Roste počet umělých oplodnění i věk pacientek

Roste počet umělých oplodnění i věk pacientek Z celkem 17.799 zahájených cyklů u českých žen v roce 2014, z nějž jsou poslední data, eviduje Národní registr asistované reprodukce 4777 těhotenství a 1877 porozených dětí. Foto: Pixabay

Metodou, kterou pojišťovny proplácí, je takzvaná in vitro fetilizace (IVF), při níž se spermie bez dalšího vloží do roztoku k vajíčku. Má úspěšnost přibližně 20 procent. Další úkony, které mohou úspěšnost početí zvýšit, pojišťovny nehradí. „Podíl cyklů placených pojišťovnou se snižuje, jelikož pojišťovna platí IVF jen do 39 let, dříve to bylo do 40 let, a chodí stále starší pacientky,“ řekla ČTK Monika Poláková z centra reprodukční medicíny GEST. Pro samoplátce vyjde jeden IVF cyklus přibližně na 26.000 korun.

Většina párů si k IVF navíc připlácí za hormonální preparáty pro stimulaci vaječníků. „Průměrně se jejich cena pohybuje kolem 20.000 korun. Asi 60 procent částky hradí pojišťovna,“ sdělila ČTK Michaela Šilhavá z Institutu reprodukční medicíny Unica. Podle mluvčího Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Filipa Brože ale existují i varianty bez doplatku.

Z metod, které zvyšují úspěšnost početí, si pacientky připlácejí hlavně za delší kultivaci embrya nebo na injekční aplikaci spermie přímo do vajíčka (metoda ICSI). Její cena je řádově 4000 až 8000 korun „Metody, které zvyšují úspěšnost a nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami, souvisejí především se spermiemi,“ dodala Šilhavá.

Mezi problémy, které páru znemožňují počít, začíná podle odborníků převažovat mužská neplodnost. U žen je největším problémem věk. Od narození ubývá buněk, z nichž se vyvíjejí vajíčka a klesá jejich kvalita. Ve 32 dvou letech je geneticky nekvalitní až čtvrtina z nich, ve 40 letech minimálně polovina.

Úspěšnost metod umělého oplodnění se pohybuje od 20 do 75 procent. Z celkem 17.799 zahájených cyklů u českých žen v roce 2014, z nějž jsou poslední data, eviduje Národní registr asistované reprodukce 4777 těhotenství a 1877 porozených dětí.

„Zásadně stoupá věk léčených pacientek, klesá tak celková úspěšnost IVF cyklů. Stoupá potřeba cyklů s darovanými vajíčky,“ vysvětlila Monika Poláková z centra reprodukční medicíny GEST.

V roce 2014 bylo u žen nad 40 let bylo zahájeno 2224 cyklů, otěhotnělo 409 z nich a dítě porodilo 58.

V Česku nyní působí zhruba čtyři desítky center reprodukční medicíny, z nichž většina je soukromých. Problém s neplodností má pětina párů. Ročně se z umělého oplodnění narodí asi pět až šest tisíc dětí, což je kolem pěti procent novorozenců.

V ČR smí léčbu podstoupit žena od 18 do 49 let. Pojišťovny ji hradí třikrát či čtyřikrát podle počtu vložených embryí do 39 let. Debatuje se i o zvýšení hranice až na 43 let.

Naopak Světová zdravotnická organizace (WHO), která dosud definuje nedobrovolnou neplodnost jako nemoc zvažuje její překvalifikování.

To by mohlo vést až k tomu, že by umělé oplodnění nebylo hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Podle kritiků se z asistované reprodukce v Česku stal výnosný byznys. Umělému oplodnění se věnuje přes 40 center, většina z nich jsou soukromá. V oboru podniká i vicepremiér Andrej Babiš.

Fond Hartenberg, jenž spravuje jeho majetek, má na trhu asi čtyřicetiprocentní podíl.

Do Česka často zajíždějí za touto službou i cizinky, v roce 2014 se podíleli na celkovém počtu cyklů více než jednou třetinou.

Statisticky léčby neplodnosti v ČR – počty cyklů dle způsobu úhrady:

Roste počet umělých oplodnění i věk pacientek

  • Zdroj: ÚZIS – Národní registr asistované reprodukce
  • Počty zahájených cyklů, těhotenství a porodů v roce 2014:

Roste počet umělých oplodnění i věk pacientekZdroj: ÚZIS – Národní registr asistované reprodukce

-čtk-

V důsledku přibývajícího věku rodiček roste počet umělých oplodnění

Skip to content

Praha, 11. března 2019 (ISCARE I.V.F.)

V loňském roce bylo provedeno nejvíce umělých oplodnění v historii, celkově přes 39 tisíc.

Číslo každoročně narůstá nejen díky enormnímu zájmu cizinek o podstoupení lékařského zákroku v Česku, ale především díky zvyšujícímu se věku pacientek.

Průměrný věk zájemkyň o umělé oplodnění přesáhl hranici 36 let. Problémy s přirozeným početím dítěte musí dnes řešit téměř každý čtvrtý pár.

Stárnutí populace a potřeba dosažení kariérních úspěchů u žen způsobují, že ženy s početím dítěte často nikam nespěchají. Dle statistických údajů se průměrný věk rodiček od počátku století zvýšil o čtyři roky na necelých 31 let.

Největší podíl na tomto nárůstu mají ženy ve věku 35–39 let, kterých je na porodních sálech téměř čtyřikrát více. A právě ženy blížící se magické hranici čtyřicítky jsou nejčastějšími pacientkami na odděleních center asistované reprodukce.

„Kvalita vajíček klesá s přibývajícím věkem ženy, takže kolem věku 40 let je procento vajíček schopných po oplození pokračovat ve vývoji minimální. Kvalita vajíček má řadu složek.

U starších žen vznikají častěji defektní embrya, která mají nižší potenciál implantace (uhnízdění) do děložní sliznice,“ vysvětluje MUDr. Jan Lacheta z klinického centra ISCARE.

Řešením nekvalitních vajíček či spermií je jejich dárcovství, které je ale u nás poměrně složité. Dárci musí absolvovat řadu vyšetření včetně genetických testů a docela dlouho proto trvá, než se ze zájemce o dárcovství stane opravdu dárce.

Potvrzují to i čísla, kdy většina českých klinik má ve své databázi pouze několik desítek potenciálních dárců a dárkyň. Výjimkou je klinika SpermBank International, která vlastní největší databázi dárců v ČR a navíc o nich jako jediná v Česku poskytuje klíčové detailní informace.

Zájemci o umělé oplodnění si tak mohou vybrat konkrétního dárce na základě svých preferencí a také dle vhodnosti zvolené metody léčby.

Roste počet umělých oplodnění i věk pacientek

Co způsobuje problémy s početím?

Problémy s početím u žen může způsobit také dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce. Hormonální antikoncepce, pokud je nasazena v době, kdy žena či dívka ještě nemá stabilní menstruační cyklus může způsobit následnou neplodnost. Je potřeba, aby tělo a hormonální systém se naučilo fungovat přirozeně a hlavně samovolně.

Pokud mu to nebylo dopřáno, může se po vysazení antikoncepce stát, že žena nebude nějakou dobu vůbec menstruovat a produkovat vajíčka, její cyklus nepoběží.

„Ideální je v mládí včas s antikoncepcí začít, jako prevence před potratem, ale zároveň je důležité i ve vhodnou chvíli přestat, aby nedošlo k narušení plodnosti,“ doporučuje Daniel Struppl, primář pražského GynCentra.

Dnes se díky asistované reprodukci narodí každé desáté české dítě. Pokud se ale tendence umělých oplodnění bude stále zvyšovat, mohla by být za 15 let až polovina narozených dětí počata uměle. Problém je procentuálně stejný na straně žen jako na straně mužů.

Zatímco před 5 lety byla spodní hranice plodnosti 20 milionů živých spermií v 1 ml ejakulátu, teď je hranice posunuta o čtvrtinu, tedy na 15 milionů spermií. Na kvalitu spermií má vliv především životní styl, který řada z nás podceňuje. Přestože pracujeme často více než deset hodin denně, nedopřáváme si pravidelný relax.

Na nevhodném životním stylu nese svůj díl i kouření, alkohol či nedostatek pohybu. A to vše má samozřejmě vliv na naše zdraví. Předejít možným rizikům plodnosti jako je třeba závažné onemocnění nebo úraz pomůže také social freezing neboli zmrazování zdravých pohlavních buněk.

Preventivní zmražení spermií a vajíček je ideální ve věku kolem dvaceti let. V současné době jsou lékaři schopni pomoci až 95 procentům neplodných párům.

Roste počet umělých oplodnění i věk pacientek

Počty umělých oplodnění v Česku rostou o tisíce

Hlavní strana > Zdraví

Roste počet umělých oplodnění i věk pacientek

30.01.2019 20:30

Páry loni absolvovaly na klinikách v Česku podle předběžných odhadů 39 tisíc cyklů umělého oplodnění. Bylo to zhruba o tisíc více než loni, podobný nárůst je v posledních letech pravidelný. V tiskové zprávě o tom informoval David Rumpík, předseda sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Pokrok v léčbě a účinnější léky podle Rumpíka zvyšují úspěšnost, stejnou měrou ji ale brzdí stoupající věk žen, které na kliniky přicházejí. Dlouhodobě se tak pohybuje kolem 50 procent.

„Každým rokem se zvyšuje přibližně o půl roku věk pacientek, které na kliniku přicházejí, a Česká republika tak kopíruje trend ve vyspělých zemích Evropy a USA. To je samozřejmě populačně nedobré, ideální věk prvorodiček by se měl pohybovat kolem 25 let,“ řekl David Rumpík.

Většina žen ale pomoc vyhledá mezi 35 a 40 lety. „S věkem se ženám snižuje počet a kvalita vajíček, mužům klesá množství oplodnění schopných spermií,“ uvedl specialista na umělé oplodnění kliniky Reprofit a IVF Clinic Olomouc Štěpán Machač.

Zdravotní pojišťovny platí tři až čtyři pokusy u žen do 39 let, jeden stojí přibližně 26 tisíc korun. Za další spojené úkony a léky páry doplácejí průměrně 17 a půl tisíce korun na cyklus placený pojišťovnou.

Ministerstvo zdravotnictví chce do letošního června předložit vládě novelu, která by umělé oplodnění hradila ženám až do 40 let.

Kritici namítají, že v tak vysokém věku mají nízkou úspěšnost a vysoké riziko komplikací pro matku i dítě.

Světová zdravotnická organizace (WHO), která dosud definuje nedobrovolnou neplodnost jako nemoc, zvažuje její překvalifikování. To by mohlo vést až k tomu, že by umělé oplodnění nebylo hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Služby českých reprodukčních klinik využívají i cizinky. V roce 2010 jich bylo asi 15 procent celkového počtu, o šest let později už téměř 25 procent. Podle kritiků se z asistované reprodukce v Česku stal výnosný byznys. V oboru podnikal i premiér Andrej Babiš (ANO). Fond Hartenberg, jenž spravuje jeho majetek, má na trhu asi čtyřicetiprocentní podíl.

Problémy s početím má v tuzemsku přibližně čtvrtina párů, příčina je shodně ze 40 procent na straně jednoho z partnerů, v pětině párů mají problém s početím oba. V Česku se rodí po umělém oplodnění asi pět procent dětí.

Budete mít zájem:  Cyklistům začala sloužit opravená lesní cesta do Litovelského Pomoraví

Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.

1

Zájem o umělé oplodnění v Česku roste. Otěhotnět k nám jezdí Němky, Francouzky i Britky

video

O asistovanou reprodukci stojí hlavně cizinky

Fakta

  • ED – darování oocytů (vajíček)
  • EmR – přijetí darovaných embryí
  • ET – embryotransfer – přenesení embrya do dutiny dělohy
  • Freez – zmrazení všech oocytů nebo embryí s cílem uchování plodnosti do budoucna
  • ICSI – intracytoplasmatická injekce spermie – vpíchnutí spermií do vajíček
  • IUI – intrauterinní inseminace – zavedení spermií do dutiny dělohy v období ovulace
  • IVF – mimotělní oplození
  • KET – přenos zmražených embryí
  • MESA – chirurgický odběr spermií z nadvarlete
  • OoR – přijetí darovaných oocytů
  • PGD – preimplantační genetická diagnostika – umožňuje výběr „zdravého“ embrya
  • PICSI – výběr spermií pro ICSI podle jejich funkčních vlastností
  • TESE – chirurgický odběr semenotvorných kanálů z varlete

Informace přinesl Ústav zdravotnických informací a statistik ČR v publikaci vycházející z údajů v Národním registru asistované reprodukce (NRAR). Informace o léčbě asistovanou reprodukcí sbíral NRAR ve všech 42 českých centrech asistované reprodukce v letech 2007–2014. 

Finanční odměna jako motivace darovat vajíčka 

Počet všech cyklů asistované reprodukce se za toto období téměř zdvojnásobil. Největší zájem zůstává o takzvaný cyklus IVF, při kterém je provedeno mimotělní oplození buď přidáním spermií k vajíčku, nebo vpíchnutím spermií do vajíček. Každý rok tuto metodu absolvuje kolem 13 tisíc pacientek.

Fakta Nejčastější cykly asistované reprodukce

Nejčastější cykly asistované reprodukce

  • IVF – cyklus, při kterém bylo provedeno mimotělní oplození. Provádí se přidáním spermií k vajíčku.
  • KET – cyklus, při kterém dojde k přenesení zmražených embryí uchovaných z předcházejícího cyklu IVF.
  • ED – poskytnutí vajíček jiné osobě, v souladu se zákonem ČR se musí jednat o neplodný pár
  • OoR – přijetí vajíčka od dárkyně

Zájem dlouhodobě roste o přenos rozmražených embryí uchovaných z předcházejícího cyklu IVF. Tuto metodu zvanou KET v roce 2014 podstoupilo 9507 žen. Oproti roku 2007 se tak jejich počet více než zdvojnásobil.

Největší nárůst je ovšem patrný u dárců a příjemců vajíček. Podíl na větším zájmu mladých žen darovat vajíčka má i finanční motivace. Za několikatýdenní cyklus, před kterým musí podstoupit řadu vyšetření, může žena dostat až 25 tisíc korun.

Fakta Změna průměrného věku žen při zahájení vybraných cyklů

Změna průměrného věku žen při zahájení vybraných cyklů

  • Rok 2007:IVF – 33,4 letKET – 33,8 letED – 29 let
  • Rok 2011:IVF – 34 letKET – 35,9 letED – 27 let
  • Rok 2014:IVF – 35,1 letKET – 36,9 letED – 26,7 let

Většina příjemkyň takto darovaných vajíček přitom nepochází z České republiky. V roce 2014 cyklus přijetí cizích vajíček podstoupilo 4874 žen, z toho pouze 769 Češek.

Většina žen přijíždí otěhotnět ze zahraničí – nejčastěji z Německa, Francie nebo Velké Británie. „Máme tolerantní legislativu, máme poměrně vysokou kvalitu péče a ceny jsou ve srovnání s okolím nižší,“ okomentoval situaci Jaroslav Hulvert, primář Centra asistované reprodukce ISCARE I. V. F.

Ženy absolvující léčbu neplodnosti s přispěním zdravotní pojišťovny platí za cyklus oplodnění kolem 40 tisíc korun, u samoplátkyň se cena šplhá i přes sto tisíc.

Fakta Počet všech cyklů z předchozích let

Počet všech cyklů z předchozích let

  • v roce 2007 – 17 682
  • v roce 2008 – 21 316
  • v roce 2009 – 22 707
  • v roce 2010 – 23 798
  • v roce 2011 – 24 550
  • v roce 2012 – 32 245
  • v roce 2013 – 32 245
  • v roce 2014 – 35 875

Česko je velmocí dětí ze zkumavky. Chystaná novela přihraje klinikám další desítky milionů od pojišťoven

Darování, přijímání, oplodňování, zmrazování. Zatímco před deseti lety tuzemské kliniky asistované reprodukce provedly 23 tisíc cyklů směřujících k otěhotnění, v roce 2017 jich bylo téměř dvakrát tolik.

Rozmach asistované reprodukce ale řada odborníků považuje za výnosný byznys, odhadem se v něm ročně protočí čtyři miliardy korun, přičemž zhruba desetina putuje z veřejných financí.

Raketový růst by navíc mohla podpořit novela zákona, která umožní proplácet ženám umělé oplodnění do vyššího věku.

Většina ze 43 tuzemských klinik, jež poskytují umělé oplodnění, je v soukromém vlastnictví. Letos v lednu navíc byznys přilákal dalšího silného hráče. „Vždy jsme inklinovali k retailu.

Toto sice není retail v čisté podobě, ale pokud ho chápeme jako nabídku medicínských služeb široké veřejnosti, pak to do této kategorie jistě zapadá,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.

cz mluvčí Pavel Zuna důvody, proč investiční skupina Emma Capital odkoupila jednu z pražských klinik asistované reprodukce.

Emma Capital patří miliardáři Jiřímu Šmejcovi, menšinovému vlastníkovi společnosti Home Credit. A podle mluvčího Zuny není vyloučeno, že se v budoucnu na trh s reprodukční medicínou zaměří ještě více.

Obstát v konkurenci ale nebude snadné, a to kvůli dominantnímu postavení firmy FutureLife. Společnost z koncernu SynBiol, který nynější premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenského fondu, totiž ovládá třetinu tuzemského trhu.

Babiš vstoupil na trh v roce 2014 s bývalým investičním ředitelem Penty Jozefem Janovem. Nyní je FutureLife podle Hospodářských novin v celoevropském měřítku druhým nejvýznamnějším hráčem. Nekonsolidované tržby skupiny podle listu vyšplhaly v roce 2018 na 3,1 miliardy korun. Společnost ale působí ve zdravotnictví také mimo reprodukční medicínu.

Co je to cyklus? Cyklem se rozumí proces směřující za pomoci metod asistované reprodukce k otěhotnění dané ženy. IVF – provedeno mimotělní oplození vajíčka (ve zkumavce). KET – využívá rozmražených embryí, uchovaných z předcházejícího cyklu ve zkumavce.

Darování oocytu – vajíčka jsou darována jinému neplodnému páru. Přijetí oocytu – přijetí vajíčka od cizí dárkyně. Jednotlivé pokusy eviduje Národní registr asistované reprodukce. V roce 2007 a 2008 jsou cykly přijetí darovaných vajíček započítány do cyklu IVF.

Velkému zájmu o služby klinik napomáhá tuzemská legislativa – ženy samoplátkyně mají možnost využít metod reprodukční medicíny téměř do padesátky. Češky pak mohou z veřejného zdravotního pojištění čerpat proplacení až čtyř cyklů umělého oplodnění, a to do 39 let.

Ženy ve vyšším věku podle odborníků často vyžaduji daleko výraznější hormonální stimulaci, šance se naopak rapidně snižují. Kontroverze tak vyvolává připravovaná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se po meziresortním připomínkovém řízení pomalu chystá do Poslanecké sněmovny. Nově by se ženám proplácely čtyři cykly do dovršení 40. narozenin.

Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že zvýšení věkové hranice využije přibližně 800 žen. „Pokud by všechny dokončily celý cyklus, dostaneme se k celkové výši 32 milionů korun,“ uvádí důvodová zpráva novely. Pokud bude přijata, ke změně dojde příští rok.

Řada odborníků novelu vnímá problematicky. „V minulém roce se návrhem zabývala naše vědecká rada a je proti zvyšování věku. A to z důvodu, že čím je vyšší věk, tím se snižuje účinnost a zvyšují nežádoucí účinky,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.

Podle výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven Martina Balady novela reaguje na společenskou poptávku. „Odborníci ale považují věk 40 let za limitující – bez ohledu na to, že sílí tlak veřejnosti na další posouvání této hranice. Z tohoto důvodu považujeme novelu za maximum možného, aby byly prostředky veřejného zdravotního pojištění vynakládány efektivně,“ vysvětlil.

Za problematickou považuje novelu také část opozice, a to kvůli již zmíněnému napojení firem ze svěřenského fondu premiéra Babiše na kliniky reprodukční medicíny.

„Pro mě je novela obrovský střet zájmů pana premiéra. Delší proplácení z veřejného rozpočtu znamená vyšší zisky ze zdravotního pojištění, čili z veřejných rozpočtů, pro soukromé firmy, kde konečným beneficientem je náš předseda vlády,“ reagovala na dotaz Radiožurnálu pirátská poslankyně a členka výboru pro zdravotnictví Olga Richterová.

Podobně to vnímá i poslanec Vlastimil Válek z TOP 09 nebo Bohuslav Svoboda z ODS. Ten navíc jako gynekolog upozorňuje na zdravotní rizika.

„Limit věkem je daný tím, že dochází k vyšší frekvenci vývojových vad, konkrétně u Downova syndromu. Ta nutnost tady není, to je otázka ekonomická.

Vyšší věky (pacientek) vyžadují zásadnější stimulaci a cena je rozdílná. A samozřejmě úspěšnost klesá,“ řekl Radiožurnálu.

Jednoznačnou podporu zřejmě návrh nebude mít ani u koaliční ČSSD. Rezervovaně se k němu staví třeba poslankyně Alena Gajdůšková: „Ten byznys do zdravotnictví nepatří vůbec, měli bychom vnímat zdravotnictví jako službu. I asistovanou reprodukci jako službu těm, kteří z nějakého důvodu děti přirozenou cestou mít nemohou.“

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ale původní požadavek na novelizaci vycházel z ministerstva práce a sociálních věcí, není tedy iniciativou resortu zdravotnictví spadajícího pod Babišovo hnutí ANO.

„Tento argument se nabízí, není ovšem validní. Doporučení o navýšení proběhlo na podzim 2017, tehdy jsem nebyl ministrem. Při vytváření novely zákona o veřejném zdravotním pojištění jsem velmi zvažoval, jestli tam tuto část nechat, právě z toho důvodu, že budeme obviňováni z nekalých úmyslů,“ řekl Vojtěch.

Marketing soukromých klinik

Narůstající věk žen, které metody asistované reprodukce vyhledávají, potvrzují i pracovníci jednotlivých klinik.

„V roce 2018 byl průměrný věk pacientek v našem centru přibližně 41 let, ve srovnání s rokem 2017 šlo o nárůst přibližně 5 let,“ přiblížil serveru iROZHLAS.cz Ondřej Šebestík z kliniky IVF Cube.

Pražské kliniky v porovnání s ostatními evidují vyšší procento zahraničních klientek, oslovená IVF Cube okolo 50 procent. „Nejčastěji z Velké Británie, Německa, Irska, Holandska a podobně,“ dodal Šebestík.

Budete mít zájem:  Stačí obrátit rentgen a vyoperují vám zdravou ledvinu

Právě cizinky také častěji využívají možnosti příjmu darovaných vajíček. Data z let 2010 až 2017 ukazují, že zatímco jejich dárkyněmi byly téměř vždy ženy se současným pobytem v České republice, příjemkyněmi naopak v naprosté většině cyklů cizinky.

Češky podle statistik průměrně darují 5000 vajíček za rok, častou motivací bývá finanční kompenzace. A zatímco věk žen pokoušejících se o dítě postupně roste, u dárkyň je to opačně.

Dlouhodobý pokles věku dárkyň podle Národního registru asistované reprodukce odráží intenzivní náborové působení center v elektronických médiích cílené podle profilu uživatelek na vhodnou věkovou skupinu.

,Hezký přivýdělek‘

Jak dokládá příběh nyní třicetileté Terezy, v oslovování dárkyň vedou soukromé kliniky – nabízí totiž řádově o dva až pět tisíc korun za odběr více než nemocniční zařízení.

Tereza odběr podstoupila před deseti lety, reprodukční byznys v Česku byl tehdy na vzestupu – ročně se odebralo zhruba 2500 vajíček. Nyní soukromé kliniky nabízejí v průměru 28 000 korun za jeden odběr.

Darování je podle mladé ženy prezentováno jako snadný zákrok. Většina případů opravdu končí bez komplikací, Tereza ale na svém příkladu vysvětluje, že je nutné zvážit všechna rizika.

„Dali mi podepsat třístránkovou smlouvu. Byla v ní kouzelná větička, že jsem byla ‚do vyčerpání poučena‘ – sestřička mi tehdy řekla, že paní doktorka mi k tomu řekne víc. Ta mi vysvětlovala spíše souvislosti s hormonální stimulací, tedy jaké změny mohu pociťovat. Že dostanu hromadu hormonů, budu mít výkyvy nálad a zmastí se mi vlasy. To nejsou důvody, proč to zrušit,“ popsala Radiožurnálu.

Prý ji uklidnilo vysvětlení lékařů, že se jedná o celkem snadnou operaci – po zákroku si ženy na hodinu odpočinou a mohou jít domů. Započala tak hormonální stimulace a následoval odběr v celkové narkóze.

„Po celkové narkóze jsem se probudila a měla obrovskou žízeň. Dostala jsem napít a ihned se pozvracela, což je mimo jiné známka vnitřního krvácení. Můj bývalý přítel věděl, že je něco špatně. Že jsem se neprobrala jako ostatní klientky, které byly malátné, ale v pohodě,“ pokračovala dárkyně. Na klinice to podle ní neřešili dostatečně.

Její stav se nelepšil, a tak ji přítel odvezl do Nemocnice na Bulovce. O pár hodin později Tereza byla znovu pod úplnou narkózou. „Přišla jsem o 1,8 litru krve. Řekli mi, že jsem měla prasklý vejcovod, při šití taky měli problém s tím, že se má tkáň trochu drolila,“ líčila.

Podobný odběr vajíček podstupuje ročně několik set žen. Komplikace sice nejsou časté, ale podle Terezy na jejich možnost soukromá klinika málo upozornila. Po domácí rekonvalescenci se tak na kliniku vrátila, místo setkání s doktory na ni ale čekal právník.

„Ukázal mi můj podpis smlouvy, že jsem byla ‚do vyčerpání poučena‘, a že po nich nemůžu nic chtít. Já bych ale bývala jen ráda, kdyby další pacientky byly informovány lépe. Řekli mi, že každá operace nese rizika, a že kdyby měli vypisovat všechna, tak by smlouva neměla tři strany, ale padesát.“

Muži jako zdroj spermií?

Zatímco kritici právě kvůli takovýmto případům reprodukční medicínu vnímají jako rychle jedoucí kolotoč za účelem zisku, odborníci připomínají její zastoupení ve společnosti.

„Je potřeba si uvědomit ty tisíce narozených dětí ročně, které by se možná bez odborné pomoci s podporou státu nenarodily.

Odhaduje se, že asi pět až sedm procent děti se rodí po IVF, dalších pět procent po léčbě neplodnosti ostatními metodami,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Jiří Doležal, vedoucí lékař kliniky IVF Arleta.

Pro některé je ale zarážející, že je opomíjen problém mužské neplodnosti. „Kompletní základní vyšetření zaměřené na odhalení příčin mužské neplodnosti bylo v roce 2016 podle Ústavu zdravotnických informací a statistik pojišťovnami vykázáno pouze v 77 případech, přitom bylo provedeno 15 900 cyklů asistované reprodukce z důvodu patologického spermiogramu,“ upozorňuje poslankyně Richterová.

Naráží tak na možnou uzavřenost soukromých klinik, které se spíše než na příčinu neplodnosti orientují na řešení na straně ženy.

„Výjimečně se stane, že k andrologickému vyšetření přijde pacient na doporučení gynekologa partnerky před asistovanou reprodukcí.

Častěji doporučí pacienta gynekolog až tehdy, když už jsou možnosti IVF vyčerpány, ačkoli u poruch mužské plodnosti by měl být postup právě opačný,“ přibližuje pro iROZHLAS.

cz Vladimír Kubíček, předseda České andrologické společnosti, která se věnuje léčbě mužské neplodnosti.

Pracoviště asistované reprodukce přirovnává k uzavřenému světu, který sám sebe utvrzuje ve správnosti svého počínání. „Je to problém narůstající s narůstajícím počtem pracovišť reprodukční medicíny. Na počátku 90.

let jsme měli větší poměr pacientů s poruchami plodnosti, kteří navštívili andrologické pracoviště před pokusem o IVF než po, protože asistovaná reprodukce nebyla tak dostupná. Nyní je tomu právě naopak,“ vysvětluje.

Podle něj asistovaná reprodukce nevnímá muže jako nemocného člověka, který mnohdy potřebuje dlouhodobou až celoživotní medicínskou péči, ale jako zdroj spermií.

„Léčba mužů s poruchami plodnosti má být vedena s cílem obnovit fyziologické možnosti fertility, a teprve pokud to není možné, tak přispět k úspěchu asistované reprodukce.

Liší se v tom, že musí být individuální, není možné muže ošetřovat systémem běžící pás – kompletační linka, který je zaveden v oblasti IVF,“ uzavírá.

Vůbec poprvé se letos průměrný věk ženy plánující děti přehoupl přes třicítku. Ukazují to data z center asistované reprodukce. Budoucí rodiče dávají přednost cestování a kariéře.

Zdravotnická skupina FutureLife dál rozšiřuje aktivity v oboru umělého oplodnění. Ta spadá do svěřenských fondů premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše.

Britka Louise Brownová byla prvním dítětem, které přišlo na svět díky umělému oplodnění. Během uplynulých 40 let ji následovaly miliony dalších.

Babišovy děti: premiér chce v Česku početnější rodiny. I tady je ve střetu zájmů — HlídacíPes.org

Věk žen, které budou mít nárok na tři až čtyři cykly umělého oplodnění hrazené z veřejných rozpočtů, se má prodloužit o rok – nárok budou mít nově ženy až do dosažení 40 let věku. Už vloni zdravotní pojišťovny výrazně zvýšily platby za tyto cykly. Lídrem v oboru reprodukční medicíny jsou v Česku firmy Andreje Babiše.

I tyto chystané změny v úhradách ze zdravotního pojištění, které jinak vítá odborná veřejnost i pacientky, potvrzují, v jakém střetu zájmů se Andrej Babiš v roli premiéra a zároveň majitele (jediného beneficienta jím založených svěřenských fondů) firem závislých na státní regulaci nachází.

V soutěži tuzemských politických projevů pronesených na konci a začátku roku zaujal Andrej Babiš tezí, že „čím víc dětí budeme mít, tím líp se budeme mít“. „Nechceme, aby náš národ vymíral. Naše budoucnost závisí na našich dětech,“ řekl mimo jiné Babiš.

V září loňského roku se také zúčastnil demografického summitu pořádaného maďarskou vládou v Budapešti. Tam prohlásil, že „dobrý stát se pozná podle toho, že se jeho populace zvyšuje a tento růst není nahrazen migrací ze zahraničí“.

Jakkoli je docela dobře možné, že Babišovi skutečně leží na srdci demografická situace v Česku, jeho projevy na téma „mějte více dětí“ přirozeně vedou k reakcím, že na rození dětí a rozvoji a podpoře reprodukční medicíny v Česku, je sám Babiš finančně zainteresován.

Babišovy děti ze zkumavky

Prostřednictvím Hartenberg Holding, respektive společnosti SynBiol (vložené do svěřenského fondu AB Private Trust I, kde je Babiš jedinou obmyšlenou osobou) od roku 2014, kdy již byl v politice jako ministr financí, vlastní zdravotnickou skupinu FutureLife a s ní i řadu zavedených reprodukčních klinik.

V Česku je tato skupina jedničkou, v oboru má takřka poloviční podíl. Úspěšně působí i v zahraničí, v sedmi evropských zemích (mimo jiné na Slovensku, v Polsku, v Irsku či v Británii). Celkem má – podle vlastních údajů Hartenbergu – 29 klinik poskytujících více než 29 tisíc léčebných cyklů ročně.

Podle Hospodářských novin dosáhly nekonsolidované tržby celé skupiny za rok 2018 celkem 3,1 miliardy korun, v porovnání s rokem 2017 stouply o 12 procent.

I v roce 2019 skupina v oboru posilovala. Například v červnu 2019 společnost Repromed koupila 75% podíl ve  společnosti Baby Scan Limited. O měsíc později FutureLife koupila 70 % ve společnosti Clinica Medicala Gynera.

„Stěžejními jsou pro skupinu SynBiol obory reprodukční medicíny (tj. služby v oblasti léčby neplodnosti) či gastroenterologie (kam spadá mj. léčba onemocnění zažívacího traktu),“ stojí v poslední dostupné výroční zprávě skupiny SynBiol za rok 2018.

Umělé oplodnění patří k nejvýdělečnějším oborům současné medicíny. Český trh v tomto směru dlouhodobě roste. Podle expertů trpí problémy s početím přibližně každý pátý až sedmý pár. 

Z poslední výroční zprávy SynBiolu plyne i to, že jen tržby z prodeje služeb v oboru zdravotní péče činily v roce 2018 v Česku 2,17 miliardy korun; o rok dříve to bylo 1,8 miliardy.

Ne všechny tyto peníze pocházejí z veřejných rozpočtů; řádově jdou z veřejného pojištění na všechny reprodukční kliniky v ČR vyšší stovky milionů korun ročně.

Jak ve svém newsletteru připomněl novinář David Klimeš, nyní je v meziresortním připomínkovém řízení (uzavřeno má být 20.

 ledna) návrh Ministerstva zdravotnictví (v čele s ministrem Adamem Vojtěchem za hnutí ANO), který o rok posune věk žen, kterým budou zdravotnické pojišťovny hradit tři cykly umělého oplodnění.

Budete mít zájem:  Pět hodin tělocviku týdně? O tom neuvažujeme, říká ministerstvo školství

  A více pacientek v rámci stanovených zdravotnických úhrad logicky znamená i nové a vyšší příjmy.

40 let a nula dní

Je prakticky jisté, že návrh na změnu projde. Aktuálně má na úhradu umělého oplodnění (takzvaně ze zkumavky, formou IVF – in vitro fertilizace) z prostředků veřejného zdravotního pojištění jen žena do dne svých 39. narozenin. Pracovní skupina Ministerstva zdravotnictví pro reprodukční medicínu navrhla, i s odkazem na odborné studie, navýšení věku „na 40 let a 0 dní“.

Důvodová zpráva novely zákona o veřejném zdravotním pojištění odhaduje, že možnost díky tomu využije 800 nových pacientek ve věku 39 – 40 let.

„Úhrada z veřejného zdravotního pojištění za celý dokončený cyklus činí cca 40 tisíc Kč. Pokud by všechny dokončily celý cyklus (což se v žádném případě nestane), dostaneme se k celkové výši úhrady z veřejného zdravotního pojištění cca 32 milionů Kč.

Toto číslo však patrně bude ještě nižší vzhledem k tomu, že mnohé z nich nebudou čerpat tuto péči jako hrazenou. Lze tedy očekávat maximální náklady systému veřejného zdravotního pojištění v řádu nižších desítek milionů Kč.,“ čteme v důvodové zprávě.

Každá nová pacientka (či pár) znamená pro kliniky i další vedlejší příjmy za různé terapie a doplňková vyšetření. V případě, že žádný ze tří či čtyř (u mladších pacientek) pokusů není úspěšný, si další cykly platí zájemkyně samy. Výjimkou není i deset a více pokusů.

Zároveň je zde i prostor pro další zvyšování věku klientek. „Věk pro provedení IVF jako hrazeného z veřejného zdravotního pojištění je v České republice jeden z nejnižších v rámci EU,” uvádí důvodová zpráva.

Vyloučeno do budoucna není ani další navýšení počtu proplácených cyklů – v západní Evropě pojišťovny běžně proplácejí až šest pokusů. V Česku se nyní „ze zkumavky“ narodí zhruba čtyři procenta dětí, což odpovídá asi 4500 novorozencům ročně. 

Demografie a střet zájmů 

Výhodou pro tuzemský byznys v oboru je i to, že láká západní klientelu. Reprodukční medicína je zde na vysoké úrovni, ve srovnání se Západem je zároveň levnější a výhodou je i to, že české legislativní prostředí je liberálnější.

Například v Německu není možné umělé oplodnění s darovanými vajíčky nebo využití spermií anonymních dárců. V Česku podobný poslanecký návrh v roce 2015 neprošel. 

Jak už dříve upozornil Deník Referendum, bez zajímavosti není ani to, že nejnavštěvovanější server zabývající se danou problematikou, diskusemi a výměnou zkušeností právě i s umělým oplodněním – eMimino – patří vydavatelství Mafra. Server do portfolia přibyl jen měsíc před tím, než Babiš získal první kliniky reprodukční medicíny.

Už v průběhu roku 2019 se také zvýšily platby od pojišťoven za cykly umělého oplodnění. Téměř dvacet let zůstávala platba beze změny, zhruba ve výši 26 tisíc korun, vloni se částka zvýšila asi o třetinu. Nově pojišťovny proplácejí i darování vajíček a spermií.

To vše může přispět k tomu, že se v Česku skutečně bude zvyšovat počet narozených dětí u žen, které nemohou otěhotnět přirozeným způsobem – bez ohledu na to, kdo je zrovna premiér.

Nic to však nemění na tom, že jde zároveň o zákony vyhovující byznysovým zájmům Andreje Babiše. A prosazuje je a přijímá – vláda Andreje Babiše.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu…Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

Asistovaná reprodukce je dostupnější a častější. Přispívá k tomu ale stále vyšší věk prvorodiček

V České republice se podle posledních statistik potýká s neplodností 20 až 25 % párů. Na odborníka by se přitom měly obrátit, pokud se jim ani po jednom roce snažení nedaří dítě počít. Při vhodné a včasné léčbě dnes totiž dokáží specialisté pomoci až v 95 procentech případů.

Od roku 2007 se počet umělých oplodnění zdvojnásobil, v důsledku toho dochází i k rychlému nárůstu IVF center v Česku.

Detailní statistiky o tom, v jakých případech a s jakou úspěšností se ženy (ale i muži) obracejí na odborníky, ukazují unikátní výstupy Národního registru asistované reprodukce z let 2007 až 2014, ze kterých čerpala i statistika projektu Česko v datech.

Více cyklů, více klinik

Jak zní tedy řeč čísel v případě řešení problému neplodnosti? Zatímco ještě v roce 2007 proběhlo zhruba 17 tisíc cyklů asistované reprodukce (AR) s cílem otěhotnět (kromě nich existují ještě IVF cykly s cílem uskladnění vajíček a jejich použití v budoucnu), v roce 2014 jich bylo už přes 30 tisíc.

V Česku také stoupá počet center, která se asistovanou reprodukcí zabývají: Zatímco před patnácti lety jich bylo 26, v roce 2014 se metodám AR věnovalo už 42 klinik. Za tímto nárůstem se skrývá jednak větší poptávka, jednak také fakt, že jejich zakládání či akvizice představují zajímavou investiční příležitost.

Právě Česká republika se totiž s ohledem na vysokou kvalitu poskytované péče může v celoevropském kontextu pyšnit skvělým renomé.

„V uplynulých letech jsme v oboru asistované reprodukce byli svědky rozsáhlé akviziční vlny. Mimořádný zájem o obor přičítáme zejména velmi slušné výnosnosti tohoto typu zdravotnických zařízení a dalšímu růstovému potenciálu taženému zejména pokračujícím přílivem zahraniční klientely. V atraktivnosti pro tzv.

„medicínské turisty“ se totiž Česko řadí k absolutní špičce.

To je dáno nejen vysokým, v podstatě „západním“ standardem služeb, ovšem poskytovaných za „východní“ ceny, ale v oblasti IVF i příznivou liberální legislativou,„ komentuje Miroslav Svoboda, vedoucí partner oddělení finančního poradenství společnosti Deloitte.

Nárůst zájmu o metody AR lze podle MUDr. Miloše Čekala z pražského Centra reprodukční medicíny GEST vysvětlit jako důsledek několika okolností: „Metody asistované reprodukce vstoupily do širšího povědomí veřejnosti a jsou dnes mnohem dostupnější, jak je ostatně vidět i na množství lékařských zařízení, která se jim věnují.

V České republice k tomu pozitivně přispívá i společenské naladění: Téma není mezi veřejností stigmatizováno, takže se lidé nestydí o svých potížích mluvit nebo vyhledat lékaře.

Za zmínku ovšem stojí i vzrůstající věk prvorodiček, tedy žen, které početí z různých důvodů odkládají, a pak se mohou při otěhotnění setkat s potížemi,“ vysvětluje Čekal.

Poznámka: Cyklus je jednotkou sledovanou v Národním registru asistované reprodukce. jde o proces sledování a/ nebo léčby směřující k otěhotnění ženy, většinou v období od jedné menstruace do té příští.

V případě použití asistované reprodukce k uskladnění vajíček a jejich použití v budoucnu, nebo k darování vajíček, je cyklus definován analogicky, nicméně končí zmražením či jejich darováním.

Jeho efektivita co se týče otěhotnění nemůže být hodnocena. (ÚZIS, 2015)

Roste věk prvorodiček

„Na základě analýzy dat z NRAR jsme zjistili, že průměrný věk, ve kterém mají ženy své první dítě, vzrostl od roku 1989 o více než 5 let. Momentálně se pohybujeme na hranici 28 let.

K největšímu „zestárnutí” došlo v období mezi lety 1993-2008, průměrný věk prvorodiček se zvyšoval o více než 4 měsíce za každý rok,” objasňuje Zuzana Lhotáková, Marketing Manager SAS Institute.

Tento trend již není tak razantní, ovšem předpoklad, že ženy zakládání rodiny ještě oddalují, nejspíš platí.

„Do budoucna se nebude jednat o tak dramatický nárůst, ale některé studie už dnes uvádějí, že první děti se dnes čím dál častěji rodí ženám starším 30 let.

Jiné zdroje jsou trochu optimističtější a uvádějí věk kolem 29 let, ovšem i tak se ze zdravotního hlediska nejedná o optimum,“ komentuje situaci MUDr. Miloš Čekal.

Věk je důležitým faktorem

Nejvyšší zájem o asistovanou reprodukci mají v současnosti ženy mezi 30. a 39. rokem života, které také podstupují nejvíce cyklů. K razantnímu propadu zájmu o IVF cykly pak u žen dochází mezi 39. a 40. rokem – tu má zčásti na svědomí hranice pro úhradu zdravotními pojišťovnami. Žena po uplynutí 39. roku života si totiž léčbu musí hradit sama v plném rozsahu.

Věk je při AR velmi důležitým faktorem. Kromě toho, že ji starší ženy musejí častěji vyhledávat, efektivita jejích metod se právě s věkem snižuje. Úspěšnost cyklů se sice meziročně zvyšuje, nicméně stále je výraznější u mladších pacientek. Pravděpodobnost, že dojde k početí, je na jeden IVF/PDG cyklus následující: Žena do 34 let – 23,5 % Žena 35-39 let – 16,8 % Žena nad 40 let – 5,6 %

Dodejme ještě konkrétní počty novorozenců: V roce 2014 se v Česku narodilo po IVF celkem 2 607 dětí, z toho 1 638 matkám do 34 let věku, 857 matkám ve věku 35-39 let a 112 dětí matkám starším.

Neplodnost jako civilizační choroba?

„V posledních letech pozorujeme, že odborná i laická veřejnost začíná vnímat neplodnost jako civilizační chorobu, která je přímo spjata s moderním životním stylem a odsouváním plánovaného mateřství na pozdější věk.

Zároveň je však léčba tohoto onemocnění včetně provedení asistované reprodukce příkladem toho, že čeští pacienti jsou ochotni vynakládat nemalé finanční prostředky, protože zdravotní pojišťovny rozhodně nehradí vše, co je s těmito procedurami spojené,“ říká Filip Vrubel, právník v Ambruz & Dark Deloitte Legal, který se věnuje zdravotnictví a dodává, že „páry, které mají problém počít dítě, jsou dopředu připraveny vynaložit desítky tisíc korun za doplatky na potřebné léky a laboratorní vyšetření. Tento fakt, spolu se stále rostoucím počtem prováděných výkonů, dělají z umělého oplodnění perspektivní byznys a to i vzhledem k tomu, že se často jedná o ekonomicky nadprůměrně (nebo dobře) situované páry.“

Investice do budoucnosti

Zatímco motivace k odsouvání mateřství může být zčásti ekonomická, jeho důsledky mohou mít také ekonomický rozměr. Jakou investici si tedy může vyžádat jeden cyklus AR? „Každý případ je specifický, ale dá se říci, že průměrný doplatek nad rámec zdravotního pojištění se pohybuje okolo 30 tisíc.

Výši nákladů ovlivňuje výběr použitých léků a konkrétních laboratorních metod. Zde je možné ušetřit, ale na druhé straně i snížit úspěšnost léčby.

Přijde-li na kliniku žena, řekněme, do 35 let, využije všechny nabízené metody, může se její šance na otěhotnění v rámci jednoho cyklu rovnat až 40 procentům,” uvádí k problematice nákladů Miloš Čekal z Centra reprodukční medicíny GEST.

„Data, která studie uvádí, se týkají jen českých klientů. K nim je ovšem potřeba připočíst ještě minimálně jednou tolik klientů ze zahraničí. Česká republika je v tomto ohledu mimořádně atraktivní destinací – máme špičkové odborné zázemí a služby jsou u nás ve srovnání se zahraničím o něco levnější,“ doplňuje Čekal důvody, které vedou k vytíženosti klinik.

Zdroj: Národní registr asistované reprodukce

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *