Renata Hanáková je trenérka působící, toho
času , v M&M Fitness v Jihlavě.
Celý rok vstává v sedm hodin ráno a už v osm, maximálně v devět hodin mívá první trénink s klientem v posilovně. Den
prokládá osobními tréninky a skupinovými lekcemi.
Skladba tréninků je velmi pestrá, individuální
tréninky s dětmi, profesionálními sportovci, těhulkami, maminkami po
porodu, s klienty majícími problémy s pohybovým aparátem (po operacích) a podobně…Domů odchází často až po deváté
hodině večerní a ani tam nezahálí. Pouští se do sestavování jídelníčků a
tréninkových plánů pro klienty.
Její rady můžete také najít v Jihlavských listech,
kam pravidelně přispívá aktuálními tématy.
Co tě přivedlo k tomu dělat trenérku?
Tedy samozřejmě kromě toho, že si – předpokládám – chtěla dobře vypadat?
Sportovala
jsem od 2. třídy ZŠ, stěžejním sportem byla v mém případě lehká atletika.
Na gymnáziu jsem si k lehké atletice přidala, ale to spíše z důvodu
„relaxace “ (2 x v týdnu) volejbal a také softball, který jsem ve finále
hrála (1.metu) na VŠ v Brně za VŠT.
Po studiích, zařazení se do
pracovního procesu a dětech jsem zkonstatovala, že je nejvyšší čas začít
pracovat na sobě a především na své tělesné schránce.
„Nejpraktičtější“, co se týkalo vzdálenosti
nějakého sportoviště od mého bydliště, zaměstnání, školky či školy mých dětí,
bylo fitcentrum…. Nejdříve jsem do fitka chodila 2 x týdně, ale zhruba po 2
měsících mi to bylo málo.
Proto jsem počet tréninků navýšila na 3 v týdnu
a během krátké doby jsem si upravila denní aktivity natolik, že jsem mohla
cvičit 4 x v týdnu.
Výsledky na sebe nenechaly
dlouho čekat, postava, především problémové partie se zpevňovaly a zpevnily a
cvičení se mi stalo, doslova, drogou.
Po dvou letech tréninků si mě všimli na
tréninku v Brně v Gold gymu Dalibor Hájek a skvělá Karin Konečná. Ti
mě přiměli připravit se na soutěž.
Závodila jsem v roce 2008
v kategorii bodyfitness žen nad 168 cm a v bodyfitness žen – masters.
Totéž se opakovala i v roce 2009. Umístila jsem se…
Postupně mě ve fitku oslovovali
ženy, ale i muži, zda-li bych jim neporadila, nepomohla s tréninkem či
jídelníčkem…
Jelikož jsem kvalifikovaná
v oblasti sportu, stalo se a jsem trenérkou ( OSVČ ). Baví mě nejen
jakýkoli pohyb, ale práce s lidmi. Těším se z jejich výsledků,
kterých společnými silami dosáhneme.
Po několika certifikacích se
věnuji zdravotnímu cvičení (bolesti zad, poúrazové stavy a podobně), cvičení
s dětmi (špatné držení těla, bolesti zad), „těhulkami“. Se sportovci máme
kompenzační či funkční tréninky. Ale mě osobně nejvíce baví Flowin, TRX ,
cvičení s vlastní tělem a kruhové tréninky.
Čokoláda, zmrzlina, dortíky – tři největší
hříchy žen. Dopřáváš si je?
(smích) Jsem taky jenom člověk. Zrovna
mlsání sladkostí sice není mojí slabostí, já jsem spíš na slané: oříšky a
kvalitní, chutné sýry,… Ale při
pravidelné fyzické námaze a vyváženém jídelníčku si určitě můžeme jednou za čas
dovolit „zhřešit „. Ať už pro psychickou
pohodu, odreagování se po těžkém pracovním týdnu si dopřeji i skleničku dobrého suchého vína
s přáteli.
Co je při snaze zformovat postavu
důležitější? Zdravá strava nebo pohyb?
Každé hubnutí má vždy dvě
strany. Tou jednou je to, co jíte a tou druhou, jak se hýbete, pravidelný pohyb
prospěje nejen vaší postavě, ale je velmi dobrý pro vaše zdraví.
K tomu,
abyste zhubnuli, je nutné zvýšit kalorický výdej. Vyzkoušejte spíše
intenzivnější cvičení (kruhový trénink, funkční trénink, Flowin, TRX a
podobně). K hubnutí je vhodná téměř každá fyzická aktivita.
Už jen to, že v práci
namísto výtahu, půjdete po schodech, se počítá.
Nejlepší způsob, jak zhubnout
je kombinace zdravého jídelníčku a cvičení (fyzické aktivity). Pravidelné
stravování má velmi významný vliv na vaši postavu a potažmo váhu.
Tím, že svému tělu dopřejete
přísun energie každé 2-3 hodiny, omezíte pocit hladu a nebudete mít potřebu se
přejídat.
Fitness centra dnes nabízí zástupy osobních
trenérů, jak tedy poznáme kvalitního trenéra, který nám pomůže dosáhnout
kýžených výsledků?
To je bohužel
velký problém. Trenérská činnost se může mnoha lidem zdát zajímavou a snadnou
právě proto, že není obtížné se trenérem stát (minimální zkušenost +
absolvování krátkodobého kurzu = trenér).
Činnost trenéra by měla mít úroveň
profesionální pedagogické práce. Myslím si, že každý trenér rád vidí u svých
svěřenců, co nejlepší výkony, zlepšení zdravotních problémů a především
zlepšení psychiky jedince. Nejdůležitější při trenérské práci je komunikace.
Klient by měl mít pocit a nejen pocit, že je v dobrých rukou.
Poraď jako zkušená trenérka nějaké
efektivní cviky a finty na problematické ženské partie jako je zadeček a
bříško.
Cviky pro hezkou postavu,
které si můžete cvičit doma:
Dřepy-klasické dřepy – postačí,
pokud jich denně uděláte cca 30. Postupně můžete přidávat opakování, nebo si je
ztížit tak, že si do rukou vezmete činky, ale pozor na techniku provedení!
Skoky přes švihadlo – další
z cviků, které si můžete cvičit doma, opět ze začátku stačí 45 vteřin a
tři série. Poté si postupně přidávejte.
Výpady – výchozí pozice je
stejná jako u dřepů, ale místo abyste šli rovnou do dřepu, vykročte jednou
nohou vpřed a teprve potom klesejte do dřepu, dokud nebudete mít stehno přední
nohy rovnoběžně se zemí. Pozor na pozici kolene výpadové nohy. Koleno vám nesmí
přesáhnout špičku chodidla. Tento cvik vám krásně pomůže vytvarovat zadeček a
stehna.
Výdrž na předloktí – tento cvik
vám super zpevní celé tělo. Výchozí poloha je stejná jako v kliku, pouze
místo na dlaních se položíte na předloktí. V této poloze vydržíte, co to
dá. Zpočátku bude opět stačit 30-45 vteřin, ale postupně si samozřejmě
přidávejte. Pozor na pozici beder.
Zkracovačky – tento cvik je
klasika. Lehnete si na záda, bedra přitiskneme k podložce, pokrčíte kolena
a ruce spojíte za hlavou. Lokty necháte otevřené směrem ke stropu a bradu
netlačíte k hrudníku.
S výdechem odlepíte lopatky od podložky,
procítíte břišní svaly a s nádechem povolíte, ale bříško stále zůstává
v mírném napětí. Zkuste cvičit dvě minuty v kuse nebo si dejte 4
série po dvaceti opakováních.
Vzpor na čtyřech – klekněte si
na kolena a dlaně opřete o zem. Zapřete prsty u nohou o podložku a kolena
zvedněte asi jen 10 cm nad ní. Vydržte 20 vteřin a pak kolena vraťte zpátky na
zem. Tento cvik vypadá velmi jednoduše, ale je účinný. Izometrické posilování
ve výdrži potrápí svaly lépe, než jakýkoli stroj.
Co si myslíš o nevalné kondici našich dětí,
je jejich držení těla opravdu tak žalostné?
Volnočasové aktivity dnešních
dětí jsou odlišné od těch, které v tomto věku dělali jejich rodiče. O
sportu jejich prarodičů ani nemluvě. Sportovních aktivit u dětí rok od roku
ubývá. Napomohl k tomu i rozmach
technologií… Mobilní telefon, tablet a připojení k internetu se stává
pravidelným vybavením školáků.
Ve volném čase stále častěji
zasednou k počítači, než aby běhali venku. Tomu odpovídá jejich snížená
sportovní zdatnost a motorika. Většina sedmiletých dětí nezvládne udělat
kotoul, zhoršení zaznamenaly děti oproti dřívějším rokům v řadě dalších
sportovních aktivit. Koordinace.
Ohebnost, jednoduché gymnastické prvky – to
vše zvládají děti výrazně hůře než jejich vrstevníci před deseti lety a dříve.
Zatímco dříve patřil tělocvik k nejoblíbenějším předmětům ve škole, dnes
je tomu zcela naopak. Řada rodičů uvolňuje své děti, mnohdy za podpory lékařů
z hodin tělesné výchovy. Stačí
upozornění lékaře, že dítě trpí skoliózou, astmatem, plochýma nohama apod.
, kdy
je dobře, aby se dítě vyhýbalo určitému pohybu. Jenže to neznamená, že by děti
neměly sportovat vůbec, nehýbat se.
Řekne-li lékař dítěti: Máš
skoliózu, nesportuj. Toto je skoro odsouzení na vozík. S tímto výrokem
jsem se opravdu setkala… Správně by mělo být řečeno: Máš skoliózu, sportuj
tímto a tímto způsobem.
Nebo navštiv fyzioterapeuta, který ti poradí.
Takhle
pak vznikají situace, na hodině tělesné výchovy, kdy ze třiceti dětí devět nemá
cvičební úbor a dalších deset je omluvených, protože má „nějaký“ zdravotní
problém.
Co je podle tebe řešením tohoto smutného faktu? Můžeme dětem jako
rodiče nějak pomoci?
Je nutné na rodiče apelovat. Měli
by se do sportování svých dětí více zapojit a nehledat výmluvy, proč to nejde.
Chápu, jelikož jsem také matka, že jsou rodiče velmi pracovně vytížení, nicméně
jsme se svobodně rozhodli mít děti, tak bychom měli udělat vše pro to, abychom
si čas na pohyb našli.
Jak vidíš spojení těhotné ženy a fitness
centra – je podle tebe vhodné v těhotenství cvičit – případně na co si dát
pozor?
Těhotenství není důvodem
k tomu, abyste přestala cvičit. Naopak. Pokud jste dříve spíše lenošila,
může Vám pohyb zpříjemnit měsíce očekávání porod samotný. Vybrat si můžete hned
z několika typů cvičení, podle toto jestli chcete zapojit jen tělo nebo i
mysl a miminko.
Těhotenství není nemoc. Je to
fyziologický stav ženy, ve kterém by určitě neměla nějak extrémně omezovat své aktivity.
Naopak, žena by měla zůstat celou dobu „akční“ po celou dobu. Samozřejmě se tím
nemyslí „nějaké“ adrenalinové sporty, ale cvičení přiměřené momentálnímu stavu
těhotné.
Dle mého názoru žena, která necvičí (nehýbá se) ochabne, může mít
problémy s porodem, ale i se o dítě „postarat“. Jak se mamince bude
zvětšovat bříško, bude mít díky cvičení menší potíže, než když se hýbat nebude.
S tím pak souvisejí bolesti zad, kloubů či problémy u porodu způsobené
ochablým svalstvem.
Některé ženy, jakmile otěhotní, začínají, a to jakýkoliv
pohyb (byť jen vycházky) odmítat a mají pocit, že by měly jíst „za dva“…
Na druhou stranu extrémně
vycvičené sportovkyně se zase naučí, jak své svaly uvolnit pro snazší porod.
Doporučuji proto všem
maminkám, kterým to gynekolog nezakáže, navštěvovat od dvanáctého týdne
těhotenství klidně až do porodu specializovaná cvičení pro těhotné, kdy si
posílí svaly potřebné k nošení bříška a k porodu, a zároveň si
procvičí uvolňování těch, které mají být během něj uvolněné. Zapojit by na nich
měly i svaly prsní, aby prsa naplněná mlékem byla pevnější, svaly nohou, které
teď musí nosit větší zátěž, i paže, které budou potřebovat k nošení
dítěte.
Ať už zvolíte klasické
posilování či niternější prožitek, jakýkoli pohyb bychom měly dělat jen tak,
aby nám činil radost. V těhotenství nejde o výkon, proto jakmile je něco
nepříjemné, maminka to nedělá.
Není vhodné věnovat se bojovým
sportům, atletice, dlouhým a náročným běhům, ale ani lyžování na přelidněném
svahu. Jakékoliv otřesy nebo dopady, jako například při aerobiku, nepůsobí
dobře na plod, ale ani na vaše kolena, páteř, které jsou v tomto období
zatížené více.
Jistě si prošla mnoha fitcentry. Co jsou
podle tebe největší chyby, kterých se cvičenci dopouští?
Cvičit se musí
umět! Jinak se vaše kondice a postava nejen nebudou zlepšovat, ale můžete si
dokonce ublížit. Když už ve fitku „makáte“ bez dohledu trenéra, buďte si
alespoň vědomi možných chyb. Vyhnout se jim přitom není tak těžké.
Svaly je nutné na zátěž
připravit – zahřát. Cca 10 minut na pásu, rotopedu dostatečně rozproudí krev a
přivede do svalů kyslík a z jater „palivo“ – glykogen.
Stejně důležité jako zahřátí
je uvolnění svalů, např.: kroužení hlavou, trupem a pažemi v kloubech,
mírné úklony, protažení svalů na zadní straně nohou, které bývají krácené a po
celodenním sezení i ztuhlé. Při posilování mají svaly tendenci ke zkracování
než obvykle, a proto je na závěr nutné je protáhnout.
Zkrácené svaly přitahují
do nesprávné pozice klouby, jejichž pohyb ovlivňují a vznikají bolesti zad a pohybového
aparátu. Kromě toho strečink opět přivede do svalů krev, kyslík a živiny,
kterých do svalů při posilování tolik neproudí, a tím regeneraci a prevenci
nepříjemných a zbytečných svalových bolestí.
Nehlídáme si břicho! Povolené
neaktivní břišní svaly během cvičení se rovnají bolestem v bederní části
zad a nestabilitě, takže některé cviky se vám budou hůře provádět nebo je vůbec
neuděláte. Posílené břicho drží páteř ve správném postavení při běhání, chůzi,
plavání, jízdě na kole… Na zapojení břišních svalů při cvičení musíte myslet a
neustále je kontrolovat.
Pro někoho může být „nudné“
posilování břišních svalů demotivující, ale odmítat ho je stejné jako přijít ke
stomatologovi s chrupem plným kazů a požadovat bělení.
Dala bys sportovcům začátečníkům nějakou
radu na závěr?
Pokud si
osvojíte základy zdravého stravování a navyknete si na každodenní pravidelný
pohyb, máte velkou šanci, že nejenom zhubnete, ale že si i svoji novou váhu
udržíte. Nebojte se požádat o radu a pomoc zkušeného trenéra, předejdete tak
úrazům, špatně zažitým stereotypům a cvičení vás bude bavit. Cvičte pro radost
a pro zdraví!
Děkujeme Renče, že si na nás ve svém nabitém programu našla chvilku a podělila se s námi o své znalosti a zkušenosti:-)
Tohle cvičení buduje neskutečně pěkně sekaný i výkonný těla
Jak u nás vypadá street workout? Tohle cvičení buduje neskutečně pěkně sekaný ale i výkonný těla, spojuje v sobě prvky z atletiky, izometrického cvičení a kalisteniky, umožňuje pracovat s tělem tak, aby se dalo cvičit kdekoli a kdykoli bez pomůcek a náčiní. Takto poutá ve svém videu – na tréninky Arena Pavly Kladivové. Je to opravdu tak, zeptali jsme se přímo trenéra , který zde cvičí.
Kde všude vedete tréninky s vlastním tělem?
Mám tréninky v mujgym.cz, což je můj domací gym na Kladně.
Aktuálně mám také tréninky, a to jak skupinové, tak osobní v Aréně Pavly Kladivové v Praze, já se konkrétně objevuji v Aréně Centrum, která je kousek od tramvajové zastávky Vodičkova.
Další část tréninků vedu venku především na workoutovém hřišti na Kladně, kde teď, když je hezky, probíhají i tréninky Street Workout Kladno, ale i některé z mých osobních, nebráním se ani tréninkům na workoutových hřištích v Praze.
Co lidé nejvíce vyžadují?
Každý člověk je individuální, a tak se i snažím ke každému přistupovat. Když už bych musel zobecňovat, tak si myslím, že prvním cílem, který chtějí lidé dosáhnout, bývá muscle up. Časté je taky prostě jen seznámení s něčím novým, když už mají pocit, že v klasickém fitku se točí neustále dokola. Samozřejmě s každým jednotlivcem řeším jeho konkrétní motivaci a cíl.
Kde mají klienti největší problémy?
Největším problémem je asi chtít všechno hned, ale myslím, že během chvilky každý pochopí, že je za tím hodně dřiny a nemohou se všechny prvky naučit za hodinu. Co se cvičení jako takového týče – určitě je největším problémem neustálá aktivace horní části trapézového svalu.
Je aktivní u shybu, u kliku, dokonce i u dřepu, zkrátka při všem. Důležitým bodem v mých trenincích je uvědomit si, jaké svaly chci použít a skutečně je začít používat. Takže na začátku každý trpí při cvičení na mezilopatkové svaly, ale i při aktivaci m.
latissimus dorzi, tedy širokého svalu zádového.
Potkáváte se s některými mýty – bez činek nejde docílit svalů, zpevnit tělo atd.?
Jasné, kdo ne :-). I když myslím, že alespoň v mé sociální bublině se to lepší, často chodí lidé s tím, že cvičili klasický fitkařský trénink a že mají pocit, že jim ale svaly nezabírají tak, jak by měly. Dobrým příkladem je jeden z mých klientů. Je to bývalý hasič, celý život byl zvyklý cvičit a je opravdu vysekaný a velký.
Naše první tréninky byl překvapený, jaktože já takový střízlík mám víc síly než on. Naštěstí je jedním z těch otevřených novým názorům a neuvěřitelně dře.
Hodně jsme spolu řešili komplexnost workoutu, ovládání jednotlivých svalových partií, ale i celých svazků a teď z něj mám neuvěřitelnou radost, když zvládne nasázet tři muscle upy v řadě.
Jde street workoutem zhubnout – jak může takový trénink vypadat?
Určitě jde.
Já bych znovu sázel na komplexnost než na nějaké zběsilé hubnutí, kromě toho, že je workout výdej energie jako každý pohyb, určitě bych se nebál na hubnutí doporučit nějaký intezivnější, ideálně intervalový trénink. Mám s tím lepší zkušenosti než například s nekonečným aerobním běháním. Samozřejmě zase zálěží, jaké všechny cíle by měl tento trénink naplňovat, tak aby celý plán jako celek dával smysl.
Jaký rozdíl je v cílech u kluků a holek?
No zase je to hrozně individuální, obecně kluky spíše zajímají pokročilejší prvky a vršek těla a holky zpevňování nebo hubnutí a spodní část těla. Ale co se týká lidí se kterými pracuji, tak se to fakt říct nedá, mám spoustu holek, se kterými trénuji na prvky, a naopak spoustu kluků, kterým jde především o zpevnění nebo hubnutí.
#rozhovor s osobním trenérem: Češi jsou ve cvičení extrémisté | Studenta.cz
Marek Kadlec vystudoval Fakultu tělesné výchovy na UK a pracoval jako osobní trenér ve Form Factory, kde teď působí jako regionální fitness manager. Vysvětlil nám, jak se změnila role fitness center u nás, i to, že už dávno nejsou záležitostí jen pro namakané frajery, ale lidi z různých věkových a sociálních skupin. Abychom si ho prokleply osobně, rovnou jsme si s ním i zacvičily.
Jsou pro vás duševní práce a chození do fitka dva protipóly? Není to tak úplně pravda. Marek vysvětluje, že studenti a mladí zapálení do práce často netuší, jaké benefity jim může cvičení přinést. Pokud se totiž na chození do fitka podíváme z komplexnějšího hlediska, tak cvičení jako takové je ve finále pro tělo stresovou záležitostí.
„Jakmile chodíte do posilovny pravidelně, tělo si na stres zvykne. Je to velmi podobný stres tomu, který zažíváte při zkouškovém nebo při náročné prezentaci v práci.
Díky cvičení tělo vystavujete stresu opakovaně, přivykne si na to a lépe se s ním dokážete vypořádat i v jiných životních situacích.
Po cvičení na denní bázi začnete postupně cítit více energie a chuti do života.“
Foto: Milan Bureš
U Marka se jako u osobního trenéra střídají všechny typy lidí – manažeři, lidé ve středním věku, studenti… Všechny je spojuje, kromě několika proměnných, jeden zásadní problém: nedostatek energie na děti, koníčky nebo práci. Přitom si stačí vytvořit cvičební návyk a po pár měsících se to změní k lepšímu.
„Lidé za chvíli zjistí, že díky cvičení mají daleko více energie do života. Ale není to jenom o cvičení s osobním trenérem. Celý proces je především o vytvoření pozitivního návyku ke cvičení. Tím se vytváří zodpovědnost k závazkům, které si vytyčíte, čímž posilujete nejen své tělo, ale také psychickou odolnost. Z toho pak můžete čerpat jak v práci, tak v osobním životě.“
Když už se rozhodnete začít se sebou něco dělat, vyvstává jedna podstatná otázka: s trenérem, nebo bez? Všechny ty přístroje ve fitku není těžké používat – po chvíli zkoumání by na to přišla i opice. Navíc internet je plný videí i příruček, jak to dělat správně. Tak proč za to někomu platit?
„Na internetu najdete plno nepravd a dogmat. Ve světě fitness to platí dvojnásob. Proto vám doporučuji alespoň ze začátku vyhledat služeb osobního trenéra.
Podle mě je důležité, aby vám někdo ukázal, jak cvičit in-real.
Můžete sice sledovat někoho na videu a pak to zopakovat, myslíc si že cvičíte správně, ale pořádně se nevidíte a budete si myslet, že děláte všechno správně, i když to tak nebude.
Jako začátečník většinou nemáte vytvořený cit pro to, jak nastavit správně vlastní tělo. Často jsem si lidi, které jsem trénoval, na začátku vyfotil. Pak jsem jim na fotce ukázal a rozebral, kde dělají chyby.
Doporučuji proto vybrat si na začátek opravdu kvalitního trenéra, což není vždy jednoduché, protože mi přijde, že v dnešní době je skoro každý druhý člověk 'trenér'.
Věřím, že u nás kvalitní trenéry určitě najdete.“
Foto: Studenta
Představa toho, jak s ochablými svaly a v teplákách nakráčíte mezi všechny ty potetované vzpěrače a fitness ladies není zrovna dvakrát komfortní, ať už tam jdete za trenérem, nebo ne. Možná si raději řeknete, že jste beznadějný případ a raději zasvětíte život sezení u počítače. Marek nám ale toto dogma vyvrátil.
„Každý člověk má v sobě schopnost učit se pohybu, díky které se může někam posunout a platí to i v cvičení.
Měl jsem tu třeba ajťáka, který byl tak zkrácený, že nedokázal na zemi sedět s proplýma nohama, aniž by se nepřekulil dozadu.
A právě on je pro mě ideálním příkladem toho, že když má člověk vnitřní motivaci a chuť, tak s dokáže posunout. A je jedno, jestli jste začátečník nebo pokročilý. Musíte jen chtít.“
„Berte to proto tak, že fitko je prakticky pro kohokoliv. Nejenom pro člověka, který je vysolárkovaný a má obrovské svaly, jak si někteří mylně myslí.
Stejně tak sem nemusíte chodit v nejvíc cool značce sportovního oblečení ani s posledním modelem iPhonu. Form Factory je toho příkladem.
Potkáte tu vrcholového manažera, sportovce, učitelku ze školky, ajťáka, prostě kohokoliv. Fitness by dle mého názoru mělo být pro každého člověka bez rozdílů.“
Foto: Milan Bureš
Marek, co se zhodnocení působení Čechů ve fitku týče, uznává, že nám nechybí počáteční nadšení, zároveň ale přiznává, že často po pár hodinách opadne. Proto doporučuje osobního trenéra, který se postará o různorodost tréninků, nastavení cílů a správné cesty, po které se k nim člověk dostane.
Navíc zásahy do jídelníčku taky neneseme zrovna nejlépe. Vnímá nás i tak trochu jako extrémisty – buď stravu a cvičení řešíme až moc, nebo naopak vůbec. Jenže cvičení a stravování jsou dvě spojené nádoby. Takže by to mělo být jako v životě – všeho s mírou.
„Mám radost, že se edukace ohledně správného stravování posouvá v celé Evropě dopředu. Upřímně já třeba cvičím proto, abych si mohl v jídle dopřát a zároveň nebýt tlustý.
Jídlo totiž miluji! A to je motivace mnoha lidí. Jenomže pokud chcete nějak vypadat, musíte stravu alespoň trochu upravit.
Většina trenérů u nás má nutriční zkoušky, popřípadě se o stravu zajímají a výživa je baví. Takže s tím dokáží určitě poradit.“
Foto: Studenta
Ale ani extrémy ve cvičení nejsou ojedinělé. Jenomže pokud začnete cvičit několikrát týdně, popř. dvoufázově a zapomenete na správnou regeneraci, výsledky se dostavovat nebudou, a ještě vám hrozí únavová zraněnění.
„Při regeneraci je důležitý aktivní, například procházky, stretching, čas s rodinou, tak i pasivní odpočinek jako spánek či „wellnesssáže“. Proto nabízíme na našich pobočkách wellness zóny, ve kterých si můžete zalézt například do vířivky, sauny nebo bazénu.
„Myslím si, že výhodou našich poboček je jejich poloha. Většina z nich je v nákupním centru nebo v jeho blízkosti a to má hned několik výhod. Přijedete, v pohodě zaparkujete, zajdete si zacvičit, nakoupit, vyřídíte poštu, popřípadě se najíte. A nemusíte trávit hodiny času přejezdy jako tomu je například v sousedním Rakousku. V tom jsme v Čechách specifičtí.“
Foto: Milan Bureš
Ve Form Factory můžete zajít i na studiové lekce. Ale pro začátečníky to nemusí být zrovna nejjednodušší. Stojíte za sklem, koukáte se, jak všichni totálně synchronizovaně jedou společnou sestavu a dokáží při ní bez zadýchání udělat třicet kliků. Nikdo neváhá. Nakonec neposbíráte odvahu a jdete raději zpátky na pás.
„Takhle se mohou zdát studiové lekce například u Less Mills, ale není to tak úplně pravda. Zaprvé, jelikož jsou naše fitka velká, vždycky ve skupině narazíte na další začátečníky, kteří se objevili na lekci úplně poprvé.
A zadruhé jedna sestava se cvičí tři měsíce. Takže i když budete možná ze začátku trochu tápat, máte dost času se chytnout.
Výhodou je, že si můžete najít nové přátele a stát se součástí další komunity, díky které najdete motivaci chodit pravidelně.“
Foto: Milan Bureš
Jenže cvičení s trenérem má nespornou výhodu v tom, že jdete vlastně ke svalnatému psychologovi. Můžete se vypovídat, zároveň si zacvičíte a někdo se vám plně věnuje. A to je v dnešní uspěchané době, kdy jsou všichni ve stresu a nemají čas se nad ničím pozastavit, velmi důležité.
„Pokud chodíte cvičit více než dvakrát týdně, vídáte trenéra většinou častěji než rodinu nebo třeba i kamarády. Zákonitě je mezi vámi pak velká důvěra. Trénuji lidi, kteří ke mně chodí třeba osm let. Já byl na svatbě jim, oni mě, bereme s sebou naše děti na výlety. Hodně ale taky záleží na tom, jaký trenér je.“
Form Factory má web, na kterém najdete medailonky všech trenéru.
V nich se dočtete, s čím vším vám mohou pomoci, navíc rovnou uvidíte, jestli trénují ve vámi vybraném fitku nebo jsou vám podle fotky sympatičtí.
Jakmile se stanete členem nebo si pořídíte multisport kartu, máte nárok na konzultaci s osobním trenérem. Pak už je na vás, jak s informacemi a doporučeními, které při ní dostanete, naložíte.
„Každý trenér si kolem sebe většinou přirozeně vytvoří okruh lidí, kteří jsou mu podobní. Takže přísnější typy vyhledávají lidé, kteří potřebují, aby je někdo driloval a podobně.
Ale není to úplně tak, že by sem přišla nějaká paní, řekla, že potřebuje, aby na ni někdo křičel, a my zavoláme: 'Franto! Máš tady práci!' To zas ne.
Většinou jsou tam nějaké vzájemné sympatie a vy si vyberete prostě toho, s kým se vám bude cvičit nejlépe.“
Foto: Milan Bureš
Na Form Factory je mimo jiné úžasný prostor a vybavenost poboček. Máte tu dost místa na to, abyste se „zašili“ u zrcadla a cvičili si svoje, aniž byste někomu vadili nebo překáželi, stejně tak jako se můžete „družit“ s dalšími klienty.
„Je to o tom, že se snažíme dát prostor jak člověku, který chce jít jenom na půl hodiny na pás, cvičit jógu, tak i tomu, kdo chce cvičit silově, popřípadě s vlastní vahou těla. Věřím, že bude v budoucnu cvičit čím dál více lidí a fitness pro ně bude tou ideální volbou. I když podle mě je důležité se hýbat jakkoliv“.
Naše cvičení se neslo v duchu 80. let! Dáte si to taky tak? Pak pro vás máme super playlist!
Český youtuber Michal Šopor: Policajti v Los Angeles sú úplne pos***í. Demonštrantov je veľa a majú toho dosť (Rozhovor)
Divokú situáciu v Amerike nám v rozhovore opísal český youtuber žijúci v Los Angeles, Michal Šopor. Prezradil nám jedinečné zážitky z demonštrácií, ktoré zažil na vlastnej koži.
- Zdielať
- Uložiť Uložené
- Zdielať Zdielať článok
Divokú situáciu v Amerike nám v rozhovore opísal český youtuber žijúci v Los Angeles, Michal Šopor. Prezradil nám jedinečné zážitky z demonštrácií, ktoré zažil na vlastnej koži.
- Zdielať
- Uložiť Uložené
- Zdielať Zdielať článok
Téma, které se v posledním týdnu nejvíce řešilo po celém světě, je jasné: smrt George Floyda a s ní spojené protesty na podporu práv afroamerické komunity ve Spojených státech. Nejen ulicemi, ale i sociálními sítěmi rezonovaly a vlastně stále rezonují hesla jako Black Lives Matter a minulý týden v úterý se spousta lidí přidala například k takzvanému Blackout Tuesday.
Demonstrace za dobrou věc však provází i stinná stránka. Kromě konfliktů s policií, která na záběrech, jenž kolují světem, situaci často nezvládá, se také objevují videa, v nichž lidé využívají rozčilené situace, rabují a vypalují obchody, a přikládají polínka do ohně nastolenému „bezvládí“.
Prezident USA Donald Trump, jenž se během protestů skrývá a demonstranty se ani nepokusil nijak uklidnit, vyslal policistům na pomoc dokonce armádu. Národní gardu, která nyní hlídkuje v tamních ulicích.
Proto jsme kontaktovali známého českého youtubera, osobního trenéra a vlogera Martina Šopora, který žije v Los Angeles, aby nám vysvětlil, jak to v Americe doopravdy vypadá.
Sám protesty natáčí a prezentuje je na svém YouTube kanálu.
Mimo to se jej náš moderátor Martin Vévoda zeptal na jeho zaměstnání, proč se vlastně rozhodl v Americe žít nebo se kterými celebritami se zná.
Michal Šopor je Čech, který žije sedm let v Los Angeles. Nebo ses stěhoval?
Žil jsem jenom v LA.
Jsi osobní trenér, youtuber, z části asi i hobby fotograf?
Ne, fotograf určitě nejsem. Ale ještě, že jsi řekl, že jsem youtuber a ne kameraman, protože to bych urazil všechny kameramany. Ale jinak to sedí. (smích)
Odjezd do Ameriky byl vrchol touhy po něčem jiném, nepoznaném. Zkrátka jsem chtěl své aktivní roky života opravdu prožít tím, že budu denně zažívat něco, co bych normálně nezažil.
Jsi osobním trenérem. Začal jsi cvičit až v Americe, nebo jsi cvičil celý život?
Hele, celý život ne. Ale cvičit tak, jak to lidi znají, tedy posilovna nebo s vlastní vahou, jsem začal zhruba v roce 2011. Takže asi dva roky předtím, než jsem jel poprvé do Států.
Ale určitě nemůžu říct, že jsem nikdy nebyl aktivní. Chodil jsem po horách, hrál jsem florbal, a tak dále. Já jsem ještě z té generace, která byla mnohem víc aktivnější. V té době jsme neměli mobily, nic.
Ke sportu jsem měl určitě blízko.
Řekni mi, jak se to stalo, že jsi zůstal v Americe?
Ten příběh je strašně komplikovaný, nicméně já jsem v Americe nezůstal. Já jsem tady byl poprvé na rok, a potom jsem sem jel znova, a ta situace se celá změnila a zamotala. Byla to touha po něčem jiném, nepoznaném. Zkrátka jsem chtěl své aktivní roky života opravdu prožít tím, že budu denně zažívat něco, co bych normálně nezažil. To je to, co mě žene dál.
I když se mi třeba někdy nedaří. Protože život není jen o plusech, někdy je i o minusech, ale je to přesně ta touha po nepoznaném. Věděl jsem, že vždycky na mě bude čekat něco, co bude stát za to prožít. A to je ta hlavní věc.
Pojďme se teď přesunout k tomu, proč si spolu vlastně povídáme, a to k aktuální situaci, která se teď děje. Jaká je situace právě teď? Ony ty demonstrace už trvají tak týden, ne?
Nevím, jaká je v Americe. Já budu mluvit jen o LA.
Byla sem povolána Národní garda. Nestřílí ale do davu, a že by tu lidi nějak mlátili, o tom nevím. Jsou takovým symbolem. Když se na ně podíváš, vypadají jako vojáci z Afghánistánu. Mají útočné pušky, mají v nich ostré náboje, stojí tam v maskáčích a vzbuzují respekt.
Dobře, tak LA.
Situace je taková, že minulý týden v pátek tady lidi začali rabovat několik čtvrtí, o kterých by nikdy neřekl, že někdy rabovat budou. Protože když to porovnáš s rokem 1992, kdy tu byly o hodně větší nepokoje, než jsou teď, tak lidi většinou rabovali jih LA. South LA, Compton, kde sami bydleli. Takže si vypalovali vlastní obchody, obchody sousedům, a tak.
V pátek to přerostlo do rozměrů, které jsem nechápal. Na ulicích jsi viděl policejní auta, třeba pět najednou. Někam přijela hlídka tří, čtyř aut, a lidi je normálně vyhnali. To jsem nikde neviděl.
V sobotu to stejné víceméně gradovalo, lidi vypálili a vykradli obchody na Melrose, což je ulice, ve které jsou malé, jednopatrové krámky.
Není to jako Rodeo Drive, že by zde byl třeba Gucci store, ale jsou tam obchody s botami, nějaká klenotnictví a tyhle všechny byly vyrabovány. V neděli byl největší masakr.
Článok pre predplatiteľov REFRESHER+PRIDAJ SA K PREDPLATITEĽOM
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jak to vypadá v LA nyní
- Co si Michal myslí o protestujících, kteří rabují a zapalují obchody
- Proč viděl v očích policistů strach
- Zda podle něj protesty dosáhly svého vrcholu, nebo budou ještě gradovat
- Jaké má zkušenosti s rasismem v USA
Upozorniť na chybu. Ak si našiel nedostatok v článku alebo máš pripomienky, daj nám vedieť.
Dostávaj najlepší obsah mailom
Nestíhaš všetko sledovať? Pošleme ti do schránky najčítanejší a najlepší obsah.
Žiadny spam. Kedykoľvek sa môžeš z odberu odhlásiť.
Nákupy za miliardu. Armáda si pořídí další útočné pušky a tatrovky
Vojenské cvičení NATO v Německu Allied Spirit
•
ZDROJ: ctk
Armáda plánuje urychlený nákup tisíců nových útočných pušek nebo desítek nákladních automobilů Tatra. Chce tak doplnit své zásoby v případě nutného nasazení v rámci NATO nebo při střežení hranic proti migrační vlně. Materiál, který počítá se zadáním 11 zakázek českým firmám a státním podnikům za zhruba 1,24 miliardy korun, dnes projednala vláda.
„Jedná se o pořízení již naplánovaného materiálu dle nové časové prioritizace, sestavené vzhledem k probíhající uprchlické krizi,“ uvádí se v dokumentu, který dnes vládě předložil ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Peníze chce ministerstvo zaplatit ze svého rozpočtu. Na zadání všech zakázek chce využít ministerstvo výjimku ze zákona, která mu umožňuje neřídit se zákonem o veřejných zakázkách.
„Podnětem pro nás byla zejména neustále se zhoršující bezpečnostní situace ve světě, která reálně představuje ohrožení bezpečnostních zájmů České republiky a českých občanů. Po vyhodnocení všech aktuálních rizik a hrozeb muselo ministerstvo na tuto situaci efektivně a adekvátně reagovat,“ uvedl Stropnický.
Pušky s lasery
Největší položkou je nákup 2600 útočných pušek CZ 805 Bren s potřebným příslušenstvím. Armáda tento typ zbraní používá od roku 2011, od uherskohradišťské České zbrojovky jich nakoupila přes 17 500. K útočným puškám chce ministerstvo koupit několik tisíc zaměřovacích dalekohledů a systémů nebo zaměřovacích laserů.
Součástí zakázky, která má být zadána bez výběrového řízení přímo výrobci, je i koupě 800 podvěsných granátometů, přepravní obaly pro pušky nebo soupravy pro zbrojíře. Ministerstvo by mělo za celou objednávku zaplatit 418,1 milionu korun bez DPH.
Voják 21. století
„Účelem nákupu je zabezpečit vyzbrojení primárně příslušníků jednotek pozemních, vzdušných sil a dále jednotek aktivních záloh moderní a účinnou ruční zbraní v rámci plánovaného procesu jejich vybavení integrovaným kompletem vojáka – Modulárním bojovým kompletem Vojáka 21. století,“ uvedlo ministerstvo k zakázce. Při případném společném nasazení s policií by vojáci využili podle úřadu především pozorovací přístroje.
Ministerstvo dále plánuje pořídit 5500 pistolí CZ 75 SP-01 Phantom za 61 milionů korun bez DPH nebo modernizaci pěti kusů stávajících pozorovacích a průzkumných systémů LOS a Sněžka a obměnu zařízení rádiového průzkumu stanovišť elektronického boje dohromady za asi 150 milionů.
Nákup nových tatrovek
Stamiliony korun dále ministerstvo investuje do nákupu automobilové techniky. Kromě jednoho lehkého obrněného průzkumného vozidla Iveco armáda koupí 56 středních a těžkých nákladních vozidel Tatra.
V oblasti logistiky půjde o koupi 33 multifunkčních nafukovacích stanů, pěti rozvodných souprav a 14 mobilních elektrocentrál. „Zvýší se tak schopnosti armády zřizovat polní velitelská a další stanoviště, jídelny a dílny a zároveň se navýší i ubytovací kapacity,“ uvedl Medek.
Autor: ČTK