Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší?

Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší? Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší?

Všechny naše pekárenské výrobky podléhají přísným kvalitativním kontrolám. Každý den pečivo dodáváme zákazníkům přímo z vlastní pekárny v Čestlicích. V prodejnách je tedy najdou vždy čerstvé a křupavé. Přijďte ochutnat a rozdíl poznáte sami.

Dříve byl chléb s vláčnou střídkou a křupavou kůrkou vizitkou každé dobré hospodyně. My jsme si dovolili našimi babičkami prověřený postup pečení oživit i v naší pekárně! Základem dobrého chleba je vlastní kvas, který nahradí droždí a jiné kypřící látky.

My používáme ten ze 100% žitné chlebové mouky, který má nižší glykemický index než pšeničný, a vody.

Nezapomínejte, že nepřidáváme žádné emulgátory pro změkčení, chléb tedy není nesmrtelný! Správně zabalený, ideálně v utěrce nebo papírovém sáčku v pokojové teplotě, však vydrží i týden.

Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší? Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší?

Ke smažení koblih používáme pouze přepuštěné máslo Ghí. Dává koblihám typickou máslovou chuť a nepřepaluje se ani při vysokých teplotách jako jiné tuky. Díky obsahu másla, nikoliv ztužených tuků, nám po zchladnutí, klidně na okně, koblížky krásně ztuhnou a dostanou požadovanou texturu. Jako náplně používáme skutečné marmelády s vysokým obsahem ovoce – žádné „Ovocno-náplňové“ náhražky.

Chléb má pro nás Slovany hluboce vžitou hodnotu – společně se solí je od dob starých Slovanů tradicí a symbolem vítání hostů. Obiloviny jsou základem a nezbytnou součástí našeho jídelníčku, těžko si naši kuchyni dokážeme bez chleba a dalšího pečiva představit.

Vůni čerstvě upečeného chleba miluje snad každý z nás, ovšem nad některými dnešními „chlebovými“ výtvory by se naše babičky zřejmě hodně podivovaly. Pro naše předky byla starost o obilná pole a zajištění zásob mouky od nepaměti prioritní starostí, jelikož jejich dostatek byl základní podmínkou přežití.

Z obilí se pekly placky na rozžhavených kamenech, později po vynálezu pece a tím pádem využitím vysoké teploty a rovnoměrného propečení vznikaly první bochníky chleba. Obilí z původních, zřejmě planých trav se postupně šlechtilo a pečení chleba procházelo neustálým vývojem.

Mnohdy zůstává rozum stát nad tím, co se dá (kromě mouky, vody, soli a kmínu) vyčíst z dlouhého seznamu složek na obalu.

Musíme si tedy klást otázku: „Proč se do chlebů přidávají éčka, zlepšovadla chuti, různé stabilizátory a konzervanty?“ V současné době velkým řetězcům vládne „obchodně efektivní“ zmrazené pečivo, které ale po rozpečení z polotovaru rychleji ztvrdne.

Je to dáno tím, že škrob v podobě gelu se při rozpečení vrací do svého původního stavu a tím dochází k jeho tvrdnutí po několika hodinách. Aby k tomuto procesu nedocházelo příliš rychle, přidávají se do těsta různé emulgátory nebo více tuku. Je pravdou, že pro tělo to nutričně nepředstavuje zátěž, pouze je možné, že občas může někomu vadit mírně odlišná chuť, takže záleží na každém z nás, jaký produkt si vybere. Kvalitní pečivo časem negumovatí a neplesniví, ale po několika dnech ztvrdne a je použitelné na stejně kvalitní strouhanku.

Každý občan Česka zkonzumuje ročně zhruba 3 kg tzv. potravinářských přídatných látek (aditiv).

A přestože se jedná o „éčka“ schválená a testovaná, napadne Vás otázka, proč je konzumovat tam, kde nejsou vůbec potřeba? Neškodí v malých dávkách, ale neexistují důkazy o tom, že neškodí např.

rostoucímu organismu našich dětí – protože: „Skutečně víme co je malá dávka a zda se jejich účinek nenásobí ve vzájemné kombinaci?“

čtěte více
Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší? Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší? Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší? Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší? Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší? Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší?

Jak moc vám pečivo škodí? Pozor, nejde pouze o lepek

Nedaří se vám zhubnout? Možná za to může pečivo. Nebo snad ne? Málokterá součást našeho jídelníčku budí takové emoce jako právě pečivo. Ať už to klasické bílé, nebo „zdravé“ celozrnné. Opravdu nám pečivo škodí?

Rohlíky, housky nebo třeba chléb čerstvě vytažený z pece. Jak se konzumace pečiva projevuje na našem zdraví a postavě? Přestože podle údajů Českého statistického úřadu průměrný Čech zkonzumuje přibližně 100 kg pečiva ročně [1], stává se z pečiva novodobý strašák.

Obzvlášť bílé pečivo nemá mezi odborníky právě nejlepší pověst – vzniká totiž z bílé mouky, tedy mouky, jejíž zrno je zbaveno slupky a klíčku. Právě v těchto svrchních vrstvách se ale nachází až 80 % všech cenných látek (jako jsou vitamíny, minerály, tuky a vláknina).

Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší?Obzvlášť bílé pečivo nemá mezi odborníky právě nejlepší pověst – vzniká totiž z bílé mouky.„Nedostatek vlákniny může vést ke vzniku rakoviny tlustého střeva. Vznikají také častěji zácpy a pocit sytosti se dostavuje na kratší dobu, což člověka nutí častěji jíst. Následně přibírá na váze,“ vysvětluje například Monika Divišová, odbornice na zdravou výživu [2].

Problém ovšem není pouze v bílém pečivu. Pojďme se na jednotlivá úskalí pečiva podívat důkladněji.

Je pečivo zdravé? aneb strašák jménem lepek

Že pečivo neprospívá celiakům nebo lidem s alergií na pšenici, je dnes všeobecně známé. Jak ale upozorňují například Iva Hoffmanová z 3. lékařské fakulty UK a Daniel Sánchez z Mikrobiologického ústavu, lepek může škodit i lidem netrpícím celiakií. V této souvislosti mluví o takzvané neceliakální glutenové senzitivitě [3].

Ta se projevuje podobně jako celiakie.

Do několika hodin až dnů po konzumaci jídla obsahujícího lepek se u pacientů objevují typické „celiakické“ potíže – problémy s trávením, pocit nafouklého břicha, nepravidelná stolice, ale například i bolest hlavy, silná únava nebo deprese. Naopak k tyto problémy obvykle rychle ustupují. Lidé také po přechodu na bezlepkovou dietu pociťují často úlevu od dalších nemocí souvisejících s imunitou [4], [5].

Čím je to způsobeno? Jak usuzují například Hoffmanová a Sánchez ve svém článku, za vše „může“ náš trávicí trakt. Obiloviny se totiž na našem jídelníčku objevily teprve před 10 tisíci lety. Od té doby se ale lidský trávicí trakt a imunitní systém na příjem specifického obsahu pšenice, ječmena, žita a ovsa nestihl optimálně adaptovat.

Jaké je složení pečiva ze supermarketu?

Problém navíc nespočívá pouze v lepku. Pečivo, které v běžných obchodech seženete, obsahuje řadu látek, které vašemu zdraví ani v nejmenším nesvědčí.

Za vším přitom můžeme, jako obvykle, hledat především ekonomické důvody. To proto, že cílem výrobců i prodejců je, aby se pečivo mohlo prodávat co nejdéle.

Jak toho docilují? Jednoduše – za pomoci konzervantů, které mají trvanlivé pečivo udržet déle čerstvé, respektive alespoň zdánlivě čerstvé [6].

Výrobci také s oblibou pečivo dobarvují, vědí totiž, že „tmavé“ pečivo spotřebitelé často zaměňují za pečivo „celozrnné“ (které vnímají jako zdravější).

Při pěstování obilovin určených k výrobě pečiva a dalších potravin se navíc dodnes používá nebezpečný glyfosát, a to pro pro urychlení dozrávání a vysušení klasů. Jeho přítomnost v pečivu (nebo třeba i pivu) objevily i nezávislé testy [7]. Podle studie autorů z Washingtonské univerzity přitom právě glyfosát zvyšuje riziko rakoviny až o 41 procent [8].

Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší?Při pěstování obilovin určených k výrobě pečiva a dalších potravin se navíc dodnes používá nebezpečný glyfosát.

Čerstvé versus rozpečené pečivo

Ani s chutí běžného pečiva to v posledních letech nebývá nejslavnější. Téměř veškeré pečivo, které dnes seženete v supermarketu (i v některých pekárnách), je totiž takzvané rozmrazené pečivo. Co to znamená?

„Výrobky jsou dováženy ze zahraničí, často dlouhodobě skladovány a pak prezentovány jako čerstvé nebo čerstvě dopečené,“ vysvětluje předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal [9].

Výsledek? Rozmrazování pečiva stojí za tím, že jen pár hodin poté, co si pečivo donesete domů, získá konzistenci gumového rohlíku. A rozhodně si na něm příliš nepochutnáte.

Pečivo a hubnutí

Odsuňme teď ale na chvíli chuť a složení stranou a podívejme se na to, co řadu lidí zajímá především – dá se zhubnout, i když si pečivo nedokážete odpustit?

Mnozí lidé tvrdí, že pečivo má ve vyváženém jídelníčku a v rámci pestré stravy svůj význam. Poukazují přitom na vysoký obsah vlákniny (obzvlášť v celozrnném pečivu). Jak je to ale ve skutečnosti?

Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší?Je pečivo opravdu nezbytností?

Pravdou je, že role vlákniny ve stravě je nenahraditelná. Laicky řečeno, slouží jako „úklidová četa“ ve střevech, a mimo jiné tak usnadňuje trávení.

Konzumujete-li ale vlákninu primárně z pečiva, musíte za to platit vysokou cenu.

Pečivo je totiž nutričně velmi chudá potravina (podobně jako další výrobky z obilovin, například těstoviny nebo pizza), a kromě vlákniny tak do sebe nedostanete téměř žádné nutričně prospěšné látky – pouze pořádnou porci kalorií [10].

Hledáte-li vhodný zdroj vlákniny, vybírejte tedy raději z čerstvého ovoce a zeleniny, případně z luštěnin (pokud vám jejich konzumace nezpůsobuje problémy [11]).

Vědci z Deakin University v Melbourne navíc prokázali, že konzumace pečiva může snadno vést k přejídání (a tedy i k přibírání na váze).

Jak ve své studii upozorňují, v lidském jazyce existují speciální receptory pro vnímání chuti škrobu a jedinci, kteří jsou na škrob citlivější, jeho chuti extrémně podléhají.

Výsledek? Nemohou se pečiva a obilovin obecně nabažit – což se samozřejmě negativně podepisuje na jejich postavě [12].

Bílé versus celozrnné. Je celozrnné pečivo zdravé?

Navzdory rozšířené představě nemusí ani celozrnné pečivo patřit mezi potraviny, které by vašemu tělu vysloveně prospívaly. Než si ale vysvětlíme proč, pojďme se nejprve podívat na to, jaký je vlastně mezi bílým a celozrnným pečivem rozdíl.

Bílá mouka vzniká z pšenice očištěné od svrchního obalu zrna i od klíčku. Všechno dobré, co obilniny obsahují, z ní mizí: bílá mouka je bez vlákniny, vitamínů, tuků i minerálů. Její výživová hodnota tak je téměř nulová, co ale umí výborně, je „zalepit“ naše střeva.

„Bílé pečivo našemu tělu nic nedodá, pouze oddálí pocit hladu, a to na krátkou dobu,“ upozorňuje například osobní trenér a výživový poradce Radek Pajič [13].

Celozrnná mouka se, naproti tomu, mele z celého zrna, bohatého na minerální látky, vitaminy a vlákninu. Jako bonus má i nižší glykemický index než mouka bílá, a my proto po konzumaci celozrnného pečiva nejsme tak brzy hladoví jako po výrobcích z klasické mouky.

Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší?Po konzumaci celozrnného pečiva nejsme tak brzy hladoví jako po výrobcích z klasické mouky.

I celozrnná mouka má však svá „ale“. Látky, které celozrnná mouka obsahuje, totiž mohou organismus velmi zatěžovat.

„Bílý rohlík sice neobsahuje nic, taky ale způsobuje minimum problémů. Celozrnný rohlík toho naopak obsahuje spoustu navíc, ale obsahuje i látky, které problémy způsobovat mohou,“ varuje výživový poradce Petr Havlíček.

Například děti by se proto celozrnnému pečivu měly vyhýbat úplně. Myslete ale při tom na to, že ani klasické bílé pečivo organismu neprospívá, nejzdravější tak je pečivo v jídelníčku výrazně omezit nebo zcela vyřadit.

Budete mít zájem:  Proč cvičit bez make-upu a s ručníkem

Jak na skutečně zdravý chléb?

Nedokáže si pečivo odpustit? Zatím ještě nevíte, co jíst místo pečiva? Vybírejte z variant, které vašemu tělu tolik neškodí. Víte-li, jak na to, můžete na takový „zdravý chléb“ narazit přímo v obchodě. Ještě lepší ale je, pokud si zdravější chléb upečete přímo u sebe doma – a to třeba i ve variantě zcela bez mouky.

Jak na to? Přečtěte si naše rady.

1. „Zdravé“ kupované pečivo

Při nákupu se nenechte zmást barvou. I lákavě vypadající tmavý chléb může být ve skutečnosti upečený z bílé mouky. Důkladně proto sledujte složení – zajímat by vás měly chleby z celozrnné mouky, ideálně žitné, s nižším obsahem lepku a v bio kvalitě.

A konkrétně? Dobrý je bezobilný chléb Puretaste. Nenajdete v něm konzervanty ani lepek, navíc obsahuje velmi málo sacharidů, takže ho snadno můžete zařadit i do lowcarb jídelníčku.

Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší?Vyzkoušejte bezobilný chléb Puretaste.

Doporučit můžeme také trvanlivý žitný chléb Mestemacherse slunečnicovými semínky. Je celozrnný, dobře chutná a jako bonus – na rozdíl od některých jiných podobných produktů se neláme.

Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší?Doporučit můžeme také trvanlivý žitný chléb Mestemacher se slunečnicovými semínky.

Za sebe naopak doporučujeme vyhnout se celozrnnému žitnému fit chlebu od Penamu. Nejenže obsahuje řadu konzervantů, navíc se, alespoň z naší zkušenosti, drobí a často nám začne brzy plesnivět.

2. „Zdravé“ domácí pečivo s moukou

Nechcete být závislí na tom, co vám upečou jiní (a zda se vám to v obchodech vůbec podaří sehnat)? Upečte si svůj vlastní chléb. Je to jednodušší, než se zdá. Domácí chléb navíc můžete upéct na míru tomu, co máte rádi, a ozvláštnit ho třeba dýňovými semínky nebo ořechy.

Navzdory rozšířenému přesvědčení přitom nepotřebujete ani domácí pekárnu – místo toho zadělejte těsto v míse a chléb pak upečte v troubě, buď v pečicí míse, nebo na plechu vyloženém pečicím papírem.

Preferovat byste v ideálním případě měli domácí kváskový chléb z bio mouky s máslem. Myslete také na to, že byste ho na talíři neměli mít každý den, sloužit by měl pouze ke zpestření vašeho jídelníčku.

Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší?Upečete si zdravější chléb doma.

3. „Zdravé“ domácí pečivo bez mouky

Rádi byste se mouky ve stravě zbavili úplně, ale pečivo si nechcete odepřít? Jde to. Inspirujte se některými z receptů na zdravé domácí pečivo bez mouky.

  • Recept na bezlepkový chléb bez mouky: Připravte si 200gramovou směs oblíbených ořechů a semínek (vhodné jsou například kešu, dýňová a lněná semínka nebo loupaný sezam) a krátce je promixujte. Přidejte 10 gramů psyllia, sůl, kmín, deci vody a lžíci olivového oleje, promíchejte a nechte přibližně 10 minut odpočinout. Pečicí nádobu vyložte pečicím papírem, těsto prohněťte a vložte do nádoby. V troubě rozehřáté na 180 stupňů pečte asi 60 minut.
  • Recept na jogurtové pečivo bez mouky: V míse smíchejte čtyři vejce, 150 gramů tučného jogurtu a sůl. Přidejte rozemletá lněná semínka (přibližně pět lžic), 20 gramů psyllia a, pokud chcete, 50 gramů nadrcených ořechů. Vytvořte těstovou směs a nechte pár minut odpočinout. Vytvarujte do podoby bochánku, vložte na plech vyložený pečicím papírem a pečte v troubě rozehřáté na 160 minut přibližně 50 minut. Během pečení troubu neotevírejte, chléb by se vám mohl „propadnout“.
  • Recept na lowcarb chléb se sýrem a bez mouky: V míse smíchejte 4 vejce, 200 gramů 45procentního eidamu nastrouhaného nahrubo, 5 lžic psyllia, špetku soli, kmínu, slunečnicových semínek a lžičku prášku do pečiva. Vytvarujte do požadovaného tvaru a na pečicím papíru pečte v troubě vyhřáté na 200 stupňů přibližně 15 minut, poté teplotu stáhněte a dalších 30 minut pečte na 150 stupňů.

Mimochodem, ještě jedna věc, než se pustíte do pečení. Přestože tyto recepty neobsahují mouku, často obsahují mléčné výrobky, například jogurty a tvaroh. Místo pojiva zase obvykle využívají psyllium. Zvažte proto, zda jsou kompatibilní s vaším stylem stravování nebo diety.

Jak přestat jíst pečivo?

Nestojíte o polovičatá řešení? Vyřaďte pečivo z jídelníčku úplně. Zapomeňte přitom na „výjimky“ – dáváte-li si dvakrát týdně k snídani chléb, nejde o výjimku, ale o styl stravování. Konzumace pečiva přitom má na naše zdraví i postavu řadu negativních účinků.

Jak dokládají například Dallas a Melissa Hartwigovi, autoři knihy Jídlo na prvním místě, v porovnání s ovocem a zeleninou nejsou obiloviny na živiny nijak bohaté. Navzdory tomu, jak nutričně chudé jsou, jsou ale zároveň velmi kaloricky vydatné. Výsledek? Živin vám mnoho nedodají, zato se po nich rychle dostavuje další pocit hladu a také nárůstek hmotnosti.

Jak tedy pečivo (a obiloviny) z jídelníčku vyřadit? Jděte na to postupně. Krok za krokem.

  • Fáze č. 1: Vyřaďte bílé pečivo.
  • Fáze č. 2: Vyřaďte z jídelníčku průmyslově zpracované (většinou kupované) pečivo, začněte péct své vlastní, domácí pečivo z bio surovin.
  • Fáze č. 3: Omezte konzumaci pečiva pouze na domácí výrobky z celozrnné mouky.
  • Fáze č. 4: Nahraďte pečivo jeho domácími „paleo“ nebo „lowcarb” alternativami bez mouky. Místo domácího lowcarb pečiva můžete sáhnout i po zdravé, kupované variantě – vybírejte například na www.zitnychleb.cz nebo www.lowcarbpekarna.cz.
  • Fáze č. 5: Vyřaďte pečivo z jídelníčku úplně.

V jaké jste právě teď fázi? Víme, jak je omezování pečiva alespoň zpočátku těžké. Myslete ale na to, jak moc vám za to vaše postava a především vaše zdraví poděkují.

O NutricBistru: Už víc než pět let vám pomáháme zdravě zhubnout. Jsme první první paleo-veganské bistro v České republice s rozvozem jídla po celé Praze. Chcete se cítit a vypadat lépe, a to bez stresu a bez hladovění, pouze za pomoci kvalitních bio potravin? Ozvěte se nám. Rádi vám pomůžeme vybrat stravovací program na míru.

Důležité zdroje

Zboží&Prodej 2/2020: Pečivu svědčí přidaná hodnota | Zboží&Prodej – zprávy z retailu

V souvislosti s pečivem se čím dál tím více mluví o kvalitě. Trh je plný různorodých výrobků a zákazník si má z čeho vybírat, což je dobře.

Prim přitom hrají častější a menší nákupy, především nebaleného zboží.

I přestože se spotřebitelé ptají po tradičních surovinách a zajímají se o to, v kterém pečivu jsou uplatněny nejnovější poznatky o zdravém stravování, často sklouznou ke klasice.

Pečivo obecně kupuje jednou za půl roku každá česká domácnost. Podle dat výzkumné společnosti GfK Czech v prvním pololetí roku 2019 oproti stejnému období roku 2018 výdaje na něj meziročně stouply o 5,5 %. Důvodem je nárůst průměrné ceny. Co se výrazně mění, je skladba výrobků a zejména místa, kde kupující pečivo nakupují.

Nejvíce výdajů tvoří čerstvá nebalená klasika

Z hlediska typů výrobků 60 % výdajů tvoří výrobky, které patří do klasického čerstvého nebaleného pečiva. „Tento segment je výdajově stabilní, nakupují ho všechny české domácnosti,“ specifikuje Vladimíra Šebková, konzultantka společnosti GfK Czech.

Domácnosti klasické čerstvé pečivo nakupují zhruba jednou za tři dny a na jeden nákup vydají 32,50 Kč. Průměrná cena čerstvého pečiva meziročně vzrostla o více než 7 %, nicméně stále zůstává 10 % pod průměrem celé kategorie. Druhý segment, pečivo balené, má na výdajích českých domácností 23% podíl.

„I tento segment kupují skoro všechny české domácnosti, ale výrazně méně často než pečivo čerstvé, a to zhruba jednou za týden,“ komentuje výsledky Vladimíra Šebková. Za jeden nákup baleného pečiva domácnost zaplatí více než 35 Kč, což je o více než 7 % vyšší cena ve srovnání s minulým obdobím.

Průměrná cena baleného pečiva vzrostla meziročně o více než pětinu.

Posledním, zatím nejmenším segmentem je pečivo z mrazeného základu. Tento druh nakupuje více než 80 % českých domácností alespoň jednou za půl roku. „Domácnosti nakupují pečivo ze zmrazeného základu zhruba jednou za šest dní a zaplatí za jeden nákup 25 korun.

Průměrná cena tohoto pečiva oproti minulému období jen mírně rostla,“ vypočítává Vladimíra Šebková. Oblíbené místo nákupu pečiva se mění. České domácnosti zvyšují své výdaje za pečivo v prodejnách patřícím řetězcům jak zahraničním, tak českým.

Naopak se snižují výdaje na nákup na nezávislém trhu, kde domácnosti utratí necelých 30 % svých výdajů.

Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší?Běžné pečivo se přitom podle statistik rádce Kupi.cz příliš v promoakcích neobjevuje. To je vidět i u klasických rohlíků. Počet slev na ně v meziročním srovnání loni o třetinu poklesl. „Méně promovaný byl i klasický chléb a obecně ubylo akcí na celý segment slaného pečiva,“ dodává Petr Miklík, analytik retailových cen Kupi.cz. Řetězce zřejmě vědí, že klasikou nikoho neohromí, a v poslední době promují spíš výjimečné druhy pečiva. „Reagujeme na poptávku. Zákazníci mají stále větší zájem o kvalitnější a zajímavější produkty, podle čehož také upravujeme naši nabídku,“ dokládá Zuzana Holá, tisková mluvčí společnosti Lidl Česká republika. A tak se všeobecně zvyšuje poptávka po produktech s přidanou hodnotou, tedy s něčím „navíc“.

Rohlík stále dominuje

Český trh s pečivem má na rozdíl od jiných zemí v Evropě a koneckonců i ve světě zcela specifický ráz. Je to dáno především tím, že mít na stole denně čerstvý chléb nebo rohlík je neodmyslitelnou součástí každodenní reality téměř každého Čecha, a to již odnepaměti. „Stačí se rozhlédnout kolem sebe, když jdeme po ulici.

Častěji zahlédneme v kočárcích miminka s rohlíkem než s dudlíkem,“ uvádí Davide Villa, majitel Pekařství Villa. Pečivo je zkrátka tak běžnou součástí našich jídelníčků, a to už odmalička, že se ani nestačíme pozastavit nad tím, jak podstatnou úlohu pak hraje jeho každodenní pojídání a co vlastně tak častá konzumace pečiva znamená pro náš organismus.

I když je konzumace pečiva pro průměrného Čecha natolik obvyklá, je často zarážející, že se o to méně stará, jakým způsobem a z čeho se například rohlík a další běžné pečivo vlastně vyrábí.

„Pečivo je ohromná kapitola, kterou se sice občas podaří poodhrnout někomu, kdo se jídlem, především tím dobrým, poctivým a kvalitním zaobírá, ale pod tlakem konzumního světa, který ovládají především velké potravinové obchodní řetězce, je to nerovný boj,“ hodnotí Davide Villa.

Budete mít zájem:  Uzliny V Krku Léčba?

Přesilu v tomto souboji představuje také čas, kterého je, i když má den vždy čtyřiadvacet hodin, přece jen málo na to, aby si spotřebitelé stihli uvědomit, jak důležité téma takový rohlík namazaný máslem představuje.

„Na druhé straně se není čemu divit, vezmeme-li v úvahu každodenní shon v práci a další nutné povinnosti, které je potřeba vždy neodkladně vykonat – to se pak málokdo z nás má čas pozastavit nad tím, jak velký prostor má věnovat tomu, z čeho se skládá náš jídelníček,“ dodává Davide Villa.

Potom podle něj většina spotřebitelů zastaví u prvního supermarketu, který potká cestou z práce domů, a má to vyřešeno. „Z tohoto důvodu si myslím, že všeobecně řečeno český trh s pečivem v podstatě dlouhodobě stagnuje, nenabízí nic zvláštního ani v podstatě nemá důvod se o to nikterak snažit,“ míní Davide Villa.

Vše se odvíjí od poptávky, pokud budou pekaři nabízet i něco lepšího, speciálního a s přidanou hodnotou, potom se taková poptávka začne vytvářet. V řetězci Lidl je tak například velmi oblíbený řemeslný pecen, který nevzniká strojovou výrobou, ale je ručně tvarovaný, stále oblíbenější jsou i žitné produkty.

„Z toho pramení mírně klesající zájem o tradiční rohlíky a konzumní chleba. I tak jsou ale v naší nabídce oblíbené stálice, jako je například moravský koláč s tvarohem a povidly,“ dokládá Zuzana Holá.

Cena nestoupá a konkurence se přiostřuje

Český trh s pekařskými výrobky patří mezi evropskou špičku. „Vyznačuje se bohatou šíří sortimentu, vysokým podílem čerstvých nebalených výrobků a zejména nízkými spotřebitelskými cenami.

S problémem se nepotýká trh, ale naopak výrobci pečiva, tedy pekaři, kteří si oprávněně stěžují na nízké ceny základních výrobků, za které dodávají do řetězců,“ informuje Jaromír Dřízal, výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů v ČR.

Proto dochází k otvírání pekařských prodejen, kde pekaři výrobky prodávají za vyšší ceny, jež odpovídají hodnotě pečiva. „Zákazník má dnes velmi širokou nabídku pečiva, kdy má k dispozici nejvíc různého pečiva v historii.

Může volit čerstvé, balené, rozpečené nebo například funkční pečivo, které mu může přinést víc než jen způsob, jak se nasytit. Vnímáme, že probíhá určitá selekce výrobků v regálech, díky tomu zůstávají k dispozici ty nejprodávanější druhy výrobků,“ specifikuje Martin Dolský, marketingový manažer společnosti Penam.

Orientovat se v jednodušší nabídce je pro zákazníka určitě výhodnější. „Vnímáme, že poptávka je po tradičních obilovinách, a na to reagujeme novinkami v podobě špaldového chleba nebo žitnopšeničného toustu. Jsme rádi, že spotřebitelé na takové novinky slyší a vnímají jejich výhody i odlišnou chuť,“ dodává Martin Dolský.

Do toho promlouvá i další věc. Český trh – stejně jako celý evropský – se potýká zejména s nedostatkem pracovníků a tlakem na růst mezd při současné stagnaci spotřebitelských cen. Chléb na konci roku 2019 opouštěl pekárnu za zhruba stejnou cenu jako v roce 2008.

Průměrná mzda přitom za tu dobu vzrostla o více než deset tisíc korun. Svůj vliv na to mají v posledních letech také obchodní řetězce nabízející vlastní produkty. „Konkurence se tedy neustále zvyšuje. Zákazníci také kromě ceny stále více dbají na kvalitu a čerstvost pečiva a výrobci se samozřejmě jejich požadavkům musí přizpůsobit.

Výsledkem je fakt, že z hlediska sortimentu je český trh s pečivem považován za jeden z nejlepších v Evropě,“ sděluje Jan Zeman, majitel společnosti Biopekárna Zemanka. Na druhé straně je samozřejmě stále co zlepšovat. „Problém například vidím v tom, že český zákon nenařizuje uvádět u nebaleného pečiva jeho přesné složení.

Pokud si tedy chce zákazník zjistit látky obsažené v produktu přímo v obchodě, nepodaří se mu to. Přitom dnešní pečivo už dávno neobsahuje jen klasické základní suroviny jako droždí a mouku, ale i spoustu dalších látek, jako jsou různé kypřicí látky, regulátory kyselosti, enzymy a podobně,“ dodává Jan Zeman.

V tomto mají naopak balené produkty výhodu, protože u nich se složení i výživové hodnoty uvádět musí.

Budoucností pečiva jsou zdravější produkty

Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší?Tuzemští spotřebitelé jsou sice konzervativní, ale zároveň cestují a chtějí stejně dobrý máslový croissant anebo dobrou křupavou kváskovou bagetu jako ty, které jim chutnaly v Paříži. „To, že Češi milují chléb Šumava, je fakt, ale stále více chtějí experimentovat s pečivem. To nemá dobrou pověst, pokud jde o zdravé stravování, a proto se výrobci snaží nabízet čím dál zdravější produkty, méně cukru, soli, bez konzervantů, bez umělých barviv a v biokvalitě. Toto je budoucnost pečiva,“ zdůrazňuje Julien Labrieux, regional director CEE firmy Bridor. Zákazníci žádají pekařské výrobky naplňující zdravý životní styl a zdravé stravování. „Například u typického českého žitnopšeničného chleba se stále více prosazují kváskové chleby bez přidaných éček. Zákazníci sledují obsah soli a kupují si pečivo s nižším množstvím, což klade větší nároky na pekárny a na vývoj nových receptur vzhledem k technologické funkci soli v pečivu. Více poptávají také pečivo z žitné či špaldové mouky,“ potvrzuje Tomáš Beran, který má na starosti pečivo v síti Albert. U Čechů je patrný také příklon k výrobkům s menší gramáží, roste u nich zájem o tradiční receptury a více se zajímají o složení a původ surovin. „Vyhledávají zdravé výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Ovšem nejprodávanějšími výrobky zůstávají stabilně konzumní chleby a klasické rohlíky a housky,“ konstatuje Jaroslav Pomp, mediální zástupce společnosti United Bakeries.

Nakupující zajímá složení i příběhy výrobků

Výživoví poradci a kuchařské ikony často poukazují na jednoduchost přípravy domácího pečiva, ale současný spotřebitel stále běžně sáhne po hotovém výrobku. Existují také trendy v oblasti výživy, které navrhují pečivo ze stravy zcela eliminovat nebo vrátit se k nešlechtěné tvrdé pšenici.

„Trendů je řada, ale tyto ovlivňují celkový trh jen z velmi málo procent. Na půli cesty mezi směry domácího nebo hotového pečiva jsou výrobky od nás.

Jde o namíchané směsi bez zbytečných přísad, které uspoří čas při přípravě, zajistí dobrý výsledek a spotřebitel si pochutná na domácím pečivu,“ vyzdvihuje Petra Mikesková, vedoucí marketingu společnosti Labeta. Speciální kategorií jsou bezlepkové výrobky – chleby a bagetky.

„Zde bývá příprava náročnější a naše směsi zajistí rychle chutný a kvalitní výrobek bez řady testů pečení, které nováčky, celiaky mohou zpočátku frustrovat,“ vysvětluje Petra Mikesková. Cenově se takto upečený bezlepkový výrobek pohybuje na polovině ceny výrobku hotového.

„Na základě zkušeností a osobního kontaktu se zákazníkem v naší síti obslužných prodejen cítíme zvyšující se zájem o složení výrobků a vlastní příběhy výrobků,“ dodává Renata Brychtová, ředitelka obchodní sítě prodejen Matějovo pekařství.

Prémiovost reflektuje posun ve vnímání stravování

Jak již bylo řečeno, zdravý jídelníček je pro české spotřebitele velmi důležitý.

„Proto Bridor pomocí vlastního oddělení výzkumu a vývoje tři roky vyvíjel společně se světovým expertem na mikrobiotiku bagetu s přidanou vlákninou, jejíž pozitivní dopady na zdraví člověka byly vědecky prokázané.

Bageta obsahuje sedm rostlinných vláknin, rozpustných a nerozpustných, a má doplňkový efekt na trávení, na hladinu cukru v krvi a na snížení cholesterolu,“ vysvětluje Julien Labrieux. Je to světová premiéra, která bude dostupná na českém trhu od března 2020.

Biopekárna Zemanka nově zákazníkům nabídne dva typy bio cookies – kakaové a světlé s vločkami. „Křehké jemné pečivo, kusově balené, je ideální k zakousnutí ke kávě nebo jako svačinka na cesty,“ dodává Jan Zeman. Dále představí dva druhy bezlepkových tyčinek, které budou slané i se sníženým obsahem soli.

„Průběžně pracujeme na novinkách a inovacích současných výrobků, ať už jde o konvenční výrobky nebo bezlepkové. Nově chystáme řadu prémiových výrobků, které reflektují posun ve vnímání stravování,“ sděluje Petra Mikesková.

Inovace přicházejí i ze společnosti United Bakeries, ale jak u ní bývá zvykem, oznámí je až při uvedení na trh.

Nabídku oživí speciality a inspirace ze světa

„Českému trhu se snažím dát něco lepšího, něco, co zákazníci v supermarketu nenajdou. Zároveň by měli někde získat i informaci, že taková speciální a poctivá nabídka vůbec na trhu existuje.

Ve svých životech by si měli vyčlenit více času, aby našli opravdu poctivé malovýrobce, jakým jsem i já, a od nich nakupovali kvalitní, čerstvé a poctivé potraviny,“ dokládá Davide Villa. Čas vynaložený na sehnání něčeho lepšího se podle něj spotřebitelům mnohonásobně vyplatí. Už jen tím, že poctivé jídlo přispěje ke zlepšení životního stylu a zdraví.

„Nicméně naše pekařství několik měsíců připravovalo koncepci určitého typu baleného pečiva, které by neobsahovalo žádné chemické přísady, a přesto by mělo nějakou alespoň kratší trvanlivost. Nakonec se zdá, že se dílo zdařilo, a proto v letošním roce přicházíme s novinkou,“ prozrazuje Davide Villa.

Jde o dva nové balené produkty, a to v podobě výrobku s názvem Tak chutná úspěch a dále pekařského výrobku Villandia cookies. Ten se prodává i v nebalené formě již několik let a s velkými ohlasy například pro catering, svatby a oslavy.

Také společnost Penam má nachystánu celou řadu novinek. „Mohu prozradit, že zákazníci řady Fit den se mohou těšit na zásadní novinku v této řadě zdravého pečiva a máme nachystáno i něco k rychlému občerstvení,“ shrnuje Martin Dolský.

Novinek však bude podle jeho slov více, protože cílem firmy je oživit nabídku pečiva specialitami a inspirací ze světa. Nákupní zvyklosti se za poslední dva roky mění poměrně zásadně v oblasti kvality a zdraví, což následně ovlivňuje používání tradičních surovin při výrobě.

„Důležitá je čerstvost, pečivo připravené před zraky zákazníka je naše velká přidaná hodnota. Chceme pomoci změnit orientaci zákazníka z ceny na priority složení, čerstvost a vliv na trávení,“ míní Renata Brychtová.

Mezi novinky v rámci baleného sortimentu prodejen Albert došlo například k uvedení balených mrkvánků.

Názor odborníka:

„Dopékání zpomaluje.“

Rozpečené versus čerstvé pečivo. Které je lepší?Český trh se ubírá směrem k pohodlnějšímu nákupu a profilování výrobků pro specifické potřeby různých zákaznických skupin. Navíc roste význam složení a nutriční hodnoty. Od týdenních nákupů přecházejí zákazníci k řadě denních nákupních misí, kupují se výrobky o nižší hmotnosti, krájené a balené. Stále větší oblibu získává rozvoz pečiva on-line specializovanými firmami až do domu. Zpomaluje naopak trend dopékání pečiva ze zmrazených polotovarů.

Jaromír Dřízal, výkonný ředitel, Svaz pekařů a cukrářů v ČR

Data:

  • 23,2 %
  • spotřebitelů konzumuje rohlíky, bílé housky a dalamánky jednou či vícekrát denně.
  • Zdroj: Median, MML-TGI, 19/II–19/III

Pavel Gregor, [email protected]

Budete mít zájem:  Příčiny rakoviny u dětí většinou neznáme

Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 2/2020.

Rozpečený rohlík není čerstvý, upozorňuje potravinářská komora

Potravinářská komora totiž ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou vypracovala definici čerstvosti u pečiva, masa, ovoce a zeleniny a chce ji dostat do vyhlášek.

Pečivo by podle potravinářů mělo být označeno jako „čerstvé“ jen tehdy, že jeho výrobu nepřerušilo zmrazení „nebo jiný technologický zásah“.

„Nesmělo by se to označení používat u pečiva, které je rozpékané. Takové pečivo není čerstvé,“ říká prezident potravinářské komory Miroslav Toman.

To se však nelíbí obchodníkům, mezi nimiž je rozpékání stále populárnější. Mohou tak totiž okamžitě reagovat na poptávku v prodejně a během chvíle doplnit zboží v regále. Navíc jim po zavírací době nezůstane spousta prošlých rohlíků.

Je rozpečený rohlík méně kvalitní?

Podle agrárního analytika Petra Havla rozpékané pečivo nemá takovou trvanlivost ani kvalitu jako rohlík z pekárny. „Pečivo rozpečené přímo v obchodě na prodejně voní a zákazník je kupuje. Neví ale, že jde o rozmrazené zboží, a to považuji za klamání spotřebitele,“ hodnotí Havel.

Obchodníci nesouhlasí. „V drtivé většině případů jde o stejně kvalitní a mnohdy i kvalitnější výrobek než klasicky vyrobený, protože výrobní proces mrazeného pečiva je pod podstatně větší technologickou kontrolou,“ tvrdí Karel Kraus ze společnosti Ahold, která vlastní síť prodejen Albert. Podobě argumentují i další prodejci.

Dopékání dává řetězcům ještě jednu výhodu. Rozpékací směsi můžou dovážet ze zahraničí, čímž se stávají nezávislými na tuzemských pekárnách, a mají tak lepší pozici při vyjednávání o cenách.

Statistiky, kolik procent prodaného pečiva tvoří pečivo rozpékané, neexistují. Odborníci odhadují, že by to mohla být až pětina.

Čerstvé ryby a sezonní ovoce

Další návrhy potravinářů jsou už méně konfliktní. Požadují například, aby jako čerstvé nemohlo být označeno maso a ryby, které prošly zmrazením. Drůbeží maso by se nemohlo chladit vodou – podle potravinářů vede tato metoda k vyššímu riziku výskytu salmonely.

U ovoce a zeleniny pak navrhují používat slovo „sezonní“. Tak by mělo být označeno ovoce a zelenina typické pro roční období a danou oblast. Od sklizně takto označeného ovoce by nemohlo uběhnout více než šedesát dní, u zeleniny pět dní. Na balení by muselo být datum sklizně.

V tomto bodě by se mohli obchodníci s potravináři i shodnout. „Bylo by smysluplné označovat jako sezonní ovoce a zeleninu to, které se u nás v daném období pěstuje, tedy například rajčata v jarních a letních měsících,“ uvedl za řetězec Tesco Radek Maršík.

Návrh potravinářů leží v současnosti na ministerstvu zemědělství, a než změny vyhlášek schválí vláda, bude podle mluvčí ministerstva Terezy Dvořáčkové trvat několik měsíců. Ministr Ivan Fuksa však slíbil, že aktivitu potravinářů podpoří.

Ale podle Havla by to mohlo být v rozporu s evropskou legislativou. „Taková věc se musí projednat s Evropskou unií a prokázat, že tím neznevýhodňujeme zahraniční dovozce,“ dodal Havel.

Že „čerstvost“ potravin není žádná malichernost, dokazují i výsledky spotřebitelských průzkumů, kdy se tato podmínka objevuje na prvních příčkách mezi ostatními preferencemi. Podle ankety společnosti GfK je například čerstvost a kvalita rozhodující pro 97 procent spotřebitelů, zatímco na cenu se dívá „jen“ 83 procent zákazníků.

Horšího než zmraženého pečiva není?

A je to tu. Rozpečené pečivo se musí nově označovat a prostý člověk najednou neví, kde mu hlava stojí. To překvapení, když zjistím, že dražší „lepší“ rohlík je starší než čerstvý rohlík!

Chtěla jsem někdy rozepsat podrobněji, co se děje v průběhu pečení, jak škroby mazovatí a jak jim moc nepomůže, když je donutíte nabobtnat ještě jednou, ale v rozhovoru pro Lidovky.cz už to celkem podrobně popsal Doc. Ing. Josef Příhoda, CSc., a ten toho má k tématu nastudováno přeci jen drobet víc. A kdybyste chtěli vědět ještě něco, třeba v této práci najdete na straně 3 víc.

Tak jen několik poznámek k současné situaci – pevně doufám, že vámi informace o tom, které druhy pečiva jsou z polotovaru, příliš neotřásla.

Pravděpodobně jste tušili, že pokud mají všechny supermarkety v republice identické bagety, dýňové bulky i pekanové pletence, asi je nešoulá armáda vyškolených pekařů někde pod pokladnami.

Každopádně ale pro některé mohl být velmi rozčilující fakt, že Paul a podobní se s opravdovým řemeslem také vůbec nezaobírají – většina pečiva sice není předpečená, pouze ve formě těsta, ale zas taková výhra to není, obzvlášť, když stojí bochníček chleba ke stovce.

Co mě ale trápí nejvíc, je, že pokud nemáte v okolí pekárnu, prakticky se k jinému druhu čerstvého pečiva než je chléb a housky nemůžete dostat.

Rozmražené pečivo vydávané za čerstvé je totiž jedna věc, ale o tom, že ani ty naše posvátné české výrobky často nestojí za moc, se pan Dřízal zase zapomněl zmínit.

PSCP mi připadá v jistých jistých ohledech schizofrenní – na jednu stranu to vypadá, že pekaři obhajují své tradiční výrobky proti nekvalitním sto let starým rohlíkům, na druhou stranu mám pocit, že kdyby naši pekaři měli kvalitnější mrazírenské technologie a na trh by mražené pečivo z většiny dodávali sami, rozpečené pečivo by je tolik netrápilo. „Kdybychom teď nezasáhli, tak za pár let může být trh zaplaven z 90 procent mraženými polotovary a nastala by pak taková „mcdonaldizace“ pekařského průmyslu v Česku.“

„Pokud sem budou nadále proudit mražené polotovary ze zahraničí, budou se zavírat pekárny a zákazník to pozná na tom, že sortiment bude chudší a bude takový unifikovaný. A pak budeme jíst pouze zmražené polotovary.

Už i teď můžete v supermarketech vidět rozmrazené chleby. A co to znamená? Do pěti let budou válcovat české chleby.“ Určitě ráda podpořím lokální producenty.

Ale není tady něco špatně, pokud zákazník sáhne v obchodě po „horším“ produktu za vyšší cenu? Nebo je jen blbej a chce si připadat nóbl?

Teď několik oblíbených otázek: Kde začíná „mcdonaldizace“ podle vás? Co naše oblíbené téma, chléb? Jaký je rozdíl mezi „čerstvým“ chlebem/dalamánkem/kaiserkou z premixu (muhehe, mc…) a rozpečeným polotovarem (Z Polska? Z Francie? Z másla?) Víte, kolik „malých“ pekáren odebírá „moderní praktické“ technologické zlepšováky?  Abychom pekařům jen nekřivdili, že se málo snaží, kolik dáte nebo dali byste za kilový bochník opravdu čerstvého, co nejpřirozenějším způsobem připraveného chleba? Za „tukový“ rohlík, v němž se o podíl tuku stará máslo, sádlo nebo olivový olej? Pokud jsme ochotni dát za blbou kaiserku sypanou sezamem 5 korun, proč se rozčilovat nad zdražením mákem sypané housky? Není v tom ten mrazák celkem nevinně?

Rozhodně nechci kamenovat české pekaře, mají to tu těžké. Na druhou stranu, jejich profesní svaz mě občas fascinuje – ti lidé toho tolik o pečivu ví a na druhou stranu pak vyplodí maximálně skvosty typu „co je české, to je hezké“, případně „doba pokročila a dnešní technologie nám poskytují takové výhody, že je zbytné se ke starému rizikovému řemeslu vracet“.

Já vím, zamýšlení se, to není moje parketa, měla bych zas přihodit nějaký ten receptík, ale při aktuální grilovací situaci pracuji jako stroj na hamburgerové housky pro všechny blízké i vzdálené (tipy, kde se dají dobré briošky koupit, máte?) a to je velmi stereotypní a neobjevné, tak ještě chvíli počkejte;)

Obchodům vládne zmražené pečivo, čerstvého je málo

V obchodech zůstaly čerstvé jenom rohlíky a chleba, zbytek je rozpečený

Uherské Hradiště – Rozmražené pečivo vládne velkým českým obchodům. Čerstvých rohlíků a chleba je na pultech výrazně méně.

Podle oficiálních statistik zhruba čtvrtina pekárenských výrobků v Česku pochází z mrazáku, ve velkých hypermarketech i diskontních prodejnách, které ovládají trh v Česku, je zmraženého a rozpečeného pečiva ale více.

Čerstvé jsou tak jenom rohlíky a chleba, zbytek pečiva (odhadem až dvě třetiny) zdobí cedulka potvrzující, že bylo vyrobeno ze zmražených polotovarů.

Moc čerstvého v obchodech není

Ukázalo to šetření online deníku Aktuálně.cz v hypermarketech a diskontních prodejnách v Uherském Brodě a Uherském Hradišti (prodejny Tesco, Kaufland, Lidl, Penny Market, Billa a Albert).

Od středy musí obchodníci povinně označovat pečivo vyrobené ze zmražených polotovarů. V platnost totiž vstoupila vyhláška ministerstva zemědělství, která to nařizuje. Pečivo vyrobené ze zmražených polotovarů se od toho čerstvého totiž liší v řadě podstatných bodů.

Není sice kvalitativně nijak horší než čerstvé pečivo, ale mnohem rychleji se kazí a tvrdne, není vhodné ke skladování. A aby se rozmražené pečivo co nejvíc podobalo tomu čerstvému, musí obsahovat různé látky, jako jsou enzymy, emulgátory a stabilizátory.

Vyhláška tak nyní zákazníkům umožňuje zvolit si, zda chtějí pečivo čerstvé, nebo rozmražené, nabídka v obchodech ale lidem zas tak moc na výběr nedává. Čerstvé si bez rozdílu, zda nakupují v hypermarketu, nebo diskontní prodejně, mohou koupit většinou jenom klasické rohlíky a chleba.

Zbytek je už označený (často velmi malým písmem) slovy rozpečeno nebo čerstvě dopečeno. Jde přitom o velmi širokou nabídku, rozpečené se prodávají bagety, různé typy housek, koblihy, koláče nebo buchty.

Lidi to překvapuje

Lidé v obchodech přiznávají, že je překvapilo, co všechno je z rozmraženého pečiva.

„Třeba u baget nebo housek jsem to fakt nečekala, myslela jsem si, že jde o čerstvé pečivo přímo z pekárny,“ uvedla Hana Soukupová. „Koblihy už nakupuju fakt jenom v pekárně, ty z obchodu byly do večera tvrdé.

A nové označování jenom potvrdilo, že i když se tváří jako čerstvé, tak prostě čerstvé nejsou,“ uvedl Milan Mertlík.

Novou vyhlášku ostře kritizují obchodníci ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. Podle obchodníků rozhodnutí ministerstva nepředcházela žádná analýza srovnávající kvalitu rozpékaného a čerstvého pečiva.

O kvalitě pečiva podle obchodníků rozhodují parametry, jako například doba kynutí, pečení a složení výrobku. „Zjednodušit proto kvalitu na čerstvost pečiva a nabádat spotřebitele k názoru, že by předpečené, následně hluboce zmražené a nakonec v maloobchodu dopečené pečivo bylo méně kvalitní, je matoucí,“ tvrdí svaz.

Jedním z hlavních argumentů iniciátorů vyhlášky byly také obavy z rostoucích dovozů pečiva k rozpékání ze zahraničí, hlavně z Polska a Francie.

Obchodníci ale tvrdí, že tento stav se v posledních letech změnil a zhruba 75 procent polotovarů nyní dodávají maloobchodu domácí výrobci, například firmy ProFrost, Nowaco, Vamix či United Bakeries.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector