Proč si vědecké studie o výživě protiřečí

Proč si vědecké studie o výživě protiřečí

Celý západní svět je v posledních letech posedlý studiem různých způsobů stravování. Z výživy se stala určitá modla, ke které se upíná pozornost výrobců potravin, doplňků stravy a samozřejmě i běžné populace.

Vědcům se podařilo rozpitvat chování metabolismu do posledního detailu. Víme tak, jak se živiny v těle za určitých podmínek chovají a které pochody a v jakém rozsahu ovlivňují.

Z této pozice víme, že strava ovlivňuje naše zdraví různými způsoby.

V podstatě jsme vědecky prokázali to, co tvrdil kdysi Hippokratés – „Jídlo nechť je tvým lékem a lék tvým jídlem“.

Sice nejsme schopni vztah strava – zdraví vyjádřit konkrétní hodnotou (zda strava ovlivňuje naše zdraví z 20%, 40%, 60% či 80%), víme ale, že vliv má. Toto je velmi významná informace, která se v kontextu s neustále vyvíjející se společností stává dvousečnou zbraní:

Na straně jedné je skvělé, že máme možnost řídit svoje zdraví požadovaným směrem. Tedy buď jej zlepšovat, nebo jej naopak likvidovat (ano, i takoví jedinci existují, a není jich bohužel málo).

Na straně druhé systém, ve kterém žijeme, moc dobře ví, že zdraví patří mezi nejvýnosnější byznys vůbec. A to je jeden z hlavních důvodů, proč se legislativa mnoha zemí snaží mít tuto oblast co nejvíce pod kontrolou.

Nevěříte?

V tom případě rozjímejte nad faktem, že v oblasti reklamy či jakýchkoli oficiálních informací týkajících se stravy a doplňků není možné dávat jejich účinek do vztahu se zdravím.

Obecně je výslovně zakázáno tvrdit, že by strava mohla jakýmkoli způsobem ovlivňovat lidské zdraví.

A to nejen na úrovni léčby, ale i prevence před vznikem jakýchkoli potíží.

Systém společnosti, jejíž jsme součástí, je tak prostě nastaven.

V kurzech v oblasti výživy (kam patří i Poradce pro výživu), které jsou akreditovány Ministerstvem školství, prostě nesmí zaznít informace o tom, že by strava mohla řešit jakékoli konkrétní zdravotní potíže.

Přitom existuje bezpočet vědeckých studií na celém světě, které jasně prokazují, že způsob stravování je nejen příčinou vzniku mnoha zdravotních problémů, ale může jim i předcházet a dokonce v mnoha situacích i definitivně řešit.

Je samozřejmě potřeba dodržovat platné zákony v zemi, kde žijeme. Vše v celém vesmíru se vyvíjí – pryč jsou například doby, kdy jsme byli bombardováni reklamami na různé funkční potraviny s tvrzením, že jejich konzumací snížíme cholesterol, zhubneme či vyřešíme osteoporózu.

Protože chceme poskytovat holistické vzdělávání, a současně jsme nuceni respektovat legislativní řád, máme v podstatě jedinou možnost – jednat v duchu přísloví „Vlk se nažral a koza zůstala celá“. Kurzy, které jsme doposud pořádali, nenesou akreditaci MŠMT.

Vzhledem k tomu, že je ze strany trhu nemalá poptávka po „kulatém razítku“, rozhodli jsme se vyjít vstříc i žádostem o akreditované kurzy. Aktuálně připravujeme spuštění prezenční formy kurzu „Poradce pro výživu“ s akreditací MŠMT. Jako ve všech jiných situacích i tady bude platit pravidlo, že každá mince má dvě strany:

Forma i rozsah kurzu budou podřízeny normám ministerstva (tedy ve srovnání s naším půlročním kurzem bude tento nový přibližně ve čtvrtinovém rozsahu). Nemůžeme tak slíbit, skutečný komplexní pohled na celou problematiku.

  • Přibydou ale noví lektoři, které jsme pečlivě vybírali, takže výuka tak bude oživena dalšími tvářemi a různými úhly pohledu.
  • Celková filozofie našeho vzdělávání se ale nijak neodkloní od původní koncepce, se kterou jsme začínali – prezentovat celostní pohled na zdraví spojený primárně se stravováním.
  • Mgr. Martin Jelínek
  • Vyberte si z našich kurzů

Co říkají o studiu naši absolventi

Proč si vědecké studie o výživě protiřečí

Jaroslav Hollmann

Když jsem se začal zajímat o oblast zdraví, zjistil jsem, že co člověk, to jiný názor. Že informace z různých zdrojů se mnohdy liší, nebo si i odporují. Byl to pro mě chaos, ze kterého mě vyvedl kurz Poradce pro výživu a suplementaci.

Díky holistickému pojetí jsem se naučil uvažovat širších souvislostech, zbavil se svých zdravotních problémů a získal velice přínosné informace. Oceňuji také přístup pana Jelínka, který mi vždy rychle a ochotně odpovídal na mé dotazy, ať už se týkaly kurzu, či jiných věcí.

Kurz mohu vřele doporučit každému.

Proč si vědecké studie o výživě protiřečí

Rudolf Novák

Od té doby co aktivně provozuji posilování, jsem se musel začít ještě více zajímat o to, co do svého těla vkládám a jaké to má dopady na jeho fungování. A tady začala má cesta ke zdravému životnímu stylu. Uvědomil jsem si zásadní vliv stravy na naše zdraví.

Vyslechl jsem mnoho názorů, přečetl jsem stovky teorií a shlédl mnoho dokumentů. Postupem času jsem se však dostal do bodu, kdy jsem si uvědomil, že se chci ve svém bádání posunout dále a hlavně si všechny věci v hlavě pořádně utřídit, protože jsem ze všech těch názorů měl akorát pořádný zmatek.

Vysvobozením pro mě bylo až absolvování kurzu Poradce pro výživu a suplementaci, kde jsem si uvědomil důležitost holistického pohledu na stravování, zohlednění individuality a a také respektování východních filozofií TČM a Ajurvédy.

Ze začátku jsem měl obavy, že z hlediska rozsáhlosti kurzu, bude informací až příliš a já nezvládnu vše dostatečně vstřebat. Opak byl ale pravdou a na konci kurzu mi vše takzvaně docvaklo a získal jsem komplexní pohled na výživu. Pan Mgr.

Jelínek je velký profesionál a dokáže se na každou potravinu, situaci nebo názor podívat komplexním způsobem a s otevřenou myslí. Velmi si také vážím jeho přátelského přístupu a ochotě zodpovědět jakékoliv nejasnosti. Kurzy ATAC vřele doporučuji všem, kterým není lhostejné jejich zdraví.

Proč si vědecké studie o výživě protiřečí

Mgr. Petra Ponocná

O alternativní výživové styly a lidské zdraví se jako laik zajímám již několik let.

Poté, co se na mě začali obracet někteří známí s dotazy ohledně stravování, usoudila jsem, že by nebylo od věci projít pokud možno kvalitním odborným školením a absolvovat kurz výživového poradce, abych se dozvěděla něco nového jak z oblasti výživy a stravování, tak lidského zdraví.

Vzhledem k tomu, že v oblasti lidského zdraví zastávám holistický přístup a nemám ráda černobílé vidění světa, bylo mým cílem vybrat si takový kurz, který se bude alespoň z části nést v duchu mého smýšlení a který bude zároveň dostatečně kritický, komplexní a odborný. Kurz Mgr. Martina Jelínka všechny tyto náležitosti k mé radosti splnil.

Nejen, že se v problematice výživy a suplementace orientuji daleko lépe. Dozvěděla jsem se také spoustu nových a velmi užitečných informací a samotný kurz mě obohatil i co se osobního rozvoje týče. Kurz je doslova nabitý informacemi a jeho součástí jsou také lekce ájurvédy a čínské medicíny.

Pan Jelínek nás pomocí výukových materiálů a videí vedl ke komplexnímu uvažování nad daným problémem, ať už se jednalo o nemoc, potravinu nebo třeba problematiku vitamínových suplementů. Velmi si cením také jeho osobitého přístupu, nasazení a ochoty s čímkoliv poradit a pomoci. Tímto bych chtěla panu Mgr. Jelínkovi poděkovat a budu se těšit na další spolupráci.

  1. Další ohlasy absolventů
  2. Vyberte si z našich kurzů
  3. Zpět do sekce Vše o studiu
Budete mít zájem:  Deset věcí o průjmu, na které jste se báli zeptat

Pohodlné zkratky ke zdraví nefungují, říká odborník na výživu | Zdraví

Ještě nedávno byly za strašáky ve výživě považovány tuky a vejce. Dnes jejich roli převzaly sacharidy, bílý cukr a lepek. K tomu „frčí“ detoxikační diety. „Veřejnosti vyhovují zkratky a jednoduchá řešení,“ míní odborník na výživu Lukáš Roubík, který ­se novodobé mýty snaží vyvracet.

Jak se vlastně mýty ve výživě rodí?Výživa, ale i zdraví a epidemiologie jsou relativně složité obory – a mýty poskytují zjednodušující řešení velmi komplexních problémů. Než aby si někdo prošel desítky odborných prací, je pro něj snazší přečíst si jeden líbivý článek.

Jenže to automaticky neznamená, že je pravdivý. V době sociálních sítí se na nás valí čím dál tím víc informací a je velice těžké se v nich orientovat. Je potřeba daleko víc kritického myšlení a ověřování všech informací, jenže zároveň všichni máme daleko méně času.

Horší je, že je mnohem těžší mýty vyvracet než šířit.

Lidé mají rádi jednoduchá vysvětlení?Pokud chce někdo začít žít zdravě, je třeba změnit životní styl, naučit se pracovat s jídlem. Jenže to může být nepohodlné.

Je složitější, když řeknete: zavádějte změny postupně a nemyslete si, že když jste se dvacet let projídali do obezity, za měsíc vše shodíte. Mýty nabízejí zkratky: vyřaďte radikálně jednu skupinu potravin, a vše se rázem zlepší.

Je logické, že když se člověk stravoval nekvalitně a pak podstoupí cokoliv krkolomného, jako je třeba detox s řapíkatým celerem, zhubne. Lidé si pak odvodí, že tyto rady fungují.

Jak poznat, že někdo šíří bludy?Když vám bude tvrdit extrémní věci, označovat různé složky výživy za jedy, které je třeba vyřadit, slibovat zázraky na počkání – třeba že vás týdenní detox očistí od všech negativních vlivů celého roku.

Šarlatáni hlásají věci, které zcela odporují současnému vědeckému poznání. Nebo například to, že princip kalorického deficitu – méně jíst a víc se hýbat – platí jen v laboratoři.

Často si získají důvěru lidí tím, že sedmdesát procent jejich tvrzení je pravdivých, ale zbytek jsou nesmysly, přičemž bývá cílem lidem něco prodat nebo v nich vyvolat pocit, že potřebují jejich služby. Další problém představují vyjádření celebrit.

Řada lidí si pomyslí: když takovou stravu drží oblíbený sportovec nebo zpěvačka, musím taky. Přitom nutriční požadavky každého z nás jsou úplně jiné.

Asi nejznámějším příkladem je tenista Novak Djokovič a lepek.Lepek je považován za největší zlo posledních let, což přiživil právě Djokovič, když se v roce 2010 vydal za lékařem v ­Chorvatsku řešit stagnaci své výkonnosti. Lékař mu provedl jednoduchý test.

Djokovič si měl dát levou ruku na břicho a pravou před sebe, přičemž lékař do ní zatlačil a pozoroval, jak dlouho dokáže tenista jeho síle odolávat. Když povolil, test se opakoval s tím, že mezi ruku a­břicho si Novak vložil krajíc chleba. A ­protože jeho ruka už byla unavená, klesla dříve.

Závěr byl ten, že chleba a lepek Novaka oslabují a neměl by je dále konzumovat. Jakkoliv absurdně tato historka zní, Novak ji vypráví nejméně ve dvou svých knihách.

Proč si vědecké studie o výživě protiřečí

Skutečně může lepek škodit?Pokud je člověk zdravý, což se týká zhruba pětadevadesáti procent populace, lepek ze stravy vyřazovat nemusí. Naopak.

Jestliže to udělá, sníží pestrost jídelníčku, což může mít i negativní vliv na celý střevní mikrobiom (mikroorganismy ve střevech – pozn. aut.). Navíc bezlepková strava je dvakrát tak drahá.

Existují studie na zdravých lidech i sportovcích – pokud se lepku zbavili, nezlepšily se markery zánětů, subjektivní pocity trávení ani sportovní výkon.

Nemůže hrát roli placebo?Určitě může – a stejně tak nocebo efekt. Pokud slyšíte, že lepek způsobuje nadýmání, víc lidí může mít pocit, že se jich to týká.

Jenže propagátoři různých směrů se také často ohánějí studiemi…Chápu, že pro laickou veřejnost je obtížné se v nich orientovat. Medici na to mají dokonce předmět. Učí se, jak s odbornou literaturou pracovat. Navíc jsou vědecké studie – a vědecké studie.

I jejich závěry si protiřečí. Nejprestižnější časopisy, jako je Lancet nebo Nature, mají redakční recenzní řízení a publikují jen asi tři procenta studií, jinde najdou nesrovnalosti v metodologii.

Dobrým příkladem je umělé sladidlo aspartam, kdy celosvětově médii proběhla poplašná zpráva, že způsobuje rakovinu. Jenže pak se zjistilo, že šlo o studii na krysách, které dostávaly množství odpovídající 1,1 až 4 tisícům plechovek dietní koly.

Kdybychom jakoukoliv látku z prostředí, i čistou vodu, nadávkovali v tisícinásobném množství, bude pro tělo toxická.

Proměnami procházejí i různé detoxy.Letos to u nás byl řapíkatý celer a kokosová voda, totéž, čím si v USA prošli už před pár lety, než se ukázalo, že jde jen o­marketing.

Lidem se tvrdí, že naše tělo je zavaleno toxiny, se kterými si nedovede poradit, a proto je potřeba se detoxikovat. Ale kdyby tomu tak bylo, okamžitě by byla potřeba lékařská pomoc. Stejně tak pokud se endoskopem podíváte do střev, nenajdete tam žádné letité nánosy toxinů.

Jenže většina lidí se stravuje nekvalitně, pak chtějí ulevit svědomí a­řeknou si, že budou týden trpět, aby to nějak vyvážili.

Jiní zase doporučují nízkosacharidovou stravu. Kde se vzala?Opět jde o zjednodušení. Dobře se ukazuje, jak jde výživa od jedné polarity ke druhé. Před patnácti lety muselo být vše nízkotučné a bez cholesterolu, nasycené živočišné tuky platily za to nejhorší a prosazovala se strava založená na obilovinách a sacharidech.

Nyní se to dohnalo do opačného extrému a řeklo se: přijímejte tuků, kolik chcete, pokud z jídelníčku odstraníte zlé sacharidy, nemusíte se starat o nic jiného. Jenže cokoliv v nadměrném množství je špatně.

Zároveň tu jsou důkazy, že potravinářský průmysl skutečně někdy ovlivňoval vědce, aby tvrdili, že za nárůstem výskytu kardiovaskulárních chorob stojí nasycené tuky, a naopak upozaďovali roli nadměrného množství sacharidů a cukrů.

Proč si vědecké studie o výživě protiřečí

Cukr je oblíbeným strašákem už nějakou dobu…Je pravda, že jeho rostoucí spotřeba je u nás problém. Ale je nesmysl, že by způsoboval závislost – každý si to může ověřit tak, že zkusí jíst cukr po lžičkách.

Dostaví se pocit bažení, nebo vám bude spíš špatně? Někdo snad může mít psychickou závislost, ale ne na cukr jako takový, spíš na potraviny, kde se vyskytuje spolu s rafinovanými oleji. To je pak důvod, proč při stresu sahá po sušenkách.

Vstávají mi vlasy hrůzou, když si pročítám různé skupiny, které inklinují k ­hnutí cukrfree nebo whole30. Pokud vás nějaký výživový styl svazuje tak, že si nemůžete užít narozeninovou oslavu nebo oběd u tchyně, je to hloupost. Jídelníček musí být vždy udržitelný.

Měl by být nástrojem, abyste se cítili dobře, měli dostatek energie pro své denní aktivity, na rodinu a přátele a byli zdraví. Nikoliv se stát vaším pánem a ovládat vás a váš sociální život, kdy jediné, co celý den řešíte, jsou krabičky s jídlem.

Budete mít zájem:  Melatonin pro mládí jsou vyhozené peníze

Jste pro zlatý střed?Říkaly to už naše babičky – a platí to i­ve výživě. I když chápu, že průměr není sexy.

Velké populační epidemiologické studie ukazují, že daleko důležitější než se hádat, jestli správný poměr sacharidů v jídelníčku je pětapadesát, nebo pětačtyřicet procent, je to, zda se jedná o co nejméně průmyslově zpracované potraviny.

Je rozdíl, pokud většina sacharidů pochází ze sušenek, dortíků a bílého pečiva, anebo z pečiva žitného a celozrnného. To, že si člověk dá bílou rýži či těstoviny, nevadí, nejíte je samotné, ale doplněné masem nebo rybou a zeleninou.

Pak je vysoký glykemický index rýže či těstovin irelevantní. Stejně tak je rozdíl, pokud si někdo dopřává hamburgery z­fast foodu a slaninu, anebo konzumuje tuky z ­avokáda, ořechů a tučných ryb. Nelze tedy plošně říct, která strava je výhodnější.

Jak je to s tou kalorickou bilancí?Někteří lidé jsou schopni tvrdit, a to je také novinka posledních dvou let, že při hubnutí a udržování zdravé váhy nejde o ­to, kolik energie přijmeme a vydáme. Celý princip kalorického příjmu a výdeje podle nich neplatí a jedná se o komplot potravinářského průmyslu.

Přitom snad každý zná ve svém okolí někoho, kdo zhubnul tak, že začal méně jíst a víc se hýbat. Neznamená to, že by si člověk musel do smrti počítat kalorie a makroživiny. Stačí vzít stávající jídelníček a začít jíst menší porce, stejně tak lze navýšit pohybové aktivity, stačí i procházky.

Ale ano, pro někoho může být výhodné si jídelníček pár týdnů počítat, aby si uvědomil, kolik kalorií a makroživin ta která potravina obsahuje, a vytvořil si patřičné návyky.

Proč si vědecké studie o výživě protiřečí

Jak poznat šarlatány? – Institut moderní výživy

Všichni jste již o nich jistě slyšeli. Chodí často v bílých pláštích, nicméně lékaři ani jiní zdravotničtí pracovníci to obvykle nejsou. Používají odborné termíny, jsou výbornými řečníky, manipulátory a často velmi dobře dokážou odhadnout člověka.

Někteří dokonce tvrdí, že mají určité schopnosti a ti vynalézavější používají pochybné přístroje a nástroje, které Vás mají léčit nebo diagnostikovat.

V jejich článcích či přednáškách a videích naleznete často spoustu pravdivých informací, se kterými bychom sami museli souhlasit, nicméně ta další část se obvykle nezakládá na pravdě a je plná mýtu, konspiračních teorií, hoaxů, alternativních metod a dalších informací, které nejsou podloženy seriózními vědeckými studiemi anebo dokonce úplně odporují našemu poznání. Všechny tyto metody obvykle používají k vlastnímu obohacení. Pokud jste pod tímto popisem poznali šarlatána, máte pravdu!

Slovo šarlatán pochází z francouzského názvu „charlatan“, což byla osoba, která prodávala pochybné léky (často na ulici) a jejich prodej doprovázela hudba a mnohdy i divadelní představení.

  Zmínky o šarlatánech a o původu jejich názvu ale nalezneme i z dalších kultur a oblastí – například z italského „ciarlatano“ odvozeného od slova Cerreťan (obyvatel městečka Cerreto) nebo španělského „charlatán“.1

Podle obecné definice je šarlatán osobou, která se za pomoci šejdířství, neuznávaných praktik, pseudovědy či podvodů snaží získat peníze, slávu, pozornost nebo jiné výhody.1

Proč si vědecké studie o výživě protiřečí

Jak poznat šarlatány?

Velký problém je ten, že je velmi obtížné se orientovat v oblastech jako je medicína nebo výživa, pokud v nich nemáme patřičné vzdělání.

Navíc jak už bylo řečeno, šarlatáni jsou často i skvělými manipulátory a dokáží Vás za pomoci určitých technik velmi snadno přesvědčit.

Často jejich články nebo přednášky začínají neškodně, říkají obecné pravdy a informace, které Vám budou dávat smysl, nicméně později na ně začnou nabalovat nesmysly a nepravdivá tvrzení.

Jednou z technik, kterou často šarlatáni využívají je například tzv. Forerův efekt (resp. barnumský efekt), což je velmi dobře prokázaný fenomén z psychologie, který popisuje tendenci lidí přijímat obecná tvrzení a univerzálně platné charakteristiky za přesně vystihující jejich osobnost.2 Mimochodem na stejném principu fungují i horoskopy. Schválně si to zkuste:

  1. Chcete, aby Vás druzí lidé měli rádi a obdivovali Vás.
  2. Máte tendenci být sebekritický.
  3. Jedním z Vašich hlavních životních cílů je být zabezpečen.
  4. Občas býváte extrovertní, přátelský a družný, zatímco jindy jste spíše introvertní, ostražitý a rezervovaný.

Podobná vágní tvrzení budou platit pro naprostou většinu z nás!

Velmi často se bohužel setkáváme i s tím, že pochybné články, konspirační teorie a šarlatány sdílí nebo propagují i velmi vzdělaní lidé, vrcholoví sportovci, úspěšní podnikatelé či přední politici tohoto státu, což je opravdu velký problém a dokazuje to, že kritické myšlení a moderní skepticismus nemusí vždy korelovat s inteligencí nebo sociálním statusem.3 Uplatňuje se zde také tzv. Dunning-Krugerův efekt.4 Stejně tak i někteří šarlatáni mají odborné vzdělání a někteří z nich dokonce patří mezi lékaře. Největším zvěrstvem je poté využívání zoufalých a nemocných lidí pro své vlastní obohacení.

V další části tohoto článku se podíváme na ty nejčastější tvrzení, argumenty a techniky šarlatánů nebo zastánců alternativní medicíny, jejichž znalost nám pomůže je snáze odhalit.

⁉ „Věda neví všechno.“

Pravdou je, že věda a vědci samozřejmě ví, že neví všechno, jinak by jim ani nezbyla žádná práce a neměli by co zkoumat a testovat. Tento argument však není důvodem, abychom si mezery v našem poznání mohli zaplnit nepodloženými konspiračními teoriemi nebo různými mýty.

⁉  „Jeden původce (určitá potravina, skupina potravin, látka, jev apod.) může za všechny Vaše problémy a způsobuje všechny nemoci od impotence až po rakovinu.“

Toto je velmi častým tvrzením, podle kterého s vysokou jistotou poznáte šarlatány.

Nejdříve ve Vás vyvolají strach – například z umělých sladidel, 5G sítí, překyselení nebo toxinů, aby vám vzápětí nabídli nějaké jednoduché a univerzální řešení, za které si ale zpravidla také musíte tučně zaplatit.

Řešením může být detoxikace, pochybné suplementy, akupunktura nebo koupě biorezonančního přístroje s kosmickou energií.

⁉ „Lékaři léčí jen symptomy, ne podstatu onemocnění. Jejich snahou není člověka úplně vyléčit!“

Tento argument také není v žádném případě pravdivý. Lékaři totiž léčí podstatu onemocnění, kdykoliv je to možné.

Pokud máte pneumonii (zápal plic), lékař nebude samozřejmě léčit jen příznaky jako je horečka nebo kašel, ale zaměří se na původce onemocnění – například určitou bakterii a nasadí cíleně antibiotika.

Stejně tak pokud dojde ke zlomenině kosti, Váš lékař nebude léčit jen bolest, ale provede případnou repozici nebo dokonce osteosyntézu s následnou imobilizací (např. sádrou), aby se kost mohla zhojit.

⁉ „Západní medicína není vůbec o prevenci, ale léčí jen akutní stavy a nemoci.“

Slyšeli jste někdy o očkování, preventivních prohlídkách nebo screeningových programech? Pokud ano, zřejmě nám dáte za pravdu, že tento argument není také pravdivý.

I když na poli prevence má současná medicína stále co dohánět, nehledejme problém jen v ostatních, ale na chvíli se zamysleme také nad tím, co děláme pro prevenci my samotní. I přesto, že existují preventivní prohlídky, edukační programy apod., pro většinu z nás je těžké se těmito doporučeními řídit, pokud jsme zdraví a nic nás netrápí.

Budete mít zájem:  Rozhovor s osobními trenéry: Objevte cvičení venku

Většina z nás totiž neřeší, co bude za 20 let a dochází v tomto smyslu k jisté depersonalizaci, na čemž může spousta preventivních a osvětových programů ztroskotat.

⁉ „Alternativní medicína má holistický přístup a proto je lepší.“

Alternativní medicína (SCAM) tento holistický pohled zřejmě převzala od té medicíny klasické, kdy se již na lékařských fakultách vyučuje důležitost komplexního přístupu k pacientům. Například základem každého vyšetření je odběr anamnézy, při které se lékař snaží hledat souvislosti mezi životem pacienta a jeho nynějším onemocněním.

Dobrý klinik bere v potaz velmi širokou škálu informací – rodinná historie, životní styl, pracovní prostředí, stres, socioekonomický status, léky atd. a s těmito informacemi v kombinaci s fyzikálním či laboratorním vyšetřením následně pracuje při stanovení diagnózy a při rozhodování o samotné terapii.

Dalším příkladem holistického přístupu může být multioborová spolupráce mezi lékaři různých specializací anebo mezi lékařem a nutričním terapeutem.

⁉ „Látka nebo určitý postup funguje, protože to mám vyzkoušené na sobě.“

Osobní zkušenost je sice cenná, nicméně nedokazuje téměř nic. Pokud se můj stav (zdravotní/fyzický/psychický) zlepšil po určité metodě, intervenci či suplementu, nemůžu s jistotou vědět, že se zlepšil jako důsledek této konkrétní metody nebo intervence.

Co kdybych se uzdravil i sám od sebe a třeba i rychleji? I když si sami nedokážeme představit jiné vysvětlení, neznamená to, že neexistuje.

V tomto případě se může jednat o logickou chybu označovanou jako post hoc ergo propter hoc neboli „potom, tudíž proto“, která upozorňuje na fakt, že časová následnost neznamená nutně i příčinnou souvislost.

⁉ „Neměl bys ten postup hanit, pokud sis to nevyzkoušel na sobě.“

Jak bylo již řečeno výše, osobní zkušenost není spolehlivá metoda, jak zjistit, jestli něco funguje či nefunguje.

Osobní zkušenost ve skutečnosti může být silně zavádějící, protože nemáme šanci na sobě objektivně posoudit účinky konkrétní metody a odlišit placebo efekt. Toto je přesně důvod, proč vědecké studie používají kontrolní skupinu a efekt testují na velkém vzorku participantů.

Dále tady také máme nějaké fyzikální zákony a vědecký konsenzus – to znamená, že nemusím na sobě zkoušet nesmyslné postupy, abych zjistil, že nefungují.

„Člověk se nemusí sám bodnout nožem do nohy, aby zjistil, že bude krvácet.“
IMV (2019)

⁉ „Velká spousta lidí tuto metodu/suplement používá a všichni se přeci nemohou mýlit!“

Ale ano, mohou! Tento argumentační klam se označuje jako „argumentum ad populum“, podle kterého je výrok pravdivý, protože mu hodně nebo většina lidí věří. I většina ale může věřit nesmyslu.

Jako příklad se můžeme podívat do historie, kdy většina obyvatel věřila, že Země je středem vesmíru. Stejně tak v medicíně se jako léčba prakticky tisíce let využívala venepunkce  neboli pouštění žilou jako metoda léčby až do konce 19. století.

Z pohledu moderní medicíny však v naprosté většině případů pacientovi tato technika spíše škodila a „zabíjela ho“.

⁉ „Používá se to již tisíce let, proto to musí fungovat.“

Tady u tohoto výroku se jedná také o argumentační klam – tzv. apel na tradici. Naši předci mohli opravdu metodou pokus-omyl přijít na pár efektivních postupů, látek či bylin, ale stejně tak se mohli prostě jen mýlit. V dnešní době již naštěstí známe vědeckou metodu a dokážeme testovat hypotézy.

Například tradiční čínská medicína (TCM) je založena na tísice let staré tradici, nicméně i přesto moderní studie naprostou většinu TCM postupů a teorií zavrhují, označují jako neefektivní či dávno překonané.

Některé studie dokonce zjistily, že některé přípravky používané v TCM mohou být toxické pro člověka.

5,6,7 Stejně tak prestižní vědecký časopis Nature označil čínskou medicínu jako plnou pseudovědy a bez jakýchkoliv racionálních základů.8

⁉ „Jestliže šarlatáni nebo alternativní medicína umožní cítit se lidem lépe, i kdyby to bylo jen placebo, není to přeci dobře?“

Ne, není. Podávat placebo, tedy neúčinnou látku bez vědomí pacienta/klienta, je totiž silně neetické. I když placebo může mít samo o sobě malý, ale přesto měřitelný efekt, může dojít k odkládání nebo přerušení konvenční léčby.

I přesto, že se pacientům nebo klientům může krátkodobě ulevit, placebo efekt neřeší podstatu onemocnění a rizika zde stále přetrvávají.

Pamatujete si na argument, že západní medicína neléčí podstatu onemocnění? Ve většině případů je tomu přesně naopak a cílem většiny šarlatánů je Vás nevyléčit, abyste stále potřebovali jejich „pomoc“, za kterou si samozřejmě nechávají dobře zaplatit. Navíc i kdyby šarlatán chtěl, obvykle nemá prostředky k tomu Vás vyléčit.

Dalších zavádějících argumentů a nesmyslných tvrzení je samozřejmě stovky a některé z nich týkající se výživy jsme již v minulosti rozebírali, nicméně cílem tohoto článku není jejich úplný výčet, ale spíše apel na zdravý rozum a kritické myšlení.

Velmi nás překvapilo, že i spousta inteligentních lidí z našeho okolí sdílí články známých šarlatánů a podvodníků. Ověřujte si proto prosím informace, myslete kriticky a nesdílejte bezmyšlenkovitě každý článek, protože i vy tímto můžete přispět k informačnímu chaosu, který v dnešní době panuje nejen ve výživě.

Dobrou zprávou však je, že kritické myšlení je schopnost, kterou můžeme trénovat a rozvíjet.9,10

  • Navíc v dnešní době již existují weby a platformy, které se zabývají popularizací kritického myšlení, moderního skepticismu, vyvracením mýtů a hoaxů či přímo „lovem“ šarlatánů.
  • Lovci šarlatánů:
  • ▬ https://quackwatch.org

▬ https://www.lovcisarlatanov.sk

►  Ověřování informací a vyvracení aktuálních mýtů/hoaxů:

▬ https://hoax.cz/cze/

▬ https://www.snopes.com
▬ https://manipulatori.cz

  1. Argumentační fauly a kognitivní zkreslení:
  2. ▬ https://bezfaulu.net
  3. ►  Další weby a blogy zabývající se kritickým myšlením a skepticismem:

▬ https://www.sisyfos.cz

▬ https://www.clairek.com

▬ https://skepticalinquirer.org
▬ https://www.theskepticsguide.org

▬ https://www.krimys.cz/

▬ https://www.petrludwig.cz

  • Knihy:
  • ▬ Skeptics‘ Guide to the Universe – Steven Novella
    ▬ Myšlení rychlé a pomalé – Daniel Kahneman
  • _______________________________________
  • Vysvětlivky:
  • SCAM = so called alternative medicine

Zdroje:

  1. https://en.wikipedia.org/wiki/Charlatan
  1. FORER, Bertram R. The fallacy of personal validation: a classroom demonstration of gullibility. The Journal of Abnormal and Social Psychology, 1949, 44.1: 118.
  1. STANOVICH, Keith E.; WEST, Richard F. The assessment of rational thinking: IQ≠ RQ. Teaching of Psychology, 2014, 41.3: 265-271.
  1. https://wikisofia.cz/wiki/Dunning-Krugerův_efekt
  1. KO, Richard J., et al. Lethal ingestion of Chinese herbal tea containing ch’an su. Western journal of medicine, 1996, 164.1: 71.
  1. BYARD, Roger W. A review of the potential forensic significance of traditional herbal medicines. Journal of forensic sciences, 2010, 55.1: 89-92.
  1. EFFERTH, Thomas; KAINA, Bernd. Toxicities by herbal medicines with emphasis to traditional Chinese medicine. Current drug metabolism, 2011, 12.10: 989-996.
  1. https://www.nature.com/articles/448106a
  1. DYER, Kathleen D.; HALL, Raymond E. Effect of critical thinking education on epistemically unwarranted beliefs in college students. Research in Higher Education, 2019, 60.3: 293-314.
  1. SNYDER, Lisa Gueldenzoph; SNYDER, Mark J. Teaching critical thinking and problem solving skills. The Journal of Research in Business Education, 2008, 50.2: 90.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector