Poporodní tyreoiditida: zánět štítné žlázy

Štítná žláza patří mezi žlázy s vnitřní sekrecí a její hlavní funkcí je syntéza a regulace hormonů tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3), které obsahují jód. Je umístěna ve dvou lalocích před hrtanem.

Její hormony významně ovlivňují metabolismus člověka.

Nedostatečná činnost štítné žlázy (hypotyreóza) se projevuje mnoha problémy, mezi které patří zvýšená únava, zimomřivost, problémy s vylučováním, ale také problémy psychického charakteru, nezájem o okolí a celkové snížení výkonnosti.

V některých případech může naopak dojít ke zvýšení funkce této malé, ale nesmírně důležité žlázy (hypertyreóza). Příznaky spojené s tímto stavem jsou zrychlený tep, hubnutí, nervozita třes rukou, podrážděné oči a nespavost.

Správná funkce štítné žlázy je tedy důležitá pro fyziologické fungování organismu a hormony štítné žlázy významně ovlivňují také vývoj plodu u těhotných žen. Pravděpodobnost onemocnění štítnou žlázou je čtyřikrát vyšší u žen než u mužů. Onemocnění štítné žlázy postihuje asi 5% mladších žen a až 15% starších žen.

Léčba je v počátcích onemocnění málo nákladná, pacienta nijak neomezuje a zabrání rozvoji mnohem závažnějších onemocnění kardiovaskulárního nebo zažívacího traktu, která vyžadují mnohem nákladnější léčbu.

Onemocnění štítné žlázy je po cukrovce nejběžnější poruchou žláz s vnitřní sekrecí. Počáteční příznaky tohoto onemocnění se snadno přehlédnou, nebo je pacient mylně považuje např. za přirozený projev stárnutí. Činnost štítné žlázy je řízena z podvěsku mozkového hormonem, který se nazývá tyrotropin (TSH).

Je to jeden z důležitých regulačních mechanismů, který se takto podílí na mnoha funkcích těla.
V laboratoři se obvykle u pacientů nejdříve vyšetřuje vlastní hormon štítné žlázy volný tyroxin (FT4), dále zmíněný hormon hypofýzy TSH a zejména u těhotných žen je vhodné provést vyšetření protilátek proti štítné žláze v podobě anti-TPO.

Toto vyšetření souvisí s abnormální imunitní reakcí organismu proti vlastní štítné žláze. Problematika nedostatečné funkce štítné žlázy matky (vysoká hladina TSH a nedostatečná koncentrace FT4), resp.

nebezpečí rozvoje poporodního zánětu štítné žlázy (vysoká hladina anti-TPO protilátek) u matky po porodu, jsou natolik závažné, že je vhodné vyšetřovat tyto parametry a upozornit na případné riziko. Na druhé straně je tato porucha dobře léčitelná, přičemž léčba nijak neohrozí ani matku ani plod.

Hypotyreózní ženy mají sníženou schopnost otěhotnět, dále mají zvýšené riziko spontánního potratu, předčasného porodu, anémie, gestační hypertenze, preeklampsie, abrupce placenty a poporodního krvácení.

Plod je ohrožen zvýšeným rizikem vrozených vývojových vad, zhoršenou poporodní adaptací a je zvýšená úmrtnost v souvislosti s porodem. V časném stádiu těhotenství může mít hypotyreóza negativní vliv na neuropsychologický vývoj plodu.

Hypotyreóza u těhotných žen má jako nejčastější příčinu chronickou autoimunitní tyroiditidu. Většina nemocných je bez příznaků a jediným nálezem jsou abnormální hodnoty tyroidálních hormonů.

Těhotenství a onemocnění štítné žlázy – Prof. MUDr. Petr Vlček, CSc, MHA

Těhotenství má výrazný dopad na funkci štítné žlázy. V těhotenství nastávají změny hormonálních hladin včetně hormonů štítné žlázy. Nezbytným prvkem při tvorbě tyreoidálních hormonů je jód, a jeho potřeba se v těhotenství zvyšuje nejméně o
50 %. Těhotné ženy si v průběhu těhotenství kladou na toto téma řadu otázek a tyto jsou nejčastější:

JAKÉ JSOU NORMÁLNÍ ZMĚNY FUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY U TĚHOTNÝCH ŽEN?

Hormonální změny Těhotenství vede k řadě fyziologických a hormonálních změn, které ovlivňují i funkci štítné žlázy vlivem dvou hlavních hormonů: lidského choriového gonadotropinu (hCG) a estrogenů. Vysoké hladiny hCG v prvním trimestru vedou ke snížení tyreostimulačního hormonu (TSH) a může vzniknout dokonce laboratorní obraz tzv. subklinické hypertyreózy.

V důsledku uvedených vlivů bývá TSH v prvním trimestru mírně sníženo a v druhém trimestru se vrací do normální hladiny. Estrogen zvyšuje množství tyreoidálních vazebných proteinů, které zvyšují celkové hladiny hormonů štítné žlázy (tyroxinu a trijodtyroninu) v krvi (více než 99 % hormonů štítné žlázy v krvi je vázáno na proteiny).

Hladina volného hormonu (který není vázán na protein a představuje aktivní formu hormonu) obvykle zůstává v normálním pásmu. Ke zhodnocení funkce je využíváno vyšetření TSH, volného tyroxinu a k posouzení případného autoimunitního postižení žlázy i vyšetření protilátek.

Změny velikosti Štítná žláza se může při nedostatku jódu nebo při změně funkce mírně zvětšovat, v tom případě je vhodné vyšetření funkce štítné žlázy.

JAKÁ JE INTERAKCE MEZI FUNKCÍ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY MATKY A DÍTĚ?

Po dobu prvních 14 až 16 týdnů těhotenství je plod zcela závislý na hormonech štítné žlázy matky, koncem prvního trimestru začíná u plodu vlastní produkce hormonů štítné žlázy. Dítě však nadále závisí na matce ohledně přijímání adekvátního množství jódu, který je pro tvorbu hormonů štítné žlázy nezbytný.

Světová zdravotnická organizace doporučuje v průběhu těhotenství příjem jódu 250 mikrogramů/den, tj. zvýšení o 100 až 150 µg denně, nejlépe buď v tabletách s jódem, nebo ve vitamínových doplňcích.

JAKÉ JSOU NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY HYPERTYREÓZY BĚHEM TĚHOTENSTVÍ? Nejčastější příčinou hypertyreózy je Gravesova–Basedowova nemoc (80 až 85 %), která se vyskytuje zhruba u jedné z 1 500 těhotných pacientek. Velmi vysoké hladiny hCG (což se u těžkých forem projevuje ranní nevolností, tzv. hyperemesis gravidarum) mohou vyvolat přechodnou, tzv.

gestační hypertyreózu. Tu není nutné léčit a odezní ve 2. trimestru. JAKÁ JSOU RIZIKA HYPERTYREÓZY PRO MATKU? Gravesova–Basedowova nemoc se může poprvé manifestovat během prvního trimestru, častěji u ženy, která se již pro poruchu štítné žlázy dříve léčila.

Léčba hypertyreózy je nutná, nedostatečně léčená nebo neléčená hypertyreóza vede ke komplikacím, především neprospívání plodu, k předčasnému porodu, k preeklampsii i dalším komplikacím. Po porodu se však přechodně zklidněná Gravesova–Basedowova nemoc často zhoršuje.

Budete mít zájem:  Léčba Přetržených Vazů V Kotníku?

JAKÁ JSOU RIZIKA HYPERTYREÓZY PRO DÍTĚ?

Rizika pro dítě při Gravesově–Basedowově nemoci jsou způsobena jedním ze tří možných mechanizmů: 1. Nekontrolovaná hypertyreóza u matky je spojena s tachykardií u plodu, malou váhou plodu, nedonošeností a spíše výjimečně i vrozenými malformacemi v důsledku nezbytné medikamentózní léčby. 2.

Extrémní hladiny matčiných stimulačních protilátek, které procházejí placentou, působí na štítnou žlázu dítěte. Jejich vysoké hladiny mohou způsobit fetální nebo neonatální hypertyreózu. 3) Farmakoterapie štítné žlázy – methimazol/thiamazol (MMI) nebo propylthiouracil (PTU) procházejí placentou.

Při vyšších dávkách mohou způsobit fetální strumu a vést k poruše funkce štítné žlázy dítěte.

JAKÉ JSOU MOŽNOSTI LÉČBY TĚHOTNÝCH ŽEN S HYPERTYREÓZOU?

Mírnou hypertyreózu lze někdy jen pečlivě sledovat bez léčby, jsou ale nutné kontroly laboratorních ukazatelů po dvou až čtyřech týdnech. Choroba se dokonce může ve 2. trimestru zlepšit. To platí i pro tzv. gestační hypertyreózu.

Je-li hypertyreóza závažnější a vyžaduje-li léčbu, je lékem volby v 1. trimestru propylthiouracil (Propycil). Cílem léčby je udržet hladiny matčina tyroxinu (volného T4) v normálním pásmu při nejnižší dávce, ve druhém a třetím trimestru je vhodnější thiamazol (Thyrozol) nebo methimazol.

U pacientek, které nemohou být adekvátně léčeny, je alternativou chirurgická léčba nejlépe ke konci 2. trimestru. Léčba radiojódem je kontraindikována.

Protože se Gravesova–Basedowova nemoc obvykle zhoršuje v poporodním období, během prvních tří měsíců, je nutné pečlivé monitorování obtíží a funkce štítné žlázy i po porodu. Většinou je nutné zvýšit dávky tyreostatik.

MŮŽE MATKA S GRAVESOVOU–BASEDOWOVOU NEMOCÍ, KTERÁ JE LÉČENA TYREOSTATIKY, KOJIT SVÉ DÍTĚ?

Ano, může. Propylthiouracil je lékem volby, protože je vysoce vázaný na proteiny. V důsledku toho se ho do mateřského mléka dostává méně než v případě thiamazolu/methimazolu. Přesto je ale doporučováno podávat minimální nutné dávky tyreostatika. Při relapsu Gravisovy–Basedowovy choroby je vhodná úvaha o operačním řešení.

Ženy, které prodělaly tuto chorobu nebo se pro ni léčí a plánují další těhotenství, by měly zodpovědně zvážit definitivní řešení této nemoci, tj. odstranění štítné žlázy operací či radiojódem.

JAKÉ JSOU NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY HYPOTYREÓZY BĚHEM TĚHOTENSTVÍ? Nejčastější příčinou hypotyreózy je autoimunitní chronická (lymfocytární) tyreoiditida – Hashimotova choroba. Toto onemocnění je v populaci a především u žen časté, při cíleném vyšetření je zjišťováno dokonce u 8 až 15 % žen.

Hypotyreózou se ovšem projeví jen u 2 až 3 % žen, u dalších pěti i více procent se rozvine hypotyreóza až během těhotenství, u části zůstává ve formě subklinické hypotyreózy.

JAKÁ JSOU RIZIKA HYPOTYREÓZY PRO MATKU?

Neléčená nebo nedostatečně léčená plně rozvinutá hypotyreóza bývá spojena s mateřskou anémií, myopatií, srdečním selháním, preeklampsií, abnormalitami placenty, nízkou porodní váhou a poporodním krvácením. K těmto komplikacím díky kvalitní péči o těhotné v ČR nedochází.

JAKÝ DŮSLEDEK MÁ SUBKLINICKÁ HYPOTYREÓZA?

Subklinická hypotyreóza je stav funkce štítné žlázy, kdy žláza nepracuje na 100 %, zásobuje tedy matku i plod menším množstvím tyroxinu, než je ideální stav. Laboratorním testem, vyšetřením TSH, ji snadno odhalíme, hodnoty jsou zvýšené od horní hranice normy do 10,0 mIU/l, volný T4 bývá v normě, ale často již na dolní hranici.

Obvykle bývají pozitivní protilátky jako projev autoimunitního zánětu štítné žlázy. V průběhu těhotenství jako důsledek zátěže na štítnou žlázu se často neléčená subklinická hypotyreóza prohloubí do plně rozvinuté hypotyreózy.

Ženy s neléčenou subklinickou hypotyreózou více potrácejí, mají více těhotenských komplikací a jejich děti mohou mít horší psychomotorický vývoj než děti kontrolní.

JAK BY MĚLA BÝT ŽENA S HYPOTYREÓZOU LÉČENA BĚHEM TĚHOTENSTVÍ?

Lékem volby je levotyroxin, který je adekvátní náhradou hormonů štítné žlázy. Musí se užívat nalačno, lze jej zapíjet pouze čistou vodou, nesmí se současně brát žádný jiný lék ani vitamíny, též 20 až 30 minut po jeho požití nejíst a nebrat žádné léky.

Léčba hypotyreózy u těhotné ženy je stejná jako u netěhotných žen. Požadavky na léčbu levotyroxinem se zvyšují během těhotenství o 25 až 80 %. Ženy, které jsou substituované, by měly mít svou léčbu optimalizovanou před otěhotněním a jejich hladina TSH by měla být maximálně 2,5 mIU/l, spíše nižší.

V průběhu těhotenství je doporučeno sledovat laboratorní ukazatele (TSH a FT4) od potvrzení těhotenství, tj. od 5. až 6. týdne vždy po 4 týdnech do 19. týdne a dávku levotyroxinu dle laboratorních výsledků upravovat.

Po porodu se substituce vrací k obvyklé dávce před těhotenstvím, samozřejmě za kontroly laboratorních ukazatelů. Tyto těhotné ženy by měly být v péči endokrinologa.

  • JE SUPLEMENTACE JÓDEM NUTNÁ?
  • Podávání jódu v průběhu těhotenství a kojení je nutné, doporučená celková denní dávka je 250 až 300 µg, určitě ne více než 450 až 500 µg.
  • CO JE POPORODNÍ TYREOIDITIDA?

Poporodní tyreoiditida (zánět štítné žlázy) se vyskytuje především u žen s chronickým zánětem po porodu za šest týdnů až šest i více měsíců. Obvykle dochází k tyreotoxikóze, která je následovaná hypotyreózou.

Tyreotoxikóza se projeví úzkostí, poruchami nálad, nespavostí, bušením srdce, poté nastupuje fáze hypotyreózy provázená únavou, zácpou, suchou kůží, depresí, špatnou tolerancí zátěže, poruchou menstruačního cyklu či neobnovením menstruace po porodu a horší kontrolou hmotnosti.

U části žen se funkce štítné žlázy normalizuje, nejméně 20 % zůstane hypotyreózních.

Budete mít zájem:  Testy na cukrovku: podle čeho vybrat glukometr a kolik přispěje pojišťovna?

Poporodní tyreoiditida

Kromě toho hraje důležitou roli v rozvoji rostoucího plodu, správné hladiny hormonů štítné žlázy také pomáhají minimalizovat riziko komplikací štítné žlázy po porodu. Jeden konkrétní poporodní komplikací je poporodní tyreoiditida, onemocnění charakterizované zánětem štítné žlázy.

Poporodní tyreoiditida není typické infekce, nicméně, žláza se zanítit v důsledku reakce na poranění žlázy, jehož příčina je neznámá. Poporodní tyreoiditida je onemocnění, po porodu, která má za následek dočasné hypertyreózy (hyperaktivní štítné žlázy) nebo hypotyreóza (snížená činnost štítné žlázy). Poporodní tyreoiditida je poměrně časté.

Ve skutečnosti, 5 procent na 10 procent žen rozvíjet onemocnění po porodu, v souladu s Evropským sdružením štítné žlázy.

Kdo je v ohrožení pro poporodní tyreoiditidy?

Některé rizikové faktory mohou pomoci předpovědět, kdo je zvýšené riziko vzniku poporodní tyreoiditida, v souladu s Evropským sdružením štítné žlázy. Patří mezi ně:

  • předchozí anamnéza onemocnění štítné žlázy
  • s typ 1 diabetes
  • Obsah krev, která obsahuje protilátky proti štítné žláze – ty protilátky, které se vyvinuly proti štítné žláze v reakci na zranění (Vědci vědí, že ženy jsou čtyřikrát častěji než muži mají protilátky štítné žlázy v krvi, což naznačuje, štítné žlázy Hladiny protilátek zvyšuje s věkem., což často vede k hypotyreóza později v životě.)
  • Historie porodu tyreoiditidy po dalších těhotenstvích

Jaké jsou příznaky poporodní tyreoiditidy?

Když se zánět štítné žlázy, bude nejprve vydávat velké množství hormonů štítné žlázy v krevním oběhu (hypertyreóza). Během této fáze, většina žen si neuvědomuje žádné příznaky, které jsou často mírné a krátkodobé.

Nicméně, jakmile tato počáteční fázi prochází, žena buď obnoví zcela nebo utrpěl škodu na její štítné žlázy. Je-li štítná žláza byl poškozen, toto poškození – spolu s ochuzeným zásobníkem hormonů štítné žlázy – může vést k hypotyreóza (snížená činnost štítné žlázy).

Toto onemocnění, příliš, může také uklidit, nebo vést k dalšímu poškození a komplikací.

Níže jsou uvedeny nejčastější příznaky spojené s hypertyreózou nebo hypotyreóza, které doprovázejí poporodní tyreoiditidy. Nicméně, každý jednotlivec se může objevit příznaky jinak. Příznaky mohou zahrnovat:

Hypertyreóza(Hyperaktivní štítná žláza)Hypotyreóza(Snížená činnost štítné žlázy)
pocit tepla pocit únavy
dochází k svalové slabosti zácpa
pocit rozechvělý ztráta paměti
zažívá úzkost Nelze tolerovat chladné počasí
rychlý srdeční tep křeče ve svalech
ztráta koncentrace pocit slabosti
hubnutí přibývání na váze

Poporodní thyroiditis příznaky nemusí objevit až za několik měsíců po porodu. Příznaky jsou často mylně považovány za normální známky zotavení z porodu. Vždy se poraďte se svým lékařem pro diagnózu.

Jak se poporodní tyreoiditida diagnostikována?

Diagnostické postupy používané pro detekci poporodní tyreoiditidy závisí na fázi onemocnění.

Pokud jsou přítomny příznaky hypertyreózy, může radioaktivní testu vychytávání jódu často určit, zda je poporodní tyreoiditida nebo Gravesova nemoc, nejběžnější forma hypertyreózy.

Krevní test pro měření hladiny hormonů štítné žlázy (T4) a hormonů štítné žlázy stimulující (TSH), lze obvykle zjistit, zda matka má hypotyreózu.

Léčba poporodní tyreoiditidy:

Specifická léčba pro poporodní tyreoiditidy bude určena lékařem na základě:

  • váš věk, celkový zdravotní stav a anamnéza
  • Rozsah onemocnění
  • vaše tolerance pro konkrétní léky, postupy, nebo terapie
  • očekávání na průběhu onemocnění
  • Váš názor či preference

Pokud poporodní tyreoiditida je v hypertyreóza, nebo počáteční, fáze, léčba obvykle není nutná. Nicméně, v případě, že nemoc postupuje a příznaky hypotyreózy se projeví, může být považována za štítné hormonální substituční terapie.

Hypotyreóza: příznaky, léčba (hypofunkce štítné žlázy)

Hypotyreóza je onemocnění, kdy štítná žláza neprodukuje
dostatečné množství hormonů
.

Tato choroba je i nyní, poměrně časté onemocnění, které postihuje
zvláště ženy. V České republice jí trpí zhruba
15-20 % žen, ve věku kolem padesáti let, ale objevuje se
i u mladších.

Při tomto onemocnění může být štítná žláza zvětšená, ale ve
většině případů je naopak menší, než normálně.

Příčiny hypotyreózy

Příčin hypotyreózy může být několik. Nejčastěji, je způsobena
autoagresivní Hashimotovou tyreoiditídou, což je
zánětlivá porucha, při níž dochází k tvorbě protilátek, které
poškozují vlastní štítnou žlázu.

Dříve, byl hlavní příčinou hypotyreózy dlouhodobý nedostatek
jódu
, který se mohl projevit již na narozeném dítěti
(kretenismus). V dnešní době, je ale ve většině států,
tento problém na ústupu, díky přístupnosti mořských ryb, jodidaci soli,
vody a zubních past.

  • Další příčinou je strumektomie (chirurgické
    odstranění štítné žlázy) nebo léčba radioaktivním jódem, která se
    provádí, převážně u onkologických onemocnění.
  • Hypotyreóza se může objevit i za několik let, po této léčbě, je tedy
    třeba, aby pacienti byli dlouhodobě sledováni lékařem.
  • Méně častými důvody jsou: vrozená hypotyreóza, nádorové onemocnění
    či ageneze (nevyvinutí) štítné žlázy nebo zvýšený přísun
    strumigenů (látky narušující tvorbu hormonů štítné
    žlázy) potravou či léky.

Výše popsané příčiny, se nazývají primární. Za
sekundární, se označuje, snížená tvorba
tyreostimulačního hormonu (TSH), který řídí hormonální
produkci štítné žlázy a je tvořen v hypofýze (podvěsku mozkovém).

Příznaky a projevy hypotyreózy

Hormony štítné žlázy, ovlivňují mnohé orgány a tkáně v lidském
těle, což se projeví různorodými příznaky.

Zprvu, se onemocnění vyvíjí většinou pozvolně a potíže jsou jen
málo charakteristické (únava, zácpa, suchá kůže) a do určité míry,
jsou dány i aktuálním zdravotním stavem a věkem pacienta.

Pokud je choroba plně rozvinutá, objeví se i další příznaky a vznikne
typický obraz hypotyreózy.

Nedostatek hormonů štítné žlázy, způsobuje sníženou spotřebu kyslíku,
což má za následek i celkové zpomalení organismu.

Nemocný je unavený, spavý, pohybuje se
pomalu a rychle se vyčerpá. Trpí zimomřivostí, často si
stěžuje, že je mu chladno, chodí hodně oblečen a vyžaduje teplé
prostředí.

Budete mít zájem:  Tipy na posílení imunity

Zpomaluje se i metabolismus a peristaltika (pohyb) střev, mnohdy tedy
bývá přítomna i zácpa a v těžších případech, až
neprůchodnost střevní a vznik megacolonu (rozšíření střeva).

Pacienti
mohou přibírat na váze a to hlavně díky tomu, že jejich
organismus zadržuje tekutiny, které se hromadí, hlavně v dolní oblasti
končetin a způsobují tuhé prosáknutí kůže (myxedém).

Reflex achillovy šlachy je silně zpomalen.

Hypotyreóza se projevuje i velmi suchou, olupující se
pokožkou
, která může mít i nažloutlý odstín. Nehty jsou
roztřepené, ztluštělé, ale i přesto lomivé a rostou
velmi pomalu, stejně jako vlasy, vousy a ochlupení.

Pacient si často všimne,
že se holí méně, než je u něj obvyklé.

Nemocnému, ve větší míře,
vypadávají vlasy a později, v některých případech,
může dojít až k alopecii (plešatosti) a i vypadávání
obočí, ze zevní strany tváře.

U pacienta, mnohdy dochází, k zhrubnutí hlasu a
chrapotu
. Jazyk bývá vyhlazený a zvětšený (makroglosie), což
brání i správné výslovnosti.
Změny se bohužel projevují i na obličeji. Tvář je tuhá, odulá a
nažloutlá. Oči mají prosáklá, až oteklá víčka.

Pacient často pociťuje silné, krátkodobé, ale opakované
bušení srdce (palpitace), má výrazně pomalejší
pulz a vysoký krevní tlak
(hypertenze).

Ženy mívají poruchy menstruačního cyklu- méně častá menstruace
(oligomenorea), vymizení menstruace (amenorea), prodloužená a silná
menstruace (menoragie) nebo cykly, v jejichž průběhu nedochází
k uvolnění vajíčka (anovulační cykly). Bohužel ve vážnějších
případech je žena neschopna donosit a porodit životaschopné dítě
(ifertilita).

Výše popsané změny a to zvláště ty estetické, nemají na psychiku
pacienta kladný dopad a tito nemocní, ještě k tomu mnohdy trpí
depresivními syndromy.
Je třeba upozornit, že toto onemocnění probíhá pomalu a z počátku nemá
tak výrazné projevy, proto si jich nemocný často všimne až v pozdějším
stadiu.

Rizikové faktory hypotyreózy

  1. Riziko vniku hypotyreózy, je větší u osob, které mají v rodinné či
    osobní anamnéze onemocnění štítné žlázy nebo podstoupili radioterapii,
    v oblasti krku či horní části hrudníku.

  2. Mezi rizikové skupiny patří i lidé, kteří trpí autoimunitním
    onemocněním
    , jako je diabetes mellitus, perniciózní anemie nebo
    celiakie.

  3. Dále pak ženy, starší padesáti let a těhotné
    v prvním trimestru.

Léčba hypotyreózy

Pro správnou léčbu je nutné nejprve provést
vyšetření, která potvrdí diagnózu a zjistí i vážnost
onemocnění. Lékař musí zjistit, výskyt poruchy štítné žlázy
u pacienta nebo v jeho rodině. Dále se bude zajímat, netrpí-li, pacient
některou autoimunitní chorobou, nebo jestli mu v minulosti nebyla provedena
radioterapie v oblasti krku či horního hrudníku.

Lékař pak prohmatá štítnou žlázu, aby zjistil její tvar a velikost.
Poté, provede krevní testy, jimiž zjistí hodnotu hormonů a
případné protilátky, proti štítné žláze. Dále, je na
řadě vyšetření ultrazvukem a v ojedinělých případech
biopsie štítné žlázy.

Po řádném vyšetření následuje celoživotní léčba, jejímž
základem, je podávání vhodné dávky chybějících
hormonů
(tyreostimulačního hormonu,
tyroxinu a trijodtyroxinu). Léky je nutné
užívat dle předpisu a pravidelně docházet na kontroly (obvykle jedenkrát
za 2-6 měsíců), aby bylo možné, dle stanovených hladin hormonů léky
správně dávkovat.

Léky na hypofunkci štítné žlázy, se většinou užívají odděleně od
jiných a na lačno, asi 30 minut před jídlem, aby se
umožnilo správné vstřebávání.

Jak si mohu pomoci sám

Jestliže trpíte touto chorobou, přesně dbejte pokynů lékaře, neboť
správná spolupráce, je zde na prvním místě. Je důležité dodržovat
termíny kontrol i pokyny, ohledně užívání léků.

Ve svém jídelníčku mějte stravu bohatou na jód (který
se nachází především v mořských rybách a řasách) a to nejméně
jedenkrát za týden. Je také možné, po dohodě s lékařem, užívat
doplňkové preparáty obsahující jod.

Naopak, se doporučuje vyhnout se, nadměrné konzumaci potravin, které
obsahují látky, jež mohou narušovatprodukci hormonů štítné žlázy, jako
například: růžičková kapusta, brokolice, květák, kedlubny. Pokud ale,
budete tuto zeleninu jíst v rozumné míře, není to škodlivé.

Vaše strava,by měla obsahovat, co nejmenší množství živočišných
tuků, jenž je možné nahradit rostlinnými.

Dále, pokud to je možné, vyhýbejte se nadměrné,
fyzické i psychické zátěži.

Prevence hypotyreózy

Je obtížná, ale dodržujte, alespoň výše popsané rady.
V úspěšnosti léčby, hraje důležitou roli včasná diagnostika, proto
nepodceňujte příznaky a v čas navštivte lékaře.

Komplikace hypotyreózy

Při této chorobě, bývá druhotně zvýšená hladina cholesterolu
a jiných lipidů
(tuků) v krvi. Hrozí tedy riziko vzniku
aterosklerózy a následně i chorob, na kterých se
ateroskleróza podílí.

V ojedinělých případech, se zácpa může zhoršovat a dojít, až ke
vzniku střevní neprůchodnosti (ileózním stavům) a
megacolonu (rozšíření střeva).

Komplikace mohou nastat i při nesprávné léčbě, kdy se podává
větší dávka hormonů štítné žlázy, než je potřebné. V tomto
případě, se může rozvinout osteoporóza.

Další komplikaci hypotyreóza představuje u žen, které se snaží
otěhotnět. Někdy, to při této nemoci bývá obtížné a v ojedinělých
případech, to není možné vůbec.

U těhotných žen je včasná diagnostika a léčba, velmi důležitá. Pro
vývoj plodu, je přiměřená dávka nezbytná, zvláště, v prvních
týdnech těhotenství, jinak hrozí, poškození psychomotorického
vývoje plodu
.

Diskuse

Další názvy: hypofunkce štítné žlázy, snížená funkce štítné žlázy, snížená produkce hormonů štítné žlázy, snížená činnost štítné žlázy, myxedém, hypotyroidismus

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector