Rakovina, která rozkládá kosti. Projevuje se bolestí páteře

Přirozená bolest zad v tomto věku a malá informovanost veřejnosti i praktických lékařů o této nemoci mají často za následek pozdní identifikaci nemoci, která se v pokročilém stadiu hůře léčí. Odborníci proto apelují na lidi, aby se při dlouhodobých bolestech zad nenechali odbýt a požadovali důkladné vyšetření, které vyloučí nebo potvrdí, zda se jedná o mnohočetný myelom.

Začíná to pomalu, bolest se však stupňuje

Mnohočetný myelom (MM), dříve Kahlerova nemoc, je onemocnění vznikající v kostní dřeni, kde zasahuje plazmatické buňky, typ bílých krvinek důležitých pro imunitu.

Ty se pak nekontrolovaně množí a utlačují buňky zdravé. Dochází tak k odbourávání kostní hmoty, které je snadno viditelné na rentgenových snímcích jako díry v kostech.

Nejčastěji myelom zasahuje kosti v oblasti páteře, pánve, žebrech a lebce.

MYELOMOVÉ KOMPLIKACE
Zvýšená koncentrace vápníku v krvi

Odbourávání kostí má za následek zvýšenou hladinu vápníku v krvi. Takzvaná hyperkalcémie způsobuje odvodnění organismu, selhání ledvin, zácpu, zvracení a někdy dochází i ke ztrátě vědomí.

Zhoršená funkce ledvin
Látky produkované nádorovými buňkami i vápník uvolněný z kostí ucpávají ledvinové kanálky, takže až u 20 % pacientů dochází k vážnému poškození ledvin. Preventivně by proto měli nemocní pít tak, aby vymočili denně 2 až 3 litry tekutiny.

Úbytek krevních buněk
Myelomové buňky se tvoří v kostní dřeni, kde vznikají i krevní destičky, bílé a červené krvinky. Ty jsou utlačovány nádorovými buňkami a počet krevních zdravých buněk klesá. Zhoršuje se obranyschopnost organismu, srážlivost krve a objevuje se také chudokrevnost.

Poškození nervů
U části nemocných může myelom poškodit nervy tak, že nemocní v končetinách cítí brnění nebo různě pálivé bolesti. Objevuje se i problém udržet moč či stolici, protože nemocný nedokáže pomocí nervů ovládat svěrače.

Kostní bolesti začínají obvykle plíživě a postupem času nabírají na intenzitě. Mnoho pacientů je považuje za běžný projev stárnutí nebo blokádu bederní páteře známou jako „houser“. Náhle vzniklé bolesti jsou typické pro zlomeniny kostí, které myelom často doprovází.

Pokud má pacient nové bolesti páteře nebo kostí trvající déle než 4 týdny, měl by lékař v rámci prvního vyšetření provést cílený snímek bolestivého místa kostry a dále provést základní laboratorní vyšetření – krevní obraz, sedimentaci, celkovou bílkovinu, kalcium, ureu a kreatinin.

Nenechte se odbýt

Pokud lékař zjistí ve výsledcích vyšetření nějaké odchylky, měl by pacienta co nejdříve odeslat na hematoonkologické oddělení, které má pacienty s mnohočetným myelomem na starosti. Je důležité, aby se lidé nenechali odbýt slovy, že bolest zad představuje běžnou součást stárnutí, kterou není třeba řešit.

Co vede k mutaci plazmatických buněk, není doposud známé. Přeměněné buňky však neprodukují tělu prospěšné protilátky, jak by měly, ale pouze jednu, která organismu naopak škodí. Protože se buňky tvoří v kostní dřeni, ovlivňují myelomové buňky nejvíce kost.

Vyléčit se nedá, naděje ale existuje
Dochází k úbytku kostní hmoty, který má za následek časté zlomeniny zkřehlých kostí. Postiženy bývají i páteřní obratle. Ty se mohou zlomit a poškodit míchu, kterou ukrývají. Důsledkem jejího poškození může být vážné ochrnutí části těla.

V současné době není mnohočetný myelom plně vyléčitelná nemoc. I po úspěšné léčbě má onemocnění sklony se vracet, mnoho pacientů nepřežije prvních pět let od stanovení diagnózy.

Tuto statistiku negativně ovlivňuje pozdní objevení nemoci u pacienta. Přesto lze s nemocí bojovat a nemocnému dát naději na několik let kvalitního života.

Cílem léčby je snížit počet myelomových buněk tak, aby došlo k obnově tvorby kostní tkáně a krve.

K léčbě se jako u většiny nádorových onemocnění používá chemoterapie, která ničí rychle se dělící buňky.

Chemoterapie dokáže prodloužit život pacienta, avšak v mnoha případech vyžaduje následnou transplantaci kostní dřeně. Naději pro nemocné přináší biologická léčba, která byla v roce 2016 registrována i v České republice.

Zavedení cílených léků v léčbě MM znamená jeden z nejvýznamnějších pokroků v hemato-onkologii za posledních 15 let.

„U dříve prognosticky velmi nepříznivé malignity se přežití pacientů nejméně zdvojnásobilo. Od současné „vlny“ nových léků se očekává, že myelom bude patřit mezi potenciálně vyléčitelná onemocnění pro významnou část nemocných,“ uvádí Prof. MUDr. Ivan Špička, CSc., z I. interní kliniky 1LF UK a VFN v Praze.

Studie jsou stále třeba

Protože MM dlouhodobě představuje nevyléčitelné onemocnění, které vyžaduje další studium, došlo v roce 2006 ke spuštění Mezinárodního klinického registru pacientů s monoklonální gamapatií (RMG).

Tato monoklonální gamapatie představuje nález látky vytvořené přeměněnými plazmatickými buňkami v moči.

Zmíněná látka může být jediným důkazem přítomnosti myelomových buněk v kostní dřeni, kdy ještě nejsou přítomny známky rakovinného bujení.

Projekt byl navržen jako studie s retrospektivním a prospektivním náběrem pacientů.

V době zahájení projektu byla sbírána jak retrospektivní data (pacienti diagnostikovaní v letech 2000–2006), tak i prospektivní data (pacienti diagnostikovaní od spuštění registru). V současné době jsou zadávány pouze prospektivní údaje.

Projekt RMG je určen všem onkologickým centrům v České republice, na Slovensku a v dalších evropských zemích, abychom měli co nejvíce dat potřebných pro výzkum léku proti mnohočetnému myelomu.

Rakovina kostí: příznaky, léčba (Zhoubný nádor kostí)

Nádorová onemocnění kostí můžeme rozdělit do dvou skupin. První
skupinu tvoří nádory nezhoubné, benigní, které většinou
není nutné radikálně léčit, stačí pouze sledovat jejich vývoj. Do
druhé skupiny patří nádory zhoubné, maligní (rakovina
kostí), které lze rozdělit ještě do dvou dalších podskupin – na nádory
primární a sekundární.

Budete mít zájem:  Prevence křečových žil a doplňky stravy na cévní systém

Primární nádory jsou takové, které vznikli z buněk
přirozeně se vyskytujících v dané tkáni – tedy buněk kostních a buněk
chrupavky.

Tyto nádory nazýváme kostní sarkomy –
osteosarkom (z buněk kostí), chondrosarkom
(z buněk chrupavky kostní) a vzácný Ewingův sarkom, což
je nádor kostní dřeně.

Sarkomy jsou velmi jsou velmi vzácné, tvoří
přibližně 1% ze všech nádorů u dospělých lidí, relativně častější
jsou bohužel u malých dětí, kde tvoří až 15% všech zhoubných nádorů.
Primární kostní rakovina se vyskytuje hlavně ve dlouhých kostech končetin
a v pánvi.

Sekundární rakovina kostí (metastáza) je nádor, který
se vytvořil původně v jiném orgánu, a přímým přestupem, krevní nebo
lymfatickou cestou se dostal do kosti.

Metastázy tvoří výraznou většinu ze
všech nádorů nacházejících se v kostech, a buňky, které jich tvoří,
jsou podobny buňkám orgánů, ze kterých vycházejí.

Nejčastěji do kostí
metastazují nádory prostaty, prsu, plic, tlustého střeva a konečníku,
žaludku, ledvin, ženských pohlavních orgánů a další.

Rizikové faktory rakoviny kostí  

Příčinou vzniku nádorů obecně je změna (mutace) v genetické
informaci buněk. Takových změn, které by mohli vést ke vzniku nádorů, se
v našem těle dějí denně tisíce, no poškozené buňky jsou ničeny
imunitním systémem. Když tato kontrola selže, zmutované buňky se začnou
nekontrolovaně množit a mutaci předávají dále do svých
dceřiných buněk.

Příčiny těchto mutací bývají různé – může jít o vrozenou
predispozici, která bývá většinou příčinou vzniku nádorů v časném
dětském věku.

Další příčinou vzniku nádorů je působení různých látek,
takzvaných mutagenů, na lidský organizmus. Mutageny mohou být například
látky fyzikálního původu (třeba RTG záření, UV záření), také různé
chemické látky (látky obsažené v cigaretovém kouři, dusitany, alkohol) a
viry (například HPV, který způsobuje rakovinu děložního čípku
u žen).

Jde tedy vždy o souhrn genetické predispozice, celkového životního
stylu a stavu imunity.

Primární rakovina kostí často vzniká po předchozím ozařování nebo
chemoterapii při léčbě jiného nádorového onemocnění, může se to však
objevit až za několik let. Také u onemocnění kostí zvaném Pagetova
choroba (nemoc, při které dochází k abnormální přestavbě kostí, při
které se kosti ztlušťují – nejčastěji se projevuje na kostech lebky), se
zhoubné nádory kostí vyskytují častěji než jindy.

Prevence rakoviny kostí  

Jelikož nevíme, co přesně nádory způsobuje, nelze ani říct, co
dělat, abychom jim předešli.

Příznaky rakoviny kostí  

Kostní nádory jsou velmi nebezpečná onemocnění zejména z hlediska
jejich diagnostikování. Poznávají se totiž příliš těžko, často
nemají žádné specifické příznaky.

Osteosarkom jako nejčastější maligní nádor kostí, se
vyskytuje hlavně u mladých lidí do 20 let věku, u starších lidí
vzniká obvykle na podkladě jiných kostních onemocnění. Častější bývá
u kluků.

Může postihnout kteroukoliv kost, nejčastěji se ale vyskytuje
v stehenní, holenní nebo ramenní kosti a velmi brzy po svém vzniku
metastazuje (zakládá nádorová ložiska v jiných orgánech – hlavně
v plicích, v mozku, a v jiných kostech).

Projevuje se dlouhotrvající
tupou nebo krátkodobou vystřelující bolestí – hlavně v noci, dále
zduřením kosti a také mírně zvýšenou tělesnou teplotou. Někdy taky
vypadá jako bolestivý výrůstek na povrchu kosti. Pacient se cítí být
celkově nemocen, ztrácí chuť k jídlu, hubne, neprospívá.

Chondrosarkom se taky vyskytuje nejčastěji u dětí a
mladých lidí, nachází se v kostech pánve, ve stehenní a ramenní kosti, a
často se šíří krevní cestou do plic.

Ewingův sarkom, který se kromě dlouhých kostí objevuje
také v plochých kostech (lopatka, žebra, klíční kost), metastazuje
především do jiných kostí, a pak i do jiných orgánů, třeba do plic.
Projevuje se podobně jako osteosarkom, tady ale převažují příznaky
celkového onemocnění, jako zvýšená horečka, pocení, hubnutí,
slabost.

Léčba rakoviny kostí  

Při objevení se podezření na rakovinu kostí je nezbytné co nejdřív
navštívit lékaře – čím časnější je diagnostika, tím větší jsou
vyhlídky na vyléčení nádoru!

Kostní nádory se nejčastěji diagnostikují zhotovením
rentgenového snímku postižené kosti, kde zkušený lékař
– radiolog dovede poznat jeho přítomnost. Dále se odeberou vzorky krve, ve
které se sledují hladiny takzvaný nádorových markerů (což jsou
specifické látky, kterých hladiny bývají zvýšené při některých
nádorech).

Nejjistějším postupem při získání diagnózy je odebrání
vzorku kosti
(biopsie) a jeho následní odeslání na oddělení
patologie, kde si ho lékař- patolog speciálně obarví a vloží pod
mikroskop. Podle stupně a charakteru odlišnosti buněk nacházejících se ve
vzorku, od normálních kostních buněk, může pak zjistit, o jaký typ
nádoru se jedná.

Na dalším postupu pak spolupracuje celý tím lékařů – specialistů
v různých oborech medicíny (onkologie, ortopedie, chirurgie), kteří podle
výsledků z patologie zhodnotí, který typ terapie bude v daném případě
nejvhodnější.

Ve většině případů se musí nádor operovat, přičemž je důležité
během operace vybrat ven celý nádor. Vzniklý defekt kosti
se pak nahrazuje titánovou vnitřní protézou, nebo kostním štěpem. Někdy
je ale bohužel nutné (hlavně z důvodu rozsáhlosti nádoru) postiženou
část končetiny amputovat.

V některých případech jako terapie postačí pouze ozařování. Bývá
tak většinou u Ewingova sarkomu, který je na tento způsob léčby velmi
citlivý a většinou zareaguje velmi příznivě- může dojít až k jeho
vyhojení.

Budete mít zájem:  Laserové korekce zraku: na operaci chodí hlavně mladí lidé

Nejčastěji ale léčba rakoviny kostí spočívá v kombinaci více
léčebných postupů – tedy operace, ozařování a chemoterapie.

Protože
vysoké dávky záření i chemoterapie použitých osobitně mají mnoho
nežádoucích účinků (nejčastěji jde o únavu, nevolnost, zvracení,
zánět kůže a sliznic), při užití kombinace těchto způsobů je možné
použít nižší dávky každé z nich, a tak snížit výskyt vedlejších
příznaků léčby na minimum.

Po vyléčení nádoru je nutné pravidelně docházet na kontroly
k onkologovi, kde se zhotovuje rentgenový snímek operované kosti i plic
(z možného objevení se metastázy, kterou při léčbě nebylo ještě
poznat).

Samozřejmě, při objevení se jakýchkoliv dalších potíží (bolesti,
hubnutí, slabost, problémy s dýcháním dlouhotrvající kašel, zápal plic
nereagující na léčbu), je nutné kontaktovat lékaře okamžitě!

Jak si mohu pomoci sám  

Rakovina kostí je velmi vážné onemocnění, které nelze vyléčit jiným
než radikálním způsobem. Proto při pozorování dlouhodobějších
nespecifických příznaků, které samozřejmě, nemusejí vždy znamenat
rakovinu, by měl být kontaktován lékař, který rozhodne o dalším
postupu.

Komplikace rakoviny kostí  

Komplikace terapie zhoubného nádoru může být ztráta
končetiny
. V současné době může být ale velmi dobře
řešitelná použitím její protetické náhrady, se kterou pacient může
nadále prožívat plnohodnotný život.

S onkologickým onemocněním přichází řada dalších problémů –
změna ekonomické situace pacienta, která spolu se sníženým sociálním
statusem, do kterého se pacient dostane, může vyústit do vývoje
psychických potíží. Onkologové jsou ale na vznik takových situací
připraveni a jsou schopni zabezpečit odbornou pomoc pacientovi.

Nejhorší možnou komplikací rakoviny kostí je však vznik druhotného
nádoru – metastázy, v jiném orgánu těla, nebo navrácení se původního
nádoru.

Diskuse o rakovině kostí

  • Pomoc
    při rakovině
  • Můj
    boj s osteosarkomem
  • Rakovina
    u dětí

Další názvy: Zhoubný nádor kostí, Osteosarkom, Ewingův sarkom, chondrosarkom

Rakovina páteře: Příčiny, příznaky, vyšetření a léčba nádorového onemocnění

Páteř je soustavou obratlů vzájemně spojených klouby a vazivovým aparátem (meziobratlové ploténky, vazy, kloubní pouzdra). Uvnitř páteře je páteřní kanál, ve kterém se nachází mícha a míšní kořeny. Ty jsou kryty obalem, který nazýváme tvrdá plena. Nádory páteře rozdělujeme na: 

  • Extradurální – Nádory rostoucí v kostech (nejčastěji v obratlech), ve vazech, případně se šíří mimo páteř. Tyto tumory působí v páteřním kanálu tlakem na tvrdou plenu a nervové struktury v ní uložené. Jde o nejčastější typ nádoru páteře (tvoří 55 % všech nádorů této oblasti).
  • Intradulární extramedulární – Tyto nádory rostou uvnitř tvrdé pleny, ale nerostou do míchy, pouze míchu a kořeny utlačují.
  • Intramedulární –  Nádory rostoucí přímo v míšní tkáni
  • Více o tom, že se nevyplácí podceňovat bolest zad, čtěte zde.

Příznaky rakoviny páteře

Extradurální nádory

U nejčastějšího typu nádoru (extradurálního, viz výše), jsou nejčetnějšími nádory v této skupině metastázy, tedy nádory, které mají původní ložisko jinde (nejčastěji se jedná o nádor plic, prsu, prostaty) a jsou krevní cestou zaneseny do páteře, kde začnou růst.

Jejich růst v páteřním kanále se typicky projevuje postupně a většinou velmi rychle se zhoršující hybností dolních končetin a poruchami chůze. Průvodním příznakem bývá silná bolest, vycházející z místa nádorem postiženého obratle. Většina pacientů má však i přidružené příznaky vycházející z primárního nádoru jinde v těle.

Intradurální extramedulární

Do této skupiny patří nezhoubné (tzv. benigní) nádory, které rostou z obalu míchy – tzv. meningiomy nebo z obalů nervových vláken v míšních kořenech – tzv. schwannomy. Tvoří 40 % všech páteřních nádorů.

Mezi nejčastější primární nádory, jež způsobují intradurální extramedulární metastázy, patří melanom, lymfom a meduloblastom. Tyto nádory rostou velmi pomalu. Příznaky vycházejí z primárního nádoru.

Vše o rakovině kůže čtěte zde.

Intramedulární

Příznaky těchto nádorů závisí na jejich uložení a velikosti. Nejčastěji se jedná o poruchy hybnosti, poruchy čití na trupu i končetinách, obtíže při rozpoznávání tepla a chladu, nejistotu při chůzi, poruchy svěračů. 

  1. Vše o bolesti zad jako civilizační chorobě čtěte zde.

Léčba rakoviny páteře

Extradurální nádory

Chirurgická léčba těchto nádorů je velmi obtížná. Pokud se jedná o jedinou metastázu v páteři, je chirurgicky přístupná a klinický stav pacienta je dobrý s dobrou prognózou, lze odstranit celý nádor a chybějící obratel nahradit speciálními implantáty.

V dalších případech se lékaři většinou soustředí na operační uvolnění utisknuté míchy tím, že odstraní nádorové hmoty v jejím okolí. Cílem tohoto výkonu je především zlepšit hybnost dolních končetin pacienta a umožnit mu chůzi.

Dalším cílem je ulevit pacientovi od bolesti páteře. Toho lze dosáhnout operačně stabilizací úseku páteře, ve kterém je nádorem napadený obratel. U některých pacientů postačuje vstříknutí speciálního cementu do metastázou postiženého obratlového těla – tzv. vertebroplastika

Tipy na cvičení proti bolesti zad ze sezení u počítače najdete zde.Tipy na cvičení přímo v kanceláři najdete zde.

Intradurální extramedulární

Nádory jsou dobře ohraničené a vhodné pro chirurgické odstranění za použití mikrochirurgické techniky. Tyto nádory se operují vždy, když pacientovi způsobují neurologické příznaky (bolesti vystřelující do dolních nebo horních končetin, ochrnutí končetin apod.).

Někdy se tyto nádory najdou při vyšetření magnetickou rezonancí jako náhodný nález. Vzhledem k tomu, že tyto nádory rostou velmi pomalu, lze u pacientů, kteří nemají žádné neurologické příznaky, nádory pouze sledovat. 

Intramedulární

Když se obtíže pacienta zhoršují, provádí se odstranění nádoru. Vzhledem k tomu, že intramedulární nádory rostou přímo v míše, hrozí při jejich operačním odstranění zhoršení neurologických příznaků pacientů. Je proto opět zapotřebí velmi jemná mikrochirurgická technika.

Která česká celebrita měla rakovinu páteře? Více čtěte zde.

Nádory míchy

Nádory míchy jsou méně častou skupinou nádorů a ve většině případů jsou nezhoubné. Nádory míchy jsou tedy relativně vzácné, ale jejich význam je velmi vysoký kvůli silnému dopadu na kvalitu života pacientů.

Budete mít zájem:  Budou nás léčit šamani?

Nádory míchy mohou být primární nebo sekundární:

  • Primární nádory míchy mohou pocházet z buněk uvnitř nebo vedle míchy. Pouze asi třetina primárních nádorů míchy pochází z buněk v míše. Tyto nádory mohou procházet uvnitř míchy a způsobit vytvoření dutiny plněné tekutinou. Většina primárních nádorů míchy pochází z buněk vedle míchy. 
  • Sekundární nádory míchy, které jsou častější, jsou metastázy rakoviny pocházející z jiné části těla a jsou tedy vždy rakovinné. Metastázy se nejčastěji šíří na obratle od rakovin, které pocházejí z plic, prsou, prostaty, ledvin nebo štítné žlázy. Metastázy zpravidla vyvíjejí tlak na míchu. Lymfomy se mohou také rozšířit do páteře a stlačit míchu.

Příznaky rakoviny míchy

Míšní nádory mohou způsobit různé příznaky, zvláště když rostou:

  • bolest v místě nádoru v důsledku růstu nádoru
  • bolesti zad, které často vystřelují do jiných částí těla
  • oblast je méně citlivá na bolest, teplo a chlad
  • omezená funkce střev nebo močového měchýře
  • obtížná chůze, někdy vedoucí k pádům
  • bolesti zad jsou v noci horší
  • ztráta citu nebo svalové slabosti, zejména v pažích nebo nohou
  • erektilní dysfunkce
  • svalová slabost, která může být mírná nebo těžká, v různých částech vašeho těla

Nemocný může mít slabé svaly, ztrácí pocit v určitých oblastech těla nebo nemůže ovládat funkce střev a močového měchýře.

Tlak na míchu může také zablokovat přívod krve do míchy, což má za následek smrt tkání, akumulaci tekutin a otok. Akumulace tekutin může blokovat větší množství krve, což vede k začarovanému kruhu a dalšímu poškození. Symptomy způsobené tlakem na míchu se mohou rychle zhoršovat.

Vyšetření

  • Stlačení míchy nádorem musí být diagnostikována co nejdřív a pak i okamžitě ošetřena, aby se zabránilo trvalému poškození.
  • Vzhledem k tomu, že mícha je uspořádána určitým způsobem, mohou lékaři lokalizovat nádor tím, že určují, které části těla nefungují normálně.
  • Několik procedur může pomoci lékařům diagnostikovat nádor míchy:
  • Jak cvičit, když vás bolí záda se dozvíte zde.

Léčba rakoviny míchy

V ideálním případě je cílem léčby nádorového onemocnění úplné odstranění nádoru, ale tento cíl může být komplikován rizikem trvalého poškození míchy a okolních nervů. 

Pokud příznaky naznačují, že nádor stlačuje míchu, okamžitě se podávají kortikosteroidy (např. Dexamethason) ve vysokých dávkách, aby se otok zmenšil. Tyto nádory jsou léčeny co nejdříve, často chirurgicky.

Mnoho nádorů míchy a páteře lze chirurgicky odstranit. Pokud nelze odstranit nádory, používá se radiační terapie, někdy po chirurgickém zákroku ke zmírnění tlaku na míchu.

Zotavení závisí obecně na tom, jak rychle začne léčba a kolik škody je už způsobeno. Pokud má nádor zřetelné hranice a nerozšířil se od jiného místa v těle, odstranění způsobuje, že se příznaky vyřeší přibližně u poloviny lidí.

  1. Vše o mýtech kolem bolestí zad čtěte zde.

Bolest páteře – jiné druhy nádorů

Bolestí páteře se mohou projevovat i jiná nádorová onemocnění. Mimo jiné například mnohočetný myelom, což je druhé nejčastější nádorové onemocnění krve. V jeho léčbě ale medicína naštěstí udělala velké pokroky.

Mnohočetný myelom vzniká proměnou a hromaděním plazmatických buněk v kostní dřeni. Nemoc tak postupně „rozkládá“ kosti nemocného.

Choroba nejvíce postihuje lidi ve věku 75 až 79 let, do 40 let se vyskytuje jen vzácně.

Příčiny onemocnění nejsou přesně známé, rizikovými faktory můžou být obezita, zvýšený kontakt s organickými rozpouštědly, porucha imunity, vystavení se záření, pesticidy nebo dioxiny.

Mnohočetný myelom se projevuje plíživě a příznaky jsou zpočátku nejasné. Často proto odborníci chorobu u pacienta odhalí až v pokročilém stádiu.

Celosvětově trpí mnohočetným myelomem 230 tisíc lidí. V Česku lékaři nemoc objeví zhruba u 450 nemocných ročně.

Bolest zad se stává nemocí z povolání. Více čtěte zde.

Bolest mezi lopatkami – rakovina

Bolest mezi lopatkami je velmi častým příznakem, který lékaři označují jako interskapulární bolest. Tato bolest se nejčastěji projevuje jako tupá nebo vystřelující bolest v horní části zad v místech, kde se nachází lopatky. Někdy bývá spojena s pocity napětí, tahu nebo tlaku.

Příčin bolesti mezi lopatkami je celá řada. Mezi ty nejčastější patří poranění svalů, šlach a kostí například z důvodu:

  • úrazu
  • zvedání těžkých břemen
  • vadného držení těla
  • dlouhodobé práce na počítači
  • přetížení v důsledku špatné techniky cvičení
  • nadměrného cvičení či fyzické námahy
  • natažení svalů lopatky a zad i během spánku

Bolest mezi lopatkami může být někdy příznakem infarktu myokardu, a to zejména u žen.

V takovém případě se často objevují i další příznaky infarktu myokardu, jako jsou bolest na hrudi, která může vyzařovat do dalších částí těla (mezi lopatky, do čelisti, do třísla, do ramene apod.

), dušnost, nevolnost, zvracení apod. Pokud se tyto příznaky objeví, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

  • Pokud je příčinou bolesti mezi lopatkami vadné držení těla či přetížení zad, je vhodné konzultovat problém s rehabilitačním lékařem a fyzioterapeutem, kteří na bolest společně doporučí vhodná cvičení a rehabilitace.
  • Více o práci rehabilitačních lékařů a fyzioterapeutů čtěte zde.
  • Nádorové onemocnění obvykle příčinou bolesti mezi lopatkami nebývá.

    Autor: Marie Bezděková

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Adblock
    detector