Reyův syndrom

Víte, co je Reyův syndrom? Toto vzácné a nebezpečné onemocnění ohrožuje ty nejslabší a nejzranitelnější – děti. Jak poznáte jeho příznaky a jak můžete předejít této vážné diagnóze u svého dítěte?

Co je Reyův syndrom?

Reyův syndrom je závažné onemocnění, které se vyskytuje u dětí. Projevuje se jako poškození orgánů, zejména mozku a jater. Označuje se také jako hepatocerebrální syndrom.

U dětí, které mají Reyův syndrom, dochází i k hypoglykémii, což znamená, že mají nízkou hladinu krevního cukru. Často se objevuje vrozená metabolická porucha. Reyův syndrom je nevyléčitelná nemoc, která obvykle vede ke smrti.

Dochází k těžkému zánětu mozku a jater, což se projevuje otokem mozku a zvětšením a tvrdnutím jater, ve kterých se ukládá tuk. Někdy bývají napadeny také ledviny.

Případy onemocnění zvaného Reyův syndrom však bývají vzácné. Dospělí touto nemocí obvykle netrpí vůbec, týká se pouze dětí a objevuje se opravdu zřídka, přesto je potřeba věnovat náležitou pozornost prevenci.

Reyův syndrom: Příznaky bývají náhlé po zdánlivém klidu

Jak poznat, že má dítě Reův syndrom? Nejvíce ohrožení jsou novorozenci a kojenci, kteří ještě nemají plně adaptovaná játra a mozek, jež nedokáží prozatím fungovat na 100 %.

Příznaky Reyova syndromu se mohou vyskytnout náhle po delším období klidu od proběhlé virózy, a to jako zvracení, delirium a křeče. Zvyšuje se nitrolebeční tlak a dítě se může dostat do kómatu. Příznaky Reyova syndromu zaznamenáte obvykle do 14 dnů.

V první fázi se může u dítěte objevit velká únava, zvracení, podrážděnost nebo mdloby, v druhé fázi už může dojít ke křečím, změnám psychiky a kómatu.

Pokud se příznaky onemocnění podchytí včas, s podpůrnou léčbou může dojít ke stabilizaci zdravotního stavu dítěte, ke zpomalení postupu příznaků a k prodloužení jeho života.

Obzvláště pozor je třeba dávat u dětí, pokud se Reyův syndrom objevil již v minulosti v jejich rodině.

I když může toto onemocnění přijít jako blesk z čistého nebe, ve většině případů za ním stojí kyselina acetylsalicylová – obyčejný aspirin podaný dítěti při probíhajícím virovém onemocnění.

Reyův syndrom: Aspirin jako tichý zabiják dětí?

Příčiny Reyova syndromu obvykle spočívají v podávání kyseliny acetylsalicylové dětem. Některé případy však mohou být vrozené. V 70. letech 20. století se také začaly objevovat potvrzené případy Reyova syndromu, jehož příčinou byla otrava aflatoxiny z kontaminovaného kojeneckého mléka.

Nejčastější příčinou Reyova syndromu však bývá lék, který obsahuje kyselinu acetylsalicylovou a který byl od roku 1899 pojmenován jako Aspirin. Dnes se tento lék prodává pod různými názvy jako analgetikum, antipyretikum i antirevmatikum.

Aspirin má protizánětlivé účinky, snižuje horečku a pomáhá od bolesti svalů a kloubů.

Kyselina acetylsalicylová se dříve získávala z kůry vrby bílé, dnes se vyrábí synteticky.

Důležité je však to, že aspirin se pod různými názvy využívá výhradně k léčení dospělých, protože u dětí může způsobit závažné onemocnění Reyův syndrom.

Dětem se tedy může podávat až od 15 let, těhotné a kojící ženy by se měly aspirinu obloukem vyhnout. Aspirin na horečku působí skvěle, pomáhá i od bolestí, má protisrážlivý účinek, proto se používá také při infarktu myokardu.

Nežádoucí účinky aspirinu: Potížím se dá předejít

Podávání kyseliny acetylsalicylové je však spojeno i s mnoha nežádoucími účinky. Aspirin může způsobovat nebo zhoršovat žaludeční vředy a krvácení do žaludku, u žen zvyšuje intenzitu menstruačního krvácení.

Může také vyvolat vážné potíže s ledvinami, způsobit například alergickou reakci a astmatický záchvat, dále zvonění v uších, závratě a bolesti hlavy.

Aspirin se rovněž nesmí podávat současně s mnoha léky, proto jeho užívání rozhodně patří do režie ošetřujícího lékaře.

Pokud nebudete léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové podávat dětem, určitě tím významně snížíte riziko onemocnění vašeho dítěte, které se tak zcela vyhne vzácné diagnóze Reyův syndrom. Existuje spousta jiných způsobů, jak srazit horečku u dětí. Na aspirin zkrátka úplně zapomeňte a nemusíte se vážného onemocnění vašeho dítěte obávat.

Plodné dny, těhotenský test, příznaky těhotenství, Postinor

Aspergerův syndrom, introvert, Tourettův syndrom, růstový spurt

Vigantol, seborea, fenylketonurie, neštovice, salmonela, šestá nemoc, roupy, laryngitida, molusky, meningitida, toxoplazmoza

Dušená mrkev, banánové lívance, krupicová kaše, pohanka, cuketová polévka

Jedná se o závažné onemocnění, vyskytující se nejčastěji u dětí (dětského věku), ale může postihnout i jedince dospělého. Tento syndrom způsobuje závažné poškození více orgánů (tzv. multiorgánové onemocnění). Nejčastěji je postižen mozek a játra. Obvykle je přítomna také metabolická porucha (porucha vnitřního prostředí organismu).

Reyův syndrom je důležité včas rozpoznat, jelikož se v dramatických případech může jednat o smrtelné onemocnění. Syndrom však není příliš častý, postihuje zhruba jen jednoho jedince z milionu.

Příčinami syndromu se vědci a lékaři zabývali již od jeho objevení australským patologem R. Douglasem Reyem v roce1963. Bohužel příčina nebyla dosud objasněna.

Mnoho vědeckých článků naznačuje souvislost mezi syndromem a užíváním Aspirinu, Acylpyrinu, Anopyrinu aj. (resp. kyseliny acetylsalicylové), ale studie nebyly prokázány.

Je to však důvod, proč není již dětem podáván při horečnatých infekcích.

Rizikové faktory

prodělaná těžká viróza (příušnice, zarděnky, obrna, opar)

léčba kyselinou acetylsalicylovou
genetická predispozice
onemocnění jater, ledvin, srdce

prodělaný edém (otok) mozku

Příznaky

Těžší průběh virového onemocnění (dlouhá léčba, přetrvávající příznaky i 14 dní po infekci)

První fáze:

únava
mdloby, závratě
nevolnost

zvracení
zvýšení tělesné teploty
zvýšené pocení

Druhá fáze:

edém mozku
poruchy s dechem

křeče
poruchy vědomí – až kóma
těžké průjmy

svalová slabost
poškozená játra (tvrdnutí)
poruchy srážlivosti krve

hypoglykemie (snížená hladina cukru v krvi)
bolesti břicha

Diagnostika

Včasná diagnostika je v tomto případě rozhodující podmínkou pro úspěšnou léčbu. Při včasné diagnostice je šance na uzdravení až devadesáti procentní. Pro posouzení rozsahu poškození se provádí psychologické a někdy také psychiatrické testy. Diagnostika je o to složitější, že je nízké povědomí jak u laické veřejnosti, tak bohužel i odborné.

Syndrom je často zaměňován se zápalem mozkových blan (meningitidou), zánětem mozku (encefalitidou), cukrovkou nebo otravou. Výjimkou není ani záměna s duševním onemocněním či užitím drog. Diagnóza je nejčastěji provedena pomocí pozorování příznaků. Otok mozku je diagnostikován pomocí CT vyšetření.

Léčba Reyova syndromu

Medicína nemá na toto onemocnění dosud žádný lék. Léčba probíhá na jednotkách intenzivní péče pod neustálým dohledem.

Podávají se kortikoidy (léky tlumící zánět), antipyretika (léky na snížení teploty), strava je podávána nitrožilně, aby byla zajištěna adekvátní výživa. Další kroky léčby směřují dle celkového stavu.

Používají se dýchací přístroje, podává se inzulin, dialýza („umělá ledvina“) při selhávání ledvin a jiné.

Neexistuje adekvátní prevence proti tomuto onemocnění. Důležitým pravidlem však je, nepodávat dětem při horečkách léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové (doporučuje se podávat Paralen s účinnou látkou paracetamol). Aspirin je přísně zakázaný pro děti do 12 let.

Budete mít zájem: Léčba Dětí S Adhd A Add?

Autor: Klára Šedová

Kawasakiho nemoc

Kawasakiho nemoc (také se používá označení mukokutánní syndrom mízních uzlin) je vzácné, akutně vznikající horečnaté onemocnění, které se řadí do skupiny chorob nazývaných vaskulitidy (vaskulitidy jsou zánětlivá onemocnění krevních cév, způsobená nenormální reakcí imunitního systému).

Kawasakiho nemoc byla pojmenována podle japonského lékaře Tomisaku Kawasakiho, který onemocnění poprvé popsal.

Jedná se o onemocnění neznámého původu, které postihuje zánětem v různých tělesných orgánech především malé a středně velké tepny, u kterých se postupně poškozením jejich stěny vytvoří aneurysmata (výdutě).

Příčiny/rizikové faktory

Chorobopis
Rozpoznání/vyšetření
Léčba

Komentáře

Kawasakiho nemoc postihuje především malé děti do věku 5 let (nevyskytuje se u dětí mladších 4 měsíců a starších 6 let). Toto onemocnění se vyskytuje po celém světě, v České republice je její výskyt jen velice ojedinělý.

Obě pohlaví bývají postižena přibližně stejně často, vrchol výskytu bývá ve 2 letech věku. Onemocnění dospělých je velmi raritní. Vlastní příčina vzniku onemocnění Kawasakiho nemocí nebyla dosud přesně objasněna. Zřejmě se jedná o vrozený genetický předpoklad jedince v kombinaci s proděláním nějaké virové nebo bakteriální infekce.

Tato původní infekce u citlivých jedinců asi spustí nepřiměřeně velkou imunitní reakci, která způsobí zánět a poškození krevních cév. V průběhu Kawasakiho nemoci se v těle nemocného tvoří protilátky, které napadají vlastní buňky (buňky krevních cév). Přesněji pak protilátky napadají vnitřní výstelku krevních cév tzv. endotel.

Dochází tak k zánětu malých a středně velkých cév tepenného typu, zánět cév se nazývá vaskulitida. Bohužel bývají velmi často postiženy také koronární tepny vyživující srdce. Dochází postupně k poškození cévní stěny, která se stává méně pevná a tvoří se výdutě (aneurysmata).

Mechanizmem choroby je tedy poškození krevních cév agresivní reakcí imunitního systému vůči vlastním tkáním nemocného.

V počátečním stádiu se onemocnění Kawasakiho nemocí projevuje u pacienta zpravidla náhlým nástupem vysoké horečky (i nad 40 stupňů Celsia), dále zánětem spojivek v obou očích, zvětšením krčních lymfatických uzlin, kožní vyrážkou a zarudnutím kůže kdekoliv po celém těle, zarudnutím sliznice úst a jazyka (typický je nález tzv.

malinového jazyka), suchými, červenými popraskanými rty a dále otoky končetin a bolestmi kloubů. A v řadě případů dochází u pacientů v pozdějším stádiu Kawasakiho nemoci k odlupování kůže na ploskách nohou a na dlaních. Na nehtech se u těchto nemocných objevují příčné bílé linie ( tzv. Beauovy linie ).

Dále se u postiženého dítěte mohou objevit bolesti břicha, průjmy a zvracení a také celková únava.

Naštěstí onemocnění Kawasakiho nemocí většinou probíhá nekomplikovaně a vhodnou léčbou je možno stav pacienta upravit tak, že dojde v průběhu 6 až 8 týdnů k jeho úplnému uzdravení bez vzniku jakýchkoliv trvalých následků. Ovšem v malém procentu případů se ale mohou vyskytnout komplikace, které ohrozí i život pacienta.

Protože je stěna postižené krevní tepny oslabena zánětem, může docházet ke vzniku výdutí ( tj. aneurysmat ) jejich stěny. Výdutě pak hrozí rizikem, že v nich vznikne trombus (tj. krevní sraženina), který se následně může utrhnout a být krevním proudem zanesen do jiné tepny a ucpat ji. Dochází k tzv. embolizaci. Za překážkou pak dojde k nedokrvení (tzv.

ischemii) a následně k odumření tkáně. Navíc aneurysmata jsou oslabená místa cévní stěny a mohou tedy prasknout. To v případě koronárních tepen (tj. tepen zásobujících srdce), které bývají u Kawasakiho choroby postiženy zánětem často, je velice vážné a může to být příčinou náhlé smrti. Velmi vážnou komplikací je vznik infarktu myokardu, kdy jsou koronární cévy ucpány trombem.

Postižení srdce se u nemocného zpočátku projevuje jako vznik šelestu, poruchy srdečního rytmu, v některých případech se objevují změny na EKG nebo při ultrazvukovém vyšetření srdce. Typická je také tachykardie (tedy zrychlení srdečního rytmu) nebo oslabené srdeční ozvy. Možnou smrtelnou komplikací je také vývoj perikarditidy (tj. zánětu srdečního obalu) nebo myokarditidy (tj.

zánětu samotného srdečního svalu). Srdce pak nesprávně funguje a může dojít i k jeho zástavě.

Stanovit správnou diagnózu postižení pacienta Kawasakiho nemocí nebývá jednoduché. Klinické příznaky této nemoci mohou napodobovat jiná a mnohem častější onemocnění (jako jsou například spála, spalničky, zarděnky, jakákoliv běžná viróza při nachlazení, revmatoidní artritidu a podobně).

Vysoké horečky bývají u dětí poměrně časté při jakékoliv infekční chorobě. Diagnóza této nemoci se stanoví v naprosté většině případů zpravidla až po vyloučení všech ostatních možných příčin.

Určení správné diagnózy mohou napomoci jednak především pečlivé fyzikální vyšetření pacienta lékařem, dále pak vyšetření moči, krve, EKG nebo ultrazvukové vyšetření srdce a břicha.

Velmi časté při onemocnění Kawasakiho nemocí bývají u pacienta zvýšené ukazatele zánětlivé reakce v těle, jako je zvýšení sedimentace nebo vysoká hodnota CRP (tedy tzv. C reaktivního proteinu) s vyšším počtem bílých krvinek a krevních destiček.

Návrat těchto zvýšených hodnot ukazatelů zánětlivé reakce k normálním hodnotám může trvat i několik týdnů.

Diagnóza se stanovuje na základě přítomnosti určitých diagnostických kritérií, která zahrnují přítomnost charakteristických klinických projevů (tedy přítomnost takových příznaků jako jsou horečka, rudé, suché, popraskané rty, malinový jazyk, zánět spojivek, odlupování kůže, zvětšení uzlin na krku, zarudlá kůže, kožní vyrážka na trupu a břiše a podobně).

Při výskytu těchto charakteristických příznaků a vyloučení jejich jiné příčiny je třeba na postižení pacienta Kawasakiho chorobou myslet. Ovšem je třeba zdůraznit, že doposud neexistují žádná přesná laboratorní vyšetření, která by diagnózu Kawasakiho nemoci jednoznačně potvrdila.

Pacient postižený Kawasakiho nemocí by měl být hospitalizován v nemocnici a léčen na nemocničním lůžku (většinou ve speciálních pediatrických centrech). Základem je časné stanovení diagnózy a urychlené zahájení léčby.

Léčbou je třeba předejít vzniku tepenných výdutí a dalšímu poškození cév a tělesných orgánů trvalého charakteru.

Při léčení se využívá především nitrožilní podávání imunoglobulinů (imunoglobuliny jsou protilátky, které se normálně v lidském organizmu vyskytují) ve formě infuzí.

Snahou je ovlivnit imunitní obranný systém nemocného tak, aby zmírnil sebepoškozovací reakce (tedy, aby co nejméně poškodil krevní cévy vlastního těla). Dále se používají salicyláty, což jsou léky ze skupiny nesteroidních antiflogistik (tedy ze skupiny protizánětlivých léků).

Budete mít zájem: Jak se zbavit opálení na obličeji? zkuste tyto domácí metody

U dětí by se normálně přípravky s obsahem salicylátů v žádném případě neměly podávat, protože se obáváme vzniku tzv. Reyova syndromu (jedná se o život ohrožující stav, který může skončit bez léčby i smrtí dítěte). Ale v případě onemocnění Kawasakiho nemocí byl prokázán i u dětí jednoznačně prospěšný účinek podávání salicylátů v léčbě.

Další možností léčby Kawasakiho nemoci je podávání hormonálních léků ze skupiny kortikosteroidů, které mají protizánětlivý účinek.

Podávání nesteroidních protizánětlivých léků ve vyšších dávkách může způsobit zažívací obtíže nebo v horších případech krvácení do žaludku, tomu je ale možné předejít preventivním podáváním blokátorů vodíkové pumpy. Tyto léky zablokují tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku po dobu užívání nesteroidních protizánětlivých léků.

Podávání steroidů pak může vyvolat zvýšené ukládání vody v těle. Je to ale dočasné a po vysazení léků se vše vrátí k normálu. Léčba pacienta trpícího Kawasakiho nemocí trvá v průměru 14 dní, může ale trvat až několik týdnů podle závažnosti stavu.

U většiny nemocných je jejich prognóza velmi dobrá, dochází k plnému uzdravení bez pozdějších následků.

V případě vzniku aneuryzmat na cévách pak vše záleží na jejich velikosti, umístění a tomu, zda dochází k jizvením nebo krevním sraženinám, které by je mohly ucpat a zastavit přítok krve do srdce.

Těmto pacientům by pak v budoucnu mohl hrozit vznik infarktu myokardu. Dle stavu pacienta je tedy v některých případech nutná další dlouhodobá léčba srdce a v horších případech dokonce i operace srdce.

Při určení prognózy je důležitým znakem rozsah postižení věnčitých cév ( tedy cév zásobujících srdce krví ). Až v 50 procentech vzniklé cévní výdutě (tj. aneuryzmata) spontánně ustoupí a při vhodné léčbě je úmrtnost na Kawasakiho chorobu asi pouze 0,5 procentní.

Steatóza jater: příznaky, léčba (ztukovatění jater)

Jaterní steatóza je nejčastější metabolickou poruchou jater, což
znamená, že v jaterní tkáni dochází ke změnám normálních
biologických pochodů.

Postihuje zejména dospělé ve středním věku a výše, ale může
postihnout i děti.

Mezi nejčastější příčiny steatózy se řadí
alkoholismus, zvýšený přívod živin –
obezita, porušený metabolismus tuků (lipidů) –
hyperlipoproteinémie (sem patří i onemocnění známé pod termínem
hypercholesterolemie – tedy zvýšený cholesterol), cukrovka (diabetes
mellitus), malabsorpční syndromy (porucha vstřebávání živin, např. po
resekcích střev – odejmutí části střeva), špatná výživa
(malnutrice) – zejména pak nedostatek bílkovin v potravě, některé léky
(tetracykliny, kortikoidy, salicyláty, valproát) a v některých případech
se příčinu nepodaří odhalit.

V civilizovaných zemích je hlavní příčinou nadměrný přísun
potravy. Ke ztukovatění jater dochází především díky poruše tří
pochodů.

Těmi je nadměrný přívod tuků (lipidů),
mastných kyselin a sacharidů do jater, porucha výdeje
triacylglycerolu (forma tuku v krvi) z jaterních buněk do krevního oběhu
či zvýšená tvorba tukových substancí v játrech.

Nejčastěji je problém ve zvýšeném příjmu energetických substrátů
v potravě, tedy přejídání a nevhodné složení stravy. Velmi často
onemocní lidé, u nichž se později projeví cukrovka (diabetes
mellitus).

Nemocní nemívají obvykle žádné potíže. Častěji se jedná
o náhodný nález v rámci předoperační přípravy nebo
sledování pro jiné onemocnění apod.

Pokud už se nějaké potíže objeví,
souvisejí obvykle se zvětšením jater a zvýšením jejich hmotnosti
(hmotnost jater se může zvýšit až 4×) .

Takový nemocný si pak stěžuje
na tlak v břiše, pocity plnosti, únavnost, sníženou výkonnost,
střídání zácpy a průjmu.

V těžších případech (např. u akutní steatózy u alkoholiků,
v těhotenství, u tzv.

Reyova syndromu – viz dále) se může vyskytnout
únava s nevolností a zvracením, žloutenka
(ikterus), porucha vědomí až kóma se selháním ledvin,
poškozením srdečního svalu, slinivky břišní (pankreatu) a mozkových
funkcí (tedy centrálního nervového systému). Počátek takového stavu
může být mylně hodnocen jako obyčejná „viróza“. Příčinou smrti
není samotné jaterní poškození, nýbrž následně vzniklé komplikace.

Reyův syndrom je metabolické onemocnění, které
postihuje děti ve věku od 6 týdnů do 16 let. Obvykle
předchází nějaká virová infekce léčená kyselinou acetylsalicylovou
(léky jako aspirin, acylpirin).

U predisponovaných dětí dojde k poškození mozku a
těžké steatóze jater či ještě jiných orgánů.
V rámci předcházení tomuto stavu se doporučuje tyto léky dětem
nepodávat a nahrazovat je v případě nutnosti paracetamolem
(panadol, paralen – s účinnou látkou paracetamolem).

Jsou však
i popsány jiné případy tohoto onemocnění, které s kyselinou
acetylsalicylovou nesouvisí.

Co se týče těhotenské steatózy, je důležité si
uvědomit, že těhotenství je pro ženu zatěžující stav.

U některých
žen může dojít k vývoji steatózy, která po ukončení těhotenství
odezní a nijak se během těhotenství klinicky neprojeví.

Pokud se rozvine
akutní těhotenská steatóza, tedy vážný stav, situace pak není
příznivá jak pro plod, tak pro matku a je nutné přerušení těhotenství.
V současné době se udává smrtnost 20 %.

Čistá steatóza je plně reverzibilní stav. Tzn., že
pokud je vyvolána alkoholem a nedošlo ještě k vývoji cirhotických změn
jaterní tkáně (přestavba jaterní tkáně), tak po úplné abstinenci dojde
k návratu k normálu. Stejně tomu tak je i u obézních lidí, kteří
začnou držet dietu a znormalizují svou váhu.

Rizikové faktory steatózy jater

Rizikovým faktorem pro vznik onemocnění je zejména zvýšený
příjem potravy, nevhodné složení stravy a obezita. Tyto tři
faktory jdou obvykle ruku v ruce.

Dále pak alkoholismus
(který je v našich krajinách asi nejčastější příčinou steatózy),
cukrovka, porucha metabolismu tuků (hyperlipoprotinémie),
resekce střeva, střevní bypassy (přemosťující operace na střevech,
např.

z důvodu překážky, nádoru), některé léky jako jsou tetracykliny
ze skupiny antibiotik, kortikoidy (léčiva tlumící zánětlivou reakci),
salicyláty (léky proti bolesti a horečce – acylpirin, aspirin) a valproát
(lék užívaný mimo jiné na epilepsii).

Prevence steatózy jater

Steatóza je víceméně civilizační onemocnění,
nejlépe je možno mu předejít snížením obsahu tuků a cukrů ve stravě,
snížením tělesné váhy, správnou kontrolou cukrovky (diabetu) a omezením
alkoholu.

Příznaky a projevy steatózy jater

Nealkoholická steatóza se obvykle nijak
neprojeví a probíhá tedy skrytě. Její nález je tedy
náhodný. V některých případech, kdy dojde k výraznějšímu zvětšení
jater, může nemocný pocítit tlak, tah či pnutí v pravém podžebří,
někdy i bolest. Přidružuje se pocit plnosti, snížení výkonnosti, únava,
střídání zácpy s průjmem.

Akutní alkoholická či
těhotenská steatóza probíhají
závažněji. Zpočátku dominuje únava, nevolnost a
zvracení, v pozdějším vývoji se objeví žloutenka, poruchy vědomí,
selhávání ledvin, poškození slinivky břišní, srdce a stav může
vyústit v koma.

Budete mít zájem: Jaké Jste Měli První Příznaky Těhotenství?

Léčba steatózy jater

Léčba závisí na příčině. Pokud je vyvolána alkoholem, je nutné
zanechat pití alkoholu a dodržovat dietetická
opatření se snížením tuků ve stravě.

U těhotenské steatózy, která probíhá akutně, je stav buď
zvládnutelný nebo je nutné ukončení těhotenství.

U steatóz vznikajících na podkladě obezity či primární metabolické
poruchy jater je obvykle vhodné zahájit správnou dietu nejen s cílem
snížení váhy, ale také úpravou krevních hodnot tuků a cukrů
(u cukrovkářů/diabetiků).

V některých případech jsou indikována tzv.
hepatoprotektiva, což jsou léky chránící jaterní buňky
před (toxickým) poškozením a zvyšují detoxikační kapacitu jater (jsou
předepisovány např. Essentiale forte N a Silymarin).

Jak si mohu pomoci sám

Pokud Vám byla diagnostikována steatóza, měl byste se řídit
doporučeními lékaře, tj. jíst střídmě, nejíst příliš tučná a
sladká jídla, nepřejídat se a rozhodně zanechat pití alkoholu. Tyto
základní kroky výrazně zlepší stav jaterní tkáně.

Komplikace steatózy jater

Možnou komplikací steatózy jater je vývoj tzv.
steatohepatitidy, tj. zánětlivého postižení jater.

Na
tento stav upozorní vyšetření jaterních enzymů v krvi,
které jsou zvýšeny, vyšší mohou být i krevní cukry (porušená
glukózová tolerance či hyperglykémie), tuky (hyperlipoproteinémie) či
ještě kyselina močová (hyperurikémie). Vždy je nutné vyloučit
infekční, metabolický a alkoholický původ tohoto stavu.

Steatóza může pokračovat ve vývoj cirhózy, což je
vazivová přestavba jaterní tkáně a může se jednat o závažný stav
spojený s významnou poruchou funkce jater.

Diskuse

Další názvy: ztukovatění jater, ztučnění jater, tučná játra , jaterní steatóza

Reyeův syndrom

Příčiny

Přestože přesná příčina tohoto vzácného syndromu ještě nebyla objasněna, výzkumy prokazují, že užívání léků s obsahem kyseliny acetylsalicylové (např.

aspirinu) v průběhu virového onemocnění (příušnice, zarděnky, obrna, opar, virus slinné žlázy, chřipka, plané neštovice, onemocnění dýchacího traktu) významně zvyšuje riziko vzniku Reyeova syndromu.

Uvádí se, že u dětí užívajících aspirin bylo 35krát vyšší nebezpečí rozvoje Reyeova syndromu než u dětí, které ho neužívaly.

Počet známých případů se snižoval zároveň s tím, jak se zvyšovalo povědomí o syndromu. Americký Úřad pro potraviny a léky v roce 1988 nařídil výrobcům Aspirinu, aby do příbalového letáku přidali informaci o možném propojení Reyeova syndromu a užívání aspirinu.

Aktuální text zní: „Léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou se mohou použít u dětí a dospívajících s horečnatými chorobami jen po pečlivém uvážení poměru mezi příznivými účinky terapie a jeho riziky vzhledem k nebezpečí vzniku Reyeova syndromu“ (výrobce: Bayer).

Děti trpící virovým onemocněním, provázeným horečnatými stavy, smějí užívat Aspirin tablety pouze na předpis lékaře, a to jen ve výjimečných případech, když jiná opatření zůstala bez účinku. Jestliže při těchto onemocněních dojde k déletrvajícímu zvracení, může se jednat o příznak Reyeova syndromu.

Toto onemocnění je sice velmi vzácné, ale může ohrozit život dítěte a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc (výrobce: Bitterfeld).“(1)

Některé zdroje uvádějí jako další příčiny vzniku Reyeova syndromu otravu aflatoxiny, např. z kontaminovaného sušeného kojeneckého mléka. V 70. a 80. letech bylo v Československu publikováno 100 ověřených případů, odhad celkového počtu se pohybuje okolo 300.

Byly popsány i dva případy vrozeného Reyova syndromu, kdy se dítě s jeho příznaky narodilo a zemřelo do 24 hod poté. V obou případech šlo o matky pracující v živočišné výrobě i ve vysokém stupni těhotenství, u nichž se předpokládá profesionální expozice matky (aflatoxiny v prachu z krmiv) a následná intrauterinní expozice plodu.“(2)

Příznaky Reyeova syndromu

Reyeův syndrom se objevuje v průběhu virového onemocnění nebo do čtrnácti dnů po jeho skončení. Většinou prochází dvěma fázemi. V první fázi dochází k nepřetržitému zvracení, velké únavě, agresivitě, náladovosti, mdlobám a ztrátě energie.

V druhé fázi se objevují změny osobnosti, zvláštní duševní a fyzické chování (pomatenost, roztěkanost a iracionální chování), letargie nebo otupělost smyslů vedoucí až ke kómatu a křečím.

Prvním příznakem Reyeova syndromu bývá zvracení – kromě dětí do dvou let, které spíše mívají průjem nebo se u nich objevují dýchací obtíže.

Trvání symptomů se liší podle vážnosti onemocnění, intenzita symptomů se pohybuje od nejmírnějších po krajně závažné, v některých případech až smrtelné. Je důležité vědět, že průběh onemocnění je možno kdykoli zastavit, navíc existuje vysoká naděje na úplné uzdravení.“(1)

Včasná diagnóza je rozhodující podmínkou úspěšné léčby. Pokud není osoba s Reyeovým syndromem včas diagnostikována a léčena, hrozí vysoké riziko úmrtí, k němuž navíc dochází pouhých pár dní od nákazy. Čím je diagnóza časnější, tím je naděje na uzdravení vyšší.

U pacientů diagnostikovaných včas dosahuje pravděpodobnost úspěšné léčby devadesáti procent. Pozdní diagnóza nabízí jen desetiprocentní naději.“(1) Úmrtnost osob trpících Reyeovým syndromem dosahuje 52 procent.

Přeživší pacienti mohou trpět celoživotními následky, jejichž závažnost závisí na rozsahu otoku mozku. „Vážné případy se vyznačují neurologickými abnormalitami, vedoucími k duševní zaostalosti. Jindy se vyskytne lehké až těžké poškození mozku, někteří pacienti se uzdraví úplně.

Pro účely posouzení rozsahu poškození je nutné provést psychologické a neuropsychologické testy.“(1)

Vzhledem k rychlosti postupu onemocnění je velmi důležité, aby pacienti byli informováni o varovných signálech a rozpoznali je v samých počátcích. Jenže vzhledem k tomu, že s tímto vzácným syndromem často nebývají obeznámeni ani lékaři, se situace nezřídka značně komplikuje. Povědomí o syndromu obecně je velmi nízké.

Zdravotnický personál často zaměňuje Reyeův syndrom s encefalitidou, meningokokovou infekcí, cukrovkou, otravou, duševním onemocněním nebo důsledkem užití drog. Ke stanovení správné a včasné diagnózy je nezbytné zaznamenávat specifické symptomy včetně přesného popisu a frekvence výskytu symptomů do lékařské evidence dítěte.

“(1)

Léčba Reyeova sydromu

Na tento syndrom sice není k dispozici žádný specifický lék, přesto léčba dokáže omezit následky choroby. Většinou probíhá na jednotce intenzivní péče. Je potřeba nepřetržitě sledovat pohyb tělních tekutin, hladinu elektrolytů, krevní plyny a zajišťovat adekvátní výživu. Podrobně se sleduje nitrolebeční a také krevní tlak.

Za účelem snížení tlaku a tělesné teploty se podávají například barbituráty. Ke zvýšení metabolismu cukrů se podává inzulín, dalšímu zvětšování mozku se zabraňuje podáváním kortikoidů, intenzivnějšího vylučování tekutin se dosahuje diuretiky.“(1) Výživa je podávána nitrožilně. Při potížích s dýcháním se používá dýchací přístroj.

Použité zdroje:

Může užívání aspirinu zapříčinit vznik Reyeova syndromu?. In: Http://www.rodina.cz/ [online]. (C) 1999-2013 [cit. 2014-02-12].

ŠIMŮNEK, Jan. Onemocnění vyvolaná mykotoxiny. Masarykova univerzita lékařská fakulta [online]. © 2008-2014 [cit. 2014-02-12].