vysoký pokles jako ČR zaznamenaly i další ekonomiky v rámci Evropské unie, některé na tom však byly ještě hůře. Například Itálie či Španělsko zaznamenaly propad o šest procent.  

HDP eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,8 procenta, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,3 procenta. Pro oba regiony to je nejvýraznější pokles od začátku měření v roce 1995, uvedl v pátek ve zpřesněné zprávě evropský statistický úřad Eurostat.

Domácnosti neutrácejí

Negativní meziroční vývoj českého HDP byl způsoben především poklesem zahraniční poptávky a nižší tvorbou kapitálu. Pozitivní vliv měly rostoucí výdaje vládních institucí. Pokles tvorby hrubé přidané hodnoty byl nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.

„Kromě významného snížení zahraniční poptávky se propadly i podnikové investice a negativní vývoj ekonomiky byl ovlivněn také nižší spotřebou domácností,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Restriktivní opatření ze strany vlády přitom postihly pouze dva poslední týdny března, přesto to stačilo na to, aby se zahlodaly do ekonomického výkonu celé země. Podle Jakuba Seidlera z ING by propad v samotném březnu představoval kolem 15 procent, v posledních dvou týdnech pak musel činit kolem 30 procent.

Zaměstnanost se oproti předchozímu čtvrtletí nezměnila a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku klesla o 0,5 procenta. „Růst nezaměstnanosti bude pozvolnější, než například ve Spojených státech,“ tvrdil Rojíček. Očekává, že se kvůli délce výpovědních lhůt dopady pandemie do statistik odrazí až v dalších čtvrtletích.

Páteční odhad mírně zaostává za odhadem trhu podle šetření agentury Bloomberg. Její rozpětí odhadů bylo široké a pohybovalo se od -7,6 po -1,5 procenta, což dokládá výraznou nejistotu odhadů. 

Velký propad teprve přijde

Propad tuzemské ekonomiky následkem pandemie covid-19 a restriktivních opatření tak bude citelný, a to zejména v druhém čtvrtletí. Celkový propad ekonomiky v letošním roce však bude do velké míry záviset na tom, jak rychle se bude ekonomika po uzavírkách zotavovat.

„Aktuálními čísly vyjádřený pokles je nejspíš velmi mírný oproti tomu, co přijde v následujících dvou kvartálech.

Kvůli setrvačnosti předchozího byznysu nyní stále ještě manažeři firem vidí relativně dobrá výsledková čísla a mnoho z nich otálí s razantními opatřeními. Reagovat úsporami opožděně začnou, až uvidí v červnu špatné výsledky ‚na papíře'.

A to je nebezpečí pro roztočení krizové spirály,“ uvedl Petr Smutný, partner PwC Česká republika a expert na krizové poradenství firem.

ČNB předpokládá pro letošní rok výraznější pokles o 8 procent, jelikož čeká pomalejší růst v druhé polovině roku. Na trhu se vyskytují i odhady čekající pokles ekonomiky o více než 10 procent. Podle guvernéra centrální banky, Jiřího Rusnoka,  současná data ČSÚ odpovídají očekáváním.

V tuto chvíli nelze vyloučit ani jeden ze scénářů, ty budou totiž záviset na rychlosti zotavení ekonomiky v druhé polovině roku. „Ekonomika se mění velmi turbulentně,“ potvrdil Rojíček. Scénář ekonomického oživení takzvané křivky „V“, – výrazný propad následovaný rychlým oživením – však začíná být méně pravděpodobný.

Ekonomická krize 2020: Dopady COVID-19 na svět i ČR

Ekonomický výhled na rok 2020 se změnil z měsíce na měsíc. Zatímco v lednu jsme měli pozitivní očekávání a žádnou krizi jsme neočekávali, fungovali jsme v režimu zpomalování ekonomik, avšak stále v konjuktuře.

V únoru a především začátkem března se veškeré odhady na ekonomiku radikálně změnily. Globální rozšíření koronaviru donutilo snad všechny státy na světě uzavřít nejen hranice, ale vypnout značnou část hodpodářství. Mnozí očekávají v roce 2020 krizi.

Názory se rozchází v otázkách, jak velká bude krize a jak dlouho potrvá.

Pandemie COVID-19 je kritická a ochromila zdravotnictví nejen v Číně, ale i ve vyspělých západních ekonomikách včetně velmoci USA. V druhé vlně je ochromení ekonomiky, a do této vlny se právě dnes dostáváme. Zažili jsme první obrovské propady na finančních trzích, které není jen číselné, ale reálně se promítá do každodenního života (propouštění zaměstnanců, bankroty společností).

Budete mít zájem:  Vysoké Napětí A Zdraví?

Nejistoty jsou dnes obrovské a jsme uprostřed turbulentního prostředí, kterému se snažíme v rychlosti porozumět.

Jakékoli prognózy a předpovědi jsou výrazně ovlivněny událostí, které se v historii nikdy neopakovala. Šíření koronaviru není stále pod kontrolou a nelze s jistotou říci, do jaké míry jsou mimořádná opatření účinná a jak velké následky to bude mít pro ekonomiky.

Následující výtah informací a výhled na další týdny, měsíce a roky je nutné proto brát s rezervou. Cílem v žádném případě není uchopení tématu ze všech možných perspektiv a sjednocení toho nejzákladnějšího na jednu stránku.

Naopak, vybral jsem záměrně události, které zůstaly opomenuté a kterým se nedostala dostatečná pozornost. Vytahuji data, která nám předloží další perspektivu a mají sloužit pouze jako vyvážení pro náš kritický pohled.

Přestože jsem v některých případech konkrétní, nejedná se o investiční doporučení. Článek má pouze vzdělávací charakter.

Pro zájemce jsem nově vytvořil členskou sekci, která nabízí pravidelné reporty.

  • Akciové trhy padají nejrychlejším tempem od finanční krize v roce 2008. Propad indexu SP500 byl více jak 30%.
  • Přes velký pokles cen akcií jsou dle řady expertů a investorů stále nadhodnocené.
  • Šíření koronaviru COVID-19 nelze úplně eliminovat (lze šíření pouze zpomalit).
  • Státy po celém světě zavádí stále tvrdší restrikce a omezení, které poškozují ekonomiku.
  • Obavy z druhé vlny epidemie koronaviru jsou reálné a zřejmě se již ukazují v Hong Kongu a Číně.
  • Čína dodnes velmi pravděpodobně manipuluje s daty o počtu mrtvých i nakažených.
  • Vakcína na COVID-19 bude globálně distribuovaná nejdříve za 12 až 18 měsíců. Vysoká mutace ztěžuje vývoj “jedné” vakcíny na koronavirus.
  • Aniž bychom dosáhly vrcholu epidemie, již je nutné podporovat ekonomiku financemi bezprecedentních rozměrů.
  • Americká vláda a FED schválily obrovské finanční stimuly pro ekonomiku, stejně tak ECB i vláda ČR.
  • Pouhých 30 dní a už krachují první společnosti. Tři měsíce to vydržíme, ale téměř žádná společnost nedokáže finančně přežít 12 měsíců absolutně zmražená.
  • Ač situace aktuálně nevypadá příznivě, historie ukazuje, že po krizi následuje konjuktura. Někteří očekávají rychlý zvrat a srovnání ekonomiky během 12-24 měsíců.
  • Pád finančích trhů znamená příležitost pro investory. Mnozí hovoří o jedinečné příležitosti investovat do akcií za tak nízké ceny.

Ekonomika v době pandemie | Deloitte Česká republika

Žádná krize ani recese, jimiž svět doposud čelil, nedokázaly ochromit světové ekonomiky ve stejném rozsahu, jako nyní koronavir SARS-CoV-2 a preventivní opatření, která s ním souvisejí.

V březnu jsme ve světle čerstvě zavedených opatření proti šíření koronaviru publikovali první prognózu vývoje české ekonomiky – odhad propadu ekonomiky o 10 procent se tehdy mohl zdát jako pesimistický.

Ve světle vývoje v posledních týdnech se ale i nadále domníváme, že půjde o variantu s nejvyšší pravděpodobností.

Jak na tom bude Česko a další státy? Projděte si naše podrobné odhady dalšího ekonomického vývoje i detailní souhrn opatření, která v rámci hospodářské politiky podnikají ostatní státy.

Ekonomika po prvním měsíci nouzového režimu

Duben 2020

Ekonomických údajů, které by dokumentovaly aktuální vývoj, je prozatím velmi málo. Většina z nich ještě spadá do období před COVIDEM-19, takže s největší pravděpodobností nezachycují všechny negativní dopady.

  • Březnová data o nezaměstnanosti zůstala ještě relativně příznivá. Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu stagnoval na 3,0 procentech. Z našeho modelu pro sezónní očištění vyplývá, že COVID-19 měl na svědomí zhruba 7 tisíc nově hlášených uchazečů o zaměstnání. Mnohem větší náraz lze očekávat v dubnu.
  • Registrace nových osobních a lehkých užitkových vozů v březnu meziročně klesla o 36,6 procenta. Registrace ojetých automobilů se snížily o 32,4 procenta. Podobné výsledky přicházejí také z dalších evropských zemí.
  • Prudký obrat k horšímu prakticky v celé globální ekonomice indikuje vývoj indexu nákupních manažerů. Sledujeme tento indikátor v 50 zemích světa. V březnu se jeho hodnota zhoršila ve 46 zemích, v jedné stagnoval a ve třech se zlepšil. Pod hranici 50 bodů předělující konjunkturu a recesi klesl tento index ve 44 zemích.

Ani po ukončení obranných opatření se ekonomika rychle nevrátí do původních kolejí. Řada firem již zanikla, roste počet živnostníků, kteří byli nuceni ukončit svou činnost. Částečně by negativní ekonomické dopady mohly zmírnit opatření přijatá vládou.

Klíčová je ovšem rychlost a efektivita. Odvrácenou stranou podpory ekonomiky hospodářskou politikou je ovšem výrazný propad salda vládního sektoru a růst veřejného dluhu.

Stabilizace fiskální politiky v budoucnosti si vyžádá citelné zvýšení daňové zátěže, anebo výrazné škrty na výdajové straně veřejných financí.

Upozornění: Pohybujeme se v rovině odhadů, vyčíslit skutečné škody nyní nelze, stále totiž nevíme, jak dlouho opatření potrvají a v jakém budou rozsahu. Analýzy Deloitte uvedené v tomto článku vycházejí z informací dostupných k dubnu 2020.

Opatření španělské vlády na podporu ekonomiky 

Španělsko, které má aktuálně druhý největší počet nakažených v Europě, přijalo v prvních dvou týdnech v březnu celou řadu opatření. 17. března 2020 španělská vláda oznámila fiskální stimulační balíček v hodnotě až 200 mld. eur. Vláda poskytne záruku na podnikové půjčky ve výši 100 mld.

eur a dalších 17 mld. eur přímé pomoci (1,4 % HDP), aby se podniky během karantény udržely nad vodou. Soukromé investice by měly přidat dalších 83 mld. eur.

V tomto souboru opatření jsou zahrnuty státní půjčky nebo úvěrové záruky pro společnosti, odklad splatnosti hypoték odklad splátky účtů za elektřinu, dotace na příjmy postižených pracovníků, dále odklad splácení úvěrů, odklad plateb záloh daní a odklad nebo dotace na sociální zabezpečení.

Vláda alokovala 600 mil. eur na pomoc zranitelným osobám a osobám závislým na sociálních službách. Některé platby sociálního zabezpečení budou zcela pozastaveny.

Jaká další opatření vlády jednotlivých států chystají? Projděte si naši studii COVID-19: Reakce hospodářské politiky v Česku a zahraničí.

Koronavirus útočí na akciové trhy. Podle některých scénářů může přinést i ekonomickou krizi :

Koronavirus se v médiích nejčastěji spojuje se zdravotními riziky, omezováním kulturních a sportovních akcí a s panikou, která vede k vykupování zásob z obchodů. Jenže šíření této epidemie přináší také ekonomické důsledky. Karanténa v jednotlivých oblastech totiž vede k přerušení výroby ve firmách nebo k omezení přeshraničního obchodu.

A to se projevuje i na akciových trzích.

Akciové trhy klesly i o pětinu

Právě investoři do akcií jsou tak v posledních týdnech značně nervózní. Velké akciové trhy totiž od začátku roku ztrácí. Například:

Ceny akcií tak výrazně padají. A podle některých odborníků může situace připomínat ekonomickou krizi v roce 2008.

Situace se může brzy zklidnit i vyostřit

Většina analytiků se ale zatím srovnání s rokem 2008 brání. Upozorňují mimo jiné na to, že akciové trhy v minulých letech výrazně rostly. A ceny některých akcií byly nafouklé. Současný pokles podle nich znamená pouze korekci trhu, která dřív nebo později musela přijít. A rozšíření koronavirové epidemie ji jen urychlilo.

Zásadní je hlavně další vývoj situace. Pokud se povede dostat pandemii brzy pod kontrolu, akciové trhy se podle expertů rychle vzpamatují. Nebo se alespoň podaří zastavit jejich propad.

Existují ale také horší scénáře. Podle těch nejčernějších se akciové trhy propadnou až o třetinu a recese dopadne i na světovou ekonomiku. Taková situace hrozí zejména v případě, že se šíření viru nepodaří zastavit. A že se pandemie výrazně projeví také ve Spojených státech amerických.

Akcie, které díky koronaviru vydělávají

Zároveň je potřeba upozornit, že oslabení akciových trhů neznamená, že klesá cena všech akcií. Naopak je řada takových, které vám dokáží přinést zajímavý zisk. A pokud jste do nich vložili peníze už na začátku roku, můžete si teď mnout ruce spokojeností.

Týká se to hlavně společností spojených se zdravotnictvím. Výrazný růst hodnoty hlásí mimo jiné akcie:

  • výrobců a distributorů roušek a respirátorů
  • zdravotnických laboratoří vyvíjejících léky
  • nebo producentů zdravotnických pomůcek

Kromě nich současná situace nahrává například internetovým obchodům nebo firmám využívajícím ve velkém robotizaci či 3D tisk.

Ze situace profituje také zlato

Na současném vývoji vydělávají také opatrnější investoři. Zejména ti, kteří mají ve svém portfoliu zlato. Právě o něj bývá v období krize či nejistoty velký zájem. A přesně to se projevilo i nyní.

Zatímco na začátku roku se jeho cena pohybovala pod 1 530 dolary za unci, v březnu se přiblížila k 1 700 dolarů. To znamená růst zhruba o 10%.

Kromě zlata stoupá v posledních týdnech také zájem o dluhopisy. A to i přesto, že s rostoucí poptávkou klesá jejich výnos. Zejména ověřené státní dluhopisy však investoři vnímají jako bezpečné uložení peněz, které je ochrání před znehodnocením hrozícím na akciových trzích.

I klesající akci jsou zajímavou investicí

Aktuální situace a propad akciových trhů můžou paradoxně nahrát také investicím do těch cenných papírů, které v současnosti ztrácejí. Díky možná až příliš prudkému růstu jejich hodnoty z posledních let pro ně současný propad ceny nemusí znamenat zdaleka takový problém, jako tomu bylo před 12 lety. Některé z nich se tím pouze dostanou na svou reálnou hodnotu.

Pokles hodnoty akcií vám navíc umožní vydělat na budoucím růstu jejich ceny. Pokud je daná firma životaschopná a ukrývá zajímavý potenciál, dá se čekat, že v budoucnu její akcie opět porostou. A vy můžete výrazně vydělat.

Chcete jistotu? Rozdělte své investice

Nikdy ale nezapomínejte na několik základních pravidel investování. Zejména na to, které mluví o diverzifikaci investic.

Pokud své peníze vložíte do různých trhů, podniků a komodit, výrazně snížíte riziko ztráty. I v případě, že vám sázka na konkrétní akcie nevyjde, podrží vás například zlato, dluhopisy nebo nemovitostní fondy.

Zároveň se díky tomu připravíte na různé vývoje trhu. A budete mít jistotu, že i když jedna jeho část klesne, neproděláte na tom. Jednoduše proto, že jiné části vašeho portfolia zase porostou. A případnou ztrátu vám nahradí.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector