Pošlete své ratolesti do squashové školy

• V dnešní aktualizaci informací uvádíme rovněž dokumenty vydané MŠMT a ČŠI k vedení distanční výuky a v návaznosti na ně také rozbor distanční výuky na naší škole.
• Došlo také k mírné úpravě Kodexu chování žáků při distanční výuce.
• Aktuální upřesnění bezpečnostních pokynů
• Další informace k distanční výuce

1. Zápis bude probíhat elektronicky v termínu od 1. do 30. dubna 2021 v systému, který bude zveřejněn na našich www stránkách.
2. Do 5 dnů od elektronického podání žádosti se dostaví zákonný zástupce dítěte v předem domluveném čase k podpisu vytištěné přihlášky a předložení souvisejících dokumentů. 
3. Kdo nemá možnost provést zápis elektronicky, dostaví se osobně v termínech:     pátek 16. 4. 2021 od 16.00 do 17.00    sobota 17. 4. 2021 od 9.00 do10.00
4. Potřebné dokumenty: ● rodný list dítěte, ● občanský průkaz zákonného zástupce, ● cestovní pas a povolení k pobytu u cizinců, ● zdravotní průkaz dítěte.
5. Při žádosti o odklad školní docházky je třeba předložit: ● doporučující posouzení příslušného školského poradenského zařízení, ● doporučující posouzení odborného lékaře nebo klinického psychologa.

• V termínu 1. – 14. března kdykoliv vyběhněte na trať dlouhou 2 km (chlapci) a 1 km (dívky).
• Výsledný čas zaznamenejte pomocí chytrých technologií (hodinky, aplikace atd.), vyfoťte snímek obrazovky popř. hodinek, kde bude vidět čas a vzdálenost a pošlete ve zprávách jako přílohu (Tomáš Baťka) nebo na školní email ([email protected]).
• Pokud máte pocit, že jste zaběhli trať moc pomalu, vyběhněte další den znovu a vylepšete si svůj čas či výsledné umístění, pokusů máte neomezeně a bude se počítat ten nejlepší čas. Pokud takovou vzdálenost neuběhnete, nevadí! Klidně to zvládnete i rychlejší chůzí.
• Dodržujte zásady fair – play, ať si to společně užijeme. A pamatujte, důležité není vyhrát, ale zúčastnit se!
• Vaše výsledky budeme průběžně aktualizovat v následující tabulce, kterou si otevřete pouze pod školním e-mailem. Nic víc, nic míň!

Squash – Wikipedie

Squash Squashová raketa a míčekNadřazené odvětví
neolympijské sporty, raketové sporty Mezinárodní federace Název

Světová squashová federace (WSF) Založena

1992 Web

Worldsquash.org Národní svaz Název

Česká asociace squashe (ČASQ) Založen

1992 Web

Czechsquash.cz

Squash [skvoš] je hra pro dva nebo čtyři hráče podobná ricochetu. Hraje se na uzavřeném hřišti se speciálními raketami a míčkem určeným pro squash. Hra squash nepatří mezi olympijské sporty.

Charakteristika hry

Zápas se hraje na dvě nebo tři vítězné hry (gamy), podle volby organizátorů soutěže. Hru získá hráč, který dosáhne jako první 11 bodů. Jestliže skóre dosáhne stavu 10:10, musí hráč mít k výhře o dva body více než protihráč (např. 12/10, 13/11…).

Bod může získat, po změně pravidel v roce 2007, při výměně podávající i přijímající hráč. Pokud podávající hráč vyhraje výměnu, získá bod a nadále mu zůstává podání; vyhraje-li výměnu přijímající, získá bod a stane se podávajícím.

Vítězem utkání je hráč, který získal jako první stanovený počet her (gamů).

Hra

Hrací pole

Samotná hra začíná podáním, které se provádí z malého čtverce na hřišti, ve kterém musí hráč stát alespoň jednou nohou. Hráč, který podává poprvé (ve hře nebo po ztrátě), si může vybrat, zda se bude podávat z levé, nebo pravé strany. Pokud však podává vícekrát v řadě, musí strany při každém podání střídat. Při podání si hráč míček rukou nebo raketou nadhodí a odpálí ho na přední stěnu mezi prostřední dělicí čáru a vrchní autovou čáru. Míček (pokud ho neodpálí přijímající volejem) musí po odrazu z přední stěny dopadnout do většího protilehlého obdélníku, než stojí podávající. Než míček dopadne, může se odrazit i o další stěny.

Poté, co bylo provedeno dobré podání, se hráči střídají v úderech, dokud jeden nestihne odpálit míček nebo jej odpálí nesprávně nebo se dopustí jiného přestupku. Při hře se míček může libovolně odrážet od stěn s jakýmkoliv počtem dotyků, vždy se však musí dotknout čelní stěny. Může však jenom jednou dopadnout na zem. Dále se po odpálení míček nesmí dotknout země dříve než přední stěny.

Pokud nechceme ztrácet body, musí se nám odehrané údery „vejít“ do hřiště, přičemž čára je ve squashi špatný míč.

Na přední stěně se míček nesmí dostat na nebo pod nejnižší čáru a na nebo nad nejvyšší čáru. Na zadní stěně a bočních stěnách se míček nesmí dostat na nebo nad vrchní čáry, popřípadě do vrchní sítě.

Pokud při hře hráč nezasáhne míček, může učinit opakované pokusy o jeho zasažení.

Při zahájení druhého a každého následujícího gamu podává jako první vítěz předchozího gamu.

Hřiště a vybavení

Squashový kurt je dlouhý 9,75 m a široký 6,40 m. Zadní stěna kurtu bývá většinou průhledná. Na přední straně je spodní lišta, která má jiný zvuk, pokud ji trefíme, a je ve výšce 48 cm (profi 45 cm). Pokud je tato lišta zasažena ve hře, jedná se o chybu.

Raketa pro squash je trošku větší a těžší než raketa pro badminton, ale je menší a lehčí než raketa na tenis. Rozměry a hmotnost rakety jsou: max. délka 686 mm, max. šířka 215 mm, max. délka výpletu 390 mm, max. plocha výpletu 500 cm2, max. hmotnost 255 g.

Míč na squash má průměr 40 mm a hmotnost 24 g. Míčky se rozeznávají podle odskoku či odrazu o stěny. Tento odraz reprezentuje barevná tečka na míčku. Začínající hráči používají nejčastěji míček s modrou nebo červenou tečkou, protože se velmi dobře odráží a odskakuje.

Naproti tomu velmi dobří hráči používají míček s jednou nebo dvěma žlutými tečkami, který skáče velmi málo (je tzv. pomalý). Všechny míčky po zahřátí na svou optimální teplotu se odrážejí zhruba stejně. Rozdíl je v tom, že každý míček má provozní teplotu jinou.

Začínající hráči nedokáží během hry zahřát míček tak jako hráči pokročilejší, proto používají výše zmíněné míčky s modrou nebo červenou tečkou, které se dobře odrážejí již ve studeném stavu.

Historie

Na počátku 19. století se objevila jiná varianta již tehdy dobře známé hry tenisu. Postarali se o to chovanci ve věznici Fleet v Londýně, když si svůj pobyt za mřížemi krátili údery míčku pomocí rakety o zeď a vymysleli tak hru „Rackets“ („rakety“). Tato hra se rozšířila na některé anglické školy.

A právě na jedné z nich se zrodil nový sport squash. Bylo to kolem roku 1830 na škole Harrow, kde se skupina studentů nemohla dostat na vytížený kurt pro rakety.

Proto začali trénovat s míčkem z indické gumy údery o stěny a objevili, že se míček od stěn neodráží, ale při dopadu na stěnu se „rozplácne“.

Tato varianta hry se zakrátko prosadila a stala se natolik populární, že v roce 1864 byly na škole vybudovány první čtyři squashové kurty a squash byl oficiálně uznán jako sport. První kurty byly budovány na školách a universitách v Anglii a později se objevily i klubové kurty.

Většího rozmachu dosáhl squash až po skončení 1. světové války ve 20. letech. Tento sport si oblíbilo tisíce hráčů na celém světě a začaly se organizovat první mistrovství a zápasy. První profesionální mistrovství světa, které se konalo v roce 1920 v Anglii, vyhrál C. R. Read (Queens Club) v souboji s A. W. B. Johnsnem (RAC Club).

V roce 1907 byla založena první squashová asociace pod jménem United States Squash Rackets Association. Po ní následovala v roce 1911 Canadian Squash Rackets Association.

V Anglii byla hra nejprve od roku 1908 regulována squashovým výborem, který spadal pod Tennis and Rackets Association.

V roce 1928 se však osamostatnila vlastní squashová asociace (Squash Rackets Association).

Nejvíce se asi o popularizaci squashe a jeho rozmach postarali Jonah Barington (Irsko) a Geoff Hunt (Austrálie). Oba byli jedni z nejlepších hráčů v 60. a 80. letech 20.

století a přiblížili představu o squashi širokým masám sportovců, čímž nastartovali obrovský boom tohoto sportu.

Od té doby se po celém světě postavilo 46 000 kurtů a squash hraje 15 milionů registrovaných hráčů (údaje z roku 1994).

V roce 1966 se sešli zástupci z Austrálie, Velké Británie, Indie, Nového Zélandu, Pákistánu, Jižní Afriky, USA, Kanady a Spojených arabských emirátů a vytvořili základy nové zastřešující organizace – Mezinárodní squashová Asociace (International Squash Rackets Association – ISRF), která poprvé zasedala 5. ledna 1967.
V roce 1992 se ISRF přejmenovala na Světovou squashovou federaci (World Squash Federation – WSF) a změnila i oficiální název sportu na jednoduché „SQUASH“, oproti předchozímu „Squash Rackets“ (squash rakety).

WSF nyní sdružuje 109 národních squashových asociací.

V současnosti se WSF stará o dodržování a upřesňování pravidel, vydává specifikace kurtů, raket a dalšího nutného vybavení, vytváří metodiku a systém výuky a tréninku.

Dále zajišťuje koordinaci kalendáře světových turnajů; vypisuje a organizuje mistrovství světa pro muže, ženy, juniory (chlapce, dívky), a seniory, a to jak ve dvouhře, tak ve čtyřhře.

WSF je členem Mezinárodní asociace Světových her (IWGA), která sdružuje neolympijské sporty a mezinárodních sportovních asociací SportAccord a ARISF. Úzce spolupracuje s Mezinárodním olympijským výborem (MOV), aby byl squash zařazen mezi olympijské sporty. Ze squashe bylo odvozeno několik dalších sportů (např. ricochet).

Největší hráč v historii squashe je Pákistánec Jahangir Khan, který se stal mistrem světa v letech 1982 až 1988.

Squash v České republice

V České republice má na starosti oficiální squashové turnaje a profesionální ligy Česká asociace squashe (ČASQ). ČASQ sestavuje i oficiální žebříčky. V České republice jsou organizovány i amatérské squashové ligy a turnaje. Největší amatérskou ligou je VAŠE LIGA.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu squash na Wikimedia Commons
• Česká asociace squashe
• Online magazín – squash v ČR, fotogalerie, turnaje, squash centra
• Světová squashová federace (anglicky)

Autoritní data: GND: 4056608-0 | PSH: 9954 | LCCN: sh85127097 | WorldcatID: lccn-sh85127097
Portály: Sport

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Squash&oldid=18685007“

Skolióza páteře – příznaky, léčba a vhodné cviky

• Skoliózu nejspolehlivěji odhalí rentgen. Tento konkrétní snímek porovnává podobu páteře před operací (vlevo) a po ní (vpravo).
• Vliv na vznik skoliózy může mít i špatná matrace nebo přílišná podpěra hlavy během spánku.
• Rehabilitační cviky jsou nepostradatelnou součástí léčby.
• Korzet je určený pro ty jedince, jejichž úhel vybočení páteře překročil hranici 40 stupňů.
• Plavání představuje pro pacienty se skoliózou ideální pohybovou aktivitu.
• Vznik skoliózy mohou rodiče malých dětí podpořit tím, že je budou nutit sedět před tím, než se k tomu dítě odhodlá samo.

Skolióza je jedním z nejznámějších ortopedických onemocnění. Jedná se o trvalé vychýlení páteře do stran, kdy se jednotlivé obratle pootočí kolem své osy. Nejčastěji bývá nemoc diagnostikována dětem kolem deseti let, přičemž dívky postihuje zhruba třikrát častěji. Způsob léčby závisí na stupni skoliózy.

Skolióza je ortopedické onemocnění, jehož důsledkem je zakřivení páteře. Ta v tomto případě vybočuje do boku, současně ale může být prohnuta dopředu (lordóza) či dozadu (kyfóza).

V případě skoliózy dochází k dvěma typům zakřivení, a to konkrétně do písmena C (c formní skolióza) či S (s formní skolióza).

Podle toho, na jakou stranu je páteř vychýlena, mluvíme také o dextroskolióze (zakřivení doprava) a sinistroskolióze (zakřivení doleva).

Skoliózu páteře můžeme dělit také podle věku, ve kterém se u pacienta objeví, a to na:

• Infantilní skoliózu, kterou dítě prodělá kolem třetího roku života. Tato skolióza se častěji týká chlapců.
• Juvenilní skoliózu, která se objevuje kolem osmého roku života a trpí jí dívky i chlapci přibližně stejnou mírou.
• Adolescentní skoliózu, jejíž počáteční hranicí je nástup puberty. Zde jasně převažují dívky.

Příčiny skoliózy páteře

Nemoc může být v některých případech vrozená, častěji ji však pacienti získávají v průběhu života. Zhruba u 80 % z nich ale neexistují žádné specifické příčiny. V takovém případě mluvíme o idiopatické skolióze.

Podle odborníků za vybočení páteře může nerovnoměrný růst páteřního svalstva i jednotlivých orgánů. Jedna strana například roste rychleji než druhá, což má za následek vychýlení celé páteře.

Opakem idiopatické skoliózy je funkční skolióza. V tomto případě je degenerace páteře způsobena jinými chorobami, konkrétně se může jednat o:

• Záněty obratlů
• Nádory obratlů
• Osteoporózu
• Onemocnění svalů, nervů a pojiv
• Dětskou obrnu

Příznaky nemoci

Zejména v počátečním stádiu, kdy pacienti ještě neregistrují žádné potíže, je těžké skoliózu rozpoznat. K její diagnostice tak často dochází zcela náhodně, a to nejčastěji mezi desátým a dvanáctým rokem života, většinou na základě rentgenového vyšetření. Včasné odhalení nemoci je přitom základním předpokladem úspěšné léčby.

Prvním příznakem bývá bolest. Zakřivením páteře jsou totiž svaly nepřirozeně namáhány. Pacienti si tak zpravidla stěžují na bolest bederní páteře, a to hlavně po dlouhém sezení nebo stání, a následné ztuhnutí téže oblasti. Kromě zad mohou mít nemocní také problémy s bolestí hlavy, kolen a dalších kloubů dolních končetin.

Ačkoli je bolest velmi častým příznakem, její přítomnost nemusí být podmínkou. Skolióza páteře se může projevovat pouze samotným zakřivením zad a od pohledu špatným držením těla, kdy pravé rameno bývá častěji výš než levé. Vychýlené může být také držení hlavy.

Stupně skoliózy

Podle rozsahu a povahy zakřivení lze skoliózu rozdělit do čtyř skupin:

1. Lehká skolióza – zakřivení do 40°
2. Středně těžká skolióza – zakřivení mezi 40° a 60°
3. Těžká skolióza – zakřivení mezi 60° a 80°
4. Velmi těžká skolióza – zakřivení nad 80°

Skolióza páteře u dospělých

Ačkoli se nemoc nejčastěji objevuje v dětském věku, může být diagnostikována i v dospělosti. „Výhodou“ dětské verze však je, že dětský organismus na rozdíl od toho dospělého stále roste, páteř se neustále vyvíjí a je o poznání flexibilnější.

Takže kromě toho, že skolióza v dětském věku téměř nebolí, je mnohem lépe léčitelná. Léčba si obvykle vystačí s rehabilitací.

Při skolióze v dospělosti je mimo jiné často nutné nasadit také vhodné léky, které uvolní zádová svalstva a bolest potlačí.

Léčba

Není-li zakřivení páteře příliš velké, je menší než 20°, léčí se skolióza pomocí rehabilitace. Podstatnou roli zde hrají cviky na skoliózu páteře, které jsou zaměřeny na posílení zádových svalů. Ty díky tomu mají lépe vyrovnávat páteř, která má tendenci vybočovat.

Metod, které se k tomuto účelů využívají je více, obecně velmi úspěšná je třeba Vojtova metoda. Její výběr i samotné cvičení je ale vždy nutné konzultovat s rehabilitačním specialistou. Spolupráce pacientů s odborníkem je v tomto případě opravdu nutná.

Pozitivních výsledků lze při tomto onemocnění dosáhnout jen každodenním cvičením.

U středně těžké formy se řeší skolióza korzetem či speciálním sádrovým lůžkem. Aby se docílilo správného efektu, je však často nutné nosit korzet na skoliózu po celý den, někdy dokonce i v noci.

V tomto ohledu je nutné myslet také na samotné dítě. Zvláště puberťáci korzet obvykle nepřijímají zrovna s nadšením. Obávají se posměšků ze strany svých spolužáků.

Tento fakt může mít negativní dopad na jejich psychiku.

Zda korzet opravdu plní svou funkci můžete zjistit snadným testem. Po sundání pomůcky zkontrolujte, zda jsou obě ramena i lopatky ve stejné úrovni, a to bez rotace a posunu. Pokud tomu tak není, nechte si výrobek zkontrolovat odborníkem. Pamatujte také na to, že korzet nesmí nikde tlačit a musí být dostatečně vyztužen.

Operace skoliózy, kdy se napravení páteřní křivky provádí pomocí titanových tyčí, je obvykle nutná v momentě, kdy je zakřivení páteře větší než 40°.

Při takto pokročilé skolióze totiž hrozí utlačování a následné poškození orgánů. Aby však mohla být operace provedena, musí být úplně dokončen růst páteře.

V opačném případě by totiž bylo nutné zákrok později opakovat. Operaci také není vhodné podstupovat před těhotenstvím a plánovanými porody.

Skolióza a vhodné cviky

Při skolióze se doporučuje kombinovat cviky určené pro:

• napřímení trupu
• zvýšení mobility páteře a žeber
• vyrovnání svalových dysbalancí
• posílení hlubokého stabilizačního systému

Léčba přizpůsobená dětem

U dětí je největší motivací k léčbě zábava. Je tedy nutné vést ratolesti ke cvičení tak, aby je rehabilitace bavila. Toho lze docílit například obměnou jednotlivých cviků. Ty by měly být vždy přizpůsobeny aktuálnímu stupni skoliózy, věku dítěte, zdravotnímu stavu i náladě.

Počítejte s tím, že vměstnat cviky do každodenního života vytíženého školáka nemusí být jednoduché. Dítě by totiž mělo cvičit 15 až 20 minut ráno a stejně tak i večer. Tato skutečnost si tak zpravidla žádá oběť v podobě ranního vstávání.

Nedoporučuje se však dítě do cvičení nutit za každou cenu, zvláště pak je-li dítě unavené. I přesto, že si tato činnost žádá pravidelnost, je lepší čas od času od cvičení upustit, než riskovat úplnou ztrátu motivace.

Cvičení s unavenou nervovou soustavou se nedoporučuje ani z toho důvodu, že by ho dítě neprovádělo správně.

Dítě ve školním věku by mělo vzhledem ke svému onemocnění dodržovat některá opatření. Místo židle se doporučuje používat velký míč, a to jak doma, tak ve škole.

Dále je dobré se s učiteli domluvit na dvojím vydání učebnic, jedno na doma a druhé do školy, aby se školák vyvaroval nošení těžké aktovky. Ta by přesto měla mít pevná záda.

Vhodné jsou také pohybové kroužky, ideálně alespoň třikrát týdně, pokud jsou učitelé vstřícní, je možné rehabilitační cviky zařadit také do hodin tělocviku.

V případě, že dítě musí nosit speciální korzet, doporučují ho někteří odborníci na cvičení sundat. Stejně tak by se mělo učinit na večer, a to z toho důvodu, aby se odlehčil tlak na vnitřní orgány a dítě si v noci dostatečně odpočinulo. Záleží ale na stavu dítěte a domluvě s odborníkem. Obecně vzato na obratle vleže ale nepůsobí vertikální tlak působený gravitací.

Komplikace

Kromě faktu, že člověk s těžkou skoliózou páteře má omezené možnosti pohybu, může být v některých případech omezena i funkce některých důležitých orgánů. Ty jsou totiž vlivem zakřivení zmáčknuty.

Musí si tedy najít nové místo. Často se tak stává, že srdce doléhá na bránici a plíce bývají stlačeny, což způsobuje, že se nemocný snáze unaví. Po fyzické námaze navíc může mít vážné dýchací obtíže.

V takovýchto případech je nutná operace.

Prevence

Jak už bylo řečeno, velmi podstatnou roli hraje při skolióze včasná diagnostika. Takže pokud máte jen podezření na špatné držení těla vašeho dítěte, obraťte se raději na specialistu.

Vhodnou prevencí je také fyzická aktivita, při které dochází k posilování zádových svalů. Velice prospěšné je v tomto ohledu plavání. Pozor naopak na sporty, které páteř silně zatěžují.

Těmi jsou například:

• Squash
• Umělecká gymnastika
• Skok do výšky

Špatné zakřivení páteře se u dítěte může začít formovat už od velmi brzkého věku. Ke skolióze takto malým dětem navíc mohou pomoci i sami rodiče, a to například tím, že:

• Ho posazují i přesto, že si dítě samo od sebe zatím nesedlo
• Vodí ho za ruku, i když už dítě samo chodí
• Nekupují mu kvalitní obuv či později aktovku do školy s pevnou podpěrou zad
• Pořizují mu nekvalitní matraci

Pozor také na to, pokud dítě trpí rozdílnou délkou nohou. Rozdíl je nutné vyrovnávat pomocí ortopedických vložek a tím zmírnit zátěž páteře.