Rostou nové chrámy konzumu

Obchody, tržnice a tržiště na náměstích ještě zdaleka nebraly za své, když v centrech evropských měst začaly vznikat první celosortimentní obchodní domy. Stalo se tak s rozvojem průmyslové společnosti ve 2. polovině 19. století. Za kolébku tohoto způsobu maloobchodního prodeje se považuje Francie. Bouřlivý rozmach obchodních domů ovšem přichází až se stoletím dvacátým.

Splněné sny

Od svého počátku byly obchodní domy předmětem obdivu i zatracování. Jisté však bylo, že všechny bez rozdílu jako magnet přitahovaly zákazníky.

Autor reportáže z roku 1907 z tehdy nově otevřeného obchodního domu Wertheim v Berlíně nejprve obdivoval velikost, vznešenost a lesk obrovské budovy, ve které byly použity různé stavební styly a materiály.

Uvnitř byl člověk vystaven „…obrovskému hemžení lidí a proudícímu davu mezi horami zboží, schody, výtahy, poschodími – úzké, široké, hloubka a výška, barvy, lesk, světlo a hluk.“

Různé nové způsoby organizace maloobchodního prodeje vznikaly zároveň nebo i dříve, například maloobchodní řetězce, ale obchodní domy se staly znamením své doby, chrámy konzumu i místy dostaveníček. Bylo jim dokonce vytýkáno, že návštěvníky vtahují do neskutečných světů snů a koupí zboží si některý ten sen mohou i uskutečnit.

Předpokladem pro nové formy prodeje byly kromě postupující industrializace také rostoucí počet obyvatel ve městech, zvyšující se zaměstnanost žen, které už nestačily zásobit své domácnosti vlastními výrobky, růst příjmů obyvatelstva a změny názoru na životní standardy.

Obchodníci měnili svůj ekonomický model. Nově stavěli na vysokém obratu zboží, při kterém snižovali marže, tím i míru zisku, ale jeho masa při klesajících cenách za jednotku stoupala. Pro zákazníky bylo lákavé volně si prohlížet obrovské množství zboží, aniž by je museli kupovat.

Ceny byly jasně zřetelné a pevné. Prodávalo se za hotové peníze, což nebylo tehdy úplně běžné, ale majitelům obchodních domů to umožnilo svým dodavatelům platit ve velmi krátkých lhůtách, čímž také, vedle množstevních rabatů, docilovali zajímavých dodavatelských slev.

Nedá se říci, zda úplně první, ale první slavný obchodní dům byl otevřen v roce 1852 v Paříži. Jmenoval se Bon Marché. Po přestavbách se v 70. a 80. letech stal skutečnou atrakcí Paříže. V roce 1855 byl opět v Paříži založen obchodní dům Louvre. Z této doby pocházejí i další pařížské domy, např. Samaritane nebo Galeries Lafayette, který v roce 1996 oslavil sto let své existence.

Téměř souběžně vznikají obchodní domy v USA, např. Macy’s v New Yorku, a ve Velké Británii (Harrods). V 70. letech 19. století, tedy zhruba o dvě desetiletí později, začaly obchodní domy vznikat i v Německu.

Rostou nové chrámy konzumuKotva v Praze | Source: Shutterstock

První skvosty architektury

Historie obchodních domů na českém území není podrobně zmapována. Většinou ale měly v základu specializovaný obchod, např. s látkami, oblečením nebo železářským zbožím, který se postupně rozšiřoval. Tak kupříkladu vznikl obchodní dům Brouk a Babka v Praze na Letné.

Oba společníci později založili v ulici Na Poříčí Bílou labuť, ve své době největší a nejmodernější obchodní dům ve střední a východní Evropě. Pětipatrová funkcionalistická budova, navržená architekty Josefem Kittrichem a Josefem Hrubým, byla otevřena 19. března 1939. Tato smutná doba ale neubrala domu na jeho jedinečnosti.

V celém objektu byla instalována kovová okna. Uliční průčelí obchodního domu tvořilo samonosné okno o rozměrech 33 x 18 m.

Veškerá okna v budově byla zasklená sklem Thermolux, které výborně rozptyluje světlo do hlubokých prodejních sálů a přitom tepelně a akusticky izoluje a zabraňuje vnikání přímých slunečních paprsků. Senzační ve své době bylo pohyblivé schodiště z přízemí do prvního patra a ještě v 70. a 80.

letech bylo jedinečnou atrakcí pět rychlovýtahů. Na návrzích interiérů pracoval architekt Jan Gillar, který už v roce 1935 stavěl obchodní dům Brouk a Babka v Liberci.

Až do roku 1975 byla Bílá labuť jediným obchodním domem svého druhu v hlavním městě. Až 30 let po válce byl otevřen druhý – obchodní dům Kotva na Náměstí Republiky. Navrhli jej Věra a Vladimír Machoninovi, a postavila jej švédská firma SIAB. V té době nebylo obvyklé, aby stavební realizace u nás dělaly zahraniční, resp. západní firmy.

Kotva má pět nadzemních podlaží a pět podzemních, ve kterých se nacházejí supermarket na potraviny a parkoviště. Půdorys tvoří několik vzájemně propojených šestihranů.

Půvab budovy je, kromě jejího tvaru, také v umístění v bezprostřední blízkosti gotické Prašné brány, secesního Obecního domu a naproti novogotických Josefských kasáren. Průčelí Kotvy je velmi nápadné, ale je zapuštěno za uliční čáru.

Díky tomu sousední domy nepřekřikuje, ale skromně, i když sebevědomě s nimi souzní. Dům tak také získal dostatek pohodlného prostoru před hlavním vchodem pro příchozí návštěvníky.

Třetím obchodním domem v centru Prahy je Máj. Byl zbudován na rohu ulic Spálená a Národní třída v letech 1972 až 1975 podle návrhu Johna Eislera, Miroslava Masáka a Martina Rajniše.

Stavba má sedm nadzemních podlaží a narozdíl od Kotvy vstoupila mezi sousední historické budovy zcela bez okolků, podle některých architektů až bezohledně.

Má evokovat styl hi-tech a v použití materiálů (betonový skelet, plechové a skleněné pásy na fasádě) někteří odborníci vidí prvky mašinismu.

Všechny tři obchodní domy jsou památkově chráněné, i když Máj až po ostrých odborných disputacích, leč dnes převládá konsensus, že oprávněně. Všechny tři se potýkají s poklesem návštěvnosti a všechny čeká rozsáhlá rekonstrukce. Každý z nich odráží společenské klima, ve kterém vznikl, a každý z nich je důležitým reprezentantem architektonického stylu své doby.

Bývalo tomu podobně i v jiných městech – stavěly se obchodní domy plnosortimentní a pokud možno v centrech, aby byl demonstrován blahobyt a dostatek zboží v socialistickém Československu. Byly to stavby velmi zdařilé i velmi ošklivé.

Pověstný je Prior na středověkém náměstí Jihlavy, o jehož zbourání či ochranu (v podstatě jako ukázky ošklivosti) se vedou dlouholeté spory. Některé i hezké obchodní domy nepřežily, např. Ještěd v Liberci.

Jiné ano, ale nefungují a chátrají.

To je případ obchodního domu Breda na náměstí v Opavě, který vznikl přestavbou staršího objektu v letech 1927 až 1928 podle návrhu vídeňského architekta, ovšem krnovského rodáka Leopolda Bauera. Pozoruhodná vyzděná železobetonová konstrukce a pohledná fasáda, zakončená lomenými oblouky s kulatými okny pod střechou, je inspirována americkou architekturou.

Až do 60. let minulého století byl největším obchodním domem v tehdejším Československu. V roce 2004 vyhořel, a přestože byl pak rekonstruován, od roku 2012 je zavřený.

Hovoří se o možnosti, že by památkově chráněnou budovu koupilo město Opava a s přispěním ministerstva kultury v něm zřídilo muzeum africké kultury, jež by mj. upomínalo na Joy Adamsovou, která se v Opavě narodila.

To ovšem neznamená, že by v Opavě maloobchod uvadal. Nýbrž že v roce 2012 zde byl otevřen nový obchodní dům stejného jména.

Rostou nové chrámy konzumuQuadrio v Praze | Source: Shutterstock

Značka čili brand

Tím se dostáváme do současného století, které podstatně mění maloobchodní koncept. Už nejde o plnosortimentní domy, ve kterých je k mání vše od zavíracího špendlíku po motocykl.

Budete mít zájem:  Všechno, co jste kdy chtěli vědět o líbání

Budují se obchodní centra (OC), která sice mají jednoho majitele a provozovatele, ale vnitřní prostory jsou pronajímány obchodním značkám, které jsou samostatnými ekonomickými i funkčními jednotkami.

Nejde v OC o bohatost sortimentu, ten je naopak mnohdy poměrně úzký, ale o bohatost nájemců – značek.

Ještě se staví obchodní domy ve středu měst. V Praze dokonce v památkové rezervaci. OC Palladium, hned naproti Kotvě, bylo otevřeno v roce 2007.

Sedmipodlažní budova vznikla demolicí novogotických kasáren, z nichž zůstala jen čelní fasáda do Náměstí Republiky. Palladium má celkovou rozlohu 115 000 m2, pro srovnání, Kotva má 22 160 m² prodejní plochy.

To, co se skrývá za zachovalou historickou fasádou, ovšem lze jen stěží zvát architekturou.

Také Máj dostal nového souseda. Je jím polyfunkční poloobchodní dům Quadrio ve Spálené ulici. Je propojen s Májem a po architektonické stránce lze říci, že jej navrhlo studio Cigler Marani Architekcts a o jedno patro Máj překonali.

Obchodní centra podle amerického vzoru však většinou vznikají na periferii měst nebo v přilehlých vesnicích. Podle velikosti sídla jsou dimenzována do několika kategorií. Ta největší vznikají na okrajích Prahy.

První s obchodní plochou nad 35 tis. m² bylo v roce 1998 otevřeno v Praze na Černém Mostě. Další byla zřízena v Praze na Zličíně, v Letňanech a na sídlišti Chodov.

V krajských městech největšími jsou Avion Shopping Park a Fórum Nová Karolina v Ostravě či Olympia v Brně.

Určitou výjimku tvoří obchodní komplex v Čestlicích u Prahy, který vznikl na zelené louce v malé vsi za Prahou. Podobný koncept na 66. km dálnice D1, jenž měl být největším OC v republice, dostupný z Prahy, Brna a Jihlavy, naproti tomu nevznikl vůbec, staveniště už je řadu let opuštěné.

Menší OC postupně vznikala v okresních městech a jsou to zpravidla parkoviště obestavěná řadou samostatných obchodů propojených pěší zónou, tzv. nákupní pasáže.

V roce 2005 bylo v ČR již dvě stě obchodních center s plochou nad 5000 m2.

Po roce 2010 se tempo výstavby nových OC zvolnilo, protože se přišlo na to, že v celé střední a východní Evropě má ČR největší prodejní plochu v přepočtu na jednoho obyvatele.

Obchodní centra už mají jinou strategii komunikace se zákazníky než dřívější obchodní domy. Kromě odlišného konceptu sortimentu a členění obchodních jednotek zařazují do svých budov také gastronomické a zábavní podniky.

Jedná se většinou o specializované restaurace, bufety, bary a designové kavárny. Součástí OC jsou také biografy (multiplexy) a služby: manikúry a pedikúry, tělocvičny i herny a bowlingy.

Už nejde o to, aby si nákupem zboží zákazník splnil sen, ale aby pobyl co nejdéle a při té příležitosti si také něco koupil.

Rostou nové chrámy konzumuGaleries Lafayette | Source: Shutterstock

Zábavnější než internet

Tento trend značně zesílil v několika posledních letech, kdy do maloobchodu výrazně promluvilo nakupování po internetu. Ten maloobchodní síť rozdělil na tak zvané „kamenné“ a internetové obchody.

Druhé jmenované už stabilně řadu let vykazují řádově vyšší přírůstky tržeb než obchody „kamenné“.

Potíž je, že zatímco internetové obchody se nárůstem počtu zákazníků a prodejů chlubí, obchodní centra tyto informace tají.

Skutečností zůstává, že mezi OC se začaly rozlišovat projekty úspěšné od neúspěšných. Ty první se zvětšují, ty druhé se rekonstruují a hledají nové koncepty. Pro všechny ale platí, že se snaží najít způsob soužití s internetovým způsobem prodeje.

Tak kamenné obchody zřídily své webové obchody a jsou srozuměny s tím, že jejich jednotky v OC se stávají spíše „showroomy“ nebo místy k vyzvednutí na webu vybraných výrobků. A obráceně, dříve výhradně internetové obchody si v OC často zřizují své předváděcí místnosti, ve kterých si lze také vyzvednout elektronicky objednané zboží.

OC pak rozšiřují nabídku zábavy, gastronomie a služeb. Typicky OC Chodov, dnes Westfield, bylo otevřeno v roce 2005 na velkém pražském sídlišti Jižní Město, část Chodov.

V letech 2015 až 2017 bylo rozšířeno. Dostavbě ustoupilo starší obchodní centrum Růže, které bylo dokončeno v roce 1991 a bylo zbouráno po 24 letech, aby na jeho místě vyrostla nepřehledná betonová tragédie Westfield s více než 100 tis. m2 prodejních ploch.

Vznikla nová zóna s restauracemi nazvaná „Grand Kitchen“, bylo otevřeno nové multikino řetězce Cinema City s celkem osmnácti sály a plochou 5783 m², zahrnující také například VIP či 4DX kinosál.

Dále zde vznikl saunový svět, relaxační zóny, dětské koutky a The Designer Gallery prezentující designové české i zahraniční značky.

V roce 2017 vyhrálo Centrum Chodov soutěž Nejlepší z realit – Best of Realty v kategorii obchodních domů v Česku.

Trend nákupů on-line posílila protichřipková karanténa letos na jaře. Maloobchodní tržby v březnu, podle Českého statistického úřadu, klesly po očištění meziročně o 9,3 %. Nejvýraznější meziroční pokles (o 64,9 %) se projevil v prodejnách s oděvy a obuví a v prodejnách s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci (o 47,1 %), což jsou typické sortimenty OC.

Tržby klesly také v prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (o 29,7 %) a s výrobky pro domácnost (o 22,0 %). Tržby internetového a zásilkového prodeje ovšem naproti tomu vzrostly o 20,8 %. V červnu tržby stagnovaly, ale v internetovém a zásilkovém obchodu meziročně stouply o 27,8 %.

Odborníci tvrdí, že skokový vývoj se změní v trend, že mnoho lidí internetové nákupy teprve „objevilo“ a že u nich do budoucna setrvají. Budou-li mít pravdu, je otázkou, s jakými novými koncepty přijdou „kamenná“ obchodní centra. Budiž varováním, že OC Chodov by se bouralo mnohem hůře než OC Růže.

TEXT: Jan Tesař FOTO: ShutterstockČlánek byl publikován v časopise ASB 04/2020.

KAMBERSKÝ: Zavřený sv. Vít, otevřené Obi. Není chrám jako chrám

Dělávali jsme si roky legraci, že je hloupost, aby byl Velký pátek v Česku státním svátkem. Naše národní náboženství je přece nakupování, kibicování a kverulování, nikoli nějaké báchorky o lásce, milosti a naději.

Přesto se nějakou náhodou ten den svátkem stal (haleluja), ale plnou hloubku našeho vnitřního rozporu vidíme dnes za koronakrize: kostely jsou na největší křesťanské svátky zavřené, ale velkoprodejny s rýči, motyčkami a křovinořezy se velkolepě otevírají.

Jaké božstvo tady ve skutečnosti vládne?

Pro uzavření svatostánků mluví nemálo rozumných argumentů. Nejsme v tom kupodivu sami, kostely jsou zavřené i v mnohem církevnějších zemích, než je ta naše. Chrámy jsou zavřené dokonce i v Římě, což je pro největší světovou církev obzvláště smutná podívaná. Stejně tak je pravdou, že velikonoční vigilie není úplně tou definicí výzvy „neshlukujte se, zvláště na uzavřených místech“.

Ostatně, nejít nakupovat do hobbymarketu je v podstatě snadné rozhodnutí, ale nejít na slavnost Zmrtvýchvstání Páně? Pro věřícího člověka jen těžko představitelné, jakkoli je plný kostel bezpochyby rizikovým místem přenosu nákazy.

Rostou nové chrámy konzumuRostou nové chrámy konzumu

Stejně tak můžeme argumentovat, že velké obchodní korporace mají dost peněz i lidí na pořízení dezinfekce, jednorázových rukavic i personálu k udržení dostatečné vzdálenosti zákazníků, což by dnes dokázala zajistit jen málokterá farnost.

Ale ten paradox člověku nejde z hlavy. Před pár dny si téhož problému všiml komentátor Weltu Robin Alexander: „Když už se otevřely hobbymarkety, tak proč se kostely neprohlásí za hobbymarkety? Beztak se tam prodávají svíčky.“

Budete mít zájem:  Příznaky Alergie Na Sperma Partnera?

Člověku to prostě nedá: proč jsou otevřené chrámy konzumu a zavřené chrámy náboženské? Zvláště v zemi, kde podle posledního sčítání vyráží běžnou neděli do kostela pouhá 3,5 procenta populace?

Bojím se, že ten důvod přesně – a nechtěně – pojmenoval právě Robin Alexander: v kostelích se nic neprodává. Která vláda by kvůli něčemu tak nezměřitelnému jako Bůh riskovala pár dalších nakažených?

Kostely neroztáčejí kola ekonomiky, nevylepší statistiky výplat ani nepomohou růstu HDP. Není divu, že v souboji s hobbymarkety prohrály na plné čáře.

Nemusíme se ptát, koho jako lidstvo uctíváme.

Zygmund Bauman: Vzpoura vyloučených spotřebitelů

Britské nepokoje nejsou války z hladu, ale vzpoura z trhu vyloučených spotřebitelů, myslí si známý sociolog Zygmund Bauman. V žurnálu Social Europe analyzuje závislost na konzumu jako jednu z příčin probíhajících pouličních bouří.

Vlastnictví či naopak nedostatek kýžené věci může být pro člověka stádium nejtoužebnější, nebo nejvíce nesnesitelné. „Předmětů touhy, jejichž nedostatek snášíme jen těžko, je čím dál více. Úměrně jejich počtu roste hněv, ponížení a zášť nemajetných spolu s nutkáním zničit, co sami mít nemohou,“ myslí si Bauman, podle kterého jsou vyrabované britské obchody důsledkem podobných impulsů.

Koupě nouzi neléčí

Podle Baumana jsme všichni v první řadě spotřebitelé, právem i povinností. V tomto duchu vyzval George W. Bush po 11. září Američany nejen k návratu do normálu, ale především do obchodů.

„Lehkost, s jakou se zbavujeme starých věcí a měníme je za nové a lepší, slouží jako měřítko společenského postavení a životních úspěchů. Od kolébky do hrobu zacházíme s obchody jako s lékárnami,“ popisuje Bauman, jak se z nakupování stala terapie.

„Od zboží čekáme, že vyléčí naše nemoci, utrpení i životní strasti,“ dodává. Jak se však léčit, pokud je problémem ekonomický nedostatek?

„Jak kdysi prohlásil George Ritzer, supermarkety jsou naše nové chrámy. Jen breviáře nahradily nákupní seznamy a náboženské poutě bloumání mezi regály,“ vysvětluje Bauman, jak konzum ovládl naše životy. Neustálá spotřeba je tak nejen terapie, ale v jistém smyslu i moderní filosofie.

Nakupuji, tedy jsem

Možnost nakupovat z náhlého popudu a nahradit staré věci atraktivnějšími vyvolává instantní radost. „Naplnění přání spotřebitele rovná se náplň života. Nakupuji, tedy jsem. Nakupovat, či nenakupovat, to je, oč tu běží,“ parafrázuje sociolog, podle kterého se nakupování stalo smyslem moderní existence.

Nemožnost utrácet pak pro závislou společnost znamená její konec, pro nemajetného navíc nepříjemné stigma. „Nejde jen o chybějící potěšení, ale o konec smyslu života. S tím přišel i konec lidství, sebeúcty a respektu k ostatním,“ myslí si Bauman. Supermarkety se v minulosti staly idoly majetných. Jak ale ukazují britští výtržníci, pro ty chudé a vypovězené jsou dnes symboly nepřítele.

Autor: Hana Kopecká, Euroskop

Zygmunt Bauman (1925) je polský sociolog, který žije od roku 1971 ve Velké Británii. Je známý pro svou analýzu souvislostí mezi modernitou a holocaustem a úvahy o postmoderním konzumerismu.

Mezi jeho známé knihy patří například Modernita a holocaust (1989), Tekutá modernita (2000), Individualizovaná společnost (2001) nebo Život konzumenta (2007)

Ve Velké Británii existuje při universitě v Leedsu institut, který nese jeho jméno.

Přihlaste se k odběru zpravodajství EU.

Upozorníme Vás na zprávy

Které by Vám neměly uniknout.

Zpravodajství na míru do Vašeho emailu

Zapněte si notifikace. Přihlaste se k odběru aktuálního zpravodajství. aktuálních článků, které vyšly na Euroskop.cz?

Kapitola 13 – Loučení s Pobaltím

Nákupní středisko Akropolis v litevském Kaunasu (Mart Eslem)

I já jsem se nakonec nechal zlákat do osidel moderního náboženství 21. století. Doslova modlou i morem moderního věku je konzumní způsob života v čele s nakupováním.

A chrámy nové víry rostou jako houby po dešti. Přestože se mi podobný způsob života příčí, přistihuji se stále častěji, že nejsem ani zdaleka imunní vůči všem jeho nástrahám.

Jelikož mám doma tři dcery a přítelkyni, vlastně to ani nejde.

I já jsem se nakonec nechal zlákat do osidel moderního náboženství 21. století. Doslova modlou i morem moderního věku je konzumní způsob života v čele s nakupováním.

A chrámy nové víry rostou jako houby po dešti. Přestože se mi podobný způsob života příčí, přistihuji se stále častěji, že nejsem ani zdaleka imunní vůči všem jeho nástrahám.

Jelikož mám doma tři dcery a přítelkyni, vlastně to ani nejde.

Interiér nákupního střediska Akropolis (Mart Eslem)

A já osobně vidím, mílovými kroky rozvíjející se konzum, jako jednu z dalších velkých hrozeb pro celé lidstvo. Vždyť s konzumem je spojeno zvyšování výroby téměř všech komodit a z toho vyplívající navyšování ekologické zátěže jež dnes tak těžce zkoušeného životního prostředí naší Modré planety…

Nekuřácká pěší zóna je v Kaunasu už od 90. let dvacátého století (Mart Eslem)

Tečku za Kaunasem a vlastně i za celým Pobaltím jsme udělali v restauraci Pizza Jazz na pěší zóně Laisvés aleja. S Richardem jsme strávili večer u piva ve společnosti litevského aristokrata.

Pavel bohužel přišel o možnost poklábosit se sympatickým starším pánem, kterému kolovala v žilách modrá krev jednoho ze starých litevských rodů. K obědu si totiž dal dary moře a nějak mu nesedly.

Chudák se málem vyzvracel z podoby.

K elegantnímu, odhadem šedesátníkovi, jsme si přisedli, jelikož u jeho stolu byla jediná dvě volná místa na letní zahrádce. Původně jsme mysleli, že je již na odchodu, pan vévoda, nám však nakonec dělal společnost po celý večer. Jmenoval se Alvydas Bulaka a jednalo se o známého litevského abstraktního malíře.

Dokonce nás obdaroval pozvánkami na blížící se výstavu svých děl, která se měla uskutečnit v první polovině května 2007 v Kaunasu. Vernisáž výstavy byla stanovena na 3. května. To již bohužel budeme dávno zpátky v Česku. Jinak bychom podobné pozvání rozhodně neodmítli.

Nevím, jak Richard, ale pokud mluvím sám za sebe, měl jsem tu čest posedět u jednoho stolu se šlechticem poprvé v životě. Konverzace po celý večer rozhodně nevázla a dozvěděli jsme se spousty zajímavostí.

Probrali jsme historii Litvy, problémy s gangy zlodějů aut konajících nájezdy ze sousedního Běloruska, život pod křídly Sovětského svazu a mnohá další témata. Pan vévoda mi potvrdil i můj dojem, že litevština má spoustu shodných slov s italštinou.

Některé nápisy v supermarketech mne na tuto podobnost upozornily a dokonce jsme měl jednou na ulici chvíli pocit, že přede mnou stojí skupinka Italů. Podobnost je někdy opravdu veliká. Na druhou stranu má litevský jazyk i naše “š” a “ž”. Velice zajímavě složený jazyk má tak trochu ode všeho něco.

A na úplný závěr večera ještě před rozloučením, jsme se konečně dozvěděli, co znamená v překladu název výborného piva Švyturys. Zlatavý mok, který jsme si velice oblíbili, se jmenuje Maják. Nechť nás tedy jeho světlo šťastně dovede zpět do naší domoviny v Čechách…

Budete mít zájem:  Léky Na Zvýšení Koncentrace?

Nový král mezi chrámy konzumu. Centrum Chodov láká na kino, kde sněží

Nákupní chrám na okraji Prahy poblíž dálnice D1 se zvětšil o sto obchodů na 300. V počtu prodejen se tak stal největším v ČR, rozlohou však stále kraluje Obchodní Centrum Letňany, které má 125 tisíc m² – o 23 tisíc m² více než konkurence z Chodova.

„Nové“ Centrum Chodov otevírá po třech letech nákladných rekonstrukcí. Do přestavby OC Chodov investovala společnost Unibail-Rodamco 170 milionů eur, v přepočtu zhruba 4,4 miliardy korun. Jde tak o jednu z největších domácích retailových investic v posledních letech.

Obchody chodovského centra ročně projde 13 milionů zákazníků. Další má přilákat především ulička luxusní módy s exkluzivními modely od návrhářů a autentičtější filmové zážitky.

Společnost Cinema City otevřela v horním patře komplexu největší tuzemské kino s 18 kinosály. Sedm z nich je vybaveno technologií 3D a tři multiprostorovým zvukovým systémem Dolby Atmos s desítkami reproduktorů, které posílají zvuk sálem všemi směry. Pro fajnšmekry jsou k dispozici tři VIP sály, které umožňují spojit sledování filmu s večeří či rautem a také 4DX kino.

Principem 4DX je vychutnat si filmový zážitek všemi smysly. V sále diváci sedí v pohyblivých křeslech, která reagují na akci na plátně. Všudypřítomné trysky, zabudované v sedačkách, na stropě i stěnách, se postarají o počasí. Divák je vystaven větru, dešti, mlze – nebo dalším efektům, mezi které patří vůně, světelná show či bubliny.

„Spousta lidí nám, možná už od padesátých let minulého století, říká, že s byznysem kin je konec. Po televizi přišlo video, poté DVD, video na vyžádání… Vždycky někdo věštil konec. Ale my tomu nevěříme,“ říká ředitel společnosti Cineworld Moshe Greindinger.

Dalším lákadlem má být sekce 23 prémiových obchodů „The Designer Gallery“ s nabídkou módy od předních designerů. Samostatný prostor dostali na 5 tisících metrech čtverečních i čeští návrháři.

Tuto část pozná zákazník jednoduše – na podlaze není dlažba, ale koberec.

Centrum nabízí i nový dětský koutek či restaurační zónu (otevřela se už v březnu) s nabídkou mezinárodní kuchyně, vegetariánské nebo raw stravy.

Rekonstrukcí vzniklo v obchodním centru nových 1 700 pracovních míst. V současnosti OC zaměstnává na 8 tisíc lidí. Kromě tří komerčních prostor jsou všechna místa pronajatá. Parkoviště areálu pojme 110 tisíc vozů denně, k dispozici je také deset dobíjecích stanic pro elektromobily.

Unibail-Rodamco poněkud neskromně hovoří o obchodním centru budoucnosti. „Pevně věřím, že pro návštěvníky začíná nová éra v oblasti nakupování a zábavy,“ uvedl ředitel pro střední a východní Evropu Arnaud Burlin.

Unibail-Rodamco je přední evropskou retailovou skupinou s francouzskými majiteli. V Evropě vlastní 71 obchodních center, z toho dvě v Česku. Tím druhým je Centrum Černý Most.

Zřícený obchodní dům i Ikea. Rostou nové chrámy konzumu

Firmy znovu začaly připravovat projekty, na které se loni nedostalo

Brno /Zlín – Krize pomalu odeznívá a je třeba novou silou zaútočit na peněženky. Vše tak nasvědčuje tomu, že se lidé v Česku dočkají nových chrámů konzumu – velkých obchodních center spojujících nakupování i zábavu.

Dokončena je tak projektová dokumentace centra Kaskáda ve Zlíně, ve kterém bude za více než jeden a půl miliardy korun přes 120 obchodů, restaurací a sportovišť.

A investor už také předložil plány na výstavbu centra Ostravica v Ostravě, kde budou na více než sedmi tisíci metrech čtverečních a v celkem osmi patrech obchody, restaurace a také byty.

Plánovaná centra by tak mohla změnit situaci, která nyní na trhu je a kterou výrazně ovlivnila krize. Podle poradenské společnosti DTZ se dokončí letos jen 120 000 metrů čtverečních obchodních center. To je nejméně od roku 2000. Staví se jen dva větší projekty.

Protesty i obavy o Baťovo dědictví

Oba nové projekty mají jedno společné, nebudou se stavět na zelené louce na okrajích měst, ale přímo na dohled středu Zlína a Ostravy.

Ve Zlíně ale centrum, které bude postaveno ve čtyřech kaskádově odsazených nadzemních a třech podzemních podlažích, vyvolává protesty lidí. Ti se totiž bojí, že centrum výrazně zhorší dopravu ve městě, přinese hluk a smog.

Investor stavby, společnost ECM, si na výstavbu centra najala architektonickou společnost Chapman Tailor. Ta patří do první desítky světových architektů specializující se na společenská a obchodní centra.

Ani to lidi nepřesvědčilo. „Centrum nepřináší nic, co by ve Zlíně nebylo. Je to jen další nadměrná budova, jakých je v okolí dostatek,“ uvádí lidé, kteří založili občanské sdružení Klidná Březnická (podle místa, kde bude centrum stát).

Lidé navíc upozorňují, že centrum bude blízko jedné z dominant Zlína, Velkého kina, které postavila firma Baťa. „Není veřejným zájmem, aby tato kulturní památka zkrachovala a její pozemek, či budova nakonec posloužily pro další supermarket,“ napsali lidé v petici.

O tom, zda centrum vyroste a v jaké podobě, nyní rozhoduje Krajský úřad ve Zlíně, který už jednou celý projekt investorovi, firmě ECM, vrátil kvůli chybám v dokumentaci.

Chátrající dům nahradí nový

Před úředníky je nyní i projekt obchodního centra Ostravica v Ostravě. Ten bude taky téměř v centru Ostravy, na rozdíl od zlínského centra ale využije zchátralou stavbu obchodního domu Ostravica Textilia.

Pozemky na stavbu nového centra prodala loni Ostrava kvůli krizi netradičně na splátky. „Doba je špatná, Ostrava zažívá z investičního hlediska stagnaci, přibývá nezaměstnaných. Je třeba podpořit rozvoj města,“ uvedl primátor Petr Kajnar.

  • Obchodní dům Ostravica byl postaven už v letech 1928 až 1929 podle návrhu architektky Marie Frommerové a zařadil se mezi největší a nejluxusnější obchodní domy nejen v Ostravě, ale i v celé republice.
  • V roce 2000 se ale při rekonstrukci, kterou dělal tehdejší majitel Kamil Kolek bez povolení, zřítily stropy a od té doby je stavba uzavřena.
  • „Stávající objekt módního domu Ostravica je 10 let nevyužívaný, zanedbaný, došlo k závažnému poškození vnitřních konstrukcí a kvůli silnému automobilovému a tramvajovému provozu v bezprostřední blízkosti objektu existuje riziko jeho další devastace,“ uvedla investorská společnost Amadeus Real.

V novém centru, které  propojí starý obchodní dům s novou zástavbou, budou obchodní prostory, kavárny, restaurace, byty, podzemní garáže a technické zázemí. Nový objekt má mít 6 nadzemních a 2 podzemní podlaží, ve kterých je navrženo asi 200 parkovacích stání.

Obchodní centrum chce po skončení schvalovacích procesů firma postavit do dvou let.

Nového obchodního centra se mohou dočkat také lidé na východě Čech. Švédská nábytkářská společnost Ikea totiž hledá mezi Pardubicemi a Hradcem Králové vhodné místo, kde by postavila svůj obchod.

„Lepší místo mezi krajskými městy těžko bude Ikea hledat. O obchodní centrum určitě bude zájem, město projekt podporuje,“ řekl náměstek pardubického primátora Alexandr Krejčíř.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector