Rakytník – jeho účinky na zdraví a možné využití

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides, čeleď hlošinovitých, Eleagnaceae, anglicky Sea Buckthorn) – svoje nezastupitelné místo měl rakytník již v tibetské, mongolské a indické medicíně, ale také ve starém Řecku a Římě. Je prokázáno, že vojáci Alexandra Makedonského používali již před více než 2 300 lety k obnovení sil svých i sil koní odvarů z různých částí této rostliny. U koní se po použití leskla srst a odtud i jeho latinské jméno „hippos“ = kůň a „phaes“ = lesk. Také na Sibiři se plody rakytníku využívají již velmi dlouho. Pro jejich chuť a vůni jej místní obyvatelstvo nazývá „sibiřský ananas“.

Rakytník řešetlákový, je rozvětvený keř dorůstající výšky 1,5 – 6 m z čeledi hlošinovitých, Elaeagnaceae. Na kořenech jsou hlízky poutající vzdušný dusík. Korunu různých tvarů tvoří většinou trnité větve, na kterých vyrůstají střídavě kopinaté listy.

Na svrchní straně jsou temně zelené a lesklé, na rubu stříbřitě šedé. Rostlina je dvoudomá a větrosnubná. Samčí rostliny mají pupeny 2-3krát větší než rostliny samičí.

Květy jsou bezkorunné; žlutavé samičí vyrůstají po 3-11 v úžlabí listů a mají nálevkovitý kalich a v něm skrytý pestík. Samčí jsou zelenavě stříbřité se čtyřmi tyčinkami.

Plod je kulovitá, elipsoidní nebo vejcovitá peckovice až 1 cm dlouhá, žluté, oranžové až červené barvy, s dužninou kyselou a nahořklou nebo nasládlou. Semeno je elipsoidní až vejcovité, temně hnědé a lesklé, s podélnou brázdičkou.

Kde přirozeně roste?

Oblast rozšíření tohoto druhu je velmi široká a zahrnuje značnou část Evropy od severozápadní části fjordů Norska přes Polsko, Německo, Belgii a do Anglie a také Asie. Ve Francii se s ním setkáme ve východní části a v oblasti kanálu La Manche, stejně jako pobřeží jihovýchodního Španělska, ve Švýcarsku, Itálii, Rakousku, Maďarsku, Rumunsku a v přímořské oblasti Bulharska.

Roste na velkých plochách v Rusku, především na Sibiři, ale rovněž ve Střední Asii na severním Kavkazu, v Mongolsku, Číně, Turecku a jiných zemích. U nás se stale ještě pěstuje pouze omezeně.

Kromě uvedeného druhu roste v Himálaji v oblasti Nepálu rakytník vrbolisty, Hippophaé salicifolia, a v horách Tibetu až ve výškách 4 000 m nad mořem rakytník tibetský, Hippophaé tibetana, mající plazivý vzrůst.

Jaké látky obsahuje rakytník

• Celá rostlina rakytníku je výjimečná obsahem široké škály biologicky aktivních látek.
• V kůře větví je do 10% tříslovin, alkaloid eleagnin a byl zde nalezen i biogenní amin serotonin.
• V listech jsou kromě vitaminu C (až 370 mg) a tříslovin (8%) obsaženy i bioflavonoidy a kumariny.

Plody mají (ve 100g dužniny) 0,9-40mg provitaminu A, 0,016-0,085 mg vitaminu B1, 0,030-0,056mg vitaminu B2, 0,050-0,79mg vitaminu B6, 40-1300mg vitaminu C, 8-18 mg vitaminu E, 0,9-1,5 mg vitaminu K1 a 2 000-3 000 mg vitaminu F.

Cennou složkou jsou biologicky účinné flavonoidy (dříve vitamin P), např. rutin, kterých je ve 100g plodů 100-200 mg. Pokud jde o sacharidy, jejich obsah v plodech kolísá mezi 2-8,7 % a zastoupena je glukóza, fruktóza a sacharóza.

Z 1,2-4 % organických kyselin je to především kyselina jablečná, vinná, jantarová a šťavelová. Dále je přítomen betain (do 300 mg), kumariny (3,6 mg) a především velmi cenná látka hippophein, z které vzniká bioaktivní amin serotonin (2,5 mg), s velmi silnými protistresovými a protinádorovými účinky. Dále jsou obsaženy některé aminokyseliny, pektin, asi 3 % tříslovin aj.

Významnou součástí plodů je olej obsažený v dužnině, kterého obsahuje 4-13 % . Má oranžovou barvu s vysokým obsahem provitaminu A, vitaminu E a řadou nenasycených mastných kyselin. Kromě toho je obsažen cholin, betain a vitamin K.

Dále se v plodech nachází třísloviny, aminokyseliny, pektin aj. Kromě železa, draslíku, vápníku a manganu v nich najdeme také až 15 mikroelementů, např. síru, bor, měď, molybden, nikl, hliník, titan, vanad aj.Semena mají až 13% oleje, který z největší části tvoří kyselina linolová, dále pak olejová, oleinová, linolenová a palmitová. Přítomen je i provitamin A, vitamin E a asi 2,3% tříslovin. Byl zjištěn i ß-sitosterin v množství 0,1-0,28%, který je efektivním prostředkem prevence i léčení aterosklerózy. Olej má hustou konzistenci, specifickou chuť a vůni, světle žlutou barvu. V kůře byl objeven hyppophenin vykazující protinádorovou aktivitu. Listy mají vysoký obsah lykopenu.

Léčebné účinky

Z rakytníku řešetlákového lze, na rozdíl od jiných rostlin, použít všechny jeho části, tj. kořen, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo.

Moderní medicína

Plody se považují za nejdůležitější a užívají se při celkovém oslabení organismu k posílení imunity, při nádorových onemocněních, v rekonvalescenci po chemoterapii a ozařování. Mají rovněž baktericidní účinky a stimulují trávení.

Olej má výborné regenerační vlastnosti, podporuje růst tkání i vlasů, hojení ran. Léčí popáleniny včetně těch způsobených radioaktivním zářením, omrzliny, bércové vředy i hemoroidy.

Vhodná je aplikace u akné, ekzémů, lupénce i dalších kožních chorobách. Léčí žaludeční vředy i rakovinu a dvanáctníkové vředy, ale rovněž erozi a rakovinu děložního čípku.

V oftalmologii pomáhá při onemocnění trachomem, při poškození rohovky, zánětu spojivek apod.U větví nejnovější výzkumy prokázaly rovněž protinádorovou aktivitu.

Listy se používají při revmatismu, ekzémech i jiných kožních onemocněních, ale i při zažívacích potížích a jako profylaktický prostředek při chřipce a nachlazení.

Tradiční medicína

Z hlediska čínské tradiční medicíny má rakytník řešetlákový (sha ji) povahu teplou, chuť kyselou a vazbu k dráze ledvin a jater.

Léčí kašel a umožňuje vykašlávání, zlepšuje trávení a odstraňuje stagnaci potravy (podpora peristaltiky), likviduje krevní sraženiny a stimuluje krevní oběh.

Způsoby použití a aplikace

Plody se užívají čerstvé nebo sušené, zpracované na džusy, šťávy, marmelády, bonbony apod. Lze je však i sušit, konzervovat v cukerném nálevu nebo mrazit. Užívají se většinou preventivně jako polyvitaminózní prostředek.

Účinky rakytníkového oleje jsou mimořádné. Při bércových vředech, popáleninách a kožních chorobách se rány obden ošetřují rakytníkovým olejem překryjí gázou a zavážou.

Při rakovině a erozi čípku děložního se na noc zavadí vaginalní tampón prosycený rakytníkovým olejem, a to na 12-14 hodin po dobu 10-15 dnů. Po stejnou dobu se užívá kousek chleba nasycený tímto olejem.

Dávkování rakytníkového oleje:

vnitřně olej užíváme 4-6 týdnů 1 kávovou lžičku 3x denně, ne na noc.

U ostatních forem rakoviny se podává jedna polévková lžíce 2krát denně po celou dobu léčení a ještě 2-3 týdny po jeho ukončení. Po každém ozařovaní se oblast natírá rovněž rakytníkovým olejem. V oftalmologii se užívá 10-20% mast, a to 2-3krát denně.

Významným léčivým prostředkem jsou i listy, z který se může připravovat nálev (čaj).

TIP: rakytníkovou šťávu si můžete zamrazit a v zimě si jednotlivé mražené polštářky dávat do pití (foto vpravo).

Kulinářské využití

Předností rakytníku je jednoduchost zpracování plodu na velmi širokou škálu výrobků, jak je uvedeno výše. Kromě toho je možno z plodu připravit i víno a pálenku, upravovat je s jiným ovocem nebo zeleninou.

V Rusku se dokonce rakytníková šťáva míchá z rozetřeným česnekem, a to na 1 l rakytníkové šťávy se přidá 50 g česneku. Po přidání soli nebo cukru se tato stává používá jako velmi oblíbená chuťovka k masu, rybám nebo zelenině.

Vyrobit si také můžete RAKYTNÍKOVÝ MED. Dělá se jednoduše tak, že smícháte 2/3 medu a 1/3 čerstvé rakytníkové šťávy.

Kontraindikace, kdo nesmí užívat rakytníkový olej

Rakytníkový olej se nesmí používat vnitřně při zánětlivych procesech ve žlučníku, játrech, slinivce břišní a při žlučových kamenech!

Možnosti pěstování

Z klimatického hlediska je areál rakytníku řešetlákového velmi rozsáhlý a u nás jej lze pěstovat prakticky všude s výjimkou vysokohorských oblastí. I když v zimě snáší poměrně nízké teploty (nadzemní část až do -50°C), mohou jej poškodit holomrazy.

Roste dobře na půdách lehčích (má rád písčitou, kamenitou půdu), s vysokým obsahem humusu a živin. Na vodu a zalévání je středně náročný, současně nesnáší půdy těžké a zamokřené.

Je světlomilný a při zastínění špatně roste, kvete a plodí.

Rozmnožování

S ohledem na dvoudomost rostlin je vhodnější vegetativní způsob rozmnožování, a to dřevnatými (duben) nebo zelenými (červenec) řízky Rakytník vytváří rovněž kořenové výběžky, které se na jaře oddělují a vysazují na stanoviště, nebo se může využít hřížení.

Většina dnes pěstovaných odrůd má svůj původ v Rusku, i když mezi nejkvalitnější patří nyní německá „Leikora“, která má větší plody na delší stopce. Naprosto novým trendem, kterému se věnují v Rusku a Kanadě, je šlechtění odrůd s červenými plody. Ty obsahují nejen vysoký obsah karotenoidů ale zároveň se i lépe sklízejí.

Výsadba se provádí nejčastěji do sponu 2,5x3m, a na jednu rostlinu samčí se vysazuje 4-5 rostlin samičích.

V průběhu vegetace se rostliny udržují v bezplevelném stavu a přihnojují se.

Řez k formování koruny se provádí 2-3 roky po výsadbě, každoročně se vyřezávají větve uschlé, nemocné nebo jinak poškozené.

Ruční sklizeň se provádí na počátku botanické zralosti, kdy jsou plody ještě tvrdé. Práce je to velmi zdlouhavá, nepříjemná a je možná pouze u drobných pěstitelů, proto se využívá i řady různých pomůcek.

Ve velkém se sklizeň provádí tak, že se asi z třetiny koruny vyřezávají větve i s plody (POZOR, MAX. 30% VĚTVÍ!) a nechají se zamrazit alespoň na -18 °C po 24 hodin.

Potom se zmrzlé plody z větví oklepou, odstraní se nečistoty a plody se ihned dále zpracovávají.

5 tipů na využití rakytníku

zdroj: pixabay.com

Podzim se neúprosně blíží a s ním i jeho radostnější část – sklizeň (nejen) rakytníku. Proto je dobré si zopakovat, co rakytník obsahuje a na co vše je vhodný. Rakytník je vysoce odolný keř, který plodí jasně červené plody, jež jsou plné vitaminu C a dalších mikroprvků. Ne nadarmo se rakytníku říká „citroník severu“.

Hojně se totiž pěstuje v mongolských stepích i na Sibiři. V těchto nehostinných podmínkách se totiž mnoho rostlin neuchytí a o čerstvé ovoce a zeleninu je nouze.

Geniálním řešením přírody je rakytník, jehož pouhý jeden kilogram pokryje doporučenou dávku vitaminu C až na půl roku! Rakytník je navíc velice univerzální surovina, která má nejen široké spektrum účinků, ale také mnoho rozličných způsobů použití.

Rakytník na jídlo (a pití)

Oranžové bobule rakytníku mají velice atypickou, sladkokyselou chuť.

Především díky své chuti má rakytník velké množství zastánců, kteří na něj nedají dopustit, ale stejně tak odpůrců, již mu nemůžou přijít na chuť (i když by rádi pro jeho skvělé účinky).

Pokud vám rakytník nechutná, ale nechcete svému tělu tuto vitaminovou bombu odpírat, vyzkoušejte třeba rakytníkovou marmeládu, šťávu nebo sirup. Ty bývají lehce přislazené a dochucené tak, aby chutnali i těm mlsnějším jazýčkům.

Pokud vám keř rakytníku roste na zahrádce, můžete si z jeho plodů či listů připravit čaj. Nejlíp chutná z čerstvých mladých lístků nebo ze sušených bobulí rakytníku.

Při přípravě ze sušených bobulí jich budete potřebovat 2 lžíce na čtvrt litru vody a při přípravě z čerstvých lístků vám bude stačit 1 čajová lžička na stejné množství vody. Varianta z lístků chutí připomíná černý čaj.

Nebo můžete doplňovat denní dávku vitaminu C a dalších účinných látek čajovou lžičkou rakytníkového oleje 2-3krát denně před jídlem. Lžičku rakytníkového oleje můžete přidat třeba i do smoothie a navýšit tak jeho výživovou hodnotu.

Při nemoci

Že máme rakytníkový olej nebo plody rakytníku pravidelně zařazovat do svého jídelníčku, to už dobře víme. Ale co přesně z toho budeme mít? Rakytník působí jako účinná prevence i přímo jako prostředek proti již probíhajícím nemocem.

A jeho léčivý záběr je opravdu široký – od obyčejného nachlazení, přes různé záněty po celém těle, gynekologické obtíže až po podpůrný prostředek při léčbě rakoviny.

Rakytník celkově zpomaluje stárnutí celého organismu a je údajně jedním z nejúčinnějších přírodních prostředků pro dlouhověkost.

zdroj: pixabay.com

Rakytníkový olej je díky svým super regeneračním a vyživujícím účinkům velmi oblíbenou přísadou do kosmetických přípravků. Ne nadarmo je také rakytník jednou z vlajkových surovin kosmetické firmy Natura Siberica, která své know-how zakládá na používání sibiřských rostlin.

Ty mají opravdu silné a unikátní účinky kvůli tomu, že musí každý den bojovat o své přežití v drsných klimatických podmínkách. Mohlo by se zdát, že je rakytníkový olej vhodný jen pro suchý a stárnoucí typ pleti. Rakytník je však vhodný na všechny typy pleti. Zralou a suchou pokožku vyživuje a regeneruje, citlivou posiluje a aknózní a ekzematickou hojí.

Navíc má velice nízký komedogenní stupeň, takže neucpává póry a nezpůsobuje tvorbu nových pupínků.

Rakytník na vlasy

Že je rakytník super nejen na všechny typy pleti, ale i vlasů a vlasové pokožky, velice dobře ví i výše zmíněná kosmetická firma Natura Siberica.

Ta výtažky z rakytníku přidává téměř do všech svých vlasových přípravků od šamponů přes speciální peelingy na pokožku hlavy až po tvarovací gely na vlasy.

Pokud už máte doma nakoupený rakytníkový olej na užívání na lžičku i k mazání na pleť, můžete směle přidat i další způsob využití – zábaly na vlasy. Rakytníkový olej je super na všechny typy vlasů i vlasové pokožky.

Vlasy skvěle vyživí, zregeneruje, stimuluje jejich růst, ale zbytečně je nezamastí ani nezatíží. Díky protizánětlivým účinkům je výborný i na problematickou pokožku hlavy, kterou neustále trápí nějaké to podráždění a svědění. Navíc si rakytníkový olej dokáže poradit i s lupy.

Před opalováním, po opalování

Rakytník je kromě vitaminu C vysoce bohatý i na karotenoidy (konkrétně beta-karoten), což stejně jako u mrkve signalizuje jeho jasně oranžová barva.

Beta-karoten kromě toho, že slouží jako provitamin regeneračního vitaminu A, tak má i sám o sobě skvělé antioxidační a regenerační účinky.

Dokáže také skvěle posílit pokožku před poškozením slunečními paprsky, a je proto skvělé si dát rakytníkovou kúru zhruba měsíc před tím, než se budete víc pohybovat na sluníčku.

Takto posílená pokožka se pak i lépe opaluje, má menší sklony ke spálení a získané opálení jí i delší dobu vydrží. Při rakytníkové kúře můžete rakytníkový olej užívat klasicky i si jej mazat přímo na pokožku. Pokud jste prevenci zanedbali a slunce vám pokožku spálilo, i tady rakytník pomůže. Díky svému silnému regeneračnímu působení dokáže účinně napravit napáchané škody.

Čarovný rakytník a jeho použití v kuchyni

Plody, listy, kůra a dokonce i kořeny rakytníku řešetlákového obsahují tolik biologicky aktivních látek, že tento trnitý keř odborníci označují za sibiřský zázrak. Zmínky o něm najdeme už ve starých řeckých nebo tibetských bájích.

Vyzkoušejte s námi ty nejlepší recepty z rakytníku!

Léčivé účinky rakytníku řešetlákového

• Posiluje obranyschopnost před infekcemi i stresem – obsahuje až 10× víc vitamínu C než pomeranč. Navrch i vitamíny A, D, F, K nebo skupiny B, organické kyseliny i minerály.
• Funguje jako prevence depresí i nádorů – obsažený alkaloid hyppophein se mění v našem těle na serotonin, odpovědný za dobrou náladu i ochranu buněk před zhoubným bujením.
• Podporuje trávení a chrání před žaludečními vředy – harmonizuje činnost žaludku i jater a „nakopává“ tvorbu žluči i trávicích enzymů.

Navíc ještě:

• Čistí tělo od toxinů i bakterií a rozpouští hleny.
• Reguluje krevní oběh.
• Pomáhá při bolestech kloubů, kožních obtížích i vypadávání vlasů.

Seznamte se i s dalšími účinky magického rakytníku. Jejich úplný výčet by ale vydal na celou knihu.

Použití rakytníku v kuchyni

Nejčastěji se v kuchyni využívají plody, semena a listy. Asi vás nepřekvapí, že největší sílu mají právě čerstvé bobule.

Využití čerstvých a sušených plodů

Oranžové až červené rakytníkové plody mohou být sladké, trpké i lehce nahořklé – záleží na obsahu sacharidů. Protože zatím vědci nepotvrdili možnost předávkování, nedoporučuje se konzumovat více než 20 bobulí denně.

Nejčastější úpravou je lisování šťávy (viz dále) nebo sušení.

Plody sušíme i se semeny. Usušené bobule rozemelte a přidávejte cca 1 lžičku do nápojů, kaší nebo ovocných salátů.

Tip! Při akutních problémech se žaludkem doporučujeme přidávat do čaje med smíchaný s práškem ze sušeného rakytníku zhruba v poměru 100 g na 1 kg medu.

Nejlepší rakytníkové šťávy a sirupy

Úžasnou šťávu můžete připravovat za studena i za tepla. Pro okamžitou konzumaci stačí vylisovat nebo rozmačkat plody rakytníku, doplnit vodou cca 1:1 a dochutit třeba javorovým sirupem.

Pokud si chcete připravit skvělý sirup i na zimu, prohřejte 1 litr vylisované šťávy před konzervací zhruba se 1 kg cukru. Vznikne ideální koncentrát pro přípravu nápojů. Nejlépe chutná kombinovaný se šťávou z:

• Jablek
• Mrkví
• Šípků
• Borůvek

Tip! Osvěžující nápoj si snadno vyrobíte také smícháním čerstvé rakytníkové šťávy se syrovátkou.

Rychlý rakytníkový džem bez konzervantů

Připravte si zhruba 1 kg omytých čerstvých bobulí, 1 kg cukru krystal, střední hrnec, 5-8 skleniček a zavařovací (nebo obyčejný velký) hrnec.

1. Omyjte plody, zalijte vodou a přiveďte k varu.
2. Propasírujte přes jemné síto nebo utěrku.
3. Vraťte zpět do hrnce a pomalu zahřívejte a přidávejte cukr.
4. Za stálého míchání vařte 5 minut až do rozpuštění cukru.
5. Naplňte do skleniček.
6. Sterilizujte cca 20 minut v zavařovacím hrnci.

Využití semen

Ze semen se lisuje blahodárný rakytníkový olej, který prý využívali i ruští kosmonauté jako zdroj vitamínů a ochranu před škodlivým zářením. Pomáhá bojovat s bakteriemi, stresem i vředovými chorobami. Doporučuje se užívat 3 čajové lžičky na lačný žaludek.

Jak si připravit doma rakytníkový olej

Lisovat olej jen ze semen je v domácích podmínkách dosti složité. Můžete si jej ale připravit i z celých čerstvých nebo sušených plodů.

Z čerstvých plodů:

1. Rozdrťte cca 0,5 kg čerstvých plodů.
2. Vložte je do velké skleněné láhve a zalijte 1 litrem panenského olivového oleje.
3. Nechte zhruba 5 dní stát ve tmě při pokojové teplotě. Občas promíchejte.
4. Nakonec přeceďte přes husté plátno.

Ze sušených plodů:

1. Usušte cca 1 kg plodů a rozdrťte je.
2. Za studena je zalijte panenským olivovým olejem.
3. Nechte 3-4 týdny stát při pokojové teplotě. Občas promíchejte.
4. Nakonec přeceďte přes husté plátno.

Využití listů

Listy jsou ideální k přípravě osvěžujícího rakytníkového čaje netradiční chuti. Cca 2 gramy sušených lístků zalijte 200 ml vody a nechte 10 minut louhovat. Poté sceďte a dochuťte třeba medem. Odvar si můžete připravit i z čerstvých plodů. Na jeden hrnek stačí povařit 2 polévkové lžíce plodů po dobu 5 minut.

Tip! I z listů a větviček lze cca za 5 týdnů vylouhovat kvalitní rakytníkový olej.

Pěstování rakytníku v našich zeměpisných šířkách

Keřík není náročný na kvalitu půdy, ale vyžaduje slunné stanoviště. Jelikož jde o dvoudomou rostlinku, je třeba použít sazenic více – 1 samčí a minimálně 2 samičí.

Sázejte je cca 3 metry od sebe. Samčí opylovací keř umístěte nejlépe z návětrné strany. Na plody se můžete těšit zhruba 4. léto od zasazení. Dozrávají od konce srpna až do října.

Při sběru pozor, ať se nepopícháte!

Tip! Vůbec nevadí, když necháte plody přejít prvním mrazem. Samy potom opadají, jakmile stromkem zatřesete. A problém s trny je vyřešen!

Rakytník: obsahuje obrovské množství vitamínu C. Má ho dokonce až 25× více než pomeranč

Rakytník na zahrádce

Pokud hledáte bohatý zdroj vitamínu C, rozhodně se zaměřte na rakytník řešetlákový. Plody této dřeviny jej totiž obsahují v takovém množství, že by jim i pomeranče mohly závidět.

Původ rakytníku řešetlákového

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je dřevina, která byli lidmi využívána už v dávné minulosti, a to především ve střední a východní Asii.

Její léčivé účinky jsou totiž známy již dávno, takže se stala součástí mnoha tradičních medicín, včetně čínské a tibetské. Rakytník je navíc velmi rozšířený, neboť jej dnes naleznete v celé Evropě, stejně jako na mnoha místech Asie.

Pro svou popularitu se navíc v řadě oblastí Eurasie i pěstuje, což platí také pro Českou republiku.

Rakytník řešetlákový jako vitamínová bomba

Že je rakytník zdraví prospěšný, se ví už dlouho a v moderní době to bylo podpořeno vědeckým výzkumem.

Obsahuje totiž mnoho účinných látek, z nichž za zmínku stojí především vitamín C, který se v něm vyskytuje skutečně ve velkém množství. Dokonce se říká, že ho má 25× více než pomeranč.

Není tedy divu, že se občas tvrdí, že ho má nejvíce v přirozené formě vůbec. Rakytník přitom člověku může pomoci s celou řadou neduhů, kterého jej mohou sužovat.

Plody rakytníku podporují imunitní systém, takže lidem, kteří by potřebovali zlepšit obranyschopnost organismu, je určitě doporučujeme.

Dále mají kladný vliv na trávení, protože účinkují i při průjmech, žaludečních vředech a pozitivně působí na střevní peristaltiku nebo tvorbu trávících enzymů. Rakytník může regulovat krevní oběh a rovněž napomáhá detoxikaci.

Podle některých informací má dokonce protinádorové účinky a dokáže podpořit ozařování rakoviny.

Domácí rakytníkový sirup za studena (recept) – pro posílení imunity

Rakytník má široké uplatnění

Vzhledem k oblibě rakytníku si lze pořídit sušené plody, případně z nich vyrobený rakytníkový olej či mast. Připravit si z něj ale můžete rovněž kompoty, marmelády, džemy, čaj, šťávy, ocet, víno anebo likér, který představuje oblíbenou formu konzervace.

Uplatnění ovšem nachází i při vaření. Může být např. součástí polévek a připravit si je možné i rakytníkovou omáčku, která je doporučována především ke zvěřině.

K posílení imunity v zimním období pak může skvěle posloužit rakytníkový med, kdy stačí smíchat vylisovanou šťávu z rakytníku s tekutým medem v poměru 1:3.

Rakytníkový sirup (recept) – připravte si velmi účinný sirup na posílení imunity

Zajímavosti o rakytníku řešetlákovém

• Rakytník řešetlákový může dorůstat až do výšky 10 metrů a zdobí jej plody oranžovo-žluté barvy, které vynikají svou kyselou chutí.
• Rod rakytník nezastupuje pouze rakytník řešetlákový, ač je u nás jednoznačně nejznámější. Existuje totiž ještě dalších šest či sedm druhů jako např. rakytník tibetský či vrbolistý.
• Název Hippophae má původ ve staré řečtině a přeložit jej lze jako „třpytící se kůň“. Řekové totiž zjistili, že na místech, kde roste rakytník, tato zvířata prosperují, což se pozitivně projevovalo i na vzezření jejich srsti.
• Rakytník řešetlákový je nejen široce rozšířený na území Eurasie a zde také hojně pěstovaný, ale v takovém Polsku je dokonce chráněný.
• Tato dřevina je oblíbená rovněž v Rusku. Zde bývá nazývána „citroníkem severu“ nebo „sibiřským zázrakem“. Rakytníkový olej dokonce používají ruští kosmonauti jako vitamínový doplněk.

Zdravý rakytník

Rakytník řešetlákový je odolná vytrvalá dřevina, která tvoří husté porosty plné trní. Od konce srpna do začátku října na větvích tohoto keře dozrávají sytě oranžové plody, které připomínají malé zářivé lucerničky.

Oranžová patří v přírodě k barvám, které upoutají. A není to náhoda. Plody, semena, kůra i lístečky rakytníku mají rozhodně lidskému zdraví co nabídnout.

Podívejme se, čím může rakytník prospět vaší kondici, imunitě nebo psychické pohodě.

Rakytník a obranyschopnost nejen v dobách chřipek a nachlazení

Oranžové plody jsou nabité vitamíny, minerály a dalšími zdraví prospěšnými látkami. Tato unikátní kombinace s sebou přináší benefity pro posilování imunity během celého roku.

Vysoký obsah vitamínu C, provitamínu A i dalších karotenoidů přispívá k lepší odezvě imunitního systému v případě, že se setká s patogenními organizmy, ať už je to virová nebo bakteriální infekce. Provitamín A má jedinečnou schopnost posilovat sliznice v celém těle. To znamená, že jsou odolnější vůči působení virů, bakterií a dalších nepříznivých vlivů.

Vysoký podíl nenasycených mastných kyselin omega 3, 6, 7 a 9 představují rovněž velký benefit pro zdraví. Pomáhají tlumit záněty v těle, mají pozitivní vliv na alergie a jiná záněty způsobená onemocnění.

Antioxidační vlastnosti oranžové superpotraviny

Z médií se na nás valí zmínky o oxidačním stresu, který poškozuje buňky a může způsobit dokonce degenerativní onemocnění jako je rakovina. Jestli chcete posilovat schopnost svého těla vypořádat se s volnými radikály a oxidačním stresem, pak rakytník opět poslouží skvěle.

Obsahuje nezanedbatelné množství vitamínu E, který se řadí mezi antioxidanty. Dále má tuto schopnost také obsažený alkaloid hippophein, třísloviny a flavonoidy. U hippopheinu vědci zkoumají jeho protinádorové účinky.

Tvorba oxidačního stresu je normální proces, který se v těle děje dennodenně, ve vyšší míře pak v době, kdy prožíváte velkou psychickou anebo fyzickou zátěž. A právě taková období tělo nadměrně vyčerpávají, což může poškodit některé důležité fyziologické procesy a tkáně.

Pravidelná konzumace rakytníku pomáhá tuto zátěž na organizmus snižovat.

Chcete pokožku připravit na letní opálení? Byli byste rádi, aby kůže lépe odolávala pobytu na sluníčku (který by však neměl být nikdy delší, než je doporučeno pro váš fototyp a dle aktuálních hodnot UV indexu). Pak není nic snazšího, než konzumovat rakytník. Obsah beta-karotenu z něj dělá přirozený nástroj pro hezčí a trvalejší opálení.

Udělejte si rakytníkovou kúru měsíc před plavkovou sezónou a pokračujte během celého léta až do konce září. Krásná snědá pokožka vám bude dělat radost déle. Během opalování navíc dochází k vystavení kožních buněk UV záření. Sluneční radiace vede k vyšší produkci volných radikálů. Antioxidační vlastnosti rakytníku dokáží i s tímto pomoci.

Nikdy však nezapomínejte na použití vhodných opalovacích přípravků a vyhněte se pobytu na slunci v poledním čase.

Odolnost citlivé pleti i lepší hojení akné a maskné

Málokterá potravina přináší tolik benefitů pro pleť, jako rakytník. Při pravidelné konzumaci zlepšuje výživu pokožky a tím pádem také její vzhled i odolnost vůči různým nepříznivým vlivům.

Kožní buňky si díky pravidelné konzumaci rakytníku budují kvalitnější imunitu, snáze se brání podráždění, a tak pomáhá toto ovoce udržet rovnováhu citlivé pokožce. Posiluje ji také proti tvorbě zánětů a pupínků a zlepšuje jejich hojení, což oceníte při akné.

Kromě toho bývá rakytník vhodné do jídelníčku zařadit ve chvílích, kdy chcete zlepšit vzhled vlasů a zpevnit nehty.

Rakytník se také doporučuje pro prevenci onemocnění kardiovaskulárního systému. Je to dáno obsahem nenasycených mastných kyselin omega 3, 6, 7 a 9, které posilují srdce. Mimo to ale také přispívá konzumace oranžových peckovic ke zpevnění cév díky flavonoidům, mezi něž patří také rutin.

Přispívá také k lepší činnosti srdce. To zásluhou vitamínu K, který mimo jiné pomáhá vápník z krve ukládat do kostní tkáně a bránit tak osteoporóze. Snižuje riziko tvorby aterosklerotických plátů v cévách, které jsou díky tomu pružné.

Rakytník je rovněž nadán schopností regulovat hladinu lipidů v krvi.

Zlepšete trávení

Toto superovoce zlepšuje zažívání, pomáhá chránit výstelku sliznic trávicí soustavy a mnohdy bývá dobrým pomocníkem při zánětech, potravinových alergiích, překyselení žaludku nebo vředech. Flavonoidy a další sloučeniny posilují játra a chrání je před působením toxických látek.

Produkty z rakytníku

Rakytník řešetlákový – původ, účinky a využití

Rakytník řešetlákový je keř či keřový strom, který je oblíbený pro své pozitivní účinky na lidské zdraví. Rakytník se pěstuje především pro rakytníkový sirup a rakytníkový olej. Využívá se i pro přípravu šťáv, marmelád, kompotů a likérů. Rakytník řešetlákový pochází z Ruska, v současnosti se ale pěstuje po celé Evropě a Asii.

Rakytník se též hojně využívá v čínském a mongolském lidovém léčitelství. Rakytník má úzké a opadavé listy. Samotná rostlina se rozlišuje na samčí a samičí. Pro úspěšné pěstování rakytníku jsou potřeba oba keře. Pro laika je rozdíl mezi samčí a samičí rostlinou nepatrný.

Pokud tedy chcete pěstovat rakytník, určitě navštivte zahradníka, který vám poradí s výběrem rostliny. Rakytník řešetlákový se dříve hojně vysazoval podél silnic a cest, později však byly objeveny jeho pozitivní účinky a bylo pro něj nalezeno zcela nové využití. Rakytník řešetlákový má hluboké kořeny a drobné peckovité plody oranžové barvy.

Rakytník kvete zjara během března a dubna a plodí na konci léta, od srpna do října.

Pro jaké pozitivní účinky je znám rakytník řešetlákový

Jeden plod rakytníku obsahuje denní doporučenou dávku vitaminu C, dále pak vitamíny A, D, B, E, F nebo K. Rakytník řešetlákový je bohatý na organické kyseliny, minerály (železo apod.) a další důležité látky.

Rakytník řešetlákový má řadu pozitivních účinků, díky kterým se z něj vyrábí i mnoho zajímavých produktů. Rakytník řešetlákový posiluje obranyschopnost organismu. Užívá se proto jako prevence proti chřipkám a dalším infekčním onemocněním. Mohou ho užívat děti, dospělí i senioři.

Rakytník řešetlákový pozitivně ovlivňuje činnost jater, plic a trávící funkci. Dále pomáhá proti nejrůznějším kožním problémům, jako je akné, popáleniny nebo omrzliny. Z dalších účinků je známo například, že rakytník řešetlákový čistí organismus a může se tedy užívat i při detoxikacích.

Rakytník reguluje krevní oběh a ovlivňuje krvetvorbu. Je účinný na revmatismus a jeho užívání zvyšuje odolnost vůči stresu.

Rakytník řešetlákový je možné užívat dlouhodobě, nárazově i ve formě léčebných kůr. Vždy záleží na konkrétním produktu, ve kterém je rakytník řešetlákový obsažen.

Rakytník řešetlákový a jeho využití

Rakytník má řadu pozitivních účinku. Je úzce spjat se zdravou výživou a se zdravým životním stylem. Pro všechny částí rakytníku existuje nějaké využití. Nejčastěji se však využívají listy a plody. Mezi nejoblíbenější rakytníkové produkty patří rakytníkový olej, rakytníkový sirup, likér, džem a šťáva.

Rakytníkový olej je zdrojem vitaminů A, C, E a K. Je oblíbený pro vnitřní i vnější použití. Rakytník řešetlákový jako olej má významné regenerační schopnosti. Rakytníkový sirup je bohatý na vitamíny a železo.

Rakytník se v této formě užívá vnitřně, a to při žaludečních potížích, pro posílení imunity, proti únavě nebo při chřipce.

Rakytníkový olej – výroba, účinky a užívání

Kvalitní rakytníkový olej

Rakytníkový olej je jedním z produktů, které se získávají z rakytníku řešetlákového. I pokud pěstujete rakytník doma, tak si kvalitní rakytníkový olej sami jen těžko vyrobíte. Rakytníkový olej se získává lisováním drobných oranžových plodů rakytníku. Plody se lisují za studena a tímto postupem vzniká čistý stoprocentní rakytníkový olej.

Kvalitní olej se pozná tak, že neobsahuje žádné příměsi. Charakterizuje ho výrazná oranžová barva a tekutá konzistence – rakytníkový olej se prodává ve formě kapek, ale můžete ho zakoupit i v podobě kapslí.

Rakytníkový olej dnes běžně seženete v lékárnách a ve specializovaných kamenných a internetových obchodech, které se orientují na prodej zdravé výživy.

Co obsahuje rakytníkový olej

Rakytníkový olej z 90 % tvoří nenasycené mastné kyseliny, které jsou nezbytné pro naše zdraví. Dále obsahuje řadu vitamínů a minerálů, například vitamíny A,C,E, K a skupiny B, kyselinu listovou a organické kyseliny. 

Rakytníkový olej je vhodný pro vnitřní i zevní užívání. Údajně tento olej užívali ruští kosmonauti a také obyvatelé Ukrajiny po černobylské havárii. Kosmonauti si rakytníkem doplňovali vitamíny a zároveň látky v něm obsažené jim poskytovaly ochranu před kosmickým zářením. Na Ukrajině se rakytníkový olej využíval pro léčbu ozáření. Rakytníkový olej má ale i řadu dalších pozitivních účinků.

Rakytníkový olej a vnitřní užívání

Potřebujete posílit imunitu? Trápí vás bolesti břicha, průjmy nebo hemeroidy? Pak určitě vyzkoušejte rakytníkový olej.

Využívá se při léčení žaludečních vředů, zánětech trávícího ústrojí i při nejrůznějších chorobách tlustého střeva. Rakytníkový olej vnitřně dále blahodárně působí na krevní oběhový systém a předchází rozvoji trombózy.

Nemalý vliv má na posilování obranyschopnosti, a to protože je významným zdrojem vitamínů, minerálů a organických kyselin.

Vnitřně je možné rakytník řešetlákový užívat dlouhodobě i v tak zvaných léčebných kůrách. Dávkování je obvykle několik kapek rakytníkového oleje při jídle. Je možné ho konzumovat na lžičce a zapít ho například vodou.

Pokud vám samotný olej nechutná, můžete si ho i zamíchat do jogurtu nebo kefíru. Rakytníkový olej mohou vnitřně užívat děti, dospělí i senioři. Pro vnitřní užívání je též určen rakytníkový sirup nebo rakytníková šťáva.

Rakytníkový olej a zevní užívání

Rakytníkový olej je možné užívat vnitřně i zevně. Zevní užívaní rakytníkového oleje se těší velké oblibě pro své blahodárné účinky na vlasy, pleť i pokožku celého těla. Na pleť působí rakytníkový olej regeneračně a hojivě. Využívá se při suché i problematické pleti, pomáhá při léčení akné.

Dále slouží k masážím celého těla, k potírání popálenin nebo omrzlin. Rakytníkový olej je možné aplikovat i přímo na pokožku hlavy, kterou regeneruje a zároveň zamezuje padání vlasů. Je možné ho využít i k výplachům úst, na obklady, vlasové kůry a pleťové masky. Jako mnohé další oleje je i ten rakytníkový vhodný na míchání s dalšími oleji.

Pro zevní užívání se rakytníkový olej aplikuje dle potřeby.

Tip pro vás: Kromě rakytníkového oleje doporučujeme vyzkoušet také lněný olej. Ten se využívá zejména ve studené kuchyni. Je známý a žádaný pro vysoký obsah omega-3 mastných kyselin, které působí blahodárně na náš organismus. Lněný olej využijete například při léčbě zánětů nebo jako prevenci před nemocemi srdce.

Rakytníkový sirup – výroba, účinky a alternativní produkty

Rakytníkový sirup a jeho působení

Mezi další žádané rakytníkové produkty patří rakytníkový sirup, který můžete buď zakoupit ve specializovaném obchodě se zdravou výživou, nebo si jej vyrobit sami z plodů rakytníku.

Kvalitní rakytníkový sirup je zdrojem vitamínů A, C, F, K, P a B, které jsou nezbytné pro vitalitu a zdraví. Rakytníkový sirup kromě celé řady vitamínů obsahuje i železo a rakytníkový olej. Rakytníkový sirup je určen na vnitřní užívání.

Vyniká svým blahodárnými účinky na lidský organismus.

Proč je rakytníkový sirup tak skvělý

Kdy je vhodné užívat rakytníkový sirup? A jaký je rozdíl mezi sirupem a olejem z rakytníku řešetlákového? Rakytníkový sirup se vyrábí z plodů rakytníku. Plody se přeperou, rozmixují a utřou. Vzniklá šťáva se zahřeje a přidá se k ní přibližně stejné množství cukru. Rakytníkový olej se na rozdíl od sirupu lisuje z plodů za studena a žádný cukr se už do něj nepřidává.

Rakytníkový sirup je bohatý na vitamíny, minerály a další přírodní látky. Můžete ho užívat zejména při žaludečních a střevních potížích. Dále je skvělým pomocníkem při chřipce, nachlazení a dalších infekčních nemocích.

Rakytníkový sirup můžete konzumovat při nedostatku vitamínů. Jejich přísunem se posiluje imunita a upevňuje zdraví. Rakytníkový sirup slouží jako prevence, léčba a jeho konzumace je doporučována i během rekonvalescence.

Co obsahuje rakytníkový sirup

Rakytníkové sirupy, které můžete zakoupit v obchodech se zdravou výživou, jsou doslazovány cukrem nebo ovocným cukrem – fruktózou. Ty druhé jsou vhodné i pro diabetiky. Navíc jsou pro naše tělo velmi lehce stravitelné.

Rakytníkový sirup kromě vitamínů a minerálů obsahuje též aminokyseliny a nenasycené mastné kyseliny, které jsou nezbytné pro správné fungování organismu. Rakytník se užívá po lžičkách. Jako prevence postačuje jedna lžička denně. Při nemoci je dobré dávku dvakrát až třikrát zvýšit.

Otevřený rakytníkový sirup je nutné do spotřebování uchovávat v lednici.

Další rakytníkové produkty

Rakytník řešetlákový se používá k výrobě celé řady přípravků. Pro vnitřní konzumaci není určen jen rakytníkový olej a rakytníkový sirup, ale i rakytníkové šťávy, čaje, džemy nebo likéry. Všechny tyto produkty mají obdobné pozitivní účinky. Například rakytníková šťáva dokáže nahradit kteroukoli jinou šťávu.

Pije se ředěná vodou a vyrábí se opět z plodů rakytníku. Velmi oblíbené je i pěstování rakytníku pro nejrůznější bylinné čaje, které opět můžete zakoupit v obchodech se zdravou výživou nebo si je sami vyrobit ze slupek plodů rakytníku. Čaje mnohdy kombinují více příchutí (a tedy i pozitivních účinků) dohromady.

Rakytníkový sirup spolu s dalšími rakytníkovými produkty vás udrží v dobré fyzické kondici po celý rok.

Pěstování rakytníku řešetlákového

Pěstování rakytníku pro rakytníkový sirup i rakytníkový olej

Rakytník řešetlákový je keř původem z Ruska. Již před mnoha lety se hojně využíval v léčitelství, a to například na území Mongolska nebo Číny. Do Čech a do Evropy se rakytník řešetlákový dostal nejen díky svým léčivým účinkům, ale i díky svému vzhledu.

Stal se tak oblíbenou dekorativní dřevinou, která se pěstovala zejména v blízkosti silnic a cest. Pro své blahodárné účinky se rakytník řešetlákový později přesunul i na naše zahrádky a dvorky, kde je s oblibou pěstován pro šťávy, čaje nebo marmelády. Rakytník řešetlákový má podobu keře nebo keřovitého stromu.

Pěstování rakytníku je vhodné i pro úplné začátečníky. Rakytník je velmi odolný proti dešti, větru a mrazu. Dosahuje výšky až třech metrů.

Rakytník řešetlákový – základy pěstování rakytníku a péče

Pěstování rakytníku není nijak náročné, ale vyžaduje určité základní znalosti. Rakytník řešetlákový pro svůj růst potřebuje slunné stanoviště. Půda pro pěstování rakytníku by měla být zásaditá nebo neutrální, může být písčitá i kamenitá. Chcete-li, aby vám rakytník plodil, je nutné vysadit nejméně dva keře – samčí a samičí keř.

Rakytník řešetlákový je totiž dvoudomý keř (samičí strom potřebuje k oplození ten samčí). Chcete-li pěstovat více rakytníků, mohou převažovat samičí stromy nad samčími. Počet samčích a samičích stromů tedy nemusí být v rovnováze. Stromy od sebe většinou rozezná zkušený zahradník.

Zda je rakytník samec nebo samice je patrné nejdříve u čtyři roky starého stromu.

Rakytník řešetlákový obvykle plodí až za tři roky po vysazení. Je ale schopný plodit každý rok.

Pokud se vrhnete na pěstování rakytníku, z každého stromu můžete ročně sklidit stovky až tisíce plodů, které mají podobu drobných sytě nebo zlatě oranžových bobulek.

Jedna bobulka rakytníku obsahuje doporučenou denní dávku vitamínu C. Oranžovou barvu plodů rakytníku následně přejímají i produkty z něj vyrobené.

Rakytník řešetlákový – plody a listy

Rakytník řešetlákový kvete během března a dubna. Jeho plody pak dozrávají od srpna do října. Mezi využitelné části keře rakytník patří zejména plody a listy. Právě plody představují hlavní důvod, proč se přistupuje k pěstování rakytníku.

Ze zralých a čerstvých plodů rakytníku si můžete vyrobit lahodnou šťávu. Tyto plody jsou zároveň vhodné přímo ke konzumaci. Plody rakytníku se dále využívají pro přípravu sirupů, čajů, kompotů, marmelád nebo likérů.

Možností, jak získat z rakytníku všechny prospěšné látky, existuje nespočet. Rakytník řešetlákový má úzké a krátké listy, ze kterých si můžete připravit nálev určený k okamžité konzumaci.

Mezi velmi oblíbené rakytníkové produkty patří rakytníkový olej a rakytníkový sirup.

Rakytník řešetlákový je rostlina bohatá na vitamíny, minerály, esenciální oleje a nenasycené mastné kyseliny. Užívání rakytníkových produktů je přínosné dlouhodobě i příležitostně. Nejlépe se ale jeho blahodárné účinky projevují v komplexních kůrách, kterým se můžete věnovat od čtyř až do šesti týdnů.