Porodní váha dítěte se dá ovlivnit

To je ale pořádný kus chlapa, říkáme často o novorozeném chlapečkovi s naducanými tvářemi a faldíky.

Jaká hmotnost je podle lékařů u novorozeného dítěte ideální? Pohybuje se v rozmezí od 2 500 gramů do 4 000 gramů. Nejčastěji kolísá od 3 000 do 3 500 gramů, ať už jde o kluka nebo holčičku. Hmotnost často hodně závisí i na tom, jak velké miminko se narodilo. Právě tyto dva údaje jsou zkraje života velmi důležité a souvisí spolu.

Jestliže má miminko nižší váhu,

hovoří se o ní jako o podlimitní. Naštěstí je dnes už zdravotnická péče na tak vysoké, kvalifikované úrovni, že se daří díky skvělému lékařskému vybavení zachránit i novorozence s velmi nízkou hmotností.

O nadlimitní hmotnosti se hovoří,

pokud děťátko bezprostředně po porodu váží více než rovné 4 kilogramy. Existuje dokonce pojem „obrovský plod“ – ten se používá tehdy, když novorozenec přišel na svět a jeho hmotnost byla vyšší než 5 000 gramů.

To většinou představuje pro nastávající maminku v posledních týdnech velkou zátěž. Stejně tak náročný bývá i samotný porod.

I když se dnes už díky vynikajícímu přístrojovému vybavení daří velmi dobře odhadnout velikost miminka, lékaři přeci jen nedokáží zcela spolehlivě předpovědět, do jaké míry bude porod probíhat standardně a kdy mohou nastat komplikace.

Záleží na tom, jestli maminka rodí své první dítě nebo jde už o zkušenou rodičku, jaký je její věk, zdravotní stav, ale i na dalších okolnostech.

V minulých staletích panovala představa, že čím baculatější dítě po porodu je, tím vyšší má šanci na přežití. Svým způsobem to byla pravda, protože hodně malé děti často umíraly na podvýživu nebo kvůli vážným nemocem, kterým nedokázaly čelit, pokud byla jejich váha hodně nízká.

Dnes se na to lékaři dívají jinak. Dětí, rodících se s hmotností okolo 4 000 kilogramů, v posledních desetiletích přibývá, a ne vždy je to dobře.

Zejména když se miminko narodí s větší hmotností kvůli cukrovce, kterou těhotná žena trpěla, ale nebyla včas rozpoznána nebo nebyla správně léčena.

V úvahu je však třeba vzít i skutečnost, jakou postavu a hmotnost mají rodiče novorozence. Těhotné ženy si často neodpírají žádné dobroty, a tak i ony mívají nadváhu.

Porodní váha dítěte se dá ovlivnit Těhotenský a kojicí polštář Maxi, vhodný i ke kojení dvojčat.

Více informací

Porodní váha dítěte se dá ovlivnit Těhotenský a kojicí polštář Maxi, vhodný i ke kojení dvojčat.

Více informací

Porodní váha dítěte se dá ovlivnit Těhotenský a kojicí polštář Maxi, vhodný i ke kojení dvojčat.

Více informací

Porodní váha dítěte se dá ovlivnit

Kojící polštář MAXI 205 cm + povlak STARS, 100% bavlna Těhotenský, relaxační a kojící polštář Matýsek, pro těhotné a kojící maminky, který oceníte již od II. trimestru těhotenství. Kojící polštář MAXI je vhodný i pro kojení dvojčat….

Více informací

Porodní váha dítěte se dá ovlivnit

Kojící polštář Standard 170 cm + povlak SRDCE MODRÉ, COLORMIX. Kojící polštář Matýsek, velikost Standard 170 cm. Tato velikost je vhodná pro drobnější ženy, na kojení. Pro spaní v těhotenství doporučujeme spíše velikost Maxi. Komfortní pohodlí…

Více informací

Váha miminka a pravidelné přibírání-tabulka

Věděli jste, že půlroční dítě dosáhne na dvojnásobek své porodní váhy? Malá miminka rostou raketovou rychlostí a v jejich drobném tělíčku se dějou úžasné věci. Dítě se vyvíjí, je obratnější, rychlejší a chytřejší.

Je krásné sledovat, jak se z novorozence stává stále silnější jedinec. Pojďme se podívat na to, o kolik vám miminko v prvním roce životě ztěžkne v náručí. Častou chybou, kterou rodiče dělají, že si své děti navzájem porovnávají.

Nezapomínejme na to, že váš potomek je originál a tak je i třeba na něj pohlížet. Ano, existují tabulky pro váhové přírůstky kojenců, ale výška a váha vašeho děťátka se odvíjí od jiných faktorů jako je například porodní váha či genetika, ale zejména správně fungující placenta.

Avšak mezi rodiči existuje mnoho mýtů, které se šeptandou předávají stále dál.

Nedonošenci jsou hubení 

Normální porodní váha novorozence se pohybuje mezi 2,7 až 4,5 kg u miminek, která se narodí v období od ukončeného 37. týdne do 42. týdne těhotenství. Tato startovní pozice je hlavním faktorem, který ovlivňuje váhu dítěte. Ale pozor, pouze v raném stadiu života. Nedonošené děti mohou mít paradoxně v dospělosti problémy s obezitou.

Ženy, které více přiberou v těhotenství, mají větší děti 

I tento mýtus je třeba vyvrátit. Štíhlá žena může mít větší plod stejně jako silnější žena naopak menší. Velikost plodu závisí na funkci placenty.  

“To on je cvalík po taťkovi” 

V prvních týdnech a měsících se genetika neuplatňuje. Velikost miminka se odvíjí od množství mléka, které se mamince tvoří a které dítě vypije, nebo jak často a v jakém množství dítě dokrmuje mlékem umělým.  

Ženy, které více kojí, mají těžší děti 

Není pravda. Hlavním ukazatelem dostatečnosti nebo nedostatečnosti kojení by měla být celková pohoda miminka. Je to pouze na mamince a dítěti, v jak častých intervalech bude kojení probíhat a vše mimo vzestupnou váhovou křivku řeší rodič s pediatrem.  

“To vyběhá” 

“Jen mu dopřej, to vyběhá,” slýcháváte z okolí a připadáte si jako krkavčí máma, když mu odmítnete podat druhý oběd.

Pokud je dítě o něco silnější v kojeneckém věku, má skutečně šanci “to vyběhat,” protože s lezením a chozením dochází k vysokému nárůstu fyzické aktivity.

Pakliže je ale dítě obézní v batolecím a předškolním věku, je velmi na místě upravit jídelníček a zařadit více aktivity. Nejde to ale úplně snadno, proto buďte ve střehu a pohlídejte, aby batole do fáze obezity vůbec nedošlo. 

Porodní váha dítěte se dá ovlivnit Porodní váha dítěte se dá ovlivnit

Pediatři a lékařští odborníci se řídí podle tzv. růstových grafů. Hodnoty z růstových grafů se získávají propojením výšky (dolní lišta) a váhy v kg (boční lišta). Když je hodnota v percentilu 50, jde o ideální průměr. V normě jsou ale také hodnoty od 10 do 90. Pakliže ale váha kojence překročí hodnotu 90, má dítě nadváhu. Při překročení hodnoty 10 má dítě podváhu.

Níže uvedené hodnoty jsou výsledkem rozsáhlého 50letého výzkumu, který provedl Celostátní antropologický ústav u dětí v ČR a který je každých 10 let aktualizován. Když otevřete zadní stránku očkovacího průkazu vašeho děťátka, nejspíše tam růstové grafy také najdete. Můžete si je stáhnout i na stránkách Státního zdravotního ústavu.

Graf rozlišuje hodnoty pro děvčátka a chlapečky.

Prosím berte na vědomí, že informace poskytnuté v těchto článcích jsou všeobecné rady a neměly by být zaměňovány s radami lékaře.

Pokud vy, vaše miminko nebo někdo z vaší rodiny trpíte závažnými nebo dlouhotrvajícími symptomy, nebo potřebujete konkrétní radu od odborníka, tak se prosím obraťte na odbornou lékařskou péči.

Philips AVENT není zodpovědný za žádné škody způsobené nakládáním s informacemi poskytnutými na těchto webových stránkách.

Porod – vše, co potřebujete vědět

Porod je zcela výjimečným zážitkem v životě ženy. Aby se jednalo o událost, kterou budoucí maminka prožije bez obav a na kterou bude ona sama i její okolí později vzpomínat v dobrém, je potřeba mít dostatek informací.

Strach z porodu je zbytečný, když žena ví, co ji čeká a co vše může nastat.

Seznamte se proto s výpočty termínu porodu, sestavením porodního plánu, příznaky příchodu porodu, průběhem a typy porodu, možnými komplikacemi jako je vysoký tlak v těhotenství a získejte odpovědi na všechny otázky, které vás trápí. Většinu odpovědí najdete na následujících řádcích.

Obsah: Rádi byste znali co nejpřesnější datum, kdy vaše maličké přijde na svět? Žádný výpočet termínu porodu není naprosto přesný, záleží na mnoha okolnostech. Stanovení data porodu je důležité i pro posouzení toho, jestli se plod v děloze matky správně vyvíjí a roste. Jak se tedy termín porodu určuje? V ideálním případě zná žena datum početí. To se však stává jen v málo případech. Je-li datum početí jasné, stačí připočítat 267 dní – toto datum pak bude termínem porodu. S tímto termínem pak mohou pracovat lékaři a počítat také budoucí rodiče, například až budou sestavovat porodní plán. U mnoha žen není jiný záchytný bod pro výpočet data porodu, než první den poslední menstruace. K tomuto datu se pak přičítá 40 týdnů, tedy 288 dní. Vzhledem k nepravidelné menstruaci nebývá tento výpočet příliš přesný a je ho potřeba doplnit dalšími typy vyšetření. Pokud se kombinuje s vyšetřením ultrazvukem, lze se na takto získané datum spoléhat. Postupuje se podle rozdílu mezi termínem poslední menstruace a výsledkem ultrazvuku. Je-li rozdíl menší než 7 dní, řídí se termín poslední menstruací. Při větších rozdílech se datum upraví po ultrazvuku. Termín porodu se určuje i podle pohybů miminka. Když se mamince podaří zachytit první pohyby, lze termín správně spočítat – první pohyby přicházejí obvykle v 20. týdnu gravidity, u druhorodiček a vícerodiček o 14 dní dříve. I tento odhad lze zpřesnit pomocí ultrazvuku. Vyšetření se provádí od 8. do 18. týdne těhotenství, nejpřesnější je mezi 11. a 13. týdnem. Porod pak proběhne mezi 38. až 40. týdnem těhotenství, pokud by se termín protahoval, šlo by o přenášení, kdy se po dvou dalších týdnech porod vyvolává. Po stanovení termínu porodu je čas začít pracovat na porodním plánu. Jedná se o dokument, který si budoucí maminka sestavuje ve spolupráci s lékařem a lékaři i personál nemocnice by se měli jejím přáním řídit. Jde o určité body, u kterých si žena přeje, aby byly během porodu dodrženy. Nejedná se o zcela běžnou záležitost ve všech nemocnicích, proto je dobré porodní plán předem prokonzultovat. Pokud by během porodu došlo ke komplikacím, nemusí se lékaři plánem řídit.

Budoucí maminky mohou již nějakou dobu před porodem pociťovat slabé kontrakce, kterým se říká také poslíčci. Žena se může cítit příliš plná a oteklá a z prsou jí začíná vytékat mlezivo.

Odchází i hlenová zátka, což však ještě neznamená, že porod začíná. Odteče-li plodová voda, je čas vyrazit do porodnice.

 Jak poznáte, že porod přichází? Mezi hlavní příznaky blížícího se porodu patří:

Poslíčci  

Poslíčci před porodem jsou nepravidelné stahy připomínající kontrakce před porodem. Mohou se objevit dva až tři týdny před očekávaným termínem porodu a trvat kratší i delší dobu. Tělo tak dává najevo, že se na porod připravuje. Říká se jim také Braxton – Hicksovy kontrakce.

Nebývají bolestivé, ale ženy se často vyděsí a jedou do porodnice zbytečněJak poznat porod a jeho skutečný začátek a odlišit ho od poslíčků? Dobré je zkusit se odreagovat a během nějaké méně náročné činnosti, nejlépe ve vaně, buď stahy ustanou, nebo se naopak zesílí.

Pak už je cesta do porodnice na místě.

Hlenová zátka

Hlenová zátka je vrstva hustého hlenu, která uzavírá děložní čípek a chrání děťátko před bakteriemi a infekcí.

Těsně před porodem hlenová zátka odchází, jde o hlenovitou látku nažloutlé, bílé nebo narůžovělé barvy s trochou krve. Může odejít jako jeden kus nebo po částech.

Jejím odchodem se otevře krček dělohy, ale to ještě neznamená, že porod začíná – zátka někdy odchází i více dnů před porodem.

Odtok plodové vody

Po prasknutí blan vaku začne z dělohy odtékat plodová voda. Většinou se tak děje až při samotném porodu, ale někdy odteče voda ještě před samotným porodem.

Voda může odejít náhle a rychle nebo odtéká pomalu a postupně.

Plodová voda nemá barvu ani nezapáchá, může se v ní vyskytnout trochu krve, což je normální, pokud se už otevírají porodní cesty. Při odtoku plodové vody je nutný odvoz do nemocnice.

Další známky blížícího se porodu 

Každá těhotná žena by měla vědět, jak se připravit a jak zvládnout porod. K přípravě patří i péče o celé tělo a prsa. Je nutné smířit se s nárůstem objemu těla, navíc těsně před porodem dochází k otokům a pocitům přeplněnosti.

 Tělo se tak připravuje na ztrátu krve při porodu a zvyšuje celkový objem krve. Prsa jsou plná a napjatá, začíná z nich vytékat hustá a nažloutlá tekutina – kolostrum čili mlezivo, které bude první potravou miminka.

V období 4-6 týdnů před plánovaným termínem porodu se doporučuje nabalit tašku do porodnice. 

Jak dlouho trvá porod?

Každý porod i jeho průběh jsou jiné. Dá se říci, že delší porod může očekávat prvorodička, další následné porody pak přicházejí a probíhají rychleji.

Tělo se připravuje již v průběhu těhotenství, probíhají hormonální změny a připravují se porodní cesty, aby plod bez větších problémů vyšel den. Samotná délka porodu je ovlivněna více skutečnostmi.

Porod probíhá ve třech dobách, první doba by neměla být delší než 12 hodin, druhá doba, kdy se plod vypuzuje z dělohy, by měla trvat přibližně jednu hodinu, třetí doba porodní s porozením placenty trvá také přibližně hodinu.

Tip:Máte již vše potřebné pro vaše miminko? Z oblečení budete potřebovat zejména dětské body a dupačky. Roztomile vypadají na miminku také vtipná bodyčka, která dokoužou opravdu pobavit. 

První doba porodní

Označení první porodní doby je doba otevírací. Mohou ji ohlašovat poslíčci, první kontrakce, které upozorňují na začátek porodu. Tělo maminky se intenzivně připravuje na přicházející zátěž.

Probíhají pravidelné stahy dělohy, upravuje se děložní hrdlo prodlužováním a zkracováním, až se otevře na 10 cm, aby jím mohla projít hlavička děťátka. Tato fáze zahajuje celý průběh porodu a je nejdelší.

Kontrakce bývají tlačivé až bolestivé, bolest se objevuje hlavně v podbřišku nebo v kříži. Pokud již odteče plodová voda nebo se kontrakce vyskytují pravidelně po 5 – 10 minutách, měla by být rodička přijata do porodnice.

Stahy trvají kolem 20 vteřin a postupně se prodlužují. Bývají bolestivé, hlavička dítě sestupuje a svalstvo i děloha se přizpůsobují. Úlevu přináší pohyb a správné dýchání, popřípadě podané léky k utlumení bolesti, např. epidurál.

Druhá doba porodní

Tato doba bývá označována jako vypuzovací fáze porodu. Budoucí maminka má větší porodní bolesti, děložní stahy jsou silné, dlouhé a opakují se stále častěji. V této době se rodička většinou přesouvá na porodní sál.

Zde se uloží na lůžko na záda a doširoka rozevře nohy. Existují i jiné polohy při porodu, které by mnohé ženy uvítaly více než polohu klasickou, v některých porodnicích má rodička možnost volby.

Plod postupně sestupuje z dělohy pochvou až na pánevní dno, odkud ho žena pomocí břišního lisu tlačí ven.  I zde je potřeba správně dýchat, nejdříve povrchně, při tlačení zhluboka.

Nejbolestivějšími momentem je porod hlavičky a ramínek dítěte, někdy se nastřihuje hráz mezi konečníkem a pochvou, aby nedošlo k násilnému k protržení. Zbývající část tělíčka už pak vyjde z těla bez problémů.

Poté, co je dítě na světě, začíná třetí doba porodní. Děloha se již trochu zotavila a mohou tak začít slabší kontrakce, které přispějí k odloučení placenty z dělohy. Po odloučení nastane porod placenty. Stahy dále pokračují, uzavírají se cévy a děloha se stahuje. Porod placenty již není bolestivý. Lékaři však musí provést důkladnou kontrolu, aby v děloze nezůstaly nějaké zbytky. Kontrolují se také porodní cesty a ošetřují se případná poranění. Maminka musí ještě nějakou dobu zůstat na sále a pod dohledem asistentky, aby se předešlo případným komplikacím. Již na porodním může dojít k bondingu, kdy si žena přímo na porodním sále může přivinout miminko a strávit s ním první čas. Později je žena převezena na poporodní pokoj. Někdy lékaři musí rozhodnout o vyvolání porodu. Umělé vyvolání porodu je nutné tam, kde by prosloužením mohlo dojít k takovým komplikacím, které by ohrozily matku nebo dítě. K takovým hrozbám patří vysoký krevní tlak neboli preeklampsie, cukrovka, zpomalený růst plodu a další hrozby. Pro urychlení porodu často lékaři provádí také tzv. Hamiltonův hmat.Klasickou metodou, jak urychlit porod, je podání takových léků, které uvedou dělohu do činnosti. Jindy lékař natrhne blány vaku a plodová voda odteče. Děložní stahy pak nastoupí samy.

Budoucí maminky se někdy vyvolání porodu obávají, a proto hledají babské rady na vyvolání porodu.

K těm patří například:

  • Masáž bradavek, která uvolní hormon zodpovědný za děložní stahy.
  • Zvýšení fyzické námahy, ne však zvedání břemen.
  • Pomáhají i směsi bylinek, popřípadě čaj z maliníku.  Je nutné dodržet doporučené dávkování.
  • Dobrou volbou bývá i horká koupel nebo sprchování bříška.
  • Masáž v oblasti hráze je doporučována i jako alternativa nastřižení hráze.

Pokud metody nejsou účinné, je nutné poslechnout pokynů lékaře a nechat porod vyvolat uměle.

Porodní váha dítěte se dá ovlivnit

Typy porodů

Každá budoucí maminka by se měla seznámit s různými možnostmi a typy porodů. Některé z nich i mohou těhotné ženy zvolit, některé je nutno provést pro zajištění bezpečí maminky i dítěte. Jaké typy porodů jsou nejčastější?

Předčasný porod

Jako předčasný porod se označuje takový porod, který se odehrává před 37. týdnem těhotenství a dítě má porodní váhu nižší než 2500 g. Předčasných porodů je poměrně dost, jedná se o 7 – 11 % porodů.

Předčasně narozené dětí mají více zdravotních komplikací, protože neměly dostatek času na vývoj v děloze. Příznaky předčasného porodu jsou prasklá plodová voda, kontrakce a částečně otevřené porodní cesty.

Přestože ještě nenastal termín porodu, je potřeba vyrazit na cestu do nemocnice. Předčasný porod bývá velmi častý při porodu dvojčat.

Překotný porod

Překotný porod je pojmenování pro porod, který probíhá samovolně a velice rychle. Mezi prasknutím vody a příchodem miminka neuplynou celé hodiny, ale pouze desítky minut. Příčinou je nadměrná činnost dělohy.

V takovém případě se dítě může narodit již cestou do porodnice nebo se dokonce narodí doma. Je potřeba okamžitě zavolat záchranáře, asistenční služba po celou dobu maminku navádí.

V každém případě musí dítě i maminka do nemocnice, aby byla provedena patřičná vyšetření.

Vyvolávaný porod

Vyvolání porodu je umělé vyvolání děložní činnosti tak, aby mohl proběhnout porod. Důvodem pro vyvolání porodu je:

  • odchod plodové vody bez nástupu kontrakcí
  • přenášení
  • velká váha dítěte
  • těhotenská cukrovka
  • onemocnění ledvin u matky
  • rizikový stav matky nebo dítěte

Vše probíhá v rámci hospitalizace. Podává se prostaglandin, aby děložní hrdlo dozrálo, a poté oxytocin, který vyvolá kontrakce. Jestliže se nepodaří porod rozběhnout, provádí se císařský řez.

Klešťový porod

Klešťový porod je standardní porodnický postup, při kterém se používají porodnické kleště, aby se děťátko v pořádku a rychle dostalo na svět.

Kleště lze použít pouze tehdy, je-li vak blan prasklý, v pánvi je dostatečný prostor, dítě je živé, měkké porodní cesty jsou volné a hlavička dítěte dostatečně sestoupená a fixovaná.

K tomuto typu porodu se přistupuje v případě silného krvácení, oslabené činnosti dělohy, když matka nemůže použít břišní lis, nebo při nedostatku kyslíku pro miminko.

Jedná se o jeden z přirozenýchdruhů porodů. Nevyužívá se však příliš často, ale nedoporučuje se provádět doma. Měl by probíhat pod dohledem lékaře, není však možný v každé porodnici, proto je potřeba zjistit si, zda je porod do vody ve vaší nemocnici realizovatelný. Na vodu se využívá větší vana nebo speciální bazének, voda by měla být jen o trochu teplejší než tělo maminky. Ve vodě tráví maminka pouze druhou dobu porodní, porod placenty probíhá již mimo vodní lázeň. Naprostá většina dětí se narodí hlavičkou dopředu. Necelých 5% děťátek však přichází na svět zadečkem nebo nožkami napřed. To se označuje jako poloha koncem pánevním. Porod je pak těžší a může být pro miminko rizikový. Může sice proběhnout i přirozenou cestou, ale často se zde volí císařský řez, aby se případné komplikace minimalizovaly. Domácí porod je typ porodu, který v současné době není příliš doporučován. Může být i rizikový, a dokonce se uvažuje o jeho zákazu. Je pro ženu pohodlnější variantou, ale v případě komplikací hrozí nebezpečí budoucí mamince i děťátku.

Pokud má žena normální průběh těhotenství, může rodit doma s porodní asistentkou, porod doma však musí sama zafinancovat. Jinou možností je porod s asistentkou v porodnici.

Císařský řez, obvykle nazývaný císař, je druh operačního zákroku, který nahradí přirozený porod.

Nejčastěji se provádí v těchto případech:

  • Plod je příliš velký a maminka má užší pánev.
  • Miminko má příčnou polohu.
  • Placenta nefunguje tak jak má.
  • Díky stlačenému pupečníku by mohlo pro přirozeném porodu dojít k masivnímu krvácení.
  • Onemocnění budoucí maminky, které by mělo vliv na zdraví nebo životě maminky i miminka.

Rizika se mohou i kombinovat, pokud jsou známé předem, provádí se plánovaný císařský řez. Vše probíhá pod celkovou nebo lokální anestézií.

Lotosový porod

Lotosový porod uvítají maminky, které dávají přednost přirozeným fyziologickým postupům. Je založen na tom, že se po porodu neodstřihne pupečník a dítě zůstane spojeno s placentou, dokud se ta neoddělí sama.

Tím se do organizmu dítěte dostanou hormony i látky imunitního systému, takže dítě by mělo být silnější. Není mu také způsobeno větší trauma, protože pro dítě je placenta součástí těla.

Do doby, než se placenta oddělí, umisťuje se do roušek, aby měla přístup vzduchu, případně se dá konzervovat. Odloučit by se měla nejpozději do 9 dnů od porodu.

Hypnoporod

Hypnoporod je často nazývaný také bezbolestným porodem bez stresu pro maminku i dítě.Jde o metodu, která celý porod rodičce usnadní a zmírní její bolesti použitím hypnózy.

Základem je odstranění strachu z bolesti a přijetí porodního procesu jako pozitivního děje. Nepříjemné děje se tak izolují a pozornost je soustředěna na jiný, příjemný prožitek.

Pro hypnoporod je nutné absolvovat předporodní kurz a využít pomoci odborníka.

Některé rodičky zkoušejí i autohypnózu. Tento způsob zmírnění bolestí působí na cca jednu čtvrtinu budoucích maminek.

Všechny porodnice však hypnoporod neumožňují, je nutné informovat se předem.

Jak stres ovlivňuje vývoj dítěte

Tipy, nápady, soutěže a recepty pro chytré děti

Výskyt obezity, cukrovky i srdečních problémů, dokonce rakoviny a dalších chorob vzrůstá, žije-li dítě s toxickým stresem. Toxický stres je dlouhodobý, stálý stav, kdy stresor z nějakého důvodu neodezní.

Děti vyrůstající v takové situaci jsou později méně odolné vůči užívání návykových látek, depresím, závislostem. Studie uvádějí, že vývoj mozku dětí, které trpí častým stresem ze závažných důvodů, jako je zanedbávání, zneužívání nebo dysfunkce rodiny, je opožděn.

Nedostatek podpory a lásky od rodiny způsobí celoživotní zdravotní i sociální potíže.

Příznaky dlouhodobého stresu a jak od něj dětem pomoci

Nedostatek sebereflexe, nedůvěra vůči dospělým, neschopnost navazovat kvalitní vztahy, riskantní aktivity. Přejídání a obezita. Typické příznaky, kterých si můžeme všimnout, projevů může být ale mnohem více. Nicméně právě všímavost a informovanost je důležitá pro prevenci.

Mnoho organizací i škol a také pediatři mohou dětem i rodinám pomoci. Pracovat je potřeba s rodiči, jejich změna v chování dokáže pozitivně ovlivnit stav dítěte. Stabilní rodinné prostředí je klíčové pro zdravý vývoj dítěte.

Stresem mohou trpět už novorozenci

Dokonce také děti ještě před narozením. V období těhotenství na dítě přenáší stres budoucí matka, proto by se měla snažit nevystavovat se stresovým situacím a okolí by na ni mělo brát ohledy. Matka by měla vyhledávat spíše klidné prostředí a těhotenství si co nejvíce užít a zpříjemnit.

Stresové hormony mají vliv na přísun živin dítěti, následkem je nižší porodní váha a to samo o sobě je komplikace a další stresor. Budoucí matka si může například najít porodní asistentku, která s ní celé těhotenství, porod i poporodní období absolvuje.

Komplikace v těhotenství i při porodu mohou způsobit obtížnější navazování vztahu matky s dítětem a v takové situaci je přítomnost odborníka velmi žádoucí.

Abychom předešli zbytečnému stresu u dítěte po porodu (porod sám je nejvíce stresující událostí v životě), je důležitý včasný kontakt s matkou.

Přiložit dítě na hrudník matky a nechat je spolu i dvě hodiny po porodu může být pro jejich budoucí vztah a duševní vývoj dítěte zásadní. Zohlednit se musí samozřejmě zdravotní stav obou, ale je-li to možné, měla by na tom matka trvat.

I po porodu císařským řezem. Pokud to možné není, měl by svůj nahý hrudník nabídnout dítěti otec.

Stresující pro matky je také pobyt v porodnici, zvláště pro prvorodičky, které kvůli hormonálnímu koktejlu v těle nemusí být schopny adekvátně reagovat na chování personálu. I zde pomůže přítomnost blízké osoby, otce, porodní asistentky apod.

V dalších dnech po porodu na dítě pozitivně působí neustálá blízkost matky a samozřejmě kojení.

Není-li z nějakého důvodu kojení možné, matka by se neměla stresovat (opět stres přenáší na dítě), přijmout náhradní kojenecké mléko, které dítěti nabídne vše, co potřebuje, a při krmení z lahve dítě držet v náruči stejně, jako by kojila.

_tip_

Průměrný novorozenec váží 3,3 kilogramu

20. srpna 2018

V posledních deseti letech se porodní hmotnost novorozence pohybovala okolo 3,3 kilogramu. Podíl vícečetných porodů klesal. Novorozenci z vícečetných porodů měli nižší porodní hmotnost a těhotenství trvalo kratší dobu.

Průměrná hmotnost narozeného dítěte činí 3 283 gramů. Vyplývá to z detailních údajů zpracovaných za loňský rok, nicméně tato hodnota se v posledních letech výrazně nemění. „Nejčastěji se rodí děti vážící 3 000 až 3 499 gramů, které vloni tvořily skoro 39 % všech živě narozených.

Druhou nejčastější skupinou jsou děti vážící 3 500 až 3 999 gramů s 28% zastoupením,“ konstatuje Roman Kurkin z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Dětí, které hned po porodu vážily méně než 2 500 gramů, bylo podle aktuálních statistik 7,5 %.

Víc než 4kilová miminka byla zaznamenána skoro v 8 % případů.

Chlapci se rodí o něco těžší než dívky. Vloni byla jejich průměrná porodní hmotnost 3 349 gramů, zatímco u dívek to bylo 3 214 gramů. Ještě nižší porodní hmotnost mají novorozenci z vícečetných porodů. Jejich průměrná hmotnost byla 2 250 gramů,“ říká Terezie Štyglerová z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Živě narození podle porodní hmotnosti, 2007 až 2017

2007 2012 2013 2014 2015 2016 2017
méně než 1 000 gramů 430 463 440 418 453 494 505
1 000 – 2 499 gramů 8 077 8 201 8 121 8 025 8 013 7 991 7 989
2 500 – 2 999 gramů 19 281 19 551 19 310 19 457 19 533 19 459 19 881
3 000 – 3 499 gramů 44 362 41 899 41 174 42 361 42 755 43 799 44 102
3 500 – 3 999 gramů 32 800 29 667 28 835 29 891 30 000 31 144 31 834
4 000 – 4 499 gramů 8 592 7 370 7 073 7 302 7 523 7 767 8 016
4 500 a více gramů 1 090 871 816 858 864 976 896
nezjištěno 554 982 1 548 1 623 1 033 1 182

Nejčastější porodní délka novorozenců je v rozmezí 49 až 51 cm. Rozdíly dané pohlavím jsou nízké – zatímco u chlapců dosahovala průměrná porodní délka 49,8 cm, u dívek jde o 49,0 cm. Novorozenci z vícečetných porodů dosahují v průměru 45,0 cm.

Děti přicházejí na svět nejčastěji v 39. a 40. týdnu těhotenství. V tomto intervalu se vloni narodila více než polovina živě narozených. Kratší dobu trvalo těhotenství u dětí narozených ve vícečetných porodech, průměrně 35 týdnů.

Podíl vícečetných porodů klesl, a to z 2,1 % v roce 2007 na 1,4 % v roce 2017. V absolutním vyjádření se počet těchto porodů snížil z 2 320 na 1 596.

Kontakt

Petra Báčová tisková mluvčí ČSÚ

T

Ach jo, přenáším…

Devět měsíců čekání, všechno do porodnice zabalené, postýlka i výbavička připravená, budoucí tatínek trefí nejkratší cestou do porodnice snad i poslepu…
Jen ten zázrak, na který se všichni tak těší, si dává na čas.

Tak už to chodí – někoho trápí to, že miminko spěchá na svět předčasně, jiného naopak zlobí, že se děťátku nechce z maminčina bříška ven. Pravda je, že jen málokdy se malý človíček narodí na den přesně tak, jak by to mělo být podle našich výpočtů, takže se s nějakou tolerancí dopředu počítá. Kdy ale vlastně jde o přenášení?

Tedy – po termínu…

Přenášení se odborně nazývá potermínová gravidita (graviditas postterminalis). Název přesně vystihuje, že těhotenství pokračuje i po předpokládaném termínu porodu. Není ovšem zcela jasné, co „zpoždění“ způsobuje.

MUDr. Jozef Záhumenský z Gynekologicko-porodnické kliniky FN Na Bulovce objasňuje, jak je to s hledáním příčin potermínové gravidity: „Jsou sice některé stavy a syndromy, kdy je přenášení častější, ale přesnou příčinu přenášení neznáme.

Uvažuje se o poruše hormonální komunikace mezi plodem a matkou. V minulosti šlo často o nesprávné stanovení termínu porodu a vznikala tzv. pseudopřenášení, nyní – při správně vedené těhotenské poradně – by k těmto případům docházet nemělo.

Jako možné příčiny přenášení se uvádějí:

  • genetická predispozice – lidově řečeno „v naší rodině to tak chodí“,
  • věk matky (dokonce i její povolání),
  • dlouhotrvající hospitalizace,
  • psychosomatické příčiny.

Rozlišujeme těhotenství prodloužené fyziologicky nebo patologicky. O fyziologicky prodloužené graviditě mluvíme tehdy, když těhotenství trvá déle než 14 dní po pravděpodobném termínu porodu (tzn.

celkově déle než 42 týdnů), přičemž ale není ohrožen plod.

V praxi se setkáváme s případy, kdy nemusí jít o přenášení, ale o porod ve správném termínu – stačí, že v měsíci, kdy došlo k oplodnění vajíčka, nastala ovulace později. Pokud se v takovém případě řídíme výpočtem termínu porodu podle data poslední menstruace, skutečně se může zdát, že jde o přenášení.

O patologickém přenášení mluvíme tehdy, jestliže dochází k ohrožení novorozence. Z toho vyplývá, že ženy s potermínovou graviditou musejí být důsledně sledovány právě kvůli možnému ohrožení života plodu. Je tedy třeba zvýšit počet preventivních prohlídek (i 2× týdně), v některých případech je dokonce nutné budoucí maminku hospitalizovat.

Stárnutí placenty

Jak už jsme uvedli, při přenášení dochází k ohrožení novorozence, v některých případech může být dokonce ohrožena i rodička. Základním problémem potermínové gravidity je stárnutí – v tomto případě stárnutí placenty. Placentu můžeme definovat jako dočasný orgán, jehož základní funkcí je výživa plodu – díky tomu se plod správně vyvíjí a roste až do termínu porodu.

Funkčnost placenty se kontroluje i před termínem porodu, přičemž lékař sleduje tzv. průtoky a zralost placenty (PLG). Když placenta „zestárne“, neplní svoje funkce – pak mluvíme o insuficienci placenty.

Někdy k tomu dojde před stanoveným pravděpodobným termínem porodu (např. u žen s vysokým krevním tlakem či jiným onemocněním).

Pak je třeba plod intenzivně sledovat a v případě, že se dostává do nitroděložní tísně, je nutné graviditu ukončit, i předčasně.

Pochopitelně, stárnutí placenty je výraznější právě při přenášení – můžeme si představit, že životnost placenty je „naprogramována“ jen na období těhotenství. Takže po termínu předpokládané „životnosti“ se začne funkčnost placenty pravděpodobně snižovat, a tak nestačí pokrývat potřeby plodu. Výsledkem je tzv. přezrálý novorozenec.

,,Přezrálý” plod?

I když se možná leckomu v této chvíli vybaví spíš přezrálé ovoce, něco podobného se může stát i u přenášeného plodu.

Takové dítě mívá určité typické znaky, mezi které patří ztráta kožního mazu, žlutohnědé zabarvení kůže a pupečníku, přičemž kůže může šupinatět, ručičky novorozence vypadají jako ruce člověka, které se dlouho máčely ve vodě, zřetelné je i zčervenání vnějších částí pohlavních orgánů (velkých pysků u děvčátek, šourku u chlapečků).

Vzhledem k možné ne zcela dostatečné funkci placenty dochází u přezrálých novorozenců ke zvýšené úmrtnosti – uvnitř dělohy, ale i po narození. Kromě toho se u nich vyskytuje zvýšená nemocnost, proto je třeba věnovat jim po příchodu na svět dostatečnou pozornost.

Jde opravdu o přenášení?

Jednoduchá otázka, na kterou je těžké najít jednoznačnou odpověď… V první řadě je totiž třeba co nejpřesněji určit správný termín porodu, což není vůbec jednoduché. Zejména u žen s nepravidelným menstruačním cyklem bývá nesnadné zjistit, kdy došlo k oplodnění.

I přesto se už během těhotenství některá vyšetření zaměřují na stanovení, případně ověření předpokládaného termínu porodu. Kromě předpokládaného termínu otěhotnění (pokud ho rodička dokáže stanovit) se zohledňuje začátek poslední menstruace, údaje o prvních pohybech a výsledky vyšetření miminka na ultrazvuku.

Ultrazvukové stanovení týdne gravidity má velký význam zejména v případě nepravidelné menstruace.

Prevence při přenášení

  • Jestliže v souvislosti s potermínovou graviditou mluvíme o prevenci, v žádném případě nejde o prevenci přenášení jako takového – to v podstatě není možné. Lze se však zaměřit na prevenci ohrožení plodu, takže při podezření na přenášení se dělají tato vyšetření:
  • – kontrola funkce placenty, zejména kontroly průtoku krve (ultrazvukové vyšetření);
  • – kontrola ozev srdce plodu pomocí CTG (kardiotokografu) spojená s tzv. stres-testem:
  • základním úkolem je včas rozpoznat nitroděložní hypoxii (nedokysličení) plodu, která souvisí s nedostatečnou funkcí placenty (jinak může jít o vývojovou vadu srdce plodu či o poruchu rytmu srdce),
  • může se provádět i několikrát za den, v určitých případech dokonce nepřetržitě

– amnioskopie – optická kontrola stavu plodové vody:

  • využívá se optické zařízení, kterým se po jeho zavedení do pochvy dá vidět skrze malinký otvor v děložním krčku až dovnitř dělohy, takže je možné posoudit stav plodové vody,
  • když je všechno v pořádku, plodová voda je prakticky čirá;

– laboratorní vyšetření, např. sledování hladiny hormonu estriolu.

Sleduje se také zralost děložního krčku, která se hodnotí tzv. Bishopovým skóre (cervix skóre) – čím je skóre vyšší, tím je krček připravenější k porodu. Pokud už tedy mluvíme o nějaké prevenci, je třeba uvést, že při dostatečné zralosti děložního hrdla se někdy přistoupí k indukci (vyvolání) porodu pomocí infuzí, případně tablet.

Medicínský postup při přenášení

V první řadě se sleduje ohrožení plodu. Konkrétní postup se odvíjí od stupně ohrožení plodu a od stupně zralosti děložního krčku.

Jestliže jde o akutní ohrožení plodu, je třeba těhotenství ukončit císařským řezem, přičemž čím vyšší je stupeň ohrožení, tím rychleji se musí císařský řez provést – někdy i okamžitě. Je-li plod mimo ohrožení, pak záleží na zralosti děložního krčku.

Pokud je „připravený“, tedy zralý, podává se infuze s oxytocinem, která vyvolá kontrakce, čímž se spustí porodní činnost. V tomto případě mluvíme o indukci (vyvolání) porodu.

Samotná infuze však nestačí, pokud je Bishopovo skóre nízké. Tehdy je třeba nejprve začít s přípravou děložního krčku tak, že se do jeho blízkosti zavede tableta s obsahem prostaglandinu, která mu pomůže „dozrát“.

Další kroky se odvíjí od toho, jestli se porodní činnost spustí spontánně, nebo je po určité době třeba podat infuzi.

Konkrétní postup se může kdykoli změnit, pokud dojde k závažné změně ve stavu sledovaných faktorů – jde o ozvy srdce plodu, stav a množství plodové vody, zhoršování funkce placenty apod.

Samotné přenášení – vzhledem k tomu, že neznáme jeho přesné příčiny – se dá těžko ovlivnit. Udělejte vše pro to, aby bylo možné co nejpřesněji určit předpokládaný termín porodu. Znamená to poctivě si vést menstruační kalendář, do kterého si budete zapisovat nejen datum menstruace, ale i její intenzitu a délku, případně si značit data pohlavního styku a onemocnění.

Dobře vedený menstruační kalendář dává porodníkovi výborný přehled o délce a pravidelnosti menstruačního cyklu, a pokud je doplněn i o měření bazální teploty, dá se s poměrně velkou pravděpodobností určit termín oplodnění a následně i předpokládaný termín porodu. Možná se vám v období, kdy pracujete na „výrobě“ miminka, nezdá pár dnů až tak důležitých – důležitými se ale stanou, když se těhotenství přehoupne do přenášení.

Co na přenášení zřejmě nezabere…

Mezi ženami kolují „zaručené“ recepty, jak porod přivolat. Někdo doporučuje pikantní jídlo, jiný nápoj, další třeba „manželské radovánky“, běh do schodů (zkuste se ovšem v pozdním těhotenství skutečně rozběhnout) či velký úklid. Tak jako při ostatních dobře míněných radách, i tady je třeba zachovat chladnou hlavu a zdravý rozum.

Jestliže máte citlivější žaludek, pikantní jídlo raději nezkoušejte, můžete si tak přivodit zbytečné problémy. Jemné milování může v některých případech pomoct – v ejakulátu jsou totiž látky, které podporují zralost děložního krčku k porodu. Jsou ovšem případy (např. nevhodné uložení placenty), kdy je intimní styk vysloveně zakázán.

Maximální pozornost

Období přenášení vyžaduje maximální pozornost ze strany lékaře i ze strany rodičky. Lékař musí průběžně vyhodnocovat stav těhotné ženy, placenty a plodu. Podle toho volí adekvátní postup řešení potermínové gravidity. Budoucí maminka by měla sledovat pohyby plodu – jestli nejsou výrazně slabší, nebo naopak mnohem prudší.

Oba případy mohou signalizovat, že plod je v tísni. Možná se bojíte, že spustíte planý poplach – myslete však na to, že jde o zdraví a život vašeho děťátka. Takže raději planý poplach, než byste měla něco v tomto směru zanedbat.

Jestliže lékaři doporučují hospitalizaci, není třeba se jí bránit.

Každý lékař chápe, že žena se cítí nejlépe v domácím prostředí, takže hospitalizaci je třeba brát jako nevyhnutelné preventivní opatření v případě, že by v rámci přenášení došlo k náhlým komplikacím – přímo v nemocnici máte pomoc přece jen podstatně blíže.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector