Při laryngitidě krk opuchne zevnitř

Laryngitida neboli zánět hrtanu se většinou přidruží k nějaké jiné nemoci dýchacích cest – zápalu plic7, bronchitidě nebo chřipce.

Největší pozor dávejte v jarních a podzimních měsících, kdy zánět hrtanu onemocní nejvíce dospělých i dětí. Tato nemoc se u vás nebo u dětí může objevit klidně i několikrát po sobě.

Nikdy si na ni nemůžete vytvořit imunitu2. Čím je vaše dítě mladší, tím má laryngitida těžší průběh.

Proč je laryngitida závažná?

Laryngitida je infekce virového původu. Dochází při ní k zánětu hrtanu (dýchací trubice) a tento zánět mohou paradoxně zhoršit bakterie, které jinak žijí ve zdravých dýchacích cestách.

Virová infekce se přenáší vzduchem, takže stačí, že vy nebo vaše dítě vdechne například v autobuse tento vir.

Kromě vdechnutí viru si ale můžete vy nebo děti laryngitidu přivodit i tím, že dýcháte ústy velmi studený vzduch, který se takto dostane přímo do dolních cest dýchacích. Ty na situaci reagují zúžením nebo dokonce úplným zneprůchodněním.

Další možností vzniku laryngitidy je přílišné namáhání hlasivek, například když dítě často křičí. Zánět hrtanu může způsobit i hlasitý zpěv, křik a nebo žaludek, který trpí refluxem2. Při refluxu se vám totiž vrací žaludeční šťávy zpátky do jícnu a ty pak dráždí hrtan, který opuchne.

Nejčastěji se objevuje v podzimních a zimních měsících. V hojném počtu se objevuje právě u dětí, a čím jsou mladší, tím horší bývá i průběh nemoci. Nejhůře jsou na tom děti mladší tří let1.

Přibližně od půl roku totiž miminko ztrácí protilátky, které má ještě od matky a začíná si budovat svou vlastní imunitu2. Proto bývá mnohem náchylnější k různým onemocněním. Nedá se přitom říci, kdo je nemocí ohrožen více.

Jsou děti, které ji nezažijí nikdy a pak takové, které jí trpí každý měsíc.

Pokud by dítě onemocnělo zánětem horních dýchacích cest víc jak 6x do roka, je pro jistotu vhodné požádat lékaře o vyšetření stavu imunity vašeho dítěte. Imunologické vyšetření má za úkol odhalit vrozené nebo získané poruchy imunity, kterou mají na starost zejména bílé krvinky.

Probíhá tak, že vás lékař pozve na odběry krve. Někdy může být nutnost přijít na lačno, ale nebývá to tak vždy. Imunolog se bude nejdříve zajímat o průběh onemocnění vašeho dítěte. Dalším krokem je prostudováni výsledků z předchozích vyšetření a poté dojde i k samotným odběrům krve.

Dýchací cesty

Abychom lépe pochopili vznik a průběh této nemoci, pojďme se podívat na celé dýchací cesty. Když se nadechnete nosem, vzduch projde nejdříve nosem do hltanu. Ten je společný pro dýchací i trávicí ústrojí, takže tudy prochází i jídlo do žaludku. Na konci hltanu se cesty vzduchu a jídla rozdělí. Jídlo vklouzne do jícnu a vzduch projde do hrtanu.

U vstupu do hrtanu je ještě příklopka, která se uzavře vždy, když polkneme jídlo, aby se nedostalo do dýchacích cest. Občas se stane, že se nějaký malý kousek potravy do hrtanu ale dostane a určitě jste už někdy zažili ten kašel, kterým se tělo snaží zatoulaný kousek z hrtanu vypudit.Při laryngitidě krk opuchne zevnitř

Hrtan je v podstatě trubice, kterou zpevňují chrupavky kolem něj. V hrtanu najdeme hlasivky. Když se do hrtanu dostane infekce, tak celý hrtan – sliznice v něm se překrví a hlasivky otečou, průměr hrtanu se tedy zúží a tělo reaguje kašlem.

Popis obrázku: Vzduch projde přes nosní dutinu, jídlo přes ústní dutinu a obojí pak prochází hltanem. Na konci hltanu se jejich cesty zase rozdělí – jídlo do jícnu a vzduch do hrtanu.

Jaké jsou příznaky onemocnění laryngitidou?

Od chvíle, kdy se dítě nebo vy nakazíte, do doby, než vypukne nemoc, může uplynout 1 až 3 dny.Při laryngitidě krk opuchne zevnitř

Když vznikne laryngitida v důsledku virové infekce, oteče sliznice v horních dýchacích cestách, začne se tvořit více hlenu a oteče i sliznice hrtanu a hrtanová příklopka. V podstatě celý krk vašeho děťátka uvnitř je nateklý. Takže se mu zúží dýchací trubice. U malého kojence je široká jen asi centimetr, takže každé zmenšení je okamžitě rizikové.

Dítěti se hůře dýchá, chraptí, ale nejčastěji se objeví suchý, drsný kašel11, který připomíná štěkání nebo kokrhání. Dítě nemůže dýchat a každé nadechnutí doprovází i divný zvuk. Protože se nemůže pořádně nadechnout, začne být logicky neklidné, a tím se celý jeho stav ještě trochu zhorší. Dítě bývá i bledé a zpocené.

Toto vše můžeme popsat jako záchvat laryngitidy, nejčastěji k němu dochází v noci.

Popis obrázku: V horní části obrázku jsou volně průchodné dýchací cesty. V dolní jsou již oteklé a hůře průchodné.

Video: Ukázka klasického kašle doprovázejícího laryngitidu

Abychom vás ale jen neděsili, průběh onemocnění vůbec nemusí být takto těžký. Klidně může probíhat jen jako běžné nachlazení s mírnou teplotou. Důležitým varováním je to, když se během dne mění druh kašle, který je najednou štěkavý a bolestivý. Velmi často ho doprovází pláč12, zvlášť u dětí, které ještě neumí mluvit.

Typy laryngitidy

Laryngitida se rozděluje podle toho, jak hluboko pronikl zánět do hrtanu. Příznaky u všech typů zánětu hrtanu jsou dost podobné, a proto jednotlivé druhy jen tak sami nerozeznáte. Vždy je proto nejlepší zajít rovnou za doktorem.

Katarální zánět

To je nejlehčí forma téhle nemoci. Zánět v tomhle případě pronikl jen na povrch hrtanu. Tímto typem nemoci můžete onemocnět vy i vaše děti, tedy jakákoliv věková skupina. Při katarálním zánětu začnete chraptět a ztrácet hlas.

Objeví se suchý kašel, který vás bude dráždit v krku. Suchý kašel může ale postupně přejít do vlhkého kašle a v hlenu třeba najdete i trochu krve. Stoupne vám teplota a můžete mít i horečku1 a rýmu9.

Jste celkově unavení, bolí vás hlava5 a těžko se vám polyká kvůli oteklému hrtanu.

Subglotická laryngitida neboli akutní laryngitida

V tomto případě proniká zánět hlouběji do hrtanu a oteče jeho nejužší část. Jde o zánět hlasivek. Touto formou laryngitidy onemocní nejčastěji děti ve věku od 6 měsíců do 5 let a hlavně na jaře nebo na podzim, kdy jsou větší výkyvy teplot.

Většinou tahle nemoc přepadne vaše děti v noci z ničeho nic. Dítě začne štěkavě kašlat a mít rýmu. Bude mít zřejmě zvýšenou teplotu, bude se mu těžko dýchat a může na rtech a na uších začít modrat. Je důležité vaše dítě co nejdříve dostat do nemocnice.

Teplota bývá zvýšená.

Supraglotická laryngitida

Neboli také epiglotitida (akutní zánět příklopky). Supraglotická laryngitida se nevyhýbá žádné věkové skupině, nejčastěji jí však onemocní předškoláci nebo školáci. Tento druh laryngitidy má na svědomí bakterie.

Příznaky se u vašeho dítěte objeví náhle, nejprve ho začne bolet v krku při polykání, pak se přidá horečka (38-39 °C) a posléze nebude moci skoro polknout. I zde je proto nutné dítě co nejdříve dostat do nemocnice.

Chronická laryngitida

Pokud trvá zánět hrtanu déle než 6 týdnů, mluvíme o chronické laryngitidě. Další možností, jak si chronický zánět přivodit, je časté a dlouhodobé přetěžování hlasivek. Může to být hlasitým zpěvem nebo křikem. Ani kouření a alkohol hlasivkám nesvědčí a i to může být příčinou chronické laryngitidy.

Tento druh laryngitidy poznáte tak, že nejprve ochraptíte, začnete kašlat a budete cítit sucho a pálení v krku. Chraptění může trvat klidně až 2 týdny. Kašel vás bude nejdříve dráždit v krku a postupně přejde do vlhkého kašle. Přechodně můžete hlas i ztratit.

Lékař vám v takovém případě zřejmě předepíše antibiotika1 a kortikoidy ve formě spreje do krku nebo inhalace.

Záškrt

Záškrt (difterický croup laryngis) – tuto laryngitidu vyvolává bakterie (ne virus jako předchozí druhy) jménem Corynebacterium diphteriae. V současnosti však proti záškrtu musíte své děti povinně očkovat38, takže je velmi malá pravděpodobnost, že touto nemocí onemocníte.

Jak lékař laryngitidu zjistí?

Že jde o laryngitidu velmi často napoví hlavně to, když lékaři zmíníte při popisování vašich nebo dětských problémů typický štěkavý a dráždivý kašel. Další nápovědou bude případně i batolecí2 nebo kojenecký věk vašeho dítěte a jarní a podzimní období. Potom bude následovat prohlídka hrtanu – nepřímou laryngoskopií, tedy pomocí speciálního zrcátka.

Doktor vás nebo vaše dítě posadí na židli a požádá vás o otevření úst a vypláznutí jazyka. Při tomto vyšetření vám také může chytit jazyk do kousku gázy a přidržet ho venku, aby dobře viděl do krku. Pak vezme speciální kulaté zrcátko, to vloží do hltanu a posvítí na něj tak, aby viděl až do hrtanu na hlasivky. Přitom Vás může požádat o vyslovení dlouhého „ááá“ nebo „ééé“.

Doktor si všímá sliznice a pohyblivosti hlasivek. Je také možné, že použije flexibilní laryngoskop – hadičku, kterou vám zavede přes nos do krku. Při vyšetření tímto nástrojem lékař nejdříve umrtví sliznici v nose. Celé vyšetření trvá asi 5 až 10 minut. Vyšetření ale není moc příjemné zvlášť pro menší děti, které trpí akutní laryngitidou.

Vyšetření je může rozrušit a zhoršit už i tak těžké dýchání.

Další možností je přímá laryngoskopie, která se provádí pod celkovou narkózou. Při tomhle zákroku vám doktor zavede do krku tvrdý nástroj, který trochu připomíná kladivo. A opět bude zkoumat stav sliznice a hlasivek.

Budete mít zájem:  Fyzické tresty dětí – bití dětem škodí. proč se vyhnout fyzickým trestům? a jak jinak děti trestat?

Při laryngitidě krk opuchne zevnitř

Popis obrázku: Na prvním obrázku lékař provádí vyšetření tzv. nepřímou laryngoskopií za pomoci zrcátka. Na druhém obrázku vidíte flexibilní laryngoskop – hadičku, která se zavádí skrz nos do krku. A na třetím obrázku lékař provádí přímou laryngoskopii pomocí optického přístroje.

  • Pokud bude mít lékař podezření na bakteriální infekci, může vám udělat obyčejný výtěr z krku.
  • Při laryngitidě krk opuchne zevnitř
  • Popis obrázku: Ukázka počítání Downesova skóre

Pokud se jedná o dítě, lékař si ještě poslechne jeho dýchání fonendoskopem a hodnotí, zda slyší drsné vrzoty či slabší dýchání. Závažnost laryngitidy se hodnotí podle Downesova skóre. Doktor na základě toho, co slyší, hodnotí jednotlivé příznaky určitým počtem bodů. Podle toho, kolik bodů vyjde v součtu, doporučí vhodnou léčbu, hospitalizaci nebo jednotku intenzivní péče.

Při laryngitidě krk opuchne zevnitř

Popis obrázku: Fonendoskop, kterým lékař poslouchá dýchání pacientů.

Jak se laryngitida léčí?

Záchvat laryngitidy většinou zvládnete bez potíží doma, i když nástup onemocnění bývá velmi dramatický. Nemoc se totiž obvykle hlásí z ničeho nic. Večer jde spát „zdravé“ dítě a v noci vás vzbudí „velmi nemocné“ dítě. Délka nemoci je u každého jiná, ale průměrně to jsou 2 týdny až měsíc.

U katarálního zánětu se spíše jen tlumí příznaky. Takže vám nebo vašemu dítěti doporučí lékař obyčejný klid a spánek v chladném a vlhkém prostředí, aby se vám lépe dýchalo a tolik jste nekašlali. Chladný vzduch by měl pomoct při zmenšení otoku.

Vzduch v místnosti jde zvlhčit například tak, že na topení položíte mokré ručníky nebo můžete použít elektrické zvlhčovače vzduchu1. Na krk se doporučuje zapářkový zábal na krk (Prissnitzův obklad). Ten uděláte úplně jednoduše tak, že na krk dáte igelitový sáček, na něj vlažnou mokrou plenu a přes to převážete jednu suchou plenu.

Po 15 minutách zábal vyměňte. Můžete ho opakovat dokud se vám nebo dítěti trochu neuleví. Pijte i teplé nápoje – bylinkové čaje na nemoci dýchacích cest a minerální vody o pokojové teplotě. Hlas se snažte šetřit, a proto se taky doporučuje co nejméně hlasové komunikace a když už, tak jen šeptat, ať se mohou hlasivky rychleji zahojit.

Tato doporučení platí i v případě, že se jedná o chronickou laryngitidu. Na vlhký kašel můžete užívat léky, které rozpouštějí hlen a usnadní tedy vykašlávání.

U subglotické i supraglotické laryngitidy je hlavně důležité dovézt malého pacienta do nemocnice. Dítě začne štěkavě kašlat a mít rýmu. Bude mít zřejmě zvýšenou teplotu, bude se mu těžko dýchat a může na rtech a na uších začít modrat. Zajistěte mu dostatek chladného vzduchu. Takže dítě klidně vezměte do náruče k otevřenému oknu.

Po převozu do nemocnice pak dají vašemu dítěti doktoři kortikoidy (lze je dát v kapkách, v čípku, v pilulce), které by měly zajistit změnšení otoku hrtanu. Doktor také rozhodne, jestli bude muset vaše dítě zůstat v nemocnici. Pokud ano, tak hospitalizace trvá zhruba 1-3 dny a pomůže, když bude moct tatínek nebo vy zůstat s dítětem v nemocnici. Poté propustí vaše dítě do domácího léčení.

Nemocné dítě by mělo spát ve vlhkém a chladném pokoji.

První pomoc při záchvatu laryngitidy:

  • při záchvatu laryngitidy vezměte dítě z postýlky, přikryjte ho a ihned s ním jděte ven na čerstvý vzduch, otevřete okno dokořán nebo vyjděte na balkon. Studený vzduch ulevuje dýchání a snižuje otok,
  • někdy může pomoci i dát dítěti napít a pustit do místnosti chladný vzduch. To zejména v případě, že záchvat nemá příliš závažný průběh a dítěti se „jen“ hůře dýchá. Pokud by se vám zdálo, že nic nezabírá, dítě se dusí nebo prostě jen máte opravdu strach, protože jste to nikdy nezažili, zavolejte záchranku,
  • rozhodně se snažte dítě uklidnit, protože pláč mu moc nepomůže a spíše přitíží,
  • pokud je venku teplo, klidně posaďte dítě před mrazák, smysl má i zvlhčování vzduchu, a to hlavně preventivně,
  • dítěti dejte studený zábal na krk, který mu uleví,
  • jestliže nemáte s tou situací žádné zkušenosti a nemáte doma žádné léky (kortikoidový čípek, tablety na snížení otoku sliznic, dithiaden), klidně zavolejte rychlou záchrannou službu. Buď přijedou a vezmou dítě pro jistotu na vyšetření nebo vám poradí, jak mu pomoci.

Při laryngitidě krk opuchne zevnitř Když se přes vaši veškerou snahu zhoršuje stav dítěte, můžete mu podat kortikoidový čípek (Rectodelt) nebo tabletu na snížení otoku sliznic. To vám právě dá lékař na předpis. Léky ale dávejte, až když to bude opravdu nutné, tedy v situaci, kdy má dítě záchvat a nemůže dýchat nebo pokud skutečně celý den štěkavě kašle a zhoršuje se to zejména navečer. Při prvním mírném zakašlání je to více než zbytečné. Co ale nedělejte, protože v této situaci už to nepomůže, je podávání léků proti kašli. Na rozjetou laryngitidu nezaberou. Další dny a noci už můžete dítěti podat antihistaminika, což jsou léky na alergie, které snižují otok sliznice a usnadňují dýchání (např. Fenistil nebo silnější Dithiaden), zmíněné léky na kašel a nezapomeňte ani kapky do nosu. Velmi výjimečně se podávají antibiotika.

Při léčbě je důležité, aby dítě leželo v klidu v posteli, nesnažilo se mluvit nahlas, zpívat nebo křičet. Dbejte na to, aby hodně pilo7. Pokud se mu záchvaty pravidelně a často vracejí, zvažte lázně nebo pobyt u moře.

Jak laryngitidě předcházet?

  • dodržujte v místnostech, kde se spí, vlhký a chladnější vzduch. Používejte zvlhčovače vzduchu, často větrejte a nepřetápějte,
  • nechoďte s dětmi do zakouřených a nečistých prostor. Nečistoty ve vzduchu dráždí dýchací cesty a snižují jejich schopnost zbavit se jich,
  • otužujte sebe i dítě, choďte hodně ven a dbejte na pohyb,
  • na měsíce, kdy je okolo nás mnohem více bacilů a kýchají všichni okolo, zvyšte přísun vitamínů a minerálů. Dbejte na dostatečný přísun ovoce, zeleniny3 a můžete zvolit i vhodné potravinové doplňky,
  • mějte doma v zásobě všechny léky, zejména v případě, že se záchvaty opakují,
  • pokud dítě celé dny štěkavě kašle a zvláště navečer, můžete zkusit podat čípek a Dithiaden preventivně,
  • v pokojích dětí mějte co možná nejméně věcí, kde může být prach (plyšáky, koberce a jiné).

Více o laryngitidě na modrykonik.cz

Použité zdroje

Použité zdroje obrázků

Co je laryngitida a jak ji léčit?

Laryngitida je odborný název pro zánět hrtanu, z latinského slova laryng. Hrtan je trubice, pomocí které nám proudí vzduch z nosu nebo úst dále do průdušek a plic. Vstup do hrtanu je chráněný příklopkou, která se při polykání jídla a tekutin reflexně uzavře a tím zabraňuje vdechnutí potravy.

Díky tomuto mechanismu se nedostane potrava do dolních dýchacích cest. V blízkosti hrtanu jsou taky hlasivkové vazy, které nám svým chvění při průchodu vzduchu zajišťují hlas a vydávání zvuků. Funkce hrtanu jsou proto tvorba hlasu, dýchání, kašel a polykání.

Při zánětu mohou být právě tyto funkce oslabené a narušené

Co stojí za zánětem hrtanu a jak ho poznáte

Původcem laryngitidy jsou viry influenze nebo parainfluenze. Postihuje především děti, ale nevyhne se ani dospělým. Zatímco dospělý pociťuje lehkou nemoc a zvládne léčbu doma, u dětí je průběh nemoci hrozivější.

Zánět hrtanu se vyskytuje poměrně často, dokonce je nejčastější příčinou hospitalizace dětí předškolního věku v nemocnici. U dětí nemoc přichází náhle v noci, i když se večer mohlo zdát zcela zdravé nebo jen trochu chraptělo.

Virus vyvolá zánět v místech hrtanu a průdušky.

Příznakem zánětu hrtanu je:

  • otok, 
  • zarudnutí, 
  • a porušená funkce. 

Většinou je nemoc bez horečky ale může být i s horečkou. Typický je štěkavý kašel, sípání a potíže s dýcháním, především při nadechování.

V noci se tedy dítě probouzí s pocitem, že se mu špatně dýchá, lapá po dechu a sípe. Při otoku průdušky a hrtanu se u dospělého člověka prostor zúží jen o 20 % a pociťuje drobné potíže, u dítěte se při stejném otoku zmenší vnitřní prostor až o 70 %.

To je důvod, proč je pro děti tato nemoc mnohem nebezpečnější, než pro dospělého člověka.

První pomoc doma a léčba

Dítěti nejvíc ulevíte, když bude pobývat v prostorách s chladným a vlhkým vzduchem. V zimních měsících je nejlepší otevřené okno v pokoji, případně může v akutní situaci pomoci i otevřená lednice a obklady hrdla. Důležité je taky udržet dítě v klidu, protože pláč otok jen zhoršuje. Pomalu podávejte i studenou tekutinu a udržte dítě v poloze sedu.

Při laryngitidě krk opuchne zevnitř Co by k léčbě doporučil lékař

Při léčbě se nepodávají antibiotika, protože jde o nemoc způsobenou virovým původcem. Také nejsou nijak prospěšné léky na kašel, a to ani na vykašlávání, ani léky na tlumení suchého kašle. Na horečku samozřejmě podejte svůj osvědčený lék ze skupiny NSAID, jako je Nurofen, Panadol nebo Ibalgin.

Částečně pomůže zklidnit kašel a zmírnit otok antihistaminikum, které jsou pro nejmenší děti i v kapkách (Fenistil, Zodac). V případě, že se záchvaty opakují častěji, požádejte pediatra o předpis na čípky pro děti s kortikoidy. Připravují se v lékárně po předložení receptu a uchovávají se v lednici.

Tyto čípky zabírají na otok hrtanu relativně rychle, je potřeba s nimi zacházet opatrně a nepodávat hned při prvním zakašlání. 

Při laryngitidě krk opuchne zevnitř Když domácí péče nestačí – je třeba konat

Pokud se stav dítěte nezlepšuje, nemůže dýchat a vy vidíte, že modrají rty a ušní boltce, vyhledejte neprodleně lékařskou pomoc, nebojte se volat i rychlou službu – linku 155, nebo 112. Stejně tak i případě, že máte batole nebo kojence. V tomto věku je potřeba převoz do nemocnice a okamžitá léčba, několikadenní hospitalizace a následné pozorování. 

Budete mít zájem:  3 nejčastější onemocnění dutiny ústní. Netýkají se i vás?

Při laryngitidě krk opuchne zevnitř Jak předcházet laryngitidě

Vzhledem k tomu, že jde o virové onemocnění, nelze jasně doporučit, jak se onemocnění vyhnout. Existuje ale pár opatření, při kterých riziko laryngitidy klesá. Pokud se sípavému onemocnění chcete vyhýbat velkým obloukem, pamatujte na tyto body:

  • Pravidelně větrejte.
  • Zvlhčujte vzduch, podle svých možností. Nejlepší je však čistička vzduchu se zvlhčovačem.
  • Nekuřte v přítomnosti dětí.
  • Pobývejte s dítětem co nejvíce na čerstvém vzduchu.
  • V pokojíčku udržujte čistotu, zbavujte se prachu a věcí, ve kterých se nejčastěji drží, jako v plyšácích, dekách a jiných tkaninách. Nejoblíbenější kousky často perte.
  • Na podlaze pokojíčku nemějte po celé ploše koberec a často vysávejte.
  • Pokud už laryngitida přichází pravidelně, buďte připraveni. V lékárničce mějte po poradě s lékařem antihistaminika, dithiaden (lék dostupný pouze na lékařský předpis a vhodný až od 2 let dítěte) pro zklidnění a popřípadě i již zmíněné čípky). Při častém opakování onemocnění se poraďte s lékařem a navštivte s dítětem specializovaného ORL lékaře, alergologa či imunologa.

Vše na podporu imunity

Při laryngitidě krk opuchne zevnitř

Stane se to ze dne na den: ještě včera večer bylo při usínání všechno v pořádku, ale v noci se člověk probudí a už nemluví. A kašle. Štěkavým dusivým kašlem. Když se chce nadechnout, sípe. Přidá se poměrně vysoká teplota, pocení. To je laryngitida, aneb zánět hrtanu a tím i hlasivek.

Při laryngitidě krk opuchne zevnitř
Autor: Agentura Dreamstime

Laryngitida, neboli zánět hrtanu je obvykle virového původu

„Ve většině případů bývá virového původu, proto ten rychlý nástup. A je to tak dobře, protože v těch několika málo případech, kdy zánět vyvolá bakterie, to může být vážné. Viděl jsem chlapce, který s bakteriální laryngitidou skončil na jednotce intenzivní péče na kapačkách. Naštěstí to byl jeden takový případ,“ popisuje lékař Tomáš Karhan.

Při laryngitidě jde o to, že vlastně krk zevnitř opuchne. A to je důvod, proč u deseti procent případů hrozí, že se člověk udusí. Byť v dalších 90 procentech případů nemoc proběhne celkem v klidu a je jen nepříjemná. „Proto ji nikdy nepodceňuju a vždycky se snažím, aby krk dítěte viděl odborník z ORL, i kdyby měli jet rodiče na pohotovost,“ říká Tomáš Karhan.

Největší riziko dušení hrozí u dětí do šesti let. Později je nemoc spíš už jen nepříjemná.

„V mladším věku se ale často stane, že si lékaři dítě v nemocnici na den dva nechají na pozorování a dítě dostává antialergické léky a lék na zmenšení otoku, kdyby se něco dělo a dítě se začalo dusit, mohou mu v nemocnici účinně pomoci,“ vysvětluje lékař. V každém případě by dítě se sípavým dechem a štěkavým kašlem měl vždycky vidět lékař.

Na zmizelé hlasivky platí otevřené okno

S laryngitidou u dospělých nezbývá než se vypořádat sami; je-li virového původu, po pár dnech pocity dušení, kašel, sípavý dech zmizí. Je-li bakteriového původu a po několika dnech se spíš zhoršuje než dává na ústup, je na místě zamířit k lékaři pro antibiotika, nepodceňovat nemoc. I dospělý se může kvůli zúženému hrtanu s otokem dusit.

U dětí i dospělých zabírá jeden paradoxní recept: otevřít okno a pustit na zubožený krk studený vzduch. „Ideální je posadit dítě do autosedačky, otevřít okénka a jet se projet. Proud studeného vzduchu zlepší dýchání a sípavý dech, zmenší se otok, nemocnému se líp dýchá. Stačí deset minut,“ radí zkušený lékař.

Držte nemocný krk v chladu a nemluvte

Bohužel v teplém a suchém prostředí naopak stačí deset minut na to, aby se laryngitida zase rozbujela. Což znamená: při zánětu hrtanu stále větrejte. Bude se vám lépe dýchat.

A pomohou vám i namočená vyždímaná prostěradla či ručníky přehozená přes židle či radiátory, coby rychlý pomocník při zvýšení vlhkosti vzduchu. A nechcete-li větrat, dávejte nemocnému studené obklady na krk. Zlepší dýchání, protože pomáhají splasknutí opuchlého krku.

Ideální jsou takzvané priesnitzovy obklady – tedy na krk studený mokrý, na něj suchý teplý. Což se ovšem příliš malým dětem špatně vysvětluje.

A ještě jedna věc je důležitá. „Mluvit co nejméně,“ říká lékař Tomáš Karhan. Nejenže to jde samo o sobě dost špatně, protože zvuk hlasu se tvoří v hrtanu a je-li ten nemocný, nepodaří se mluvit. Je tu ale ještě jedno důvod.

V případě zánětu hlasivek, pokud je namáháte, může se na nich udělat uzlík. Nebo více uzlíků. To znamená, že se hlas změní, je chraptivý a mluvení je namáhavé.

Pomoci pak může až chirurgické odstranění uzlíků, proto je nejlepší prevencí při ztrátě hlasu: nemluvit.

Když se nemůžete nadechnout: co se děje v těle při laryngitidě

Počasí už začíná odpovídat jaru a vy si blahopřejete, že jste zimu přežili bez výraznější virózy a dokonce se vám podařilo prokličkovat i chřipkovou epidemií.

Večer si jdete lehnout jako obyčejně a cítíte se naprosto normálně, v noci se ale vzbudíte a máte pocit, že jsou to snad vaše poslední minuty v životě.

Máte suchý, štěkavý kašel, sípete, bolí vás v krku a pocit, který zažíváte, kdykoli polknete, se vůbec nedá popsat.

Mnohem horší je však to, že nemůžete pořádně dýchat, lapáte po dechu a cítíte se obdobně, jako kdyby vám krk svíral šílenec, který se vás rozhodl uškrtit. Bojujete o každý nádech a jen stěží dokážete svému vyděšenému okolí sdělit, co se s vámi vlastně děje.

Vaše myšlenky víří od infarktu k mrtvici a vaši panikařící blízcí vám zavolají sanitku, abyste se po několika desítkách zoufalých minut dozvěděli, že máte laryngitidu, kterou jste považovali za nemoc vyhrazenou batolatům.

A to ještě nevíte, že kdybyste měli zvláštní smůlu, mohli jste se skutečně udusit.

Útok virů

Všechno kolem laryngitidy se odehrává v hrtanu, podle kterého ostatně získala i svůj název.

Za normálních okolností vdechujeme vzduch nosem a ústy a vdechnutý vzduch proudí do hltanu (stejnou cestu urazí i sousta zkonzumovaného jídla), v jeho dolní části však pokračuje do hrtanu.

Je to trubice tvořená chrupavkami, která je spojena průdušnicí. Uvnitř hrtanu jsou umístěné hlasivky (což jsou vlastně vazy) a celý hrtan je vystlán sliznicí, pod kterou se nachází vazivo.

Laryngitida je vlastně zánětem hrtanu, který může mít řadu příčin, nejčastěji je však způsoben viry.

Z nich potom za ni nejčastěji můžete „poděkovat“ takzvaným parachřipkovým virům (případně adenovirům, RS virům nebo chřipkovým virům).

Jakmile se viry dostanou do hrtanu, napadnou buňky sliznice, jejímž úkolem je hrtan chránit. Přinutí buňky, aby začaly vytvářet jejich kopie, a masivně se množí.

  • Dbejte na dostatečný
    přísun tekutin, abyste se vyhnuli dehydrataci, která celou situaci ještě
    zhorší.
  • Můžete si vzít léky s
    obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu, které zmírní nepříjemné příznaky.
    Počítejte však s tím, že příčinu laryngitidy to nijak neovlivní a ani nezkrátí
    dobu léčby.
  • Pokud se dusíte, vyjděte
    na balkón nebo klidně strčte hlavu do mrazáku. Podstatné je, abyste vdechovali
    chladný vzduch, a tím zmírnili otok hrtanu.
  • Jestliže se situace
    nelepší, je nutné vyhledat lékaře, který vám dá silnější léky proti otoku.
    Antibiotika jsou v případě virové laryngitidy zbytečná.

Zánět postihne hlasivky, které ztratí své vibrační schopnosti. Otok, který je se zánětem spojen, situaci samozřejmě nijak nevylepší. A protože náš hlas vzniká právě rozkmitáním hlasivkových vazů proudem vzduchu vycházejícím z plic, je to také důvod, proč začnete chrapět nebo dokonce ztratíte hlas úplně. To je však jen předzvěst toho, co přijde.

Otok hrtanu

Váš imunitní systém vyhlásí v důsledku virového útoku poplach a snaží se situaci ze všech sil zvládnout. Následkem toho vám stoupne tělesná teplota. Horečka však nemusí laryngitidu nutně doprovázet, někdy může onemocnění probíhat i bez zvýšené teploty.

Největší problém je však v tom, že vazivo, kterým je vnitřek hrtanu vystlán, je velmi řídké a obsahuje velké množství cév. Při zánětu pak snadno prosákne a má tendenci pojmout velké množství tekutiny. Logickým důsledkem toho je potom zúžení průsvitu hrtanu. Hrtan tedy oteče zevnitř a množství vzduchu, které jím zvládne projít, je mnohem menší.

To vede k dušení a lapání po dechu, které je pro laryngitidu typické. Situaci ještě zhoršuje skutečnost, že při akutní laryngitidě otéká nejčastěji nejužší část hrtanu pod hrtanovou příklopkou. Pocit dušení a dechové nedostatečnosti je častější u dětí, protože jejich hrtan je užší než u dospělých, ale při silném zánětu se objevuje i u dospělých.

Laryngitida: příznaky, léčba (zánět hrtanu)

Hrtan, jeho funkce a struktura Různé
formy laryngitidy

Laryngitida je obecný název pro zánětlivá onemocnění
hrtanu
(lat. larynx), která mohou postihnout všechny věkové
skupiny.

S ohledem na míru invaze mikroba do stěny hrtanu, věk nemocného a
jeho celkový zdravotní stav, mohou nabývat různých forem, od lehkých
indispozic až po život ohrožující události.

Budete mít zájem:  Na Moravě objevili mutaci související se zvláštním parkinsonismem

Z hlediska délky průběhu
lze laryngitidy dělit na akutní a
chronické.

Vyvolavatelem zánětu je nejčastěji virus (uvádějí se
viry parainfluenzy, influenzy, RS-virus aj.).

Často
je zánět virový následně zhoršen druhotným osídlením
bakteriemi, které jsou ve zdravých dýchacích cestách jinak
bez projevů přítomny (Haemophilus influenzae, streptokoky,
stafylokoky).

Bez předešlého virového zánětu může onemocnění
vyvolat např. Chlamydia pneumoniae nebo Corynebacterium
diphteriae (záškrt, viz. níže).

Zánět hrtanu se zřídka objevuje samostatně, častěji je zachycen
v souboru s onemocněním vyšších nebo nižších úseků dýchacích cest.
Mluvíme poté o infekcích sestupných (zánět byl do hrtanu přenesen ze
zanícené nosní sliznice, nosních dutin, hltanu) a vzestupných (šíření
směrem vzhůru z průdušek a průdušnice).

Hrtan, jeho funkce a struktura

Pro další popis laryngitid a pro rozdělení jejich nebezpečnosti je
vhodné popsat základní anatomii hrtanu. Vzduch nasátý nosem při vdechu
proudí nejprve společnými prostory trávicí a dýchací soustavy (hltanem).

Na dolním konci hltanu se obě cesty rozcházejí. Potrava putuje do žaludku
jícnem, vzduch vstupuje přes otvor (vchod, aditus laryngis) do hrtanu.

Zmíněný otvor je spojen s příklopkou (epiglottis), která jej při
polknutí potravy uzavírá, aby se sousto nedostalo do dýchacích cest.

Hrtan, který začíná vchodem a končí spojením s průdušnicí, je
trubice obklopená soustavou chrupavek a vazivových membrán. Obsahuje též
vazy hlasové (hlasivky neboli glottis),
které jsou spojené s chrupavkami.

Přítomnost svalů umožňuje měnit
postavení hlasových vazů a vytvořená štěrbina udává základní
tón při tvorbě hlasu
.

Vzhledem k tomu, že hlasivky se nacházejí
zhruba v polovině výšky hrtanu, dělí lékaři jeho prostor na subglotický
(pod hlasivkami, blíže k průdušnici) a supraglotický (nad hlasivkami,
blíže vchodu do hrtanu a příklopce).

Vnitřní průsvit hrtanu je tvořen výstelkou a pod ní se nacházejícím
vazivem, které má vzhledem ke svému řídkému charakteru schopnost pojmout
velké množství tekutiny (otékat), čímž se průsvit hrtanu může úplně
uzavřít (dojde k dušení).

Různé formy laryngitidy

Jak už bylo řečeno, na průběh nemoci má vliv to, do jaké hloubky
stěny hrtanu infekční činitel pronikl. Postižení pouze povrchové
výstelky je charakterizováno katarálním zánětem
(s bohatou tvorbou hlenu). Tato forma laryngitidy neohrožuje člověka na
životě a nevyžaduje okamžitý léčebný zásah.

Postižení hlubších struktur vede ke vzniku otoku a tím
ke zúžení cesty pro vzduch (stenózující laryngitis). Mezi
stenózující laryngitidy patří např.

subglotická
laryngitida
, projevující se nejčastěji u dětí ve věku
6 měsíců až 3 roky a supraglotická laryngitida neboli
epiglotitida (akutní zánět příklopky vyvolaný bakterií
Haemophilus influenzace typu b), postihující děti předškolního věku.

Obě
tyto nemoci jsou akutními stavy rozvíjejícími se náhle a vyžadují
rozhodný přístup již v přednemocniční etapě (viz dále příznaky a
první pomoc).

Mezi stenózující laryngitidy dále patří tzv.

laryngotrachebronchitis pseudomembranacea, společný zánět
průdušek, průdušnice a hrtanu, charakterizovaný tvorbou
blán
, které zužují průsvit dýchací trubice.

Toto onemocnění se
rozvíjí obvykle na podkladě předešlého hnisavého zánětu způsobeného
viry a teprve následného osídlení dýchacích cest bakteriemi. Rozvoj tohoto
onemocnění nemá tedy akutní charakter.

Pro úplnost je také vhodné vzpomenout záškrt
(difterický croup laryngis), kde vznik pablán vyvolává bakterie
Corynebacterium diphteriae bez předchozí virové infekce. Vzhledem
k povinnému očkování je toto onemocnění v dnešní době více než
vzácné.

Chronické laryngitidy vznikají na podkladě vleklých
zánětů různých částí dýchacích cest (již zmíněný sestupný a
vzestupný charakter zánětů), dále dlouhodobým přetěžováním hlasivek
(zpěváci) nebo vystavováním dýchacích cest nepříznivým fyzikálním a
chemickým podnětům (kouření, pobyt v prašném prostředí, inhalace
jedovatých par aj.). Jejich důsledkem je ústup nebo naopak zbytnění
chronicky drážděné tkáně (např. tvorba polypu hlasivky, tzv.
zpěváckých uzlíků apod.).

Rizikové faktory laryngitidy

Dýchací cesty jsou náchylné k poškození působením
fyzikálních a chemických faktorů.

Nejinak je tomu u hrtanu, jehož tkáně mohou být navíc
poškozeny mechanicky, tedy hlasovým přepětím (zpěváci, sportovní
fanoušci i profesionální řečníci a hysterické osoby).

Vznikem katarální laryngitidy jsou tedy ohroženi ti, kteří pobývají ve
výrazně chladném, horkém, suchém či prašném prostředí. Stejně tak
může k zánětu přispět i inhalace jedovatých plynů či par, kouření a
výrazný jednorázový či dlouhodobý abúzus alkoholu a drog (typický ranní
chrapot po bujarých večírcích).

Dále je rizikovým faktorem samozřejmě kontakt s mikroby,
které jsou schopny zánět hrtanu vyvolat.

Jako u ostatních nemocí platí, že dlouhodobý stres a
vyčerpání
snižuje úroveň obranyschopnosti jedince. Součtem
výše uvedených faktorů roste pravděpodobnost vzniku laryngitidy.

Prevence laryngitidy

Prevencí je přirozeně vyhýbání se popsaným rizikovým faktorům.
Osoby, které jsou vystaveny nepříznivým vlivům v rámci zaměstnání, by
zásadně neměly podceňovat používání ochranných
pomůcek
(jednoduché respirační masky ve stavebnictví, prašné
výrobě apod.), jinak hrozí vznik chronické laryngitidy jako nemoci
z povolání.

  • Je nutná střídmost v požívání alkoholu a
    v kouření
    , hlasoví profesionálové by měly věnovat dostatečnou
    pozornost hygieně hlasového ústrojí.
  • V době nejvyššího výskytu laryngitidy (na podzim a časně zjara) je
    vhodné zvýšit konzumaci ovoce bohatého na vitaminy nebo
    vitaminy požívat v preparátech jako doplněk stravy.
  • V mrazivém počasí se doporučuje vyhnout se dýchání ústy
    nebo dýchat přes límec kabátu či šálu (ohřívání vzduchu),
    prospěšné je vydatné pití teplých nápojů.
  • Je nutné věnovat pozornost všem zánětům dýchacích cest a
    řádně je léčit (v dnešní době lidé obvykle záměrně
    vynechávají nejdůležitější část léčebného procesu, tedy odpočinek),
    v opačném případě mohou sestupnou nebo vzestupnou cestou ohrozit další
    části respiračního ústrojí.

Příznaky laryngitidy a první pomoc u akutních stavů

nestenózujících laryngitid je vedoucím příznakem
kašel a pocit suchapálení
v krku
. Kašel je zprvu suchý, neproduktivní a dráždivý (bez
tvorby hlenu), později je vykašláván hlen.

Dále je
přítomen chrapot, který může v případě
pseudomembranózní laryngitidy (viz. výše) přejít až
bezhlasí. Při odkašlání blán se hlas v omezené
kvalitě vrátí a tento koloběh se neustále opakuje.

Horečka nemusí být
přítomna, obvykle je teplota jen mírně zvýšená (do 38 °C).

K rozvoji příznaků akutní subglotické laryngitidy
(viz. výše) dochází v noci (uvádí se přibližně kolem
půlnoci) aniž by jakékoliv známky nemoci musely být přítomny před
usnutím.

Typický je vyděšený výraz dítěte a dušení se
slyšitelným pískotem při nádechu a zatahováním jamky pod
ohryzkem. Stav je provázen rýmou, štěkavým kašlem,
zvýšenou teplotou. Je-li zúžení hrtanu výrazné, začne se projevovat
nedostatečné okysličení tkání.

Zvýší se tepová frekvence, na rtech a
ušních boltcích je patrné promodrávání.

Ačkoliv může za nějakou dobu dojít ke zlepšení, při rozvoji výše
uvedených příznaků vždy voláme záchrannou službu. Je
nutná hospitalizace a transport v tomto případě by měl být proveden
sanitním vozem za doprovodu lékaře.

Na epiglotitidu pomýšlíme v případě, že pacientem je
dítě ve věku 6 měsíců až 7 let, příznaky onemocnění se rozvíjejí
velmi rychle (uvádí se i v řádu několika desítek minut)
a jsou obdobné příznakům akutní subglotické laryngitidy. Na rozdíl od ní
však dítě nekašle, má horečku (nad
39 °C), není schopné polykat sliny a vyhledává polohu
vsedě
.

Jedná se o stav přímo ohrožující život. Ihned voláme
záchrannou službu
, dítě musí zachovat polohu
vsedě
, kterou samo vyhledává! Dítě necháme dýchat
studený až ledový vzduch (v zimě otevřené okno,
v létě otevřená lednička a mraznička). Sami do nemocnice
netransportujeme.

Léčba laryngitidy

Léčebný postup u hnisavých laryngitid určuje obvykle lékař ORL na
základě laryngoskopického vyšetření.

Léčba je zaměřena proti příznakům (podání léků tlumících
suchý kašel
, v dalším stadiu léčiv rozpouštějících
hlen
a usnadňujících jeho vykašlávání), dále
se podávají preparáty obsahující kyselinu
acetylsalicylovou
. Lékař může předepsat inhalaci lokálně
působících antibiotik nebo jsou tyto podávány ve
spreji.

Vzhledem k nejčastějšímu původu laryngitid (viry) se antibiotika
předepisují pouze výjimečně, například při významném
oslabení organizmu, hrozí-li sekundární osídlení zánětlivé tkáně
bakteriemi a také u zpěváků.

K řádnému vyléčení je třeba dodržet klid na lůžku a
zásadně nekouřit!
Stav se upraví přibližně do týdne.

Akutní stavy jsou doménou oboru urgentní medicína, pacient je následně
nezřídka umístěn na jednotce intenzivní péče.

Podle
nutnosti jsou již v přednemocniční fázi podávány
kortikoidy (ne však u epiglotitidy, kde jsou téměř
neúčinné) dále sedativa a antibiotika
žilní cestou ve vysokých dávkách.

U určitého procenta pacientů je
nutné zajištění dýchacích cest akutní intubací či koniotomií.

Jak si mohu pomoci sám

Léčbu předepsanou lékařem můžete podpořit pobytem v přiměřeně
teplém a vlhkém prostředí. Vlhkost v pokoji lze zvýšit
například pokládáním mokrých ručníků na topení či užitím
zvlhčovačů vzduchu.

Je vhodné pít větší množství teplých nápojů
(doporučovány jsou bylinné čaje na onemocnění dýchacích cest) a
minerální vody o minimálně pokojové teplotě (nejlépe Vincentka).

Blahodárně působí obklady na krk a klid na lůžku.
Verbální komunikaci omezte na nutné minimum, šeptání urychluje hojení
hlasivek.

Komplikace laryngitidy

Neléčené záněty dýchacích cest způsobené viry mohou být, jsou-li
ignorovány a nedůsledně léčeny, zhoršeny druhotnou infekcí bakteriální.

Dále se zánět může šířit vzestupně či sestupně a vyvolat až
postižení plic. Dlouhodobě drážděný hrtan může být
stižen chronickou laryngitidou působící trvalé změny na sliznici.

V některých případech pak tyto změny mohou vést ke vzniku
nádorů.

Diskuse

Další názvy: zánět hrtanu, laryngitis, zánět hlasivek, akutní laryngitida, chronická laryngitida, subglotická laryngitida

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *