Revma: bez včasné léčby do 10 let v invaliditě

25. března 2020 (aktualizováno: 14. dubna 2020)

Revmatoidní artritida je chronické onemocnění imunitního systému, které napadá nejvíce klouby. Nejčastěji postihuje osoby středního věku, tedy mezi 30 až 50. rokem života. Jak se artritida projevuje, jaká je léčba a jak preventivně zabránit poškození kloubů? To se dočtete v našem článku. Revma: bez včasné léčby do 10 let v invaliditě Obsah: Revmatoidní artritida odborně nazývána také arthritis rheumatica patří mezi autoimunitní onemocnění, což znamená, že její základní příčina tkví v porušeném imunitním systému. Přesná příčina vzniku artritidy je ale stále neznámáRevma, jak je lidově toto onemocnění také nazýváno, postihuje až 1% populace. 

Rizikové faktory vzniku artritidy

Ke vzniku revmatoidní artritidy jsou náchylnější více ženy než muži. Revmatoidní artritida se obvykle vyskytuje ve středním věku, ale vyjímečně se může vyskytnout i u starších lidí, nebo dokonce u dětí. Existuje zvýšené riziko revmatoidní artritidy u osob, jejichž rodinní příslušníci jsou onemocněním postiženi. Důkaz o dědičnosti revmatoidní artritidy neexistuje, předpokládá se však, že se dědí predispozice k tomuto onemocnění. Ke vzniku revmatoidní artritidy jsou náchylnější více kuřáci než nekuřáci. Imunitní systém produkuje protilátky proti buňkám vlastního těla, poškozuje je a vyvolává v nich chronicky probíhající zánět. Při artritidě dochází k poškození chrupavky kloubu i kosti pod ní a k destrukci a deformaci kloubu. Zánět probíhající v kloubu může postihovat i struktury v jeho těsné blízkosti (svaly a šlachy). Nejčastěji jsou z kloubů postižena zápěstí a drobné klouby na rukou a nohou. Revma: bez včasné léčby do 10 let v invaliditě Typickými příznaky artritidy jsou:

  • bolest kloubů
  • otoky kloubů
  • citlivost kloubů na dotek
  • načervenalé a oteklé ruce
  • zatvrdlé bouličky tkáně pod kůží, zejména na horních končetinách (tzv. revmatoidní uzly)
  • únava
  • ranní ztuhlost kloubů, která trvá alespoň 30 minut
  • zvýšená teplota
  • úbytek hmotnosti 

Nejčastěji se lidé setkávají na počátku nemoci s bolestí kloubů, kterou navíc provází zarudnutí a otok kloubů. Otoky kloubů se objevují většinou symetricky na obou stranách těla. Ztuhlost a otoky jsou výraznější ráno a zhruba do hodiny odeznívají. Nejdříve bývají postižené klouby kolene a klouby prstů. Postupem času se bolest stupňuje a rozšiřuje na další části těla.  

Revmatická onemocnění nesouvisí pouze s klouby, ale může dojít také k napadení srdce a plic, kde vznikají revmatoidní uzly. Revma může vést až k těžkým kardiovaskulárním a respiračním onemocněním.

Všechny tyto příznaky artritidy se mění dle stupně závažnosti onemocnění. V případě pozdní diagnostiky a neléčení může dojít k trvalému poškození tvaru a funkčnosti jednotlivých kloubů. Trvalé následky způsobí u pacienta snížení kvality jeho života a často i sníženou pracovní schopnost. Aby se co nejdříve zastavilo zhoršování a nevratnému poškození kloubů, což může vést až k trvalé invaliditě, je včasná diagnostika a léčba artritidy velmi důležitá. Příznaky revmatické artritidy jsou velmi podobné jako u jiných onemocnění, jako např. osteoartróza neboli osteoartritida, nebo fibromyalgie, proto není diagnostika  artritidy vždy jednoduchá. Při bolestech a otocích kloubů navštivte svého ošetřujícího lékaře, který buď stanoví diagnózu přímo nebo vás dále doporučí na oddělení revmatologie.

Pro správné určení diagnózy se nejčastěji využívají tyto vyšetření:

  • Odběr krve a její vyšetření – Zjišťuje se především druh protilátky, který se vyskytuje až u 80 % pacientů s revmatoidní artritidou a také stupeň zánětu v těle dle CRP.
  • RTG snímek – Rentgenové snímky se při průběhu nemoci pořizují mnohokrát, a to z důvodu určení, jak rychle zánět v těle postupuje.
  • Punkce kloubu – Kromě bolestivosti a otoků kloubů se někdy může v kloubu objevit více nitrokloubní tekutiny, kterou je potřeba odstranit. Dlouhou jehlou se část této tekutiny odvádí a z ní lze poté zjistit pravděpodobnou příčinu zánětu. Punkce se provádí pouze u větších kloubů jako jsou kyčel, koleno nebo zápěstí. 

Svůj význam v léčbě artritidy mají rehabilitace, fyzikální léčba (udržují přiměřenou pohyblivost kloubu) a při pokročilých stádiích také léčba chirurgická (náhrada zničeného kloubu za umělý).  

Příznaky i stupeň závažnosti tohoto revmatického onemocnění se mohou u pacientů lišit. Stejně tak se poté liší i léčba.

Určitý typ léčby může zabírat pouze v prvotním stádiu artritidy a později se musí léčba upravit. Velmi důležité je začít s léčbou artritidy opravdu včas.

Včasná léčba může velmi výrazně omezit případně zastavit dlouhodobé poškození kloubů a případnou invaliditu.

  Průběh doporučené léčby kontroluje velmi pravidelně lékař nebo revmatolog. V případě potřeby postupně doporučuje jiný druh léčby.  

Revmatoidní artritida je i v dnešní době stále nevyléčitelné onemocnění. Cílem léčby je útlum této nemoci a snížení trvalý dopadů.

 

Typy léčby artritidy

Nefarmakologická – Tento typ léčby je pomocí pravidelného cvičení, fyzioterapie, čímž se posílí svaly a zůstane zachována pohyblivost a funkčnost postižených kloubů. Pro zmírnění obtíží se používají také ortézy, které stabilizují a tlumí tlak v postižené části. Mezi nejvíce využívané bandáže při artritidě jsou ortéza zápěstí, ortéza kolene nebo bandáž kotníku.

  Farmakologická – Mnoho let je artritida léčena různými léky, které zmírňují příznaky onemocnění.

  • Analgetika – Nejčastěji se používají ve formě tablet a napomáhají k utlumení bolesti.
  • Steroidy – Podávány jsou pomocí tablet nebo injekcí do kloubu. Steroidy mají schopnost zmírňovat zánět, ale mají bohužel velmi malou schopnost zmírňovat poškození kloubů.
  • Protizánětlivé léky (nesteroidní) – Velmi často jsou tyto léky předepisovány v počátcích artritidy a napomáhají ke tlumení prvotních příznaků nemoci. 
  • Biologické léky – Bývají dostupné jak v injekcích, tak i v tabletách. Tento druh léků působí přímo na imunitní systém pacienta a brání imunitnímu systému napadat vlastní organismus. Což v důsledku omezuje zánět v těle a příznivě redukuje příznaky artritidy.

Chirurgická – V pokročilém stádiu nemoci se používá chirurgická léčba. Zničené klouby jsou nahrazeny umělými implantáty neboli endoprotézami. Pokud se ještě nemoc nedostala do pokročilého stádia používá se také tzv. artrodéza, což je fixace kloubu ve správné poloze.

Revmatismus a lázně Lázeňská léčba artritidy je nejvhodnější pro pacienty s počátečním stádiem nemoci. V teplých procedurách by totiž mohlo dojít k prohloubení zánětu kloubů. O určení vhodnosti léčby revmatu v lázních vždy odpovídá ošetřující lékař nebo revmatolog.

Kromě fyzioterapie, používání ortéz a léků se vždy pacientům trpícím artritidou doporučuje změnit životní styl a tím i stravovací návyky. Doporučuje se omezení některých potravin, a naopak zvýšení přísunu nenasycených mastných kyselin, vitamínu E, C, D a vápníku. Lidé s artritidou by do svého jídelníčku měli co nejvíce zařadit ovoce a zeleninu, nejlépe v syrovém stavu. Dále by měli zvýšit přísun ryb a ořechů. Naopak vyhnout by se měli bílému cukru, bílé mouce a mastným výrobkům.

Některé babské rady na revma doporučují také tyto bylinky:

  • Kopřivu
  • Smetánku lékařskou
  • Černý rybíz
  • Šalvěj
  • Třezalku
  • Zázvor

Velký vliv na úspěšnou léčbu má také každodenní pohyb. Pro pacienta s artritidou je ideální chůze nebo plavání.

Dle velmi podobného názvu by se mohlo zdát, že se jedná o stejné onemocnění, ale nenechte se zmást.

 Revmatická horečka není způsobená, tak jako artritida, onemocněním imunitního systému, ale objevuje se na základě streptokokové infekce.

Tento typ infekce způsobí po 2-3 týdnech neléčení revmatickou horečku a také bolesti kloubů. Při tomto typu onemocnění bývá nejvíce postižené srdce a může dojít k postižení srdečních chlopní.

Budete mít zájem:  Jak se vyznat v kosmetice: složení si můžete zkontrolovat

Protože stále není na artritidu vyvinutý lék, trpí často pacienti pocity beznaděje a strachu, jak bude toto onemocnění pokračovat. Včasnou léčbou a spolupráci s odborníky na revmatologická onemocnění je možné i tento typ onemocnění utlumit a dostat ho pod kontrolu.

Je zapotřebí dodržovat odborníkem nastavený plán léčby, který zmírní příznaky a zpomalí zhoršení artritidy. Dbát na svoji životosprávu a zařadit do svého každodenního života pohyb, který je velmi důležitý.

 

Přečtěte si i další články:

  • Tenisový loket
  • Léčba vbočeného palce
  • Prevence křečových žil

 Zdroj obrázků: www.symptomy.cz

Bolestivá diagnóza: revmatoidní artritida — mojeambulance.cz

Určitě jste se už setkali s pojmem revma. Asi víte i to, že při něm člověka bolí klouby. Ale věděli jste, že nejde o onemocnění kloubů a že se jedná o nevyléčitelné a často podceňované onemocnění? Přečtěte si náš dnešní článek o revmatoidní artritidě a dozvíte se, jak ji poznat a jestli můžete onemocnět i vy!

Revma: bez včasné léčby do 10 let v invaliditě

Co je revmatoidní artritida?

Nejspíš vás hned ze začátku vyvedeme z omylu, ale revmatoidní artritida není onemocnění kloubů. Jde o onemocnění imunitního systému, kdy buňky imunitního systému napadají kloubní výstelku a tím vznikají zánětlivá postižení napadeného kloubu.

Můžete onemocnět i vy?

Revmatoidní artritidou trpí zhruba 1 % dospělých. Na rozvoj onemocnění má vliv také dědičnost. Některé studie dokazují také jistou spojitost s kouřením.

„Rizikové skupiny pro toto onemocnění nejsou, může jím onemocnět kdokoliv. Spouštěcím mechanismem může být jakákoliv virová či bakteriální infekce.Ta spustí přemrštěnou imunitní reakci,která poškodí kloubní systém,“ uvádí MUDr. Jan Pataky (pobočka Ostrava – Centrum)

Jak revma poznáte?

Nemoc většinou nejprve postihuje malé klouby na rukou, nohou a zápěstí. Projevuje se otoky kloubů a jejich zvýšenou citlivostí.

Na blížící se revma vás může upozornit také zvýšená teplota, nenadálý úbytek váhy, nechutenství a únava, jedná se o takzvané prodromální příznaky, které mohou připomínat chřipku.

Kromě ranní ztuhlosti kloubů a otoků kloubů se u nemocných mohou vyskytnout takzvané revmatické uzly, které se vytvářejí pod kůží a mohou mít velikost až několik centimetrů. Většinou se vyskytují nad kostními výstupky.

Nemoc kromě kloubů může zasáhnout i oči, ledviny nebo střeva a jejím následkem časem dojde k upoutání nemocného na invalidní vozík.

Jak probíhá diagnostika?

Diagnostika se provádí podle mezinárodní klasifikace EULAR, kdy se bodují jednotlivé příznaky nemoci (například postižení jednoho velkého kloubu je za 1 bod, 10 malých kloubů za 5 bodů). Pro jednoznačné potvrzení revmatoidní artritidy je třeba dosáhnout 10 bodů.

Dá se revma léčit?

Revmatoidní artritida je nevyléčitelná nemoc. Přesto byste její léčbu měli zahájit co nejdříve, aby nedošlo k nezvratnému poškození kloubů. Dnes se léčí převážně pomocí biologické léčby, která blokuje činnost určitých buněk. Její význam shrnuje MUDr. Jan Pataky (pobočka Ostrava – Centrum):

„Díky biologické léčbě se zlepšila prognóza pacientů s revmatoidní artritidou, neboť se podařilo významně zbrzdit nástup plné invalidity.“

Léčba je doživotní a kromě léků a biologické léčby vyžaduje také důslednou rehabilitaci a úpravu životního stylu.

Chraňte své klouby!

Na závěr pro vás máme pár rad pro péči o klouby od lékaře Jana Patakyho (pobočka Ostrava – Centrum):

„Rizikovým faktorem pro urychlení degenerace kloubů je obezita, která pro klouby představuje velkou zátěž. Naopak co kloubům prospívá, je přiměřený pohyb.

Nebezpečné je běhání po tvrdém povrchu, například asfaltu. Pokud chcete své klouby šetřit, zvolte vždy raději trasu po lesní cestě.

Vliv na klouby může mít také zanedbání léčby některých onemocnění.“

Revma se netýká jen starších lidí a léčba je nákladná

30.10.2019 | #Pojištěnci

Revmatoidní artritida, lidově revma, trápí v České republice až 100 tisíc lidí. Podle údajů Světové zdravotnické organizace trpí revmatoidní artritidou odhadem jedno procento světové populace.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) má mezi svými klienty více než 25 400 pacientů s tímto chronickým autoimunitním onemocněním. Na jejich léčbu za loňský rok vynaložila bezmála 340 milionů korun.

„Klientů pojišťovny s revmatoidní artritidou je ve srovnání s předchozími roky víceméně stejně, ale náklady pojišťovny na jejich léčbu každým rokem rostou.

Zatímco před třemi lety jsme na léčbu artritidy vynaložili 278 milionů korun, loni to bylo o 61,6 milionů více, celkem tedy téměř 340 milionů Kč.

Největší část nákladů – více než polovina – jde na léky,“ říká tisková mluvčí ZP MV ČR Hana Kadečková.

Příčina nemoci

Revmatoidní artritida není pouze onemocněním starších lidí, jak se mnozí mylně domnívají. I když se nejčastěji objevuje mezi 40. a 50. rokem života, může postihnout i malé děti či dvacátníky. Revmatem podle statistik trpí častěji ženy, a to 2–3x více než muži.

To dokazují i data pojišťovny: „Z celkového počtu nemocných je téměř 18 000 žen,“ upřesnila Kadečková. Dodnes přitom není známa přesná příčina nemoci. Odhaduje se, že za jejím vznikem stojí jak dědičné, tak vnější faktory, z nichž zásadní je především kouření.

Spouštěčem nemoci je pak podle všeho infekce, která u vnímavého člověka zaktivuje imunitní systém.

Příznaky artritidy

Mezi první projevy artritidy patří typická ranní ztuhlost. K ní se později přidává bolest, prohřátí a otok nejčastěji drobných kloubů končetin, které jsou citlivé na pohmat.

Postižené klouby omezují pacienta v pohybu, s postupujícím zánětem se deformují, což může skončit až trvalou invaliditou. Artritida sice postihuje primárně klouby, může ale zasáhnout i jiné části těla – kůži, oči, plíce nebo ledviny.

Významně také zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Je rovněž spojena s vyšší úmrtností a udává se, že nemocným zkracuje život v průměru o 10 let.

Léčba revmatu

Revmatoidní artritidu nejde vyléčit, včasnou diagnózou lze ale zahájit léčbu, která pomůže zpomalit postup nemoci a zabránit trvalým následkům. Léčba by měla být komplexní a zahrnovat jak farmakologické, tak i nefarmakologické postupy.

Mezi ně patří především úprava životního stylu, pravidelné cvičení, které pomůže zachovat pohyblivost kloubů a vhodné je i používaní ortopedických pomůcek.

Z farmakologických postupů představují v posledních letech významný přínos v léčbě především biologické léky.

Revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé (autoimunitní) onemocnění postihující pohybový aparát, zasáhnout však může i mimokloubní orgány, jako jsou oči, srdce, nebo plíce.

V České republice jí trpí přibližně 91 tisíc pacientů, převážně žen. V posledních letech došlo k ohromnému posunu v léčebných možnostech – pacienti mají dostupnější a komfortnější léčbu.

Díky včasnému zahájení biologické terapie mohou žít plnohodnotný život a pracovat déle.

Revmatoidní artritida snižuje funkční schopnosti i kvalitu života pacienta a průměrně zkracuje život nemocných o 5–10 let. Objevuje se nejčastěji mezi 40. a 60.

rokem života, výjimkou však nejsou ani mladí pacienti, u nichž může onemocnění během několika let způsobit invaliditu.

Typickým příznakem je ranní ztuhlost kloubů a jak nemoc postupuje, dostavují se jejich otoky, bolestivost a následně i změna tvaru a struktury. V pokročilé fázi dochází k úplné ztuhlosti, pacient už obvykle nemůže chodit ani zvládat běžné denní činnosti.

Velmi závažné pro kvalitu života je postižení drobných kloubů ruky, které znemožňuje sebeobsluhu pacienta (oblékání, hygienu, psaní apod.). Včasné zahájení léčby však může vývoj nemoci výrazně zpomalit, zcela vyléčit revmatoidní artritidu zatím nelze.

Budete mít zájem:  Syndrom suchého oka – příznaky, příčina a léčba

Léčba je komfortnější a dostupnější

V revmatologii došlo k ohromnému posunu v léčbě: v 90. letech byly uvedeny na trh první chorobu modifikující léky (tzv. DMARD), nyní je již k dispozici biologických léků několik. Tyto léky jsou výrazně účinnější, i když nejsou vhodné pro všechny nemocné. Při včasném a správném podání lze dosáhnout zásadního potlačení aktivity onemocnění.

Moderní léčiva byla dříve dostupná pouze nejvíce postiženým pacientům. Od 1. února 2019 se k účinné biologické léčbě dostanou i pacienti spadající do „střední závažnosti nemoci“. Na novou léčbu tak dosáhnou další tisíce pacientů.

„Revmatologie si zaslouží velkou pozornost, léčebné možnosti se změnily k nepoznání. Věříme, že další převratné objevy budou následovat,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Kratší pobyty v nemocnicích šetří státní kasu

Přínosy včasného zahájení biologické terapie u pacientů s revmatoidní artritidou pozorujeme například v poklesu pracovní neschopnosti, konkrétně z 22 na 10 dní.

  Zároveň dochází ke zkrácení doby, kterou pacienti tráví v nemocnicích, a navzdory rostoucí prevalenci klesá počet pacientů, jež je nutné hospitalizovat.

V roce 2018 hospitalizaci vyžadovalo méně než 1 % nemocných

„Kratší pobyty pacientů v nemocnicích a nižší počet invalidních důchodů vygeneroval jen v období 2010 až 2017 významnou úsporu ve výši 399 milionů korun,” uvádí závěrem Jakub Dvořáček.

Revmatoidní artritida začíná nenápadně. Bez včasné léčby ale hrozí invalidita

„Vše u mě začalo otokem pravého kolena, ke kterému se přidal o týden později i otok druhého. Lékař mi nejprve udělal punkci, u které mi vodu z kolena odsál. Druhý den ale bylo koleno nateklé znovu. Než mi lékaři diagnostikovali tzv. juvenilní revmatoidní artritidu, bylo punkcí skoro třicet,“ začíná své vyprávění David. 

Přečíst článek ›

Ten byl do doby před propuknutím onemocnění velmi aktivní – hrál divadlo, tancoval, sportoval -, to se ale změnilo. Protože v Kolíně se žádný lékař dětské revmatoidní artritidě nevěnoval, byl David odeslán do Motola.

 Tam mu nasadili silné dávky kortikoidů, které pomohly ke zklidnění onemocnění. Přesto trvalo rok, než David mohl zase běžně fungovat, odložil berle a mohl chodit do školy.

Po propuknutí nemoci měl totiž často ráno klouby tak ztuhlé, že nebyl schopný ani do školy dojít.

„Po zvládnutí prvního náporu nemoc 12 let spala. Zlom nastal, když jsem začal pracovat v manažerské pozici spojené s velkou časovou náročností a stresem.

Nejprve se objevily znovu ranní ztuhlost, bolesti kloubů (hlavně kyčlí) a páteře a já musel brát vysoké dávky kortikoidů a tlumit bolest. Takhle to už nešlo dál.

Změnil jsem revmatoložku a shodou okolností šlo o stejnou lékařku, která mě měla původně na starosti jako dětského pacienta. To byl rok 2017 a já měl již nevratně poškozené kyčle, u kterých se začaly klouby de facto rozpadat,“ pokračuje David. 

Počty:* V Česku je přibližně 91 tisíc lidí s revmatoidní artritidou.* Onemocnění častěji postihuje ženy než muže.

* Obvykle se objevuje mezi 40. a 60. rokem života.

Paní doktorka mu nasadila biologickou léčbu. „Termín si budu pamatovat snad do smrti, protože čtyři předchozí měsíce jsem nespal a i přes léky se bolestí budil skoro dvacetkrát za noc.

To mělo samozřejmě vliv na můj pracovní i soukromý život. Klidné noci, ústup bolesti a optimismus se mi vrátily už po týdnu.

Zmizely mi ranní ztuhlosti, bolesti kloubů, příšerná únava a měl jsem víc energie a chuť opět začít něco dělat,“ vzpomíná David.

Přečíst článek ›

Ačkoli píchnout si poprvé lék do břicha byl pro Davida problém, dnes to označuje za minimální komplikace a říká, že naprosto převažují pozitiva. Berle se mu však podařilo trvale „odhodit“ až po oboustranné výměně kyčelních kloubů, které již nešlo zachránit. 

„To, že kvůli píchání léku nemusím navštěvovat lékaře, je pro mě možná důležitější než pro ostatní pacienty. Změna léčby a operace kyčlí mi totiž umožnily splnit si sen – cestu kolem světa. Ta trvala rok.

Do Čech jsem se vracel každé 3 měsíce kvůli kontrole a úpravě léčby. Cestování jsem nyní musel kvůli riziku koronaviru přerušit. Jakmile to ale situace dovolí, hodlám se k němu vrátit.

Vím, že i díky současné léčbě to bude možné,“ uzavírá David. 

Co je revmatoidní artritida? 

* Revmatoidní artritida (RA) je chronickým zánětlivým (autoimunitním) onemocněním postihujícím pohybový aparát. Zasáhnout však může i mimokloubní orgány, jako jsou oči, srdce nebo plíce.

* Mezi časté projevy nemoci patří teplota, únava, ranní ztuhlost kloubů, otoky kloubů, bolestivost v okolí kloubů, záněty šlach, deformity a omezení hybnosti nemocného. Onemocnění zatím nelze zcela vyléčit.

* Nemoc mohou mít i děti, u nichž se diagnostikuje jako juvenilní idiopatická artritida (JIA). Onemocnění významně omezuje život pacientů a může vést k trvalé invaliditě a plné závislosti pacienta na okolí. Proto je velmi důležitý včasný přístup k účinné léčbě.

* Díky včasnému zahájení biologické terapie klesá podle studie Inovace pro život doba, kterou pacienti tráví v nemocnicích, a rovněž počet těch, které je nutné hospitalizovat.

Tipy pro zdraví

Lidem s revmatoidní artritidou mohou pomoci fyzioterapeuti elektroléčbou, teplými nebo studenými obklady, cviky na udržení pohybových schopností nebo masážemi (ty ale nejsou vhodné při akutní fázi nemoci).

V případě, že vám nemoc zasahuje do denního života, můžete se obrátit na ergoterapeuta, který vám pomůže s výběrem kompenzačních pomůcek a poradí, jak kloubům co nejvíc ulevit.

Lidé s chronickými nemocemi se často necítí dobře ani po duševní stránce, proto je dobré zaměřit se i na duševní cvičení, jako je jóga, tai-či, dechová cvičení a také návštěva psychologa. Při dlouhodobých bolestech a problémech se zdravím se mohou rozvíjet i deprese.

Názor odborníka: revmatolog prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D. (Revmatologický ústav)

Pro revmatoidní artritidu jsou typické klidové bolesti, zpravidla jsou klouby po ránu ztuhlé a plné sevření ruky v pěst může někdy trvat i několik hodin.

Ve většině případů se potíže rozvíjejí postupně v řádu týdnů až měsíců, artritida je zpravidla symetrická a postihuje větší počet kloubů. Někdy se mohou současně objevit i neurčité potíže, nejčastěji únava.

Ve vyšším riziku jsou pacienti s pozitivní rodinnou anamnézou revmatoidní artritidy a velmi pravděpodobně také kuřáci.

Přečíst článek ›

V minulosti se tvrdilo, že přibližně polovina pacientů s revmatoidní artritidou bude během 10 let od začátku nemoci v invalidním důchodu. To dnes již díky moderním lékům není pravda.

Základem léčby jsou přípravky modifikující chorobu, tzv. DMARD, mezi které patří konvenční léky a cílené léky. Často se, zejména na počátku, podávají glukokortikoidy pro rychlý protizánětlivý účinek.

Biologické léky, případně cílené syntetické léky se podávají až po selhání konvenční léčby.

Recept: Zdravá pomazánka

Ingredience: 2 lžíce oleje, 1 cibule, 1 mrkev, ½ hrnku červené čočky, plechovka červených fazolí ve slaném nálevu, sůl, kari, kurkuma, stroužek česneku, chilli koření, bagetky

Postup: Nakrájejte nadrobno cibuli a mrkev na kostičky a poté osmahněte na oleji. Chvíli restujte, potom přidejte trochu kurkumy, rozmačkaný česnek, chilli koření a špetku kari.

Poté do hrnce přidejte propláchnutou čočku a zalijte vodou. Čočku povařte 15 minut, dokud nebude rozvařená na kaši, a poté ji osolte. Fazole z plechovky slijte a přidejte k čočce, následně vše rozmixujte.

Budete mít zájem:  Beroun láká na víkend návštěvníky

Po vychladnutí namažte pomazánku na bagetku či jiné pečivo.

Moderní léčba revmatoidní artritidy: pacienti tráví minimum času v nemocnicích a dříve se vracejí do pracovního i běžného života

21.07.2020: V České republice žije podle studie Inovace pro život přibližně 91 tisíc lidí s revmatoidní artritidou. Onemocnění významně omezuje život pacientů a může vést k trvalé invaliditě a plné závislosti pacienta na okolí.

Proto je velmi důležitý včasný přístup k účinné léčbě. „Moderní léčiva zvyšují komfort léčby, prodlužují život, zkracují hospitalizace a snižují pracovní neschopnost pacientů,“ vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M.

, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).   

Revmatoidní artritida (RA) je chronickým zánětlivým (autoimunitním) onemocněním postihujícím pohybový aparát. Zasáhnout však může i mimokloubní orgány, jako jsou oči, srdce, nebo plíce.

Onemocnění častěji postihuje ženy než muže a objevuje se obvykle mezi 40. a 60. rokem života. Výjimkou však nejsou ani mladí pacienti a děti, u nichž se diagnostikuje jako juvenilní idiopatická artritida (JIA).

Onemocnění zatím nelze zcela vyléčit. 

Časté projevy onemocnění: 

  • teplota, únava, 
  • úbytek na váze, nechutenství, 
  • ranní ztuhlost kloubů, 
  • otoky kloubů, bolestivost v okolí kloubů, 
  • záněty šlach a mazových váčků v oblasti kloubu, 
  • deformity, 
  • omezení hybnosti nemocného.   

Inovativní léky: komfortnější léčba, méně hospitalizací, delší život  

    „Díky biologické léčbě v kombinaci s výměnou kyčelních kloubů jsem se odhodlal a začal více cestovat a užívat si života. Před výměnou a léčbou jsem chodil o berlích.

Nemohl jsem bolestí stát, byl jsem permanentně ztuhlý a unavený, což samozřejmě mělo dopad na můj pracovní i soukromý život,“ popisuje změnu života David Kříž, pacient a koordinátor Revma Ligy ČR.

Nástup účinků léčby byl podle něj rychlý a jediné, co mu vadilo, byla injekční aplikace léků.   

„V minulosti se tvrdilo, že přibližně polovina pacientů s revmatoidní artritidou bude během 10 let od začátku nemoci v invalidním důchodu. To dnes již není pravda.“   

prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D. 

To se dnes už ale změnilo. „Na trh byly uvedeny nové orální cílené syntetické léčivé přípravky DMARD, díky kterým už není nutné aplikovat léčivou látku pomocí injekční stříkačky. Zvyšuje se tak pacientův komfort během léčby.

Věříme, že další převratné objevy budou následovat,“ říká k novinkám v léčbě Jakub Dvořáček a doplňuje: „Ve vývoji je dalších 50 nových moderních terapeutik určených k léčbě revmatoidní artritidy, které mohou pacientům dále pomoci.

“ 

Včasné zahájení biologické terapie u pacientů s RA je doprovázeno poklesem pracovní neschopnosti z 19,4 % na 5,6 % již po 3 měsících léčby a produktivita práce se v důsledku kratší délky pracovní neschopnosti zvýšila.   

„Přínosy včasného zahájení biologické terapie u pacientů s revmatoidní artritidou pozorujeme například v poklesu pracovní neschopnosti, konkrétně z 22 na 10 dní.

  Zároveň dochází ke zkrácení doby, kterou pacienti tráví v nemocnicích, a navzdory rostoucí prevalenci klesá počet pacientů, jež je nutné hospitalizovat. V roce 2018 vyžadovalo hospitalizaci méně než procento nemocných,” uvedl prof. RNDr.

 Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).    

Ačkoliv biologické léky prokazatelně výrazně zlepšují léčbu autoimunitních onemocnění u indikovaných pacientů, jejich nákladnost představuje překážku jejich širokému uplatnění. V ČR činí náklady na léčbu pacienta zhruba 200 tisíc korun ročně. Náklady je však nutné vnímat v kontextu přímých úspor (tj.

 úspory, které účinná léčba přinese zdravotnímu systému tím, že udrží pacienta déle bez potřeby další zdravotní péče) a také úspor nepřímých (tj. úspor generovaných v rámci sociálního systému tím, že udrží pacienta déle práceschopného). Vstupem biosimilárních léků na trh se navíc snižuje cena celé lékové skupiny, tj.

i původních originálních léčiv, čímž se léčba stává dostupnější. 

„Podle studie Inovace pro život vygenerovaly kratší pobyty pacientů v nemocnicích a nižší počet invalidních důchodů jen v období 2010 až 2017 významnou úsporu ve výši 399 milionů korun,“ uvádí finanční benefity pan Dvořáček. Včasné zahájení biologické léčby, která zvyšuje práceschopnost pacientů, může podle dat Revma Ligy ČR a Ústavu lékového průvodce přinést dodatečných 40,9 mil. Kč za rok v podobě odvodů státu

Dnešní léčebné možnosti a tzv. léčba k cíli 

    V posledních letech došlo k významnému posunu v léčebných možnostech. Základem léčby jsou chorobu modifikující léky (tzv. DMARD), mezi které patří konvenční syntetické a cílené syntetické léky.

Při včasném režimu podávání DMARD mohou pacienti dosáhnout stavu​ s nízkými či žádnými známkami aktivity onemocnění. Často se také podávají glukokortikoidy pro jejich rychlý protizánětlivý účinek.

Dnes mají pacienti k dispozici několik biologických léků, které jsou výrazně účinnější, i když nejsou vhodné pro všechny nemocné. Moderní léčiva byla dříve dostupná pouze nejvíce postiženým pacientům. 

„Cílená léčba se podává ve specializovaných centrech, je indikována při vysoké aktivitě nemoci, v některých případech lze podat i při středně vysoké aktivitě, pokud je účinek konvenční léčby nedostatečný, nebo není tolerována,“ uvádí léčebné možnosti prof. Šenolt. Zdůrazňuje ale, že důležitá je kromě tzv. léčby k cíli také aktivní komunikace pacienta s lékařem. 

Hodnocení aktivity revmatoidní artritidy je složitější než např. měření krevního tlaku nebo glykémie. Používají se kompozitní indexy, které v sobě zahrnují počty bolestivých a oteklých kloubů, ukazatele zánětu (CRP, sedimentace) a celkové hodnocení zdravotního stavu pacientem.  

K dispozici jsou také nejmodernější malé synteticky vyrobené molekuly s perorálním podáváním neboli inhibitory Janusových kináz (JAK) mají rychlý nástup účinku s poklesem a dlouhodobým udržením nízké klinické aktivity a zpomalením rentgenové progrese. Inhibitory jsou schválené k léčbě dospělých pacientů se středně až vysoce aktivní RA a nedostatečnou odpovědí na jinou léčbu. 

Léčba je dostupnější, byť obtíže přetrvávají 

            Od 1. února 2019 se k účinné biologické léčbě dostávají i pacienti spadající do „střední závažnosti nemoci“. I když na novou léčbu tak dosáhnou další tisíce pacientů, je dostupnost péče u nás nízká.

„Palčivou problematikou je stále včasná diagnostika onemocnění na úkor relativně dlouhých objednacích termínů.

Tomu lze předejít etablováním center nebo ambulancí pro časný záchyt revmatoidní artritidy, jež umožní diagnostiku a nasazení léčby zkrátit z několika měsíců na několik málo týdnů, ideálně dva až čtyři,“ uvádí profesor Šenolt.    

„Všeobecná zdravotní pojišťovna léčbu revmatoidní artritidy dlouhodobě sleduje. Náklady na léčbu každoročně stoupají, což je způsobeno širší dostupností moderní biologické léčby.

Prioritou pojišťovny je zajistit komplexní a včasnou léčbu a její dostupnost pro všechny pacienty indikované k léčbě. Ve spolupráci s Revma Ligou ČR a ÚZIS vytváříme tzv.

revma mapu, která bude obsahovat přehled revmatologických center a revmatologů, a zároveň podporujeme vznikl lokálních ambulancí včasného záchytu onemocnění,” uzavírá Ing. David Šmehlík, MHA, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči. 

Tisková zpráva 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector