Přenos žloutenky C: Jehly, sex a tetování

Chytit ji lze na cestách i táboře! Jak se ubránit žloutence?

Foto: tool2530, Shutterstock.com

Možná ji považujete za nemoc rozvojových zemí, ale nenechte se mýlit: žloutenku můžete chytit v podstatě kdekoli. Zejména v době zvýšeného cestování riziko nákazy roste. Varovat před ní chce i Světový den boje proti žloutenkám, který připadá na 28. červenec.

Žloutenku (hepatitidu) způsobují viry, které napadají jaterní tkáň. Existuje několik druhů onemocnění, které se liší původcem, způsobem přenosu, průběhem, závažností i možnými následky. Nejčastější jsou hepatitida A a B – ročně jimi u nás onemocní dohromady kolem tisícovky lidí, typem C se nakazí zhruba tisícovka.

Cestujete-li do Asie nebo Afriky, je očkování proti žloutenkám A a B vřele doporučené. Překvapivě se ale vyplatí i při výletech do Středomoří. „Běžně se tu vyskytují nemoci způsobené viry, tedy i žloutenka, ale i bakteriemi, jako jsou meningokok či pneumokok,“ prozrazuje epidemiolog Rastislav Maďar.

Foto: Image Point Fr, Shutterstock.com

Proti typu A a B existuje očkování

Vysoce infekční a odolný virus vylučuje nemocný člověk stolicí i močí. Nejlepší ochranou je důsledná hygiena: myjte si ruce po každém použití WC, před jídlem, po příchodu zvenku.

Neumytýma rukama si nesahejte na obličej a nic nedávejte do úst! Chcete-li se vyhnout nákaze z jídla, nekupujte pochoutky ve stáncích, v cizině pijte jen balenou vodu, nebezpečné mohou být i kostky ledu v nápojích.

Riziko nákazy stoupá v situacích s omezenými hygienickými standardy či zdroji pitné vody: na letních táborech, v kempech, v cizině. Mějte s sebou vlhčené ubrousky a antibakteriální gel na ruce a používejte je.

Léto přeje milostným románkům, bohužel právě při nich často dochází k nákaze žloutenkou typu B. Přenáší se spermatem, vaginálním sekretem, slinami a krví. Pozor si dejte na půjčování kosmetických pomůcek (kartáček, holicí strojek, ručník) a vyhněte se manikúře, tetování, akupunktuře či piercingu v pochybném prostředí.

Stačí jen mikroskopické množství krve z nevinné oděrky – i proto není neobvyklá nákaza „béčkem“ při sportovních úrazech a dopravních nehodách v zemích s nižším hygienickým standardem, kde nejsou běžně dostupné jednorázové jehly a sterilní pomůcky.

Foto: Lena Pan, Shutterstock.com

Při výběru tetovacího či piercingového studia buďte velice opatrní

K nákaze žloutenkou typu C dochází nejčastěji krví. Dříve to bývalo při transfuzi, dnes jde hlavně o nemoc drogově závislých, nakazit se ale můžete i během tetování či piercingu anebo během operace či zubařského zákroku, nejsou-li dodrženy hygienické požadavky. Pozor tedy dávejte zejména při cestách do Asie nebo Afriky.

Jak se žloutenka projeví? Žluté zbarvení kůže a očního bělma, podle kterého dostala nemoc jméno, se dostaví spíše později. Moč výrazně ztmavne, zato stolice je nezvykle světlá. Častá je zvýšená teplota, slabost, nechutenství a zvracení, někdy bolí svaly a klouby a svědí kůže. Inkubační doba se pohybuje mezi týdnem a dvěma měsíci a člověk už je nakažlivý.

Máte-li podezření, s návštěvou lékaře neotálejte – lépe přijít zbytečně než roznášet žloutenku po světě a ničit si játra. „Včasná diagnostika pomůže předejít následkům u těch nejzávažnějších nemocí, které si cestovatelé mohou přivážet domů,“ upozorňuje MUDr. Vít Nádvorník z ambulance Synlab v Praze.

Typ A většinou odezní po měsíci, poté dochází k úplnému vyléčení, navíc získáte doživotní imunitu. Ohroženi na životě mohou být výjimečně senioři a lidé s nemocnými játry.

U typu B a C je to bohužel horší. Přejde-li nemoc do chronické fáze, je nutná několikaměsíční léčba a doživotní jaterní dieta, reálně hrozí cirhóza, rakovina či selhání jater, někdy je nutná transplantace. Navíc hrozí přenos z matky na dítě – u takto nakažených je riziko přechodu do nebezpečné chronické fáze téměř 90%! Chronicky nemocní jsou navíc trvalým zdrojem nákazy.

Léčba typu A a B je podpůrná, záleží, jak se s virem tělo popere. Typ C je možné ovlivnit cíleněji, nicméně léky mají velice nepříjemné vedlejší účinky. Dnes jsou navíc dostupná mnohem účinnější antivirotika, která mohou nemoc vyléčit v řádu měsíců. Jsou však velmi drahá, pojišťovny zvládají proplácet léčbu sotva čtvrtině pacientů.

I změna chutí může značit vážnou nemoc. Nemění se vám chutě?

Všechno, co potřebujete vědět o žloutence, než odjedete na dovolenou

Chystáte se letos navštívit exotické země? Těšíte se, až budete sbírat u moře mušle a ochutnávat dosud nepoznané pokrmy, jimiž pošimráte své chuťové pohárky? Buďte opatrní, protože i z nádherně strávené dovolené si můžete domů dovézt nechtěný suvenýr – žloutenku.

Co nám hrozí?

Žloutenka, odborně zvaná hepatitida, je infekční virové onemocnění postihující játra. A není to onemocnění lecjaké.

V některých případech může sice probíhat i bezpříznakově, ovšem její těžký průběh vede až k selhání jater a úmrtí. Podle původce rozlišujeme 5 typů žloutenky: A, B, C, D a E.

Pouze proti žloutence typu A a B je možné se nechat očkovat. Podívejme se spolu na možná rizika nákazy během dovolené. A vezměme žloutenky pěkně podle abecedy.

Žloutenka typu A aneb „Akce čisté ruce“

Žloutence typu A se lidově říká „nemoc špinavých rukou“ a už z tohoto názvu je zřejmé, kde všude číhá nebezpečí. Co všechno se nachází na rukou lidí, o tom by madla na eskalátorech nákupních domů mohla vyprávět. Jak se jí tedy vyhnout?

  • Nechte se očkovat.
  • Často si myjte ruce, hlavně před jídlem.
  • Pijte pouze převařenou, komerčně balenou nebo jinak chemicky upravenou vodu, nealkoholické nápoje, ovocné šťávy, pivo nebo víno.
  • Nedávejte kostky ledu do svých nápojů, pokud si nejste jisti, že byly vyrobeny z nezávadné vody.
  • Jezte jen dobře uvařené potraviny. Vyhněte se syrovému nebo nedostatečně tepelně upravenému masu, rybám a korýšům.
  • Vyhněte se salátům.

Žloutenka typu B aneb „Bezpečný sex“

Žloutenka typu B se přenáší krevní cestou a je možné se jí nakazit i pohlavním stykem. Co vás na cestách ochrání?

  • Před odjezdem na dovolenou se nechte očkovat.
  • Při pohlavním styku použijte ochranu.
  • Nesdílejte injekční jehly s jinými osobami.
  • Vyhněte se také akupunktuře, tetování nebo piercingu.

Žloutenka typu C aneb „Cizí zubní kartáček nikdy!“

Vzhledem k tomu, že proti tomuto typu žloutenky doposud neexistuje očkování, existují pouze následující možnosti prevence:

  • Vyvarujte se používání společných injekčních jehel.
  • Dodržujte zásady bezpečného sexu.
  • Nepůjčujte si cizí zubní kartáček či holicí strojek ani nikomu jinému nepůjčujte ten svůj!

Žloutenka typu D aneb „Dej se očkovat proti žloutence B“

Tento typ žloutenky není tak častý, neboť potřebuje pro svůj přenos již existující žloutenku B. Přenáší se opět skrze krev či cestou nitrožilního podání drog. Očkováním proti žloutence typu B se chráníte i proti žloutence typu D. Zabijete tak dvě mouchy jednou ranou.

Žloutenka typu E aneb „Eliminuj riziko pro těhotné“

Žloutenka typu E se podobně jako žloutenka typu A přenáší při nedodržování hygienických pravidel a úplně nejčastěji nakaženou vodou. Nebezpečná je hlavně pro těhotné, protože až ve 25 % případů může způsobit úmrtí plodu. Neboť zatím není dostupná očkovací látka, jediné, co lze doporučit, je následující:

  • Dodržujte hygienické návyky.
  • Chcete-li kdekoli na cestách získat kvalitní pitnou vodu, použijte čisticí filtr nebo čisticí tablety.

Budete-li dodržovat výše uvedené rady, nezbývá než vám popřát vydařenou dovolenou bez žloutenky!

(hah)

Zdroj: www.travmed.com

Líbí se Vám tento článek?

Žloutenka: příznaky, léčba (hepatitida)

Virová hepatitida je známá i pod názvem žloutenka, ale
toto označení není zcela správné.

Žloutenka, odborně
ikterus, je výraz používaný pro žlutavě zbarvenou kůži,
sliznice a oční skléry. Způsobuje ji vysoká koncentrace, látky zvané
bilirubin, v krvi.

Může se ovšem vyskytovat i u jiných
onemocnění, jako jsou např.: neprůchodnost žlučových cest, rozpad
krvinek, a jiná onemocnění jater.

Mluvíme-li o virové hepatitidě, pak jednoznačně jde
infekční zánět jater a příznak v podobě žloutenky
jej nemusí vždy doprovázet. Při tomto onemocnění jsou játra napadena
virem hepatitidy typu A, B, C, D, E nebo G.

Jednotlivé viry způsobují různě vážná onemocnění jater. Typy D, E,
G, se ale v naší oblasti prakticky nevyskytují. Mohou se zde objevit jen
velmi vzácně a to zvláště u člověka, který se jimi nakazil
v cizině.

Ovšem typy A, B, a C jsou
i v České republice poměrně časté a proto budeme, v tomto textu,
pozornost věnovat převážně jim. Různé typy virů mají i odlišný
způsob přenosu a průběh, proto zde budou popsány jednotlivě.

Žloutenka typu A

Virová hepatitida A je nejčastěji se objevující a
nejméně závažný typ. Je to nakažlivé a velice nepříjemné onemocnění.
Jestliže je někomu tato nemoc diagnostikována, je povinen se léčit na
uzavřeném infekčním oddělení až do doby, než přestane být
nakažlivý.

Tento typ hepatitidy se vyskytuje pouze v akutní fázi a nikdy
nepřechází do chronicity (viz níže). Hepatitidě A se také někdy říká
nemoc špinavých rukou, což je pojmenování do jisté míry
výstižné.

Přenáší se totiž tzv.: fekálně-orální
cestou
. Tento termín, by se skoro doslovně dal přeložit, jako
„výkaly-ústa“.

Zdrojem infekce je tedy často stolice nakaženého
člověka a následně vše, co jí bylo kontaminováno.

Jakkoliv to zní odpudivě, v běžném životě je velice snadné se
takovýmto způsobem nakazit. Častý je i přenos kontaminovanou
vodou
. Doba, která uplyne od nakažení do projevu prvních
příznaků (inkubační doba) se pohybuje kolem třiceti
dnů
.

Žloutenka typu B

Tento typ se přenáší krví a tělními tekutinami od
infikovaného člověka. K nákaze nejčastěji dochází při
nechráněném pohlavním styku, nebo injekční
aplikaci drog
. Možný je i přenos z matky na
plod
.

Budete mít zájem:  Příznaky Vody V Těle?

Hepatitida B může přejít z akutního zánětu do chronického stadia,
což se děje asi v 10%. Inkubační doba je zde asi devadesát
dnů
.

Žloutenka typu C

Hepatitida Typu C se přenáší hlavně krví, ale je
možný i tělními tekutinami. Proto se jí mnohdy říká
nemoc narkomanů nebo homosexuálů.

Do chronického stadia přechází velmi často a to asi v 70%. Inkubační
doba se zde pohybuje kolem šedesáti dnů.

Je to závažné onemocnění, o kterém se sice mluví méně než
o chorobě HIV, přesto by si ale i ono, zasloužilo podobnou pozornost.

Příznaky a projevy žloutenky

Typický průběh hepatitidy má v počáteční fázi onemocnění, všech
tří, výše zmiňovaných typů, velice podobné příznaky.

Prvními projevy jsou nechutenství, bolest svalů a kloubů, únava,
nevolnost, zažívací obtíže, tlak v pravém podžebří a slabost. Později
se někdy přidá i zvýšená teplota a celkový obraz nemoci tak může
vypadat jako chřipka, díky čemuž je hepatitida zpočátku někdy chybně
diagnostikována.

Nemocný někdy mívá světlou (acholickou) stolici a
naopak velmi tmavou moč. Při plně rozvinutém onemocnění,
následuje ikterická fáze, kdy se k těmto příznakům přidává
žlutavé zbarvení kůže, sliznic a očního bělma
(žloutenka neboli ikterus).

V některých případech, může být prvním příznakem choroby právě
až ikterus. Další průběh nemoci je už ale u různých typů odlišný,
proto je zde uveden zvlášť.

Virová hepatitida typu A: Tento typ po začáteční fázi
a zaléčení odezní. Nakažený člověk přestává být infekční a již
není nosičem viru. Někdy se ale i do roka poté, může občas vyskytovat
únava, nechutenství i nevolnost.

Zvláštními druhy hepatitidy typu A jsou anikterická
(bez projevení žloutenky) a tzv.: maligní forma. Maligní
forma je velice vzácná a závažná, objevuje se asi v 0,1%. Má rychlý
průběh, způsobuje selhání jater a často končí smrtí
nemocného.

Virová hepatitida typu B a C: Po počáteční fázi se
nemocný buď zcela uzdraví, nebo onemocnění přejde do chronické
fáze
a vir zůstává v těle nakaženého.

Chronická fáze se dále ještě dělí na dvě různé formy. Tou první je
tzv.: chronická perzistující hepatitida. Je to lehčí
forma, kdy pacient dlouhou dobu trpí příznaky, které byly popsány jako
počáteční fáze. V játrech jsou dlouhodobě patrny známky zánětu. Tyto
obtíže však do jednoho roku, bez následků, opět odezní a postižený
člověk se plně uzdraví.

Druhou fází je chronická aktivní hepatitida, která je
bohužel velmi závažná. Jaterní buňky odumírají, zanikají a jsou
nahrazovány vazivovou tkání. V játrech stále přežívá virus hepatitidy
B či C a pacient se stane jeho nosičem. K této fázi se mnohdy přidává
i autoimunitní reakce, jejímž výsledkem je trvalé zhoršování choroby,
které končí až jaterní cirhózou.

Rizikové faktory žloutenky

Vyšší riziko vzniku hepatitidy A hrozí v prostředí,
kde je nízký hygienický standard. Častá je nákaza při
cestě do zahraničí, zvláště v zemích jižní Afriky, Ameriky, Asie a
východní Evropy.

Zvýšený výskyt je také v dětských kolektivech a
u osob, které dostatečně nedodržují hygienické návyky.

V České republice je pravidelně zaznamenáván vysoký nárůst
onemocnění v podzimním období.

Virová hepatitida typu B a C se objevuje nejvíce
v kolektivech narkomanů a homosexuálů.
Ohroženi jsou často i zdravotničtí pracovníci. Riziko
nákazy může být i při tetování v salonech, kde se
řádně nedodržují hygienické předpisy.

Za rizikové chování se považuje nechráněný sex,
časté střídání sexuálních partnerů a aplikace drog jehlou, kterou před
tím již někdo použil.

Léčba žloutenky

Lékař nejprve provede testy z krve a moče. Potvrdí-li
se virová hepatitida typu A, je nemocný ihned přijat
do nemocnice
na infekční oddělení, kde jsou dodržována
karanténní opatření, aby se předešlo dalšímu šíření
nemoci.

Následná podpůrná léčba spočívá v dietní úpravě a
klidovém režimu
. Přísná jaterní dieta je charakterizována
omezením tuků a naopak ve zvýšeném množství bílkovin a
cukrů. Platí také přísný zákaz alkoholu.

Po odstranění viru z organismu a ustoupení obtíží je nemocný
propuštěn domů, ale ještě půl roku poté dodržuje dietu a nevykonává
namáhavé činnosti. Při terapii by se měla celkově posilovat
obranyschopnost organismu.

  • Lidé, kteří byli v blízkém kontaktu s nakaženým, jsou pod
    zvýšeným zdravotním dozorem a jsou jim preventivně podávány
    protilátky.
  • Při virové hepatitidě B či C je léčba stejná, ale
    pacient není hospitalizován na infekčním oddělení.
  • Pokud ovšem typ B přejde do chronického stadia, je nutné
    podávat léky zvané interferony, které brání dalšímu
    množení viru v játrech.

Jestliže do chronického stadia přejde hepatitida typu C,
volí se opět interferon nebo Lamivudin,
který se kombinuje s lékem Ribavirin, jenž také brání
množení viru. Bohužel interferon i ribavirin mají mnoho nežádoucívh
účinků.

Odlišení akutního stadia od chronického se provádí pomocí bioptického
vyšetření.

Jak si mohu pomoci sám

Při nákaze virem hepatitidy můžete, po konzultaci s lékařem, užívat
doplňkové preparáty na obnovu a podporu funkce jater.

V průběhu jednoho roku od nakažení je nevhodná konzumace alkoholu.
Odpusťte si proto raději i příležitostné, slavnostní přípitky.
Absolutně nevhodné je užívání drog.

Játra jsou totiž jakýmsi
detoxikačním orgánem a jsou-li napadena virem hepatitidy, nejenže nemohou
dostatečně odbourávat škodlivé látky, ale také jsou jimi velice
zatěžovány.

Průběh léčby se pak prodlužuje a dochází k většímu
postižení jater.

V období nemoci a rekonvalescence se vyvarujte větší fyzické
námaze.

Při tomto onemocnění se jako podpůrná léčba doporučuje pít
odvar z byliny ostropestřec mariánský.

Prevence žloutenky

Nejlepší prevencí hepatitidy A i B je očkování.
Očkovat lze samostatně proti typu B nebo A, ale lepší je vakcína
chránící proti oběma typům zároveň. Vakcínu je nutno aplikovat ve
třech dávkách.

Po prvním podání se další aplikuje po
měsíci poslední, třetí dávka následuje po půl roce. Očkování je
vhodné zvláště u lidí, kteří cestují do zahraničí nebo pracují
s biologickým materiálem.

Bohužel, proti hepatitidě C není doposud známa
žádná očkovací látka.

Další preventivní opatření proti nákaze virem hepatitidy A je
dodržování hygienických návyků. Pečlivě si myjte ruce
vždy po použití toalety, když přijdete z venku nebo před jídlem.

V lékárně či drogerii je možné si koupit malou
dezinfekci na kůži, kterou můžete mít vždy při sobě a
je ihned připravena k použití. Potraviny jezte pouze dobře tepelně
opracované.

Nejste-li si jisti nezávadností dostupné vody, raději ji vždy
převařte.

Chcete-li se vyhnout nákaze hepatitidou typu B a C, používejte při
sexuálním styku vždy prezervativ, vyhněte se častému
střídání partnerů a neužívejte injekčně aplikované drogy jehlou,
kterou již před Vámi někdo použil. Samozřejmě, nejlepší je neužívat
drogy vůbec. Jestliže si chcete nechat provést tetování nebo piercing,
dobře si vyberte salon. K nákaze může dojít i infikovanou tetovací
jehlou.

Mnoho lidí se obává nákazy, při krevní transfuzi nebo dialýze.
Dříve, toto riziko hrozilo, ale dnes, díky pečlivé kontrole, je to
v podstatě nemožné.

Očkováním proti žloutence

Jedete do zahraničí a nevíte, zda se naočkovat proti žloutence? Jaké
jsou nejnovější poznatky o očkování proti žloutenkám? Zeptejte se
lékařek v Poradně
o očkování.

Komplikace nemoci žloutenky

V těžších případech nemoci dochází k přechodu do chronického
stadia a následně pak i k cirhóze jater a jaternímu
selhání.

chronických stádiích je zaznamenáno zvýšené riziko vzniku
rakoviny jater.

Diskuse

  • Žloutenka
    a inkubační doba

Další názvy: hepatitida, virová hepatitida, hepatitida typu A, hepatitida typu B, hepatitida typu C, žloutenka typu A, žloutenka typu B, žloutenka typu C, hepatitis, zánět jater, virový zánět jater, virová hepatitis, nemoc špinavých rukou, infekční žloutenka

Infekční hepatitidy | Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK

Infekční hepatitidy jsou širokou skupinou onemocnění. Nejdůležitější jsou hepatitidy způsobené tzv. hepatotropními (= játra-napadajícími) viry – zejména virové hepatitidy typu A, B, C, D a E a právě nim je věnován tento text.

Úvodem je myslím nutné zdůraznit, že infekční hepatitida není to samé jako žloutenka. Infekční hepatitida je nemoc způsobená infekcí. Naproti tomu žloutenka je pouze příznak mnoha onemocnění.

Žloutenka vznikne vždy, když se z jakéhokoliv důvodu zvýší v krvi a v tkáních koncentrace odpadní látky zvané bilirubin.

U infekčních hepatitid žloutenka někdy vzniká (ale ne vždy) a to v tom případě, když infekcí nebo naší imunitou poškozená játra nejsou schopná veškerý bilirubin zpracovat a odstranit z těla.

  • Jednotlivé typy infekčních hepatitid se od sebe dosti odlišují ve většině aspektů, protože je způsobují zcela odlišné viry. Pro všechny však platí přibližně toto schéma onemocnění:
  • 1. nákaza
  • 2. inkubační doba (před nástupem příznaků)
  • 3. akutně probíhající infekce (často spojená s potížemi chřipkovitými a trávícími)
  • 4. a) uzdravení se 
  • 4. b) přechod onemocnění do chronického s rizikem vzniku cirhózy jater a následně případně i rakoviny jater
  • 4. c) velmi vzácný je extrémně rychlý průběh spojený s akutním jaterním selháním
  • U všech typů infekčních hepatitid vzniknou abnormality jaterních testů.

Hepatitida typu A

Je to ze zdravotního hlediska vcelku málo závažná, ale v kolektivech snadno se šířící hepatitida.

Přenos: Označuje se jako „nemoc špinavých rukou“, jejím zdrojem je často stolice nakaženého člověka a vše, co jí bylo jakkoliv kontaminováno. Přenáší se u osob s nedostatečnou hygienou nebo při příjmu tepelně neupravených potravin kontaminovaných virem. K nákaze může dojít i z kontaminované vody.

Projevy: Onemocnění se projeví asi za 30 dnů po nákaze (plus minus 2 týdny). Má nespecifické příznaky chřipkovité a bolesti břicha, nevolnost, zvracení, zvětšení jater.

Budete mít zájem:  Příčiny bolesti kloubů – výpis příčin, proč klouby mohou bolet

Velmi často je provázeno žloutenkou (tedy zežloutnutím sliznic, kůže a očí) a nálezem světlé stolice. Imunitní systém si s tímto virem dokáže rychle poradit a do několika týdnů infekce zcela zmizí a to prakticky bez jakýchkoliv trvalých následků.

Pouze v ojedinělých velmi vzácných případech může dojít k náhlému selhání jater.

Prevence: Dodržovat zásady hygieny (mýt si ruce) a dávat si pozor na to, co jíme a pijeme na dovolené v méně rozvinutých zemích. Zde plně platí rady typu konzumovat tam jen balenou vodu, nekupovat jídlo na ulici, nepít pití s ledem (protože nevíme, z jaké vody led pochází), apod. Významným prvkem prevence je samozřejmě i očkování.
 

Očkování: Existuje

Léčba: Hlavní je klid na lůžku a dieta. Nesmí se přijímat alkohol a omezují se tuky. Chceme tak předejít přetěžování jater.

Hepatitida typu B

Způsobuje ji zcela jiný virus než typ A a podle toho vypadají i její odlišné vlastnosti.

Přenos: Tato hepatitida se přenáší krví a dalšími tělními tekutinami, takže možnosti jsou tyto: krevní transfúze, dialýza, nechráněný sex, injekční podávání drog, tetování a možný je i přenos z nemocné matky na plod.

Projevy: Onemocnění se projeví až za delší dobu, průměrně za 2-3 měsíce. Projevy jsou podobné hepatitidě A a žloutenka je přítomna asi u 9 z 10 nemocných. Většina lidí se po prodělaném onemocnění zcela uzdraví. Asi u 15 % lidí nedojde k vyléčení a nemoc v nich zůstane, přechází do chronicity.

Chronická hepatitida znamená, že člověk zůstává více, či méně infekčním, má trávicí potíže různého rozsahu (nemusí mít téměř žádné) a může u něj docházet k dlouhodobému poškození jater zánětem. Možný je postupný vznik cirhózy a jejích komplikací včetně rakoviny jater.

Zcela výjimečně dojde při prvotní infekci k rychlému průběhu, který končí akutním selháním jater a smrtí

Prevence: Důležitou prevencí je chráněný sex, u píchání drog používat injekční stříkačky jen jednou (a ještě o trochu lepší je drogy vůbec nebrat), dávat si případně pozor na výběr tetovacího salónu.
 

Očkování: Existuje, preventivně se provádí u zdravotnických pracovníků a u pacientů na dialýze

Léčba: V aktivním stádiu je nutný opět klid na lůžku a dieta. Pokud se laboratorními testy zjistí přestup do chronického stádia, podávají se kombinace speciálních léků narušujících množení virových částic.

Platí nicméně, že infekci nejde zcela vyléčit a cílem je pouze minimalizovat aktivitu viru. Člověk v chronickém stádiu by rozhodně měl plně spolupracovat s lékaři a svoje játra nepoškozovat dalšími toxickými látkami, např.

alkoholem.

Hepatitida typu C

Toto je již velmi závažná hepatitida, naštěstí u nás ne tak častá jako A a B.

Přenos: Nemoc se nejčastěji přenáší infikovanou krví, velmi rozšířená je mezi injekčními narkomany. Stává se někdy, že je nemoc nalezena u člověka náhodně po letech od nakažení se a nemusí se zjistit způsob infikování.

Projevy: Nemoc má inkubační dobu asi 2 měsíce od infikace a je velmi zákeřná. Akutní forma se často se žádnými příznaky neprojeví, žloutenkačasto vůbec nevzniká! Imunitní systém si totiž s tímto virem příliš neví rady a u 70-80% nemocných přechází nemoc do chronického stádia s velmi velkým rizikem postupného vzniku cirhózy a rakoviny jater.

Prevence: Hlavní je neužívat nitrožilní drogy, případně nepoužívat jehly vícekrát a nesdílet je s dalšími lidmi.
 

Očkování: Neexistuje!

Léčba: Nutná je dieta se zákazem alkoholu a sníženým příjmem tuků. Chronické formy se léčí řadou speciálních protivirových léků, terapie je drahá, ale hepatitidu C lze již v dnešní době zcela vyléčit.

Hepatitida typu D

Je způsobena zvláštním nedokonalým virem, který není schopen samostatně napadnout játra a vždy k tomu potřebuje virus hepatitidy B. Proto se vyskytuje jen u osob s hepatitidou B. V ČR je velmi vzácná.

Prevence a přenos: viz. hepatitida B

Projevy: Závisí, jak infekce vznikla. Pokud člověk onemocní najednou virem hepatitidy B a D, bývá průběh bez vážnějších problémů. V případě, že se virem hepatitidy D nakazí ve chvíli, kdy již hepatitidu B má, může být průběh velmi těžký s vyšší šancí na přechod do chronického onemocnění a může také častěji skončit i rychlou smrtí.

Léčba: viz. hepatitida B

Hepatitida typu E

Příčinou je virus hepatitidy E, který u nemocného člověka vylučuje stolicí a šíří se v prostředí s nedokonalou hygienou („nemoc špinavých rukou“).

Je ostatně v tomto ohledu dost podobná žloutence typu A, stejně podobné jeou i projevy nemoci.

U lidí s oslabenou imunitou byl vzácně popisován přechod infekce do chronické fáze, u drtivé většiny nemocných však dochází k naprostému uzdravení.

Vakcína proti viru hepatitidy E neexistuje. Léčba spočívá v izolaci, klidu na lůžku, dietních opatřeních a podávání hepatoprotektiv.

Ostatní hepatitidy

Infekční postižení jater nalézáme i u jiných virů, jako je například cytomegalovirus a EBV virus. Vzácně se vyskytují bakteriální a amébové infekce jater, které mohou mít podobu jaterních abscesů.

Zdroje
https://www.cdc.gov
https://www.healthline.com

Nedovolte, aby hepatitida roztrhala váš život na kusy

Ve čtvrtek 28. července 2011 si lidé na celém světě v rámci Světového dne hepatitid připoměli nebezpečí a zákeřnost virového zánětu jater typu B a C. Neléčené onemocnění může poškodit játra a vést k jejich cirhóze, nádoru, jaternímu selhání či smrti..

Hepatitida je obecné označení pro zánětlivé onemocnění jater. Často se v hovorové řeči tento termín zaměňuje slovem „žloutenka“, podle žlutého zbarvení některých nemocných. Podle příčiny onemocnění se odlišuje několik druhů hepatitid.

Úplně nejčastěji se ale s označením hepatitida setkáme v případě zánětu jater vyvolaného viry. Virové hepatitidy pronásledují člověka od nepaměti. Akutní virové hepatitidy jsou nejčastějšími jaterními onemocněními v celosvětovém měřítku a vedou k 1-2 milionům úmrtí ročně.

U některých typů hepatitid je možný i chronický průběh; v takovém případě onemocnění trvá déle než půl roku a projevuje se jako chronická hepatitida, jaterní cirhóza (tvrdnutí jater) či rakovina jater. Následkem chronických forem onemocnění umírá ročně dalších několik milionů lidí.

Neméně důležité jsou i ekonomické ztráty spojené s pracovní neschopností, léčbou i eventuální invaliditou. Virové hepatitidy představují tedy i v 21. století velmi závažný zdravotnický problém.

V současnosti je známo 6 virů, které vyvolávají virové hepatitidy. Rozeznáváme proto virovou hepatitidu A, B, C, D, E a G. V České republice se běžně vyskytují pouze virové hepatitidy A, B a C. Virová hepatitida A nepřechází do chronicity, virové hepatitidy B a C ano, proto jde o mnohem závažnější onemocnění. Proti hepatitidě C navíc neexistuje preventivní očkování.

V důsledku hepatitidy B a C umírá každý rok přibližně 1,5 miliónu lidí. Mnoho nakažených přitom vůbec netuší, že jsou infikováni nebezpečným virem. Hepatitidy postihují v celosvětovém měřítku každého dvanáctého člověka, přibližně 500 miliónů lidí.

V České republice je v posledních letech každoročně diagnostikováno kolem 1500 případů virových hepatitid, z toho asi 1000 nových pacientů se zákeřnou žloutenkou typu C.

U injekčních uživatelů drog byl zjištěn stokrát vyšší výskyt žloutenky C v porovnání s běžnou populací v naší zemi. V průměru je infikováno 35 procent drogově závislých užívajících injekční drogy, u dlouhodobých uživatelů je to dokonce více než 60 procent.

Nebezpečné jsou všechny aktivity, při kterých může dojít k přímému kontaktu s lidskou krví. Vysoce rizikové je použití špatně sterilizovaných nástrojů, které se dostávají do opakovaného styku s krví různých osob – opakované použití jehel při aplikaci nitrožilních drog, piercing, tetování či akupunktura.

Nebezpečné je rovněž používání cizích osobních věcí, jako jsou hřebeny, zubní kartáčky, žiletky a podobně, neboť na nich zaschlá krev může ulpět. U pohlavního styku je riziko přenosu hepatitidy C nízké, nicméně není zanedbatelné.

Při poškození sliznice pohlavního ústrojí (záněty, infekce) nebo u rizikových sexuálních praktik, při kterých hrozí kontakt krve s krví (např. sex při menstruaci), už je riziko podstatně vyšší. Původce hepatitidy C byl objeven až koncem 80. let 20. století a v roce 1992 bylo zavedeno plošné testování dárců krve.

Lidé, kteří dostali krevní transfúzi před tímto rokem, mohou být nakaženi a nemusí si být infekce vědomi, pokud se u nich nerozvinuly příznaky onemocnění. Žloutenka C se nepřenáší při běžném kontaktu jako objímání, líbání, podání ruky, vzduchem či jídlem.

Hlavním úkolem současnosti je aktivní vyhledávání a léčba nemocných s chronickými hepatitidami B a C, dříve než se u nich onemocnění dostane do pokročilých stadií, kdy je již kvalita a délka jejich života výrazně ovlivněna a léčebné možnosti omezeny.

Neléčený, chronicky probíhající virový zánět jater typu C se naplno projeví po dvaceti až třiceti letech a může skončit jaterní cirhózou nebo rakovinou jater. Konečná fáze hepatitidy C je v současné době nejčastějším důvodem pro transplantaci jater.

  • Prevence hepatitidy:
  • Chraňte se – znalost rizikových faktorů a způsobů nákazy hepatitidy B a C je nejdůležitějším krokem v prevenci
  • Nechte se vyšetřit – nechte si udělat test na hepatitidu B a C, je to rychlé a jednoduché, pokud si myslíte, že byste mohli být žloutenkou ohroženi, nechte se vyšetřit okamžitě
  • Nechte se očkovat – před hepatitidou B se lze chránit vakcinací, proti hepatitidě C bohužel žádné očkování neexistuje
  • Začněte se léčit – léčba hepatitidy B a C je v mnoha případech úspěšná

Každý, kdo má i sebemenší pochybnost, zda není nakažen hepatitidou, může každý všední den od 8 do 16 hodin zatelefonovat na anonymní bezplatnou linku tel. 800 33 11 22 a poradit se s odborným lékařem.

Zdrojem informací jsou také internetové stránky www.zloutenka-c.cz.

Budete mít zájem:  Histriónská Porucha Osobnosti Příznaky?

Kontakt: 
MUDr. Jiří Pešina
tel.: 724 37 00 66

e-mail: [email protected]

Sananim

dobry den, potrebovala bych vysvetlit par veci,ktere nechapu.1) Hiv… Pry neni odolny vnejsim podminkam a umira nekolik minut co je na vzduchu.tzn.

Ze kdyby nekdo pouzil kartacek na zuby za 12 hod po nekom, tak nakaza nehrozi?a v zaschle krvi je take mrtvy? 2) hepatitida c – jak je to se zaschlou krvi, treba nejaka skvrnka, kdyz na ni clovek chytne,ale vubec se neobtiskne na kuzi? A vsude ctu,ze se muzem nakazit z nevyditelne kapky krve( coz uz vubec nechapu- prece kdyz krev nevidim,tak tam nemuze byt! To bych mimo domov nesmela chytat na nic!!) a dalsi: zivotnost viru hep c? Co kdyby nekdo pouzil muj kartacek a ja to netusila a za 12 hod bych si nim vycistila zuby, ale krev bych na nem nevidela? Jsem z toho uplne vystrasena!! Prosim o vysvetleni mych otazek? Ceho se bat a ceho ne? Videla uz jste nekoho kdo by se nakazil hep c ze zubniho kartacku( drogy by nebral a mel stalou znamost)? Prosim o uklidneni!!!

  • Pájo, zdravím Vás.
  • Chápu Vaše obavy, tedy pokud se pohybujete v prostředí, kde se mohou vyskytovat případní nositelé jmenovaných nemocí. 
  • Abych se přiznal, připadá mi Váš neklid, nezlobte se prosím, jen popouštím uzdu fantazii, jako panika, nebo úzkost, často se vyskytující u uživatelů drog, zejména psychostimulantů.
  • Virus HIV, podobně jako virus HCV, tedy žloutenky typu C, skutečně přežívá ve vnějším prostředí, tedy mimo lidské tělo, jen krátkou dobu. 

Když si vyčístíte zuby kartáčkem 12 hodin po jeho použití nakaženým člověkem, tak se virem HIV, ani HCV, prostě nenakazíte. Vůbec to ale neznamená, že byste neměla dbát na základní hygienická pravidla, mezi která patří i to, že si čistíte zuby jen a pouze vlastním kartáčkem, který nikomu nepůjčujete.

Většina lidí tato pravidla dodržuje, jde o běžný standard. Omyl se samozřejmě stát může, ale nemusíte propadat panice. Spíš ošetřete situaci. Mám na mysli minimalizovat rizika a zařídit si život tak, aby k podobným omylům nedocházelo.

Pokud máte kolem sebe někoho, kým si nejste jistá a nedůvěřujete mu, mluvte o tom, nebo změňte prostředí.

Nepíšete sice nic o drogách, ale Váš dotaz je směřovaný Drogové poradně, navíc nemoci, o kterých píšete, se vyskytují u uživatelů návykových látek častěji, než u většiny populace.

Váš neklid možná napovídá o paranoidních stavech, případně toxické psychóze, vyvolané drogou. Pokud tomu tak je, zkuste se zastavit a odpočinout si. V opačném případě se může stát, že se budete cítit ještě hůř a skutečných problémů bude jen přibývat. Jestli jsem úplně vedle, tak se omlouvám.

S někým, kdo by nikdy drogy nebral a chytil žloutenku C ze zubního kartáčku jsem se nesetkal. Setkávám se s lidmi, kteří přicházejí k „Céčku“ různými způsoby, ale naprostá většina z nich jsou uživatelé návykových látek, kteří nedodrželi zásady prevence přenosu nakažlivých chorob.

Abyste se nakazila, musel by na kartáčku být dostatek čerstvé, infikované krve, která by se navíc musela dostat do Vašeho krevního oběhu poraněnou sliznicí v ústech, či podobnou cestou, a to vzápětí poté, co jej nakažený člověk použil.

Ve hře jsou další okolnosti, jako například momentální zdravotní kondice a obranyschopnost Vašeho organismu.

  1. Přikládám základní informace o šíření virů HIV a HCV
  2. a o prevenci onemocnění AIDS a žloutenky typu C:
  3. Způsoby přenosu HIV:Přítomnost viru HIV je prokazatelná v tělesných tekutinách, jako je krev, sperma, poševní sekret a mateřské mléko. Ačkoliv je virus HIV velice citlivý a snadno zneškodnitelný běžnými desinfekčními prostředky a fyzikálními vlivy, existují 3 způsoby jeho přenosu:

A) Nechráněný pohlavní stykTato cesta je jednou z nejčastějších.

Mnohem větší riziko přenosu viru HIV je z muže na ženu, neboť ve spermatu je ho obsaženo daleko větší množství než v poševním sekretu a ženy jsou také k nákaze vnímavější.

Dříve se AIDS označovalo za nemoc homosexuálů, přenos viru HIV análním stykem je totiž nejsnadnější. Dnes už ale víme, že bez rizika není ani normální soulož, a dokonce ani orální sex.

  • B) Krevní cesta
  • C) Z matky na dítě

Riziko přenosu viru HIV krevní transfuzí je již v České republice téměř vyloučeno, od roku 1987 je totiž krev všech dárců speciálně kontrolována.Nejčastěji však dochází k přenosu krví sdílením injekčních jehel, nebo roztoků s jedincem nakaženým virem HIV, obzvláště u uživatelů drog.Je třeba dávat pozor i na společné užívání žiletek, zubních kartáčků a jiných hygienických potřeb. Všechny operační nástroje, popř. tetovací jehly apod., by měly být řádně desinfikovány, jinak hrozí riziko přenosu také.Žena nakažená virem HIV může virus snadno přenést i na své dítě, a to buď během porodu, nebo kojením. Všechny těhotné ženy jsou testovány na přítomnost tohoto viru, neboť pokud je žena pozitivní, dá se riziko přenosu až od 2/3 snížit. Po narození se těmto ženám nedoporučuje kojit.

Virus HIV se NEPŘENÁŠÍ chráněným pohlavním stykem, slinami, slzami, bodnutím komárem, použitím WC, jsou-li dodrženy základní hygienické podmínky, ve sprše, v bazénu, v nemocnici, příborem.Jinými slovy při běžném mezilidském kontaktu.

Způsoby přenosu HCV, žloutenky typu C:  ZEJMÉNA KRVÍ 

„Céčko“ se přenáší jen velmi vzácně sexem, pravděpodobnost nakažení ovšem stoupá při rizikových praktikách (anál, soulož v době menstruace…). Nejlepší ochranou je vždy používat kondom! Nebezpečí představuje společné používání ostrých předmětů, především osobní hygieny. Nikomu, ani od nikoho si nepůjčujte holítka, nůžky na nehty, hřeben, kartáček na zuby, ani jiné ostré předměty. 

Riziko hrozí také při piercingu a tetování, vždy je proto dobré navštívit speciální salón, kde je dodržována přísná hygiena. Virus HCV se dá přenést i sdílením šňupátek, při poranění nosní sliznice, to znamená, že nakazit se mohou i neinjekční uživatelé drog. Nejčastěji se HCV přenáší sdílenou jehlou, nádobíčkem, vodou u lidí, kteří drogy užívají.

Pokud mezi ně patříte, nikdy svoje nádobíčko nesdílejte! Virus Céčka se vyskytuje v několika podtypech, proto pokud někdo už Céčko má, a jeho kolega také, neznamená to, že jsou jejich nemoci zcela totožné, rozhodně ani v tomto případě nesdílet nádobíčko! Viry se mohou „křížit“ a mutovat, mohou tak vznikat nové kmeny, odolnější na případnou nákladnou, náročnou a zdlouhavou léčbu. Céčko se může přenést také z matky na plod, stává se to zhruba v 5 % případů.

„Céčko“ se NEPŘENÁŠÍ podáním ruky, běžným polibkem, napitím se ze společné skleničky, sáhnutím na kliku, použitím společného nádobí a podobnými každodenními činnostmi.

Narozdíl od nemoci AIDS, je už dnes léčba žloutenky typu C téměř vždy úspěšná. Na AIDS, ani na žloutenku C, oproti od žloutenkám A a B, zatím neexistuje očkování.

Snad jsem Vás uklidnil, kdybyste se chtěla ještě na něco doptat, případně potřebovala jiný druh pomoci, například psychologickou, terapeutickou, nebo kontakty na služby pro osoby ohrožené drogou a jejich blízké, napište kdykoli ve kterém, nebo poblíž kterého většího města bydlíte, obratem Vám pošlu kontakty na odborníky ve Vašem dosahu, kteří Vás podpoří, pomohou Vám se zorientovat, bezplatně, i anonymně. V některém z kontaktních center Vás jeho pracovníci, případně pracovníci terénních programů mohou bezplatně orientačně otestovat, za 15 až 30 minut budete znát výsledek. Orientační testy z kapek krve, odebraných z prstu, jsou velmi citlivé a spolehlivé, až 97%. Pokud by byl výsledek testu reaktivní, musela byste následně i tak absolvovat laboratorní testy z žilní krve, protože jedině ty mohou 100% potvrdit pozitivitu, nebo naopak výsledek vyvrátit.

  1. Laboratorní testy na žloutenky A, B a C, HIV a syfilis můžete bezplatně absolvovat v těchto zařízeních:
  2. Hepatologická ambulance a poradna RemedisVladimírova 10
  3. 140 00 Praha 4Telefon: +420 226 216 200, +420 226 216 203
  4. E-mail: [email protected]

Web: http://www.remedis.cz/

Fakultní nemocnice v MotoleOddělení infekčníV Úvalu 84150 06 Praha 5Telefon: +420 224 436 905, +420 224 436 901

Web: http://www.fnmotol.cz/

  • Testy na HIV bezplatně také:
  • AIDS centrum PRAHAFN Bulovka
  • Budínova 2

180 81 Praha 8Telefon: +420 266 082 629Po – Pá 8.00 – 12.00

Web: www.bulovka.cz

         www.bulovka.cz/kliniky-a-oddeleni/klinika-infekcnich-parazitarnich-a- tropickych-nemoci/

Dům světla – Česká společnost AIDS pomoc, z.s.Malého 282/3

186 00 Praha 8 – KarlínTelefon: +420 224 814 284

Web: https://www.aids-pomoc.cz/dum-svetla.html

         https://www.aids-pomoc.cz/

Pokud jste z Prahy a okolí, nejlépe po předchozím telefonickém sjednání schůzky, dostanete bezplatou pomoc, podporu a podrobnější informace od pracovníků těchto služeb organizace Sananim, která provozuje i tuto internetovou poradnu. Služby mohou být poskytnuty i anonymně. Pracovníci těchto zařízení Vás mohou rovněž orientačně otestovat:

Kontaktní centrum (KC) SananimNa Skalce 819/15150 00 Praha 5Telefon: +420 283 872 186Mobil: +420 605 240 501

E-mail: [email protected]

Web: http://www.sananim.cz/kontaktni-centrum-(kc).html

  1. Denní stacionář (DST) SananimJanovského 26170 00 Praha 7Telefon: +420 220 803 130, +420 220 800 041Mobil: +420 605 212 175
  2. E-mail: [email protected]

Web: http://www.sananim.cz/denni-stacionar-(dst).html

  • Budu rád, když dáte vědět, jak si stojíte.
  • Přeji Vám klidnější, pohodové léto,
  • hodně štěstí, Amrit Sen.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector