Promodralé ruce zasluhují pozornost

Obliba telefonů Xiaomi roste, a tak není divu, že se rodina smartphonů této značky neustále rozrůstá o nové členy. Jedním z nich je i model Redmi Note 7.

Letošní únorová vlaštovka se zahnízdila v nižší střední třídě a kromě příznivé ceny láká na velký displej a líbivý design.

Co dál Xiaomi Redmi Note 7 umí? A v čem naopak ztrácí oproti konkurenci? Pojďme se na tyto otázky podívat podrobněji v naší recenzi.

Promodralé ruce zasluhují pozornost

Design: osvědčená klasika

Na první pohled se telefon nijak zvlášť neliší do konkurence. Výrobce se snažil upoutat pozornost velkým displejem a nutno přiznat, že se mu to podařilo.

Úhlopříčka obrazovky modelu Xiaomi Redmi Note 7 dostala do vínku úctyhodných 6,3“ a jelikož ani rámečky nejsou zrovna minimální, působí celý telefon poněkud mohutným dojmem. Přesto se však dobře drží a ve většině případů si při ovládání vystačíte s jednou rukou.

TFT IPS displej se může pochlubit rozlišením FHD+ (1080 × 2340), věrným podáním barev, parádními pozorovacími úhly a skvělou čitelností i na přímém slunci.

Vrchní části displeje dominuje 13Mpx selfie kamera, horní hrana konstrukce pak poměrně netradičně hostí 3,5mm Jack pro sluchátka. Na pravé straně najdete tlačítko pro zapnutí/vypnutí telefonu a také ovládání hlasitosti vyzvánění.

Levá hrana ukrývá hybridní slot na 2 SIM či SIM + paměťovou microSD kartu, spodní hraně vévodí USB-C konektor spolu s hlasitým reproduktorem a mikrofonem.

Hladká, lesklá záda telefonu přerušují dva snímače hlavního fotoaparátu, přisvětlovací dioda a nechybí ani čtečka otisků prstů.

Promodralé ruce zasluhují pozornost

Xiaomi Redmi Note 7 se na pulty obchodů dostal hned v několika barevných variantách včetně gradientní červené a modré. My jsme při testování sáhli po verzi Neptune Blue, jehož barevný přechod ze světle modré do fialové působí opravdu impozantně. Duhový efekt je v současnosti velkým módním trendem a musíme uznat, že telefon díky němu působí skutečně prémiově.

Promodralé ruce zasluhují pozornost

Hardware: průměrná výdrž i výkon

Pod kapotou modelu Xiaomi Redmi Note 7 šlape osmijádrový procesor Qualcom Snapdragon 660, kdy jsou čtyři jádra taktovaná na frekvenci 2,2 GHz, zbývající na 1,8 GHz.

Tento, dá se říci, průměrný výkon doplňuje grafický čip Adreno 512. Na plynulém chodu se podílí také 4GB operační paměť RAM, pro vaše fotografie, data a soubory je připravena uživatelská paměť o velikosti 64 GB.

Bezpečnost zajistí rychlá čtečka otisků prstů či odemykání pomocí obličeje.

Papírově nás potěšila kapacita baterie, která představuje 4 000 mAh. Bohužel praxe již tak růžová nebyla.

Při běžném užívání se nám překvapivě nepodařilo překročit 1,5 dne, což jsme při uváděné hodnotě baterie a průměrném hardwaru čekali malinko lepší.

Když jsme pak chtěli z telefonu „vymáčknout“ maximum, hráli hry, poslouchali hudbu… sahali jsme po nabíječce už po 1 dnu.

Promodralé ruce zasluhují pozornost

Operační systém: nejnovější verze na jedničku

Zatímco hardwarová výbava nevybočila z mantinelů průměru, na operačním systému si dali v Xiaomi záležet. Po prvním zapnutí tak zjistíte, že se uvnitř nachází aktuální Android 9.0 doplněný o nástavbu od Xiaomi – MIUI taktéž v nejnovější verzi 10.2. Milé překvapení, které si jednoznačně zaslouží palec nahoru.

Systém je tak krásně svižný a plusové body sbírá také přehledné, jednoduché a graficky moderně zpracované uživatelské rozhraní. Po celou dobu testování jsme tak neměli nejmenší problém, chod byl plynulý, rychlý, bez nežádoucích záseků. Kromě toho využívá Xiaomi Redmi Note 7 také umělou inteligenci, která se učí z vašich zvyklostí a přizpůsobuje jim chování telefonu.

Promodralé ruce zasluhují pozornost

Fotoaparát: šetření na nepravém místě

Hlavní fotoaparát Redmi Note 7 tvoří duální objektiv s rozlišením 48 + 5 Mpx a světelností f/1.8 + f/2.4. Selfie kamera pak pracuje s rozlišením 13 Mpx a clonou f/2.0.

A jak si fotoaparát vede v praxi? Za denního světla pořídíte povedené, pěkné snímky. Horší už je to ale s přibývajícím šerem, v takovou chvíli roste šum a kvalita výsledných záběrů je o poznání horší. Nijak zvlášť nás neoslnil ani noční režim.

Fotografie je sice více prosvětlená, výsledky, se kterými se setkáte u dražších smartphonů ale nečekejte.

Poměrně dost jsme se natrápili s režimem portrét. Jeho předností má být schopnost rozostřit pozadí, což vypadá pěkně v případě, že fotografovaný člověk či objekt stojí před pozadím s jednoduchými obrysy. Jakmile tvoří pozadí složitější nebo výraznější předmět – např.

kvetoucí strom – má Xiaomi Redmi Note 7 problém správně zaostřit. Často tak byl výsledek přesně opačný – namísto fotografované osoby telefon zaostřil na pozadí.

Ve fotoaplikaci dále najdete podporu HDR či panoramatických snímků, vyhrát si můžete i v manuálním režimu Pro.

Promodralé ruce zasluhují pozornost

Co se týče videa, to Redmi Note 7 zvládá pořídit v maximálním rozlišení FHD – 1080p při 60 snímcích za vteřinu.

Závěrečné shrnutí

Pokud hledáte smartphone s velikým displejem, atraktivním designem a přívětivou cenovkou, pak je Xiaomi Redmi Note 7 přesně pro vás.

Úložiště můžete pomocí paměťové karty snadno rozšířit o dalších 256 GB, plusovým bodem je i přítomnost 3,5mm sluchátkového konektoru. Díky nejnovějšímu operačnímu systému budete naprosto spokojeni se svižným a plynulým chodem.

Celkově představuje Xiaomi Redmi Note 7 zajímavý kousek, který cílí především na nenáročné uživatele.

Přehled nejdůležitější parametrů Xiaomi Redmi Note 7

Displej 6,3″ IPS Full HD+ (1080 × 2340), 409 ppi, 19,5 : 9
Procesor Osmijádrový Snapdragon 660 (4× 2,2 GHz + 4× 1,8 GHz)
Operační paměť 3, nebo 4 GB RAM
Uživatelská paměť 32 GB, nebo 64 GB ( + microSD karta až 256 GB)
Fotoaparát zadní duální 48 (f/1,8) + 5 (f/2,4) Mpx; přední 13 Mpx (f/2,0)
Baterie 4 000 mAh
Technologie Wi-Fi, 4G/LTE, GPS, GLONASS, BDS, DUAL SIM, Bluetooth 4.1, USB-C, čtečka otisků prstů, skener obličeje
Operační systém

To nej z CES 2021

Počátkem ledna se tradičně konal největší veletrh spotřební elektroniky CES 2021. Ovšem nikoli v obvyklém Las Vegas, ale vůbec poprvé ve virtuálním prostředí. Vydejte se po stopách těch nejzajímavějších produktů, od televizorů, notebooků či mobilů, až po roboty a další zajímavosti!

Promodralé ruce zasluhují pozornost

Televizory pro rok 2021

Jako již tradičně byl veletrh CES stěžejní akcí pro výrobce televizorů, kteří zde prezentovali jak aktuální novinky, tak i koncepty a trendy budoucnosti.

Samsung uvádí televizory Neo QLED a Micro LED

Hlavními hvězdami prezentace značky Samsung se staly televizory Neo QLED, využívající novou technologii podsvícení označovanou jako Quantum Mini LED. Zatímco dříve bylo nutné světlo rozptylovat pomocí čoček a samostatných LED diod, systém Quantum Mini LED využívá tenkých mikrovrstev diod Quantum.

Mini LED, které jsou až 40× menší než běžné LED diody. Technologie Quantum Matrix umožňuje ovládat jas ve 12bitové hloubce a 4096 krocích. Díky tomu se výrazně rozšiřuje oblast mezi nejtmavším a nejsvětlejším bodem a sledování obrazu v HDR kvalitě se stane opravdovým zážitkem.

Promodralé ruce zasluhují pozornost

Pozornost rovněž poutaly nové televizory s obrazovkami typu Micro LED označované také jako Samsung The Wall.

Na rozdíl od běžných televizorů s LCD obrazovkami jsou panely typu Micro LED tvořeny pouze samosvítícími Mikro LED diodami, tudíž se řadí po bok OLED televizorů. Světlo však nevyzařují na organické bázi, ale je produkováno miniaturizovanými LED diodami.

Každý pixel (obrazový bod) je složen z červené, zelené a modré LED diody, čímž je dosaženo dosud nevídaného jasu i kontrastu. Není proto divu, že Samsung do této technologie vkládá velké naděje.

Promodralé ruce zasluhují pozornostPanasonic i Sony sází na OLED

Vrcholem nabídky značky Panasonic se stane řada OLED televizorů JZ2000. Je osazena špičkovým OLED panelem, označovaným jako Master HDR OLED Professional Edition, který nadchne neuvěřitelně vysokým jasem a mimořádným kontrastem.

Panelu sekunduje speciálně vyladěný procesor AI HCX Pro s automatickou optimalizací obrazu podle sledovaného obsahu. Důležitým prvkem ve výbavě je podpora rozhraní HDMI 2.1, stejně jako podpora všech formátů HDR včetně Dolby Vision IQ.

Zárukou špičkového zvuku je systém 360 Soundscape Pro s podporou Dolby Atmos, vyladěný věhlasnou značkou Technics. Reproduktory směřující dopředu a nahoru nově doplňuje i pár reproduktorů šířících zvuk do stran.

Sony představilo nové OLED i LED televizory řady Bravia XR, zahrnující modely MASTER Series Z9J (8K LED), MASTER Series A90J a A80J (4K OLED). Těšit se můžete i na X95J a X90J (4K LED). Speciální kognitivní procesor XR využívá umělé inteligence

Budete mít zájem:  Jak si udržet zdravou vaginu

Knihy na prknech – literární zápisník

Co se může přihodit. Vyrážím směrem Nové Město na Moravě s úkolem projít knižní pozůstalost a odhadnout, co si zasluhuje pozornost a péči. Má cesta je spojena s jistým očekáváním, knihovna údajně obsahuje knihy uchovávané po několik generací.

Slepě věřím, že nenastane až příliš často se opakující situace: vstoupím do bytu a už z chodby vidím jednoduchou knihovnu se svazky, které, jak mi řekli do telefonu, by byla ohromná škoda namrskat do modře značeného kontejneru; z deseti metrů je zřejmé, že zde po dlouhá desetiletí úřadoval fanatický vyznavač estetizovaného zločinu a že ke stáru se tomuto milovníku nechtělo trápit s náročnými kusy; i upadl tedy do špatné společnosti zelené české detektivky Moravské Bastei; zavírám rychle dveře a mizím, dříve než se v rychlovarné konvi ohřeje voda na turka.

Tentokrát bude vše jinak, slibuju si v serpentinách mezi Žďárem nad Sázavou a Novým Městem.

Kopcovitý kraj vyvolává pocit jakési kulturní původnosti, sněhové kalamity v dobách, kdy se čekalo na zprůjezdnění silnice i několik dní, uvěznily zdejší chalupníky ke stolům a nutily k náročným diskusím.

Detektivka sem jistě pronikla až s výstavbou sídlišť ve městě – vrátím­-li se tedy o několik generací zpět, najdu v knihovnách lecco, rozhodně ale žádné čtivo.

Vjíždím do vesnice, ukryté v terénu nad rybníkem potaženým silnou vrstvou řasy. Nadechnu se za kapry, dokud mám z čeho. Okrouhlá náves, kol dokola pár domů a dva velké dvory. Do jednoho z nich zajíždím, opatrně, dle navigačních pokynů majitele.

Zaparkuji vedle několika starších aut se silnými dieselovými motory, pozdravím se s mužem, jenž mi co nevidět bude průvodcem, obhlédnu několik rozlehlých stavení, pochválím novou střechu, postavenou s citem pro věc, a nechám se vést ke knihám. První výstraha: nemíříme k obytnému domu, nýbrž do stodoly.

Její střecha je asi tak o sto let starší než ta, kterou jsem spatřil prvně, na pár místech zborcená. Barabizna je opatřena mohutnými dřevěnými vraty, ostatně jak se sluší na věkovitou stavbu. Společně je otevřeme, a že fouká vítr, zapřeme jejich jednu půli lopatou, druhou krumpáčem.

Během několika následujících hodin si musím vrata pohlídat, nerad bych od nich dostal ránu.

Promodralé ruce zasluhují pozornost

Majitel panství mě vede hlouběji do stodoly. Jsem připraven na nejhorší. Otevřený barák mezi polnostmi, chatrná střecha a všudypřítomný prach. Uprostřed baráku naštosovaná prkna, na prknech asi dvě desítky velkých krabic, některé uzavřené, jiné rozvalené a naplněné knihami až po okraj.

Civím v šeru na tu hrůzu a přemýšlím, jestli má vůbec cenu výjev komentovat. „Naskládali jsme je sem, ale potřeboval bych ty prkna uvolnit a použít je na stavbu domu.

“ Tak dí muž, o jehož řemeslném fortelu nemůže být pochyb, a kterému budu přesto za pár minut v duchu spílat do nejhorších barbarů.

Otevírám první krabici. Teologická skripta psaná na stroji, pak nejspíš nějaké domácké překlady francouzských textů. Níž spisy Komenského, několik knih od Václava Karafiáta. V druhé krabici opět Komenský, pod ním Amedeo Molnár.

Po deseti minutách jdu k autu pro čelovku a termosku s čajem, kterou jsem si intuitivně připravil předtím, než jsem se vydal na cestu. Ruce mám černé, jako bych sem přijel vyčistit kamna.

V dalším kartonu brožovaná vydání Dostojevského, německé vydání Nietzscheho, v knihách tužkou vepsány marginálie, v knižních blocích poschovávány papíry s nahusto psanými poznámkami. Začíná mi svítat.

Pak opět Komenský, do toho Masarykovy spisy a občas Karl Marx, taktéž v německém vydání. Celé řady ruských klasiků realismu, biblické konkordance v několika jazycích a tak dále.

Ptám se: „Odkud všechny ty knihy máte?“ Muž, který spěchá na svá prkna, odpovídá, že po dědovi a ten že je dědil po svém otci. „Byli to evangeličtí faráři.“ „Jasně, evangeličtí faráři, to je zřejmé. Proč jste to proboha nenabídl někam do knihovny?“ Tvrdí, že nabídl, ale neměli zájem. „Aha.

Ani ta skripta?“ „Jaké skripta?“ „Tahle!“ Ukazuju na fascikly, které už pravděpodobně nikdo nezachrání před zkázou, do niž byly uvrženy skladováním na tom nejnepříhodnějším místě, které si dokážeme představit. „Nechtěli nic.“ Dál už se neptám. Vzápětí nacházím knihu, do níž je vepsáno masivní věnování od TGM.

„Ctěnému panu…“ Škoda jakýchkoliv slov.

Po dvou hodinách práce je jasné, že mé auto neuveze ani pětinu z toho, co sem ten člověk nanosil. Pokouším se systematicky třídit svazky a přemýšlím, na koho se obrátit s žádostí o pomoc.

Je tu tolik knih, jejichž autory vůbec neznám, nedokážu je nikam přiřadit, natož tak určit hodnotu svazků. Vše zasviněno, mnohé už za hranou použitelnosti. Některé knihy požírá plíseň, co chvílí sklepávám z rukou pavouky.

Těžko se mi odhaduje, o jak rozsáhlou knihovnu se jedná. Tři tisíce? Pět tisíc položek?

Venku se smráká. Rozhoduju se k radikálnímu řešení. Co znám, naskládám do krabic. Každou knihu se snažím alespoň trochu oprášit.

Víc než osm velkých kartonů do auta nedostanu, zbytek si bude muset počkat na další kolo; to ovšem ještě nevím, že budu mít jen dva pokusy, poté řezník všechno vylifruje do sběrny.

Dávám přednost brožurám dokumentujícím založení Českobratrské církve evangelické, zápisům ze schůzí a regionálním tiskovinám. Časopisy, ohlodané zubem času, zůstanou na místě a později zmizí v nenávratnu.

Domů se vracím oklikou. Auto se pomalu táhne do kopců, tlumiče zatížené několika metráky papíru tvrdě narážejí na vymletých okresních silnicích. Dává se do deště.

Projíždím liduprázdnými vesnicemi, míjím osvětlené pomníčky osazené pneumatikami z motorek, živého člověka nikde nevidět.

Kdoví, kolik baráků v téhle pustině ukrývá zkázu podobných rozměrů, jako jsem viděl před chvílí ve dvoře, obývaném dlouhá léta venkovskými intelektuály a barbary v dobách novějších.

A co že se tedy může přihodit? Minimálně to, že brak, kterého je na tisíce tun, bude až do poslední chvíle zachován v temperovaném bytě. Knihy, jejichž vlastnictví by snad mělo zavazovat k přiměřené péči, putují pod rozbitou střechu; co taky s nimi jiného, kdo by je četl, když jejich autory nezná už ani antikvář!

Autor je literární kritik a antikvář.

Zdraví: Omrzliny

K podchlazení organismu může dojít velmi rychle i při teplotách lehce pod nulou; zejména při silném větru je toto riziko několikanásobně vyšší.

Je proto na místě obléct více vrstev teplého oblečení, zvýšenou pozornost je třeba věnovat ochraně periferních částí těla, prstům nohou a rukou, ušním boltcům, nosu a tvářím, které jsou před působením vnějšího prostředí hůře chráněny.

I obyčejná čepice značně sníží úbytek tepla z organismu, teplé rukavice ochrání zase prsty před prokřehnutím.

Na nedostatečně kryté části těla, zejména v oblasti hlavy, je dobré použít ochranný krém, který pokožce poskytuje výživu a v kombinaci s ochranným faktorem ji chrání i před UV zářením, které hrozí zejména v horských oblastech. Zvýšenou pozornost si zasluhuje i ochrana rtů, která bývá často opomíjena. V souvislosti s působením slunečního záření je vhodné připomenout potřebu ochrany očí vhodným typem brýlí s UV filtrem.

Pravděpodobně největší riziko působení mrazu představuje vznik omrzlin. Omrzliny jsou charakterizovány jako místní poškození tkáně způsobené chladem při teplotách pod bodem mrazu.

Je však třeba mít na paměti, že při silném větru může k tomuto poškození dojít i při teplotách vyšších, pohybujících se okolo nuly.

Vznikem omrzlin jsou nejvíce ohroženy periferní části těla, které se neprokrvují v takové míře jako centrální oblasti, a jejichž teplota klesá v chladu podstatně rychleji.

Míra rizika vzniku omrzlin je individuální záležitostí. Zvýšené ohrožení se týká zejména lidí s onemocněním cévního systému, které snižuje prokrvovací schopnosti organismu.

Dále jedinců s nedostatečným příjmem potravy a tekutin, při onemocnění cukrovkou a dalšími chorobami, které se projevují poruchou metabolismu tuků.

Zvýšenou pozornost zasluhují děti a staří lidé, těhotné ženy, kuřáci a lidé nadměrně konzumující alkohol.

Dojde-li ke vzniku omrzlin, je zapotřebí ihned v terénu poskytnout první pomoc. Nejdůležitější je zabránit dalšímu ochlazování postiženého místa.

Pokud je k dispozici náhradní oblečení, vyměnit promočené části za suché. Doporučuje se aktivní pohyb končetinami a masáž okolí postižené tkáně bez kontaktu s vlastní omrzlinou.

Rozšířenou praktikou, která však rozhodně není na místě, je tření postižené oblasti sněhem.

Budete mít zájem:  Seriál o víně: Jak pijí Češi?

Po transportu na teplé místo je možno podat postiženému horké oslazené nápoje. Doporučuje se teplá lázeň, teplota vody se musí pohybovat v rozmezí 35 až maximálně 42 stupňů Celsia.

V lázni je třeba pohybovat omrzlou částí těla, dokud se neprojeví opětovné zčervenání pokožky a bolest provázející obnovení krevního oběhu. Po osušení je zapotřebí postižené místo sterilně překrýt vatovým obvazem.

Pokud se objeví puchýře, musí se chránit před protržením.

Při postižení omrzlinami vždy platí: co nejdříve vyhledat odbornou pomoc.

Filip Kopecký

Při vzniku omrzlin je prvotně postižena kapilární výstelka, následně dochází ke zhoršení prokrvovací funkce a tím k nedostatečnému přísunu kyslíku a potřebných živin k buňkám. Objevují se otoky a později ledové krystalky na promrzající tkáni. Následné poškození buněk je nevratné. Podle závažnosti rozdělujeme omrzliny do tří základních stupňů.

Bílá, chladná a necitlivá pokožka je projevem 1. stupně. Této fázi předchází palčivá bolest, která je prvotním indikátorem nedostatečného prokrvení a možnosti vzniku omrzliny. Vzniká otok postiženého místa. Při zahřátí postiženého místa dochází v této fázi zpravidla k úplnému uzdravení.

Pro 2. stupeň omrzlin je typický vznik puchýřů a zbarvení kůže do fialového odstínu. Tyto příznaky se však objevují řádově až po několika dnech. Z toho je patrné, že míru postižení nelze s jistotou určit ihned v terénu; každá omrzlina musí být ošetřena s přihlédnutím k možnosti vážnějšího postižení. Omrzliny 2. stupně mohou již způsobit nevratné postižení tkáně.

Nevratné poškození, 3. stupeň, se projevuje s odstupem několika dní zčernáním, zatvrdnutím a následným odumřením postiženého místa.

Jsou studené ruce varovným příznakem?

Obvykle si na stánku, lyžařském svahu, v nejbližší kavárně nebo pak doma dáme horký drink a možná taky trošku rukama zacvičíme. Časem se to zlepší. Přesto bychom si měli i u studených rukou všimnout několika příznaků, které nás upozorní na to, že danému příznaku je nutné věnovat více pozornosti a pomýšlet na konzultaci s lékařem.

Nejsou totiž studené ruce jako studené ruce. Někdy se jedná o běžné snížení prokrvení jako přirozenou reakci končetin, ale někdy jsou příznaky vážnější a trvají déle.

V tomto případě je dobré si říct, čím se liší běžné prokřehnutí rukou od vážných poruch krevního oběhu, hormonálních poruch, metabolických nemocí nebo příznaků cévních onemocnění, které se označují obecně pojmem vazoneurózy nebo vazospastická onemocnění.

Mezi laiky je docela rozšířený i název jedné z nejčastějších vazoneuróz – Raynaudův syndrom.

Tuk versus svaly

V období náhlé změny počasí nebo náhlého poklesu teplot, v plískanicích a mrazivém dešti se velmi rychle vyčerpají naše teplotní zásoby. To, o co ve skutečnosti jde, je náš základní, bazální metabolismus a ten souvisí s procentem svalové hmoty.

Již od přírody jsou svalovou hmotou lépe vybaveni muži, proto i jejich metabolické procesy v těle vytvářejí daleko více tepla než u žen. Ženy jsou oblejší, někdy i s tukovými polštářky, mohlo by se zdát, že jsou izolované. Omyl: Tuk při tvorbě tepla nehraje roli.

Musíme rozlišit celkovou zhoršenou toleranci chladu a místní reakci, převážně na nohou, rukou, vzácněji i na nose a uších. Zimomřivost může být příznakem více nemocí nebo poruch organismu.

Hormonální porucha

Jednou skupinou zimomřivých lidí jsou převážně ženy trpící příznaky snížené činnosti štítné žlázy.

Zde je vedle neustálého pocitu chladu ještě mnoho dalších příznaků, které, pokud na sobě pozorujete delší dobu, byste měli rozhodně konzultovat se svým ošetřujícím lékařem.

Patří k nim únava, přibývání na váze, suchá kůže, tuhé podkoží jakoby nasáknuté tekutinami, padání vlasů, řidší vnější část obočí. Špatné tolerování chladu zde není náhlé, projevuje se delší dobu.

Diabetes

Další skupinu lidí špatně reagujících na chlad tvoří diabetici.

Zhoršená reakce na chlad je zde primárně komplikovaná již tím, že zejména kapiláry (nejmenší vlásečnice, které odpovídají za prokrvení a výživu) dolních končetin se u déle trvající nemoci ucpávají a prokrvení již tak není dobré.

Diabetici mají zpomalenou odezvu a hůře vnímají signály těla, včetně senzorů chladu. Pokud nemají dostatečně teplou obuv, teplé vložky do obuvi a teplé neškrtící ponožky s měkkým lemem, riskují, že dojde k poruše prokrvení nebo až omrzlinám nohou, aniž by si toho všimli.

Vysoký krevní tlak

Zvýšeným krevním tlakem trpí velké procento převážně mužské populace, ale ani u žen není výjimkou.

Při zanedbání příznaků, špatné léčbě a rozkolísané hladině tlaku velmi trpí prokrvení na okrajových částech těla, protože se cévy časem dostávají do jisté křeče a jejich svalovina jen obtížně povoluje. Končetiny pak můžou být chronicky špatně prokrvené a v chladu se o to dříve poškodí.

Stres a dehydratace

I když to nejsou nemoci, jako rizikové faktory i v toleranci chladu hrají klíčovou roli. Zjednodušeně řečeno, stres napumpuje svaly místo kůže. Nedostatek tekutin v potravě zase přispěje ke snížení objemu krve. Logicky pak z toho vyplyne, že kde je málo krve, tam je málo kyslíku a živin.

Vazoneurózy

Vazoneurózami nazýváme skupinu nemocí, ve kterých hraje hlavní roli nepřiměřená reakce cév na nějaký, ne vždy známý podnět. Asi nejznámější nemocí v této skupině je Raynaudův syndrom.

Ten dále dělíme na primární, tedy bez další příčiny v jiném onemocnění, a sekundární, kdy k podobným příznakům dochází v důsledku jiného vážného onemocnění. Primární Raynaudův syndrom se nejčastěji vyskytuje na horních končetinách.

Od klasického prokřehnutí jej obvykle odliší průběh ve třech fázích: zblednutí rukou, zmodrání rukou a následně zčervenání. Cévy na rukou se totiž nejdříve reflexně stáhnou, v konečcích prstů se pak následně nahromadí krev a v poslední fázi jsou ruce červené kvůli prokrvení, které bezprostředně následuje.

Změny jsou na obou rukách symetrické. Mezi postiženou a nepostiženou částí je jasná hranice. Právě chlad je jedním z hlavních spouštěčů této cévní neurózy. Vzácně může být touto reakcí zasažené i ucho nebo rty. Důležité je, že ne u všech jedinců jsou všechny tři fáze: zblednutí, zmodrání a zčervenání.

Onemocnění ještě nemá zcela objasněnou příčinu, svou roli při rozvoji hraje pohlaví, ženy jsou postižené častěji, i hormonální změny a dědičné rodinné dispozice. Významně k rozvoji přispívají náhlé změny hmotnosti, imunita (autoimunitní teorie), stres i nedostatečné oblečení.

Pokud se domníváte, že jde o váš případ, neváhejte a konzultujte problémse svýmlékařem. Pokud totiž příznaky přetrvávají, musí se jednoznačně vyloučit i další případné onemocnění, útlak nervů, ukládání cholesterolu v tepnách a jiné příčiny.

Mramorová kůže a spol

Pod tímto názvem se skrývá další z velmi typických cévních neuróz, livedoreticularis. Kůže je rudo-modře síťovaná, má sníženou citlivost. I tato neuróza je četnější u žen. Další vazoneuróza se vyznačuje zmodráním okrajových částí těla. Jde o akrocyanózu.

Jednou z poměrně vzácných, ale taky docela bolestivých cévních neuróz je erytromelalgie, kdy naopak dochází k silnému náhlému začervenání, tedy i prokrvení, převážně dolních končetin. Rozpoznání diagnózy a jejímu stanovení musí předcházet série testů a vyšetření.

V ČR máme mnoho špičkových odborníků, kteří se vazoneurózám i zápalovým projevům cév věnují.

Selský rozum je nejlepší rádce i u studených rukou. Je-li venku mráz, déšť a plískanice a vy nejste dostatečně oblečeni, je reálné, že vám ruce zkřehnou a prostě nebudou dobře poslouchat. Pokud se vše při návratu do tepla spraví, není důvod se znepokojovat. Pokud však s touto potíží bojujete často, stojí za to vyhledat odborníka a poradit se s ním.

Autorka: MUDr. Gianna Conti, MBA – lékařka, vydavatelka odborných časopisů pro seniory, sociální služby a záchranářství, garantka prestižního projektu oceňování hrdinských záchranářských činů Zlatý záchranářský kříž, propagátorka poctivé zdravotní osvěty. Přednáší a vzdělává především nezdravotnickou veřejnost.

DALŠÍ DÍLY RUBRIKY „NA ZDRAVÍ SE MUSÍ CHYTŘE“:

Sněhové království – sněhové vločky. Co se dá dělat v zimě

Lekce je seřazená od ranní činnosti až po pobyt venku. Nabízím mnoho ozkoušených aktivit, říkadel, písniček a tělovýchovných aktivit. Je zimní období, a to si zaslouží svou pozornost.

Cílem této lekce je obeznámení se se zimním počasím, a to co nejdetailněji. Popíšeme si, co se děje v zimě, jak vypadá vločka, co dokáže mráz. Zkrátka věnujeme paní Zimě zaslouženou pozornost.

Budete mít zájem:  Pórnatka kokosová (poria) a její účinky na zdraví – na co je dobrá tato houba?

Začínáme něčím jednoduchým, motivujícím, navozujícím danou atmosféru, dané téma. Činnost zaměřená na jemnou motoriku.

Pomůcky: tužky, pastelky, fixy, bílé či modré tvrdé papíry, tunel, 3 obruče, 3 lavičky, švédská bedna, 2 pytle, kartony, 4 švihadla, klavír, obrázky zimních sportů, literatura a obrázky vloček a mrazu, sněhová koule, šiška apod., pohádka

Pokud venku není zrovna sníh, přivolejte sněhové vločky pomocí bílého či modrého papíru.

Sněhulák: Z modrého/bílého papíru vystřihněte 3 kolečka různých velikostí – od nejmenšího po největší, či pouze kolečka nakreslete nad sebe na papír. Můžete také zvolit pracovní list, omalovánku či jiný výrobek (např. sněhulák z polyesterových kouliček, nalepení koleček na ruličku od toaletního papíru, atd.).

Sněhuláka se snažíme vytvořit co nejdetailněji – nesmíme zapomenout na knoflíky, mrkvičku, kastrol, koště, uhlí a šálu. S dětmi si jednotlivé části sněhuláka popisujeme.

Jakmile budou výrobky hotové, vytvoříme si s dětmi galerii, kde naše sněhuláčky zhodnotíme: který je nejveselejší, největší, nejmenší, nejbarevnější, nejtlustější, nejsmutnější apod.

Děti si mohou své sněhuláky pojmenovat, například hrdinskými jmény.

Činnost zaměřená na hrubou motoriku, rozpohybování, oživení atmosféry – Tělesná výchova s metodikou

S dětmi se posadíme do kroužku, aby uklidnily svůj organismus a připravily se na fyzickou aktivitu a aby se více dozvěděly o tématu.

Seznámíme děti blíže s náplní této lekce.

Navodíme téma vločky: Vločky nám dneska vytvořily sněhuláka.

Kdy nás navštěvují vločky? Odkud k nám přilétají? Jak taková vločka vypadá? Když chytíme vločku do ruky, co se stane? Už jste někdy viděli celou vločku? Jak se tvoří vločky? Co takové vločky dokážou? Na všechny zmíněné otázky dětem samozřejmě odpovíme, nejlépe pomocí literatury a dalších obrazových materiálů. Pokud je sníh za okny, jistě toho využijeme.

A co mráz? Co dělá mráz? Jak vypadá? Co dokáže?

Zahrajeme si rušnou hru Na sněhové vločky. Budeme potřebovat papírové vločky o průměru cca 20 cm, nejlépe nalepené na kartonu, a CD s libovolnou veselou hudbou.

Motivace: Když v zimě sněhová vločka dopadne na zem a není dostatečná zima, tedy když není na teploměru pod nulou, tak za chvíli roztaje. My si zahrajeme veselou hru, kdy nám vločky budou postupně roztávat.

Motivační říkanka:

Bílé vločky, bílé nebesotva spadnou, již nás zebe.Vločky, vločky, ach to lákápostavit z vás sněhuláka!Vločky, vločky, jak jste hbité,škoda, že se rozpouštíte.

Po herní ploše rozmístíme papírové/kartonové vločky. Musí jich být o jednu méně, než je dětí. Při první hře však můžeme nechat stejný počet, jako je dětí. Pustíme hudbu a děti mají za úkol tančit a poletovat jako vločky. Tedy po celém prostoru, kolem vloček, ne přes vločky.

Jakmile stopneme hudbu, děti se musí co nejrychleji postavit na vločku, aby nevypadly z kola. Ten, na koho vločka nevyjde, vypadává (jde si sednout bokem). Pokračujeme takto stále dokola. Hra končí v momentě, kdy jsou ve hře už jen poslední dvě či jedno dítě.

Záleží na věkové skupině dětí, aby nebyly smutné, kdyby vyhrál jen jeden.

Motivační říkanku a hru máme za sebou, tak teď se pořádně rozcvičíme, abychom později s přehledem zvládli překážkovou dráhu.

Rozcvička by měla být směřována na všechny části těla – od hlavy až po kotníky. Lze se rozcvičovat za hudby. Snažíme se každý cvik pojmenovávat tematicky. Každá rozcvička by měla obsahovat nejméně 6 cviků a každý by se měl opakovat nejméně dvakrát. Na rozcvičení nám stačí 10 minut.

Např.

  • 1. cvik – hlava – stoj mírně rozkročný, ruce v bok, pomaličku tvoříme s hlavou půlkroužky ze strany na stranu, bradou se lehce dotýkáme hrudníku – pomalu, jako když se vločka snáší dolů z mráčku, ze strany na stranu. 6x na každou stranu.
  • 2. cvik – ramena a celé paže – stoj spatný, ruce podél těla, zvedáme ramena do výšky a ruce máme stále volně podél těla. Ramena zvedáme obě najednou, pomalu a s výdrží 2 sekundy v horní poloze. Opět 6x. Sněhulák krčí rameny.
  • 3. cvik – zápěstí, lokty, paže – tvoříme pomocí rukou kroužky ve vzduchu, začínáme od nejmenších – zápěstím, doprava i doleva, každá strana 4 kroužky. Poté lokty to samé, a nakonec celými pažemi, opět to samé. Rozdmýcháváme čerstvě napadaný sníh.
  • 4. cvik – trup – stroj mírně rozkročný, ruce v bok a otáčíme trupem okolo celého těla – na obě strany, 4x. Rozhýbeme sněhulákovi všechny kosti.
  • 5. cvik – nohy – stoj na jedné noze, druhou nohu držíme za patu a tlačíme k hýždím – držíme balanc jako na ledě, když bruslíme.
  • 6. cvik – kotníky – každou nohu točíme na špičce okolo své osy – každou nohou 5x kroužků – jako bychom vrtali díru do ledu.

Nakonec se zhluboka nadechneme a vydechneme spolu se vzpažením a povolením celého těla od pasu dolů – svěsíme tělo a vydýcháváme.

Jakmile jsme rozcvičeni, nachystá pedagog spolu s dětmi nářadí, ze kterého vytvoří překážkovou dráhu. U každé překážky na zem položte obrázek, který bude „jmenovat“ danou překážku. Pro lepší představivost a také proto, že to nebudete muset opakovat. Překážková dráha vyžaduje dopomoc.

Překážková dráha

  • projít dráhu podle pravidel, start na písknutí
  • libovolně jeden po druhém, start na dvojité písknutí
  • projít dráhu ve skupinkách na čas
  • dvakrát projít dráhu
  1. Z jedné louže do druhé a třetí (kruhy)
  2. Most přes zamrzlou, ale zrádnou řeku (3 lavičky, dvě z toho obrácené naruby)
  3. Skákající sněhuláci (pytel)
  4. Po břiše po ledě (lavička)
  5. Z jedné vločky přeleť na druhou (papírové vločky)
  6. Lezeme přes rampouchy (provazy)
  7. Skrz iglú (tunel či domeček)

Překážky však budete nejspíše muset motivovat dle vašich možností, vašeho náčiní apod.

Nakonec zase společně nářadí ukliďte.

Autor díla: Veronika Lorgerová

Závěrečná část

Děti by se měli uklidnit/uvolnit.

  • Uvolnění, relaxace, zhodnocení lekce
  • Vločky tiše padají, ručičkama mávají. Padáme, padáme, ručičkama máváme.
  • Vločky tiše padají, nožičkama třepají. Padáme, padáme, nožičkama třepáme.
  • Vločky tiše padají, dokola se motají. Padáme, padáme, dokola se motáme.
  • Vločky tiše padají, hlavičkou si kývají. Padáme, padáme, hlavičkou si kýváme.
  • Vločky na zem padají, bílý polštář utkají. Celá zem teď bude spát, copak se jí bude zdát.

Důležité je si s dětmi také povídat. U nás tomu říkáme komunikativní kruh. Sesedneme si s dětmi do kroužku a povídáme si o daném tématu. Téma této lekce je především zima, co ta zima vlastně dokáže. Ale budeme se s dětmi také bavit o tom, co se v zimě dělá, jaké znají zimní sporty. I zde používáme obrazový materiál.

  • Na konec lekce bych zvolila jednoduché říkadla, či písničky.
  • Např.:              Sněhové vločky
  • Tančí vločky na pasece, (točíme se dokola) sukně mají z hedvábí, (točíme se na druhou stranu) pak se s větrem honí po lese,jedna druhou předhání, (honíme se po místnosti) natahují se do výšky, (ruce nahoru a vytahujeme se) vyskakují na šišky, (skáčeme co nejvýše) pozor, sluníčko už svítí,utíkejte, než vás chytí. (běháme po špičkách)
  • _______________________________________________________

První vločka, druhá, třetí (počítání na rukou) z nebe na zem právě letí. (ruce napodobují padající sníh) Jedna vedle druhé sedá, (dřep) volné místo ještě hledá. (otáčení hlavou) Na strom, střechu, silnici (vztyk)

  1. udělají čepici. (rukama dělat střechu)
  2. _________________________________________________________
  3. Všichni kmotři, všechny tety roztáčejí piruety. Kreslí smyčky do ledu,
  4. já to taky dovedu!
  5. __________________________________________

Sněží, sněží, mráz kolem běží, zima je kočičce, hřbet se jí ježí. Fouká, fouká, bílá je louka, zima je pejskovi, ke kamnům kouká._______________________________________________

Venku je možné například házení šišek na cíl.

Tato lekce se vydaří opravdu každému. Aktuální téma je vždy zábavné, protože se dá využít tolik možností, co se nabízí na každém rohu.

Děti baví tančit, cvičit, lítat po místnosti a samozřejmě je zaujme každý barevný obrázek. 

Převtělení se do vloček bylo pro děti zábavné.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *