Přeočkování proti žluté zimnici již není nutné

Chystáte se navštívit subtropické a tropické oblasti Afriky, plánujete výlet do Jižní Ameriky nebo toužíte objevovat krásy Střední Ameriky? Pak byste měli vědět, že mnohé země vyžadují nebo doporučují, abyste před jejich návštěvou podstoupili očkování proti žluté zimnici. Toto nebezpečné krvácivé onemocnění se totiž nedá léčit a způsobuje četná úmrtí především u cizinců.

Co je žlutá zimnice?

Jako žlutá zimnice (yellow fever, febris flava) se označuje akutní horečnaté krvácivé onemocnění virového původu, které se šíří prostřednictvím infikovaných komárů. Tato nemoc pacientům způsobuje velice závažné zdravotní komplikace, přičemž podle Světové zdravotnické organizace 25-50 % nemocných s těžkou formou umírá během dvou týdnů od propuknutí prvotních příznaků.

Jméno žlutá zimnice dostala tato nemoc podle jednoho z typickým symptomů (žloutenka), který se objevuje u velké části nemocných. Vzhledem k tomu, že prvotní příznaky, které se u pacientů postupně rozvíjejí, nejsou specifické pouze pro tuto chorobu, lidé někdy žlutou zimnici zaměňují za jiné druhy tropických nemocí.

Žlutá zimnice: Výskyt

Pokud jde o výskyt žluté zimnice, toto onemocnění se endemicky vyskytuje v subtropických a tropických oblastech Afriky, ve Střední Americe a v rovníkové části Jižní Ameriky. Vzácně se pak se žlutou zimnicí můžete setkat také v Severní Americe nebo v Karibiku a v minulosti se případy této choroby objevily dokonce i v Evropě.

Podle epidemiologie výskytu lékaři rozlišují několik různých forem žluté zimnice. První z nich je městský (urbánní) typ nemoci, který je celoroční a nezávislý na období dešťů. Virus v tomto případě koluje pouze mezi lidmi a díky vysoké proočkovanosti městské populace dnes již nezpůsobuje takové potíže jako v minulosti.

Častější je džunglový typ nemoci, který se označuje také jako sylvatická forma žluté zimnice. Tento typ se vyskytuje v přírodních ohniscích nákazy mezi opicemi, které reagují na minimální infekční dávku a hromadně vymírají.

Dále pak hovoříme o přechodné, savanové formě, která se v endemických oblastech šíří hlavně během období dešťů, tedy od ledna do března, a to prostřednictvím komárů sajících na opicích nebo primátech. Nejvíce ohroženi jsou přitom lidé pracující nebo pobývající tou dobou v deštném pralese.

Příčiny žluté zimnice

Původcem onemocnění je virus žluté zimnice, který se řadí mezi flaviviry. Tento RNA virus je citlivý na světlo, teplo a UV záření, ale také na dezinfekční prostředky včetně alkoholu. U pacientů jeho přítomnost vyvolává vážnou chorobu, která má charakter viscerotropní infekce spojené s hemoragickým syndromem.

Přenos infekce na člověka, ale i na primáty zajišťují některé druhy infikovaných komárů, kteří se dříve sami nakazili od nemocných lidí a opic.

Dochází k tomu během sání krve, přičemž mezi lidmi mohou virus šířit pouze samičky.

U městské formy je přenašečem především komár Aedes aegypti, rozvoj džunglové a savanové formy nemoci má pak většinou na svědomí komár Aedes africanus či komár rodu Haemagogus.

Jednou infekční komár zůstává pro člověka rizikový po celý zbytek svého života, tedy zhruba jeden až dva měsíce. Virus také může předat svým potomkům, což se ovšem neděje systematicky. Inkubační doba žluté zimnice pak obvykle trvá 3-6 dnů, přičemž krev nemocného je pro komáry infekční krátce před nástupem horečky a v průběhu prvních 3-6 dnů onemocnění.

K přenosu nemoci přímo od postiženého člověka může dojít prostřednictvím krve, a to například při laboratorní práci s krví akutně nemocného nebo při poranění jehlou od akutně nemocného pacienta. Vnímavost k nákaze je přitom všeobecná.

Jaké má žlutá zimnice příznaky?

Žlutá zimnice má velkou klinickou variabilitu a objevit se může v různých formách, od lehčího průběhu až po systémové selhání organismu, které končí smrtí pacienta. Smrtnost se přitom u osob trvale žijících v endemických oblastech pohybuje kolem 5 %, ale v případě cizinců, kteří v daných oblastech trvale nepobývají, to může být až 50 %.

Onemocnění typicky probíhá ve dvou stádiích. První fázi lékaři označují jako červenou, a to kvůli charakteristickému zarudnutí ve tvářích a červenému zbarvení okrajových částí jazyka. Charakteristický je pak rychlý nástup nespecifických příznaků, kam patří vysoká horečka, zimnice, ale i celkově vyšší únavnost či překrvení sliznic v oblasti úst a očních spojivek.

Toto stádium trvá obvykle 2 až 3 dny, v případě těžšího průběhu ovšem horečka klesá až kolem pátého dne a před nástupem druhé fáze má pacient několik hodin nebo dokonce několik dní pocit, že došlo k celkovému zlepšení. Část postižených se v tuto chvíli sice uzdraví, u některých se však nemoc překlopí do druhé fáze.

Příznaky žluté zimnice – 1. stádium:

• vysoká horečka,
• třesavka,
• bolesti hlavy,
• bolesti kloubů a svalů,
• bolesti v bederní oblasti,
• brachykardie,
• ztráta chuti,
• zvracení a průjem,
• překrvení sliznic,
• zvětšení jater,
• celková únava,
• neklid.

Asi u pětiny nemocných se rozvíjí druhé, toxické stádium žluté zimnice, které kromě horečky a dalších předchozích příznaků doprovází také žloutenka vyvolaná poškozením jater. Právě z toho důvodu lékaři někdy o druhé fázi hovoří jako o žlutém stádiu.

Současně dochází ke krvácení ze zažívacího traktu, očí, uší, nosu, kůže či pohlavních orgánů, což se označuje jako hemoragická horečka.

Dalším typickým symptomem žluté zimnice jsou černé zvratky, které svou neobvyklou barvu získávají z mrtvých červených krvinek.

Kromě toho se dostavuje agitovanost a delirium, pacienta trápí křeče a objevují se známky intravaskulární koagulace či anurie.

Nakonec dochází k selhání orgánů, přičemž nejčastější příčinou úmrtí bývá selhání funkce jater nebo ledvin, ale i hemoragická diatéza.

Příznaky žluté zimnice – 2. stádium:

• zhoršení pacientova stavu,
• bledost a cyanóza,
• žloutenka (ikterus),
• delirium a celkový neklid,
• zvracení černé natrávené krve,
• krvácení ze sliznic,
• selhání orgánů.

Diagnostika

Odhalit, že se skutečně jedná o žlutou zimnici, je obzvlášť v prvním stádiu nemoci obtížné.

Příznaky tohoto onemocnění totiž mohou na první pohled připomínat třeba malárii, leptospirózu, virovou hepatitidu, otravu či další krvácivé horečky.

Někdy je možné žlutou zimnici hned zkraje odhalit díky krevním testům, v pozdějších fázích se dá rozpoznat díky charakteristickým příznakům a někdy se pak provádí testování pro identifikaci protilátek či sonografie jater.

Žlutá zimnice: léčba

Stejně jako v případě dalších hemoragických horeček ani pro žlutou zimnici neexistuje žádná účinná léčba, která by dokázala onemocnění zcela potlačit.

Léčí se pouze příznaky, přičemž nejdůležitější je klid na lůžku a monitorování pacientova zdravotního stavu.

Během druhé fáze, kdy pacient již není pro své okolí nakažlivý, se pak lékaři snaží uchránit jeho játra před nekrózou.

Pacient by měl dodržovat stejnou dietu, která je nutná v případě selhání jater a ledvin. Někdy se nemocným podávají infuze glukózy nebo vysoké dávky vitamínu K a při intenzivním krvácení do trávicího traktu je nutné podat krevní transfuzi. Pokud dojde k selhání ledvin, provádí se hemodialýza.  

Žlutá zimnice: očkování

Jedinou specifickou a účinnou prevencí, která dokáže zamezit rozvoji žluté zimnice, je dnes očkování.

To se provádí prostřednictvím živé látky, jejíž jediná dávka by měla pacientům poskytnout celoživotní ochranu (původně se uváděla platnost očkování na 10 let).

Očkovat proti žluté zimnici lze děti od 9 měsíců věku, přičemž u osob starších 60 let je nutné zvážit očkování individuálně, jelikož u starších pacientů měla v některých případech vakcína neurotoxické účinky.

Očkování proti žluté zimnici představuje podle mezinárodních zdravotnických předpisů jediné povinné očkování do zemí, jejichž seznam každoročně publikuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

Očkování je povinné především při cestách do zemí, kde se toto onemocnění vyskytuje.

Všichni cizinci musí být očkovaní třeba při návštěvě Angoly, Kamerunu, Ghany, Libérie, Mali nebo Sierry Leone.

V dalších státech Afriky, Asie, Ameriky, Austrálie a Oceánie může být očkování proti žluté zimnici vyžadováno pro cizince, kteří přijíždějí z rizikových oblastí.

Požadují ho však i některé státy Asie ve chvíli, kdy cestovatel stráví určitou dobu například v tranzitu na letišti v zemi, kde se žlutá zimnice vyskytuje.

Toto opatření má pomoci zabránit zavlečení choroby na asijský kontinent, kde se nevyskytuje, ale pohybují se zde komáři, kteří jsou schopní virus přenášet.

V České republice se očkování proti žluté zimnici provádí v očkovacích centrech a centrech cestovní medicíny, jejichž seznam je možné dohledat na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví.

O očkování musí být proveden záznam v mezinárodním očkovacím průkazu. Vystavený certifikát o očkování pak nabývá platnosti 10 dní po základní vakcinaci a imunita přetrvává celoživotně.

Prevence

Díky vakcinaci, důslednému hubení komárů a ničení míst, kde v blízkosti lidských sídel dochází k jejich rozmnožování, byla v některých oblastech městská forma žluté zimnice prakticky vymýcena. Trvalou hrozbu však představuje cirkulace nákazy v džungli. Lidé by se proto měli před nákazou chránit také používáním účinných repelentů, moskytiér a nošením vhodného oblečení.

Zdroje: szu.cz, lekari-bez-hranic.cz, ockovacicentrum.cz

Jedná se o akutní horečnaté krvácivé onemocnění, jehož původcem je virus žluté zimnice, který se mezi lidmi a primáty šíří prostřednictvím infikovaných komárů. Dnes rozlišujeme různé formy této nemoci, kam patří městský typ žluté zimnice, který je celoroční a nezávislý na období dešťů, džunglový typ a přechodný savanový typ.

Endemicky se žlutá zimnice vyskytuje v subtropických a tropických oblastech Afriky, ve Střední Americe a v rovníkové části Jižní Ameriky. Případy tohoto onemocnění se však vyskytly také v Severní Americe, v Karibiku a dokonce i v Evropě. Pozor by si měli dát hlavně cizinci, kteří cestují do zemí, kde se žlutá zimnice běžně vyskytuje.

Onemocnění obvykle probíhá ve dvou stádiích.

První fázi označovanou jako červená doprovází zarudnutí ve tvářích, červené zbarvení jazyka, horečka, zimnice, vyšší únavnost, překrvení sliznic úst a očních spojivek a další nespecifické příznaky.

Pro druhé stádium, kterému se říká žluté, je typická žloutenka, krvácivá horečka, zvracení černé natrávené krve, delirium, křeče a někdy také úplné selhání orgánů.

Jedinou účinnou prevencí, která brání rozvoji žluté zimnice, je očkování. To nabývá platnosti 10 dnů po vakcinaci, pacientům by mělo poskytnout celoživotní ochranu a je nutné o něm provést záznam v mezinárodním očkovacím průkazu.

Musíte ho podstoupit hlavně při cestě do zemí, kde se žlutá zimnice vyskytuje (seznam publikuje WHO), jako je Angola, Kamerun či Libérie.

V dalších státech je pak doporučováno nebo požadováno pro cizince přijíždějící z rizikových oblastí.

Očkování proti žluté zimnici: kam je aktuálně potřeba?

Vyrážíte na exotickou dovolenou a lámete si hlavu s očkováním? Nevíte, zda potřebujete vakcinaci proti žluté zimnici? Přinášíme vám podrobný seznam států, které očkování proti ní vyžadují nebo doporučují.

V současnosti se státy s rizikem výskytu žluté zimnice rozdělují prakticky na tři hlavní tábory. První skupinu tvoří státy, které vás bez platného očkování nevpustí do země. Druhou skupinu tvoří země, které očkování proti žluté zimnici doporučují. Třetí a velmi rozsáhlou skupinu pak tvoří státy, které vyžadují očkování pouze po cestovatelích přijíždějících z rizikových oblastí.

1. Státy vyžadující povinné očkování

Při návštěvě těchto států potřebujete platné očkování proti žluté zimnici, ať už cestujete odkudkoliv. Některé země nabízejí pro zapomnětlivce očkování na letišti. V nejhorším případě vám může být odepřen vstup do cílové destinace.

• Angola
• Benin
• Burkina Faso
• Burundi
• Demokratická republika Kongo
• Francouzská Guyana
• Gabun
• Guinea-Bissau
• Kamerun
• Kongo
• Libérie
• Mali
• Niger
• Pobřeží slonoviny
• Rwanda
• Sierra Leone
• Středoafrická republika
• Togo

2. Státy doporučující očkování

Skupina afrických a jihoamerických států nevyžaduje, ale doporučuje platné očkování proti žluté zimnici. V těchto zemích totiž existuje vysoké riziko nákazy virem žluté zimnice, obzvláště při cestách do venkovských oblastí. Pokud se vydáte do rizikových míst, očkování po vás může být vyžadováno. Proto je lepší vakcinaci podstoupit již při odletu do dané země.

• Argentina
• Bolívie
• Brazílie
• Čad
• Ekvádor
• Etiopie
• Gambie
• Ghana
• Guinea
• Guyana
• Keňa
• Kolumbie
• Mauritánie
• Nigérie
• Panama
• Paraguay
• Peru
• Senegal
• Súdán
• Surinam
• Trinidad a Tobago
• Uganda
• Venezuela

3. Státy vyžadující očkování po cestovatelích z rizikových oblastí

Do rozsáhlé skupiny patří asi stovka států po celé zeměkouli. Tyto země vyžadují očkování proti žluté zimnici od cestovatelů putujících z rizikových oblastí. Rizikovými oblastmi jsou myšleny státy z první a druhé skupiny (potažmo i čtvrté skupiny).

Omezení se týká především místních obyvatel navštěvujících jiné státy bez výskytu žluté zimnice. Nařízení je prevencí proti přenosu viru z rizikové oblasti. Cestovatelů se tak omezení prakticky netýká, jelikož musí podstoupit očkování již při vstupu do rizikové oblasti.

Zvláštním případem je však mezipřistání v rizikové oblasti. Pokud na letišti strávíte více než 12 hodin a poté se vydáte na další cestu, v cílové oblasti po vás mohou vyžadovat platné očkování. Ilustračním příkladem může být cesta na Zanzibar s mezipřistáním v Keni.

Pokud na letišti v Keni strávíte více než 12 hodin, mohou po vás na Zanzibaru vyžadovat očkování proti žluté zimnici, i když se na ostrově Zanzibar žlutá zimnice vůbec nevyskytuje.

4. Státy s nízkým rizikem výskytu žluté zimnice

V těchto pěti státech je výskyt žluté zimnice velmi nízký a vztahuje se především na určité oblasti. Tyto státy očkování nevyžadují, pokud však pojedete do rizikových oblastí, měli byste o vakcinaci popřemýšlet.

• Eritrea
• Somálsko
• Svatý Tomáš a Princip
• Tanzanie (Zanzibar)
• Zambie

Problematika očkování proti žluté zimnici je poněkud komplikovaná. Pokud si stále nejste jisti, zda očkování potřebujete, nebo ne, navštivte příslušného specialistu na cestovní medicínu.

(holi)

Zdroj: wwwnc.cdc.gov

Další článek

Líbí se Vám tento článek?

• Břišní tyfus: chytit ho můžete i ve Středomoří
• Čeká vás dlouhý let? Nedávejte trombóze šanci!
• Češi jsou národem cestovatelů, trendem je digitální nomádství
• Cestování bez signálu? To se vám se satelitním telefonem nestane
• Cestování kráse neuškodí: 4 triky, jak na to
• Cestování na Blízký východ. Kam můžete bezpečně vyrazit?
• Cestování po Mexiku: rizik stále přibývá
• Cestování po zbytek roku? Podle světel semaforu a tak trochu jinak
• Cestování s chronickou nemocí: důkladná příprava je základ
• Cestování s léky vyžaduje důkladnou přípravu
• Cestování v důchodu? Pro stále více seniorů běžná realita!
• Cestování v Pobaltí: od křižáků po secesi
• Cestování v těhotenství? Ano, ale rozumně
• Cestování za zimou: pozor na podchlazení a omrzliny!
• Cestovatelé, pozor! Infekce může číhat i v nejdražším hotelu
• Cestovatelé, pozor! Infekce může číhat i v nejdražším hotelu!
• Cestovatelé, pozor! Komáří bodnutí může být i smrtelné
• Cestovatelský průjem: nepříjemná komplikace dovolené
• Cestovní pojištění s ERV
• Chorvatsko a Černá Hora: úspěch dovolené je ve vašich rukách
• Chystáte adrenalinovou dovolenou? Dobře se pojistěte!
• Chystáte se dobýt americký kontinent? Bez přípravy nemusíte uspět!
• Čína a Mongolsko: výběr očkování nepodceňujte!
• Čína: jak přežít pobyt ve znečištěných městech
• Čína: odvrácená tvář asijského giganta
• Co takhle strávit silvestrovskou noc v zahraničí? Máme několik tipů
• Desatero pro cestovatele – pravidla chování v zemích třetího světa
• Desítka nejčastějších mýtů spojených s cestovními nemocemi
• Dítě „na palubě“: tipy pro spokojenou posádku
• Do Austrálie jen s očkováním, pojištěním a repelentem
• Dovolená na čtyřkolce? Nezapomeňte doma zodpovědnost!
• Dovolená na jachtě? Jen pro zodpovědnou posádku!
• Dovolená na motorce aneb Co před startem nezanedbat
• Dovolená příští rok? Vybírejte podle tipů Lonely Planet!
• Dovolená se zážitkem: Láká vás sexuální turistika?
• Dovolená v Egyptě – krása doprovázená riziky
• Egypt: krásy a rizika země faraonů
• Ekoturistika jako naděje pro budoucí generace?
• Extrémní dovolená? Zážitek (ne)jen pro drsňáky!
• Hit současné dovolené? Obytné vozy a karavany!
• Horečka dengue ohrožuje Čechy! Počet nákaz roste
• Horečka při cestování v zahraničí. Víte, jak správně postupovat?
• Horečnatá infekce – nechtěný suvenýr z dalekých krajin
• Horská turistika: zahraniční velikány pokořujte jen s dobrým pojištěním
• Hroch – nejnebezpečnější zvíře Afriky
• Hygiena na cestách. Na co běžně nemyslíme?
• I při cestách po Evropě nás ohrožují závažné infekce
• I s astmatem se dá cestovat, chce to ale důkladnou přípravu!
• Indonésie bez rizika: myslete na zdraví i osobní věci
• Itálie, Španělsko, Řecko: víte, co musíte udělat před dovolenou?
• Jak se při cestování po velkoměstech nenechat napálit
• Jak se vyhnout nákaze z vody? Dodržujte 5 jednoduchých pravidel
• Jak ve zdraví zvládnout pobyt v Tatrách
• Jak zvládnout návrat z teplých krajin zpátky do zimy?
• Jet lag neboli nemoc z časového posunu
• Kam na Blízký východ aneb Nejdůležitější je bezpečí
• Kam za polární září aneb Podívaná nejen pro romantiky
• Kam za teplem? Nejoblíbenější destinace českých cestovatelů
• Když začnou v zahraničí zlobit zuby…
• Klimatizace sice přináší zdravotní rizika, má však i své výhody
• Klíšťata – hrozba doma i na cestách
• Koupání ve sladkých vodách: pozor na skrytá nebezpečí
• Koupání ve volné přírodě má i své stinné stránky, buďte raději o krok napřed
• Krásy a rizika zlatého trojúhelníku: Barma, Thajsko, Laos
• Kuba má své kouzlo – ale i dobře skrytá rizika
• Kulinářská turistika: jak si nepřivézt „nákazu z talíře“
• Kulinářská turistika: jak si nepřivézt „nákazu z talíře“
• Láká vás Indie? Bez pojištění a očkování necestujte!
• Láká vás poušť? Nezapomeňte na teplé oblečení!
• Láká vás sexuální turistika? Pozor na nechtěný „dárek“ s následky na celý život
• Láká vás vyzkoušet vodní dýmku? Pak pozor nejen na infekce!
• Lékárnička na cesty: co s sebou vzít do kufru
• Letištní salonky: cestování na křídlech luxusu
• Letíte na dovolenou? Pozor na velikost zavazadel!
• Lyžování v cizině: znáte pravidla a dodržujete je?
• Maghreb: vyjeďte do zemí zapadajícího slunce
• Malárie by měla být vymýcena do roku 2030
• Medvědí destinace: jen se sprejem a dobrým pojištěním
• Mexiko: nebezpečná země plná lákadel
• Milovníci hlubin, kryjte si při potápění záda!
• Moderní trendy v cestování. Které jsou nejvíce v kurzu?
• Mořská nemoc: jak se vyhnout strašákovi lodního cestování?
• Na cestovatelské střevní potíže zabírá nejlépe prevence!
• Na která jídla si dát při cestování pozor? Některá vás možná překvapí!
• Návštěva deštného pralesa: na co si dát pozor?
• Návštěva USA? Zjistěte vše o lékařské péči za velkou louží

• Nebaví vás mrazivé počasí? Vyrazte za teplem!
• Nebezpečí číhající v hotelových pokojích
• Nebezpečí o dovolené: Na co si dát pozor v hotelech?
• Nebezpečí pro cestovatele: V ČR je už osm nakažených virem Zika
• Nebezpečná setkání: jedovatí hadi a pavouci
• Nejčastější mýty o cestovní medicíně. Znáte je?
• Nejcennějším vybavením na cesty jsou informace
• Nejkrásnější pláže světa: i na ně se vydávejte jen dobře vybavení
• Nejnebezpečnější zvíře Austrálie? Překvapivě včela!
• Nejužitečnější aplikace pro cestování. Máte je v mobilu?
• Nemoc z letadla? Klimatizace viníkem nebude!
• Nezkazte si dovolenou žloutenkou
• Ochrana před dotěrným hmyzem: jak se ubránit malým parazitům
• Očkování před cestou: lepší v poslední chvíli než vůbec!
• Odjíždíte na dovolenou? Čtyři tipy, jak odradit zloděje
• Okradli vás v zahraničí? Tady je návod, jak postupovat
• Olympiáda v Riu se blíží: 7 tipů pro vaše bezpečí
• Osm pravidel pro bezpečné opalování
• Paraziti: Kde všude na ně narazíte a co vám udělají
• Parazitická infekce: pomoci může jen odborník!
• Pásmová nemoc? Raději buďte o krok před ní!
• Pět kritérií při výběru správné cestovní postýlky
• Pět rad na cestu do muslimských zemí
• Pět stravovacích přešlapů, které mohou zkazit dovolenou
• Plánujete exotickou dovolenou s dětmi? Pozor si dejte hlavně na infekce a úrazy
• Plně vybavená lékárnička – pro turistu to nejdůležitější!
• Plnou parou vpřed aneb Karibikem na luxusním parníku
• Pochoutky, kterým je lepší se na cestách vyhnout
• Polévka s vůní orientu: jak si připravit domácí Pho Bo
• Poranění od zvířat: nevyzpytatelná rizika cestování
• Poznejte USA i z jiné perspektivy. Našli jsme utajené zajímavosti
• Připojení k elektrické síti: Do zahraničí raději vozte adaptér
• Průvodce po místech, kam míří jen ti odvážní
• První exotická dovolená s dětmi: deset praktických rad na cestu
• Putování po Srí Lance: nutné doklady i očkování zařiďte včas!
• Rádi cestujete na vlastní pěst? Pak nezapomeňte přibalit krabičku „přežití“
• Rádi surfujete? Pak pozor nejen na žraloky!
• Rizika potápění aneb hlubiny plné nebezpečí
• Rok 2018 ve znamení festivalů. Víme, kam vyrazit
• Rozhovor s odborníkem na cestovní medicínu
• Rozzlobené slunce: v Austrálii pálí nejsilněji na světě
• Rozzlobené slunce: v Austrálii pálí nejsilněji na světě
• S udičkou do zahraničí? Jen po pečlivé přípravě!
• Sama na dovolené? Deset pravidel, jak si to bezpečně užít!
• Sedm důvodů, proč si zamilovat cestování mimo sezónu
• Sedm tipů, jak si golf v zahraničí užít bez stresu a nepříjemností
• Šest rad pro klidnou dovolenou v Thajsku
• Šest tipů, jak při volbě dovolené nesáhnout vedle
• Setkání s exotickými zvířaty – nebezpečí představují živá i ta na talíři!
• Stali jste se obětí trestného činu v zahraničí? Víme, jak postupovat!
• Stres z cestování na vás může zanechat trvalé následky
• Střevní potíže po návratu z dovolené nepřehlížejte!
• Svatojakubská cesta: po stopách dávných poutníků
• Svrab: svědivá památka na zahraniční dovolenou
• Těšíte se na safari? Pojistěte si návrat domů!
• Tipy pro digitální nomády aneb Do světa za prací i zábavou
• Top 5 afrických destinací
• Top destinace pro rok 2019. Kam se letos vydat?
• Transsibiřská magistrála aneb Dobrodružství na kolejích
• Trápí vás dlouhé mezipřistání? Vyplňte čas rychlým výletem!
• Tunisko: (ne)bezpečná exotika na dosah
• Turecko: aktuální doporučení před cestou do země půlměsíce
• Turistický průvodce aneb Co zabalit na cestu do Asie
• Už vás nebaví mrazivé počasí? Vyrazte za teplem do exotiky!
• Úžeh a úpal, nechtěný doprovod našich dovolených
• Vánoce na pláži začněte připravovat včas!
• Vánoce v zahraničí: kam vyrazit za netradiční oslavou svátků?
• Vánoční trhy v Evropě lákají. Kam letos vyrazit?
• Varování: blíží se epidemie na léky nereagujícího břišního tyfu!
• Vietnam – nedoceněná perla Asie
• Virus zika – hrozba současného cestování
• Všechno, co potřebujete vědět o žloutence, než odjedete na dovolenou
• Vybavte se na cesty novou mobilní aplikací
• Vybírejte chytře. Rozdíly v cenách letenek mohou být značné!
• Vydat se na dovolenou bez cestovního pojištění je hazard
• Vyrážíte na dovolenou za hranice? Seznamte se s nejčastějšími infekcemi v okolí ČR!
• Vyrážíte za sluncem? Tipy, jak předejít nebezpečným spáleninám
• Výšková nemoc: neviditelný postrach horské turistiky
• Vzhůru do evropských metropolí! Tallinn je neokoukaný a Vídeň za humny
• Vzhůru na střechu světa Aneb cestování po Nepálu
• Z banality se může na dovolené stát velký problém
• Zácpa na dovolené? To se vás už týkat nebude
• Zdravotní rizika cestování: nejčastější úrazy na cestách
• Zpestření dovolené aneb zvířata na dosah ruky
• Zvíře „na palubě“ – společné výlety bez stresu a v pohodě

OČKOVÁNÍ proti žluté zimnici

Obsah:

Promeškaný termín očkováníZdravotně stigmatizované osobyDoba použitelnosti a skladování

Žlutá zimnice patří mezi závažná smrtelná onemocnění. Jejím původcem je flavivirus, přenášený několika druhy komárů, z nichž nejznámější je Aedes aegypti. Odhaduje se, že ročně na toto onemocnění zemře asi 30 000 lidí v zemích subtropické a tropické Afriky, Střední a Jižní Ameriky.

Opakovaně jsou hlášeny smrtelné případy onemocnění žlutou zimnicí neočkovaných turistů, pobývajících relativně velmi krátkou dobu v tropické Jižní Americe a subsaharské části Afriky.

Vzhledem k tomu, že doba inkubace žluté zimnice je velmi krátká, 3-6 dní, a dosud neexistuje žádná kauzální léčba, zůstává očkování jedinou spolehlivou ochranou.

Proto podle celosvětového doporučení Světové zdravotnické organizace (SZO) je před vstupem do rizikových endemických oblastí toto očkování povinně nebo naléhavě vyžadováno. Zdrojem nákazy lesního typu infekce bývá opice, zatímco u městského typu to bývá člověk. V obou případech je přenos na člověka zprostředkován náhodným bodnutím infikovaného komára.

Onemocnění se projevuje horečkou, bolestmi hlavy a zad, nevolností, zvracením a celkovou schváceností. V těžších případech může dojít k rozvoji žloutenky, krvácení do kůže i do zažívacího traktu (zvracení krve a černá stolice), ke krvácení z nosu a případně také ke gynekologickému krvácení. V tropických endemických oblastech na žlutou zimnici umírá 3-5 % domorodců.

• Celosvětový výskyt žluté zimnice (WHO 2014)
• Očkovací látky obsah  

Název komerční vakcíny	1)	2)	3)	4)	5)	Poznámka
STAMARIL	živá YF	31.10.2017	R
1) Souhrn údajů o přípravku (SPC)
2) Příbalová informace (PI)
3) Zkratka
4) Datum poslední reveze textu
5) X … není již v ČR registrována, R … vakcína registrována v ČR nebo EU; I … individuální dovoz (v ČR není registrována); S … specifický léčebný program (v ČR není registrována)

Počáteční pokusy vedly k přípravě inaktivované vakcíny z virové suspenze získané kultivací na buňkách opičích jater nebo sleziny.První klinická studie v Brazílii, ve které bylo očkováno skoro 25 000 osob, neprokázala jednoznačnou ochranu vůči žluté zimnici. Důvodem mohla být nedostatečná imunizace, neboť se očkovalo pouze jednou dávkou.

Žlutá zimnice

Žlutá zimnice je akutní virové horečnaté onemocnění s krvácivými projevy a vysokou smrtností, přenášené komáry a vyskytující se v tropických a subtropických oblatech Afriky, Střední a Jižní Ameriky. Očkování je jedinou spolehlivou prevencí tohoto onemocnění.

Máte zájem o očkování a chcete příspěvek? Připravili jsme pro vás rychlý přehled příspěvků pojišťoven.

Onemocnění je přenášeno poštípáním infikovanými komáry různého druhu.

Zdroj nákazy

Komáři se infikují sáním krve na nemocných lidech, opicích nebo primátech. Jednou nakažený komár zůstává infekční po celý svůj život.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Inkubační doba kolísá v rozmezí 3–6 dnů.

Příznaky

Onemocnění může probíhat ve dvou stadiích. První začíná horečkou, únavou, slabostí, bolestmi v zádech. Na tvářích se objevuje zarudnutí, spojivky jsou překrvené, jazyk na okrajích červený (červené stadium). Může se objevit zvracení, bolesti břicha, průjem nebo poruchy srdečního rytmu.

U těžších průběhů onemocnění horečka kolem pátého dne klesá, několik hodin až dnů má pacient pocit zlepšení zdravotního stavu. Poté dojde znovu k vzestupu horečky a v důsledku poškození jater se objeví žloutenka (žluté stadium), současně může dojít k postižení ledvin a krvácení do kůže a sliznic (hemoragická horečka). Asi polovina nemocných umírá.

Horší průběh bývá u osob nově příchozích do rizikové oblasti.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Očkování se provádí živou očkovací látkou, jedna dávka poskytuje celoživotní ochranu, protilátky se tvoří 10 dní. Očkovat lze děti od 9 měsíců věku, u osob starších 60 let byly u malého procenta lidí popsány neurotoxické účinky vakcíny, proto je nutné očkování u starších 60 let zvážit individuálně.

Očkování proti žluté zimnici je povinné při cestách do některých zemí, kde se žlutá zimnice vyskytuje. Vyžadováno je i v případě cest do některých zemí, kde výskyt této nemoci není, ale cestovatel stráví určitý čas např. v tranzitu na letišti v zemi výskytu žluté zimnice. O očkování proti žluté zimnici musí být proveden záznam v mezinárodním očkovacím průkazu.

Při příletu do některých zemí s výskytem žluté zimnice je povinnost tento doklad předložit.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Žlutá zimnice

Žlutá zimnice je virové krvácivé onemocnění. Přenáší ho infikovaní komáři a moskyti. Označení „žlutá“ v názvu souvisí se žloutenkou, která v průběhu onemocnění postihuje část pacientů. Léky na žlutou zimnici neexistují, účinnou ochranou proti nemoci je očkování.

Podle Světové zdravotnické organizace až 50 % pacientů s těžkou formou infekce umírá během prvních dvou týdnů nemoci. Převážně se onemocnění vyskytuje v subsaharské Africe, kde tato nemoc patří k nejzávažnějším zdravotním problémům.

Co způsobuje žlutou zimnici

Virus žluté zimnice se přenáší kousnutím infikované samičky komára tropického (neboli egyptského – aedes aegypt).  Žlutá zimnice se vyskytuje pouze u lidí, dalších primátů a několika druhů komárů.

V městských osídleních je za přenos z člověka na člověka zodpovědný komár tropický. Ten přenáší také viry zika, dengue a chikungunya. Jakmile se komár nakazí od infikované osoby, začne se v jeho těle přibližně 12 dní rozvíjet virus. Poté je komár schopen nakazit zdravé osoby.

Jakmile je infikovaná samička, dokáže virus přenášet po celý její život – tedy jeden až dva měsíce. Virus může předat také svým potomkům, ačkoli ne systematicky.

Nemoc je běžná v tropických a subtropických částech Jižní Ameriky a Afriky. Komár tropický se nachází také v tropických a subtropických oblastech Asie, Tichomoří a Austrálie, nicméně v těchto regionech nebyly zaznamenány žádné případy žluté zimnice.

Symptomy žluté zimnice

Žlutá zimnice se projeví po tří až šestidenní inkubační době. Ve většině případů dochází k mírnějšímu průběhu nemoci. Pacient má horečku a příznaky typické i pro další onemocnění: bolesti hlavy, zimnice, bolesti zad a svalů, únava, ztráta chuti apod.  V těchto případech infekce trvá jen tři až šest dní.

Dvanáctiletá holčička z Demokratické republiky Kongo s podezřením na žlutou zimnici.

V patnácti procentech případů však přichází druhá, toxická fáze onemocnění s opakující se horečkou, doprovázenou žloutenkou způsobenou poškozením jater (odtud název onemocnění).  Krvácení do sliznic ústní dutiny, očí a trávicího ústrojí způsobuje zvracení krve. Toxická fáze je fatální přibližně v 20 % případů. Průměrná míra úmrtnosti je přibližně 3 %.

Při překonání nemoci zůstává tělo vůči nákaze doživotně imunní. Obvykle nedochází k trvalému poškození orgánů.

Diagnostika žluté zimnice

Diagnostika žluté zimnice je především v první fázi obtížná. Vážnější případy jsou velmi podobné malárii, leptospiróze, virové hepatitidě či dalším krvácivým horečkám, infekcím způsobeným viry rodu flavivirus (například horečka dengue) nebo otravě.

Někdy mohou virus odhalit již v počáteční fázi krevní testy. V pozdějších fázích je nutné provést testování pro identifikaci protilátek.

Léčba žluté zimnice

V současnosti neexistuje žádné specifické antivirotikum proti žluté zimnici. U nemocných pacientů tedy léčíme příznaky a tím jim pomáháme překonat onemocnění.

Během druhé, více toxické fáze, kdy virus zmizí a pacient již není nakažlivý, je nejdůležitější uchránit játra před nekrózou.

Nejúčinnější ochranou před žlutou zimnicí je očkování. Lidé by se měli také chránit před kousnutím komárem používáním repelentů, moskytiér a oblečením zakrývajícím tělo. Také by měli dbát na to, aby se v jejich domě nebo před domem nedržela stojatá voda, ve které se komáři množí. Lékaři bez hranic provádějí také vektorovou kontrolu používáním biocidů (chemických a biologických pesticidů).

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu.

Následující informace jsou určeny k základní orientaci.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily

Před cestou se doporučuje zaregistrovat se v databázi „Dobrovolná registrace občanů při cestách do zahraničí“ – DROZD (http://drozd.mzv.cz/).

Při pobytu v Peru je vhodné kontaktovat informační kanceláře PromPerú a IPerú, které se nacházejí prakticky ve všech větších městech.

Je zde možné získat aktuální informace o uzavírkách silnic, o otevírací době turistických památek, vhodná doporučení k návštěvám zajímavostí, muzeí, restaurací atd. Aktuální seznam těchto kanceláří je k dispozici na internetových stránkách PromPerú – www.promperu.gob.

pe v sekci věnované rozvoji turistického ruchu. V „Manuálu pro návštěvníky Peru“ jsou užitečné kontakty na důležité úřady a instituce, které může turista během pobytu v Peru potřebovat“.

Obecně platí, že znalosti anglického jazyka jsou v Peru uplatnitelné v hlavním městě a ve větších turisticky známých destinacích, ovšem již tomu tak není v dalších částech země. Základní znalosti španělštiny jsou vítány, ba někdy jsou i potřebné, jinak se turisté vystavují rizikům s tím spojeným.

Pokud se týče bezpečnostních poměrů, Peru je považováno za zemi, ve které je vhodné dbát zvýšené opatrnosti. Hlavními bezpečnostními zásadami jsou necestovat v noci, po setmění vycházet jen s minimální hotovostí, zavazadla ponechávat na bezpečném místě a vždy pod kontrolou,  dát přednost jednoduchému a neokázalému oblečení.

Peru se nachází ve vysoce aktivní tektonické oblasti, tudíž je možné se v průběhu pobytu setkat se zemětřesením, či menšími otřesy zemské kůry. Základní pravidla, jak se chovat v průběhu zemětřesení , jsou: Zůstaňte klidní.

Jste-li mimo budovu, přesuňte se na volné prostranství, aby vás nezasáhly padající předměty. Jste-li uvnitř, zůstaňte uvnitř (nejvíce zranění je při vybíhání v panice z domů). Přitiskněte se, pokud je to možné, k nosné stěně, nikdy nestůjte u okna. Venku se držte dále od elektrického vedení.

Pokud možno nezůstávejte v úzkých ulicích. Vždy dodržujte pokyny místních úřadů a záchranářů.

Obecně pro návštěvníky Peru platí, že v období od dubna do listopadu panuje v horské a pralesní části území Peru období léta, tedy dny sucha s nízkým srážkovým úhrnem.

V ostatních měsících nedoporučujeme návštěvy těchto oblastí z důvodu silných a dlouho trvajících dešťů a nízkých teplot (horské oblasti).

Období dešťů (prosinec – březen) je spojeno s četnými sesuvy půdy ohrožujícími řidiče osobních vozidel a autobusové dopravy využívajících špatně udržované silniční trasy. Některé oblasti jsou v období dešťů kvůli nezpevněné vozovce téměř nedostupné (zejména pralesní oblasti).

Ve městech jsou pro přepravu bezpečnější taxi než mikrobusy, ve kterých dochází k okrádání turistů. Všeobecně platí, že při cestování hromadnou dopravou (taxi, mikrobus) je třeba se mít na pozoru. Cena taxi je smluvní (neexistují taxametry), jistější je používání např. hotelového taxi.

K cestám mezi městy lze použít dálkové autobusy, nicméně i zde platí stejná pravidla. Meziměstská autobusová přeprava není drahá. Doporučuje se cestovat pouze zavedenými autobusovými společnostmi, kde je záruka dobrého technického stavu autobusů.

Levnější dopravci většinou nevěnují řádnou pozornost technickému stavu svých vozidel a častěji u nich dochází k technickým poruchám nebo haváriím. Větší a zavedení autobusoví přepravci jsou automaticky pojištěni, což je v případě problémů různého charakteru výhodou.

Doporučuje se uchovat si nejméně po dobu cesty jízdenku pro případné uplatnění náhrady u pojišťovny. Automobilem z půjčovny v Peru nelze opustit zemi. Dle dohody je možné vozidlo vrátit jinde, než bylo zapůjčeno.

Mýtné na silnicích není vysoké. Povrch místních silnic je relativně dobrý, zejména to platí pro hlavní silniční tepnu, kterou je Panamerická silnice. Ve vnitrozemí je však třeba počítat s častými výmoly, hlavně po dešti, popř. s padajícím kamením a závaly.

Při cestách po Peru se doporučuje dbát ostražitosti, neboť styl jízdy místních řidičů je poměrně bezohledný.

V horských oblastech je délka přesunu mezi městy větší, s čímž je třeba počítat při cestě autem a plánování cesty – vzdálenost 100 km představuje přibližně 2 hodiny cesty.

V případě zastávek nebo poruch pozor na přepadení.

Doporučuje se vyvarovat se přemísťování v noci, kdy i na nejfrekventovanějších silnicích mohou být umísťovány „neviditelné“ překážky, které jsou schopny vozidlo poškodit.

Během nutné zastávky pak může být posádka okradena. Každý rok bylo zaznamenáno několik případů ozbrojeného přepadení nočních dálkových autobusů, kdy došlo k okradení cestujících včetně zahraničních turistů.

Poměrně častým jevem jsou v Peru blokády silnic kvůli manifestacím a protestům, které způsobují komplikace v silniční dopravě a pro turisty nečekané potíže. Z těchto důvodů je nutné sledovat aktuální situaci popř.

konzultovat stav s českým velvyslanectvím v Limě. Při jakýchkoliv potížích se doporučuje kontaktovat místní policii nebo také speciální tzv. turistickou policii, která pomáhá řešit problémy zejména zahraničních turistů.

Obecně platí pravidlo, že se nekonzumuje voda z vodovodního kohoutku, pouze voda balená – tzn. v lahvích nebo sklenicích. Zelenina a ovoce se doporučují před konzumací dobře omýt vodou, popř. dezinfikovat.

Pro alpinisty by mělo být samozřejmostí kontaktovat před vstupem do hor speciální policejní záchranářskou jednotku za účelem zjištění stavu počasí a celkových podmínek v příslušné části hor.

Veškeré záchranářské práce jsou vedeny jako placená služba a náklady spojené s tímto úkonem jsou účtovány k tíži zachráněného. Je zcela nezbytné, aby každý návštěvník oblasti Cordillera Blanca byl pojištěn na vysokohorskou turistiku.

Výjimku tvoří pouze základní cesta k Laguně Llanganuco s památníkem zahynulých československých horolezců, kam se lze dopravit taxíkem nebo místní autobusovou linkou. Nedoporučuje se cestovat do oblasti VRAEM (údolí řek Apurímac a Ene), kde probíhá boj armády a policie s narkoteroristickými skupinami.

V této oblasti dochází k ozbrojeným přepadením, k únosům a také k častým srážkám mezi vzbouřenci a vládními složkami. Jedná se zejména o provincie Huanta a La Mar v regionu Ayacucho, provincii Tayacaja v regionu Huancavelica a okresy Kimbiri, Pichari a Vilcabamba v regionu Cusco.

Vliv narkoteroristických skupin je také v provinciích Satipo a Concepción v regionu Junín, v provinciích Huamalies, Leoncio Prado v regionu Huánuco a také v provinciích Tocache a Padre Abad v regionu Ucayali.

V provinciích Chincheros (region Apurimac), Churcampa (region Huancavelica) a Huallaga (region San Martín) operují zbytky teroristické skupiny Světlé stezky.

Za nejvhodnější způsob placení se považuje vedle hotovosti používání kreditních nebo debetních karet ovšem s upozorněním, že s narůstající vzdáleností od Limy se snižuje pravděpodobnost výskytu bankomatů.

Taktéž je nutné dbát zvýšené opatrnosti, neboť v poslední době se množí pokusy kopírování těchto karet.

Nezbytnou hotovost se doporučuje rozložit na menší částky a uschovat v různých částech oděvu nebo zavazadel, jelikož se opakují případy, kdy turisté přijdou při okradení o veškeré finanční prostředky.

Při pobytu v hotelových zařízeních je vyžadováno předložení pasu se vstupním razítkem. Hotel tento dokument vyžaduje k tomu, aby prokázal turistický charakter pobytu, neboť v tomto případě jsou na ubytování aplikována zvýhodněná daňová pravidla.

Některé turistické oblasti Peru se nacházejí ve vysoké nadmořské výšce – nad 3 tisíce metrů nad mořem. Nadmořská výška se projevuje bolestmi hlavy, závratěmi, ztíženým dýcháním a také zvracením. Při příjezdu je vhodné počítat s obdobím na aklimatizací.

Ve výše položených oblastech se doporučuje chodit spíše pomaleji, častěji odpočívat, nejíst těžká a tučná jídla a přijímat velké množství tekutin.

V místních lékárnách je možné zakoupit speciální tabletky, které pomáhají překonat problémy spojené s pobytem ve vysoké nadmořské výšce. Z výše uvedených důvodů se také doporučuje připojištění, neboť většina běžných komerčních pojištění platí jen do výšky 3 tis. metrů nad mořem.

Jako prostředek proti nevolnosti způsobené nadmořskou výškou nabízejí hotely v Cuscu běžně kokový čaj nebo lístky koky, jejichž žvýkání není v Peru trestné.

Velvyslanectví ČR v Limě v minulém roce řešilo několik případů hospitalizace českých turistů z důvodu náhlých vážných psychických potíží. Cestovatelům, kteří se během svého pobytu v Peru plánují seznámit s amazonskou tradicí a s rituály šamanského léčitelství, spojenými s popíjením halucinogenního nápoje ayahuasca, doporučujeme vzít na vědomí s tím spojená rizika a nepředvídatelné účinky.

Při cestách do Peru není povinné očkování, ani protiproti žluté zimnici. V případě, že cestovatel odlétá z Peru do zemí, kde je očkování proti žluté zimnici povinné (např.

státy Střední Ameriky) nebo do země, která vyžaduje očkování při cestě z Peru, je nutné potvrzení o očkování předložit již na letišti. Proto je nejlépe mít očkování již před odletem z ČR.

Pro návštěvu pralesních oblastí Peru, které budou dlouhodobějšího charakteru, je však vhodné být proti žluté zimnici očkován a zajistit si také další doporučená očkování jako např. očkování proti žloutence, břišnímu tyfu, tetanu atd.

Po ruce je dobré mít také repelent či odpuzovač komárů. Je třeba se mít na pozoru před onemocněním horečkou dengue, které způsobuje štípnutí infikovaným komárem. Proti této nemoci neexistuje očkování, platí pouze prevence.

Časový rozdíl mezi Peru a ČR je v letním období mínus 7 hodin, v zimním období mínus 6 hodin. V Peru je napětí 220 V, telefonní předvolba země je 0051.