Zapojili jsme se do projektu Světová škola
Každé dítě miluje být v přírodě, proto tam trávíme téměř každou volnou chvíli.
Víme, že na školku se vzpomíná celý život. Chceme vytvářet jen ty dobré vzpomínky.
Věříme, že děti by se měly rozvíjet po všech stránkách – tělesné, duševní, rozumové i emoční.
Poskytujeme prostředí, které dává dětem prostor růst a rozvíjet se.
Ranní čekání na kamarády si zkrátíme malováním, modelováním, stavěním, zpíváním, pohybem, když jsme konečně všichni, společně se pozdravíme vítací písničkou. Následuje kroužek sdílení, každý v něm má chvíli slovo a ostatní se učí trpělivosti, pozornosti a naslouchání. Kolem deváté se posilníme svačinkou z domova.
Špatné počasí neexistuje. Co se ale nedá popřít, je existence špatného (tedy spíše nevhodného) oblečení. Se správnou výbavou se ale dá pobyt venku zvládnout téměř za každého počasí. 🙂
Koloběh přírody zaručuje neuvěřitelnou pestrost našich aktivit. Při pobytu v přírodě se bavíme o rostlinách a bylinách, zvířatech i přírodě celkově.
V každé části roku je nám příroda inspirací. Někdy běháme a skotačíme na slunci. Jindy pouštíme draky nebo válíme sudy. V zimě stavíme bunkry a koulíme sněhuláky, občas oprášíme i sáňky a dovádíme na sněhu.
Před polednem se vracíme na základnu a poobědváme. Děti vedeme k samostatnosti i v udržování pořádku, proto nezapomínáme si uklidit po sobě nádobí a udržovat naše zázemí čisté a útulné.
Po obědě alespoň hodinku odpočíváme u pohádky či knížek. Děti nenutíme spát, ale každý alespoň půl hodiny odpočívá. Po této době si může ten, kdo neusnul v klidu prohlížet knížky nebo se věnovat jiné klidové činnosti, která neruší ostatní.
S předškoláky se v čase poledního klidu věnujeme přípravě do školy. Po odpočinku si dáme svačinky, které sme si přinesli z domu. Odpoledne se věnujeme hrám, tvoření a pohybu v blízkosti našeho zázemí.
Nejúžasnější na dnech v lesní školce je to, že nám program vzniká samovolně. Máme chuť malovat? Jdeme na to! Chceme si spíš zaskotačit a zazpívat? Žádný problém. Hlavní kritérium našeho programu je to, aby nás všechny naplňoval.
Od 1. března se zavřou všechny školy, školky i dětské skupiny
Výuka na základní škole – ilustrační foto. ČTK/Plíhal Libor
Praha – Od 1. března budou v Česku uzavřené všechny školy, mateřské školy i dětské skupiny. Výjimku budou mít jen základní školy, školky a dětské skupiny při zdravotnických zařízeních a pro děti členů záchranného integrovaného systému. Po dnešním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Mateřské školy fungují bez omezení po celou dobu nouzového stavu, základní školy v současné době navštěvují jen žáci prvních a druhých tříd. Fungují také speciální školy pro handicapované.
Kvůli špatné epidemické situaci a šíření nových mutací koronaviru chce vláda na tři týdny výrazně snížit mobilitu lidí. Nová opatření mají platit od 1. března po tři týdny. Blatný uvedl, že k výraznému nárůstu onemocnění ve školách přispělo právě šíření mutací koronaviru. Děti jsou navíc často bezpříznakové a mohou nemoc přenášet na své příbuzné.
Blatný také uvedl, že uzavřená budou i zařízení pro menší děti než ty, které chodí do mateřských školek a která se dříve jmenovala jesle. Jsou to dětské skupiny a jsou to služby, proto o nich pojednává nařízení o službách, upřesnil. Uzavřené ale budou také s výjimkou služeb pro zdravotníky nebo další členy záchranného integrovaného systému.
Mateřské školy podle statistik ministerstva školství navštěvuje asi 365.000 dětí, první a druhé třídy základních škol mají zhruba 216.000 žáků a speciální školy pro handicapované přibližně 27.000 dětí.
Po prosincovém uvolnění se od ledna dalších asi 1,18 milionu žáků základních, středních a vyšších odborných škol vrátilo k distančnímu vzdělávání. Na dálku studuje nyní také kolem 300.000 posluchačů vysokých škol.
Vláda v posledních zhruba dvou týdnech avizovala, že by se děti mohly postupně do škol vrátit. Mluvila o tom, že od 1. března by do nich mohli začít chodit studenti maturitních ročníků.
Z důvodu nárůstu počtu potvrzených případů koronaviru kabinet plány přehodnotil. Připravuje ale systém testování, který má návrat žáků k prezenční výuce umožnit.
Pro zaměstnance ve školství by se měl v sobotu otevřít registrační systém k očkování proti covidu-19. Očkování bude dobrovolné, rozdělené do několika fází.
Zástupce škol: Uzávěra 1. a 2. tříd bude potíž hlavně pro rodiče
Uzavření prvních a druhých tříd bude podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého zřejmě větší problém pro rodiče než pro školy. Pokud potrvá distanční výuka těchto dětí tři týdny, školy to podle něj dobře zvládnou.
S uzavřením škol počítá, i když o něm vláda zatím definitivně nerozhodla. Podle vedoucí platformy Ředitelky a ředitelé mateřinek Andrey Benešové měla vláda provoz školek omezit již dříve. Situace se v nich od podzimu nadále zhoršila, řekla.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek oznámil, že kabinet počítá s uzavřením dosud otevřených školek, prvních a druhých tříd základních škol, speciálních škol a dětských skupin.
Otevřené by měly být jen školy vyčleněné pro děti pracovníků záchranných složek. Většina žáků a studentů má už nyní kvůli epidemii covidu-19 povinnou výuku na dálku.
Zbytek škol by se měl uzavřít pravděpodobně od pondělí 1. března.
„My už s tím počítáme,“ řekl Černý. Podotkl, že takový vývoj moc nečekal, ale že respektuje rozhodování epidemiologů. Pokud by uzavření prvních a druhých tříd trvalo tři týdny, jak zástupci vlády avizovali, tak by to podle Černého pro výuku nemělo znamenat větší komplikace.
Děti se budou učit na dálku podobně jako už v říjnu a listopadu. Větší problém vidí na straně rodičů. „U takto malých dětí oni s nimi budou muset zůstat doma a budou muset jim s tím pomáhat,“ uvedl. „My jako školy to zvládneme.
Pro nás distanční výuka první a druhé třídy a třeba čtvrté třídy není vlastně rozdíl,“ dodal.
Už ve středu uvedl, že nicméně považuje za velmi smutné, že se ČR dostala do současné špatné epidemické situace, a klade si otázku proč.
Dnes doplnil, že chyba se zřejmě udělala už při nastavování protiepidemických opatření v září, protože od té doby se potíže táhnou. „Nějaká rozhodnutí se asi udělala špatně,“ řekl.
„To, že jsme na tom takto nejhůř a takovou dlouhou dobu, to je fakt divný,“ poznamenal. Doplnil, že potíž vidí i ve snaze lidí obcházet různá nařízení a neschopnosti se na něčem dohodnout a respektovat to.
Podle Benešové, která je ředitelkou Mateřské školy Paculova v Praze 14, se situace ve školkách výrazně zhoršila už v říjnu. V současnosti je podle ní situace v mateřinkách ještě horší než na podzim. „Už vlastně pomalu není školka bez karantény,“ uvedla.
„Divím se, že to (uzavření školek) neudělali už dávno, protože to je vážně semeniště nákazy nejenom kvůli dětem,“ řekla. Poukázala na to, že v šatnách se denně ráno i odpoledne setkává velké množství rodičů.
Podotkla, že ale chápe, že pro pracující bude nyní uzavření školek komplikace.
Až se školky znovu otevřou, uvítaly by podle ní možnost testování dětí i pedagogů na covid-19 ze slin. Děti podle ní nyní mívají covid-19 bez příznaků a kvůli tomu se infekce často odhalí, až když se rozšíří i mezi učitelky.
Dobu uzávěry podle ní mohou školky využít například ke kompletní dezinfekci prostor a vybavení. Povinné vzdělávání dětí z posledního ročníku jich zřejmě většina bude organizovat tak, že budou rodičům jednou za týden až dva týdny posílat e-maily s pracovními listy či básničkami pro děti, dodala.
Mnozí ředitelé ZŠ a MŠ v Praze by zavření škol uvítali
Možné uzavření škol, které zvažuje vláda, by mnozí ředitele pražských škol, vzhledem k epidemiologické situaci v zemi, uvítali. Někteří však kritizují to, že se o možných změnách, které by měly případně platit od 1. března, dozví na poslední chvíli. Řekli to dnes ČTK.
„Vadí mi, že dva dny před tím, než děti měly po jarních prázdninách opět nastoupit do školy, nám nikdo nedal vědět, zda je tedy máme učit dálkově, nebo ve škole,“ řekla ČTK ředitelka ZŠ Slovenská v Praze 2 Hana Žampová.
Prvňáci a druháci z této školy navíc mají nyní mnohé materiály ve škole. K tomu, aby si je žáci vzali domů, je kvůli prázdninám nebylo možné vyzvat. Škola tak bude muset zařizovat distribuci školních materiálů.
Samotná distanční výuka už podle Žampové problém nebude. „Už jsme na to zvyklí,“ řekla.
S náhlým uzavřením škol však budou spojené provozní problémy. Školy mají totiž pro své jídelny nakoupené potraviny na obědy. Například ZŠ Zárubova v Praze 12 podle její ředitelky Dagmar Bolfové by případně potraviny darovala sociálním službám v městské části. „Jídlo vyhazovat nechceme, takže bychom ho jako loni rozdali. Peníze nám za to ale už nikdo nevrátí,“ řekla.
Uzavření mateřských škol by kvůli epidemiologické situaci uvítala třeba ředitelka ZŠ a MŠ na náměstí Svobody v Praze 6 Michaela Rybářová. „V mateřských školách v Praze 6 teď covid řádí, a to jak mezi dětmi, tak mezi personálem. Takže bychom s kolegy velmi přivítali, kdyby školky byly zavřené,“ řekla.
Podobně se Rybářová vyjádřila i k distanční výuce žáků nejnižších ročníků ZŠ. „Dokud nebudeme naočkovaní, tak bychom uvítali výuku na dálku, a to i v těchto třídách,“ doplnila.
Od ledna byly podle ředitelky školy v karanténě dvě celé třídy a několikrát i jednotliví žáci prvního a druhého ročníku, kteří školu dosud navštěvovali.
Kvůli možné změně typu vyučování si dnes žáci školy v Praze 6 berou s sebou domů všechny potřebné pomůcky. Od 1. března mají v této škole jarní prázdniny a na přípravu dálkové výuky bude proto více času.
Jsou na ni však podle Rybářové nachystaní dobře. Dálkově se budou žáci učit všechny základní předměty jako čtení, psaní a počítání nebo prvouku.
Mnozí učitelé plánují zařadit i výchovné předměty, kdy si spolu s žáky zacvičí nebo si společně do mikrofonu zazpívají.
Dálková výuka je podle odborníků pro malé žáky náročná. Dlouhodobé učení přes internet by podle ředitelky Bolfové bylo pro nejmenší žáky neúnosné. Dětem podle ní bude chybět sociální kontakt a hrozí ztráta základních školních návyků.
Podobně se již dříve vyjádřily ředitelka ZŠ a MŠ Věry Čáslavské v Praze 6 Helena Patáková a ředitelka ZŠ Tusarova v Praze 7 Monika Nezbedová.
Shodly se, že v nižších ročnících vznikají mezi žáky při výuce na dálku rozdíly v úrovni znalostí, protože podpora od rodičů při učení se liší.
Podle oslovených ředitelů je chybou, že se učitelé mohou k očkování proti covidu-19 registrovat až od konce února. Vakcinace pracovníků škol podle nich měla začít už dříve. Většina pracovníků školy totiž má o očkování zájem. Podle Rybářové se k očkování chce přihlásit asi 90 procent zaměstnanců. V ZŠ Zárubova je prozatímní zájem jen o málo menší.
Vláda podle čtvrtečního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá s uzavřením školek a všech škol včetně speciálních a dětských skupin. Otevřené by měly být jen pro děti pracovníků záchranných složek.
- Babiš: Vláda počítá s uzavřením škol, školek a dětských skupin
vláda školy mateřské základní koronavirus
- Autor: ČTK
Co rodiče nevědí o školním stravování
Vloženo 21.9.2011 | Autor: Pavel Ludvík
Nastal nový školní rok a na portálu Jídelny.cz se objevují nejen nové vedoucí školních jídelen, ale také mnoho rodičů, kteří pátrají po informacích o školním stravování. A právě jim je určen tento článek.Oběd, který dostane dítě ve školní jídelně, je výsledkem jednoho velkého kompromisu.
Určitý názor na jídlo má vedoucí školní jídelny, která jídelníček a receptury připravuje. Jinak si jídlo představuje stát, který ho finančně dotuje, případně ředitel školy, který je nadřízeným jídelny. A své požadavky, často velmi zvláštní, ovlivněné filmy, televizí a časopisy, mají strávníci a jejich rodiče.
Zatímco stát, škola a jídelna jsou o svých stanoviscích informováni a znají příslušné předpisy, u dětí a jejich rodičů tomu tak často není.
Kolik sporů a nepříjemných situací za poslední léta v jídelnách vzniklo jen proto, že rodiče tvrdě uplatňovali své požadavky! Mnoho střetů by odpadlo, kdyby všechny strany znaly svá stanoviska a své možnosti.
Trochu legislativy úvodem
Školní stravování je služba organizovaná a dotovaná státem a stát proto pro něho stanovuje poměrně přesná pravidla. Obecné zmínky o školním stravování najdeme ve školském zákoně 561/2004, ovšem skutečnou alfou a omegou je vyhláška 107/2005 o školním stravování, která určuje, jak mají školní obědy vypadat v praxi.
Nepředstavuje nijak těžké nebo odborné čtení a tak se s ní snadno může seznámit každý rodič.Vyhláška stanovuje dvě základní požadavky:a) Finanční limit na nákup potravin, z nichž bude oběd připraven, respektive jeho rozmezí.b) Průměrnou měsíční spotřebu určitých druhů potravin na jeden oběd. (tzv.
spotřební koš)Základní pravidlo zní: Dotované školní stravování je možno poskytovat pouze tehdy, jestliže splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou.
Dalším předpisem, který výrazně koriguje provoz školních jídelen, je vyhláška 137/2004, obsahující hygienická pravidla, kterými se školní jídelna musí řídit. A ta jsou často tak přísná, že prakticky omezují přípravu určitých jídel, u některých ji dokonce vylučují.
„Obědy jsou moc drahé“
Cena oběda se skládá ze třech částí: potraviny, mzdy a režie. O tom, co stojí potraviny, jestli jejich cena stoupá nebo klesá, se můžeme snadno přesvědčit.
Mnoho jídelen nakupuje potraviny ve velkoobchodech za ceny nižší, ale je bohužel i mnoho takových, kam velkoobchod odmítá dodávat (obvykle těch, kde se stravuje málo žáků). Těm pak nezbývá, než aby nakupovaly v běžném obchodě za běžné ceny.
Zatímco materiálovou část ceny mohou mít rodiče pod kontrolou, horší je to s náklady mzdovými a režijními. Pokud jde o mzdy, tak každý rodič, který se zajímá o dění kolem sebe, ví, že platy ve školních jídelnách jsou velmi nízké, řada kuchařek dnes pracuje za minimální mzdu.
Režijní náklady (energie, údržba, opravy, stroje, zařízení, vybavení, školení personálu) pak závisí na konkrétních podmínkách každé jídelny a mohou být i ve srovnatelných jídelnách skutečně různé.
„Obědy platím a proto mám právo…“
Ta práva jsou bohužel velmi malá. Poskytování školních obědů je služba poskytovaná hromadně, kde bohužel není prostor pro uspokojení různých individuálních potřeb, a proto se rodiče bohužel musí smířit se stanovenými pravidly.
Druhým důvodem, proč rodiče na leccos právo nemají, je to, že náklady na oběd neplatí v plném rozsahu. Školní obědy jsou u nás výrazně dotovány, míra dotace může být kolem 60 %.
Cena oběda (stravenky), kterou platí rodiče, představuje pouze náklady na potraviny, zatímco mzdové a režijní náklady hradí někdo jiný. Běžné materiálové náklady na 1 oběd se v současnosti pohybují kolem 20 Kč (v závislosti na věku dítěte).
Rodič, který stravenku hradí, musí počítat s tím, že min. dalších 30 Kč (mzdy a režie) mu přidá někdo jiný. A ten někdo si pochopitelně osobuje právo stanovovat, jak má oběd vypadat.
Rodič tedy platí jen menší část celkových nákladů a jejich právo určovat, jak má oběd vypadat, je značně omezeno.
„Mému synovi nevyhovuje, co dostává na oběd“
Protože stát školní stravování dotuje, poměrně přesně určuje, jak by mělo vypadat složení školních obědů. Není to ale tak, že by vyžadoval vařit jen podle schválených receptur, že by zakazoval např. párky nebo klobásy nebo že by ve školkách bylo povinné mléko ke snídani.
Vyhláška 107/2005 obsahuje průměrnou měsíční spotřebu vybraných druhů potravin na strávníka, tzv. spotřební koš, a tu musí jídelny dodržovat. Vedoucí jídelny rozdělí potraviny do určitých skupin (např. maso, mléko, zelenina), jednou za měsíc sečte jejich spotřebu a dělí počtem obědů.
Dostane tak spotřebu těchto skupin na 1 oběd a ta musí s určitou tolerancí odpovídat zmíněné tabulce. Např. u dětí 1. stupně ZŠ musí jídelna za měsíc vykázat spotřebu 10 g luštěnin na 1 oběd, 12 g tuků nebo 19 g mléčných výrobků.
Dodržování spotřebního koše bývá předmětem kontroly ČŠI, žádná jídelna si ho nedovolí ignorovat a nemůže přitom brát ohled na individuální požadavky jednotlivých strávníků.Požadavků, které rodiče i děti vznášejí, je mnoho: více zeleniny a méně zeleniny, více masa a méně masa, méně uzenin, ryb, luštěnin apod.
Někdy je možné o těchto požadavcích se školou nebo jídelnou jednat. Je však třeba brát ohled na spotřební koš a finanční náklady s tím vzniklé. Jestliže jídelna dokáže i po splnění vašich požadavků dodržet spotřební koš, pak není problém. Obecně však lze říci, že snížení spotřeby ryb nebo luštěnin bude pro jídelny problematické, protože v těchto skupinách dodržují normu jen tak tak.
Pozor ale na to, že některé změny se mohou promítnout v ceně jídla. Jídelna musí dodržet finanční limit.
„Syn dostává malé porce masa“
Vyhláška 107/2005 předepisuje, že ve věkové kategorii 11-14 let má dítě za měsíc v průměru dostat 70 g masa na jeden oběd (počítáno v syrovém stavu, takže po technologické přípravě bude masa samozřejmě méně). Kuchařky jistě mohou při mimořádných příležitostech připravit porce např. 100 gramové, ale příště zase musí ušetřit. Např.
do rizota dají masa jen 50 g.V případě nespokojenosti si můžete nechat porci převážit. Pokud by jídelna dlouhodobě podávala např. žákům druhého stupně větší porce masa, překročí spotřebu masa danou vyhláškou a velmi pravděpodobně také nedodrží finanční limit.
A to si žádná jídelna nedovolí, protože na nákup potravin má jen ty peníze, které vybere od rodičů.
„V naší jídelně se vaří podle zastaralých norem“
V České republice neexistují předepsané normy (receptury) pro školní stravování. Jsou jen některé, které se obecně doporučují, ale ani ty jídelna nemusí používat. Nelze však zjednodušeně říci, že jídelna si může vařit, co chce.
Musí se vejít do stanovených finančních limitů a současně musí splnit spotřební koš. Splnit současně oba požadavky není jednoduché. Natolik jídelnu omezují, že si nemůže v jídelním lístku dovolit žádné extravagance.Navíc působí ještě další tlak: tlak strávníků, kterých ubývá.
Proto v mnoha jídelnách hledají a vymýšlejí nové a nové receptury, kterými by strávníky upoutali.
„Složení jídelníčku je hrozné“
Pro kombinace receptur a jejich výskyt v měsíčním jídelníčku neexistují přesná pravidla. Vedoucí jídelny musí sestavit jídelní lístek především tak, aby dodržela výživové normy (spotřební koš). Existuje ale řada neoficiálních doporučení: např.
maximálně 2 sladká jídla měsíčně, 2 krát měsíčně ryby, 4 krát měsíčně zeleninové bezmasé jídlo, dva dny po sobě by neměla být stejná příloha, polévka by měla být odlišného typu než hlavní jídlo apod. Zkušenosti ukazují, že když jídelna tato doporučení respektuje, obvykle také dodrží spotřební koš.
I dodržování těchto zásad bývá předmětem kontrol jídelen, ale závěry jsou spíše formou doporučení, upozornění. Při nedodržování těchto zásad nelze uplatnit sankce, rodiče si je nemohou vynutit, někdy to z provozních důvodů ani nelze.
Nemůžeme označit jídelníček jednoduše za hrozný, musíme konkrétně uvést porušení obvyklých zásad a úpravu skladby jídelníčku vyjednat s vedením školy.
„Některé potraviny by se měly ve školkách zakázat“
Úzkostlivé maminky se ptají, jak je možné, že se v jejich mateřské školce podává uzené maso a uzeniny vůbec, proč se nepoužívají ve větší míře umělé margariny (typu Rama) apod. Obavy také panují o vliv vnitřností, máku apod. na zdravotní stav dítěte.
Všechny potraviny, které jsou dostupné na českém trhu, jsou zdravotně nezávadné a vyhovují zákonu o potravinách 110/97. Z tohoto důvodu nelze jejich používání jednoduše zakázat. Jde spíše o to, jak často se dětem podávají a jak vhodné jsou pro danou věkovou kategorii.
V této oblasti se rodičům otvírá široké pole působnosti při jednání s vedením školy, školky nebo jídelny.
„Oběd po dobu nemoci a o prázdninách“
Starší rodiče si ještě pamatují, že oběd mohlo dítě odebírat v době nemoci a také o prázdninách. Dnes to již neplatí a někteří rodiče to považuji za zlovůli kuchařek či jejich lenost vařit v době prázdnin.Není tomu ale tak.
Školský zákon umožňuje odebírat dotované školní obědy pouze v době školního vyučování a jen tehdy, je-li dítě vyučování přítomno. Za vyučování se považují také školní výlety, soutěže a další podobné akce.
Jestliže dítě onemocní, může za dotovanou cenu zakoupit pouze oběd v první den nemoci, pak již ne.
Nic však rodičům nebrání v tom, aby v takových případech dítěti zakoupili oběd za plnou (nedotovanou) cenu.
„Dietní a alternativní strava“
V jídelnách přibývá dětských strávníků, kteří potřebují dietní stravu, nebo vyžadují stravu vegetariánskou, veganskou apod. Na přípravu těchto druhů jídel není podle legislativy právní nárok, záleží čistě na možnostech a pochopení kuchařek, zvýšené finanční náklady musí hradit strávník.
Rodiče by však měli vědět, že příprava dietních jídel vyžaduje odborné znalosti a proškolenou pracovní sílu, která v jídelnách obvykle není. Kuchařky, které svolí vařit taková jídla, podstupují riziko.
Mnohem častější jsou případy, kdy rodiče dietní stravu připravují doma, do jídelny ji jen donesou a personál ji pouze ohřeje a naservíruje.
Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz
Převzato z JIDELNY.CZ Informační portál hromadného stravování
Radnice omezují o prázdninách provoz školek, rodiče musí platit drahou náhradu
Učitelky i kuchařky míří na dovolenou a nejednu budovu čeká malování, nebo rovnou kompletní rekonstrukce. To je nejčastější důvod, proč mateřinky drží školní rok stejně jako základní školy. Většina městských částí však aspoň na pár týdnů zajišťuje takzvaný letní provoz.
Místo však nezískávají automaticky všechny děti, jež navštěvují školku během roku. Je nutné podat speciální přihlášku a mít štěstí při přijímacím řízení. Otevřeny bývají třeba jen dvě najednou, a počet míst je proto dost omezený.
Přečíst článek ›
Například v Praze 10 budou všechny školky uzavřené druhý a poslední týden prázdnin, mezitím budou po čtrnáctidenních cyklech v provozu vždy tři z nich. Pokud nebude zrovna fungovat školka, do níž je dítě zapsáno ve školním roce, mohou ho rodiče přihlásit i do jiné v rámci městské části. Mají na to čas do 20. května.
Výjimkou je Praha 15
„Upřednostněny budou při přijímání děti, které nemají zákonného zástupce na rodičovské či mateřské dovolené. Přihlásit se mohou pouze děti, které již ve školním roce 2019/2020 do mateřské školy v Praze 10 docházejí,“ shrnul podmínky mluvčí desáté městské části Jan Hamrník.
Podobně to funguje třeba v Praze 8, na Jižním Městě a ve většině dalších městských částí. Výjimkou je Praha 15, kde mohou rodiče využít prázdninového provozu pouze dva týdny. I zde se budou školky střídat v provozu po čtrnáctidenních cyklech, ovšem podle mluvčí úřadu Karolíny Skrčené budou školy přijímat pouze ty děti, které je navštěvují ve školním roce.
Přečíst článek ›
„Rodiče mají možnost přihlásit své děti na letní provoz do 30. dubna,“ informovala Skrčená.
V srpnu zavřeno
Politickou rozepři vyvolalo čerstvé rozhodnutí radnice Prahy 4 uzavřít mateřské školy na celý srpen. „Končí tak fungující služba, kterou denně využilo 200 dětí. Cena školky byla loni 705 korun na celý měsíc. Nabízené alternativy jako kempy či lesní školky na srpen dosahují celkové částky deset tisíc korun,“ upozorňují opoziční zastupitelé Prahy 4 z hnutí Starostové a nezávislí (STAN).
Vzhledem k počtu školek v městské části a počtu těch, které budou otevřené o prázdninách, vyjde podle výpočtu STAN povinnost letního provozu každé školky jednou za sedm až deset let. „Není pochyb, že díky této kapacitě učitelů i školských zařízení lze zajistit rekonstrukce objektů stejně jako povinné dovolené personálu,“ argumentuje STAN.
Přečíst článek ›
Také v šesté městské části pořádají některé školky příměstské tábory. Zhruba polovina jich však zachovává také tradiční provoz.
„Do nabídky letních aktivit se promítly výsledky ankety rodičů dětí z mateřských škol Prahy 6. Anketa proběhla v listopadu loňského roku a zúčastnilo se jí téměř 1500 rodičů.
Pro využití provozu otevřených školek během letních prázdnin se vyslovilo téměř 1100 z nich.
Největší zájem byl o letní školičku (42 %), poté o letní provoz (35 %) a nakonec o městský tábor (23 %),“ uvedla na svém webu radnice.
Vyjma posledního týdne pokrývají turnusy celé letní prázdniny. Rodiče mohou do programů hlásit nejen děti od 3 do 6 let, ale na většinu z nich i školáky prvního stupně. Celková kapacita je 1235 míst.
Díra na trhu
Na poptávku po letním hlídání reagují několik posledních let také podnikatelé a různá sdružení. Kromě tradičních příměstských táborů pro školáky začínají nabízet i program pro předškolní děti. Ten v podstatě vždy vyjde dráž než klasická mateřská škola, za týden rodiče zaplatí od tisíce třeba i do pěti tisíc. Dražší jsou třeba tábory jezdecké nebo jazykové.
Přečíst článek ›
Diskuze Soukromá školka Praha 11
Ahoj všem, ráda bych se zeptala, zda máte někdo zkušenosti se soukromou
školkou Macíček v Újezdě U Průnonic (Praha 4). Nebo můžete doporučit
nějakou soukromou školku v oblasti Šeberov, Kunratice,
Háje…Díky moc
Velikost písma:
Díky moc, slyšela jsem na ně taky celkem chválu, tak je určitě
vyzkouším, ale obávám se, že budou mít plno…A jak máte starého
klučíka? Kolik dětí tam mají ve třídách? Naše slečna (za pár dní 3)
není moc zvyklá na kolektiv, tak to bude chtít pomalý rozjezd…:-)
My měli malého v rc Pilné včelky taky super http://rcpilnevcelky.cz/
Ahoj, mám špatné reference na Macíček, osobně jsem se tam byla podívat
a nenadchlo mě to…Jsem z Újezda, kamarádka, která tam chtěla dát syna
se ptala na našem úřade, kde ji tuto školku vyloženě nedoporučili… Na
pilné včelky mám reference celkem dobré…
@Eliškamyška a
můžu se zeptat, proč tu školku nedoporučili? Já se tam byla ve středu
podívat a naopak se mi tam dost líbilo. Tak by mě celkem zajímalo, proč ji
obecní úřad hodnotí negativně… já už byla celkem rozhodnutá, že to
zkusíme tam, a ty mě teď zase nahlodáváš
No já když jsem tam byla, tak na mě moc dobře nepůsobila předpokládám
majitelka, která nás tam provázela.
Dost nepříjemně okřikovala děti,
které si normálně hrály, říkala, že děti musí po obědě být
minimálně půlhodiny v postýlce (což naše malá odmítá) a pak mi tam
předvedla chlapečka, který uměl perfektně 20 slovíček anglicky (což mě
moc neoslovilo, neboť potřebuju aby se naše slečna naučila nejdřív
pořádně česky ) A reakce z úřadu prý byla – paní je
divná a nemá tu moc dobrou pověst a já musím upřímně říct, že na mě
taky působila divně…byla jsem tam s mamkou a ta z toho měla úplně
stejný pocit…nakonec chodíme sem: www.skolkapelisek.cz a jsem naprosto
nadšená…ale bojim se, že mají plno (nevím jak na prázdniny)
@Eliškamyška na me
pani reditelka prave pusobila uplne v pohode, deti taky byly uvolnene,
vesele…ja tam problem nevidela. Ale budu teda jeste hledat, mrknu na tu vasi,
diky
Tak jenom doplním zkušenost s Macíčkem, kdyby tu někdo hledal
v budoucnu. Školka jako taková se mi líbila, ale nedohledala jsem nikde ičo
a další informace.
Tak jsem napsala paní ředitelce e-mail (dvakrát), na
který mi neodpověděla a do telefonu pak tvrdila, že jí nic nepřišlo.
Chtěla jsem vědět ičo, kdo je zřizovatelem (jestli s. r.o., o. s.
apod),
jestli může doložit oprávnění k péči o děti do tří let. Nic z toho
jsem se nedozvěděla, takže jsme dali přednost jiné školce.
Děti chodily o prázdninách dva týdny do Chytré Sovičky u Chodovské
tvrze a byly moc spokojené. Syn tam teď od září nastupuje znovu.
takže dávám za pravdu @Eliškamyška, Macíček
ve mně moc důvěry nakonec tedy nevzbudil. Kamarádka se tam byla informovat,
že by tam chtěla zapsat dceru od ledna a paní ředitelka po ní okamžitě
chtěla nevratnou zálohu 2000,– Kč. S tím jsem se taky nikde
nesetkala…Kamarádka šla taky jinam
@Etcetera78 můžu se
zeptat jak se dětem líbilo v Chytré sovičce a jak jste spokojená? Hledám
školku někde v okolí pro osmnáctiměsíční dceru a tahle je jedna
z mála kde berou i malé děti. Děkuji
@andelinka1 se
Sovičkou jsme moc spokojeni. Vojta tam chodí od září, teď ho čekají
poslední dva měsíce a pak nastupuje k ségře do státní. Po Sovičce se
nám bude stýskat Kdyby to nebylo tak drahé, nechám tam obě
děti…moc příjemné učitelky, pestrý program (miluju páteční kroužek
vaření ), ve všem vycházejí vstříct.
Můžu doporučit, o děti je tam dobře postaráno
A těch prťat tam mají docela dost, takže jsou na ně zvyklí, od
přebalování po chování a mazlení…
@Etcetera78 moc
děkuji za všechny informace