Rus údajně vypil osm lahví vodky a žije

Fronta nebyla velká. Ostatně, bylo už po desáté večerní a supermarket „Perekrostok“ na Tišinském náměstí byl poloprázdný. Nabrala jsem si do košíčku dvě housky, kaviárové máslo, placatici vodky „Putinka“ a kolu. Před deseti lety to byla moje nejmilejší kombinace.

Ukázalo se, že jakmile jsem tuhle zemi, která by měla mít vodku ve státním znaku namísto byzantského orla, opustila, i moje tělo zareagovalo téměř odporem ke všemu podobnému vodce či samohonce.

Deset let se mi při pomyšlení na ruský způsob konzumace alkoholu zvedal žaludek a točila hlava.

Ovšem když jsme v prosinci 2011 zase po nucené přestávce vstoupila na ruskou zemi, první, co jsem ucítila, bylo jakési šimrání v ústech. Nemohla jsem se mýlit. Byla to nezkrotná chuť na obložený chlebíček zvaný „butěrbrot“, naložený česnek, okurky a rajčata, sušenou rybu, salát z červené řepy s ořechy a hořčičnou sklenku naplněnou ruským národním mokem.

Když jsem přišla na řadu, prodavač vzal s provinilým výrazem „Putinku“ do ruky a hlesnul: „Tak tohle neprojde.“ Lidé ve frontě se zachvěli.

„Mně tedy ale bylo už 18 hodně dávno,“ zkouším s pokladním laškovat a stále doufám, že je to nějaký omyl, vadná láhev nebo stržená etiketa.

Nebylo tomu tak.

Zatímco jsem si užívala desetiletého vyhoštění z kolébky alkoholismu, prezident Ruska Dmitrij Medveděv vymyslel další z mnoha – doposud marných – kroků, kterými bojuje proti nadměrné spotřebě ohnivé vody.

V tomto lokálním střetu s mojí touhou vrátit se alespoň na chvíli do starých dob zvítězil. Vodku mi neprodali. Bylo po desáté. A tvrdý alkohol se smí teď v Rusku prodávat pouze před 22. hodinou.

Tak kvůli tomuhle k volbám nepůjdu!

Na alkoholismem se nepovedlo zvítězit ani v době sovětské perestrojky. Když sovětský lídr Michail Gorbačov vyhlásil suchý zákon, celá země usedla k destilačním přístrojům.

Takže teď jen těžko odradí občana omezení doby prodeje, nebo zásadní zdražení vodky. Jestliže nyní je státem stanovená minimální cena půl litru podřadné vodky na 98 rublů, od 1.

ledna 2012 se bude prodávat za 150 rublů. Nejméně.

Rus údajně vypil osm lahví vodky a žije

Cíl je jasný a chvályhodný: v roce 2015 by průměrný Rus měl ročně vypít pouze 8 litrů alkoholu. Dnes spolyká o 4 litry víc! Jak jsou mi tyto úvahy a snahy známé. V 90. letech jsem o nich psala mnohokrát – a platí stále stejná čísla. Možná si po zdražení Rus sice odepře originální vodku, ale celkově spotřeba alkoholu neklesne. Je tu přece ještě samohonka.

„Jo, hanzlíci,“ ozvalo se z řady. Původcem hlasu byla korpulentní dáma v čepici z lišky. „Tak kvůli tomuhle k volbám v neděli nepůjdu,“ zakřičela tak nahlas, že se ohlédli i lidé od regálů s pečivem.

„Nic si z toho nedělej děvče,“ naklonil se ke mně muž stojící za mnou. Poplácal mne po rameni a s neuvěřitelným pochopením pronesl: „Napiješ se ráno.“

Nezničitelná ruská duše

„Vodku prostému lidu zakazují a sami se koupou v šampaňském,“ pokračovala dáma. „A v naší krvi,“ dodal mladý poeta, který si byl pro jogurty. Nechal se slyšet, že zaškrtne všechny kolonky a tak lístek znehodnotí. „Není za koho hlasovat,“ dodal.

Támhle za rohem je krámeček, tam ti to prodaj děvuška,“ poradil mi bezzubý bezdomovec, který v supermarketu utrácel svou almužnu. Oslovením „děvuška“ si mne zcela získal.

V Rusku totiž ženám říkají něžně děvuška, nebo pak „ženščina“, a toho bych se snad ani nechtěla dožít. Vzápětí mne bezdomovec zarmoutil. „A já k volbám půjdu a dám to komunistům,“ zvolal na celý krám.

Pár lidí souhlasně pokývalo hlavami a jeden mu vtisknul do ruky desetirublovou minci.

Rus údajně vypil osm lahví vodky a žije

Muž za pokladnou omluvně pokrčil rameny, a já s úlevou utekla rozvášněnému davu se znehodnoceným zbytkem nákupu. Za zády jsem ještě slyšela, jak se hádají, zda Putin zemi zachránil nebo jí škodí a zda je prezident Dmitrij Medveděv loutka nebo bojovník. Tak tohle je to, co mi deset let snad nejvíc chybělo.

Neuvěřitelná ruská lidová improvizace, otevřenost, zanícenost, pohostinnost, schopnost vyjadřovat se prakticky ke každému tématu, chuť diskutovat, a to i na místech veřejných, vášeň, vlastenectví a patetická gesta.

Vlastně se tomu říká „ruská duše“ a mne teď, během mého návratu do Ruska potěšilo snad nejvíc ze všeho, že je nezničitelná.

Stejně jako ruská duše, i vodka rozhodně přežije nastávající zdražení. Ostatně, Rusové dokázali vždy najít východisko z jakékoliv situace, ať už měli nad sebou Stalina, Brežněva, Gorbačova či Putina.

Žili si po svém, a v kuchyni s hořčičnou sklenicí v ruce si vyprávěli vtipy o svých vládcích.

Pak, ve chvíli, kdy usedl na carský trůn Vladimír Putin, muž s železnými nervy a svaly, studeným pohledem i srdcem, zdálo se, že se lid začne kát a bude méně pít. Že to kvůli němu udělá.

Vždyť hlavní idol země je téměř abstinent a propaguje zdravý způsob života! Zdálo se, že v Rusku opravdu došlo k nějaké zásadní změně, a to i v hlubinách ruské duše. V roce 2001 jsem neslýchala žádné lidové vtipy o Putinovi.

Zato teď, když jsem se vrátila, mi jich přátelé vyprávěli tolik, že mne napadlo: tak tohle je začátek jeho konce. Zatímco já se svěží a rozradostněná koncem roku 2011 vracím, zdá se mi, jako by on byl už maličko unaven.

A hlavně, jakoby jím byli unaveni i jeho podaní.

Vstala a utíkala pro tři lahve vodky. Už šest let bojuje se závislostí

Líbě zemřel manžel, Michal nemohl usnout, Lukáš měl deprese. Vedle velkého trápení je spojuje ještě jedno: problémy řešili pitím. Redaktor strávil den s Anonymními alkoholiky.

Redaktor: „Jak se daří? Dlouho jsme se neviděli.“
Líba: „Pořád blbě, ale výborně to snáším.“
Redaktor: „Nepiješ?“
Líba: „Abstinuju šest let.“
Tohle je Libuše, Líba. Známe se pětadvacet let, jako malý kluk jsem si s ní hrával na zahradě.

Tenkrát to byla normální ženská, která trávila hodně času se svým mužem, chodila do práce a občas na pivo. Žila úplně normálním životem v městečku u Budějovic.
Za tu dobu se toho hodně změnilo. Manžel umřel a Líbě bylo smutno, tak se propila až k Anonymním alkoholikům.

Schází se s nimi každé úterý v pět hodin v azylovém domě v budějovické Riegrově ulici.

Líba: „Jsem Líba a jsem alkoholička.“

Ostatní: „Ahoj Líbo.“
Líba: „Kdo dnes začne mluvit? Vyprávějte, jaké to je bez chlastu.“
Skupinka mlčí. U stolu s krémovým dortem a svíčkou sedí šest lidí, čtyři ženy a dva muži. Jsou tu proto, aby si pomohli, navzájem se podrželi v boji proti alkoholu. Bez sebe by to nezvládli. Líba to ví moc dobře, proto v Budějovicích Anonymní alkoholiky založila. Tmavou neútulnou místností už prošly desítky lidí.

Redaktor: „Kolik jsi toho dokázala denně vypít?“

Líba: „Tři flašky vodky. Dneska si říkám, že to byla šílenost. Ráno jsem utíkala do obchodu, koupila tři vodky, dvě krabičky cigaret, doma jsem se zamkla a tak to bylo každý den.“
Redaktor: „Tomu se nedá skoro ani věřit.“
Líba: „Všude se mi doma válely flašky. Prázdný sklo, kam se podíváš.“
Alkoholik je mistr v hledání skrýší. Vedle rezerv na toaletách jsou oblíbené stoupačky, parapety za závěsem, ale taky třeba pračka – ženy počítají s tím, že se tam muž nikdy nepodívá. Lihoviny jsou ukryté v nádobkách na ústní vodu, ale i v kapsách kabátu ve skříni. Bez zajištěného přístupu k lihu alkoholik téměř neopustí domov.

Budete mít zájem:  Praktický Lékař Nový Pacienti?

Michal: „Jezdili jsme s manželkou na houby. Když jsme se dostali tak dvě stě metrů od auta, plácnul jsem se do čela a řekl: Já jsem ale hlupák! Zapomněl jsem v autě košík. Hledej houby, vrátím se do auta, hned jsem zpátky. V kufru jsem měl připravenou láhev, napil se a vzal košík, manželka neměla nejmenší tušení.“

Seznamte se, tohle je Michal. Michal, alkoholik. Pil hlavně vodku, protože byla nejméně cítit, a pil jí hodně. Před deseti lety se zranil, při změnách počasí se rána ozývala, nemohl spát. Tak si začal dávat „frťana“ a usínal lépe.
Jenže se to zvrhlo. Nakonec bez panáka neusnul, a dokonce se během noci budil, aby se mohl napít.
Propracoval se až k těžkému epileptickému záchvatu, který ho málem zabil. Když se probudil v nemocnici, uvědomil si, že takhle nemůže dál fungovat.

Redaktor: „Nikdo z tvého okolí nepoznal, že piješ?“

Michal: „Nepoznal, všichni se pak divili, když jsem jim to přiznal.“

Redaktor: „Jak dnes minulou dobu hodnotíš?“
Michal: „Nechápu, jak jsem to mohl zvládat. Ničil jsem svoje tělo, které mě nakonec zradilo. Nebýt záchvatu, asi bych pil dál. Člověk si vůbec neuvědomuje, kam se může dostat závislost z jedné malé, ale pravidelné sklenky.


To potvrzuje Lukáš. Dřív pil jen o víkendech, ale pak ho začal bavit stav, kdy je opilý. Mezi pijany přitom vyrůstal a měl k nim odpor, své matce vyléval alkohol do záchodu, nadával jí a nenáviděl za to, že má alkohol radši než rodinu.
Když prožil pár vztahových krizí, ucítil, že mu alkohol pomáhá.

Dva litry vína denně mu dávaly krásný pocit, že se všechny problémy jednou vyřeší.
Před čtrnácti dny se napil. Stydí se za to, ale dokázal to ostatním přiznat. Tvrdí, že už lahev do ruky nikdy nevezme. To je společný cíl všech.

Musí si umět zorganizovat čas, víc volných chvil otevírá prostor pro černé myšlenky.

Líba: „Když se nudíš, chlastáš. Takže se nenudím.“

Redaktor: „Co děláš, aby ses nenudila?“
Líba: „Objevuju život. Nikdy nezapomenu, jak jsem si sedla na pařez a pozorovala mravence. Předtím by mě nenapadlo dát hlavu jen tak dolů a sledovat, co se děje v trávě nebo jehličí. Hledám si zábavu, jedna známá mi teď nabízela, abych šla studovat univerzitu třetího věku, tak o tom přemýšlím.“
Redaktor: „Chodíš někdy do hospody?“
Líba: „Jo, jde to. Ale kámoši musí vědět, že nepiju, dokonce mě teď před alkoholem chrání.“
Redaktor: „Máš pocit, že jsi svou závislost přesunula na něco jiného?“
Líba: „Hodně jsem se bála, abych nezačala polykat léky. To je časté, naštěstí se mi to vyhnulo a nemám pocit, že bych měla větší závislost na něčem jiném. Ale stává se to, někdo pak chce třeba pořád sex.“
Starší blondýna celou dobu mlčí. Hraje si s brýlemi, pozoruje ostatní, je tichá, nenápadná. I ona si musela uvědomit, že pije víc, než se sluší. Léčbu u odborníků zatím nezkusila, rodina ji ale přesvědčila, aby vyhledala Anonymní alkoholiky.
Poslední roky se stará o téměř devadesátiletou matku, která má deprese a tvrdí, že by už chtěla zemřít. Stavy přenáší na své okolí, dceru nevyjímaje.

Blondýna: „Roky vůči ní cítím povinnost. Musím jí uklidit, uvařit, jsem pořád na telefonu. Pokud je člověk slabší povahy, nedá se to zvládnout.“

Redaktor: „Proč to ale řešit alkoholem?“
Blondýna: „Protože byl po ruce. Měla jsem z maminky obrovské deprese, byla jsem z ní zničená.“
Redaktor: „Jak to jde dnes?“
Blondýna: „I bez alkoholu. Ale je to těžké.“
Lidé, kteří teď chodí do společenství Anonymních alkoholiků, mají pocit, že kus života prospali. V živé paměti mají situace, kdy nechtěli nic dělat, jen ležet na gauči a pít. Nestíhali běžné věci, ráno si nevzpomínali na to, co se stalo večer, moc nejedli, moc se nemyli, nechtěli chodit do práce. To všechno chtějí společně změnit. A ukázat, že nepít je normální.

Přestože je skupina anonymní, často se tu potkají staří známí. Líba už narazila na spolužáky ze školy. A taky na parťáky, se kterými si před lety do noci připíjela, a druhý den ráno utíkala do samoobsluhy pro tři nové vodky.

  • TEST: Máte problémy s pitím?
  • Kolik alkoholu jste naposledy vypili?
  • A) Takové množství, že jsem byl v náladě, nebo méně
    B) Takové množství, že jsem se opil
  • C) Takové množství, že jsem byl v bezvědomí
  • Měli jste někdy delirium tremens, tedy cítili jste nebo viděli nereálné věci, byli jste velice úzkostní, neklidní a rozrušení?
  • A) Ne
    B) Někdy
  • C) Několikrát
  • Měli jste někdy okno, ztrátu paměti bez omdlení?
  • A) Nikdy
    B) Někdy
  • C) Často
  • Omdleli jste následkem pití v posledních 12 měsících?
  • A) Ne
    B) Jednou
  • Cítili jste, že vaše srdce bije následkem pití mnohem rychleji?
  • A) Ne
    B) Ano
  • C) Několikrát
  • Výsledky:
  • Nejvíc A: Na alkoholu nejste závislí
    Nejvíc B: Zřejmě jste fyzicky závislí, zvažte ambulantní léčbu
  • Nejvíc C: Měli byste se léčit, vaše závislost je závažná.

První tvrdé tresty v metanolové aféře: Dva překupníci mají jít na 8 let do vězení

Překupníci s otráveným alkoholem z Karvinska Petr Hlava a Marek Ženíšek, kteří zavinili smrt jednoho člověka a čtyřem dalším způsobili závažné zdravotní problémy, mají strávit osm let ve vězení.

Rozhodl o tom dnes ostravský krajský soud. Podle rozsudku dali do oběhu osm desítek litrů alkoholu, který obsahoval 50 procent jedovatého metanolu. Toto množství mohlo zabít až 300 lidí.

Rozsudek není pravomocný. Hlava i Ženíšek se ještě v jednací síni odvolali. Státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

Ani jeden z obžalovaných rozsudek nechtěl komentovat. Bez jediného slova opustili soudní budovu. Případem se bude zabývat Vrchní soud v Olomouci.

Podle krajského soudu se oba dopustili úmyslného obecného ohrožení. S ohledem na období, v němž nekolkovaný alkohol pochybného původu dál prodávali, si měli uvědomit rizika spojená s jeho pitím.

„Od 3. září u nás lidé umírali na otravu metanolem. Od 14. září byla vyhlášena prohibice. Každý by musel poznat, že tento alkohol byl rizikový,“ uvedl soudce během zdůvodnění rozsudku.

Litr vodky za sto korun

Alkohol v nekolkovaných lahvích koupil Hlava během loňského září. V té době už v Česku lidé na otravu metanolem umírali. Životu nebezpečné zboží pak prodal Ženíškovi, který ho předal svému známému. Pravděpodobně za účelem dalšího prodeje.

Okolo 50 lahví mu přivezl k zahradní chatce v Doubravě na Karvinsku. Muž ale s dalšími kamarády během třídenního večírku asi deset litrů vypil. Po třetím dnu se u některých objevily zdravotní problémy.

„Problémy měli jen někteří. Část hostů vypila jen trochu závadné vodky. Jiní ji prokládali pivem. Mladý horník ale vypil přibližně půl litru. Nepociťoval žádné příznaky otravy. Jeho organismus byl schopen nápor metanolu zvládnout. Navíc včas se mu dostalo odborné pomoci,“ řekl žalobce David Bartoš.

Podle něj jed na každého může působit jinak. Metanol proto nejčastěji zabíjel starší a nemocné lidi.

Ženíšek připustil, že lahve do Doubravy přivezl. Jak jsou nebezpečné, údajně nevěděl. Byl to právě on, kdo ve své výpovědi několik týdnů po zatčení udal Hlavu. Celkem 77 litrů vodky nakoupil za 7700 korun.

Hlava ale toto spojení odmítá. „Nemám s tím nic společného,“ opakoval u soudu. Jeho obhajobu ale soudce považuje za vyvrácenou.

Budete mít zájem:  Homeopatka varuje: Samoléčba je u potravinové alergie nemožná

Ženíška usvědčila i komplicova matka

Lahve vodky Helsinky, které zabíjely v Doubravě, jsou velmi specifické. Mají zvláštní ornamenty. Přesně s takovými manipuloval před časem bratr Petra Hlavy Jiří. Soud tak dospěl k názoru, že obžalovaný Hlava byl s nelegální vodkou Helsinky v kontaktu. „Byl to jeho bratr, který vodku v minulosti stáčel,“ řekl soudce.

Podle něj navíc Ženíšek neměl důvod křivě obvinit kamaráda. Hlavu nakonec usvědčila i Ženíškova matka. Po komplicově zatčení ji Hlava navštívil a prosil, aby ho neudával.

Metanolová kauza vypukla loni v září v Moravskoslezském kraji. Postupně zemřelo 47 lidí. Dalších téměř 80 mělo zdravotní problémy. Řada z nich má doživotní následky.

Potrestáno už bylo několik lidí. Dosud ale soudy rozhodovaly v méně závažných případech. Soudce například uložil podmínky a peněžité tresty jednomu z menších distributorů a hospodskému ze Zlínska. Hlavní větev metanolové mafie před soudem stane později.

Až do dna ruské duše: Vodka jako lék, jed a společenská nutnost

Rusko Více informací

Možná, že znáte několik vtipů na téma „pít jako Rus“. Než člověk zavítá do Ruska, nedokáže si představit, co pojem vodka v této zemi znamená. Průhledná tekutina se zde pije všude a za jakékoli denní doby. Její cena není vysoká, láhev té dobré pořídíte za podobnou cenu jako butelu levného vína a na výběr tady mají desítky druhů, a to i v obyčejné malé samoobsluze.

Pokud dorazíte v Rusku na oslavu narozenin – a lidé tu slaví neustále a rádi – s vodkou se neminete. Nemělo by vás také zarazit, že když zajdete v neděli odpoledne do restaurace na kávu, narazíte tam na tři mladíky kolem třiceti let s lahví vodky na stole. V Rusku totiž netroškaří a proč si objednávat po kalíškách, když stejně vědí, že vypijí celou lahev?

Ruský standard: aspoň panák denně

Odhady, kolik se vypije v Rusku vodky, se liší. Oficiální jsou jasné, o neoficiálních lze jenom spekulovat. Ještě v roce 2009 to mělo být 18 litrů čistého alkoholu na hlavu, to znamená včetně kojenců.

Podle loňské zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) klesla spotřeba na 14,5 litru, což je zhruba stejné množství, jaké vypijí Češi.

Jen pro srovnání – celoevropský průměr je 10,2 litru čistého alkoholu na hlavu a rok.

Sporné je, jestli lidé nezačali místo tvrdého alkoholu pít více piva. To dokazují například čísla z Petrohradu, kde sice klesla spotřeba vodky ze 13 na 10 litrů, ale lidé tu zase vypijí na hlavu 150 litrů piva za rok. Ve městech se prý spotřebu podařilo snížit, ale horší je to v „odříznutých oblastech“, což je pojem, který může být krapet zavádějící.

Zatímco u nás totiž najdete například ve stotisícovém městě skoro veškeré vyžití – sportovní areály, hřiště, divadla, kina, cyklostezky nebo koupaliště − v ruském stotisícovém městě se musíte připravit na lajny paneláků, pár obchodů či obchodních center a park. Tenisový kurt nebo golfové hřiště jsou jen z říše snů.

Co chcete dělat jiného než pít?

Samohonka versus oficiální pití

I když dnes je standardem v samoobsluhách vodka se čtyřiceti procenty alkoholu, v minulosti proběhlo několik pokusů o jeho snížení na pouhých dvacet procent.

To mělo za následek skokový rozvoj ilegálních palíren, které po návratu k „normálu“ jejich majitelé samozřejmě nezavřeli, a proto se dodnes neví, kolik se v Rusku vodky vlastně vyprodukuje.

Oficiální čísla z roku 2016 říkají, že to bylo přes 600 milionů litrů. Ve skutečnosti je to asi o třetinu více.

Podle institutu dohlížejícího na ruský trh s alkoholem pochází 20 až 30 % vodky z nelegálních zdrojů. A tím se myslí jak od domácích kutilů, kteří si pálí vodku doma, tak i z oficiálních továren, které obcházejí stát a krátí jej na daních tím, že prodávají více vodky, než kolik oficiálně přiznávají.

Nejlevnější vodku můžete koupit už za 180 rublů (cca šedesát korun). To je nejnižší stanovená cena půllitrové vodky od června 2016. Ty dražší stojí kolem 300 rublů.

Pro srovnání − obyčejná lahev ruského piva stojí kolem 70 rublů (asi 20 korun), ale například české originály více než stovku. A pozor na piva, která se tváří jako česká, mají dokonce české nápisy, ale jsou podezřele levná.

Ta nepochází z Česka, ale vyrábí se přímo v Rusku. Jednoduchým srovnáním cen dojdete k tomu, proč místní nejvíce pijí tvrdý alkohol.

Nejen čirý alkohol

Pokud se rozhodnete navštívit Rusko, pak vězte, že neochutnat vodku je jako nedat si klobásu v Maďarsku nebo pěkně orosené a natočené pivo v Česku. A když už jsme u piva – ochutnat to ruské také není špatné. Plechovkové a lahvové seženete v každém obchodě, i v menších městech ale narazíte na piva ze stáčíren. Nejsou to klasické hospody, stáčírny spíše připomínají naše vinotéky.

TIP: Nová studie: Jeden z osmi Američanů má problémy s alkoholem

Jestli se vám honí chutě, nezapomeňte na ruské pochutiny, které na stole vedle vodky či piva nesmějí chybět.

Sušené ryby mají opět v každé samoobsluze, dostupné jsou podobně jako u nás klasické brambůrky.

Ve specializovaných obchodech si můžete koupit na ochutnání od malých sušených rybek po velké kousky, nebo ryby přímo uzené. Kousek o velikosti natažené dlaně i s prsty vás vyjde v přepočtu na patnáct korun.

Protože je vodka v Rusku národní pití, má také své muzeum. To nyní sídlí v Moskvě, kam se přemístilo z Petrohradu. Prohlédnout si zde můžete na šest stovek exponátů.

Třeba krásné historické lahve, nejmenší a největší flašku nebo nejstarší recepty na výrobu. Nejstarší a zároveň plná lahev je tu z roku 1862.

V jednom místě tam máte zkrátka historii i současnost pití, které zatím zůstává denním chlebem průměrného Rusa. 

V roce 1386 přinesl janovský ambasador na dvůr velkoknížete Dmitrije Donského čirý nápoj vyrobený pálením pomerančů. Tato „voda života“ okouzlila Rusy natolik, že o čtyřicet let později už prý jistý mnich Isidore vyráběl vlastní verzi ze zrní v kremelském klášteře.

Po dlouhá staletí však byla vodka vyhrazena pouze elitě ruského státu a nesměla se vyrábět nikde kromě Moskvy. To se zlomilo v osmnáctém století, kdy se vodka rozšířila i do zbytku země a státní monopol na její výrobu občas přispíval do carské kasy až čtyřiceti procenty.

Z „pití pro panstvo“ se vodka stala lidovým nápojem poté, co byl zrušen státní monopol a v zemi vzniklo na pět tisíc destilerií. To stlačilo ceny tak, jak je známe dnes, a učinilo z vodky nejdostupnější alkohol.

Hranice, kdy alkohol zabíjí, je u každého jiná. Při rychlém pití může být smrtelná i jedna lahev „tvrdého“

Často se objevují zprávy o lidech, kteří nadýchali extrémní množství alkoholu, experti jsou vůči těmto objevům dost skeptičtí. Nejčastěji totiž tyto údaje vycházejí z měření pomocí dechových testerů – ale jejich spolehlivost je značně nevyrovnaná.

Platí to i u přístrojů používaných policií. Množství alkoholu v krvi se dá ale opravdu spolehlivě prokázat pouze ve specializované laboratoři s toxikologickými přístroji.

I proto se berou dechové zkoušky jen jako orientační – sice spolehlivě ukážou, že alkohol v těle je, ale s jeho množstvím už tak přesné nejsou.

Smrtelná dávka etanolu se u dospělého pohybuje mezi 250 a 750 gramy.

To je přibližně 600–1800 mililitrů 40procentního alkoholu, který člověk vypije během méně než půl hodiny. Takové množství látky v těle odpovídá 3,5–5 promile alkoholu v organismu.

Proměnlivé faktory

Konkrétní množství alkoholu, které člověka zabije, je velmi proměnlivé, upínat se k hranici 4 promile nedává smysl. Citlivější, nemocní nebo zesláblí lidé mohou zemřít i při mnohem menší množství, odolnější jedinci zase mohou vydržet i více, zejména pokud pijí pravidelně velké dávky alkoholu. Samozřejmě vždy záleží také na aktuálním stavu člověka.

Známý je příklad bubeníka kapely Led Zeppelin Johna Bonhama, který ke snídani pravidelně pil 16 panáků vodky, což by pro řadu štíhlejších lidí bylo smrtící množství. Zemřel 25. září 1980, když vypil (podle koronera) během dne 40 dávek vodky – pak jeho organismus zkolaboval.

V rozhovoru pro magazín Vice potvrdil ředitel amerického úřadu National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism George Koob, že takové případy existují; tato organizace zaznamenala mnoho lidí, kteří tolerovali i extrémní množství alkoholu.

Co se děje s tělem – i alkoholem

KVÍZ: Alkohol a naše tělo. Znáte skutečné dopady? Alkohol se do těla vstřebává především ze žaludku a tenkého střeva – právě proto je při konzumaci tak důležité, je-li člověk hladový (a tedy pije nalačno), anebo po jídle.

Při prázdném žaludku se etanol vstřebává už ze žaludku, žaludeční sliznicí, a může tak velmi rychle působit na organismus. A naopak: Při naplněném žaludku se alkohol mísí s jídlem v žaludku, vstřebání je zpomaleno a převážná část alkoholu jde ze žaludku do střeva.

Část požitého alkoholu se proto nevstřebá, může jít až o jeho třetinu. Alkohol se z těla také vylučuje, a to rovnou několika cestami – také jde o velmi individuální záležitost: alkohol v nezměněné podobě uniká jak potem, tak třeba dechem.

Většina alkoholu v těle se ale takzvaně metabolizuje, nakonec se tedy rozloží na oxid uhličitý a vodu.

Fakta První pomoc při otravě alkoholem

První pomoc při otravě alkoholem

  • Dát otráveného do polohy na boku (podepřít zezadu a zepředu např. polštáři) s ústy mírně k zemi pro zabránění vdechnutí zvratků.
  • Nevyvolávat zvracení (nebezpečí vdechnutí zvratků a dušení/ zadušení).
  • Zajistit volné dýchací cesty (např. povolit kravatu, nenechat hlavu směřovat přímo k zemi, abychom zabránili udušení ucpáním nosu a úst).
  • Podat sladký nápoj, pokud je při vědomí.
  • Nepodávat černé uhlí.
  • Kontaktovat Toxikologické informační středisko pro zjištění dalšího postupu
  • Zajistit příjezd sanitky RZP (Rychlá záchranná pomoc, bezplatné volání, telefonní číslo 155) u dospělých se závažnou otravou nebo u dětí, které vypily více než 0,4 ml čistého alkoholu na 1 kg hmotnosti dítěte (např. 4 ml 12 % vína na 1 kg hmotnosti dítěte)
  • Otráveného zahřívat nebo nechat v teple

Akutní otrava alkoholem se projevuje útlumem centrálního nervového systému různého stupně (až po kóma u těžkých otrav), hypotermií (spolu s poruchou termoregulace a vasodilatací – rozšířením cév), hypoglykemií (nedostatek glukózy v krvi). Chronická konzumace alkoholu zase ovlivňuje i další metabolismus s následkem hepatotoxicity (poškození jater).

Častou příčinou smrti při předávkování alkoholem je udušení se vlastními zvratky; organismus je natolik otrávený, že není schopen na toto dušení reagovat a člověk je natolik intoxikovaný, že ho ani dušení neprobudí.

Rekordy: dá se jim věřit?

Muž z Ostravska měl o víkendu v krvi 8,83 promile alkoholu, skončil na interní jednotce intenzivní péče.

Primářka interního oddělení Naděžda Mičudová uvedla, že se za svoji třiatřicetiletou praxi s něčím podobným nesetkala. Muž byl podle ní orientovaný, na to, že má v krvi přes osm promile alkoholu, nevypadal.

Ještě po dalších necelých osmi hodinách měl muž v krvi stále přes pět promile alkoholu, dodala.

Až dosud byl rekordmanem mezi podnapilými řidiči v republice čtyřiačtyřicetiletý Milan Čurda z Tuháně na Semilsku, který v roce 2005 naboural fekální vůz s osmi promile alkoholu v dechu. 

Houbař z Ostravska jej překonal téměř o jedno promile alkoholu a pravděpodobně mu patří nelichotivý český rekord. Světový rekord nejspíš drží Polák, který nadýchal 12,3 promile po oslavě s kamarády. 

Alkohol, metla Česka. Zabíjí čtyřikrát více než tvrdé drogy

Tento polský případ ale ukazuje, že podobné rekordy jsou značně nevěrohodné a většinou se jedná o nějaké zkreslení. Miroslav Hirt, přednosta Ústavu soudního lékařství v Brně, tuto situaci komentoval v roce 2010 v rozhovoru pro Deník slovy: „Ano, je to množství, které překračuje smrtelnou dávku trojnásobně (pobavený úsměv).

Aby člověk dosáhl takového množství alkoholu v krvi, musel by muž, průměrně vážící asi 80 kilogramů, vypít 'na ex' 2,5 litru 40% vodky. To je 5 půllitrových lahví, nebo ještě lépe 50 velkých panáků. A pokud by to pil delší dobu, muselo by být množství alkoholu úměrné délce doby pití.

Takže těch 50 velkých panáků je minimum! Chcete na to téma mluvit dál?“

Alkohol zabíjí i dlouhodobě

Kromě úmrtí, kdy alkohol zabíjí akutně při jeho okamžité nadměrné konzumaci, je smrtící také jeho dlouhodobá konzumace. Nejnovější údaje Světové zdravotnické organizace WHO říkají, že kvůli alkoholu zemřelo v roce 2016 přes tři miliony lidí.

Alkohol tak stál za každým dvacátým úmrtím, vyplývá ze zprávy, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Více než tři čtvrtiny úmrtí způsobených alkoholem podle WHO připadalo na muže.

„Příliš mnoho lidí, jejich rodin a komunit trpí důsledky škodlivého užívání alkoholu v podobě násilí, zranění, mentálních problémů a nemocí jako rakovina a mrtvice,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Je na čase posílit kroky k odvrácení této významné hrozby pro rozvoj zdravé společnosti,“ dodal.

Za úmrtími připisovanými alkoholu stála ve 28 procentech případů zranění, a to například v důsledku automobilových nehod, sebepoškozování či násilí na lidech. Za 21 procenty úmrtí byly zažívací potíže a v 19 procentech souvisela s kardiovaskulární nemocí. Zbytek připadal na infekční choroby, různé typy rakoviny, mentální potíže a další zdravotní problémy, píše WHO.

Lihoviny, pivo a na třetím místě víno

Organizace odhaduje, že problémy v důsledku požívání alkoholu trpí po celém světě 237 milionů mužů a 46 milionů žen, a předpovídá, že globální spotřeba alkoholu na osobu v příštích deseti letech poroste. Největší spotřeba je podle WHO v Evropě, a to navzdory více než desetiprocentnímu poklesu od roku 2010.

Celosvětově je 45 procent čistého alkoholu konzumováno ve formě lihovin. Na druhém místě je pivo (34 procent), za kterým následuje víno (12 procent).

Od roku 2010 došlo v globálním měřítku pouze k malým změnám v preferencích alkoholických nápojů.

Nejvýraznější přeměnou v tomto směru prošla Evropa, kde se spotřeba lihovin snížila o tři procenta, zatímco spotřeba piva a vína vzrostla, upozorňuje WTO.

„Všechny země mohou dělat mnohem více pro snížení zdravotních a sociálních dopadů škodlivého užívání alkoholu,“ prohlásil doktor Vladimir Poznyak z WHO. „Osvědčené a nákladově efektivní kroky zahrnují zvyšování daní na alkoholické nápoje, zákazy či restrikce reklamy na alkohol a omezení fyzické dostupnosti alkoholu,“ uvedl.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector