Rakovina (karcinom) plic – příčiny, příznaky, léčba

Rakovina (karcinom) plic – příčiny, příznaky, léčba

Rakovina plic představuje nejčastější typ nádorového onemocnění plic. Jedná se o nádory, které se objeví na plicích a průduškách a které jsou většinou zhoubné. Zhruba v 90 % případů jde o karcinom plic neboli bronchogenní karcinom, u nemocných se v plicích objevují také metastáze. Na toto onemocnění v Česku ročně zemře více než 5 tisíc lidí.

Plicní rakovina označuje maligní (zhoubné) nádory na plicích, které obsahují zhoubné buňky různého stupně vývoje. Nádory plic a průdušek představují širokou skupinu nádorů, které obvykle začínají růst v oblasti průdušnice, v průduškách a průdušinkách nebo v plicních sklípcích či plicní tkáni.

Toto onemocnění je ve světě zodpovědné přibližně za 1 z 5 úmrtí na rakovinu. Nejvíce zasahuje lidi ve věku 65-69 let a postiženi jsou zejména muži. To ovšem neznamená, že ženám a dětem se rakovina plic vyhýbá.

Klasifikace karcinomu plic

Různé druhy rakoviny plic můžeme rozlišovat podle několika hledisek. Patří sem dělení podle rozsahu a umístění, dělení podle biologického chování a dělení podle histologického složení nádorové tkáně. Tato klasifikace je důležitá pro naplánování nejúčinnější léčby.

Podle rozsahu onemocnění můžeme rakovinu plic rozdělit do několika kategorií. Tato klasifikace se nazývá TNM a díky ní můžeme určit klinické stádium nemoci (I‒IV). Hlavní složky tohoto dělení jsou:

  • T – rozsah nádoru
  • N – nepřítomnost nebo přítomnost metastáz v okolních mízních uzlinách
  • M – nepřítomnost nebo přítomnost vzdálených metastáz

Podle biologických vlastností rozlišujeme dva druhy plicní rakoviny. Malobuněčný karcinom plic představuje asi 20‒25 % případů. Velmi rychle roste a brzy také vytváří vzdálené metastázy. Kvůli tomu je chirurgická léčba značně omezená. Onemocnění naopak dobře reaguje na protinádorovou léčbu pomocí ozařování a cytostatik.

O nemalobuněčný karcinom plic se jedná přibližně v 75‒80 % případů. Oproti tomu malobuněčnému je růst pomalejší, možnosti chirurgického odstranění jsou tedy příznivější.

Rakovina plic a její příčiny

Zdaleka nejvíce přispívá ke vzniku rakoviny plic kouření, cigaretový kouř totiž obsahuje více než 60 různých karcinogenů a nikotin také oslabuje reakce imunitního systému. Tato příčina platí i u nekuřáků, ty totiž ohrožuje pasivní kouření neboli vdechování kouře, který vzniká při kouření jiných osob.

Existuje ovšem i celá řada dalších činitelů, které mají na vznik rakoviny plic vliv. Sem patří například:

  • Dědičné faktory
  • Znečištění vzduchu
  • Viry
  • Některé kovy
  • Některé produkty spalování
  • Některé toxické plyny

Mezi významné rizikové faktory pro vznik plicního karcinomu patří i kontakt s azbestem nebo radonem, který se může do obytných domů dostat například z nevhodně použitých stavebních materiálů či z geologického podloží.

Příznaky rakoviny plic

Když se člověk s rakovinou plic rozhodne vyhledat lékaře, většinou je již pozdě. Nádorové onemocnění na plicích o sobě totiž nemusí dát dlouhou dobu vůbec vědět. Často ho lékaři dokonce objeví až jako metastázy jiného nádoru. Zhruba 85 % lidí pak již nebojuje o vyléčení, ale pouze o prodloužení života.

Pacienti často příznaky rakoviny plic nepoznají, nebo je přičítají jiným banálním onemocněním. V počátečních stádiích nemoc navíc nebolí. Mezi první varovné příznaky patří sípání a změna charakteru kašle, který je dráždivější a silnější. Ve vykašlávaném hlenu se také mohou objevit nitky krve. Rakovina plic může být také příčinou vody na plicích.

Další příznaky:

  • Špatné dýchání
  • Dušnost, zadýchanost
  • Chrapot
  • Problémy s polykáním
  • Opakující se záněty plic
  • Únava
  • Bolesti svalů
  • Bolest na hrudi
  • Otoky obličeje, krku a horních končetin
  • Neurologické poruchy

Rakovina plic a metastáze

Když rakovina plic během pozdějších stádií expanduje do celého organismu, často se vyskytují také metastáze. Jedná se o sekundární nádory, které se rozšířily ze vzdáleného primárního ložiska.

Rakovina plic nejčastěji metastazuje do mozku, kostí (hrudní kost, žebra, páteř…), jater nebo nadledvin.

V závislosti na tom, kde se metastáze vyskytují, se k nemoci přidávají další příznaky.

Při rozšíření do ledvin se projevuje bolest v bederní krajině. Kostní metastázy bývají také velmi bolestivé, napadené kosti jsou náchylnější ke zlomeninám. U metastáz v játrech se může objevit tupá bolest v podžebří, játra jsou na pohmat tuhá a zvětšená. Metastáze v mozku způsobují bolesti hlavy, rozmazané vidění, nevolnosti, zvracení, ale i psychické změny.

Rakovina plic v posledním stádiu

Při pokročilém stádiu nemoci se nádor šíří do pohrudnice, svalstva, žeber a do hrudní stěny. Často se dostavuje neurčitá bolest, která může být vázána na nádech. Dále se může objevit chrapot, syndrom horní duté žíly a silné bolesti horních končetin.

Poslední neboli čtvrtá fáze rakoviny plic bohužel již není léčitelná. Pacient může být značně pohublý a může také pociťovat velmi silné bolesti. V tomto stádiu se lékaři soustředí především na úlevu od bolesti a na prodloužení času, který nemocnému ještě zbývá.

Jak diagnostikovat rakovinu plic

Prvním krokem při vyšetření osoby, u které existuje podezření, že trpí rakovinou plic, je rentgen hrudníku. Ten může odhalit přítomnost tumoru ale i další komplikace. Detailnější informace poté lékaři zjišťují pomocí CT snímkování. V neposlední řadě se provádí také magnetická rezonance, pozitronová emisní tomografie a bronchoskopie.

Všechna vyšetření se snaží určit přesné umístění nádoru, jeho velikost a prorůstání do dalších tkání. Konkrétní typ nádoru je poté určen prostřednictvím histologického a cytologického vyšetření.

Léčba rakoviny plic

Existuje několik různých možností léčby rakoviny plic, ta se ovšem odvíjí především od typu nádoru.

Chirurgický zákrok

Časté jsou chirurgické zákroky, při kterých lékaři odstraní postiženou plicní tkáň. O tom, jak velká část může být odstraněna, rozhoduje rozsah onemocnění. Lobektomie se provádí k odstranění celého plicního laloku, při pneumonektomii dojde k odstranění celé plíce.

Chemoterapie a radioterapie

U malobuněčných nádorů, které rychle rostou, je léčba velmi problematická.

V takových případech, kdy je nádor diagnostikován jako místně pokročilý nebo jsou přítomné metastáze, lékaři přistupují k chemoterapii a následné či souběžné radioterapii (ozáření).

V průběhu se pacientům také podávají cytostatika ve formě pravidelných infuzí do žíly. Tyto léky blokují dělení rakovinné buňky.

Léčba pomocí chemoterapie a radioterapie s sebou ovšem přináší mnoho vedlejších účinků. Jedná se například o vypadávání vlasů a chloupků, kromě toho ale také škodí kostní dřeni a zatěžuje ledviny. Ozařovací paprsky také celkově představují velkou zátěž pro lidský organismus.

Léky

V mnoha případech pacienti užívají léky s názvem cytostatika. Ta často dokážou nádor zcela vyléčit nebo ho alespoň zmenšit. Jejich nasazení musí ovšem lékaři pečlivě zvážit, možný přínos léčby musí převyšovat míru nežádoucích účinků.

Kromě cytostatik se při rakovině plic mohou podávat i další léky. Opiáty a anxiolytika potlačují dušnost a kašel. Ke zlepšení kvality života a potlačení nevolnosti může pacient užívat antiemetika, bisfosfonáty nebo kortikoidy.

Biologická léčba

Novým způsobem na poli protinádorové léčby karcinomu plic je biologická léčba. Někdy se také nazývá cílená molekulární terapie, protože zasahuje do pochodů v nádorové buňce.

Tato léčba působí pouze v místě, kde je potřebná, proto má minimum nežádoucích účinků. Výhodou je také to, že pacienti většinou nemusí být hospitalizováni a docházejí jen do ambulancí. Biologická léčba je však výrazně dražší.

Alternativní léčba

Někteří lidé také jako doplněk klasické léčby (nebo zcela namísto ní) zkoušejí léčbu alternativními metodami, mezi které se řadí různé doplňkové způsoby terapie, doplňky stravy nebo třeba výtažky z bylin. Tento typ léčby však nebyl doposud vědecky testován a nemusí být zcela bezpečný. Než začnete s jakoukoliv léčbou, měli byste se vždy poradit se svým lékařem.

Jaká je prognóza?

Délka života u lidí s rakovinou plic je různá, je závislá na mnoha faktorech, jako je například stádium nemoci. Prognóza je však obecně poměrně špatná, prvních pět let od diagnózy přežije pouze 15 % pacientů. V době, kdy vyhledají lékaře, je totiž často již pozdě a nemoc je příliš rozvinutá.

Prognóza karcinomu plic závisí na rozsahu nemoci, klinickém stavu pacienta, přidružených nemocech a celkovém imunologickém stavu. Nejlepší vyhlídky mají pacienti, u kterých byl nádor diagnostikován ve stádiu, kdy je možné ho operovat.

Rakovina plic a prevence

Co se týče rakoviny plic, nejlepší prevence je samozřejmě vyhnout se všem rizikovým faktorům. To znamená vůbec nekouřit nebo kouření alespoň omezit, důležité je ale vyhnout se i pobytu v zakouřeném prostředí.

Budete mít zájem:  Léčba Otravy Těžkými Kovy?

Vhodné je také dbát na dobrou fyzickou kondici a cvičit kapacitu plic (například hrou na dechové hudební nástroje). V případě onemocnění dýchacího ústrojí je nutné dodržovat stanovenou léčbu a dbát na důsledné doléčení. Dobré je také chodit na pravidelné rentgenové kontroly plic.

Rakovina plic a průdušek – C33, C34 a její příznaky

Jan – rakovina plicJmenuji se Jan, je mi 74 let a jsem již dva roky onkologický pacient. Následovala tedy léčba chemoterapií, která byť mi pomohla se s nádorem poprat, zanechala samozřejmě v mém těle i nepříznivé následky. Po chemoterapiích jsem podlehl věčné únavě, nadměrným výkyvům nálad a dalším potížím s tím spojeným. Kdo podstoupil chemoterapeutickou léčbu, jistě ví, o čem mluvím. Protože jsem i já sám občas pátral na internetu po informacích k mé nemoci, jednoho dne jsem narazil na reklamu na preparát PENOXAL. …….. pokračování

Rakovina plic a průdušek (karcinom plic) – C33, C34

Počty nemocných s rakovinou plic

Dlouholetá obliba tabáku si vybírá svou daň. Nemocné s karcinomem plic či průdušek tvoří z 90% kuřáci. Tabák ovšem není jedinou příčinou vzniku nádorového onemocnění plic.

Dle statistik jsou muži ohroženi rakovinou plic až trojnásobně, počty nemocných žen se však stále zvyšují. V USA dokonce odhadují, že ženy umírají na rakovinu plic mnohem častěji než na rakovinu vaječníků, dělohy a prsu dohromady.

Z celkového počtu 7 milionů lidí, kteří ročně ve světě umírají na nádorová onemocnění, tvoří 1,3 miliony nemocných na rakovinu plic.

Jak Penoxal pomáhá při onkologickém onemocnění plic?

Silný imunitní systém si dokáže s nádorovými buňkami poradit a zničit je, někdy však potřebuje pomoc.

 PENOXAL stimuluje imunitní systém a pomáhá tak optimalizovat jeho působení, které se projevuje dostatečně efektivně při boji s nádorovými buňkami.

Přípravek může být užíván i během radioterapie a chemoterapie, kdy pomáhá snášet některé nežádoucí účinky léčby.

Dále zlepšuje činnost trávicího traktu, jater, ledvin a dalších orgánů, které jsou při onkologické léčbě velmi zatěžovány, a tím přispívá ke správnému fungování organismu a celkové pohodě. Je tedy vhodným doplňkem u celkové léčby onkologického onemocnění, což ve svém vyjádření o Penoxalu potvrzuje MUDr. Anna Galambošová, lékarník PharmDr. Tomáš Arndt a další lékaři. O zkušenostech uživatelů Penoxalu se můžete více dočíst ZDE. 

Doporučená denní dávka při onkologickém onemocnění jsou 4x50mg kapsle po dobu 4 měsíců 

O onemocnění rakoviny plic

Nejčastějšími typy rakoviny plic a průdušek je až v 80 % případů tzv. nemalobuněčný karcinom, který roste pomalu, proto se v první fázi léčby volí nejčastěji chirurgické řešení.

Ostatní způsoby léčby (chemoterapie a radioterapie) nejsou v případě tohoto druhu karcinomu tak účinné. 20% rakovinného onemocnění plic a průdušek poté zaujímá tzv.

malobuněčný karcinom, který velmi rychle roste a brzy se šíří do dalších tkání (metastazuje), jeho léčba zpravidla spočívá v podávání cytostatik (chemoterapie) a ozařování, na které dobře reaguje.

Příčiny vzniku

Přímou souvislost se vznikem rakoviny plic má bezpochyby dlouholeté kouření, a to i pasivní, jak bylo prokázáno mnoha výzkumy.

Pravděpodobnost vzniku rakoviny plic je u kuřáků až 13x vyšší, z dlouhodobých kuřáků toto onemocnění postihne 25% osob.

Vliv dědičnosti je stále předmětem zkoumání, u některých osob s rodinnou zátěží se však rakovina plic projevit nemusí, záleží na dalších aspektech, mezi něž patří například i odolnost imunitního systému.

Rovněž znečištěné ovzduší (výfukovými plyny, azbestem, uranem) v určitých oblastech nese svůj díl viny, stejně jako ionizující záření a radon unikající z půdy či nevhodně použitého stavebního materiálu. Bohužel příznaky rakoviny plic jsou často nenápadné a podle statistik až 60 procent nádorů je diagnostikováno v pozdním stádiu, tedy špatně léčitelném nebo neléčitelném stádiu.

Příznaky onemocnění

Počáteční stádium onemocnění je často bezpříznakové, zpravidla se na rakovinu plic přijde až v pozdější fázi, kdy nemoc způsobuje řadu nespecifických problémů, jako je kašel (odlišný od běžného kašle kuřáka), chrapot, zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu a hubnutí. Varovnými příznaky jsou poté teploty, obtíže při polykání, neustávající kašel spojený s vykašláváním krve a bolestí na hrudi, která může prostupovat směrem do zad. Stejně jako u rakoviny plic může být příznakem zánět průdušek. 

Prognóza tohoto onemocnění nebývá příznivá, kvůli pozdnímu objevení jsou často již přítomny metastázy do jiných orgánů a léčba se tak soustředí především na zmírnění potíží a prodloužení života pacienta. Kvalitu života pak ovlivňuje i síla imunitního systému, který dokáže potlačit některé z příznaků a bojovat s procesem nádorového bujení.

Prevence rakoviny plic

Významným preventivním opatřením před rakovinou plic je nekuřáctví a vyhýbání se zakouřeným prostorám a prostředím se znečištěným ovzduším.

Základem by rovněž mělo být včasné vyšetření a léčba při jakýchkoli dechových potížích (chrapot, neustávající kašel, dušnost).

Blahodárně nejen pro plíce, ale i na psychiku působí pohyb na čerstvém vzduchu, nejlépe na horách, v lese či u moře. Riziko vzniku rakoviny plic snižuje také silný imunitní systém, který přirozeně škodlivé buňky ničí.

Rakovina (karcinom) plic – příčiny, příznaky, léčba

Vliv imunitního systému na rakovinu plic

Oslabený imunitní systém zvyšuje riziko onkologického onemocnění. Imunita je hlavním činitelem v těle, který přirozeně zamezuje poškození zdravé tkáně, a tím předchází nádorovému bujení. Totéž platí u rakoviny plic, ke které pak mají větší náchylnost například kuřáci.

Pokud není snížená imunita řešena, dochází k mutaci zdravých buněk a rozvoji rakoviny. Obrovský vliv na funkci imunitního systému má psychika.

Pokud je člověk zasažen přívalem negativních energií, není řešení sáhnout po cigaretě, ale je doporučeno chodit do přírody, vyplavit endorfiny a zahájit posilovací a očistnou kúru. 

Další informace

Druhy rakoviny

Rakovina tlustého střeva a její příznaky, Rakovina žaludku a její příznaky, Rakovina slinivky břišní a její příznaky, Rakovina plic a její příznaky, Rakovina jater a její příznaky, Rakovina ledvin a její příznaky, Rakovina lymfatického systému a její příznaky, Rakovina kůže a její příznaky, Rakovina krve – Leukémie a její příznaky, Rakovina mozku a její příznaky, Rakovina dělohy a její příznaky, Rakovina děložního čípku a její příznaky, Rakovina vaječníků, vejcovodů a její příznaky, Rakovina prsu a její příznaky, Rakovina močového měchýře a její příznaky, Rakovina prostaty a její příznaky, Rakovina varlat a její příznaky, Rakovina brzlíku a její příznaky, Rakovina jícnu a její příznaky, Rakovina štítné žlázy a její příznaky

Rakovina plic: příznaky, projevy, léčba, vyšetření, prognóza

  • špatné dýchání
  • častá zadýchanost
  • dušnost
  • změna charakteru kašle na dráždivější
  • opakující se záněty plic nebo dlouhotrvající zánět plic
  • bolesti svalů
  • únava
  • chrapot
  • neurologické poruchy
  • problémy s polykáním
  • otoky obličeje a horních končetin

plíce, průdušnice, průdušinky, plicní sklípky a plicní tkáň

Počáteční příznaky tumoru plic obvykle nejsou zaznamenatelné včas v počátečním stádiu. Často prvotní signály znamenají již pokročilý rozvoj rakoviny v plicích. V první fázi viditelných příznaků se zhoršuje kvalita dýchání vlivem snížené kapacity plic a s tím související častá zadýchanost, dušnost a jiné dechové potíže i bez zátěže organismu.

Varovným příznakem je vždy změna charakteru kašle, pokud se kašel stane dráždivějším, ve vykašlávaném sputu se objeví nitky krve nebo má kašel vyšší intenzitu – je nutné pomýšlet  na toto onemocnění.  Pozdějšími příznaky jsou občasné bolesti na hrudi.

Častým projevem nádoru plic jsou opakující se záněty plic nebo dlouhotrvající zánět plic, na který nezabírá ani antibiotická léčba. Vedlejšími projevy mohou být i bolesti svalů, únava, slabost nebo neurologické poruchy.

Pokročilý stav nádoru, který zasáhl pohrudnici, hrudní stěnu a rozšířil se do svalstva a žeber, vyvolává bolesti neurčitých vlastností.

Příznakem pokročilé rakoviny je chrapot, problém polknout nebo vznikající otoky horních končetin, krku a obličeje. 

Léčba

Všechny typy nádorů v plicích často vyžadují chirurgickou léčbu. Neboť i benigní nádory mohou svojí lokalizací vést k omezení průchodnosti dýchacích cest a jejich chirurgické odstranění je nezbytné. Bronchogenní karcinomy vyžadují neodkladnou léčbu. Léčba bývá velmi komplikovaná v pozdějším stádiu a záleží také na typu nádoru.

Radikální chirurgický zákrok však není vždy možný kvůli ohrožení života pacienta. Může se provádět pouze dílčí operace v závislosti na stádiu nádoru a jeho typu. Klínovitá resekce odstraní jen menší část postižených plic.

Lobektomie se provádí k odstranění celého laloku plic a pneumonektomie se provádí při potřebě odstranit celé plíce. Tento postup operativních úkonů je důležitý i při nemožnosti odstranění celého nádoru, protože i případné jeho zmenšení na minimum je důležité pro následnou léčbu chemoterapií a radioterapií.

Léčba v případě malobuněčných nádorů je ještě problematičtější. Takový nádor rychle roste a velmi brzy metastázuje do svého okolí. V tomto případě se postupuje léčbou chemoterapií. Při ní jsou podávána cytostatika ve formě pravidelných infuzí do žíly, která blokují dělení rakovinné buňky a podporují její zánik.

Léčba je dlouhodobá a přináší mnoho vedlejších nežádoucích účinků jako vypadávání vlasů, chloupků a v neposlední řadě zatěžuje ledviny a škodí kostní dřeni. Léčba chemoterapií je obvykle spojena s radioterapií pomocí ozařování. Ozařovací paprsky zastavují nárůst nádoru, ale představují velkou zátěž i pro lidský organismus. Dle typu nádoru se zvažuje i biologická léčba. 

Budete mít zájem:  Sezamová semínka a zdraví – na vysoký tlak, super pro srdce

Čím vyléčit

Léky – Při léčbě mnoha nádorových onemocnění se používají cytostatika, která dokážou nádor zcela vyléčit nebo mohou napomoci k jeho zmenšení.

Jejich léčba je pečlivě zvážena vzhledem k efektivnosti konkrétní diagnózy a míře rizika nežádoucích účinků, která cytostatika mohou přinést. Na potlačení dušnosti a kašle se mohou použít opiáty nebo anxiolytika, např. morfin, který také působí proti úzkosti.

Při karcinomu plic se jako podpůrné preparáty ke stabilizaci, zlepšení kvality života a potlačení nevolností používají antiemetika, bisfosfonáty nebo kortikoidy.

Vyšetření – Provádí se objektivní klinické vyšetření nemocného, jako je poslech hrudníku. Prohmatávají se také lymfatické uzliny, zda nejsou zvětšeny. Dalším postupem vyšetření jsou zobrazovací metody, v první řadě vyšetření hrudníku pomocí RTG, respektive CT. V neposlední řadě se provádí magnetická rezonance a pozitronová emisní tomografie.

Všechna tato vyšetření prokážou přesné umístění nádoru, určí jeho velikost a případné prorůstání do okolních tkání např. hrudní stěny, jícnu a cév. Dále se provádí bronchoskopie k prohlédnutí dýchacích cest speciálním optickým přístrojem, který kromě zobrazovacích vlastností umožňuje odběr vzorku odsátím tkáně k dalšímu vyšetření.

Určení typu nádoru a stanovení léčebného postupu se provádí na základě výsledků histologického a cytologického vyšetření, kdy je posuzován odebraný vzorek tkáně na přítomnost nádorových buněk. Dalším kritériem léčby je rozsah nádoru. V případě operačního zákroku se provádí celá řada předoperačních vyšetření jako spirometrie a difuzní kapacita plic k určení funkce plic.

Komplikace rakoviny plic

Mezi nejvážnější komplikace patří vlastnost metastázovat do dalších orgánů.

Nádorové buňky se oddělí od prvotního nádorového bujení a cévami nebo stěnou přilehlých orgánů se rozšiřují dál.

Často mohou postihnout kosti, nervový systém, lymfatické uzliny, játra a mozek. Metastáze jsou spolu se zápalem plic a zánětem pohrudnice nejčastějšími příčinami úmrtí.

Neléčení karcinomu plic často vede k dechovým problémům a k riziku opakovaných zánětů. Může dojít také k narušení cévních stěn a krvácení.

Trvalé následky 

Často užívaná ozařovací léčba přináší vyšší riziko vzniku pozdějších následků, kdy jsou zdravé tkáně vlivem záření nenávratně poškozeny. Kromě zhoršených dechových potíží a kašle se dostavuje častá únava organismu, nechutenství k jídlu a v neposlední řadě riziko srdečních chorob.

Prevence 

Nejlepší je vyhnutí se rizikovým faktorům způsobujícím zvýšení rizika rakoviny plic, v případě karcinomu plic je prokázaná souvislost mezi výskytem tumoru a kouřením, a to i pasivním – tedy pobýváním v zakouřených nebo ovzduší znečištěných prostorech.

Vhodné je dbát na fyzickou kondici a cvičit kapacitu plic, ať už sportovní aktivitou nebo hrou na hudební dechové nástroje. V případě onemocnění dýchacího ústrojí řádně dodržet stanovenou léčbu až do úplného vyléčení.

Kdy jít k lékaři

K lékaři běžte, pokud máte bolesti na hrudi, dráždivý kašel, časté záněty plic nebo když vykašláváte krev.

Rakovina plic: příznaky, léčba (karcinom plic)

Na začátku dvacátého století byla rakovina plic raritou plicních
klinik, na kterou se chodili dívat lékaři i medici. Po masivním
rozšíření cigaret ve dvacátých letech přišel obrovský zlom.

Počet
karcinomů plic prudce narostl a stal se obávanou, ale stále
podceňovanou nemocí kuřáků, kteří spoléhají na
štěstí s tím, že jejich babička kouřila krabičku denně a dožila se
i tak stovky.

Miliardový obrat tabákových společností si vybírá vysokou daň –
v České republice trpí plicní karcinomem asi 100 mužů ze 100 000 a
přibližně každý dvacátý muž rakovině podlehne. Apelující je
zvyšující se počet plicních karcinomů u žen.

Rakovina plic se tak stala nejčastějším nádorovým
onemocněním
i přesto, že se její riziko dá snížit na minimum,
narozdíl třeba od rakoviny prsu nebo prostaty.

Příčina a rizikové faktory rakoviny plic

Mnohé studie dokázaly, že kouření má přímou
souvislost se vznikem bronchogenního karcinomu. Kuřák, který vykouří
dvacet cigaret denně, má přibližně třináctkrát vyšší riziko vzniku
plicní rakoviny než nekuřák. Z dlouhodobých kuřáků onemocní rakovinou
plic asi 25%.

Riziko plicního karcinomu je u kuřáků ovlivněno druhem tabáku,
absencí filtru a počtem vykouřených cigaret. Dále je ovlivněno tím, od
kolika let a jak dlouho člověk kouří. Pokud člověk přestane kouřit,
riziko se významně snižuje s počtem dnů bez cigarety.

Nebezpečí samozřejmě představuje také pasivní
kouření
. Kuřáci často ohrožují kouřením zdraví svých dětí,
partnerů nebo kolegů. Vysoké riziko postupují barmani, číšníci a
servírky pracující v zakouřeném prostředí.

Souvislost mezi karcinomem plic a špatným životním prostředím bylo
dokázána jen ve silně znečištěných oblastech
(například s vysokou koncentrací azbestu nebo uranu). Ve velkých městech
jako je Brno nebo Praha tato spojitost nebyla prokázána.

Na vzniku plicní rakoviny se podílejí i genetické
faktory
, které nebyly ještě plně probádány. Odhaleny již byly
některé enzymy aktivující kancerogeny a zmutované úseky chromozomu. Někdy
je však důvod propuknutí rakoviny plic neznámý a postihuje nekuřáky bez
genetických předpokladů.

Příznaky a projevy rakoviny plic

Rakovina plic je velmi zákeřná, protože její příznaky se objevují jen
velmi pomalu a nenápadně. Pokud sdílíte s kuřákem jednu
domácnost, zvyknete si na jeho kuřácký kašel a nevšimnete si momentu, kdy
ten kašel nezní jako dříve. Počátky nemoci, kdy je ještě dobře
léčitelná, se většinou odhalí nejčastěji náhodně rentgenem.

První příznaky jsou velmi nespecifické a mohou značit mnoho jiných
nemocí. Může se objevit teplota, chrapot,
ztráta chuti k jídlu, úbytek tělesné
hmotnosti
, obtíže při polykání nebo chronická
únava.

Varovným signálem by měl být neustávající kašel
spojení mnohdy s vykašláváním krve a
bolest v okolí hrudníku. Bolest na hrudi bývá tupá,
často pod lopatkou na postižené straně. Pokud je bolest ostrá, značí
prorůstání rakoviny do hrudní stěny.

Vyšetření rakoviny plic

Při podezření na rakovinu plic s vámi lékař nejdříve probere váš
zdravotní stav, potíže a zdali jste kuřák nebo nekuřák. Po doplnění
vaší anamnézy vám poslechne plíce a prohmatá uzliny, jestli nejsou
zvětšené.

Základní vyšetřovací metodou je rentgen. Snímek plic
odhalí změny plicní tkáně a podezřelé útvary. Modernějším
vyšetřením je tzv.

cétéčko (CT = computer tomography,
počítačová tomografie), které je šetrnější a ukáže mnohem více
struktur (dokonce i jednotlivé vrstvy plic). Přesnější zobrazení
umožňuje více rentgenových hlavic, které „vyfotí“ tělo z několika
stran.

Počítačové tomografie se užívá pro zjištění stavu nádoru,
nalezení metastáz, zjištění stavu uzlin a hrudní stěny.

Pro nahlédnutí dovnitř dýchacího traktu se využívá endoskopické
metody zvané bronchoskopie. Bronchoskopie může odhalit
nádory na stěně průdušek a průdušnici, které rentgen ani CT nemusí
nutně odhalit.

Existují dva základní druhy bronchoskopie, z nichž
nejčastější je tzv. rigidní. Ta bývá provedena
v narkóze, kdy se přes ústa zavede neohebná kovová trubička.

Během
vyšetření se odebírají vzorky kartáčkem nebo jehlou pro histologické
vyšetření.

Při modernější flexibilní bronchoskopii se využívá
vláken vedoucích světlo obklopených umělohmotným obalem. Lékař může
obraz vidět přímo nebo pomocí kamery.

Dále existuje například
videobronchoskopie, při které je malá kamerka bronchoskopem zavedena přímo
do těla.

Autofluorescenční bronchoskopie je necitlivější metodou, protože
dokáže odhalit i drobné změny v průduškách před vypuknutím samotné
rakoviny.

Pokud vám lékař chce provést torakocentézu neboli
pleurální punkci, nebojte se. Pomocí dlouhé jehly chce odsát tekutinu
z oblasti plíce a stěny hrudníku, aby vyhledal nádorové buňky.

Dalším neznámým pojmem by mohla být endobronchiální
ultrasonografie
. Je to také jedna z používaných sonografických
metod pro zjištění stádia nádoru a celkovém stavu nemoci.

  • Mediastinoskopií se z řezu nad hrudní kostí vyšetří
    oblast mezi plícemi a odebírá se vzorek.
  • Torakoskopií se prohlíží hrudní dutina otvory na
    zádech a hrudi, případně se odebere vzorek.
  • Torakotomií se vyjímají uzliny a tkáně přes dlouhý
    řez na hrudi.
  • Jehlovou biopsií se odstraní část tkáně z nádoru
    nebo uzliny pomocí tenké jehly.
Budete mít zájem:  Domácí Léčba Močových Cest?

Důležitou součástí všech vyšetřovacích metod je
histologické vyšetření. Speciálně upravené vzorky
tkání se zkoumají pod mikroskopem. Je to nejjistější metodou pro
potvrzení nebo vyvrácení diagnózy rakoviny plic.

Obecně platí, že by měl lékařskou prohlídkou projít každý
kuřák po 50. roku
. Protože riziko vzniku nádoru plic po 50. roku
prudce roste.

Léčba rakoviny plic

Po potvrzení diagnózy bronchogenního karcinomu je nejdůležitější
začít léčbu co nejdříve. Úspěšnost léčby závisí na stádiu a typu
nádoru.

Celkově však prognóza nemoci nebývá pozitivní – léčba se proto
nejčastěji soustředí na úlevu a prodloužení života pacienta.

Nejkomplikovanější situace nastává, pokud došlo k rozšíření
metastáz (nádorových ložisek) do okolních orgánů.

Bronchogenní karcinomy dělíme z lékařského hlediska do dvou
základních skupin – na malobuněčné a nemalobuněčné. Znalost těchto dvou
skupin je důležitá především pro léčbu.

Malobuněčné nádory patří mezi ty nejzákeřnější.
Malobuněčný nádor rychle roste a velmi brzy se šíří metastáze do
celého těla. Podle histologického tvaru se dále dělí na mnoho podtypů
(například na vřetenobuněčný, kulatobuněčný…).

Hlavním léčebným postupem u malobuněčného karcinomu je
chemoterapie. Léčba probíhá podáváním léčiv, tzv.
cytostatik. Ty přispívají k rozpadu a blokování
rakovinných buněk.

Cytostatika se podávají pravidelně po 2-3 týdnech
nejčastěji infuzí do žíly. Chemoterapii vždy provází mnoho
nežádoucích účinků.

Pacienti trpí vypadáváním vlasů a chloupků,
pocity nevolnosti, zvracením, poruchami kostní dřeně i ledvin.

Chemoterapie je velmi často kombinovaná s radioterapií.
Ozařování spočívá ve vysílání proudu paprsků na postižené místo,
aby zastavilo narůstání nádoru.

Radioterapie představuje obrovskou zátěž
pro lidský organismus. Člověk se cítí vyčerpaný a může mít problémy
s dýcháním (pokud radioterapie poškodila plicní tkáň).

Mozek se často
ozařuje preventivně, protože až u 70% nemocných se objevují v mozku
metastáze.

nemalobuněčných nádorů se projevy liší dle typu –
existuje epidermoidní karcinom a adenokarcinom. Adenokarcinom se často
objevuje u nekuřáků, protože vzniká ze žlázové krycí
tkáně po závažné nemoci jako je například tuberkulóza.
Epidermoidní zhoubný nádor je naopak nádor mimo kůži.

U nemalobuněčných karcinomů je nejúčinnější chirurgický
zákrok
. Je však možný jenom u 20-40 % pacientů. Pokud by pacient
nesplňoval určité plicní a cévní normy, samotná operace by pro něj
představovala ohrožení života.

Vzhledem k typu a stádiu nádoru jsou prováděny tři základní operace –
klínovitá resekce, kdy se odstraní menší část plic;
lobektomie, kdy se odstranění lalok plic a
pneumonektomie, při které se odstraní celé plíce.

Operace se provádí i ve chvíli, kdy není možné odstranit celý
zhoubný nádor – zmenšení nádoru na minimum je důležité pro následnou
chemoterapii a radioterapii.

Prevence rakoviny plic

Nejdůležitějším krokem v prevenci nádoru plic je přestat nebo
vůbec nezačít kouřit
. Pokud se svého zlozvyku nedokážete zbavit
sami, obraťte se na vašeho lékaře nebo specializované poradny. Pokud je
vám přes 50. let a jste aktivní kuřák, trvejte na preventivní lékařské
prohlídce.

Vyhýbejte se dlouhodobému pobytu v zakouřeném prostředí, pasivní
kouření také každoročně zabije tisíce lidí.

Jak si mohu pomoci sám

Natolik vážná nemoc jako je rakovina plic váš život od základu
ovlivní. Nikdy však boj s ní nevzdávejte! Chuť a snaha se s ní porvat
už pomohla mnoho nemocným.

Podobné příznaky jako rakovina plic může mít

Zánět průdušek

Komplikace rakoviny plic

Nejvážnější komplikací jsou metastázy, které se
mohou objevit ve všech orgánech. Metastázy jsou nádorové buňky, které se
od nádoru oddělily a cévami nebo volným prostorem se dostaly do dalších
částí těla, kde se nadále množí. Často postihují kosti, lymfatické
uzliny, mozek, plíce, játra a nadledviny.

Diskuse

Další názvy: karcinom plic, bronchogenní karcinom

Rakovina plic | Lab Tests Online

Známá také jako: Nemalobuněčný karcinom plic, Malobuněčný karcinom plic

Co je to rakovina plic?

Rakovina plic je nekontrolovaný růst abnormálních buněk pocházejících z plic, obvykle z vrstvy buněk lemujících dýchací cesty. Tyto abnormální buňky neprocházejí přirozenou fází růstu, dělení a umírání jako normální buňky. Dělí se nekontrolovatelně, často tvoří jeden nebo více buněčných shluků (tumorů). Nádor může vést k poškození zdravé tkáně a růst do takových rozměrů, že překáží v dýchání. Rakovina plic se může také šířit (metastázovat) z plic do okolních lymfatických uzlin, tkání a dalších orgánů.

Plíce jsou součástí respiračního (dýchacího) systému a jsou umístěny v hrudníku uvnitř hrudního koše nad bránicí. Po vdechnutí proudí vzduch vstupující do plic trubicemi s klesajícím průměrem, které nazýváme průdušky a průdušinky.

Tyto trubice přenášejí kyslík do malých váčků (alveolů) hluboko v plicích, kde přechází kyslík z plic do krevního řečiště. Oxid uhličitý, vedlejší produkt metabolizmu, přechází naopak z krve do plic, ze kterých je vydechnut ven.

Jakékoliv onemocnění plic, které narušuje tento proces výměny, včetně rakoviny plic, může omezit množství dostupného kyslíku a tím poškodit tkáně a orgány celého těla.

Podle Americké onkologické společnosti (American Cancer Society, ACS) je rakovina plic druhou nejčastější rakovinou u mužů a žen (mimo rakoviny kůže) a je nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu. Každý rok zemře více lidí na rakovinu plic, než na rakovinu prsu, prostaty a tlustého střeva dohromady.

  • I když rakovina plic může vzniknout v kterémkoliv věku, přibližně 2 ze 3 nových případů jsou diagnostikovány u lidí ve věku 65 let nebo starších.
  • Mezi rizikové faktory pro rozvoj rakoviny plic patří:

Kouření – minimálně 80% úmrtí na rakovinu plic je spojeno s kouřením. Riziko stoupá s počtem vykouřených cigaret a délkou kouření. I pasivní kouření (pobyt v zakouřeném prostředí) zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic.

Expozice radonu – je častou příčinou rakoviny plic u nekuřáků; radon je radioaktivní plyn bez barvy a bez zápachu, který se přirozeně vyskytuje v půdě, ale může se hromadit i v některých domech.- Expozice azbestu – také zvyšuje riziko rakoviny plic. Azbest je obvykle spojený s mezoteliomem, vzácným nádorem výstelky hrudníku nebo břicha (pohrudnice, pobřišnice). Většina případů mezoteliomu – 70% až 80% – vzniká u lidí pracujících s azbestem, zejména v odvětví stavby lodí, stavebnictví, automobilového průmyslu a protipožárního průmyslu.- Expozice rakovinotvorným látkám (karcinogenům) – jako např. arsenu nebo chromu (často na pracovišti).- Radiační terapie – například po předchozí léčbě jiného typu rakoviny.- Rodinná nebo osobní anamnéza rakoviny plic – výskyt rakoviny u přímých příbuzných nebo předchozí výskyt rakoviny u pacienta.

Rakovina plic začíná v některém z typů buněk nacházejících se v plicích.

Předpokládá se, že vzniká díky získané genetické změně (mutaci) v DNA, která vede k produkci abnormálního proteinu, který buď podporuje nekontrolovaný růst buněk, nebo inhibuje jejich přirozenou smrt.

Rakovina se může šířit do plic i z jiných částí těla, např. u metastazujícího karcinomu prsu, ale tato není považována za rakovinu plic. Rakovina, která se rozšířila do plic z jiných oblastí, je léčena odlišně a není obsahemtohoto článku.

Existují dvě hlavní kategorie rakoviny plic, nemalobuněčný a malobuněčný karcinom. Tyto nádory jsou pojmenovány a rozlišeny na základě velikosti, tvaru a vlastností nádorových buněk. Kromě toho existuje několik méně běžných typů rakoviny, které mohou postihnout plíce 

  1. Typy rakoviny plic
  2. V následující tabulce jsou uvedeny možné typy rakoviny plic.
Typ rakoviny plic Procento výskytu Komentář
Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) 85-90% Většina případů rakoviny plic spadá do této kategorie.
  • Spinocelulární (epidermoidní) karcinom
25-30% Dlaždicové buňky jsou ploché buňky, které se obvykle nacházejí v kůži, ústech a hrdle, ale ne v plicích. Vznikají v plicích jako reakce na chronické poškozování; tento typ rakoviny plic vidíme především u kuřáků.
40% Tato rakovina vzniká v buňkách, které vylučují hlen; nacházíme ji u stávajících i bývalých kuřáků, ale je také nejčastějším typem rakoviny plic u nekuřáků.
  • Velkobuněčný (nediferencovaný) karcinom
10-15% Tento typ má tendenci k rychlému růstu a šíření. Vyskytuje se převážně u kuřáků.
Mnohem méně časté Příkladem je adenoskvamózní karcinom nebo karcinom sarkomatoidní.
Malobuněčný karcinom plic (SCLC) 10-15% Také známý jako ovískový karcinom (malé buňky připomínají oves) nebo malobuněčný nediferencovaný karcinom; tento typ je vidět především u kuřáků.
Jiné
Plicní karcinoid Méně než 5% Nejčastěji je pomalu rostoucí.
Jiné nádory nalezené v plicích Vzácně Příkladem jsou sarkomy, lymfomy.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector