Příliš mnoho syrové stravy škodí

58B. Živá strava a vitariánství :: hanke.

sk
Na prodej peptidy proti stárnutí

Detoxikace a syrová strava | CEZ OKNO
David sinclair proti stárnutí
Paro přátelské suisse proti stárnutí

Zkušenosti surových potravin přes 5 let – rozhovor s Denis Terentyev

Syrovou stravou dosáhnete štíhlosti? Toužíte po obrovském přílivu energie, pocitu lehkosti, bez diet a počítání kalorií? Jezte potraviny tak jak je uvařila matka příroda.

Dejte sbohem zácpě, rozlučte se s nadváhou, depresí, trvalou únavou, nespavostí, chronickou rýmou a vyměňte je za přechod na stárnutí syrových potravin energii, zářící zdraví, štíhlost bez pocitu strádání. Nenabízíme vám žádné zázračné pilulky.

Klíč k obnovenému mládí má každý na dosah ruky. Inspirujte se u vitariánů. Ti se živí pouze syrovou rostlinou stravou, zeleninou, ovocem, ořechy, semínky, naklíčenými obilovinami a luštěninami.

Ptáte se, co je RAW food? RAW food neboli „syrová – živá“ strava je strava, jenž neprošla tepelnou úpravou zahřátím nad 45°C a je tedy plná aktivních enzymů, minerálů, vitamínů a kvalitních živin. Je vědecky dokázáno, že jakákoli tepelná úprava potravin nad 45°C grilování, dušení, smažení

Rostlinná přelidnění suisse proti stárnutí v sobě přirozeně obsahuje látky napomáhající k trávení. Organismus tudíž nemá tolik práce se zpracováním potravy a ma více času na stavbu a obnovu tkání.

Současně je živá strava přechod na stárnutí syrových potravin těmi nejlepšími látkami, a to v ideálním poměru, které tělo pro své fungování potřebuje.

Tak se vám již nestane, že byste po jídle cítili únavu a ospalost.

Ušetříte spoustu energie a času věnovaných jinak vaření. Syrová strava je bohatá na enzymy, saponiny a chlorofyl, které jsou pro tělo nezbytné, a které se bohužel vařením ničí. Enzymy odstraňují plynné prostředí vznikající při kvašem a hnití, neutralizují volné radikály, zpomalují proces stárnutí, obnovují tkáně. Saponiny čistí organismus, působí proti křehkosti cév.

Chlorofyl zvyšuje krvetvorbu, alkalizuje, je zdrojem minerálů hlavně železa, vápníku, hořčíku a draslíkuvitaminů A, B, C, E. Pomáhá při vylučování těžkých kovů a jiných chemikálií z těla.

Vařením se znehodnocují i esenciální oleje, důležité pro zdraví všech buněk – upravují hormonální výkyvy, jsou nezbytné pro zdravý vzhled vlasů a pleti, protizánětlivé, působí blahodárně na nervová zakončení.

Zajímavé je zjištění, že pokud syrovou stravou alespoň začneme, nedojde ke stavu zvanému leukocytóza – jedná se o rozmnožení bílých krvinek.

K tomu dochází vždy, když tělo bojuje s nemocí, a objevuje se i po požití vařeného jídla.

Při tepelném zpracování se ztrácí nejen výživná hodnota a chuť, která se musí následně vylepšit přidáním soli, cukru a koření, ale zhoršuje se také samotné trávení a vstřebávání živin. Tělo musí sáhnout do svých zásob minerálů, enzymů a vitaminů, aby potravinu vůbec mohlo strávit.

Detoxikace a syrová strava

Tím se ochuzuje o vitální látky a trpíme vlastně podvýživou, i když váha ukazuje opak.

Při spalování nekvalitní stravy vzniká v těle toxický odpad, který se ukládá v částech pro tělo méně důležitých, jako jsou tukové polštářky na stehnech, břiše či hýždích, a způsobuje nadváhu.

Přechod na syrovou stravu by měl probíhat postupně, aby nedocházelo k příliš bouřlivé očistné reakci, kdy se tělo začne zbavovat škodlivin a játra, ledviny, kůže a lymfatický systém nestačí toxiny odbourávat.

Raw food; recepty na syrovou stravu, po které se netloustne | iReceptář.cz
Stezkou poznání: RAW strava
Přípravky proti stárnutí růžovky

Nejlepší pleťové oleje na vrásky
Krém na silné vrásky
Víte, že syrovou stravou dosáhnete štíhlosti?

Faktem je, že většina z nás vyrostla na vařené stravě a konzumace přílišného množství syrové stravy nám působí trávicí obtíže. Proto by měl být zvýšený přísun živých potravin pozvolný.

Podle čínské medicíny konzumace velkého množství syrové stravy zejména v zimě oslabuje slezinu, tělo se ochlazuje a následkem jsou vlhké dlaně, nadýmání a řídká stolice. Slezinu povzbudíme zahřívacími potravinami, jako jsou skořice a zázvor.

Mnoho zajímavých informací najdete na www.

Raw strava pro začátečníky

Více energie, zdravější váha, lepší trávení i vzhled pleti – to vše jsou klady syrové stravy. Ten, kdo se stravuje převážně syrovou stravou (nejlépe v bio kvalitě), vychutná nejen nejbáječnější rozmanitost ovoce, zeleniny, ořechů a klíčků. Dělá tím také něco opravdu dobrého pro tělo a duši.

Ve vydavatelství Noxi vychází v těchto dnech pozoruhodná publikace o lidském zdraví. Kniha Chantal Sandjonové Raw pro začátečníky přináší zajímavé informace o nejstarším způsobu lidského stravování. Syrovou stravu čtenářům představí v novém, barevném a poutavém světle. Kromě informací, výhod a zdravotních účinků raw je v ní samozřejmě i mnoho chutných receptů.

Jednoduchý a poutavý úvod do problematiky raw jídla – trend syrové stravy – je v této knize vysvětlený na množství receptů, které jsou nejen zdravé, ale především chutné. Raw strava je stará jako lidstvo samo. Tato kniha ukazuje, jak propojit kulinárskou rozmanitost a moderní tvořivost s pozitivním vlivem na lidský organismus se zdravými syrovými potravinami.

V raw potravinách jsou zachované vitamíny, minerály a enzymy. Vláknina v nich napomáhá střevům a snižuje hladinu cholesterolu. Kromě toho jsou přirozeně nízkokalorické, takže se jejich pomocí můžete dopracovat k ideální váze. Autorka představuje nový styl vašeho stravování na základě raw stravy, který můžete aplikovat každý den.

Díky receptům na sladká i slaná jídla si uvědomíte, jaké využití a hlavně jaké výhody raw strava má.

V Raw strava pro začátečníky najdete:
– důležité základní informace k stravování syrovou stravou: zdravotní efekty, podstatné živiny, optimální sestavení jídelníčku, vyzkoušené kuchyňské pomocníky.
– přesné plány pro detoxikaci a program životního stylu k snadnému začátku.

– spoustu receptů pro všední den stejně jako pro svátky

Syrová strava oplývá živinami
Enzymy, vitamíny a antioxidanty v moderním stravování bohužel často přijdou příliš zkrátka. Zcela jinak tomu je při syrové stravě: tady jsou podstatnou součástí každodenní nabídky. Současně potlačuje to, co nám škodí: cholesterol, cukr, nezdravé tuky.

Syrová strava jako zřejmě nejpřirozenější forma hubnutí
Syrová strava je jednou z nejpřirozenějších cest k ideální váze. Umožňuje nám úbytek na váze v souladu s naším tělem, a ne v boji s ním. Protože čím přirozeněji se stravujeme, tím přirozenější je forma, kterou naše tělo přijímá. Se syrovou stravou ztratíme přebytečná kila takřka automaticky. Počítání kalorií přitom není nutné. Místo toho stojí na prvním místě to, co má být vlastně kaloriemi měřeno: výživná hodnota. Jak diety, při nichž se na krátkou dobu mnohého musíte zříct, tak i přemíra junk food (neformální označení potravin s vysokou kalorickou a nízkou výživovou hodnotou) dodávají našemu tělu jen minimum esenciálních živin. Mnozí z těch, kteří začínají se syrovou stravou, jsou překvapeni, jak jednoduše při této stravě ztrácejí přebytečnou váhu – aniž by museli počítat kalorie nebo se zcela zříkali dezertů a dobrot. Skutečně to jde zcela samo.

Lákavá rozmanitost
Hubnout se syrovou stravou neznamená jen mrkev a celer! A taky to neznamená, že musíte ráno, v poledne a večer jíst salát. Naopak: pravděpodobně vás udiví, jak velká rozmanitost je se syrovou stravou možná.

Můžete dokonce vyzkoušet zmrzlinu nebo kuchyňské recepty ze syrové stravy, dezerty jsou taky při hubnutí povoleny. Právě s nimi se naučíte vychutnávat přirozené látky v syrové stravě. Protože jen s požitkem se natrvalo zbavíte přebytečných kil.

Anti-aging díky antioxidantům
Antioxidanty jsou naší endogenní obranou proti volným radikálům. Ty vznikají v oxidačních procesech a představují pro nás do té míry nebezpečí, že vyvolávají řetězovou reakci, při které mohou být poškozeny i základní buněčné komponenty jako DNA nebo buněčné membrány. Volné radikály jsou tak bezděčnými motory stárnutí na buněčné úrovni, a proto nežádoucí. Nikde nejsou antioxidanty, které tyto procesy efektivně blokují, v tak vysoké rozmanitosti a koncentraci jako v čerstvém ovoci a zelenině, jakož i v ořeších, semenech, obilí a luštěninách – a to je esence syrové stravy. Bobule jsou v tom neporazitelní šampioni. Už jen 20 gramů sušených bobulí goji, méně než hrst, dodává doporučené denní nejmenší množství antioxidantů. Avšak i méně exotické plody jako švestky, rozinky nebo borůvky porazí ve svém působení proti stárnutí (anti-aging) každý kosmetický prostředek. Do dnešního dne nejobsáhlejší studie amerického zemědělského ministerstva o antioxidantech v potravinách došla v roce 2004 k prostě vypadajícímu nálezu: „Konečným výsledkem je: Jezte více ovoce a zeleniny.“ A právě o to jde v dobrodružství se syrovou stravou – vidět a vnímat i krásu toho, co jíme.

zdroj: Vydavatelství Noxi / foto: bigstock, Noxi / komerční sdělení

Doporučené

Kdy může zelenina škodit?

Jak již moc dobře víte, zelenina je významnou složkou naší stravy, jelikož je skvělým zdrojem vlákniny, vitamínů, některých minerálních látek a navíc neobsahuje mnoho kalorií, což oceníme nejenom v redukčním jídelníčku.

Přesto existují případy a situace, ve kterých bychom si na konzumaci zeleniny měli dát pozor.

Některé zdravotní potíže mají vliv na trávení a vstřebávání potravy a konzumace velkého množství zeleniny nebo jejích nevhodných druhů by nám tedy mohla způsobit nepříjemné potíže.

Mezi nejčastější druhy zeleniny, které mohou potíže působit, patří zejména nadýmavé druhy, mezi které řadíme brokolici, zelí, kapustu, kedlubnu, ředkvičky, papriky a rajčata.

1. Onemocnění střeva

Pokud probíhá ve střevě akutní zánět (např. u Crohnovy choroby, ulcerozní kolitidy) je důležité vyvarovat se takových potravin, které sliznici střeva dráždí a mohou tak zpomalovat její hojení.

Vhodná je takzvaná bezezbytková dieta (dieta č. 5), ze které jsou vyloučeny nadýmavé druhy zeleniny, zelenina se slupkou a zrníčky.

Stejná dieta se nastavuje například i po operacích střeva a obvykle se dodržuje po dobu 6-8 týdnů.

2. Syndrom dráždivého tračníku

Jako syndrom dráždivého tračníku se označuje soubor zažívacích potíží zahrnujících nadýmání, zácpu, průjem až po bolesti břicha a další nepříjemné pocity v souvislosti s příjmem potravy.

Příčina může být různá a tolerované potraviny se liší individuálně, nicméně dobrým startem pro zmírnění potíží může být vyřazení vysokého množství nestravitelné vlákniny z jídelníčku. Tu najdeme právě ve slupkách zeleniny, jejich zrníčkách a v nadýmavých druzích zeleniny.

Na internetu je možné vyhledat dietu šetřící (dietu č. 2), která může pomoci tyto zažívací potíže zmírnit.

3. Selhání ledvin

U některých případů selhávání ledvin se může objevit hyperkalemie, aneb příliš vysoká hladina draslíku v krvi, která má negativní vliv na funkci našeho srdce. V takovém případě je vhodné vyvarovat se konzumace potravin bohatých na draslík, mezi které se řadí například rajčata a listová zelenina.

4. Gastroezofageální reflux

Jícnový reflux je označení stavu, při kterém se žaludeční kyselina dostává zpátky do jícnu a způsobuje nepříjemné pálení žáhy. Mezi základní dietní opatření patří vyřazení dráždivých potravin, mezi které řadíme i nadýmavé druhy zeleniny.

5. Žlučníkové kameny

Bolesti břicha u žlučníkových kamenů jsou spojovány zejména s konzumací tučných pokrmů, ale málo kdo ví, že potíže můžou „žlučníkářům“ způsobit i nadýmavé potraviny, včetně zeleniny. V případě odstranění žlučníku chirurgicky je i po operaci důležité dodržovat šetřící dietu, které nadýmavou zeleninu vylučuje.

6. DNA

Nepříjemné onemocnění kloubů zvané DNA je způsobeno nadměrným příjmem purinů ze stravy. Ty jsou v největším množství obsaženy v mase a luštěninách, ale také v celeru, špenátu, květáku, hrášku, zelených fazolkách, chřestu, kapustě a v kedlubnách. V době akutního stádia onemocnění je vhodné se vyvarovat jejich zvýšené konzumaci.

7. Léčba warfarinem

Při léčbě warfarinem, tedy lékem na ředění krve, je často doporučováno přestat konzumovat zeleninu kvůli obsahu vitaminu K, jehož účinky můžou funkci warfarinu narušovat. Vyřazovat veškerou zeleninu však není nutné. Důležité je dbát pouze na to, aby v příjmu vitaminu K nebyly veliké výkyvy.

To znamená, že pokud jste zvyklí si každé ráno dát na obložené pečivo plátky okurky a k obědu i malý zeleninový salát, není nutné se tohoto zvyku vzdávat.

Pozor byste si měli dát pouze na nárazově zvýšenou konzumaci zeleniny, například v podobě velké porce salátu, který běžně do svého jídelníčku nezařazujete.

Ve všech výše uvedených případech je vhodné vyhledat nutričního terapeuta či specialistu, který vám s jídelníčkem poradí a pomůže ho sestavit tak, aby se zmírnily vaše potíže a nevznikl zbytečný deficit některých živin.

Vyřazení nadýmavé zeleniny je někdy také doporučováno u těhotných a kojících žen, nicméně odborníky je toto doporučení považováno za zbytečné a neopodstatněné.

Není důvod k plošnému vysazování nadýmavých potravin bez jednoznačného, konkrétního důvodu.

U těhotných a kojících je důležitý dostatečný příjem všech živin, kterého nejlépe dosáhneme pestrou, rozmanitou stravou.

Kromě zdravotních kontraindikací existuje ještě několik dalších situací, ve kterých bychom to se zeleninou neměli zrovna přehánět.

Například před plánovanou sportovní aktivitou není tou nejlepší volbou si dát velkou porci zeleniny bohaté na vlákninu.

Při sportu jsou totiž krví zásobeny převážně svaly, které pracují a funkce našeho trávení je tak zeslabena. To může způsobit nepříjemné zažívací potíže a pocity břišního dyskomfortu.

Nakonec je důležité zmínit, že i u zeleniny platí zlaté pravidlo – všeho s mírou. Její vysoký a dlouhodobý nadbytek není vhodný ani u naprosto zdravých osob. Přináší s sebou příliš velký příjem vlákniny, který sám o sobě dokáže trávicí potíže přivodit, navíc může snižovat vstřebávání důležitých minerálních látek.

Je v ovoci příliš málo vápníku?

Mnozí „vědci“ tráví svůj čas dokazováním, že rostlinná strava, zejména ovoce, obsahuje příliš málo důležitých výživných látek, jako jsou proteiny, železo, vitamín B12 a kalcium. To, co každý živočich potřebuje nejvíc, je energie! Úplně lehce stravitelný ovocný cukr ve všech druzích ovoce dodává nejlepší okamžitou energii! Pamatuj si: 100% ovocné potravy dodá tělu 90% energie a 10% ztrát na trávení.

U masa je tomu právě naopak: Odebere 70% těžkou prací na trávení a uvolňuje jen 30% síly!

Kdyby se muž o váze 70 kg stravoval pouze ovocem, např. 2.250 kaloriemi, pak by měl dle RDA doporučený podíl kalorií činit 800 mg. Tyto hodnoty jsou však, jako ostatně mnoho dalších, čtyřnásobně nadsazeny!

Kolik které ovoce obsahuje vápníku?

Pomeranče ho mají 2.050 mg, tudíž 2,5 násobek RDA doporučené hodnoty, žluté melouny 1.000 mg, meruňky 782 mg, jablka 315 mg, banány 224 mg, fíky 1.130 mg, hroznové víno 440 mg, datle 530 mg, ananas 785 mg a vodní melouny 640 mg.

Zcela očividně je lépe zásoben konzument ovocné stravy. Ale co je podstatně důležitější: tento vápník je organický a v celém množství tělem upotřebitelný. Naproti tomu vápník z mléka tělo nedokáže zužitkovat!

Jak často jsem poukazoval na to, že i minimnožství jedu v lécích může mít neblahé důsledky. Nezáleží tedy na množství, nýbrž na schopnosti našeho organismu přijímat!

Malá množství organických minerálií z ovoce v našem těle dosahují výborných budovatelských úspěchů.

Velké množství hrubé, zničené tukové stravy našemu tělu vůbec neprospívá, ale naopak škodí nejvíce, protože se jako odpad uskladňuje v celém těle! Potřebujeme nepřetvořenou přirozenou stravu s její magnetickou, elektrickou a živou účinností, která v živém stavu přináší své „zapalovací svíčky“ enzymy!

To je celý zákon přírody, jak pro člověka, tak pro zvířata!

Konzumenti mléka mají měkké kosti,kdežto chudé národy, které konzumují rostlinnou stravu, je mají silné, v tom je ten rozdíl!

Všechny výjimky ve zvyklostech přinášejí jen neduhy a předčasné ztuhnutí a zkornatění!Stará zdravotní škola říká NE, protože co se jednou uložilo, nemůže samo od sebe najednou zmizet!

Dr. Shelton u svých 40 000 postících se pacientů, kteří po půstu přešli na totální syrovou stravu poznal, že banální zvápenatění lze opět přetvořit.

Podobně jako organismus ukládal všechny organické, neupotřebitelné minerální látky, je tělo okamžitě znovu začne vypuzovat prostřednictvím různých vylučovacích cest.

Nejlepším nejnovějším příkladem je známý americký badatel v oblasti výživy Pritikin, který měl zcela zvápenatělý tepenný systém a prodělal infarkt. Neušel ani 100 metrů.

Pro případ úmrtí vydal přesné pokyny pro případnou pitvu: Výsledek: Po jeho přechodu na extrémně nízké tuky, ne více než 2 x 125 g živočišných bílkovin za týden, hlavně komplexní uhlohydráty a… intenzivní pohyb všeho druhu, se zcela zbavil zvápenatění tepen a hladina cholesterolu se z 15,5 mmol/l snížila na 5,8! Jeho syn a lékař Dr. Berger pokračují v jeho celoživotním díle a při potírání arteriosklerózy dosahují velkých úspěchů.

Když tuto stravu posuzuji, zjišťuji, že obsahuje příliš mnoho mrtvých produktů a málo syrového ovoce a zeleniny. V naší knize jsme si vysvětlili, že vařené výrobky z obilí jsou nezdravé. Jeho stravovací systém se skládal převážně z nich. I vegetariánská strava, ale vařením znehodnocená do mrtvého stavu, nemůže rakovině ani zabránit, ani ji vyléčit!

Zde však hovoříme o tom, jestli se dá zvápenatění tepen zvrátit. Na příkladu 40.000 pacientů Dr. Sheltona a pozoruhodném příkladu Dr. Pritikina vidíme, že to možné je.

Komu a jak prospívá syrová strava? – PharmDr. Margit Slimáková

Syrová strava (raw food diet) je většinou vegetariánská výživa, která je založena na konzumaci tepelně neupravovaných potravin.

Hlavními složkami syrové stravy jsou ovoce a zelenina, ořechy a semínka, luštěniny, obiloviny, mořské řasy a čerstvé kokosové mléko.

Z technologických úprav se používá nakličování semínek, obilovin a luštěnin, odšťavňování ovoce a zeleniny, namáčení ořechů a semínek, mixování a vysoušení za pomocí tzv. dehydrátoru, který šetrně odstraňuje vodu z potravin.

Základem teorie, která považuje syrovou stravu za vhodnou, je přesvědčení, že vše živé v potravinách se při zahřátí nad 45 °C zničí a tepelně upravovaná strava je „mrtvá.

“ Naopak učení makrobiotiky, tradiční čínské medicíny, výživa podle pěti elementů i Ayurvéda tepelnou úpravu potravin jednoznačně doporučují.

Všechny uvedené teorie jsou zajímavé, mají spousty zastánců, kteří jsou přesvědčeni, že jim zachránily zdraví, a určitou logiku.

Z pohledu moderní medicíny jsou názory na konzumaci výhradně syrové stravy směsicí výhod a nevýhod. Například máme studie o větší zdravotní prospěšnosti některých potravin, jako jsou brokolice a česnek, v syrovém stavu, ale i studie, které dokazují zvýšení zdravotní prospěšnosti jiných potravin, například fazolí a rajčat, po jejich tepelné úpravě.

Z pohledu nejen Ayurvédy, ale i dalších východních učení, oslabuje syrová strava trávení a vstřebávání živin, čehož následkem je snížené množství životní energie, tzv. „ojas.“ Ojas podle Ayurvédy reprezentují vitální esenci nezbytnou pro prospívání organismu, jeho růst, vývoj i imunitu.

Podle Ayurvédy a dalších východních filosofií je mentální a spirituální osvícení závislé na dostatku životní esence, ojas.

Uvedené filosofie proto doporučují konzumaci syrové stravy pouze jako součást zdravé, přirozené a převážně rostlinné energeticky a tepelně vyrovnané výživy, a to pro podporu očistných procesů organismu.

Zmíněné filosofické směry upřednostňují použití nejrůznějších kuchyňských technik s cílem, aby byla zajištěna tepelná, a tím i energetická rovnováha stravy.

Podle těchto východních učení je zásadní individuálně stanovit konstituci jednotlivce, na základě toho pak aplikovat cílená terapeutická doporučení pro každého. A právě tepelná úprava je základním prostředkem pro energetické vybalancování potravin.

Podle východních učení proto mohou na syrové stravě nejvíce prospívat lidé z teplejších podnebí, lidé s nadbytkem „horka v těle“ a alespoň krátkodobě i mnoho lidí s nadváhou.

Naopak lidé, kteří žijí v chladnějších podnebích, energeticky chladnější a slabší typy, stejně tak klienti s oslabeným trávením většinou potřebují zahřívající stravu.

V Číně, kde jsme žili, se například k pití podává jen horká voda anebo čaje.

Studená, či ještě hůře chlazená voda a nápoje jsou naprosté tabu (tedy alespoň v tradiční výživě, ne u mladých Číňanů, kteří jsou ovlivněni západní módou).

Vím o případu, kdy americké matce dokonce v restauraci rázně odmítli přinést studený nápoj pro dítě, který pro něj objednala, s argumentem, že nemohou dítěti ublížit.

Výhody syrové stravy

Nižší obsah tuků, sodíku a cholesterolu,

vysoký obsah draslíku, hořčíku, vlákniny a kyseliny listové,
celkově vysoký obsah živin v potravinách,
strava s nižším obsahem nevýhodných aditiv, trans tuků a přidávaných cukrů (v případě, že ji srovnáváme s dietou běžně se stravující populace, ale při srovnání s jídelníčkem zdravě se stravujících vegetariánů anebo makrobiotiků už není rozdíl),

studie udávají zlepšení psychického stavu (i když naprostá většina takovýchto sledování je omezena na několik týdnů a rigorózní lékařské studie dlouhodobě sledující zdravotní stav vitariánů, zejména pak dětí, v podstatě neexistují),
možnost redukce hmotnosti (ale pozor, podle tradiční čínské medicíny je velká část obézních typu vlhko/chlad, přičemž takovéto konstituci jednoznačně prospívá příjem zahřívajících, vysušujících potravin a jídel, a je velkou otázkou, jestli krátkodobé snížení hmotnosti nepřinese i dlouhodobější energetickou nerovnováhu, která může být základem pro pozdější zdravotní potíže),
zvýšení energie,

pro velkou část dnešní uspěchané, vystresované a překrmené populace ideální odlehčující režim, v případě, že je aplikován po omezenou dobu,
ekologicky šetrné stravování, stejně jako i u dalších převážně rostlinných stravovacích směrů.

Rizika syrové stravy

Z celostního pohledu pro mnohé energeticky nevyrovnaná, ochlazující a nedostatečná výživa,
podle druhu praktikované syrové stravy může hrozit nedostatek vitamínu B12, nižší obsah energie, bílkovin a vápníku,
snížení vstřebávání některých živin, jako na příklad lykopenu a karotenoidů,

podle studie Kolumbijské univerzity syrová strava překvapivě vedla k mírnému snížení obranyschopnosti u sledovaných účastníků,
podle další studie, která sledovala, jak konzumace syrové stravy ovlivňuje risk srdečně cévních onemocnění, syrová strava příznivě snižovala hladinu cholesterolu, ale také nevýhodně snižovala hladinu HDL cholesterolu, a hlavně kvůli deficitu vitamínu B12 zvyšovala hladinu homocysteinu, jehož výše je úměrná riziku vzniku srdečně cévních onemocnění a mozkové mrtvice,
studie, která se zabývá evolucí, tvrdí, že pro rozvoj lidského mozku byla tepelná úprava stravy nezbytnou podmínkou,

náročnější zajištění stravy, zejména v rodinách,
v případě konzumace syrového masa a vajec zvýšení mikrobiálního rizika,
náročnější trávení u mnoha oslabených jedinců, starších lidí anebo osob po nemoci,

pro většinu lidí příliš restriktivní a omezený stravovací způsob.

Co doporučuji?

Syrovou stravu považuji za ideální odlehčovací kůru pro velkou část dnes typicky uspěchané a pravidelně se přejídající populace.

Největší riziko vidím při jejím aplikování v době zimy, u jednotlivců s chladnou konstitucí, přioslabeném trávení a u mladých dospívajících dívek, které v rámci až nepřirozeného hubnutí zkoušejí cokoliv a snadno se mohou dopracovat k poruchám příjmu stravy.

Stejně tak může být riskantní stravování v rodině, ve které je jeden z členů vyznavačem raw food a jí odlišně, nebo když se i děti převádějí na výživu, která je pro ně těžko sociálně pochopitelnou a zvladatelnou.

Syrová strava může být zdravou výživovou možností a výzvou pro mnohé, ale před její dlouhodobější aplikací doporučuji zvážit vlastní konstituci, zdravotní stav a životní podmínky.

Proč se lidé rozhodují pro alternativní způsoby stravování?

Držet se některého z alternativních směrů může být krátkodobě prospěšné. Dlouhodobě je ale odborníci nedoporučují.

O to, co jedí, se lidé starají víc než kdy dřív. Posun, řeklo by se. Výsledkem jsou mimo jiné různé alternativní způsoby stravování, které však podle odborníků mají svoje rizika.

Lenka Skarupová studuje na filozofické fakultě a o to, co jí, se intenzivně zajímá asi poslední dva roky.

Dnes to znamená, že se řadí do kategorie lidí vyznávajících takzvanou raw neboli syrovou stravu.

„Je to to nejlepší, co tělu můžete dát,“ zdůvodňuje svoji cestu Skarupová, jejíž jídelníček tvoří hlavně zelenina, ovoce a ořechy, které neprošly tepelnou úpravou při více než 42 stupních Celsia.

Také Pavla Ondrušková se vydala jinou cestou, než jakou doporučuje potravinová pyramida zaštítěná ministerstvem zdravotnictví, která bývá k vidění v ordinacích praktických lékařů. Ze svého jídelníčku vyřadila v posledních měsících všechno, co obsahuje lepek.

„Inspirovala mě knížka tenisty Novaka Djokovice. Zaujalo mě, kolik se toho u člověka může změnit. Mně dřív bolívalo z jídla břicho, byla jsem unavená, neměla jsem sportovní výkonnost a bezlepková dieta mi s tím vším pomohla,“ líčí nadšeně Ondrušková, která se rozhodla z vlastní vůle a bez toho, že by jí lékaři diagnostikovali nějaký problém.

Dva příklady, které reprezentují rozpínající se masu lidí, kteří se rozhodli stravovat jinak, než jak jim velí nabídka běžných supermarketů. Důvody k tomu jsou různé a také ony supermarkety v tom hrají svou roli. Rostoucí počet špatných výsledků kontrol potravinářů v obchodech přiměl lidi zajímat se víc o to, co nakupují, odkud produkty pocházejí a obecně o to, jak kvalitní jídlo je.

Jedinci vyznávající raw stravu nebo vegetariáni nechtějí mít pocit, že škodí životnímu prostředí, takže volí jídlo od lokálních producentů nebo to, které je co nejméně průmyslově zpracované. K tomu se přidává snaha pečovat o své zdraví, neubližovat zvířatům, potřeba chovat se v souladu s určitým náboženstvím nebo filozofií.

A hodně také móda a působení médií, jak nezávisle na sobě upozorňují dva odborníci z Masarykovy univerzity Halina Matějová a Michal Kumstát. „Nezdá se to, ale jejich vliv je velmi silný, hlavně u mladších věkových skupin“ říká Kumstát, který působí na Katedře podpory zdraví Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.

„Cítím se lépe“Sám se jako bývalý triatlonista pohybuje mezi sportovci, hlavně těmi vytrvalostními, ale třeba i hráči první fotbalové ligy, kteří k němu chodí konzultovat výživu ve vrcholovém sportu. V posledních měsících si všiml, že se jich čím dál víc zajímá o bezlepkovou stravu.

Ne že by trpěli přímo alergií (tu má mimochodem jen mizivé procento populace), nebo měli diagnostikovanou celiakii, což je chronické onemocnění sliznice tenkého střeva způsobené nesnášenlivostí lepku.

Podle Kumstátových zkušeností prostě jen často přebírají zvyky, o kterých se dozvěděli jinde. „Když se jich zeptám, proč to dělají, řeknou mi jen, že se cítí líp.

Jiné důvody neuvádějí,“ popisuje specialista na výživu.

O trend, který ilustruje, se mezi sportovci opravdu hodně přičinil už zmíněný tenista Novak Djokovic, současná tenisová jednička.

V roce 2010 mu lékaři diagnostikovali nesnášenlivost lepku, směsice dvou bílkovin, které obsahuje pšenice, žito a ječmen a výrobky z něj.

Djokovic se tedy musel zříct běžného pečiva nebo pizzy a v rozhovorech s oblibou tvrdí, že právě to mohlo za jeho sportovní vzestup, protože už netrpí zdravotními problémy a může se plně soustředit na tenis.

„Když si tohle lidé přečtou, mají pocit, že když se budou řídit stejnými výživovými doporučeními, pomůže jim to jak ve sportu, tak v normálním životě. Pokud člověk ale opravdu není nemocný, nemá takové přesvědčení žádné opodstatnění.

A u sportujících dětí to může být dokonce nebezpečné, pokud rodiče neumí zabezpečit adekvátní náhradu,“ říká Michal Kumstát a upozorňuje přitom na to, že výrobky z obilí jsou zdrojem sacharidů a energie, kterou člověk potřebuje a jen málokterý laik je schopný si ohlídat, aby důležité látky načerpal jinou formou.

Obliba bezlepkové diety a s tím spojené odmítání pečiva jako něčeho škodlivého už dosáhlo takových rozměrů, že se k tématu vyjadřují zdravotnické organizace po celém světě, na konci června i české Fórum zdravé výživy.

„V současné době dobrovolně vylučuje lepek ze stravy asi jedna třetina Američanů a podobné snahy můžeme pozorovat i u nás.

Pokud se ale jedná o preventivní dodržování této diety, nepodařilo se vědecky prokázat, že by takové počínání mělo jakýkoliv zdravotní benefit,“ stojí v oficiální zprávě organizace.

Rozmanitost nebo nesmysly?Bezlepková dieta představuje jen jeden ze směrů, které se postupně vyrojily, o dalších si můžete přečíst v boxu u článku. Některé mohou být pro člověka krátkodobě obohacující, jiné odborníci rovnou označují jako nesmysl.

„Týká se to například dělené stravy nebo diety podle krevních skupin. První staví na tom, že se má jídlo jíst v různých kombinacích, druhá má zohledňovat krevní skupinu.

Ani jedno ale nemá racionální základ,“ říká Halina Matějová z Ústavu ochrany a podpory zdraví Lékařské fakulty MU, které na alternativních způsobech stravování vadí, že jejich příznivci často operují argumenty, které se nezakládají na vědeckých důkazech. „Spousta z nich píše knihy, kterými se pak mnoho dalších řídí.

My si je tady sbíráme pro kritické čtení, aby se budoucí odborníci na výživu v tomto nutričním chaosu orientovali,“ říká Matějová ve své kanceláři a prstem ukazuje na skříň za sebe, která je různých takových publikací plná.

Kokosový olej není všelékJako konkrétní příklad často opakovaného mýtu udává některými směry opěvovaný kokosový olej.

Laboratorní porovnání tohoto za studena lisovaného nerafinovaného oleje s olejem rafinovaným podle studie, kterou cituje publikace Výživa v medicíně a dietetice od Heinricha Kaspera, ale ukazuje, že při lisování za tepla se nejhodnotnější látky oleje (nasycené mastné kyseliny a tokoferoly) ztrácí jen nepatrně. Rafinací se ale zároveň docházím k pozitivním změnám, odstraňují se tak nežádoucí látky lidského původu. Jinými slovy není důvod, proč kokosový olej adorovat.

Při přípravě jídla ho s oblibou používají zastánci raw stravy i příznivci palea, druhu stravování při kterém se lidé vrací k potravinám a jejich úpravě z doby paleolitu.

Vyjma ovoce a zeleniny tedy připouští také maso, vyhýbat by se ale jeho stoupenci měli mléčným výrobkům.

„Paleo je zajímavé z pohledu kardiovaskulárních onemocnění, v pozitivním slova smyslu se při něm mění spektrum tuků v krvi,“ přidává další poznatek doktorka Matějová.

Znovu tedy připouští, že konzumace určitých typů potravin může krátkodobě mít svoje pozitiva. Člověk se naučí kombinovat jiné ingredience a dostane se k možnostem, které dřív neznal nebo záměrně opomíjel.

„Naučila jsem se připravovat jídlo na nejrůznější způsoby, objevila jsem například pohanku. Odpadla mi spousta rozhodování v obchodě a také zúžení výběru je někdy fajn, protože pak nejíte třeba falešně zahuštěné jogurty pšeničným škrobem,“ potvrzuje také Pavla Ondrušková.

Okleštění výběru je u alternativních směrů důležité téma, každý z nich totiž některou skupinu potravin upozaďuje nebo zcela vytěsňuje, což však jde proti dlouhodobým doporučením lékařů a specialistů na výživu, kteří mluví o tom, že by měl člověk v rozumné míře konzumovat všechno.

„Ať už si to připustíte nebo ne, ochuzujete se tak o určité spektrum živin, které je potřeba najít jinde. Dodržovat některou z takových diet dlouhodobě, tedy více než několik měsíců, zkrátka nelze doporučit,“ apeluje Michal Kumstát.

Podle konkrétního typu stravování zastáncům alternativ chybí hlavně vitamín D a E, vápník, kyselina listová, železo, zinek nebo jód. Například vitamín B12, který je důležitý pro krvetvorbu a správnou funkci nervového systému, si lidské tělo ukládá do zásoby. Jeho nedostatek člověk dlouho nemusí pociťovat, dožene ho ve formě zdravotních problémů třeba až po několika letech.

Způsoby stravováníPaleo strava

Odkazuje se ke stravě jeskynních lidí, jejichž běžný jídelníček obsahoval hlavně maso, zeleninu, ovoce a kořínky. Paleolitická strava tedy dovoluje konzumovat všechny druhy libového masa, ryby, mořské plody, ovoce kromě sušeného a zeleninu kromě brambor a kukuřice – ty přibyly do jídelníčku člověka až se vznikem zemědělství a nejsou podle pravidel tohoto směru pro metabolismus vhodné. Nepovolené jsou například mléko, luštěniny, obiloviny, rafinované oleje a cukry. Mimo jiných látek je zde problém v nedostatku vápníku.

Raw strava a vitariánstvíHlavní myšlenkou syrové stravy je, že by se měly jíst potraviny v co nejpřirozenější podobě, bez chemické a tepelné úpravy. Jídlo by se mělo konzumovat buď syrové, nebo usušené či ohřáté maximálně na 42 stupňů Celsia.

Povoleno je mixování, odšťavňování, strouhání, krájení nebo mletí. Hraje se i na tzv. superpotraviny, jako je kustovnice čínská, včelí pyl, kakao a modrozelená řasa, které mají obsahovat vysoké koncentrace živin a mají jedinečné vlastnosti.

Minusem je vytěsňování řady potravin.

VegetariánstvíPředpokládá omezení nebo někdy až úplné vyloučení živočišných produktů ve stravě.

Rizikem může být nedostatečný příjem vápníku, železa, zinku a vitaminu B12, nepostradatelných aminokyselin a mastných kyselin skupiny omega-3.

Jejich nedostatek hrozí hlavně u veganů, protože jejich hlavními zdroji jsou potraviny živočišného původu. Pozitivní je to, že se vyznačuje malým množstvím tuků a je bohatá na vlákninu, luštěniny a obiloviny.

MakrobiotikaStravování podle makrobiotických pravidel je součástí celkové životní filozofie založené na principech taoismu a rovnováze mezi ženským principem jin a mužským principem jang. Strava má udržovat duševní i fyzické mládí, zdraví je stavem rovnováhy mezi oběma uvedenými principy.

Mezi hlavní doporučení patří nejíst maso s výjimkou mořských ryb, brambory, mléko a mléčné výrobky, med, cukr a některé druhy ovoce. Doporučují se naopak luštěniny nebo semena vypěstovaná na principech ekologického zemědělství, vše vařené, ideálně v tlakovém hrnci. Makrobiotická strava je chuťově nevýrazná a chudá na některé živiny, hlavně vápník, železo a vitamin B12.

U dětí způsobuje zaostávání v tělesném a mentálním vývoji.

Dělená stravaPrincip spočívá v tom, že se potraviny dělí do skupin, které jsou pak směrodatné pro kombinaci jednotlivých druhů potravin mezi sebou. Existují tři základní skupiny – sacharidová, bílkovinná a neutrální, přičemž platí, že by se neměly spojovat potraviny ze sacharidové a bílkovinné skupiny. Podle odborníků z MU nemá tato forma výživy racionální základ.

Výživa podle krevních skupinTento způsob stravování sází na to, že jednotlivci nejvíce vyhovují potraviny podle jeho krevní skupiny.

Lidé s krevní skupinou A by například měli preferovat rostlinnou stravu, ti, kteří mají skupinu 0, by se naopak měli snažit přijímat co nejvíce živočišných bílkovin.

Ani pro tento způsob stravování neexistují podle lékařů argumenty. Směr je příliš restriktivní a člověku mohou chybět důležité látky.

Dieta jen na základě syrové stravy: Je to rozumné?

Tzv. raw food neboli živá, syrová strava, je snad nejdiskutovanějším a nejaktuálnějším trendem ve světě výživy. Není divu, že takový směr vznikl – lidé už mají totiž plné zuby umělých barviv, umělých sladidel, glutámátů, konzervantů, emulgátorů a průmyslově zpracovaných potravin, a proto se snaží začlenit do svých jídelníčků víc přirozenosti a přírody.

Raw food je směr stravování, který propaguje konzumaci potravin i nápojů v co nejpůvodnější podobě. Potraviny se jí syrové, čerstvé nebo ohřáté na maximálně 42–45 °C. Dalšími možnostmi úpravy je klíčení, mletí nebo sušení a mrazení.

Živá strava dál podporuje pojídání opravdu živých plodin, které obsahují enzymy, jako je ovoce, zelenina či čerstvé mléko. Enzymy jsou důležité pro většinu biochemických procesů v těle a v tepelně či průmyslově upravené stravě nepřežívají.

Podle přívrženců raw food stravování má živá, tepelně neupravená strava největší nutriční hodnotu – vysoký obsah vitamínů, minerálů i vlákniny. Nicméně existují potraviny, které jsou tepelně upravené hodnotnější, jako třeba rajčata.

Pro člověka jsou dle raw food teorie nejdůležitější sacharidy, pak tuky, ale také chlorofyl. O proteinech se zřejmě nezmiňují proto, že v takové stravě jsou zastoupeny nedostatečně.

Není tedy možné efektivně budovat svalovou hmotu a podávat výkon při sportu.

Na živou stravu se má přecházet pozvolna, nikoliv naráz. Člověk by měl vyřazovat průmyslově zpracované potraviny, obiloviny, mléčné výrobky i maso a zároveň pozorně sledovat, co to dělá s jeho tělem.

S rozumem

Myšlenka raw food je hezká, ale dodržovat striktně zásady syrové stravy příliš rozumné není. Od doby, kdy člověk začal využívat oheň (před cca 50 000 lety), se rapidně zvětšil objem mozku. Tepelně zpracovaná strava je totiž výživnější, ale také pestřejší.

Díky tepelnému zpracování lidé mohou jíst maso, obiloviny, ale také lze potraviny déle uchovávat.

Například stravování podle čínské medicíny na rozdíl od raw food příznivců radí jíst většinu potravin tepelně zpracovaných, protože se mnohem lépe tráví, a to i v případě ovoce či zeleniny.

Jíst 100% raw může být dnes moderní, ale není to příliš praktické, ani zdravé.

Tento směr nám však ukazuje jeden důležitý fakt, a to nadbytek zpracovaného, průmyslově upraveného jídla a nedostatek čerstvých plodin v našich jídelníčcích.

Určitě není na škodu zařadit do svého stravovacího plánu víc čerstvého ovoce i zeleniny a naopak omezit maso, sladkosti, jídlo z fast foodu, bílou mouku i bílý cukr.

Pokud je vám tento směr stravování sympatický, klidně ho vyzkoušejte, ale mějte na paměti omezení, která přináší. Dnes již existují raw food restaurace i cukrárny, kde můžete ochutnat některé ze syrových a čerstvých jídel a obdivovat vynalézavost jejich kuchařů.

Zvlášť teď, na jaře a v létě, jezte víc syrové a čerstvé stravy i vy a uvidíte, že vám tělo poděkuje – buď lepším pocitem, nebo dokonce nějakým kilogramem dole. Nezapomínejte ale nikdy na dostatek pohybu, pobyt na čerstvém vzduchu a vždy respektujte signály vašeho těla.

Zdroj: Fithall.cz

Více tipů pro štíhlou postavu a videotéka cvičení na www.fithall.cz