Rady, jak vybrat kvalitní dětskou obuv. jak správně boty pro dítě vybrat? - Úvod

Jak vybírat obuv pro děti

Údaje lékařských statistik jsou varující. Zatímco 99% dětí se rodí s naprosto zdravýma nohama, s příbývajícím věkem se počet vad nohou zvyšuje – podle některých údajů až na 67%. Alarmujícím zjištěním je skutečnost, že přibližně jedna třetina prvňáčků přichází do školy s nohama různě poškozenýma v důsledku nošení nesprávné obuvi.

Tato nanejvýš znepokojující skutečnost byla potvrzena průzkumem nohou dětí, který v letech 1997-1998 uskutečnili přední odborníci z VUT Fakulty technologické ve Zlíně, České obuvnické asociace a pracoviště zdravotně nezávadného obouvání a.s. Konty Zlín.

Odtud je zřejmé, že pro mnoho rodičů je problémem rozpoznat při nákupu zdravotně nezávadnou obuv od obuvi, která může poškodit nohy dítěte mnohdy na celý život.

Čím se nohy deformují

Deformity nohou vznikají především nošením obuvi, která dobře nepadne – je buď příliš krátká, příliš úzká nebo špičatá.

Na druhé straně i příliš široká obuv, kde noha klouže ke špici, způsobuje vážná poškození nohy.

Dalšími rizikovými faktory jsou: přetěžování nohou nepřiměřeně dlouhou chůzí a stáním, nadměrná tělesná hmotnost, nedostatek pohybu a chůze naboso po tvrdých a rovných podlahách.

Zvláštnosti stavby dětské nohy

Dětská noha se od nohy dospělého člověka liší v mnoha anatomických i funkčních vlastnostech:

Noha dítěte velmi rychle roste, mění se v délce, šířce i v proporcích. Noha malého dítěte roste v průměru 15 až 18 mm za rok, u starších dětí 8 – 12 mm.
Kosti nohy malého dítěte jsou dlouho chrupavčité, tudíž měkké a schopné se rychle deformovat buď špatnou obuví, nebo nadměrným zatížením.
Dětské nohy mají sníženou citlivost vůči bolesti a tlaku. Z toho důvodu jsou děti ohoženy tím, že budou nosit příliš krátkou nebo jinak nepadnoucí obuv, aniž by si toho byly vědomy.

Nošení příliš krátké obuvi ohrožuje zdraví nohou

Tvar obuvi

Dětská obuv musí mít dostatečně prostornou, kulatou špičku, která poskytuje dostatek místa pro prsty. Čím rovnější je vnitřní hrana obuvi, tím lépe, neboť palec je v přirozené poloze a není tlačen k ostatním prstům. Varujeme před špičatou obuví, neboť způsobuje deformity prstů (vbočený palec, vybočený malík, kladívkové prsty.)

Nevhodný tvar dětské obuvi
Správný tvar dětské obuvi
Vyhovující materiál z hlediska hygieny a zdravotní nezávadnosti

Z pohledu komfortnosti a příznivého mikroklima v obuvi dáváme přednost obuvi, která je vyrobena z přírodních materiálů (useň, textil), které jsou měkké, prodyšné a absorbují vlhkost. Nejdůležitější jejich vlastností je, že se přizpůsobí anatomickému tvaru nohy.

Je dokázáno, že poromery, koženky a plasty jsou neprodyšné, během nošení si stále zachovávají své původní rozměry a nepřizpůsobí se tvaru nohy uživatele a tlačí, zvláště při zvětšení objemů nohou vlivem únavy a tepla.

V obuvi ze syntetických materiálů vzniká rovněž nepříznivé klima uvnitř obuvi – hromadí se vlhkost, zvyšuje nebo se snižuje teplota. Plísně a bakterie ohrožují uživatele a zmenšují životnost obuvi.

Syntetické materiály můžeme akceptovat pouze u vysoce účelové obuvi určené do vlhkých a chladných podmínek, přičemž tato obuv musí mít vyhovující vnitřní vybavení.

Nohy se obecně hodně potí, přičemž největším zdrojem vlhkosti je ploska nohy. Proto by měla být každá obuv, zvláště pak obuv uzavřených střihů ve vnitřní nášlapné části vybavena stélkou nebo vložkou z textilu nebo usně, které mají dobré absorpční vlastnosti pro pot a vodní páru.

V současné době se často setkáváme s obuví vyrobenou z umělých klimamembrán typu Gore-Tex nebo Sympatex dobré hygienickými vlastnostmi. Oba materiály jsou propustné pro pot ve formě vodní páry a absolutně nepropustné pro vlhkost z venku. Tím je noha udržována v suchu i při velkém fyzickém zatížení a často se proto používají při výrobě sportovní a pracovní obuvi.

Opatek

Pevný a dostatečně dlouhý opatek

Noha v obuvi musí být dokonale fixována. Nesmí docházet k Nežádoucím bočním pohybům patní části nohy. Proto každá dětská obuv uzavřených střihů, resp. sandálová s plnou patou, musí mít dostatečně tuhý, vysoký a dlouhý opatek, tj. vnitřní dílec v patní části svršku obuvi.

Střih svršku obuvi

Dobrou fixaci nohy v obuvi zajišťuje rovněž vhodný střih svršku, neboť drží pevně nohu proti opatku a brání posunu nohy v obuvi. Doporučujeme obuv šněrovací, popřípadě uzavíranou páskem na sponu či suchý zip.

V nejmenších velikostních skupinách vybírejte obuv výhradně kotníčkovou. Na střihu svršku obuvi jsou nejvíce viditelné vlivy módy.

Proto velmi často, ve snaze přijít na trh s novým originálním střihovým řešením, vznikají možnosti poškození nohou nevhodně umístěnými švy, neproporcionální bandáží apod.

Vhodný střih obuvi pro nejmenší děti šněrovací kotníčková sandálová kotníčková s plnou patou

Dokonalá ohebnost (flexibilita) obuvi v její prstové části

V místě, kde se noha při chůzi ohýbá (tj. v oblasti prstních kloubů) musí být obuv co nejohebnější. Obuv, hlavně pro nejmenší děti musí tzv. “jít” s nohou a spolupracovat s ní.

Tuhá a nepoddajná obuv zvyšuje únavu a narušuje pohodlí chůze a zdravý vývoj nohou a může způsobit kostní výrůstky na nártu (exostosy). Ohebnost (flexibilitu) ovlivňuje jak druh použitého vrchového materiálu a střihové řešení, tak zejména druh, tlouš?ka a tuhost podešve.

Čím silnější je podešev, tím je obuv tužší. Doporučujeme ještě v prodejně vyzkoušet, jaký odpor klade bota při ohybu špičky směrem k nártu.

Dětská obuv musí být co nejohebnější v místě prstních kloubů.

Stále se bohužel setkáváme s velmi tvrdou a tuhou obuví, nevyjímaje dětskou obuv. Malé dítě má obvykle malou tělesnou hmotnost a bohužel není neobvyklé, že některá dětská obuv vyžaduje na ohnutí větší sílu, než dítě samo váží!

Tlumící vlastnosti obuvi

Nohy jsou ohrožovány i neustálými tvrdými dopady na beton, asfalt, dlažbu – to se časem může projevit opotřebením kostí, kloubů a kloubních chrupavek dolních končetin a poškozením páteře.

Prevencí může být kvalitní podešev s dobrými tlumícími vlastnostmi (PUR, EVAC, pryž), pružné vkládací vložky, podpatěnky a anatomicky tvarované stélky z pružných materiálů, které dokonale rozdělují zatížení na celou plochu nohy a tlumí nárazy při chůzi.

Podpatek

Podpatky u dětské obuvi musí být co nejnižší s velkou plochou pro udržení stability dítěte. Obuv s vysokými, štíhlými podpatky pro děti zásadně nedoporučujeme.

Hmotnost obuvi

Často opomíjenou vlastností obuvi je její hmotnost., což lze dokumentovat častými stížnostmi zvláště v oblasti pracovní obuvi.

Podle literárních údajů každé navýšení hmotnosti obuvi o 100 g znamená, že denně naše nohy zvednou o 1 tunu navíc. Hmotnost obuvi má být co nejmenší, zvláště u dětské obuvi, nebo? dítě udělá za den 18 až 20 tisíc kroků.

U sportovní obuvi renomovaných firem je nízká hmotnost jednou z největších předností.

Základní předpoklady pro nákup správně padnoucí obuvi

Při každém nakupování obuvi žádejte kvalifikované přeměření velikosti nohou dítěte.
Měření délky nohy – vzdálenost mezi nejzazším bodem oblouku paty a koncem nejdelšího prstu

Obuv musí dobře padnout jak do délky, tak do šířky. Dětská obuv musí být vpředu před prsty o 10 až 15 mm delší než noha. Asi polovinu tohoto volného prostoru ve špici, kterému říkáme nadměrek, slouží jako rezerva pro volný pohyb prstů při prodloužení nohy za chůze, polovina pro růst.

Nadměrek (10-15 mm)

Správně padnoucí obuv do délky i do šířky.
V široké obuvi noha klouže dopředu a poškozuje prsty.

Šířka (resp. obvodová skupina) obuvi musí odpovídat obvodu nohy v místě prstních kloubů a je rovněž velmi důležitá pro správné obouvání dětí. Štíhlá noha v příliš široké obuvi klouže při chůzi do nadměrku a poškozuje prsty tlakem na obuv. Úzká bota omezuje krevní oběh a deformuje přední část nohy.

Je bezpodmínečně nutné, aby dítě obuv před zakoupením řádně vyzkoušelo.

Nedoporučujeme zkoušet obuv bez předchozího přeměření nohy, pouze klasickým způsobem – tlakem prstu na špičku obuvi zjišťovat velikost nadměrku a ani měřit vůli v obuvi strkáním prstu za patu.

Děti často reflexně pokrčují prsty, což vede k nákupu krátké obuvi Jak již bylo uvedeno, děti mají sníženou hranici citlivosti na tlak a bolest, proto nám nemohou s určitostí potvrdit, že jim obuv nepadne.

Není vhodné zkoušet velikost nadměrku pouze tlakem prstu na špičku obuvi. Stejně tak je naprosto nevhodné měřit vůli v obuvi strkáním prstu za patu.

Je vhodné, aby dítě zkoušelo celý pár obuvi a aby se v nové obuvi prošlo po prodejně. Sledujeme při tom, zda obuv neklouže z paty.

Nezávadnost materiálů

A ještě další důležitou vlastnost musí obuv pro nejmenší děti splňovat. Tou je hygienická nezávadnost materiálů, ze kterých je obuv vyrobena. To znamená, že materiály, použité při výrobě obuvi nesmí dráždit ani senzibilizovat průměrně citlivou a nealergickou lidskou pokožku.

To znamená že nesmí mít dráždivé účinky na kůži nebo sliznici, nesmí obsahovat patogenní mikroorganismy, musí být odolné vůči působení roztoku modelujícího sliny apod. Rodiče malých dětí mohou být v tomto ohledu klidní, neboť o hygienické vlastnosti obuvi (a hraček) pro kojence a batolata, která se nabízí na našem trhu, je dobře postaráno.

Budete mít zájem: Spina Bifida S1 Léčba?

Děje se tak díky zákonu 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a prováděcí vyhlášce 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 lett.

Tyto závazné předpisy uvádějí, že k obuvi pro děti do 3 let (tedy pro velikosti nohy 105 až 165 mm) musí být přiloženo od výrobce nebo dovozce (nebo osoby, která uvádí obuv do oběhu) písemné prohlášení, které osvědčuje, že obuv splňuje hygienické požadavky stanovené uvedenou vyhláškou 84/2001.

V článku jsou použity texty autorky RNDr. Pavly Šťastné, Ph.D. za laskavého svolení České obuvnické a kožedělné asociace ( www.coka.cz ).

Jak vybírat dětskou obuv

Obouváme správně své děti?

Ten, kdo hodlá vybírat pro dítě obuv, bere na sebe velkou odpovědnost za zdravý vývoj jeho nohou a následně celého pohybového systému

Podle lékařských studií se více než 99 % dětí rodí se zdravýma nohama. S přibývajícímvěkem se počet vad nohou zvyšuje. Alarmující je zjištění, že již asi třetina prvňáčků přichází do školy s nohami různě poškozenými v důsledku nošení nesprávné obuvi.

V letech 1997 až 1999 uskutečnili rozsáhlé měření nohou více než 10 000 dětí odborníci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, přičemž poprvé byl sledován i zdravotní stav nohou dětí. V letech 1998–2004 rehabilitační centrum Sarema Liberec s.r.o. koordinovalo program „Zdravé dítě – zdravá budoucnost“.

Bylo vyšetřeno cca 8400 dětí předškolního věku s následujícími výsledky: 4 % dětí byla bez nálezu, 90,8 % dětí mělo vadné držení těla, u 5,2 % dětí byl zjištěn kombinovaný nález a 68 % dětí mělo ploché nohy.

Z uvedeného je zřejmé, že mnoho rodičů neví, jak se má dětská obuv vybírat. Další důležitou skutečností je, že se na našem trhu bohužel prodává i dětské obuv, o které je známo, že neodpovídá zásadním ortopedickým a hygienickým kritériím na zdravotně nezávadnou obuv.

Proti posledně jmenovanému a značně rozšířenému nešvaru zavedla Česká obuvnická asociace dobrovolnou certifikaci – úřední osvědčení, dokladující zdravotní nezávadnost dětské obuvi.

Čím se nohy deformují

Deformity nohou vznikají především nošením obuvi, která dobře nepadne jebud příliš krátká, příliš úzká nebo špičatá. Rovněž příliš široká obuv, v níž noha při chůzi klouže ke špici, způsobuje vážné poškození nohy. Obzvlášť nebezpečné je nošení špičaté obuvi s vysokými podpatky. Dalšími rizikovými faktory jsou přetěžování nohou nepřiměřeně dlouhou chůzí a stáním, nadměrná tělesná hmotnost, nedostatek pohybu a chůze naboso po tvrdých a rovných podlahách. I v České republice lze nakoupit kvalitní a zdravotně nezávadnou obuv.

Zvláštnosti stavby dětské nohy

Dětské noha se od nohy dospělého člověka liší v mnoha anatomických i funkčních vlastnostech, proto i obouvání dětí mé na rozdíl od dospělých svá specifika:

Noha dítěte velmi rychle roste, mění se v délce, šířce i proporcích. Noha malého dítěte roste v průměru 15 až 18 mm za rok, u starších dětí 8 až 12 mm.

To znamená, že ve věku 2–3 let potřebují děti 2 až 3 velikosti obuvi za rok, v předškolním věku 2 velikosti obuvi a ve školním věku 2 až 3 velikosti obuvi ročně. Růst nohy není plynulý, ale probíhá ve skocích.

Proto mohou některé děti vyrůst ze svých bot již za 2 až 3 měsíce.

Kosti malého dítěte jsou dlouho chrupavčité, tudíž měkké a schopné se rychle deformovat bud' špatnou obuví nebo nadměrným zatížením. Dětské nohy mají sníženou citlivost vůči bolesti a tlaku. Proto jsou děti ohroženy tím, že budou nosit příliš krátkou nebo jinak nepadnoucí obuv.

U nejmenších dětí přibližné do věku 4 let jsou v klenbě nožní tukové polštářky, protkané pružným a pevným vazivem, které chrání vyvíjející se nožní klenby před zatížením. Je tedy zbytečné vybavovat obuv pro nejmenší děti komponenty pro podporu klenby.

Nošení příliš krátké obuvi ohrožuje zdraví nohou dětí!

Jak poznáme zdravotně nezávadnou obuv?

Tvar obuvi

Dětská obuv musí mít dostatečně prostornou kulatou špičku, které poskytuje dostatek místa pro prsty. Čím rovnější je vnitřní hrana obuvi, tím lépe, neboť palec je v přirozené poloze a není tlačen k ostatním prstům. Varujeme před módní špičatou obuví, neboť způsobuje deformity prstů (vbočený palec, vybočený malík, popř. kladívkové prsty).

a) správný tvar dětské obuvi / b) nevhodný tvar dětské obuvi

Materiál svršku

Vybírejte obuv, která je vyrobena z přírodních materiálů (useň, textil), jež jsou měkké, prodyšné, absorbuji vlhkost. Nejdůležitější jejich vlastností je, že se přizpůsobí anatomickému tvaru nohy. Přestože je dokázáno, že poromery, koženky a plasty jsou na dětskou obuv nevhodné, najdeme na trhu řadu těchto výrobků.

Jsou neprodyšné, během nošeni si stále zachovávají své původní rozměry a nepřizpůsobí se tvaru nohy uživatele. Vzniká nepříznivé klima uvnitř obuvi. Plísně a bakterie ohrožuji uživatele a snižují životnost obuvi. V současné době se často setkáváme s obuví, vyrobenou z umělých materiálů typu Goretex nebo Sympatex s vynikajícími hygienickými vlastnostmi.

Tuto obuv můžeme rovněž považovat za zdravotně nezávadnou.

Stélka obuvi

Dětské nohy se poměrně hodné potí, přičemž největším zdrojem vlhkosti je ploska nohy.

Proto musí byt každá obuv, zvláště pak obuv uzavřených střihů, ve vnitřní nášlapné části vybavena stélkou nebo vložkou ze savého materiálu (useň, textil, příp. syntetický materiál např.

typu Cambrella se zvýšenou propustností pro vodní péry, která se často používá i k výrobě podšívek).

Opatek

Noha v obuvi musí byt dokonale fixována. Nesmí docházet k nežádoucím bočním pohybům patní části nohy. Proto každá dětská obuv uzavřených střihů, resp. sandálové s plnou patou, musí mít dostatečně tuhý, vysoký a dlouhý opatek (tj. vnitřní dílec v patní části svršku obuvi)

Střih svršku obuvi

Dobrou fixaci nohy v obuvi zajišťuje rovněž vhodný střih svršku obuvi, neboť drží pevně nohu proti opatku a brání posunu nohy v obuvi. Doporučujeme obuv šněrovací, popřípadě uzavíranou páskem na sponu či suchy zip. Obuv mokasínového nebo lodičkového střihu je nevhodné zvláště pro malé děti. V nejmenších velikostních skupinách kupujte obuv výhradně kotníčkovou. Vhodný střih obuvi pro nejmenší děti – šněrovací kotníčková a sandálová kotníčková s plnou patou.

Ohebnost obuvi

V místě, kde se noha při chůzi ohýbá (tj. v oblasti prstních kloubů) musí být obuv co nejohebnější. Obuv, hlavně pro nejmenší děti, musí tzv. „jít“ s nohou a spolupracovat s ní. Tuhá a nepoddajná obuv zvyšuje únavu a narušuje pohodlí chůze a zdravý vývoj nohou. Ohebnost (flexibilitu) ovlivňuje jak druh použitého vrchového materiálu a střihové řešení, tak zejména druh, tloušťka a tuhost podešve. Čím silnější je podešev, tím je obuv tužší. Doporučujeme již při nákupu vyzkoušet, jaký odpor klade bota při ohybu špičky směrem k nártu.

Tlumící vlastnosti obuvi

Nohy jsou ohrožovány i neustálými tvrdými dopady na beton, asfalt, dlažbu – to se časem může projevit opotřebením kostí, kloubů a kloubních chrupavek dolních končetin a poškozením páteře. Prevencí je podešev s dobrými tlumícími vlastnostmi (polyuretan PUR, etylenvinyl-acetát EVAC, pryž), pěnové vkládací vložky, anatomicky tvarované stélky (tzv. fusbety) z pružných materiálů.

Podpatek

Podpatky u dětské obuvi musí být co nejnižší s velkou plochou pro udržení stability dítěte. Obuv s vysokými štíhlými podpatky pro děti zásadně nedoporučujeme.

Hmotnost obuvi

Často opomíjenou vlastností obuvi je její hmotnost. Ta má být co nejmenší, zvláště když si uvědomíme, že dítě udělá za den 18 až 20 tisíc kroků.

Dobrá obuv není levná

Náklady na výrobu kvalitní dětské obuvi jsou téměř stejné jako na obuv pro dospělé. Kvalitní dětské boty tedy nejsou levné. Nenechte se ale ovlivnit nižší cenou obuvi, nabízenou na tržištích – v naprosté většině případů můžete touto obuví svým dětem poškodit nohy.

Základní předpoklady pro nákup správné padnoucí obuvi

Při každém nakupování obuvi žádejte kvalifikované přeměření velikosti nohou dítěte.

Měření délky nohy (vzdálenost nejzazšího bodu oblouku paty a konce nejdelšího prstu) a nadměrek (10–15 mm).

Obuv musí dobře padnout do délky i do šířky. Dětská obuv musí být vpředu před prsty o 10 až 15 mm delší než noha. Asi polovina tohoto volného prostoru ve špici, kterému říkáme nadměrek, slouží jako rezerva pro volný pohyb prstů při prodloužení nohy za chůze, polovina pro růst.

Šířka (resp. obvodové skupina) obuvi musí odpovídat obvodu nohy v místě prstních kloubů a je rovněž velmi důležité pro správné obouváni dětí. Štíhlá noha v příliš široké obuvi klouže při chůzi do nadměrku a poškozuje prsty tlakem na obuv. Příliš úzké obuv omezuje krevní oběh a deformuje přední část nohy.

Šířka obuvi české (resp., slovenské) výroby bývá na obuvi označena velkými písmeny: E pro velmi štíhlé nohy, F pro štíhlé typy, G pro středně široké a H jsou označeny široké typy obuvi. Rozměry nohou měříme ve stoje a vždy se měří obě nohy.

V příliš široké obuvi noha klouže dopředu a poškozuje prsty.

Budete mít zájem: Celozrnné pečivo, nebo jen obarvené? Jak se to dá poznat

Dožadujte se přesného určení, pro jakou šířku a délku je nabízený vzor vhodný.

Na pulty našich prodejen se stéle více dostávají boty, dovážené ze zahraničí, které neodpovídají u nás používaným systémům označení velikostí. Každý výrobce používá jinou velikost funkčního nadměrku a u některých výrobků zcela schází. Obuv tak může být o 1 až 2 čísla velikosti menší, než je na obuvi uvedeno.

Každou obuv dítěti přezkoušejte obutím.

Je bezpodmínečně nutné, aby dítě obuv před zakoupením řádně vyzkoušelo.

Nedoporučujeme zkoušet obuv bez předchozího přeměření nohy, pouze klasickým způsobem – tlakem prstu na špičku obuvi zjišťovat velikost nadměrku. Děti často reflexně pokrčuji prsty, což vede k nákupu krátké obuvi.

Jak již bylo uvedeno, děti mají sníženou hranici citlivosti na tlak a bolest, proto nám nemohou s určitostí potvrdit, že jim obuv nepadne.

Je vhodné, aby dítě zkoušelo celý pár obuvi a aby se v nové obuvi prošlo po prodejně. Sledujeme přitom, zda obuv neklouže z paty.

Zásadně neprosazujeme heslo „To se časem poddá‘ a spíše se řiďme pravidlem „To, co sedí při zkoušeni, to bude sedět i při nošeni“.

Není vhodné zkoušet velikost nadměrku pouze tlakem prstu na špičku obuvi.

Závěrem několik obecných rad k obouvání dětí a péči o zdravý vývoj jejich nohou

S péčí o nohu je nutno začít hned po narození dítěte. Již úzké a těsné punčošky nebo punčochové kalhotky omezí pohyb dětských nohou a mohou způsobit deformity.
Noha dítěte potřebuje ke svému vývoji úplnou volnost pohybu a možnost procvičování nožní svaloviny. Nebráníme proto dítěti chůzi a běhu naboso po přírodních měkkých podložkách jako je písek, tráva, lesní půda ap.

Dětská noha roste, obuv nikoliv. Kontrolujte pravidelně, zda dítě z obuvi nevyrostlo.
U batolat doporučujeme 1x měsíčně, u předškoláků a mladších školáků za 2 až 3 měsíce, u starších školáků za 4 až 5 měsíců, u 15letých až 20letých jednou za půl roku.
Nové boty kupujte včas, když je to zapotřebí. V souladu s růstem nohou platí – čím menší dítě, tím více párů za rok. Poškození nohou vzniká, jestliže trvale nosíme krátkou obuv.

Stará ševcovské zásada zní „raději delší a užší“. Přitom „užší“ se tyká objemu přes prstní klouby, nikoliv ve špici. Žádná obuv se nepoddá do délky a pouze obuv přírodních materiálů povolí do určité míry do šířky.
Dbejte na to, aby děti nosily obuv podle účelu, ke kterému byla vyrobena. sebepohodlnější sportovní gumotextilní nebo celogumové obuv se nehodí k celodennímu nošení.
Nekupujte obuv na tržištích a dětských burzách, nenechávejte děti nosit boty po starších sourozencích.

Dětské noze neprospěje ani nošení opotřebované obuvi se sešlapanými opatky a patníky, s prošlapanými podešvemi a devastovanými podšívkami a stélkami. Čím levnější obuv byla dětem koupena, tím častěji se její stav musí kontrolovat.
Prohlížejte pravidelně, jak dítě obuv opotřebovává. Prohlížením obuvi poměrně snadno zjistíme první příznaky deformací.
Nepodceňujme přezouváni. Na přezouvání doporučujeme sandálovou obuv s tvarovanou stélkou (fusbety), ve které se noha dítěte nepotí a které zabraňuje namáhání nožní klenby.

Dodržujte pravidelnou hygienu nohou dětí, včasné a správné stříhání nehtů, nošení bavlněných ponožek a punčocháčů.
Mějte vždy na paměti, že obuv není jen módním doplňkem oblečení Vašeho dítěte, ale slouží hlavně jako podpůrný a stabilizující element zdravého vývoje jeho nohou.

ZDROJ: svorto.cz s.r.o. výroba a prodej ortopedických pomůcek

Víte, podle jakých kritérií vybírat boty pro děti?

Již od prvních krůčků (a v některých případech i dříve) je správný vývoj nohy pozitivně i negativně ovlivněn zvolenou obuví.

Na našem trhu dnes můžeme nakoupit výrobky velké škály různých barev, materiálů, designů, ale pro účely tohoto článku budu hodnotit to nejdůležitější – kvalitu a její vliv na zdraví dětské nohy. Velmi vysoké procento bot dostupných v české obchodní síti určených pro děti od 1.

roku do školního věku, a vlastně to platí i pro obuv pro mládež i dospělé, vůbec nerespektuje potřeby růstu dětské nohy. V případě obuvi pro mládež a dospělé není často respektován ani anatomický tvar a funkce nohy.

Cena versus kvalita

Naštěstí je dnes možné mezi výrobci najít i takové, kteří se celou svojí produkční filozofií zaměřují právě na výrobu velmi kvalitní dětské obuvi. Výroba těchto firem se slepě nezaměřuje, tak jako např.

produkce z Dálného východu, na maximálně nízkou cenu s naprostým ignorováním zásad fyziologie a anatomie nohy v době jejího růstu.

Tito výrobci si kladou za cíl „zdravé obouvání“ a velmi vysokou úroveň kvality použitých materiálů.

Jak se zorientovat v kvalitě botiček?

Bohužel, pro laiky to není vůbec lehké. Některé botičky splňují požadavky pro zdravý růst prstů a jejich záprstních kostí, dále pak správné postavení osy patní kosti, postavení drobných kostí nohou a celkové postavení nohy vůči bérci. Ale jak je odlišit od ostatních výrobků, které mohou vašemu dítěti vývoj nohy poškodit?

Jak se pozná zdravotně nezávadná bota?

Při výběru obuvi hledejte mezi botičkami ty s atestem zdravotní nezávadnosti.

Boty, které úspěšně prošly certifikačním řízením a odpovídají požadavkům na ortopedickou a hygienickou nezávadnost a bezpečnost při používání, obdrží certifikát zdravotní nezávadnosti od České obuvnické asociace.

V prodejně tuto obuv rozpoznáme snadno – je označena visačkou s obrázkem žirafy a nápisem „Zdravotně nezávadná obuv – bota pro Vaše dítě“.

Nevhodná obuv pro předškolákyPro malé děti rozhodně nevolte botičky střihu mokasíny či pantofle. Dítě do předškolního věku by mělo mít jednoznačně botu kotníčkovou se zpevněnou patou a navíc velmi dobře stažitelnou přes nárt a kotník.

Obecná pravidla:

Pevnost/pružnost podešve má vliv na odvíjení chodidla.Praktický test kvality bot: pokud vezmete botu do obou rukou za špičku a za patu, měla by se dát snadno ohnout v místě záprstních kloubů (laicky řečeno tam, kde sami nohu ohýbáte). Zároveň by měla být bota snadno ohebná v podélné ose, jako byste ji chtěli zkroutit do spirály. Při chůzi dochází k došlapu nejprve na patu, poté na malíkovou hranu nohy a jako poslední se dotkne země palec. Bota by tedy svou ohebností tuto funkci nohy měla podporovat.

Zvolené výrobní materiály by měly být prodyšné. Nejvhodnější jsou tedy textil (např. bačkorky, tenisky apod.) a kůže. Pokud koupíte dítěti botu méně prodyšnou, bude se mu v ní potit noha a hrozí vznik dermatologických obtíží (vznikají plísně, otlaky…)
Zvolte vhodný střih boty. Bota by jednoznačně měla mít širokou špičku kvůli dostatečnému prostoru pro prsty a záprstní kosti. Pokud koupíte botičky se zužující se špičkou, bude palec tlačen k ostatním prstům. Tím bude ovlivněn růst kostí prstů a záprstních kostí v ose.
Hmotnost boty by měla být co nejnižší.

Každá bota by měla mít i podporu klenby nohy. Poznáte ji na vnitřní stélce boty jako malý polštářek na straně palce přibližně uprostřed stélky. Obecně by měla být stélka měkká a ze savého materiálu. Optimální je např. bavlna.Praktický test kvality bot: Sáhnete-li dovnitř boty, konkrétně do její špičky, nesmíte cítit jamku v místě záprstních kostí. Prostor pro záprstní kosti by měl být rovný či mírně zvýšený. Vnitřní prostor boty má jednoznačný vliv na vývoj tvaru dětského chodidla.
Zpevnění paty je dobré vyhledávat u bot určených pro děti do předškolního věku. Bohužel některé výrobky určené pro letní nošení nemají zpevněnou patu, ačkoli se jedná o malé velikosti bot.Pevný opatek má vliv na postavení os patní kosti.
Podpatek by měl být co nejnižší. Nejlepší je rovná podrážka.

Možnosti upevnění boty na nohu jsou různé.Nejvhodnější jsou tkanice, pásky s přezkami či zapínáním na suchý zip. V každém případě volte boty, u nichž je možnost zapínání. Taková bota bude na nožičce dítěte držet pevně, nebude klouzat ani se jinak pohybovat.

POZOR!Pokud vašemu dítěti chce prodejce změřit nožičku ve vaší náruči či v sedu, je to pro vás varovným signálem, že tento prodejce není dobře zaškolen ve vhodnosti výběru dětské boty, potažmo vhodné velikosti boty.

Měření velikosti chodidla

Jakmile zavítáte do prodejny obuvi, ptejte se nejdříve po měřidle, kterým změříte nožičku dítěte.

Praktická rada: doporučuji změřit nožičku bez ponožky, s maximálním přenesením váhy dítěte na nohu. Můžete tak zkontrolovat, že dítě nekrčí prstíky, a navíc, když nožičku zatíží, tak se chodidlo mírně zvětší a vy pak máte jistotu, že si z prodejny neodnášíte malé botičky.

Měřidla: každá prodejna bude mít měřidlo od jiných výrobců, některá měřidla neměří jen délku nožičky, ale i její šířku. Pokud naměříte dítěti velmi úzkou nožičku s nízkým nártem, je otázkou, zdali seženete i patřičně úzkou botičku v odpovídající délce. Výrobci totiž většinou šijí jednu šíři boty jako univerzální.

Pokud máte dítě s úzkou a přesto velmi dlouhou nožičkou, doporučuji kupovat boty, které jsou dobře stažitelné přes nárt. Vhodné jsou např. sandálky se dvěma přezkami na nártech či boty stažitelné na tkanici.

Budete mít zájem: Hovězí vývar: K čemu je dobrá morková kost

Zapínání na suchý zip dítě sice brzy dokáže samo ovládat, nicméně takovéto zapínání nedokáže botičku dotáhnout tak, aby v ní úzká nožička „neplavala“.

Jak přeměřit velikost nožičky doma a jak ověřit správnou velikost vnitřku boty

Praktická rada: na našem trhu je již několik měsíců volně prodejné měřidlo „Plus 12“. Tímto měřidlem jednoduše změříte nožičku svého dítěte.

Měřidlo má výsuvnou část s označením velikostí a cm. Zároveň měří automaticky s tzv.

nadměrkem, což je prostor, který by dítě mělo mít ve špičce botičky, aby ani při chůzi nedocházelo ke zraňování prstíků.

Nadměrek počítá také s růstem nožičky do délky. V tomto případě je nadměrek velký 12 mm. Po naměření velikosti nohy vyberete botičku v odpovídající velikosti a toto měřidlo vložíte dovnitř boty.

Po vysunutí pohyblivé části směrem do špičky boty můžete sami ověřit, zda velikost boty odpovídá naměřené velikosti, kterou by mělo vaše dítě mít. Manipulace s měřidlem je velice jednoduchá.

Doporučuji jej používat při výběru všech botiček pro vaše dítě.

POZOR!Často se setkávám s radou, že pokud dítě obujete do plné boty (předpokládám, že nevidíte do špičky boty, kolik prostoru před prstíky dítě má) a vložíte mu svůj prst mezi patu a opatek boty, je velikost boty odpovídající. Řekla bych, že toto je hrubá chyba. Vy sice prst do boty vložíte, ale už nevidíte, zda dítě ve špičce prsty krčí (věřte tomu, že je krčit bude), a tak mu s největší pravděpodobností koupíte boty příliš malé.

Jak vybírat přezuvky?

Pokud pro mladší školní dítě volíte jako školní přezutí nazouvací pantofle, dbejte na to, aby měly přes nárt stažitelné dva, nebo nejlépe tři pásky. Optimální je, pokud je pantofel opatřen i páskem kolem kotníku.

Pokud pantofel na noze nedrží pevně sám, zvýšuje se aktivita krátkých svalů prstů na straně chodidla, jakoby se prsty snažily botu držet samy. Při dlouhodobém nošení takových bot dochází k funkčnímu zkrácení svalů a tím ke vzniku ortopedických vad, např. tzv.

„kladívkové prsty“.

Jak vybírat holínky?

Kapitolou samou o sobě je výběr gumovek (holínek), respektive materiál pro výrobu gumovek. Některé méně kvalitní gumovky nemají vnitřní prostor dostatečně odizolován bavlněnou vrstvou. Při nošení se tedy noha potí a pot není odsáván do výstelky boty.

Přes pot se tedy dostává PVC, ze kterého jsou gumovky vyráběny, do těla dítěte. Při výběru holínek tedy podrobně sledujte, zda je holínka po celém svém vnitřním povrchu potažena bavlněnou látkou.

Kvalitnější výrobky mají i vnitřní vyjímatelnou bavlněnou vložku jako vnitřní stélku, kterou lze snadno vyndat a vysušit.

Z výše popsaného vyplývá, že bychom při výběru dětské obuvi neměli hledět jen na cenu a atraktivní vzhled, ale zejména na kvalitu střihu a použitých materiálů.

Je třeba si uvědomit, že to, co v mládí nevhodnou obuví u svých dětí pokazíme, se v pokročilém věku bude napravovat už jen stěží.

Nohy budou vaše děti nosit po celý život, proto bychom se správným výběrem dětské obuvi měli začít již u těch nejmenších.

Další díly

Zdravý vývoj dětské nohy
Hodnocení ploché nohy a náprava

Z Vašich dotazů

Dotaz: Dobrý den, jak moc vadí pokud dítěti koupím dětské botičky „z druhé ruky“? Jsou zvenku i vevnitř v dobrém stavu na první pohled. Riskujeme nějaký potenciální problém, pokud botičky vydesinfikuji k tomu určeným přípravkem? Děkuji.Marcela N. – Středočeský kraj

Odpověď: Dobrý den, každá botička, byť nošená pouze 2 měsíce, může mít ve stélce tlakový otisk chodidla přechozího „majitele“.

Předpokládám, že podrážka je ve 100% stavu a nejeví známky sebemenšího sedření, obzvláště na patě! Pokud nebudete chtít, aby Vaše dítě získávalo případné vady v nášlapu a odrazu po předchozím dítěti, doporučuji koupit do botičky ortopedické či jiné vložky, které stélku vyrovnají.

Upozrňuji že maximální jistotu o zdravotní nezávadnosti boty budete mít jen u nové obuvi. Nicméně, chápu a respektuji rozhodnutí koupit kvalitní boty „z druhé ruky“ z finančního důvodu.

Mgr. Iva Bílková

Publikováno v časopisu Uzlíček, číslo: 4/2007Autor: Mgr. Iva Bílková, FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha

Jak vybrat dětské boty: sedm rad pro zdravé nožičky

To, že vaše dítě nosí špatné boty, mnohdy nemusíte hned postřehnout. Dětská noha má totiž sníženou citlivost vůči bolesti, a tak klidně i v malých botách vydrží chodit dlouho. O to horší jsou však pak dopady na jeho zdravotní stav.

Noha dítěte roste v průměru o 15 až 18 mm za rok, u starších dětí o 8 až 12 mm. „Kosti malého dítěte jsou chrupavčité, tedy měkké, a špatná obuv tak vede ke vzniku deformací,“ říká Kateřina Princová ze specializovaného serveru Skibi.

cz, který se zaměřuje na správné oblékání a obouvání dětí.

1. Špičaté boty nejsou pro děti

Velikostně špatně vybraná obuv není jen ta, která je dítěti malá na délku, ale také na šířku. Vhodné však nejsou ani příliš široké či dokonce špičaté boty. „V těch dětská nožička klouže dopředu a naráží tak na stěnu. Špička by proto měla být kulatá a dostatečně prostorná pro prsty.

Vyvarujete se tím u dítěte deformací jakými může být vbočený palec, vybočený malík, kladívkové prsty a podobně,“ upozorňuje Kateřina Princová a přidává ještě jednu raritu: „Například finská značka Reima, která je průkopníkem outdoorového oblékání a obouvání dětí, má na stélce uvnitř boty vždy vyznačeno, kam by měla noha dítěte při koupi sahat.

Pokud je vidět „smajlík“, velikost je správně. Pokud je vidět mračící se obličej, je bota moc malá a je třeba koupit větší velikost.“

2. Minimálně centimetr na délku k dobru

Dětská bota by měla mít na délku před prsty v botě volný prostor 10 – 15 milimetrů. Dítě nechejte boty rozhodně vyzkoušet, nedejte však až tolik na jeho tvrzení, že mu „sedí“.

Stoprocentně není ani tolik oblíbená metoda tlaku na botu v oblasti palce – děti často reflexivně skrčí prsty a palec nenahmatáte ve správné pozici. Poslední variantou pak je vyndat z boty stélku, položit na ní dítěti nohu a opticky se přesvědčit, zda před prsty je ještě zmíněných 10-15 mm místa.

Ale pozor: Velikost boty vždy dítěti měříme ve stoje! Dítě nechejte ještě projít a sledujte, zda mu boty nekloužou z pat, tehdy jsou příliš velké.

3. Lehká bota, dobrá bota

Dětské klouby nejsou připraveny na jakoukoliv větší zátěž, proto i dětská obuv musí být lehká. Vždyť vaše dítě podle průzkumů udělá za den průměrně až 20 000 kroků!

4. Tkaničky či suchý zip?

Je pravda, že šněrovací obuv nohu lépe drží, je-li dítě příliš malé na to, aby si boty dokázalo zavázat, je vhodné využít pevných přezek či suchého zipu. Zejména menším dětem ale raději vybírejte boty kotníčkové, nožička musí být co nejvíce, ale pohodlně, obepnuta. Obecně tedy platí, že u uzavřených bot je dobrý pevný opatek a boty pro nejmenší by měly být alespoň trochu vyvýšené.

5. Přírodní useň zabrání plísním

V Česku odborníci dlouho zastávali názor, že nejlepší materiál pro svršek dětské boty je přírodní useň. Nyní se však jejich pohled trochu mění.

Renomovaní výrobci bot pro nejmenší už raději kombinují přírodní a umělé materiály, aby byl výsledek co nejideálnější pro vývin dětské nohy i praktičnosti využití botiček.

Ty čistě přírodní totiž mnohdy nemají nejvhodnější vlastnosti pro určité místo na botě, jiné jsou více prodyšné, někdy je zase někde třeba zvýšit oděruodolnost.

6. Nárazy při chůzi tlumte

Dětské nohy jsou mnohem více náchylnější na otřesy, které způsobuje kontakt s tvrdým podkladem. Dostatečné tlumení je proto jednou ze základních věcí, na které byste měli myslet. Zajistí ho podešve ze styroporu, pryže, termoplastického elastomeru či polyurethanu a kvalitní stélky.

7. Žirafa a evropské certifikace jsou zárukou

Rozhodně se vyhněte nákupu neznačkové dětské obuvi neznámého původu na tržištích! Zárukou kvality a zdravotní nezávadnosti je u českých výrobců značka „Zdravotně nezávadná obuv – bota pro Vaše dítě“, již symbolizuj visačka s obrázkem žirafy na botě. Podobná přísná kritéria musí splňovat před uvedením na trh v EU také obuv vyráběná v zahraničí. Neméně důležití jsou dobře vyškolení prodejci, kteří by rodičům při výběru dětských bot měli aktivně pomáhat.