Posilují „nemoci ze školky“ imunitu?

Jakmile přijde dítě do kolektivu, jeho život se otočí vzhůru nohama. Najednou je samotné mezi dětmi, které nezná a s paní učitelkou, která není máma, ani kdyby byla nejlepší učitelka na světě. Musí si zvykat na nové chutě i známých jídel a nový režim.

A jeho imunitní systém se pasuje s dosud nebývalým množstvím virů a bakterií. Není divu, že malý předškoláček onemocní krátce poté, co začne chodit do školky. Za pár dnů či týdnů je však nemocný zas. A pak ještě jednou a znovu, až mají rodiče podezření, že jejich dítě je nemocné vlastně v jednom kuse.

Proč jsou vlastně předškoláci tak často nemocní?

Imunitní systém dítěte se ve školce teprve vyvíjí. Až desetileté dítě má imunitu téměř takovou, jako dospělý. Jelikož existuje přes sto druhů virů, které způsobují běžné onemocnění, nezralý imunitní systém má co dělat, aby se s novými patogeny vypořádal. Některé děti bývají náchylnější k onemocnění i dědičně, nebo kvůli alergii. Přečtěte si více o tom, co ještě dětskou imunitu oslabuje.

Je normální, že je dítě tak často nemocné?

Tuto otázku si položil asi každý rodič předškoláka, když si ze školky už po několikáté odváděl dítě s rýmou a kašlem. V první řadě je dobré vědět, co je ještě norma a co je už opravdu hodně. Průměrně bývají děti nemocné 5 – 6 krát do roka. V normálním rozsahu je i 8 až 10 onemocnění za rok.

Do normy ale nepočítají onemocnění s horečkou, které trvají více než 5 dní a potíže s dýcháním (například plný nos), trvající více než 10 dní. Počítejte také s tím, že děti s alergiemi horních cest dýchacích budou nemocné častěji, nebo budou mít výraznější příznaky onemocnění.

Podívejme se na nejčastější dětské onemocnění konkrétněji.

Infekce uší

Malé děti jsou náchylnější k infekcím středního ucha, protože v dětském věku je Eustachova trubice krátká, tenká a více horizontální.

Chladný vzduch způsobuje, že napuchne a zachycuje tekutinu ve středním uchu, čímž se stává dokonalým místem pro bakterie a viry.

Dalším důvodem častých bolestí ucha u dětí je rezistentnost bakterií vůči antibiotikům. Přitom většinu bolestí ucha zvládnou děti i bez nich.

  • Při bolesti ucha s horečkou jděte k doktorovi okamžitě, pokud bolí ouško bez teploty a bolest nepřejde do dvou dnů s volně prodejnými kapkami, vyhledejte lékaře.
  • Normálně jsou dvě ušní infekce ročně do tří let.
  • Pokud má dítě ušní choroby v půlročních intervalech, nebo čtyři ročně, požádejte lékaře o odborné vyšetření uší.

Rotavirus

Většinu průjmových onemocnění a zvracení u dětí způsobuje vysoce nakažlivý rotavirus. Nejčastěji se vyskytuje na podzim a v zimě.

Ve vzduchu žije několik dní, na povrchu přežívá až 7 hodin, a pokud se dotknete infikovaného povrchu, na rukách přežije i půl hodiny.

Dostat rotavirus je tedy opravdu velmi jednoduché, i když si pravidelně myjete ruce. Do pěti let věku dostane rotavirus až 95 % dětí.

Normální jsou jedna až tři rotavirové infekce ročně.

Posilují „nemoci ze školky“ imunitu?

Jelikož průjmy při rotaviru mohou trvat i týden, je třeba dávat pozor na dehydrataci.

Angína

Bolest v krku, potíže s polykáním, červené zduřelé mandle, někdy i s bílými ložisky a vysoké teploty signalizují, že vaše dítě právě překonává angínu. Angíny jsou častější na jaře a na podzim. Lékař by měl testem zjistit, zda se nejedná o bakteriální streptokokovou infekci, na kterou zabírají pouze antibiotika a důsledná léčba.

Jedna angína ročně je v normě, častěji záněty mandlí už patří do rukou odborného lékaře.

Nikdy nedávejte do školky dítě, které ještě bere antibiotika!

Zánět dýchacích cest

Infekce dýchacích cest se vyskytují zejména v zimě a v přechodu mezi létem a podzimem. Projevují se zvýšenou teplotou, plným nosem, kýcháním nebo kašláním a jsou nejčastějším dětským onemocněním. Nezaměňujte si je s chřipkou – tu způsobuje jiný virus. Nejčastějšími onemocněními dýchacích cest jsou:

  • Rýma – sopel, plný nos, bolest hlavy, kýchání
  • Zánět hrdla – bolest v krku, zvýšená teplota, únava
  • Zánět vedlejších nosních dutin (sinusitida) – bolest hlavy, plný nos, teplota
  • Zánět průdušek – kašel, teplota, malátnost, únava
  • Zánět dýchací trubice – kašel, teplota, malátnost, únava

Přechozené a nedoléčené infekce horních cest dýchacích, rýmy, sople a kašel jsou příčinou opakovaných onemocnění.

Záněty dýchacích cest mohou mít děti až 8krát ročně. Lékař určí, zda jde o bakteriální nebo virovou infekci a podle toho nasadí léčbu. Pokud jsou rýmy a kašle opakované a trvají déle než týden až deset dní, požádejte lékaře také o alergologické či imunologické vyšetření.

Co dělat, aby dítě nebývalo tak často nemocné?

Každý rodič by chtěl, aby jeho dítě bylo pouze zdravé. Toho se samozřejmě dosáhnout nedá, ale dá se pozitivně ovlivnit četnost onemocnění a jejich průběh.

Důležité je, aby mělo dítě dostatečně silnou imunitu a když už jednou nemoc dostane, aby ji doma pořádně vyleželo. Imunitu posilujte průběžně během celého roku:

  • Pravidelným pobytem na čerstvém vzduchu i v chladnějších dnech
  • Pohybové činnosti – stačí běžné dětské pobíhání a skákání
  • Domácí vyváženou stravou se zeleninou, ovocem a masem
  • Dostatečně dlouhým spánkem s pravidelným spánkovým režimem
  • Domácí pohoda, protože i psychika výrazně ovlivňuje onemocnění

Čtěte více o zdraví dětí na Hello Tesco

Zdroj: Wikipedia, parentmap.com, healthcare.edu

Jak podpořit imunitu u dětí? – Mojezdraví.cz

Rodiče se velmi často bojí, že když je dítě každých čtrnáct dní nemocné, má sníženou imunitu. Nemusí tomu tak být.

Častější nemocnost školkových dětí nemusí hned znamenat sníženou imunitu, může to být výsledek špatných režimových opatření, nedostatek pohybu, neotužování,“ říká MUDr.

Tereza Nedělková z Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Ve školním věku by měl být imunitní systém dostatečně připraven na to, jak se bránit příchozím nemocem, takže je naděje, že se zdravotní stav dítěte bude lepšit. Určité citlivé období pak ještě nastává v období puberty,“ upřesňuje primářka oddělení tuberkulózy a respiračních nemocí Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s. MUDr. Magdalena Popelková.

Minusy pro odolnost

Opakované rýmy s kašlem, záněty středního ucha či průdušek nebo spála – to jsou nemoci, kterými si v mateřské školce projdou téměř všechny děti.

Náchylnější k onemocněním bývají jedináčci či prvorozené děti, které jsou v prvních třech letech izolované ve své rodině.

Mladší sourozenci se pak adaptují lépe, jelikož jejich imunitní systém je díky starším sourozencům lépe připraven,“ vysvětluje MUDr. Popelková.

„Imunitní systém je založen na podkladě určité genetické informace – u někoho se mohou objevit závažné poruchy, u dalšího drobné odchylky a jindy je funkce imunity taková, jaká má být.

Bohužel však nezáleží jen na genetice; dalšími faktory, které mohou imunitu oslabit, jsou stres, prochladnutí, přehřátí, nedostatek spánku, nutriční nedostatečnost nebo absence adekvátní fyzické aktivity a pohody v rodině nebo v kolektivu vůbec.

Také očkování přechodně imunitu oslabí, a i když jsou ve finále přínosem, přechodně mohou být příčinou toho, že děcko nějaké infekci podlehne,“ doplňuje MUDr. Eva Vernerová z Ústavu imunologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol.

Co dělat, aby děti tak často nestonaly?

1. Dejte jim vitamíny

Sáhněte po staletími prověřených potravinách: kysaném zelí, jablečných křížalkách, rakytníku s bohatou zásobou vitaminu C a potravinách s obsahem vitaminu B, který umí povzbudit imunitní reakci a posiluje nervový systém.

Vhodné jsou například červené papriky, brokolice, kiwi, brambory, jako doplněk se hodí tablety s pivovarskými kvasnicemi nebo B-komplex pro děti a multivitaminy ve formě sirupu či žvýkacích tablet. Preventivně působí probiotika.

Budete mít zájem:  Žádná zdravotní obtíž neexistuje sama o sobě, říká lékařka

Proti rýmě pomáhá bojovat zinek či selen.

2. Nakrmte je

Myslíme tím posilující zdravé jídlo uvařené pokud možno z čerstvých jednoduchých surovin. Ideální v období chřipek a viróz jsou třeba hutné zeleninové polévky posypané čerstvou natí nebo semínky: chia, sezam, dýně, slunečnice, k zahřívacím potravinám patří jáhly, pohanka či špalda (a jídla z nich, naslano nebo s medem).

3. Nechte je vyspat

Dítě dostatečně odpočaté ve vyvětraném pokojíčku, kde teplota v noci nepřesahuje 18 °C, se vám odmění dobrou náladou a úsměvem. A nejen to – jeho imunitní systém je silnější.

  • 4. Z bytu ven – teď
  • Dopřejte dětem pobyt venku, co nejčastěji to jde.
  • 5. Zpomalte

Jakmile zpozorujete, že na dítě „něco leze“, je neklidné, protivné, stoupá mu teplota nebo má jen rýmu, zvolněte tempo. Omluvte ho v kroužcích, nechte jej dva, tři dny doma, aby si odpočinulo a nabralo síly.

6. Atmosféra pohody a jistoty pro dítě

Děti se někdy stresují věcmi, které dospělého často ani nenapadnou. Mělo by (od vás) vědět, že jste tady pro něj a pomůžete mu všechny strachy překonat!

7. Očkovat jen zdravé dítě

Vakcinace je opravdu možná a doporučovaná jen tehdy, jestliže je dítě naprosto v pořádku. Takže čeká-li jej očkování, počítejte s tím dopředu a přizpůsobte tomu jeho životní styl.

  1. 8. Všímejte si

Některé děti mají zdravotní problémy, jejichž řešení by vedlo ke zmírnění nemocnosti: anemii, alergie, zvětšené nosní mandle nebo astma. Poraďte se se svým pediatrem o vhodném řešení.

9. Inhalujte

Pravidelná inhalace je velmi dobrou prevencí chřipky a nachlazení. Inhalovat se dá ledacos, kromě léčebných látek (třeba k usnadnění kašle nebo antibiotik) může dítě inhalovat minerální vody příznivé pro dýchací cesty.

Pomáhají zmírnit otoky dýchacích cest a rozpustit hlen. Život je teď hodně „pospolitý“, lidé se scházejí v MHD, v kolektivních zařízeních pro volný čas, v divadlech, ale i v supermarketech.

Děti však potřebují mít čas jen pro sebe a dnešní uspěchaná, „sdílená“ doba jim ho neposkytuje dostatek.

10. Teplotu hned nesrážejte

Při teplotě pod 38 °C je užívání léků proti horečce (antipyretik) neopodstatněné, pokud nejde o stav se zvýšenou bolestivostí. Například při viróze, kdy se teplota pohybuje okolo 37,5 °C, ale jsou přítomny bolesti kloubů a svalů, se mohou podat protizánětlivé léky (antiflogistika).

Když už dítě ulehlo

Pokud už dítě ulehlo, dopřejte mu kromě léků na zmírnění potíží především dostatek odpočinku – nemoc je třeba doopravdy, bez pardonu, vyležet.

Při nekomplikovaném průběhu respiračního infektu dítě nemusí k pediatrovi. Bazální péče v domácím prostředí v klidu zahrnuje symptomatickou terapii. Je zbytečné při první naměřené teplotě či krátkodobě trvajícím kašli jít hned k lékaři, je-li dítě v celkově stabilním stavu.

Pro malého pacienta je rozhodně lepší zůstat v klidu doma než absolvovat čekání v čekárně s dalšími nemocnými dětmi. Pokud se ale jeho stav nelepší nebo se zhoršuje, měl by jej zkontrolovat lékař,“ upozorňuje MUDr. Nedělková. Při krátké anamnéze ani lékař nemůže přesně diagnostikovat, jakým směrem se bude stav malého pacienta vyvíjet.

„Je-li stav dítěte nestabilní, je samozřejmě návštěva lékaře nutná!“ dodává lékařka.

Režim dítěte po nemoci

Po prvních, krizových pár dnech se dítěti uleví a je pak těžké jej v posteli udržet. Přesto je nutné, aby dítě mělo dostatek spánku, klidu a odpočinku. Rekonvalescence je neméně důležitá jako samotná léčba.

„Odpočinek čili doba rekonvalescence po nemoci má trvat minimálně 2x déle než vlastní nemoc! Během této doby je nutné zátěž zvyšovat jen velmi pozvolna a mimo to nezapomenout na zdravou stravu a vitaminy.

Pokud to již stav dovolí, lze doporučit pravidelný pobyt na čerstvém vzduchu.

Při recidivujících respiračních infektech je důležitá důkladná toaleta dýchacích cest, zhruba od 4 let věku jsou děti schopny zvládnout vyplachování nosních sliznic konvičkou se slanou vodou v rámci prevence či při akutním infektu,“ přibližuje další metodu MUDr. Nedělková.

Jak podpořit imunitu dítěte?

Propukají-li nemoci v častém intervalu (minimálně každý měsíc s horečnatým onemocněním, záněty průdušek či opakovanými záněty středouší i močových cest), je podle slov primářky Popelkové vhodné poradit se s dětským lékařem o návštěvě imunologa. I pro malé děti existují v indikovaných případech léčiva podporující či nějakým způsobem povzbuzující imunitní systém (imunostimulancia, imunoregulancia).

Nasazení imunostimulancií za běžných situací není nutné, ale je vhodné u dětí, které stůňou více než 6krát až 8krát ročně tak, že musejí zůstat mimo kolektiv. Není podmínkou, aby potřebovaly antibiotika, ale často mají rýmu, kašel, zvýšenou teplotu, jsou unavené, trpí nechutenstvím či průjmy,“ popisuje MUDr. Vernerová.

Jak se léčí porucha imunity?

Podle lékařů je vhodné nejprve začít s potravinovými doplňky, například s echinaceou či betaglukany. „Kolik je poruch imunity, tolik je přístupů k léčbě,“ pokračuje imunoložka.

Podle jejích slov jde většinou o lehké a přechodné obtíže a imunostimulace v těchto případech nebývá dlouhodobá. Léčba, která trvá roky, se týká spíš alergiků a dětí s autoimunitními poruchami. Imunostimulaci by měl optimálně podávat specialista – alergolog či klinický imunolog, obvykle na doporučení praktického lékaře.

Některé bakteriální lyzáty indikují i praktici. Neměli by je ale bez vyšetření podávat dlouhodobě či opakovaně. Je lepší, když dítě přijde na imunologii aktuálně zdravé; u chronicky nemocných to ovšem není vždycky možné (pak je většinou doporučené vyšetření, když je dítě v rekonvalescenci nebo při lehkém infektu, ne však za vysokých horeček a za užívání antibiotik).

Kromě pečlivého rozboru anamnézy a rodinné situace provede imunolog vyšetření z krve. U některých dětí doporučí i kožní testy (prick test). Za některých specifických stavů se vyšetřuje moč, někdy se provádí rentgen.

Autor: Markéta Ostřížková

Diskuze Miminko a nemoci ze školky

Jak jste byli často nemocní? Ptám se hlavně těch, které mají miminko a
dítě, kt. poprvé nastoupilo do školky.

Velikost písma:

Tak nějak normálně…mimino 1× pícháné uši a jinak rýmy a kašel
(cca 5× za rok s teplotami), ale nic hrozného. Starší to většinou
zvládla jen s dvoudenním nachlazením, mimino o něco hůř.

ale je fakt,
že starší předtím chodila 2 roky do miniškolky, tam se lehce otrkala,
klasická školka byla docela záhul, věčně někdo chrchlal…tak dávám
denně multiimun a laktobacily + občas vitaaktiv a bydlíme na vesnici, děcka
jsou furt venku

@didi32 Nijak. Mimino
vůbec a starší občas nějaký kašel či rýma, ale to nepovažuju
za nemoc.

Jinak k atb jsme dospěli pouze u těch uší, jinak nic, jen to
„vyleželi“

Loni jsem to odpískala a nechala staršího doma. Bacily nám nosila
babička ze školy.

Nemoc od ledna do března v kuse, 3× ATB, nemocnice, pak
ještě do práznin několikrát kašel, ale už to nebylo tak dramatické (ale
dostával léky pro předškoláky, aby mu to zabralo…)
Sousedka kluka dala a poslední 2 roky jsou nemocní pořád, mladší má
imunitu v takovém stavu, že chytí všechno, co potkají, první ATB
v 6 týdnech, měla anginu, letos za zimu ATB 5×, za první zimu totéž.
Sestřenka měla dítě ve školce 3. rok a mladší skončil velice brzy
v nemocnici s laringitidou a to několikrát…

To je moje zkušenost, ale u vás to může být jiné.

@didi32 kluk šel
v září ve 3,5 do školky a já v říjnu rodila.. Ale kluk sem tam rýma..
v klidu byl doma, do školky šel doléčený a vydržel tak týden až dva a
zase byl tak týden doma.. Miminko to nijak zvláš´t nechytalo. Kojila jsem a
to podle mně hodně dělalo.

Budete mít zájem:  Psí Alergie Na Pyl?

Tak sem tam rýmu a kašel chytilo, ale to chytil
ve 3 měsících i prvorozený bez školkového sourozence. Víc ty školkové
breberky sedaly na manžela, ten to odnášel víc jak já a mimino dohromady

Když jim bylo 5 a 2, tak paradoxně holka odněkud přinesla virosu
ruce-nohy-ústa a tu chytil od ní i kluk. Ale on ze školky nosil jen běžné
rýmy, kašle a tak.

Dcerka byla loni sama, nastoupila do školky a hned byla první a třetí
týden v září doma a střídalo se to. Týden až dva ve školce,
týden doma.

Takže docela krušnější období. Byli sjem u dr, pro sichr i na
alergologii, kdy jsem taky uznali, že dcerka je pouze chytač. Nechodí do
školky nemocná, ale vždy to tam od někoho chytne, což je ale špatná ona,
ostatní za nic nemůžou, mějte ji doma, ať se vyléčí. Ale že ostatní
tam smrkají, atd, to je vedlejší.

@didi32 malý loni
nastoupil ve 3 letech a asi 10× přinesl domů zvracení/střevní chřipku.
Velmi často to chytil i zbytek rodiny – většinou někdo ze starších
dětí. Bylo to dost strašné! A k tomu i rýmu nebo kašel.

@didi32 píše:
Jak jste byli často nemocní? Ptám se hlavně těch, které mají miminko a
dítě, kt. poprvé nastoupilo do školky.

od narození mladšího měl asi 3× zánět průdušek, chřipku a v jednom
kuse rýmu nebo kašel.. neuděláš nic – ji a to mam kluka 9 let, ale i tak
přitáhl ze školy každou chvíli něco.

Starší kluk šel vloni do školky ve 3,5letech, do té doby byl hodně
nemocný jako malý, ale poslední rok před školkou už minimálně, i během
„miniškoličky“ nemarodil.

Během podzimu nechyběl vůbec (jednou kvůli průjmu, což byla jednoddenni
neinfekční záležitost z přežrání ovocem), ale zato několikrát donesl
rýmičku. Měl prostě několik dnů rýmu a pak nic.

Ovšem mladší holka (v době nástupu staršího do školky 9měsíců)
měla z každé jeho rýmičky laryngitidu – se vším všudy, s noční
horečkou a dušením, Rectodelt 1-2 dny, doléčování 2-3týdny. Laryngitida
je prostě virového původu a nenadělá se s ní ani proti ní absolutně
nic, jen se to naučit zvládat.

Od února-března to ale i ten starší už přestal zvládat, z rýmičky
najednou bylo bolení ucha, píchání a všecko okolo včetně ATB –
DVAKRÁT během března-května. doléčování na 3 týdny.

Mladší naštěstí ucho nechytla, ale z každičké jeho nemoci byla
nemocná taky a zhruba desetkrát hůř, včetně jednoho výletu
záchrankou.

Takže jsem to nakonec odpískala a nechala kluka na jaro už doma.
slitovala jsem se na poslední týden v červnu, protože se mi doma rozbrečel
že chce do školky – už tam bylo málo dětí, tak jsem ho tam dala a trnula
ještě týden potom, jestli bude mít zase nudli.

A teď už se děsím, až příští týden nastoupí. Jestli tam vydrží
aspoň do konce prvního týdne  

@didi32 Nas sel
v 6 mesicich, tady je jen takhle kratka materska.

Nastoupil v cervenci a hned
chytil anginu, byl na antibiotikach, mel prujem… pak se to zlepsilo,
nasledujici podzim, zimu a jaro byl co chvili nemocny – kasel, snople, ale
antibiotika uz mel jen vyjimecne, zato jsme pouzivali leky na uvolneni prudusek,
protoze si s tolika hlenama jeste jeho prudusky nevedely rady.

Nasledujici
podzim – zimu – jaro byl nemocny jen zridka, asi jako my dospeli, vzdycky na
zacatku a na konci zimy neco chytnes, jak jsou zmeny pocasi, plus uprostred zimy
je vzdycky obdobi chripkove epidemie, kdy je nemocny kazdy druhy. Treti rok taky
tak nejak, nic dramatickeho.

Rekla bych, ze si prvni rok ve skolce vybudoval
imunitu.
Jeho bratranec sel poprve do kolektivu ve 3 letech – rok stravil tyden ve
skole, dva tydny doma. Tyden ve skole, dva tydny doma a bere celorocne leky,
jakoby byl astmatik, ale pry je to jen docasne, nez se jeho telo vyrovna
s navalem bacilu.

My zijeme ale ve Spanelsku a tady neexistuje paragraf, takze deti chodi do
skolky i do skoly s kaslem, snoplema… rodice se snazi srazit teplotu lekama,
antibiotika podavat mimo skolni hodiny, a dite poslou – kdyz nemas hlidani, tak
ti nic jineho nezbyva.

Takze je mozne, ze tech bacilu v tech detskych
kolektivech putuje opravdu hodne, na rozdil od Ceska, kde jak tady ctu, se musi
nemocne dite vylezet doma, aby to nerozneslo po kolektivu. To tady neplati, to
uz by musel byt nejaky zapal plic nebo neco infekcniho (zloutenka, nestovice
atd.

) aby s ditetem zustali rodice doma. A stejne by si ty dny museli vybrat
z dovolene.

Syn nastoupil v září, dcera je lednová. Nechytila od něj akorát
mononukleózu a neštovice. Streptokoka měla 2×, kašel, kterej jí slezl na
průdušky (jemu ne) 2×. O prázdninách byl doma a je klid. Měla jen svojí
šestou, on není nemocný vůbec. Tak jsem zvědavá, co nám teď začne. Jemu
posilujeme imunitu, snad už bude letos odolnější.

Myslite ze je normalni ze ma miminko asi kvuli tomu ze vodime starsi dite
s miminkem do skolky porad nejaky kasel a rymu?
Chodime s nim do skolky a jinak to nejde protoze by jinak starsi nemel kdo
vodit, a prijde mi ze staci ze chytne rymu a hned to jde na kasel.

Ale starsi je odolnejsi. Je to fakt na hlavu.

Chodí do školky a je pořád nemocný? Poradíme, co s tím! | Žena.cz

Začalo vaše dítě chodit do školky a od té doby máte pocit, že je neustále nastydlé a nemocné? Nejste sami. První pravidelné navštěvování dětského kolektivu je zatěžkávací zkouškou dětské imunity a také rodičovské trpělivosti.

Už i dětský lékař vás před nástupem do školky upozorní, že můžete čekat nápor v podobě kašle, rýmy, zánětu průdušek, angíny nebo střevní virózy, což jsou některá typická školková onemocnění. Jak na ně vyzrát a co nejvíc se jim vyhnout?

První zátěžový rok je nejhorší

S tím prostě musíte počítat. První rok ve školce se každé, i dosud naprosto zdravé, dítě bude nutně potýkat s náporem bacilů, nemocí a viróz. Proto je dobré se připravit.

Až se dítě ve školce konečně adaptuje a odbude si nářky a stesk po mamince, můžete čekat na první onemocnění. Dochází k němu bez ohledu na to, zda jste nastoupili do nového zaměstnání nebo třeba nemáte hlídání. Děti se ve školce styku s viry prostě nevyhnou.

Doporučujeme: Rady psycholožky, jak připravit dítě na nástup do školky

Vezměte to proto raději předem v potaz a nezačínejte propadat panice, kdykoliv se ve školce objeví dítě s kašlem. Imunita organismu potřebuje čas, aby si zvykla – pak už bude na vlivy a podněty tohoto prostředí reagovat adekvátně.

Nechejte proto organismus dítěte, ať se s nemocemi popere a posílí tím vlastní imunitu. Jde o naprosto normální vývoj, kterým si každé dítě projde bez větší újmy na zdraví. Druhý rok ve školce už bude daleko lepší. Konzultaci s lékařem volte až v případě, že se budou u dítěte častěji vyskytovat závažnější onemocnění.

Přirozené posilování imunity

Základem je otužování a hlavně zdravá a vyvážená strava. Pokud jí dítě normálně a má dostatečný příjem ovoce a zeleniny i v zimě, mělo by to stačit. Myslete hlavně na vitamin C.

Budete mít zájem:  Chodíte spát s mokrou hlavou? Vadí to vlasům i kůži

Z rostlinných zdrojů je jeho nejlepším zdrojem šípek a rakytník, citrusy (limetka, citron, pomeranč, grapefruit), brambory, rajčata, brokolice, černý rybíz, jahody, květák, kiwi, špenát, brusinky.

Pozor však na tepelnou úpravu, tou se 60 % vitaminu ničí.

K dalším tipům na posilování imunity patří potravinové doplňky s vysokým obsahem vitaminů, sirupy, homeopatika či mírné saunování. Berte je však jen jako pomoc v nouzi, základem je vždy zdravé stravování a životní styl.

Doléčete – a buďte zodpovědní

Nemocné dítě nepotřebuje do školky omluvenku a v případě lehčích potíží nemusí nutně navštívit lékaře. Nahlásit však ve školce musíte infekční onemocnění jako neštovice, spála či žloutenka.

Ale i u běžných dětských sezónních nemocí je třeba léčbě dopřát čas. Nejrůznější nachlazení, která řádí zvláště v těchto měsících, je třeba doléčit. Takže platí nepřecházet a nespěchat s návratem dítěte zpět do kolektivu, i když vás třeba zaměstnavatel už netrpělivě shání. Nemoci se totiž často rády vracejí.

A tak se vám určitě nebude líbit, když jiná maminka přivede dítě s evidentním nachlazením. Školka totiž obvykle nepřijímá jen děti s horečkou a dále pak s akutními problémy jako silný průjem nebo zvracení, rýma a kašel nejsou vážnými důvody. Je pouze na uvážení rodiče, zda dítě do školky pošle i s náznakem nemoci. A bohužel se to také často děje.

Bránit se tomu můžete snad jedině tím, že si dítě po obědě odvedete domů. Spánek ve společné místnosti a odpolední spojování tříd totiž riziko nákazy ještě zvyšují. Vyplatí se vám proto posilovat imunitu dítěte přirozenou cestou (otužováním a jídelníčkem), aby bylo vůči nemocem z kolektivu co nejodolnější.

zdroj: Zdravě.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

  • V ČR neexistuje škola bez šikany, tvrdí odborník
  • Jak jsem se konečně naučila nešikanovat své děti
  • 10 orgánů, které v těle nepotřebujete

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Zavřené školy jsou nesmysl. Ohnisko se dělá z jednoho nakaženého, říká Pecková | Video: Daniela Drtinová, Martin Veselovský

Nemoci ze školky: Zastavte je!

Školka procvičí dětský imunitní systém

Střevní viróza, kašel, rýma, průdušky, zápal plic, laryngitida, hnisavá angína, streptokok… to je jen malý výčet nemocí, které může v zimě „získat“ vaše dítě ve školce. Ale ani toužebně očekávané jaro nemusí přinést úlevu a zdraví. My ale pro vás úlevu máme, víme, jak těmto nemocem předcházet!

Zejména první rok ve školce je zátěžový. A děje se to právě ve chvíli, kdy to nejméně potřebujete.

Sotva nastoupíte do práce, nejlépe ještě do nějaké nové, kterou jste s velkým štěstím sehnala, stráví vaše dítě první zářijový týden ve školce, vybrečí se a pomaličku si zvykne a je to tady! První horečka, kašlání, smrkání. Devět dní ošetřování, zaúkolování babičky nebo rozhodování, kdo z rodičů zůstane doma.

Sotva se vyřeší první nemoc, v říjnu je tu angína, za chvíli zánět středního ucha a viróza přijde k Vánocům… Jak se bude tvářit váš nový zaměstnavatel, tak to by byl nejspíš námět na společenský horor!

Nedá se stoprocentně odhadnout, jak bude právě vaše dítě reagovat na první rok ve školce. I do té doby zdravé nebo kojené dítě může dopadnout stejně jako dítě v batolecím věku neustále nemocné…

Každé dítě sem přichází s nějakou imunitou, která do té doby nebyla příliš zatěžována. Ve školce děti sdílejí hygienická zařízení, hračky, mnohdy se od sebe navzájem i napijí či si půjčí lžičku, těžko je uhlídat.

Styk s novými bakteriemi a viry je na každodenním pořádku a imunita je ještě slabá. Aby byla silnější, k tomu mimo jiné pomáhají právě prodělané nemoci.

Dalo by se tedy říci, že čím více je vaše dítě nemocné, tím lépe?

Děti se styku s viry nevyhnou

Ani to neplatí vždy. Má-li dítě imunitní systém v pořádku, není vyšší nemocnost ničím zrádným a pravděpodobně se jeho obranyschopnost jen vyvíjí k lepšímu a další školkový rok by měl být relativně v pořádku. Pokud je ale dítě závažněji a častěji nemocné, pak je na posouzení lékaře, aby zjistil, zda-li není s jeho imunitou něco v nepořádku.

Příliš vhodné není také časté používání antibiotik, mohou imunitu ještě více narušit a vtáhnout vaše dítě do začarovaného kruhu. Stejně tak častá nemocnost může mít příčinu v nějaké dosud neodhalené streptokokové infekci a běžné léčení bolestí v krku a horeček nepomáhá.

Při opakujících se problémech je pak na místě návštěva odborníka, například ORL (doporučení od pediatra nepotřebujete).

Běžné virózy, rýmy a občasné zvýšené teploty jsou však poměrně přirozeným obrazem toho, co dítě ve školce běžně „pochytá“. Bránit se tomuto kritickému prvnímu roku školkové docházky je těžké. Jde totiž o normální vývoj.

Opakované onemocnění je nepříjemné a vysilující nejen pro dítě, ale také pro rodiče, kteří musejí neustále organizovat režim nemocného. Co takhle využít darů přírody?

  • Otužováním (s ním je však třeba začít mnohem dříve než v září, ideálně už na jaře či v létě)
  • Zdravou stravou
  • Vitaminovými přípravky, sirupy
  • Rakytníkovým sirupem
  • Doplňky stravy s echinaceou nebo betaglukanem (ideální je začít s jejich užíváním také již v létě, zhruba tři měsíce trvá, než začnou dokonale působit na imunitní systém)
  • Homeopatiky (ordinovat by je měl však zkušený homeopat, který posoudí individualitu dítěte)

A to důkladné, tedy s dodržením rekonvalescence. Dítě je po nemoci unavené a oslabené a takto oslabený organismus snáze znovu onemocní. Je to luxus, ale i po odeznění nemoci by dítě mělo nějaký čas ještě zůstat doma a v rámci možností více odpočívat. Dopřejte mu vyrovnaný a plnohodnotný jídelníček a respektujte jeho případnou únavu.

Jenže školky jsou plné kašlajících a smrkajících dětí, protože nemohou být doma.

Jejich matky argumentují tíživou finanční situací, společenskou nemožností odcházet každý týden z práce… Je to pochopitelné, protože ne každý má možnost nechat si dítě hlídat v nemoci nějakou zástupnou osobou.

Je to pak tristní pohled ve chvíli, kdy dáte své uzdravené dítě do školky a už v šatně vidíte prvního žáčka s nudlí až u kolen a tuberáckým kašlem. Podle vyhlášky totiž školková zařízení nepřijímají pouze děti s horečkou.

Imunita dítěte se dá posilovat

Málokomu se stává, že může chodit po obědě domů, ale máte-li doma třeba mladší dítě nebo vám to situace umožňuje, některé maminky si celkem chválí postup – po obědě domů.

Po obědě se některé třídy spojují, děti spí a může docházet k většímu riziku, že dítě „něco chytí“.

Ale je to metoda sporná, rozhodně na ni nelze spoléhat a dovolit si ji mohou jen maminky, které mají odpoledne zajištěné hlídání.

Musí mít dítě do školky omluvenku? Ne, nemusí, stačí omluvit dítě telefonicky. Nemusíte ani říkat, s čím je dítě nemocné, snad jen v případě, kdy se jedná o přenosné infekční onemocnění (např. žloutenka, neštovice, spála), které se hlásí hygienické stanici. Pravidla hlášení nemocí najdete v provozním řádu vaší školky.

Musí vždy k lékaři? Nemusí při lehkém průběhu nemoci, pokud tedy nepotřebujete „paragraf“, který vám dětský lékař musí vystavit.

Nemůže učitelka odmítnout dítě viditelně nemocné? Snad jen s již zmiňovanou horečkou či akutními problémy (silný průjem, zvracení…), ale rýma, kašel či chrapot…? V tomto případě ne! Zatímco dříve školky vyžadovaly doklad od lékaře, že je dítě v pořádku, dnes jsou za jeho zdraví zodpovědni rodiče a je jen na jejich uvážení, zda-li považují své dítě za hodno kolektivu.

Časopis Uzlíček březen 2010

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector