Problémy s pamětí mohou vyřešit celkem jednoduché věci

Problémy s pamětí mohou vyřešit celkem jednoduché věci

Tablety se sice na našem trhu vyskytují po mnoho let, ale stále se těší velké oblibě. Důvodem je to, že v sobě v podstatě kombinují chytrý telefon a počítač, respektive notebook. Perfektně se hodí na cestování, do práce, školy, ale klidně si s ním můžete zalézt do postele a celý víkend nevystrčit nos.

S tabletem máme neomezené možnosti, ať už jde o surfování na internetu, sledování oblíbených videí a filmů, zapisování poznámek, focení atd. Správný tablet je multifunkční a zvládne i více věcí najednou, stačí si jen vybrat ten správný.

Test tabletů

  • pročítání webových stránek
  • sledování videí online
  • běžné aktivity na sociálních sítích
  • práce s emaily (čtení, odepisování atd.)
  • kreslení po displeji
  • přehrávání oblíbené hudby
  • hraní her
  • K čemu se tablety nehodí?
  • tvorba grafiky
  • práce v tabulkovém editoru
  • psaní delších textů

Z obecného hlediska lze říci, že jsou tablety ideálním multifunkčním zařízením, které nám dokáže nahradit běžný počítač, pokud potřebujeme něco malého, co si hravě vezmeme kamkoliv s sebou. Výběr tabletu není rozhodně nic jednoduchého, protože existuje velké množství výrobců a jednotlivých modelů je na trhu nespočet.

Každý je něčím specifický, má charakteristické vlastnosti a liší se podle velikosti, operačního systému, výbavy, výkonu, ale také zaměřením. To znamená, jestli je určen pro dítě, běžného uživatele nebo profesionála.

Problémy s pamětí mohou vyřešit celkem jednoduché věci

Některé tablety jsou vhodné pro tvorbu grafiky a kreslení na displey

zpět k obsahu ↑

  • Kvalita displeje – důležitá je technologie výroby i rozlišení displeje.
  • Účel, pro který je nový tablet určen – do školy, práce, pro zábavu atd. (podle toho se pak volí rozlišení i velikost úhlopříčky).
  • Typ operačního systému – iOS je perfektně vyladěný, Android vyniká otevřeností a na tabletech s Windows se zase skvěle pracuje.
  • Velikost úložiště – zásadní je, aby bylo možné v budoucnu navýšit jeho kapacitu prostřednictvím externí microSD karty.
  • Typ připojení internetu – je jen na vás, jestli budete používat Wifi, Bluetooth nebo raději 4G či LTE.
  • Výdrž baterie – čím déle baterie vydrží, tím menší je četnost jejího nabíjení.
  • Fotoaparát – není zásadní, ale pokud chcete dělat hezké fotky, měl by být určitě kvalitní.
  • Cena tabletu – podle toho, jakou výbavu a funkce bude tablet mít, se bude pohybovat i jeho cena. Vždy si stanovte jasnou hranici, kolik jste ochotni za něj utratit.

zpět k obsahu ↑

Pokud jste mysleli, že u tabletů je důležitá jen kapacita baterie nebo třeba rozlišení displeje, pak mějte na paměti, že neméně důležitý je i operační systém. Od něj se totiž posléze odvíjí vše ostatní. Na trhu se nyní vyskytují tři druhy/typy operačních systémů – Android, iOS a Windows.

Systém Android

Android je systém, který snad ani není nutné příliš podrobně představovat, protože jej známe ze smartphonů (chytrých telefonů). Pro tablety se využívají tzv. modifikované verze, jež jsou nejběžněji využívaným systémem. To, co je na něm nejvýhodnější, je obrovská škála dostupných aplikací, které si můžeme hravě stáhnout a navíc ve většině případů zcela zdarma.

Další, co na systému Android uživatele milují, je jeho otevřenost, protože není problém si vše nastavit přesně podle svých potřeb, navíc si bez problémů stáhneme potřebné aplikace i z jiných zdrojů. K tzv. otevřenosti se počítá i fakt, že je možné pořídit paměťové karty a rozšířit tak paměť tabletu o další kapacitu.

Nutno podotknout, že ve chvíli, kdy se rozhodnete čerpat (stahovat) aplikace z alternativních zdrojů, vystavujete svůj tablet riziku, že do něj může vniknout nežádoucí škodlivý software (program).

Dá se říci, že Android je univerzální a snadno dostupný na zařízeních napříč jednotlivými cenovými kategoriemi. Samozřejmě, že má i své negativní stránky, protože občas se stává, že si tzv.

postaví hlavu a přestane komunikovat s hardwarem tak, jak by bylo potřeba, tím se celý systém zpomaluje a můžete se i zasekávat.

Proč tablet s Androidem?

  • Nepřeberné množství nastavení.

Paměť se dá trénovat prakticky celý život

Týden mozku probíhá letos v České republice již poněkolikáté. Můžete čtenářům upřesnit, co v rámci tohoto týdne probíhá?

Týden mozku je akce, která koresponduje s celosvětovou kampaní. Ta se nazývá Brain Awareness Week. Týden mozku funguje celosvětově již od roku 1996. V České republice akci pořádá Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging od roku 2008.

 Po České republice se v tomto týdnu letos koná celkem 307 přednášek pro veřejnost, kterých se mohou lidé zúčastnit. Přednášky jsou vždy zdarma. Lidé se tak mají možnost dozvědět, jak funguje jejich mozek, paměť a hlavně si dokázat, že nikdy to s ní není tak špatné, jak si mysleli.

Tato akce má globální charakter.

Co je cílem Týdne mozku?

Cílem Týdne mozku je především přinést veřejnosti nejnovější informace z oblasti neurověd, a to zpopularizovanou formou. Ti, kteří mají problémy pouze s běžným zapomínáním, se dozví o různých typech a tricích, jak se tomu vyvarovat.

Je možné pomoci těm, kteří mají problémy s pamětí, které mohou být vázané na nějaké neurodegenerativní onemocnění, poradit jim, kam se dále obrátit ohledně stanovení diagnózy.

Je důležité ukázat lidem, kteří na sobě pociťují problémy s pamětí, jakým způsobem je mohou dál řešit.

Myslíte si, že lidé o Týdnu mozku v České republice vědí?

Myslím si, že ano. Tím, že se koná již po několikáté, o tom mnoho lidí ví. Někteří jdou poprvé něco takového „ochutnat“ ze zájmu či ze zvědavosti. Jiní pak přicházejí na přednášku znovu nebo pokračují následně v kurzu, který se podle zájmu otevírá.

Problémy s pamětí mohou vyřešit celkem jednoduché věci

O jaký se přesně jedná kurz?

Podoba kurzu může být různá. Může to být například deset setkání po dvou vyučovacích hodinách. Jedná se o úvodní kurz, v kterém nastartujeme a zaktivizujeme všechny možné kognitivní složky paměti. Další možností jsou kurzy, které se konají pravidelně každý týden.

Důležité totiž je, aby paměť a mozek neustále dostávali nějaké podněty. Nemusí to být trénování pouze starších lidí, ale i lidí v produktivním věku.

Populární je například i mozkový jogging pro zaměstnance, aby měla firma produktivnější pracovníky, jejichž mozky by podávaly lepší, kvalitnější a soustředěnější výkon a kteří nebudou z nudy zbytečně surfovat na internetu.

Co vás přivedlo k tomu, že jste se začala zabývat trénováním paměti?

V podstatě to byli naši studenti z Akademie třetího věku, kterou vedu organizačně i lektorsky. Účastníci našich kurzů sami na sobě začali pociťovat, že s přibývajícím věkem jim to učení nejde tak dobře. Na přednáškách už si nedokázali zapamatovat tolik informací jako v mladším věku.

V roce 2008 vznikl požadavek na otevření kurzu, který by cíleně pomáhal zlepšit paměť. Podívala jsem se na internet a zjistila, že za čtyři dny pořádá Česká společnost pro trénování paměti kurz pro nové trenéry.

Neváhala jsem, přihlásila se a následně jsem absolvovala celé akreditované třístupňové vzdělání.

Co všechno jste musela absolvovat?

Pro získání prvního stupně jsem musela absolvovat týdenní seminář s různými přednáškami, zakončený zkouškou. Po dalším týdenním semináři a zkoušce jsem absolvovala druhý stupeň. Pro získání třetího stupně jsem musela napsat a obhájit práci, která je podobná například práci bakalářské.

Získání třetího stupně mě dnes opravňuje vést samostatné kurzy trénování paměti, přednášet nejen laikům, ale i odborníkům, a školit profesní kolegy. Musím se průběžně dále vzdělávat.

Budete mít zájem:  Limit Na Léky Pro Důchodce?

Dvakrát do roka i já sama absolvuji několikadenní nové semináře povinné k tomu, abych byla „v obraze“ a získávala neustále nové vědomosti.

Jakou máte vystudovanou školu?

Absolvovala jsem Univerzitu Konstantina Filozofa v Nitře, složila jsem státnice z historie, politologie, pedagogiky, z němčiny. Dále mám doktorát z oboru „Teorie politiky“, který jsem obdržela v Košicích na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika.

Co vás přivedlo do Kutné Hory?

Do Kutné Hory mě přivedla práce. Jsem ráda, že jsem zrovna tady, protože takové krásné historické město má lidem co nabídnout.

S kým se nejvíc na svých přednáškách setkáváte? Jsou to nejčastěji například senioři?

Rozsah, co se věku i pohlaví týká, je opravdu velmi široký. Paměť se dá trénovat prakticky od narození až do smrti. Vedu například jednu skupinu, se kterou se setkáváme pravidelně každý týden, a tam jsou téměř všichni 70+, někteří z nich i 80+.

Většina z nich na to ani fyzicky nebo mentálně nevypadá. Jsou to aktivní lidé, kteří nesedí doma před televizí a nenadávají na politickou situaci či na celý život. Přednáška jim pomáhá udržovat mentální svěžest.

V další skupině zase v Kolíně na městském úřadě jeho zaměstnancům ukazuji, jak být ve své práci lepší, koncentrovanější, výkonnější a efektivnější. Trénování paměti máme i akreditované na naší vysoké škole v rámci předmětu „Úvod do studia“.

Studenti si tak hned v prvním ročníku osvojí všechny možné techniky, které jim studium ulehčí a nebudou se při něm trápit. Učení jim jde rychle, lehce a příprava na zkoušky či státnice jsou pro ně snazší.

Jak je velký rozdíl trénovat paměť u člověka v produktivním věku a u seniora?

Trénování člověka v produktivním věku a u seniora je rozdílné hlavně v obsahové náplni. Mladý člověk se více potřebuje zaměřit na podporu koncentrace a techniky, které zefektivní jeho pracovní výkon. A nebo, například, nechce stále doma zapomínat klíče od auta.

Senior má jiné paměťově potřeby. Starší lidé více potřebují udržet paměť efektivnější v tom smyslu, aby byla co nejdéle ochráněna před nástupem onemocnění typu demence.

Seniorům se prostřednictvím kognitivního tréninku daří být co nejdéle mentálně soběstačným a nejsou odkázáni na pomoc ostatních.

Problémy s pamětí mohou vyřešit celkem jednoduché věci

Co říkáte na Univerzity třetího věku?

Já už se těším, až je budu moci sama navštěvovat. Určitě doporučuji navštěvovat ty, které jsou kvalitní a poskytují dobré a odborné vzdělávání. Důležité je najít si takovou školu, kde vás to bude bavit, motivovat a zároveň vám bude poskytnuto odborné vzdělání, kde bude vytvořeno i dobré zázemí pro kurz. Každý by měl na sobě neustále pracovat.

Ovlivňuje strava paměť?

Rozhodně. Známe to sami, když si dáme k obědu pečenou kačenku, dva druhy zelí a k tomu dva druhy knedlíčků, náš mozek poté po nás nebude chtít nic jiného, než abychom si na chvíli lehli a přestali na všechno myslet. Samozřejmě jsou potraviny, které jsou pro zdravou paměť maximálně prospěšné.

Jedná se například o borůvky, kousek kvalitní hořké čokolády, či skleničku červeného vína. Ovšem platí, že všeho s mírou. Důležitý je i pitný režim, tedy dostatek vody. Ve vyšším věku ztrácí člověk pocit žízně a tím, že nepijeme, můžeme být poté nesoustředění a pociťovat problémy s pamětí.

Na paměť jsou také velice dobré ořechy nebo středomořská strava, ve které hraje prim zelenina, olivový olej a mořské ryby.

Je lepší psát si „lístečky“, aby člověk na něco nezapomněl nebo spíše trénovat paměť?

Když si napíšete nákupní lístek, nejčastěji se stane, že ho necháte doma. Tím pádem se v obchodě musíte spolehnout jen na svoji paměť. Tím, že si lístek napíšeme, i tím zaměstnáme mozek, transformujeme myšlenku na psaný text.

Je předpoklad, že když si lístek napíšeme a zapomeneme ho doma, tak nám v té hlavě přece jen některé věci ze seznamu utkví. Stejně dlouhý čas jako napsání lístku zabere krátká paměťová technika, díky které si dokážeme zapamatovat nákupní lístek úplně celý.

Za pět minut, během kterých napíšeme lístek na nákup, si tak paměťovou technikou procvičíme mozek mnohem efektivněji a více mu prospějeme.

Co například lísteček na to, abychom nezapomněli zavřít okno?

Na místo lístečku to můžeme nahradit takzvaným tělesným seznamem, což je další jednoduchá „finta“. Tělesný seznam si v hlavě před odchodem z domu vždy projdete a tím pádem na žádnou důležitou věc nezapomenete.

Jak to funguje? Někomu pomáhá, že si vypočítává povinnosti na prstech.

Například palec v naší představivosti spojíme s klíči, ukazováček znamená, že musíme zavřít okno, prostředníček znamená, že si musíme vzít peněženku, prsteníček symbolizuje brýle, malíček, že je třeba zamknout dveře.

Před odchodem z bytu či domu si na prstech projdete všechny povinnosti, či předměty, které jste tam v mysli „navěšeli“. Trvá to vždy jen pár vteřin a člověk odchází se vším, co potřebuje. Vždy je důležité vybrat tu správnou paměťovou techniku. S některou technikou se sžijete a budete ji s úspěchem používat, s jinou nikoliv.

Působí na paměť negativně kouření, alkohol či stres?

Rozhodně ano. Naše mozkové buňky odumírají přirozeně. Odumírají nám však i nepřirozeně, pokud holdujeme v nezdravé míře neřestem, jako jsou cigarety, alkohol či drogy. Pokud si chceme uchovat náš mozek svěží, měli bychom se těchto věcí vyvarovat. Zabijákem výkonu mozku a paměti je i stres. Pokud jsme nervózní a máme toho v práci hodně, tak se určitě stane, že se nám nebude tak dařit.

Myslíte si, že na paměť negativně působí moderní technologie?

Určité technologie oplošťují náš mozek tím, že ho nerozvíjíme tak dostatečně, jako kdybychom techniku nevyužívali. Příkladem může být psaní rukou. Pohyby, které děláme rukou, nám efektivně procvičují obě dvě mozkové hemisféry.

To nám psaní na klávesnici do textového souboru nikdy nenahradí. Nové výzkumy například ukázaly, že mozky dětí, které používají od třech, čtyř let tablet, se vyvíjejí jinak. Mnozí učitelé kritizují i interaktivní tabule ve škole.

Žáci jsou nuceni přemýšlet méně, učí se tím, že udělají na tabuli pouze dvě kliknutí.

Dala byste nějakou radu na závěr? Co si třeba každý den udělat za malé cvičení?

Dnes je velkým strašákem společnosti Alzheimerova choroba. Její úspěšná léčba zatím neexistuje. Pokud se nenajde, prognózy odhadují, že v roce 2050 bude každý třetí člověk na světě trpět nějakou formu demence. Je to vysoké číslo.

Kolik lidí bude třeba, aby se o pacienty staralo? Kde najdeme tolik ošetřovatelů? Kolik finančních prostředků to bude stát? Potřebujeme, abychom měli vybudovanou dostatečnou takzvanou rezervní mozkovou kapacitu. To znamená mít co nejhustší síť propojení mezi nervovými buňkami. Ta nám umožní i v případě propuknutí demence zůstat co nejdéle v relativně dobré duševní kondici.

Rezervní mozkovou kapacitu si budujeme například kognitivním tréninkem, učením se novým věcem, či studiem cizích jazyků. Je tedy důležité našemu mozku denně věnovat alespoň pár minut. Když budeme každý den luštit křížovky, za pár dní budeme všechny křížovkářské pojmy znát. Když budeme neustále luštit pouze sudoku, tak v tom sice budeme dobří, ale něco jiného se nám bude zdát těžké.

S mozkem je to stejné, jako kdybychom šli do posilovny. Když budeme cvičit bicepsy, budeme je mít nádherné, ale co zbytek těla? Potřebujeme tedy dát mozku množství rozmanitých impulzů, aby se neustále celý procvičoval. Mozek to není jen paměť, jsou to i jiné složky kognice. Důležité je neustále rozvíjet. Začít můžete, i když stojíte ve frontě u pokladny.

Spočítejte, kolik máte položek v nákupním košíku, kolik to bude přibližně stát, či pojmenujte všechny položky nákupu v cizím jazyce. I za pár minut tréninku denně můžete svůj mozek a paměť pozvednout na vyšší úroveň.

Budete mít zájem:  Kopřivka U Dětí Léčba?

Paměť

Zapomínání je přirozenou vlastností lidského mozku, a je dokonce užitečné. Díky němu si totiž můžeme zapamatovat jen skutečně důležité věci, které představují pouze zlomek informací, s nimiž se každý den setkáváme.

Stejně jako mají počítače funkci „koš“, i naše paměť zahazuje nepotřebné údaje, jako například co jsme měli před týdnem k obědu.

Ty pro nás nejdůležitější informace máme spojené s nějakým emocionálním zážitkem (nepamatujeme si například, co bylo před třemi dny k obědu, ale dobře si vybavíme, co jsme jedli na slavnostní večeři při příležitosti padesátin člena rodiny).

Kdybychom si pamatovali všechno, znemožňovalo by nám to žít normální život: pokud bychom si pamatovali příliš mnoho, nebyli bychom schopni rozlišit podstatné od nedůležitého.

Věřte svým blízkým

Pokud je zapomínání přirozené, kdy tedy nastává okamžik, ve kterém bychom se měli zamyslet nad tím, zda už to u nás nezačíná být problém? Stanovit přesnou hranici je velmi obtížné a navíc je u každého člověka individuální.

Obecně lze ovšem říci, že zpozornět byste měli ve chvíli, začnou-li se vám nějaké situace opakovat. Jít na nákup a zapomenout, co jste chtěli, je celkem běžné.

Pokud se vám to stává častěji, je čas poradit se raději s lékařem, který vám může doporučit některý z kvalitních přípravků pro léčbu poruch paměti.

Problém ovšem je, že všichni máme tendenci svoji paměť přeceňovat a problémy s ní si nepřipouštíme. Proto velmi důležitou roli hrají blízcí lidé: upozorní-li vás, že už vaše paměť zdaleka není to, co bývala, vědí to obvykle lépe než vy.

Mozek je nutné trénovat

Vědci tvrdí, že mozek je v určité věci podobný svalům: pokud se pravidelně netrénuje, má tendenci zakrnět. Zvláště důležité je to po padesátce, kdy už nám dělá problém pamatovat si nové věci a přizpůsobovat se novým situacím.

Trénování paměti je přitom banálně jednoduché: všechny činnosti jako učení se krátkému textu nazpaměť, luštění křížovek, řešení hádanek a matematických úloh, ale i třeba hraní slovní kopané nedají vašemu mozku příležitost zlenivět.

Mnoho důležitých věcí zapomínáme také kvůli stresu. Pokud jsme přetíženi, pracuje náš organismus na plné obrátky. Snažíme se soustředit na podstatné věci, ale protože nezvládáme tlak, stejně zapomínáme i důležité věci. Řešení je jednoduché: dát si pauzu.

Má-li organismus dostatečný prostor k regeneraci, brzy vás tyto potíže přejdou. Stejně tak je nutné dodržovat zdánlivě banální pravidla zdravé životosprávy: mít dostatek spánku, pravidelně cvičit a zdravě jíst.

A v neposlední řadě pomáhají zlepšit paměť přípravky s extraktem z Ginkgo biloby.

Kdy je potřeba pomoc lékaře

Obecně lze říci, že poruchy paměti jsou časté ve stáří, ale mohou se vyskytovat již od středního věku. Některé z nich nejsou nebezpečné, jiné však mohou znamenat první příznaky onemocnění.

Mozek může být poškozen zánětem, nádorem, cévním onemocněním, nadměrnou konzumací alkoholu, užíváním léků, nebo se již může jednat o počínající Alzheimerovu chorobu, která je nejčastější příčinou demence.

Lékařská pomoc je nutná vždy, když výpadky paměti začínají zasahovat do vašeho života: opakovaně si třeba nemůžete vzpomenout, kde jste zanechali nějakou věc, nebo ji naopak nacházíte na místech, kam jste si ji „určitě nedali“. Včasná pomoc odborníka může ztrátu paměti vyřešit či ji alespoň výrazně zpomalit.

Poruchy paměti

Paměť je schopnost vštěpovat si, uchovávat a vybavovat minulé vjemy, informace a zážitky. Zapomínání je nedílnou součástí paměti (nejvíce se zapomene během prvních 30 minut). Kromě dělení paměti na zrakovou, sluchovou, chuťovou, hmatovou, čichovou apod.

, lze paměť dělit i podle délky (krátkodobá, střednědobá, dlouhodobá). Paměťové funkce jsou nezbytné pro naši orientaci v místě a čase, umožňují nám vnímání minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

Poruchy paměti spočívají v různé míře narušení jednotlivých dílčích složek paměti, dochází k jejich snížení nebo zvýšení a jiným kvalitativním odchylkám.

Příznaky poruchy paměti

Snížení paměťových schopností, zeslabení paměti (u organické demence, zneužívání drog, nadužívání alkoholu), amnézie – je časově ohraničená ztráta paměti úplná nebo ostrůvkovitá (úrazy hlavy, epilepsie, silný stres, po vysokém emočním napětí), nadměrné zapamatování jen vybraných věcí (paranoidní psychózy, neurózy, stav po požití psychostimulancií – léků k povzbuzení). Dále se mohou objevit odchylky v přesnosti a pocitu jistoty vybaveného zážitku, špatné umístění zážitku v čase, vzpomínka na zážitek, který nikdy neexistoval.

Návštěva lékaře při poruchách paměti

Velmi nutná při zhoršení paměti po úrazech hlavy, nutná u osob které jsou v silném stresu, mají epilepsii a jiné závažné onemocnění centrálního nervového systému nebo prošli změnou léků. Je vhodná také při výrazném zhoršování obtíží.

Je nutná, pokud je porucha paměti taková, že pacientovi negativně ovlivňuje jeho život (obtíže v práci, zhoršení soběstačnosti). Porucha paměti totiž může být součástí (příznakem) vážného onemocnění (např.

Alzheimerova choroba), proto je pečlivé klinické vyšetření a zhodnocení vývoje stavu lékařem nezbytné.

Léčba poruchy paměti

Volně prodejné léky

Mezi skupinu volně prodejných léků, které se používají na podporu paměti, patří nootropika, která příznivě působí u onemocnění centrálního nervového systému. Přesný mechanismus jejich účinku není znám a efekt je prokázaný u krátkodobé léčby.

Napomáhají funkci nervových buněk zlepšením přísunu glukózy a kyslíku do těchto buněk úpravou vlastností krve jako kapaliny. Obsahují účinné látky pyritinol a piracetam. Používají také pro zlepšení schopností učení a soustředění.

Pouze na doporučení lékaře se mohou používat při skleróze mozkových cév, poruchách činnosti mozku u starších osob, po úrazech, při stavech po zánětu mozku a dále při demencích různého typu (včetně Alzheimerovy choroby).

Přírodní a doplňková léčba

Povzbuzující účinky na paměť se předpokládají u extraktu z kořene žen–šenu, z listů jinanu a u lecitinu.

Využití těchto látek je možné také v pomocné léčbě Alzheimerovy choroby a při únavě, vyčerpanosti a zhoršeném soustředění. Extrakty z kořene žen–šenu a z listů jinanu zlepšují paměť a pozornost a snižují zapomínání.

Lecitin je přírodní látka, která podporuje látkovou výměnu v nervových buňkách a zlepšuje schopnost učení a soustředění.

Životní styl

Jezte stravu s obsahem cholinu (základní stavební kámen acetylcholinu, látky zajišťující komunikaci mezi našimi nervovými buňkami).

Jeho nedostatek je spojován se vznikem Alzheimerovy choroby a jiných onemocnění provázených vážnými poruchami paměti.

Budete mít zájem:  Kloubní výživa – jaké potraviny a doplňky jíst pro pevné a zdravé klouby?

Největší množství cholinu obsahují vaječné žloutky, játra, luštěniny, burské oříšky, celozrnné produkty, hnědá rýže, obilné klíčky a semínka.

Ztrácíte paměť? Rozpoznejte nemoc od obyčejného zapomínání

Paměť je schopnost mozku ukládat, uchovávat a také vybavovat si informace. Je velmi úzce spojena s pozorností a soustředěním. Mozkové buňky jsou nejvíce vyvinuty přibližně kolem 25. roku věku, poté mozkové schopnosti pozvolna klesají. Zapomínání informací je přirozeným procesem stárnutí, který se nenápadně začíná projevovat již kolem 30 let.

S postupujícím věkem se tato potíž zesiluje. Příčinou je snížení schopnosti mozku vytvářet a uchovávat paměťové stopy. V některých případech se vlastně ani o poruchu paměti nejedná. Problém vzpomenout si na něco je spíše výrazem nedostatečného soustředění.

Kromě soustředění je vybavování informací z paměti procesem, který je ovlivněn například i prostředím, v němž se právě nacházíme, současným emočním rozpoložením či stavem vědomí.

Pozor na demenci

Nejmírnější forma problémů s pamětí je tzv. kognitivní dysfunkce neboli lehká porucha poznávacích funkcí. Ta se projevuje právě jako zapomínání jmen či toho, co jste právě chtěli udělat.

K dalším příznakům této poruchy patří i problémy se spánkem, ztráta motivace a depresivní příznaky. Jinou skupinu poruch paměti představují tzv. demence.

Tady se již jedná o závažné, většinou nevratné postižení vlastní struktury mozku.

  • Nejznámějším typem demence je Alzheimerova choroba. Lehké zapomínání pokračuje do zapomenutí i nejjednodušších činností, vlastního jména atd. K tomu se posléze přidávají i značný úbytek intelektu, poruchy řeči a změny chování.
  • Z dalších typů demence lze zmínit tzv. vaskulární demenci čili potíž související s nedokrvením mozku v důsledku aterosklerózy mozkových tepen.

Co paměť oslabuje nejčastěji 

Jak již bylo uvedeno, v řadě případů se o opravdové poruchy paměti nejedná. Pak je na místě zamyslet se nad soustředěním, stresem a dalšími problémy. Potíže s pamětí jsou sice dány věkem podmíněným úbytkem mozkových funkcí, ale také jsou do značné míry ovlivněny životním stylem a dalšími faktory. 

  • Stres. V jeho důsledku se do mozku dostává více hormonu kortizolu. Ten pak snižuje tvorbu spojů mozkových buněk čili synapsí, což je mechanismus vzniku především krátkodobé paměti.
  • Deprese. Zde se uplatňuje snížená hladina serotoninu v mozku.
  • Hormonální výkyvy. Objevují se především u žen v menopauze.
  • Užívání léků. Některé preparáty přímo poškozují paměťové mechanismy. Jde zejména o benzodiazepiny, část antidepresiv, antihistaminika a analgetika. Patří sem ale i léky snižující hladinu cholesterolu, beta-blokátory či přípravky proti úniku moči.
  • Alkohol a braní drog. Zde se kromě přímého poškození mozkových buněk uplatňuje i nedostatek některých vitamínů, hlavně thiaminu.
  • Kouření. Paměťové schopnosti jsou ovlivněny především snížením přísunu kyslíku do mozku.
  • Nevyvážená strava. Škodí zejména jídla s nadbytkem tuků a nedostatkem vitamínů, jako jsou vitamin B12 či kyselina listová.
  • Snížená funkce štítné žlázy. Porucha paměti je zde dána celkovým snížením metabolismu.

Kromě výše zmíněných faktorů se s poruchami paměti můžeme setkat též po cévních mozkových příhodách či úrazech mozku. V případech závažnějších potíží, které jsou případně doprovázeny i změnami v chování či neurologickými příznaky, je nezbytné podrobné lékařské vyšetření.

Homeopatika zvládnou hodně 

  • Aconitum napellus 30CH je velmi často předepisovaným homeopatickým lékem. Hodí se mimo jiné i na ztrátu paměti po prudkém emočním šoku, jako je například náhlé ohrožení života či autonehoda. Podává se spíše krátkodobě, 1–2× denně 5 granulí.
  • Baryta carbonica 30CH se hodí pro děti s opožděným vývojem, které špatně chápou a velmi pomalu se učí. Většinou jsou plaché, mají strach z nových prostředí a neznámých lidí. Obávají se posměchu vrstevníků. Je to ale přípravek též pro starší osoby s dětinským chováním, které si nedovedou vzpomenout na nedávné události. Podobně jako děti mají řadu strachů a jsou velmi nerozhodné. Podává se 1× týdně 5 granulí.
  • Cocculus indicus 15CH lze doporučit při mozkové únavě vyvolané především nedostatkem spánku. Je to tedy lék vhodný pro jedince, kteří musí často pracovat v noci. Ti pak mívají problémy s pamětí. Pomalu chápou, co mají dělat či co se potřebují naučit. Vhodné dávkování je jednorázově po probdělé noci 2–3× denně 5 granulí, případně i dlouhodobě 1× denně 5 granulí.
  • Gelseium sempervirens 15CH je preparát pro osoby, které mohou mít problémy s vybavováním paměťových stop v důsledku trémy. Mohou být otupělí, zmatení a mohou dělat divné a nelogické věci. K tomu se přidávají bolesti hlavy v zátylku. Celkově se tito jedinci zlepší, když jsou v klidu. Podáváme 5 granulí 1× denně.
  • Kalium phosphoricum 15CH zabírá na lidi mentálně i fyzicky vyčerpané, zejména v důsledku stresu a přepracování. Typicky jsou to studenti ve zkouškovém období. Mají problémy se soustředěním a zapamatováním nové látky. Trpí bolestmi hlavy a nespavostí. V důsledku toho jsou vznětliví a nepříjemní. Jejich potíže se duševní námahou, například čtením, jen zhoršují. Vhodné dávkování je 2× denně 5 granulí po celé zkouškové období.
  • Lycopodium clavatum 30CH je přípravkem pro lidi přepracované a současně v emočním stresu. Jde například o osoby s velkou pracovní zodpovědností. Zpočátku jsou tito jedinci po mentální stránce velmi bystří, při přetrvávajícím tlaku se však jejich duševní schopnosti oslabují. Bývají pak velmi unavení, zejména mezi 16. a 20. hodinou. Dochází u nich ke zmatení myšlenek až k obrazu presenility. Mívají problémy s pamětí na jména, slova, zaměňují slabiky a písmena, nezvládají počítání. Dávkování je 1× týdně 5 granulí.
  • Phosphoricum acidum 15CH je lék pro osoby s totálním mozkovým vyčerpáním. To bývá důsledkem závažné nemoci či emočních problémů nebo to mohou být potíže u rychle rostoucích pubescentů. Dotyční nedovedou vůbec soustředit myšlenky či najít správné slovo, nejsou schopni souvisle číst. Typická je pro ně totální lhostejnost vůči světu. Podává se 1× denně 5 granulí.
  • Phosphorus 30CH se hodí pro jedince velmi vzrušivé a s velkou představivostí. Jejich pozornost neustále těká z jednoho předmětu na druhý, nevydrží chvíli v klidu. Tím pádem je jejich soustředění velmi problematické. Tito lidé jsou empatičtí a potřebují hodně projevených sympatií. Mají mnoho strachů, především z bouřky. Podává se 5 granulí 1× týdně.
  • Silicea 30CH odpovídá dětem i dospělým, kteří mají potíže se soustředěním a pamětí v důsledku celkové fyzické i psychické slabosti. Jsou hodně úzkostní, ale na druhou stranu velmi lpí na potřebě dobrých výsledků. V tom dovedou být značně tvrdohlaví. Mívají malou sebedůvěru a trpívají na časté nemoci, zejména v zimním období. Opět se podává 1× týdně 5 granulí.
  • Sulfur 30CH pomáhá tzv. „zasněným filozofům“. Žijí jakoby ve svém světě. V oblasti, která je zajímá, jsou vynikající. Jinak se ale nedovedou soustředit, myšlenky jim těkají a ve vyjadřování často volí nesprávná slova. Pro zlepšení výkonnosti potřebují krátký odpočinek. 

Aby hlava fungovala

K doplňkovým opatřením posilujícím paměť patří následující doporučení.

  • Dopřávejte si dostatek spánku.
  • Relaxujte pro snížení stresu.
  • Cvičte – vhodnými aktivitami jsou například tanec či chůze.
  • Dbejte na dostatečný příjem vitamínů, zejména C, E, B6, B12 a kyseliny listové. Nejlépe je načerpáte v podobě čerstvého ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků.
  • Nezapomínejte na omega3-mastné kyseliny, vyskytují se v rybách, lněném oleji a ořeších.
  • Vyzkoušejte ženšen – je to adaptogen, který stabilizuje hormonální hladiny v těle a přispívá mimo jiné ke správné hladině dopaminu v mozku.
  • Gingko biloba je zase lék dobrý pro prokrvení mozku.
  • Pozornost zlepšuje rozmarýn – dá se použít jako koření či aromaterapeuticky.
  • Pijte červené víno – přibližně 2 dcl denně dodají tělu antioxidant resveratrol, který zabraňuje degeneraci mozkových buněk.
  • Zaměstnávejte mozek, neboť co se neprocvičuje, to odumírá.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector