Přibíráte ve stresu? Co s tím? - Úvod

Životní styl

02.05.2018

Stres je běžnou součástí téměř nás všech. Především ženy jsou jím zatíženy daleko více. A taky jak by ne? Práce, děti, partner, domácnost, vlastní zdraví a tělo, kdo má mít na všechny tyto aktivity čas a hlavně energii? Většinou se tak dostáváme do stresu, který si v konečné fázi už ani neuvědomujeme. Víme, jak stres působí na naše zdraví a jak proti němu bojovat?

Přibírám! Ano i za to může stres

I stres a psychická pohoda – nepohoda, mohou ovlivnit naši váhu. Naše těla jsou sice dobře vybavena, aby zvládala náhle stresové situace, jako je například napadení, nějaký druh nehody a podobně. Naše srdce začne najednou rychleji bušit, až ho téměř slyšíme, rozšíří se nám zorničky a vnímáme daleko rychleji.

Jedná se o chvilkový stav, kdy se nás tělo snaží zvýhodnit. Jedním z těchto faktorů je také náhlý pocit energie, kterou bychom měli využít pro boj se stresovou situací.

Pravděpodobně si teď říkáte, co je na tom vlastně špatného? Na NÁHLÉM stresu není špatného vůbec nic (kromě negativní situace), naše tělo by takto reagovat mělo a je to v pořádku.

Problém nastává však tehdy, když jsme ve stresu téměř pořád. Nejedná se pak už o náhlý stres, ale o chronický stres, který nastává v nepříznivém okolí.

Pokud máme práci, která nás nebaví, ve které jsme v nepříjemném kolektivu, máme strašného šéfa a nechodíme tam vůbec rádi, tak se 8 hodin denně, někdo dokonce i 12 hodin denně, nacházíme ve stresu. S touto situací bohužel nemůžeme rychle bojovat, ani nemůžeme utéct.

Ano, můžeme práci změnit, ale všichni, kteří jsme už práci měnili, tak víme, že to není zrovna procházka růžovým sadem.

Stres je v České republice tak rozšířený, že některé vědecké studie uvádějí, že 8 z 10 Čechů je v chronickém stresu.

Ženy trpí chronickým stresem daleko více

Stresem dnes trpíme téměř všichni, ale ženy jsou jím znevýhodněny daleko více. Během dne toho většinou musíme zvládnout více. Děláme více rozhodnutí, více aktivit a máme také více starostí.

Pánové teď zřejmě budou namítat, že to není úplně pravda, ale ženy se starají nejen o práci, ale také o děti, domácnost, o partnera a samozřejmě také o sebe. To vše je velmi stresující a vyčerpávající.

Kdo se vlastně stará o nás?

A právě tento problém je jedním z hlavních naších důvodů, proč se nám nedaří zhubnout. Nestíháme vařit zdravá jídla jen pro sebe, nestíháme cvičit a většinou se ve stresu přejídáme.

Není na to všechno zkrátka čas a zdravý životní styl padá za oběť většinou jako první. Je samozřejmostí, že se nemůžeme vykašlat na děti a domácnost, ale měly bychom si najít více času na sebe.

Měly bychom se naučit říct si o pomoc a HLAVNĚ nepropadat panice, když vše nestíháme.

Nestihla sis dnes zacvičit, snědla jsi nezdravé jídlo, jsi tím pádem špatná osoba? ROZHODNĚ NE! Jsi pouze člověk. Takže vítej v klubu – už nás je přes 7 miliard!

Jak bojovat proti chronickému stresu?

– Dostatek spánku. Abychom byli v psychické pohodě, tak je nesmírně důležité mít dostatek spánku. Pokud nespíme, tak v pohodě nikdy nebudeme. Během spánku dochází k regeneraci celého těla.

– Fyzická aktivita. Ano, pohybem se hubne, takže pokud chceme hubnout, tak se musíme hýbat. Každý pohyb se počítá. Takže přestaneme jezdit výtahem, vystoupíme o zastávku dříve, budeme věnovat aspoň 20 minut denně nějaké pohybové aktivitě.

TIP: Pokud nás zrovna nenapadá, jaké 20 minutové aktivitě se věnovat, tak můžeme zkusit 20 minutové lekce na Online Fitness.

– Správné složení jídelníčku. Bohužel vařit si na každý den, není v silách každého z nás, ale stále bychom měli dbát na to, abychom měli v jídelníčku dostatek bílkovin, tuků a minimum cukru. Díky tomu přejdeme ztrátě svalů a budeme mít rychlejší metabolismus.

– Najít si čas pro sebe. Je důležité alespoň na chvíli vypnout. Určeme si alespoň jeden den v týdnu, kdy se hodinu budeme věnovat zásadně sobě. Žádné uklízení, vaření, děti ani jiné povinnosti. Jen já.

Kde si na to všechno najít čas?

Jistě všichni známe pojem: Prokrastinace. Prokrastinace je velkým problémem dnešní doby.

Všichni sice tvrdíme, že nemáme na nic čas, ale je tomu skutečně tak? Kolik času trávíme na sociálních sítích, kolik hodin denně sedíme u televize? Sice si říkáme, že to se nás netýká, ale prokrastinace je i to, když děláme něco pracovního na počítači a každých 5 minut koukáme na sociální sítě nebo jiné komunikační kanály a odepisujeme kamarádce. Ano, je to vždy jen minutka, ale když to takhle uděláme za den 30x, tak už to je půl hodiny.

Pokud chceme zjistit, zda prokrastinujeme, tak si veškeré své aktivity zkusme zapisovat. Zkusme to alespoň 3 dny. Kdy si vždy napíšeme, že od tolika – do tolika jsme dělali to a ono. Na konci dne se podíváme, kolik zbytečných věcí jsme udělali.

Ing. Kateřina Škrlová
Redaktorka OnlineFitness.cz

5 způsobů, jakým stres způsobuje tuk na břiše a co s tím

Asi to známe všichni: jíme zdravě, hýbeme se, ale i přes se nás tuk okolo břicha drží jako klíště a ne a ne dolů. Proč? Tělo nás tímto upozorňuje, že naše hladina stresového hormonu je mimo rovnováhu. Co s tím? Zaměřte se na životní styl.

Břišní tuk a stres jsou nejlepší kamarádi

Hlavní příčinou nežádoucího břišního tuku je chronický stres, tj. nerovnováha kortizolu, stresového hormonu v nadledvinkách.

Co je to kortizol
Kortizol působí za normálních okolností jako náš obranný štít a naše tělo ho potřebuje.

V ohrožení se jeho hladina zvyšuje, dochází ke zvýšení krevního tlaku, aby se tělo dostalo do pohotovosti a bylo připraveno na nečekanou událost a zvyšuje se také hladina krevního cukru pro dostatek energie na rychlou akci v případě nebezpečí. Jakmile je nebezpečí zažehnáno, vše se v těle vrací zase do normálu.

Tedy tak je tomu v ideálním světě, kdy jsou naše stresory pouze krátkodobé. Takto to fungovalo například u našich předků, když právě unikli před tygrem.

Když je stresu příliš…

V dnešním světě jsou ale stresory chronické, tedy nemají žádný konec v dohlednu a máme jich opravdu hodně:

stresující šéfové v práci,
stresující vztahy a hádky s lidmi,
obavy z nedostatku peněz a dluhy,

stresující zkoušky a situace,
příliš mnoho pracovních či jiných úkolů,
stresující povolání,

zmeškaný vlak nebo schůzka aj.

Naše hladina kortizolu je neustále zvyšována. V důsledku toho se cítíme přetažení, unavení, podráždění, nervózní až depresivní, špatně se nám soustředí i spí a máme pořád na něco chuť.

Chronický stres ovlivňuje náš imunitní systém, zvyšuje krevní tlak, riziko srdečních chorob, trávicí problémy (tzv.

dráždivý tračník), bolesti hlavy (migrény) a může také způsobit, že přibíráme v oblasti břicha a máme potíže s hubnutím (viz studie: 1 a 2).

Jak souvisí stres a tuk na břiše?

3 důvody, proč ze stresu vzniká tuk
1. Kortizol umí přemístit zásobní tuk do břicha, což samo o sobě může zvýšit jeho produkci.
2.

Stres vyhladoví buňky a my dostaneme velký hlad, což může vést k přejídání a uložení nadbytečné glukózy v podobě tuku.
3.

Kortizol ovlivňuje apetit a chutě, což způsobuje větší kalorický příjem a tudíž více uloženého tuku.

Možná vás napadne, že zakopaný pes bude v tom, že většina lidí ve stresu více jí a sáhnou raději po sladkých nebo tučných potravinách, které jim pomohou se se stresem vyrovnat. Tyto extra kalorie pak způsobí přibírání na váze.

To platí. Ale nejen to, dokonce už jen samotný stres může změnit metabolické procesy, které mají za následek tloustnutí. Tedy člověk ve stresu bude přibývat na váze více než člověk, který stres nemá, přestože budou konzumovat stejné množství jídla.

Lidé trpící chronickým dlouhodobým stresem jsou více náchylnější k obezitě a mají větší obvod pasu. (zdroj)

Vysoká hladina kortizolu může změnit i tvar těla, protože posouvá tuk z buněk jiných částí těla krevním oběhem na břicho. To je pro tělo výhodné, protože v blízkosti břicha jsou játra, odkud se tuk může změnit v případě potřeby rychle v energii. Tento proces není typický jen pro lidi s nadváhou, ale i pro ty z nás, kteří mají normální hmotnost. Studie zveřejněná v roce 2000 zjistila, že štíhlé ženy, které mají vysoký kortizol, mají více břišního tuku než ty, které nejsou ve stresu.

Jak snížit stres

1Řekněte STOP stresu

Všichni víme, že bychom měli omezit stres. To se snadno řekne, ale hůře udělá, že? Pokud ale chceme s naším nehezkým bříškem (a zdravím!) něco udělat, budeme muset chtě nechtě najít zdroj stresu a postavit se mu, i když to nebude jednoduché. Ale jakmile to uděláme, uleví se nám, vše to z nás „spadne“ (včetně bříška) a budeme se cítit svobodní.

Každý z nás moc dobře ví, co mu způsobuje stres – kde se cítí nespokojený, co musí dělat, i když nechce a ví i o lidech, kteří mu stres způsobují, se kterými se necítí dobře. Je třeba si vytvořit nový žebříček hodnot a priorit.

Vyřešit situace, které již dlouho odkládá, říct daným lidem, co si opravdu myslí, opustit práci, ve které se necítí dobře, nechat si pomoci (např.

chůva a pomoc do domácnosti), nebrat si další hypotéku, ale naopak ubrat plyn a dopřát si dovolenou, klid, relax, čas pro rekonvalescenci.

A pokud si nevěříme, že to zvládneme sami, existuje spousta skvělých terapií, které nám k tomu mohou dopomoci – např. NLP programování, Bachovy terapie, akupunktura aj.

2Zařaďte uklidňující činnosti

Procházka v přírodě, relaxační nebo meditační hudba, četba, sledování komedií (viz studie), meditace, jóga, tai-chi, chi kung, tanec, masáž, rekreační sport, spánek (viz studie), hluboké dýchání, domácí mazlíčci, mazlení, sex a smích. To vše snižuje hladinu kortizolu a je třeba se těmto činnostem denně věnovat.

3Zaměřte se na stravu

Vyřaďte prozánětlivé potraviny jako je bílý cukr, bílá mouka, průmyslově zpracované potraviny, fast foody aj.

(také slazené nápoje, energetické nápoje a kávu) a naopak se zaměřte na celistvé přirozené potraviny, které jsou protizánětlivé (zejména listová zelenina, kurkuma, zázvor, len, chia, borůvky aj.). Místo klasických sladkostí si dopřejte zdravé sladkosti nebo ovoce.

Mrkněte na náš zdarma dostupný program Jak začít se zdravou stravou.

Zaměřte se na potraviny bohaté na vitamín C (např.

kysané zelí nebo pickles), který dle studií pomáhá významně snižovat stres a také na potraviny bohaté na omega3 kyseliny jako třeba lněné semínko, chia, konopná semínka, vlašské ořechy, růžičková kapusta, listová zelenina (pro nevegany také ryby) aj. Se stresem pomáhají bojovat i tyto potraviny: hořká čokoláda, lesní plody, česnek a olivový olej.

4Obklopujte se pozitivními lidmi a bavte se

Jeden z nejúčinnějších způsobí ke snížení stresu je zábava a dobře naladění lidé. Zábava a smích v kruhu přátel (a také hraní si ze zvířaty nebo poslech dobré hudby) snižuje hladinu kortizolu až o polovinu.

5Změňte řeč těla

I když vám možná právě není do smíchu a jste ve stresu, zkuste změnit postoj. Začněte se smát (nevadí, když to bude křečovité) a postavte se tak, jako byste právě vyhráli první místo v závodu a drželi nad hlavou trofej. Studie zjistily, že pouhé 2 minuty v jiném postoji (tzv. vítězný postoj) sníží hladinu kortizolu o 25 %.

Co si z toho odnést

Pokud jste už zkusili vše a stále se vám nedaří zhubnout v oblasti bříška, pak se zamyslete nad tím, co vás v životě stresuje a v jakých situacích jste nespokojení a pokuste se to změnit (ať už sami, anebo pomocí některé z terapií). Kromě toho každý den zařaďte některou z odpočinkových činností, zaměřte se na protizánětlivé potraviny, pěstujte pravidelně pohyb a pokuste se o pozitivní přístup k životu.

Jak stres ovlivňuje hubnutí? Zásadně!

Jíte zdravě, pijete a spíte dost, ale kila ne a ne jít dolů? Na vině může být stres. Jak moc tělo ovlivňuje a co proti němu dělat?

Jak vzniká stres?

Jako reakce těla na hrozící nebezpečí. Připravuje se tak na boj nebo útěk. Určité míře stresu se nevyhneme a dokonce může krátkodobě zlepšit náš fyzický nebo psychický výkon (myšlení, paměť).

Při dlouhodobém vystavení tlaku však vzniká přetížení, které aktivuje obranné mechanismy, dochází k narušení rovnováhy organismu a hrozí závažné následky. Například:

Generalizované úzkosti a deprese, syndrom vyhoření, panické ataky
Přibývání/ubývání na váze vedoucí až k závažné obezitě nebo podváze

Bolesti zad/svalů/zažívací problémy a jiné projevy somatizace stresu

…a další fyziologické reakce, jimiž tělo dává přetížení najevo a volá o pomoc.

„V civilizaci jsme odmalička odnaučováni naslouchat tělesným signálům a ,přemáhat se', ,ovládat', ,přizpůsobit'. Signály únavy, bolesti, hladu, žízně nebo vyprazdňování jsou ale velmi zásadní a v zájmu zachování zdraví bychom se měli znovu naučit je vnímat,“

říká internistka a psycholožka Kateřina Cajthamlová.

Nejčastější stresory v pracovním a osobním životě

Stresory jsou vnější nebo vnitřní faktory, které pocit nebezpečí v organismu vyvolávají.

Psychické – pramenící z nenaplněných nebo problematických mezilidských vztahů, pracovní zátěže, různých strachů a obav…

Biologické – bolest, hlad, žízeň…
Chemické – působení léků, alkoholu….
Fyzikální – teplo, chlad…

V moderní době trpíme nejvíce přehnanou pracovní zátěží a problémy v mezilidských vztazích, ať už rodinných nebo partnerských. Odborné studie problém označují jako chronický sociální stres – jeden ze zásadních faktorů způsobujících nárůst obezity a souvisejících faktorů.

Stresují nás i chronická onemocnění, a to nejen vlastní, ale i našich blízkých.

3 fáze akutní stresové reakce

1. Poplach

Tělo vyhodnotí krátce problém a rozhodne se, zda bojovat, nebo utíkat.

2. Adaptace

Nastává, pokud stresor stále neodezněl. Například při dlouhodobé pracovní zátěži. Podle schopností daného jedince se buď přizpůsobí, nebo podlehne a organismus začne z přemíry zátěže strádat.

3. Vyčerpání

Fyzické i psychické zásoby organismu se blíží 0, adaptační schopnost už není dostačující a naplno se rozvíjí negativní následky.

Emoce a zažívání: Proč hubnutí stávkuje?

Zažívací trakt je velmi citlivý na jakékoli změny v psychice. Všechny emoce se tak zrcadlí i na našem zažívání. Negativní emoce, jako je smutek, deprese, snížené sebevědomí, zpomalují metabolismus a tím nahrávají ukládání tukových zásob.

Náročné situace nám pomáhají překonat tzv. stresové hormony. Ty ovlivňují i chuť k jídlu – může být zvýšení i snížení podle toho, které hormony převládají.

Krátkodobá versus chronická zátěž

S přechodným, krátkodobým stresem se tělo většinou jednoduše vyrovná – stojí nás pouze víc energie. Krátké napětí proto naopak hubnutí nahrává.

Stresový hormon kortizol krátkodobě stimuluje odbourávání sacharidů a přeměnu tuků na energii.

Dlouhodobý stres však v těle vyvolá trvalé změny. Kromě psychiky se projeví například na:

Trávení
Imunitním systému

Termoregulaci (schopnosti udržovat stálou tělesnou teplotu)

Stresové mlsání a zrádný hormon kortizol

Při chronickém stresu tělo vyplavuje více kortizolu, který navozuje chutě na sladké a tučné. Patří do skupiny tzv. glukokortikoidů, které ve větší míře tělo poškozují:

Odborná studie ze srpna 2018 potvrdila, že odolnost vůči stresu je individuální – každý jedinec má jinou citlivost na hladiny glukokortikoidů a rozdílnou schopnost je odbourat.

Jak poznat zvýšenou hladinu kortizolu?

Vysokou hladinu kortizolu jde zjistit z krve, ale i několika příznaků:

Neustálé chutě na něco sladkého a tučného – kortizol zvedá hladiny cukrů a tělo produkuje víc inzulinu, který se je snaží snížit. Tělo proti tomu bojuje a říká si o další rychlé cukry.

Přibírání, hlavně v oblasti břicha
Bolesti zad, svalů a hlavy – dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu způsobuje vyčerpání nadledvin a tělo produkuje více prolaktinu, který zvyšuje citlivost na bolest.
Nekvalitní spánek – nejméně kortizolu má zdravý člověk v noci. Je-li hodnota příliš vysoká, energie nepřichází ani po vyspání

Úzkosti a pocity beznaděje – někdy až panické stavy, často lokalizované do oblasti žaludku. Kortizol totiž potlačuje tvorbu hormonu „štěstí“ serotoninu.

TIP: Objevte 20 způsobů, jak zahnat stres před spaním.

Hormon glukagon

Stresové reakce rovněž podněcují produkci hormonu glukagonu, který také brzdí trávení. Konkrétně:

Působí problémy se zpracováním cukrů
Zvyšuje hladinu cukru v krvi

TIP: Vliv hormonů a psychiky na trávení podrobně popisuje Petr Novák v knize Jak pálit a neukládat.

Opačný problém – může stres za rychlé hubnutí?

Nadbytek stresových hormonů, hlavně kortizolu, může způsobit i zažívací problémy – nechutenství, nevolnosti, pálení žáhy, křeče v břiše, průjmy, zvracení nebo zácpu. Věřte nevěřte i v tomto stavu však stále můžete přibírat tuky, i když podle váhy shazujete.

Mayo Clinic varuje, že pokud zhubnete během 6 až 12 měsíců o 5 a více % své tělesné váhy, jde už o alarmující příznak.

Jak z bludného kruhu ven? Poznejte sami sebe

Nechcete, aby psychika ničila vaše tělo? Musíte lépe poznat sami sebe. Naučte se:

Odlišovat důležité úkoly od nedůležitých. Důležité úkoly neodkládejte, ať na ně nemyslíte zbytečně dlouho.
Nedávat si příliš velkých a nesplnitelných cílů najednou.
Neřešit příliš, co vyřešit nejde.

Při trvalém stresu mozek ztrácí schopnost rozlišovat mezi důležitými a nedůležitými informacemi. Nastává pravý čas svěřit se do rukou odborníka – terapeuta, který vás naučí odfiltrovat banality a pracovat s tím, co je opravdu důležité.

„Když chceme zhubnout, musíme se naučit stres ovládat a minimalizovat. Pokud jsme neustále ve stresu, naše tělo vytváří takové hormonální a metabolické prostředí, ve kterém je obtížné zhubnout,“

varuje Petr Novák.

10 způsobů, jak zvládat stres

Vypěstujte si vnitřní postoj klidu

Díky odstupu nebudete stresu tolik podléhat. Najít jej není jednoduché a vyžaduje práci na sobě sama. Především poznat, co vás stresuje a začít pracovat na odstranění těchto faktorů. Pokud vám nestačí jen číst motivační články, nebo zkoušet meditovat, vyhledejte pomoc psychoterapeuta. Pod odborným vedením poznáte sami sebe daleko rychleji.

6 tipů, jak snížit stres

Zklameme vás, jednotný postup nemáme. Každý si musí najít svou individuální techniku. Vyzkoušejte těchto pár tipů:

Jezte zdravě – co nejvíc čerstvých, celých a průmyslově nezpracovaných potravin.
Zkuste jógu.
Zařaďte silový trénink – zvedání těžkých předmětů zaměstná svaly, snižuje hladinu kortizolu a zvyšuje hladinu testosteronu, který příznivě ovlivňuje psychiku. Ale pozor – všeho moc škodí. Těžký trénink trvající déle než hodinu už tělo zatěžuje.

Hoďte trable na papír – třeba ve formě deníku, nebo krátké povídky.
Naučte se hluboké dýchání pro svalovou relaxaci.
Zaměstnejte mysl něčím příjemným – poslechem hudby, hrou nějaké hry nebo čtením.

TIP: Vyzkoušejte 8minutový trénink podle vědců z Orlanda. Vaše nálada i kondice poletí strmě vzhůru. Zátěž přidávejte postupně podle své aktuální fyzičky.

5 druhů potravin pro lepší náladu

Server Healthline.com doporučuje:

Pomeranče a mrkve pro imunitu

Listovou zeleninu kvůli vitaminu B, zlepšujícímu nervové funkce
Celozrnné potraviny pro přirozené zvýšení tvorby serotoninu
Lososa a tuňáka a další mastné ryby, které díky omega 3-mastným kyselinám snižují hladinu stresových hormonů

Ořechy a semínka, rovněž díky vysokému podílu omega-3

Dostaňte se do pohody a uvidíte, že vše, včetně hubnutí, najednou půjde daleko lépe. Ne nadarmo se říká, že „šampion je v hlavě“. Změnit myšlení nic nestojí. Začněte…3, 2, 1…teď.

Hodně sil na cestě za novým, klidným a šťastným já.

Reference

ZADÁK, Zdeněk. Výživa v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 487 s.

PIGAL, Petr. Netrapte se dietami!: naše ego a nadváha. Vyd. 1. V Praze: Metafora, 2008, 185 s.

PAPE, Detlef, Beate QUADBECK a Andrea-Anna CAVELIUS. Hormonální dieta: jak ženy opravdu hubnou. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 2011, 188 s.

BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2010, 137 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze.

dobrá nálada hormony hubnutí kortizol stres zažívání

Proč přibíráme? Mohou za to nemoci, nebo psychika

Cvičíte a držíte dietu, přesto se váha nemění nebo dokonce stoupá? Je pochopitelné, že přiberete pár kilogramů po prázdninách, protože nemáte tolik pohybu.

Obdobně, když strávíte šest týdnů na lůžku kvůli zlomenému kotníku a jediná vaše zábava je sledování kuchařských show v televizi, což doplníte bolestným v podobě nějakého dortíku.

Ale proč přibíráte, když nejíte více a k tomu cvičíte? Je v tom nějaká temná magie? Někdy si ani změn ve vašem životě nevšimnete, ale přiberete každým rokem nějaké to kilo, abyste po pár letech vstupovali do ordinace obezitologa s pěknou dávkou nadváhy. Jaké jsou nejčastější příčiny skrytého tloustnutí?

Špatná hladina glykémie nebo problémy se štítnou žlázou

Už nějakou dobu přibíráte a bojujete s hmotností? Nechte se vyšetřit internistou, zda není narušená vaše hladina glukózové tolerance a porušená lačná glykémie, což jsou projevy prediabetu, kdy je hodnota glykémie zvýšená, ale stále se nejedná o cukrovku jako takovou. Obdobně vás lékař vyšetří na hypotyreózu, což je porucha štítné žlázy, která neprodukuje dostatek hormonů, což vede ke zpomalení metabolismu a s tím souvisejícím přibýváním na váze.

Co můžete v takovém případě udělat? Nejúčinnějším způsobem, jak nedopustit rozvinutí cukrovky 2. typu je jíst stravu s nízkým obsahem rafinovaných a přidaných cukrů a zvýšit fyzickou aktivitu, protože svaly po cvičení lépe reagují na inzulín. Jako fyzickou aktivitu doporučuje řada odborníků obyčejnou chůzi a dosažení mety 10 000 kroků denně.

Za tloustnutím stojí stres a vyčerpání

Co všechno během dne řešíte? Práci, své dospívající děti, staráte se o stárnoucí rodiče a po večerech sledujete dokumenty o celkově špatném stavu světa? Budete se divit, ale stres a nedostatek spánku mohou způsobit celou kaskádu hormonálních změn, které ovlivňují váš metabolismus, což vede k pocitům hladu.

Stres zvyšuje produkci hormonů, jako jsou ghrelin a kortizol, které podporují chuť k jídlu, protože posílají do mozku informaci o hladu, také zvyšují celkově apetit a vytěsňují hormon leptin, který naopak pomáhá cítit nasycenost. Z toho lze odvodit, že stres vede k přibírání na váze a snižuje schopnost dobře si odpočinout a vyspat.

Nedostatek spánku opět vede k jedinému – přibírání na váze. Co můžete udělat? Vyzkoušejte nejen sílu pozitivního myšlení a zkuste vytěsňovat některé problémy, naučte se také lépe spát. Podle studií při spánku ve světle dochází k vyšší hladině inzulínu v krvi, proto je vhodné spát v úplné tmě.

Investice do žaluzií nebo závěsů se tedy více než vyplatí.

Jaké jsou další důvody tloustnutí podle odborníků?

Mezi dalšími důvody, které mnozí uvádějí, je velikost porcí, která je mnohem větší, než si dotyční myslí. V domácím prostředí se nám může zdát, že porce navyšujeme jenom nepatrně.

Ale v konečném součtu to může způsobit roční přebytek váhy až o jednotky kilogramů. Dalším důvodem může být zlozvyk stravovat se ve špatnou denní dobu, čímž se myslí hlavně v době od 21. hodiny večerní do 6. hodiny ranní.

Noční občerstvení stojí také za vysokým výskytem obezity. A neméně důležitý fakt je, že někdy zdánlivě „zdravé“ jídlo je plné kalorií, příkladem budiž celozrnné potraviny, jogurty nebo avokádo.

I při konzumaci zdravých potravin je totiž důležité počítat kalorický příjem. Svou roli v tloustnutí však může hrát také věk a zpomalení metabolismu. S tím však může pomoci pohyb nebo změna jídelníčku.

Proč někdo po stresu hubne a někdo přibírá? :

Jedni lidé tvrdí, že při stresu přibírají na váze. Druzí jsou zase zarytými zastánci toho,
že když měli stres, tak zhubnuli. Která z těchto dvou skupin lidí má pravdu?
Nebo ji mají obě? Pojďme se na to podívat…

Abyste správně pochopili proč to má jeden tak a jiný onak,
musíme logicky zabrousit trochu do pochodů a mechanismů v lidském těle,
které se při stresu spouští.

Ale ze všeho nejdřív je nutné od sebe odlišit
prospěšný a neprospěšný stres. Cože? Prospěšný stres? Říkáte si co je to za
nesmysl, když všude čtete jak je všechen stres škodlivý a jak se mu máte co
nejvíce vyhýbat?

Já to vidím trochu jinak.

Stres (resp. strach) a lenost jsou z mého pohledu dva
největší faktory, které nás jako lidstvo i jako jednotlivce ženou kupředu.
Vždyť co jiného, když ne stres, by vás přimělo posouvat své hranice. Touha být
lepší? Ano, ale touha být lepší je jinak řečeno stres z toho nebýt
průměrný.

Nebo co jiného by vás donutilo dokončit včas projekt, najít východisko z beznadějné situace, přežít v divočině, nebo třeba vystoupit se svým
názorem na pódium, před plný sál lidí?

Za každým takovým počinem můžete najít nějakou
formu alespoň mírného (tedy optimálního) stresu.

Od nepaměti nás také doprovází stres v situacích, kdy
nám jde o holý život. To všechno je v pořádku a takový optimální nebo rychlý
nárazový stres je velice užitečný. A to z jednoho prostého důvodu.
Energii, která se v těle nahromadí v důsledku stresové situace, rychle
využijete k akci. Utečete, začnete bojovat, uskočíte, pronesete projev, pohádáte se nebo třeba jenom přežijete.

Z tohoto pohledu je tedy jasné, že snažit se zbavit
veškerého stresu je nesmysl a leckdy i krok zpět.

V důsledku stresu začne tělo specificky reagovat. Je to
dost individuální, ale většinou se zvýší tep i tlak. Krev se přemístí a natlačí hlavně do
svalů.

V těle se zároveň v tu chvíli zastaví jiné aktuálně nepotřebné procesy jako je
vylučování, trávení nebo rozmnožování. Žaludek se také stáhne a mozek pracuje na
plné obrátky. Zrychlí se vám dýchání, nebo se dokonce začnete potit.

To všechno
vyžaduje obrovské množství energie, abyste mohli rychle a výbušně reagovat. A
kde se ve vás najednou tolik energie vezme?

Tělo začne produkovat stresové hormony, jako jsou třeba
adrenalin nebo kortizol. Ty jednoduše řečeno dají buňkám příkaz, aby do krve
uvolnily cukr (v podobě glukózy) a tuk, jakožto zdroje energie pro svaly a orgány.

Samotným mechanismem vyzvednutí se zde zaobírat nebudu, protože to je podrobně
popsáno v knize nebo ve V.I.P zóně. Zkrátka se vám tím krátkodobě zvýší i sladkost krve
(glykémie).

Tělo je tedy z hlediska připravenosti k akci
mobilizované.

Pokud akce proběhne, tak je vše v pořádku. To už jsem
popisoval výše. Nashromážděná energie se přetvoří na jinou energii (třeba pohybovou). Tím se naplní zákon o zachování energie, a je to vyřešené. Následně nastane po
vyčerpání energie odpočinek, a tělo si ji následně znovu pomalu dobije z potravy.

Co ale nastane v případě, že akce neproběhne? No
jednoduše se musí tato energie v podobě cukru (glukózy) a tuku uložit zpět.
Tělo totiž jen velmi nerado plýtvá energií.

Navíc žádná energie se nemůže nikam jen
tak vypařit.

Pokud se taková situace stane jen párkrát a výjimečně, nic zásadního
se samozřejmě z hlediska tloustnutí neděje. Postupně jakoby vychladnete a
vše se vrací k normálu.

Horší varianta ale je, když tato stresová situace neustává a trvá
i několik dní, týdnů, měsíců nebo dokonce i let. Tělo nemá vůbec možnost
vychladnout, zrelaxovat se a nasbírat novou energii pro případ dalšího stresu.

A
tady už jde opravdu do tuhého. Pak už je přibírání na váze jen taková malá sranda v porovnání s tím, co všechno si tímto stresem způsobujete.

Pokud máte dlouhodobý permanentní stres, který nijak
neventilujete (nepřetváříte v jinou energii), začne si tělo energii
ukládat co nejblíže, aby jí mělo pořád po ruce (tělo neustále detekuje
stres = neustálá potřeba energie). Energie se tak vlivem hormonů a enzymů v těle redistribuuje (někde se bere a jinam se ukládá).

Ukládá se obzvláště kolem žaludku a do viscerálního tuku na
břiše. Začíná se vám dělat postava typu jablko, což je jeden z mnoha
typických projevů dlouhodobého stresu.

Navíc tělu už nestačí jenom ta energie, kterou takto
redistribuuje, ale chce jí mít daleko více, aby byly pokryty vaše větší
energetické nároky způsobené stresem.

Mozek vám tak neustále říká: „Jez rychlé
sacharidy, jez tuky a nejlépe všechno v kombinaci, jelikož to nám zajistí
hodně rychlé energie.“ A vy mozek samozřejmě poslechnete. Jdete a při stresu jíte
čokoládu, bonbóny, oplatky, sušenky, nanuky, zákusky, zmrzliny a však víte
sami co všechno.

A tělo dál redistribuuje energii + ukládá tu novou a váš stres stále
nepolevuje, protože si ho třeba ani neuvědomujete. Tím se přátelé celý kruh uzavírá.

Příkladem takového stresu je typicky ten pracovní, kdy na vás šéf křičí, nic nestíháte a celkově se každý den ze všeho hroutíte. Dále to pak může být neuspokojivý partnerský vztah, dlouhodobě špatná finanční situace, malé sebevědomí a velmi často i ten fakt, že svůj život nemáte ve svých rukou.

Pokud se teď vrátím k otázce z nadpisu, tak
myslím, že odpověď už je nyní zřejmá.

Pokud je stres krátkodobý a výrazný (boj, útěk před
nebezpečím) nebo emočně náročný (smrt blízkého člověka, vyhazov v práci), tak ho buď
přetvoříte v akci, nebo se energie bez větších následků uloží zpět. V řádech minut, hodin, či dnů vychladnete,
zrelaxujete se a život jde dál.

Navíc díky staženému žaludku, nemáte mnohdy na
příjem dalšího jídla ani pomyšlení, tudíž můžete i něco zhubnout.

Opakem je dlouhodobý ubíjející stres, kdy je permanentně
zvýšená hladina cukru v krvi a energie se začíná redistribuovat. Plus se
ještě nabírá a ukládá nová energie, protože energetické nároky vašeho těla se
díky stresu hodně změnily.

A abych to tedy shrnul:

Oba tábory lidí mají pravdu. Po stresu se hubne i přibírá. Ale než na samotných lidech spíše záleží na druhu stresu a na tom, jak se s ním kdo popere.

Řešení vás asi hned napadne. Méně dlouhodobého stresu. Ano
je to tak.

Prvním krokem je dlouhodobý stres vytipovat a zbavit se jej.
Pozorujte sami sebe a uvidíte, že ho lehce odhalíte. Je to většinou to, co už
vám dlouho leží na mysli, nebo vám to pije krev.

Samozřejmě ne vždycky se jde
dlouhodobého stresu zbavit takto rázně a jednoduše.

V tom případě
doporučuji najít si nějaký adekvátní „ventil“, kdy ze sebe nahromaděnou energii vybijete. Také čas od času opravdu vypněte a dejte tělu (a hlavně
mysli) šanci na regeneraci. Prostě musíte trochu upustit páru.

Dobrou volbou jsou různé sporty, vaše koníčky a záliby nebo
nějaké relaxační techniky. Mnohdy pomůže i pouhá změna pohledu na svět, nebo
jiný náhled na různé životní situace.

Mně osobně v tomto ohledu nejvíce pomohl sport, adekvátní odpočinek a
srovnání si životních priorit. Najednou třeba zjistíte, že to co vás dlouhodobě
stresuje, není zas až tak životně důležité, jak jste si celou dobu slepě
mysleli. Uvidíte sami.

Každopádně psychika je při hubnutí jedním
z nejdůležitějších faktorů. Dejte si jí do pořádku, nakloňte si jí na svou
stranu a zapojte jí do hry.

Uvidíte, že se nebudete stačit divit, co se začne
dít.
ツ

Začali jste tloustnout? Chyba nemusí být v jídelníčku!

Tloustnutí nemusí nutně souviset jen se špatnou životosprávou

Pohybu máte dostatek. Výživových předpisů se držíte, jak jen to jde. Přitom pořád nehubnete. Ba naopak. Vaše váha stále narůstá. Přibírat však můžete z úplně jiných příčin. Jaké jsou ty nejčastější?

Nárůst hmotnosti obvykle souvisí s nesprávnou životosprávou – špatné složení a nepravidelnost jídelníčku a nedostatek aktivního pohybu. Existují však výjimky. Pokud přibíráte zdánlivě bezdůvodně, tak nyní zpozorněte. Co všechno za tím může stát?

Prožívání neustálého stresu má nejen neblahý vliv na vaše fyzické i psychické zdraví, ale může být také příčinou přibírání na váze.

„Pokud jste vystaveni stresu, do krve se vyplaví stresový hormon kortizol a vyžádá si okamžitý přísun energie. A to zejména ve formě tučného a sladkého jídla.

Pokud tuto přijatou energii nevyužijete, logicky se uloží ve formě tukových zásob, a to zejména v oblasti břicha,“ vysvětluje Zuzana Komůrková ze studia Výživou ke změně.

Stres navíc zpomaluje metabolismus, čímž se množství uloženého tuku ještě násobí.

Stres často řešíte kounzumací sladkého, ale to si začně tělo hned ukládat do zásob. Tloustnete rychleji, než kdybyste byli psychicky v pořádku

Přibírání na váze je bohužel přirozenou součástí přechodu. S rostoucím věkem a s ním spojenými hormonálními změnami se zpomaluje metabolismus, ubývá svalové hmoty a dochází k přesouvání tukových zásob do oblasti pasu.

Rada, co s tím, je vcelku prostá. Přidejte více pohybu a kalorický příjem snižte pod vaši dosavadní normu – obecně se doporučuje o 10 až 15 procent.

Potřeba spánku je velmi individuální záležitost. Někomu postačí i pouhých pět hodin, a někdo zase nezvládá fungovat, když nemá naspáno svých devět. Pokud však spíte méně, než vaše tělo vyžaduje, může to vést ke značným problémům s hmotností.

„Je to záležitost mnoha hormonů, které se do těla vyplavují v průběhu spánku. Pokud jim nedopřejete dostatek času na práci, jsou v nerovnováze a ve dne se začnou ozývat. Zejména ty pro nás nejméně vhodné, jako je ghrelin, podporující chuť k jídlu,“ vysvětluje Zuzana Komůrková.

Nárůst hmotnosti může být také vedlejším účinkem některých léků. „Konkrétně jsou to například psychofarmaka, hormonální antikoncepce, hormonální terapie u neplodnosti nebo glukokortikoidy,“ upřesňuje MUDr. Hana Mojžíšová, specialistka na výživu a léčbu obezity.

Co v takovém případě dělat? „Měli byste tento efekt zmínit svému ošetřujícímu lékaři a ten se může pokusit, pokud je to možné, vyměnit lék za jiný s obdobným terapeutickým účinkem,“ radí lékařka.

Přibírání na váze může být vedlejším efektem užívání některých léků

A když záměna léku není možná? „Od začátku terapie – pokud jste ve stavu, že jste toho schopni – se zajímejte, jak nejlépe váš jídelníček vylepšit, abyste efekt nežádoucího účinku léku nepodpořili běžnými stravovacími nešvary. Vždy se nelze nežádoucímu účinku vyhnout, ale vhodnou stravou efekt minimalizujete,“ dodává Hana Mojžíšová.

Vliv na vaši váhu mají také poruchy obvykle hormonálního charakteru. Nejčastěji je to hypotyreóza, snížená funkce štítné žlázy, která neprodukuje dostatek hormonů. Příčinou může být i syndrom polycystických ovarií, který je často i příčinou ženské neplodnosti. Méně běžný je Cushingův syndrom, který kromě prudkého nárůstu hmotnosti doprovází vysoký krevní tlak a popraskání kůže.

Pokud máte podezření na nějakou z těchto nemocí, obraťte se na svého lékaře. „Prvním krokem je zaléčení základního onemocnění, například formou substituční terapie u hormonálních poruch. A pak opět maximální ozdravění jídelníčku a přidání pohybu, pokud je to ve vašem stavu možné,“ uvádí Hana Mojžíšová.

Máte s tímto vlastní zkušenost?