Přednášky o psychiatrii pro veřejnost

Výčet partnerských aktivit v Psychiatrické nemocnici Horní Beřkovice:

• Primární protidrogová prevence
• Následná péče

PRIMÁRNÍ PROTIDROGOVÁ PREVENCE

• Pilotní projekt primární protidrogové prevence – Vzdělávací a výcvikové centrum pro Ústecký kraj
• GRANT Finančních mechanismů EHP/Norska, CZ 0036 (Norské fondy).

Externí úroveň v sobě zahrnuje Regionální centrum prevence s hlavním zaměřením na vzdělávací aktivity v oblasti primární prevence.

Hlavní cílová skupina jsou poskytovatelé primární prevence, odborná veřejnost. Spolupracujeme s krajskými autoritami, neziskovými organizacemi a externími přednášejícími.

V rámci projektu běží odborné přednášky, workshopy a konference.

Nespecifická část na interní úrovni je zaměřená na zvýšení psychické odolnosti vůči rizikovému chování, zejména gamblingu a zneužívání alkoholu a drog. Cílovou skupinou jsou pacienti PNHoB. Program zahrnuje přednášky, workshopy a volnočasové aktivity typu divadelních představení, koncertů, uměleckých výstav či pacientského filmového klubu.

V poslední části, tzv. specifické, se zaměřujeme na prevenci vzniku duálních diagnóz u psychiatrických pacientů s nezávislou diagnózou. Cílovou skupinou jsou indikovaní pacienti se zvýšeným rizikem rozvoje závislosti na alkoholu, drogách, či gamblingu.

Jedná se o cyklus edukativních přednášek a zážitkových seminářů konaných dvakrát týdně po dobu jednoho měsíce pod vedením psychologů.

V přednáškové části získají pacienti teoretické informace o funkcích závislosti, během zážitkových seminářů si upevní své pozitivní životní hodnoty, posílí se ve svých rozhodnutích a cílech, natrénují si  asertivitu k obhájení zdravých postojů v rizikových životních situacích.  

NÁSLEDNÁ PÉČE

Obsahem projektu je reintegrace a resocializace pacientů psychiatrické nemocnici, kteří jsou sociálně vyloučení ze společnosti a z trhu práce z důvodu závislého chování.

Projekt si klade za cíl udržet následnou péčí pozitivní změny v chování a životním stylu pacientů, které získali během terapeutického procesu v psychiatrické nemocnici.

Zaměřuje se na pozitivní ovlivnění jejich návratu do pracovního procesu a co nejplynulejšího zařazení do života mimo zdi nemocnice.

Projekt je realizován o. s. WHITE LIGHT I. (www.whitelight1.

cz), které je certifikovaným poskytovatelem služeb v oblasti primární, sekundární a terciární prevence užívání psychotropních a návykových látek více jak 12 let.

Partnerem projektu je Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice, která získala 26.6.2009 akreditaci zdravotnického zařízení SAK ČR jako první psychiatrická nemocnice v ČR.

Projekt má podobu čtyřtýdenních bloků, které se pravidelně opakují. Zahrnuje profesní diagnostiku s psychologem a pracovní poradenství včetně nácviku psaní motivačního dopisu a životopisu.

Součástí programu jsou také vzdělávací aktivity a motivační trénink, tyto aktivity jsou vedeny zkušenými lektory s důrazem na nácvik nových způsobů chování.

Filozofie projektu se nese v duchu podpory zdravého životního stylu, minimalizace rizik spojených se závislostním stylem chování a podporou přebírání zodpovědnosti za kvalitu vlastního života. Konkrétní témata vycházejí z potřeb pacientů, věnujeme se např.

prevenci relapsu, dluhovému poradenstvím, nácviku asertivního chování, odmítání, či řešení konfliktních situací. Účast na programu je dobrovolná, je umožněna pacientům v posledních fázích léčby.

Na vzdělávací a motivační program v psychiatrické nemocnici navazuje možnost podporované bydlení v chráněných bytech v Teplicích, které provozuje občanského sdružení White Light I. Součástí chráněného bydlení je také sociální, dluhové a pracovní poradenství, psychoterapeutický program a volnočasové aktivity.

Předpokládané datum ukončení realizace projektu: 31.03.2013.

Fotografie z následné péče

Videozáznamy z Následné péče

Podívejte se naše videa, pořízená v rámci projektu Následná péče:

Identifikace projektu:

V roce 2005 byl podán Psychiatrickou nemocnicí Horní Beřkovice Pilotní projekt primární protidrogové prevence – Vzdělávací a výcvikové centrum pro Ústecký kraj. Tento projekt má dvě hlavní části, externí a interní. Na úrovni interní rozlišujeme ještě specifickou a nespecifickou část.

• název projektu: Následná péče
• číslo operačního programu: CZ 1.04
• název operačního programu: OP Lidské zdroje a zaměstnanost
• číslo globálního grantu: CZ 1.04/3.1.02
• název globálního grantu: Podpora sociální integrace a sociálních služeb
• číslo prioritní osy: 4.3
• název prioritní osy: Sociální integrace a rovné příležitosti
• číslo oblasti podpory: 4.3.1
• název oblasti podpory: Podpora sociální integrace a sociálních služeb

 

Přednášky pro veřejnost | Psychiatrická nemocnice Bohnice

Psychiatrická nemocnice Bohnice organizuje řadu seminářů a různých jiných vzdělávacích akcí. Příležitostí dozvědět se víc o záhadách lidské psychiky využívají jak zájemci z řad široké veřejnosti, tak lidé, kteří mají vlastní zkušenost s duševním onemocněním a jejich rodinní příslušníci.

V neposlední řadě jsou vzdělávací akce v Psychiatrické nemocnici Bohnice určeny také odborníkům. Široké spektrum nejnovějších poznatků mohou účastníci přednášek a seminářů využít jak pro svůj osobní rozvoj, tak ke získání potřebného přehledu o příčinách, průběhu a terapii duševních onemocnění.

Některé profesně zaměřené vzdělávací aktivity jsou určeny pouze konkrétním skupinám odborníků, jiné jsou otevřeny všem zájemcům.

Zvlášť důležitá je edukace rodinných příslušníků a dalších blízkých osob, a to především při prvním vážném projevu duševní nemoci u jejich rodinného příslušníka, partnera či kamaráda.
 

Psychiatrická nemocnice Bohnice pořádá každoročně cyklus přednášek pro veřejnost o psychiatrii a klinické psychologii. Přednášejícími jsou většinou primáři jednotlivých oddělení a další přední odborníci z psychiatrické nemocnice.
Přednášky se konají vždy ve čtvrtek (12. 3. – 4. 6. 2020) od 17:15 do 18:45 hodin v Divadle Za plotem.
Vstup volný!
 

13. cyklus přednášek pro veřejnost o psychiatrii a klinické psychologii

DatumPřednášejícíNázev přednášky

12. 3. 2020	MUDr. Karel Nešpor, CSc.	VROZENÉ ZPŮSOBY, JAK SE UVOLNIT
19. 3. 2020	MUDr. Zdeňka Vyhnánková	CHARISMA A TEMNÉ STRÁNKY OSOBNOSTI
26. 3. 2020	Bc. Jitka Krůželová, DiS. Mgr. Carmen Švýcarská	SOCIÁLNÍ PRÁCE V PSYCHIATRICKÉ NEMOCNICI BOHNICE
2. 4. 2020	MUDr. Michal Maršálek, CSc.	KULT VELKÉHO POHYBU
16. 4. 2020	MUDr. Marek Páv, Ph.D., MBA	HODNOCENÍ RIZIKA NÁSILNÉHO JEDNÁNÍ – RISK ASSESSMENT
23. 4. 2020	Jeroným Janíček (externí přednášející)	ÚZKOST, DEPRESE A SEBEVRAŽDA
14. 5. 2020	MUDr. Ing. Petr Příhoda MUDr. Miroslav Pastucha	ÚSKALÍ KOMPLEXNÍ LÉČBY NA POLI KOMUNITNÍ PÉČE
21. 5. 2020	MUDr. Jana Hrušková	DEPRESE VE STARŠÍM VĚKU
28. 5. 2020	MUDr. Jiří Švarc, Ph.D.	ZNALECKÉ POSUDKY – POSUZOVÁNÍ DUŠEVNÍHO STAVU
4. 6. 2020	MUDr. Jan Michálek	LÉČBA ZÁVOSLOSTÍ

 

Kontaktní adresa:

Robin Freisleben, personální odbor

Tel.: (+420) 284 016 270,

Vážené lékařky, vážení lékaři,

vzhledem ke komplikované epidemické situaci se 17. ročník Konference Psychiatrie pro praxi uskuteční pouze ve virtuální podobě. Jednotlivé přednášky nahrajeme a registrovaní účastníci je budou moci zhlédnout 9.–10. prosince 2020. Akce je akreditována v rámci celoživotního postgraduálního vzdělávání dle Stavov­ského předpisu č. 16 ČLK a ohodnocena 10 kredity pro lékaře.

Všichni účastníci, kteří budou sledovat on-line stream odborného programu v termínu 9.– 10. 12. 2020, získají 10 kreditů do systému vzdělávání ČLK. Kredity je možné získat i za zhlédnutí odborného programu v archivu akce až do 31. 12. 2020 (certifikáty budou odeslány v týdnu od 4. 1. 2021).

Setkávání na konferencích je obtížně nahraditelné a pevně věříme, že příští ročník už bude opět hostit Olomouc tak, jak jsme byli dosud zvyklí. Výhodou této formy konference ovšem bude možnost účasti více psychiatrů i ze vzdálenějších částí republiky a to, že přednášky bude možné shlédnout i později – postupně, v časech, které budou účastníkům vyhovovat.

Organizační tým společnosti Solen

Chcete se registrovat na poslední chvíli? Máte problém s přihlášením do systému? Neváhejte nás kontaktovat: Jak pracovat s archivem akce?

Pokud jste nestihli stream v termínu 9. -10. 12. 2020, kredity můžete získat i za zhlédnutí odborného programu v archivu do 31. 12. 2020.

Po přihlášení stačí navštívit sekci „Program/Odborný program“, sledovat můžete všechny přednášky označené červeným tagem  REC. Archiv akce je všem registrovaným uživatelům k dispozici do 31. 10. 2021.

Zhlédnutí přednášek v novém roce již není akreditováno.

Jak se přihlásit na on-line 17. ročník Konference Psychiatrie pro praxi?

Po kliknutí na tlačítko Registrace stačí vyplnit jednoduchý formulář, následně vám bude vygenerována faktura a zaregistrujeme vás do systému. O aktivaci přístupu budete informováni naším týmem. Poté už stačí na webových stránkách provést první přihlášení, kdy zadáte svůj e-mail, a systém vám automaticky vygeneruje přístupové heslo.

Novinky v systému akreditace ČLK

Prosíme, abyste při registraci uváděli své ČLK ID. Pokud své ČLK ID neznáte, můžete ho vyhledat ZDE. My pak zajistíme, aby vám byly zasloužené kredity připsány. Děkujeme za spolupráci!

© 2020 Společnost SOLEN, s.r.o.

Destigmatizace

Stigma znamená společenské odmítání domnělých nebo skutečných vlastností, přesvědčení nebo chování, které odporují sociálním normám. Stigma duševní nemoci je charakterizováno nedostatkem vědomostí o duševních nemocech, strachem, předsudky a diskriminací.

Historie je poznamenána izolací a exkluzí duševně nemocných (útulky, trýznění), které však do jisté míry přetrvávají i v současnosti a jsou posilovány existencí institucionálních forem zdravotní nebo sociální péče.

Souvisí to i s tím, že duševní poruchy mají kromě svých důsledků zdravotních i závažné důsledky nezdravotní: narušení vztahů s blízkými osobami, riziko bezdomovectví, sebevražedného jednání, možnost nedobrovolné léčby a hospitalizace.

Psychické onemocnění se navíc i často projevuje navenek bizarním či neobvyklým chováním.

Stereotyp stigmatu psychické nemoci je ve společnosti předáván mladší generaci a vydatně posilován za pomoci médií. Postoje veřejnosti v některých západních zemích se zlepšují jen pozvolna.

  Převládajícím postojem ve  veřejnosti je názor o nebezpečnosti a potenciálně násilném jednání duševně nemocných (Výzkum v této oblasti u nás prováděla společnost DEMA v r.2004 (viz odkaz: http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art415) Analýzy prováděné v řadě vyspělých států však nenasvědčují, že by riziko násilného chování bylo vyšší než u ostatní populace, ve většině sledovaných zemí se nezvýšilo ani po deinstitucionalizaci a zavádění komunitních forem péče.

Stigma duševní nemoci je rovněž jednou z příčin, proč zástupci státu a plátců péče mají malou vůli investovat do péče o duševně nemocné.

Duševně nemocní jsou navíc i znevýhodněni oproti jiným marginalizovaným skupinám (etnické minority, lidé s fyzickými handicapy) tím, že jim chybí silnější hlas, který by za destigmatizaci bojoval.

Stigmatizační postoje se bohužel nevyhýbají nejen například pracovníkům policie, ale  ani odborným pracovníkům psychiatrických služeb.

Důsledky stigmatizace:

1. nízká zaměstnanost lidí, kteří trpí závažnými psychickými poruchami zaměstnanost těchto lidí se v různých zemích pohybuje mezi 10 až 30% oproti lidem s těžkými fyzickými handicapy se zaměstnaností mezi 20 až 40%. Na vině je systém důchodového zabezpečení v invaliditě málo stimulující ke vstupu do zaměstnání, stigmatizující postoje zaměstnavatelů, nedostatek vhodných pracovních míst, obavy duševně nemocných z odhalení psychické poruchy v zaměstnání, nedostatečná rehabilitační podpora nižší funkční kapacity u těchto lidí
2. skrytá psychiatrická nemocnost Až polovině lidí, kteří trpí psychickou poruchou, se nedostává adekvátní odborné pomoci a léčby. Možné stigma duševní nemoci je bariérou vstupu do odborných služeb.

V posledních letech byla v mnoha zemích vyvinuta řada iniciativ, které se zaměřovaly na snižování stigmatu duševní nemoci ve společnosti celkově i uvnitř specifických skupin.

Patří mezi ně: destigmatizační kampaně, veřejné diskuse, přednášky, programy stimulující zaměstnanost duševně nemocných, terénní a krizové týmy zvyšující léčenost závažně nemocných, posilování uživatelských hnutí a organizací, zavádění legislativy podporující práva duševně nemocných.

Příklady destigmatizačních aktivit v ČR:

1. Komplexní projekty„Projekt Destigmatizace“ a web „Na rovinu“ (NÚDZ) v rámci Reformy psychiatrické péče. Realizace 2017-2022. Součástí projektu je vytvoření metodiky destigmatizaci, tvorba destigmatizačních opatření, podpora destigmatizace v regionech, podpora uživatelů a rodinných příslušníků a evaluace /odkaz www.narovinu.net/
2. Destigmatizační kampaně „Týdny pro duševní zdraví“ (Fokus Praha, UNIJAZZ). Od roku 1990 se každoročně od 10. září do 10 října konají na mnoha místech v ČR koncerty, happeningy, výstavy uživatelů, kulaté stoly, workshopy /odkaz: www.tdz.cz/ Projekt „Změna“ (CRPDZ Praha, Amepra). V roce 2005 destigmatizační kampaň v pražských stanicích metra a dopravních prostředcích – plakáty s příběhy duševně nemocných, výstavy obrazů, anonymní poradenství, internetové poradenství, specializovaná destigmatizační webová stránka /odkaz www.stopstigmapsychiatrie.cz / (Nedomysleno, s.r.o). Od roku 1991 každoročně v měsíci květnu v areálech  psychiatrických léčeben (Praha Bohnice, Dobřany, Brno Černovice) jeden až dva dni koncertů pro veřejnost (jazzové a rockové kapely) /odkaz https://www.meziploty.cz/
3. Zapojení uživatelů v destigmatizaci Poradenství poskytované uživateli (VIDA o.s.). Uživatelé psychiatrických služeb sami poskytují poradenství dalším lidem potřebným pomoci v této oblasti. Poradenství probíhá v 8 advokačních centrech v různých městech v ČR, centra jsou umístěna na veřejně frekventovaných místech /odkaz www.vidacentrum.cz/ Zapojení uživatelů v tréninkových kavárnách a obchodech (Green Doors, o.s.; Práh o.s.; Lomikámen, o.s.; ESET-HELP o.s., Fokus Vysočina, o.s.). Uživatelé psychiatrických služeb se dostávají do kontaktu s širší veřejností jako obsluha či prodavači.
4. Destigmatizační programy na školách „Blázníš? No a!“ (Fokus Praha o.s.). Diskuse se studenty na středních školách za účasti odborníků a uživatelů. Do projektu zapojeno 6 středních škol v Praze /odkaz www.blaznis-no-a.cz

Dokumenty:

Stigmatizace v České republice. Výzkumná zpráva. NÚDZ, 2016

http://www.reformapsychiatrie.cz/wp-content/uploads/2017/02/Stigmatizace-v-CR_zprava_NUDZ.pdf

Winkler, P., a kol. Stigmatizující jednání vůči duševně nemocným v Česku a Anglii: dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku populace, Psychiatrie 2/2014

http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/2014/02/02_winkler_psych_2-14.pdf

Dragomirecká, E. a Pour, M. Stigmatizace lidí s duševním  onemocněním a předsudky

http://site67.lukassykora.cz/sites/default/files/Dragomirecka%2CPour_Stigmatizace%20lid%C3%AD%20s%20du%C5%A1evn%C3%ADm%20onemocn%C4%9Bn%C3%ADm.pdf

Destigmatizace a zlepšování psychiatrické péče http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2009_5_224_225.pdf

MUDr. Ondřej Pěč, Ph.D.

zveřejněno 13/8/2019

Psychiatrická nemocnice v Kosmonosích se otevřela veřejnosti i v době pandemie

Turnaj v pétanque, v kuželkách nebo v nohejbalu, logické soutěže, kvízy a trénink paměti – to vše si mohli vyzkoušet ti, kteří se v Kosmonosích léčí i ti, kteří přišli jen na návštěvu.

„Jde o to, že areál otevírá brány veřejnosti a otevírá brány v našich myslích fenoménu psychiatrického onemocnění, jeho příčin, průběhu a následků,“ vysvětluje akademický malíř a vedoucí oddělení pracovní terapie v kosmonoské nemocnici Michal Segert.

„Dny duševního zdraví se rozvinuly ve svébytnou akci, která zahrnuje pestrou paletu soutěží a her, přednášky i prohlídky oddělení, pokud to situace dovoluje. V nemocnici je široký výběr terapií a drtivá většina z nich se při této příležitosti prezentuje.

Většinou se akce rozroste na tři dny, během nichž se můžeme poznávat v úplně jiných souvislostech. Dáváme o ní vědět do médií, spolupracujeme s městem a proto, pokud je to možné, k nám veřejnost chodí v poměrně hojném počtu a ráda.

Často je to pro ni překvapivá a dobrá zkušenost.“

Psychiatrická nemocnice v Kosmonosích je druhé nejstarší zdravotnické zařízení svého druhu v Čechách. Už 150 let sídlí v historických budovách bývalé piaristické koleje.

Léčí se tu bezmála 600 pacientů od 18 let do vysokého věku, trpících širokým spektrem psychických poruch.

Epidemie nemoci Covid-19 zasáhla psychiatrickou nemocnici stejně jako ostatní zdravotnická zařízení a ovlivnila, podle arteterapeuta Michala Segerta, i průběh akce, která se vztahuje k říjnovému Světovému dnu pro duševní zdraví:

„Letos je situace složitá. Na jaře jsme si kladli otázku, zda vůbec budeme Dny duševního zdraví pořádat. Nakonec jsme si řekli, že to zkusíme. Opatrně jsme začali oslovovat veřejnost.

Mezitím se situace v nemocnici vyvinula dost dramatickým způsobem, takže jsme byli nuceni část programu zrušit a zostřit kritéria pořádání, aby akce mohla proběhnout bezpečně pro všechny zúčastněné.

Zaznamenali jsme sice menší ohlas veřejnosti, než na jaký jsme zvyklí, ale i přesto k nám přišly školy i civilní návštěvy.“

Program tedy proběhl pouze venku, v rozlehlém parku kosmonoské nemocnice. Jeho součástí byla i ukázka hippoterapie, kterou vedla Kamila Petrová:

„Máme tu sedm koní, kteří se používají na hippoterapii, dvě kůzlata, jednu ovečku, čtyři králíky a dvě morčata. Ta využíváme pro zooterapii. Probíhá to tak, že terapeutka si vezme králíky nebo morčata a přinese je na oddělení, kde jsou s nimi pacienti zhruba hodinu v kontaktu. Jde o pacienty, kteří nemohou ven, nebo se špatně pohybují.“

Kůň, to je spousta příjemných vjemů

„Do hippoterapie je až na jedno oddělení zapojena celá nemocnice. V současnosti pracujeme převážně s geronto-psychiatrickými pacienty, kterých je tu hodně. Pro ně máme vyčleněny dva poníky. V jejich případě má terapie formu zážitkového, odpočinkového dopoledne. Většinou vezmeme koně a jdeme na procházku, občas se někdo i projede. Nejstaršímu pacientovi, kterého jsme svezli na koni, bylo 93 let.“

Kamila Petrová pracuje s lidmi, kteří se v kosmonoské nemocnici léčí například se závislostmi nebo různými formami demence, s poruchami osobnosti a onemocněními z okruhu psychóz.

Součástí pracovních terapií je i péče o zvířata, tedy krmení, čištění výběhů a sušení sena. Podle terapeutky se do této činnosti pacienti zapojují rádi, práce na čerstvém vzduchu pro ně bývá vítanou změnou oproti pobytu na oddělení.

A co psychiatrickým pacientům přináší kontakt se zvířaty?

„Když nic jiného, tak jim přináší blahé pocity. Koně, stejně jako ostatní zvířata, jsou příjemní na dotek. Jsou teplí, mají o stupeň vyšší teplotu než člověk.

Koně jsou hezcí, dívat se na ně přináší i estetický zážitek, nadto hezky voní. To je spousta příjemných vjemů. Samozřejmě se někdy stane, že sem přijde člověk, který se koní bojí.

Proto tady máme malou poničku, přes ni se strach dá odbourávat.“

Pacienti kosmonoské nemocnice se také věnují celé řadě výtvarných a rukodělných činností. Jejich výrobky se prodávají v obchůdku, o který se stará ergoterapeutka Iva Babáčková:

„Máme tu hobby dílnu, kde se vyrábí hlavně z překližky, dále keramickou dílnu, vybavenou hrnčířským kruhem, šicí dílnu, kde se šije buď v ruce, nebo na šicím stroji.

V malířském atelieru se maluje, ale pracuje se tam i technikou linorytu. V textilní dílně pacienti vytvářejí různé výrobky z látek, ale třeba i s drátků.

Nakonec máme košíkářskou dílnu, kde se z pedigu pletou košíky a vytvářejí různé dekorace.“

„Pacienti si za cenu materiálu mohou výrobky odkoupit. Co zbyde, to prodáváme v obchůdku. Mohou tu nakupovat pacienti, personál i veřejnost.“

„Na odbyt jde všechno, teď se hodně kupují výrobky z levandule, ale i košíky, ze kterých se dá vyrobit hezká podzimní dekorace.“

Rozhodli jsme se nehodit flintu do žita

V době nouzového stavu je nemocnice v Kosmonosích opět pro návštěvy uzavřená a potýká se s případy koronavirové infekce jak mezi pacienty, tak mezi ošetřujícím personálem. Michal Segert vysvětluje, jaký vliv má současná zdravotní situace na chod zařízení, na stav duševně nemocných, a nejen jich:

„Karanténní opatření a situace jako taková, podpořená mediálním obrazem, dopad má. To se ví, nejsme jediní, kdo to konstatuje. Všichni zdravotníci vidí dopad stresu, který současná situace vyvolává. Je to významný stresor, který se pochopitelně projevuje i na průběhu psychiatrických onemocnění.“

„Nepozorujeme výrazné zhoršení stavu pacientů, kteří jsou tady hospitalizovaní, ale jsme vystaveni významný provozním a uživatelským problémům. To znamená, že není dostupná taková škála terapií jak je obvyklé a není možné zajišťovat jejich provoz na sto procent.“

„Snažíme se tedy nacházet náhradní řešení, kompenzovat ztráty a diskomfort, který vzniká pacientům, mimo jiné i tím, že jsme se zkrátka rozhodli nehodit flintu do žita a uspořádat Dny duševního zdraví, i za cenu větší náročnosti v technických podmínkách.“