Hlavní strana > Domácí
11.09.2009 16:55 Původní zpráva Aktualizováno 11.09. 17:21
Regulační poplatky zůstanou zachovány v současné podobě. Poslanci neschválili ani zrušení či omezení poplatků, ani změny navržené Senátem. Levice navrhovala zrušení regulačních poplatků i jejich částečné omezení, Senát zachování poplatků výměnou za očkování proti pneumokoku zdarma.
Levice nenašla dostatek hlasů, aby poplatky zrušila. Zákonodárci totiž museli přehlasovat senátní veto. ČSSD se tak nepodařilo splnit slib voličům. Ještě na jaře předseda Jiří Paroubek prohlašoval, že 101 hlasů k přehlasování veta Senátu mezi poslanci jistě najdou.
ČTĚTE TAKÉ: Pecina v nejbližší době proplácení poplatků asi nezakáže
ČSSD a KSČM se nepodařilo nasbírat dostatek hlasů, aby sněmovnou protlačily byť jeden ze dvou zákony v původní verzi.
Neprošel ani zákon KSČM, který zcela rušil poplatky, ani návrh socialistů, který měl z platící skupiny vyloučit důchodce, děti do 19 let, dárce a sociálně slabé.
Senátoři poslancům jejich zákony vrátili pozměněné, ale ani v senátní podobě sněmovnou neprošly. Levici chyběly dva hlasy.
Levici k zrušení poplatků chyběl hlas nezařazeného poslance Evžena Snítilého, bývalého sociálního demokrata, a také lidoveckého poslance Ludvíka Hovorky, který se zasazoval o omezení poplatků.
„Ano, nepodařilo se nám přehlasovat Senát.
Snažili jsme se přesvědčit pana Hovorku do poslední chvíle, nechápu změnu jeho postoje,“ řekl po hlasování předseda zdravotního výboru, poslanec a středočeský hejtman David Rath (ČSSD).
ČSSD hodlá v boji proti poplatkům pokračovat po volbách. „Bude to jedno z našich hlavních témat v kampani do voleb. Chceme se ptát voličů, zda poplatky chtějí nebo ne. Pokud vyhrajeme volby, zrušíme je. Konečné rozhodnutí je na voličích,“ řekl Rath.
Foto: Lucie Pařízková, Jan Schejbal
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
Většinu Sněmovny reprezentantů získají demokraté, odhadují média. O Senátu bude jasno až v lednu
O legalizaci marihuany pro rekreační účely se hlasovalo také v referendech v Arizoně, Montaně a Jižní Dakotě. Podle prognózy AP všechny tři státy návrhy přijaly. V Jižní Dakotě se zároveň rozhodovalo i o povolení užívání marihuany pro lékařské účely. Voliči se rovněž vyslovili ve prospěch tohoto návrhu.
Prodej halucinogenních hub odhlasovali v Oregonu, kde v referendu rozhodlo nejméně 55 procent volících občanů. Stát na pobřeží Tichého oceánu se stal prvním, který jejich užívání povolil. Konzumace hub je povolena pouze pod dohledem odborníka.
Státní referenda se týkala genderu, životního prostředí i potratů
Ve státech Nebraska a Utah se konala referenda ohledně pozměnění textu tamních ústav.
V jejich znění totiž vydržely pasáže, které povolují otroctví, přestože ho ve Spojených státech zakázali už v roce 1865. Oba návrhy v referendech prošly.
Utah odhlasoval také ústavní ochranu práva na lov a rybaření, v pouštním státě voliči prosadili i genderově neutrální znění tamní ústavy.
O genderovém tématu rozhodli rovněž voliči v sousední Nevadě, kde prošel návrh o povolení manželských svazků pro homosexuální páry. V jižanské Louisianě prostřednictvím referenda dostalo zelenou ustanovení, které zakazuje do státní ústavy zařadit jakoukoliv garanci práva na potrat.
Ve státě Rhode Island si lidé odhlasovali návrh o změně oficiálního státního názvu: „Stát Rhode Island a plantáže Providence“. Druhá část obsahující slovo „plantáže“ podle kritiků odkazuje na otroctví, a musí proto zmizet. Pro stávající plné znění se v referendu zatím vyslovilo 47 procent hlasujících.
Kongres, soudy, marihuana. Američané rozhodují ve volební smršti
Referenda v USA se týkala i životního prostředí. Například v Coloradu občané prosadili vysazení vlků do volné přírody. Psovité šelmy by se tak měly znovu objevit ve Skalistých horách.
V hornatém státě se rozhodovalo také o zpřísnění pravidel interrupcí. Podle propočtu CNN se ale voliči vyslovili jasnou většinou proti návrhu, který měl až na výjimky zakázat potraty po 22.
týdnu těhotenství.
V Kalifornii se během volební noci uspořádala dvě referenda. Zatímco první návrh o povolení samostatného podnikání řidičů, kteří své služby nabízí skrze aplikace, prošel, ten druhý ne. Zhruba 56 procent občanů odmítlo zrušení ustanovení o zákazu diskriminace nebo preference místních státních orgánů vůči rasovým a etnickým menšinám nebo osobám jiného pohlaví.
Proti úpravě samotného volebního systému se na Aljašce zatím vyslovilo více než 56 procent voličů. Občané nejseverněji položeného státu USA by v případě přijetí mohli volit více než jednoho kandidáta.
Ve většinových volbách by tak nemuseli hlasovat pouze pro jednu z nabízených variant, ale mohli by očíslovat více kandidátů.
Takový systém už funguje v Austrálii u parlamentních voleb, Irové tímto způsobem zase volí prezidenta.
Volební ustanovení v referendu odsouhlasila také Florida. Tam bude nově moci hlasovat každý, komu je alespoň 18 let, má ve státě trvalé bydliště a zaregistroval se u volební komise. S kladnou odezvou se setkal návrh v Marylandu, který se týkal legalizace sportovního sázení. Změnu u volebních uren prosadilo přes 66 procent občanů.
Nezačleněné území Portoriko hlasovalo o tom, zda by se ostrov v Karibském moři měl stát 51. státem USA. Podle agentury AP po sečtení více než 80 procent hlasů vedou příznivci řádného začlenění do USA. Referendum však nebylo závazné, status rovnoprávného člena federace může Portoriku udělit jen Kongres.
Nové senátory hlásí Kentucky, Colorado nebo Arizona
V Georgii se 5. ledna utká o senátorské křeslo republikán David Perdue s demokratem Jonem Ossoffem.
Perdueovi, který je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa, se totiž nepodařilo v prvním kole obhájit mandát, když si připsal 49,8 procenta hlasů a Ossoff 47,9 procenta.
K vítězství bylo třeba mít nadpoloviční většinu hlasů. Druhý souboj svede republikánská senátorka Kelly Loefflerová s demokratem Raphaelem Warnockem.
Posedmé zvítězil podle odhadu AP v boji o senátorské křeslo v Kentucky 78letý Mitch McConnell, který je vůdcem republikánské většiny v Senátu. Porazil bojovou pilotku ve výslužbě Amy McGrathovou, která kandidovala za demokraty. McGrathová přitom podle agentury Reuters vybrala na kampaň o 40 milionů dolarů (téměř 920 milionů korun) více než její republikánský soupeř.
Spojenec prezidenta Donalda Trumpa McConnell je senátorem od roku 1985. Drží rekord v počtu let strávených v čele parlamentní skupiny v Senátu. Vůdcem republikánských senátorů se stal už v roce 2007.
V Coloradu se podařilo někdejšímu demokratickému guvernérovi Johnovi Hickenlooperovi připravit o křeslo senátora republikána Coryho Gardnera. Agentura AP připomněla, že se Colorado od Gardnerova zvolení v roce 2014 posunulo výrazně doleva.
SLEDUJTE: Trump obhajuje prezidentský úřad, Biden ho o něj chce připravit
Podle stanice Fox News připravili demokraté republikány o senátorské křeslo i v Arizoně, kde podle této stanice zvítězil někdejší astronaut Mark Kelly.
Porazil republikánku Marthu McScallyovou, která loni obsadila senátorské křeslo uprázdněné po smrti Johna McCaina. Naopak v Alabamě demokraté o jedno senátorské křeslo přišli.
Dosavadního senátora Douga Jonese porazil bývalý hráč amerického fotbalu a trenér Tommy Tuberville.
Sledované bylo také klání o senátorské křeslo v Jižní Karolíně, které nakonec obhájil Trumpův spojenec Lindsey Graham. Ve státě Maine obhájila post senátorka Susan Collinsová. Té média v poslední době věnovala pozornost především v souvislosti s hlasováním o nové soudkyni nejvyššího soudu. Collinsová totiž jako jediná republikánka hlasovala proti schválení Amy Coneyové Barrettové.
Trumpův exlékař se stane kongresmanem
Do Sněmovny reprezentantů se za republikány dostala podnikatelka Marjorie Taylorová Greeneová, která kandidovala v konzervativním venkovském okrsku státu Georgia. Několikrát podpořila internetovou konspirační teorii QAnon.
Podle ní stojí prezident Trump v čele tajného tažení proti spolku demokratických politiků, hollywoodských herců a podnikatelů, který uctívá Satana a zneužívá děti.
Republikánská kandidátka neměla vyzyvatele, demokratický uchazeč o kongresmanské křeslo se kandidatury v průběhu boje vzdal.
Kongresmanem bude i bývalý Trumpův lékař Ronny Jackson. V roce 2018 o prezidentovi řekl, že se těší „výtečnému zdraví“ a „má neuvěřitelně dobré geny“. Dodal přitom, že je Trump se svou váhou na hranici obezity a trpí srdečními obtížemi.
Své křeslo ve Sněmovně reprezentantů obhájila demokratka Alexandria Ocasiová-Cortezová, která je členkou levicového křídla strany. Jednatřicetiletá Ocasiová-Cortezová nebude nejmladší kongresmankou. Do Sněmovny reprezentantů se totiž poprvé probojoval člověk narozený v 90. letech minulého století – 25letý motivační řečník Madison Cawthorn, který kandidoval za republikány.
Kromě Ocasiové-Cortezové se do Sněmovny reprezentantů dostaly také další tři členky neformální levicové skupiny The Squad (Tým) – Rashida Tlaibová ve státě Michigan, Ilhan Omarová v Minnesotě a Ayanna Pressleyová v Massachusetts.
Pošta má 10 dní po volbách na doručení hlasů. Soud odmítl Trumpovu kritiku
Do Senátu některého z amerických států se poprvé dostala otevřeně transgenderová politička. Do horní komory parlamentu státu Delaware se totiž probojovala demokratka Sarah McBrideová, informovala ve středu americká média. Podle nich bude nejvýše postavenou transgenderovou ženou americké politiky.
Poslanci zrušili zdravotnické poplatky, zůstane jen placení pohotovosti
Lékárna (ilustrační foto)
•
ZDROJ: Profimedia.cz
Od příštího roku budou zrušeny třicetikorunové poplatky u lékařů a za recept v lékárnách. Rozhodli o tom poslanci. Do budoucna tak zůstanou jen devadesátikorunové platby za pohotovost. Opoziční KSČM neprosadila návrh, aby rovněž skončily. Vládní novela zákona o veřejném zdravotním pojištění nyní míří k posouzení do Senátu.
Předlohu podpořilo 113 ze 153 přítomných poslanců, proti hlasovalo 31 poslanců z TOP 09 a z ODS. Výpadek příjmů ambulancí a lékáren bude činit podle propočtů z loňska asi 3,27 miliardy korun.
Lékaři mají dostat kompenzace prostřednictvím úhradové vyhlášky do výše vybraných poplatků za loňský rok.
V případě farmaceutů chce ministerstvo zavést zvláštní výkon vydání léčebného přípravku na recept, který by byl hrazen z pojištění.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) už dříve uvedl, že celkově půjde nejvýše o 800 milionů korun. Lékárny sice měly na poplatcích vybrat asi 1,7 miliardy, řada z nich je ale pacientům kompenzuje slevami. Podle Němečka bude stát lékárnám kompenzovat asi 40 procent, což by mělo činit zhruba 12 korun za recept.
Němeček: Poplatky jsou sociální a administrativní zátěž
Zrušení regulačních poplatků, kromě platby za pohotovost, má koaliční vláda v programovém prohlášení. Podle Němečka představují sociální a administrativní zátěž a neplní očekávanou regulační funkci.
„Jsem velmi spokojen. Všechny poplatky kromě toho za pohotovost neměly regulační smysl, byly sice přínosem do systému, ale jen látaly finanční díry,“ řekl novinářům po schválení zákona ministr Němeček.
Naopak opozice rozhodnutí kritizuje. „Je to chybné rozhodnutí. Poplatky byly velmi důkladně zastropované, vyhýbaly se dětem. Poplatky sice budou ze státního rozpočtu kompenzované, ale stát mohl peníze použít jinak, buď zpátky do zdravotnictví, nebo v sociální sféře, ve školství a podobně,“ řekl novinářům bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).
Stokorunové platby v nemocnicích skončily už v lednu
Stokorunové platby v nemocnicích zrušil od letošního ledna Ústavní soud s tím, že pro řadu občanů činí nemocniční péči nedostupnou. Proti návratu k platbě 60 korun v nemocnicích soud nic nenamítal, koalice se ale rozhodla ji neobnovovat.
Vládní předloha zachovává pacientům nynější ochranné limity, započítávat se do nich mají jen doplatky za léky. KSČM neprosadila návrh, aby zahrnovaly i platby na pohotovostech, nebo aby se limity snížily na polovinu, a byly tedy pro pacienty výhodnější.
Regulační poplatky zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS). O jejich zrušení se dosud neúspěšně pokoušely ČSSD a KSČM (viz tabulka).
Poslanci schválili odklad elektronických receptů
Sněmovna dnes také schválila odklad zavedení povinnosti předepisovat recepty výhradně elektronicky, a to o tři roky. Novela zákona o léčivech míří po schválení této úpravy k posouzení do Senátu. Podpořil ji ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, ačkoli podle původního návrhu ministerstva zdravotnictví by byla povinnost zrušena zcela.
| 1. ledna 2008 – Lidé začali platit regulační poplatky: u lékaře a za položku na receptu 30 korun, za den v nemocnici 60 Kč a za pohotovost 90 korun. Ochranný limit na výdaje činil 5000 korun. Poplatky zavedla koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, Poslanecká sněmovna příslušný zákon schválila 21. srpna 2007. |
| 1. srpna 2008 – Byly zrušeny poplatky za pobyt novorozenců v porodnici. Od placení byli osvobozeni i dárci orgánů a lidé, kterým byla léčba soudně nařízena. |
| 1. dubna 2009 – U lékaře přestaly platit děti do 18 let (ostatní platby zůstaly zachovány). Dětem a seniorům nad 65 let se snížil limit z 5000 na 2500 korun, u seniorů zahrnul i doplatky na léčiva, 30 korun za položku na receptu bylo jen u léků s doplatkem nižším než 30 korun. |
| 1. prosince 2011 – Zvýšil se poplatek za pobyt v nemocnici ze 60 na 100 korun za den. |
| 1. ledna 2012 – Pacienti získali možnost legálně si připlatit za lepší péči. První seznam nadstandardů, vydaný ministerstvem zdravotnictví, obsahoval 18 položek. Mimo jiné jde o některá nepovinná očkování, lehčí sádry či lepší nitrooční čočky. Pacienti ze svého hradí rozdíl v ceně mezi standardní péčí, kterou hradí pojišťovna, a dražší variantou. – Byla zrušena platba za položku na receptu. Třicetikorunový poplatek se začal místo toho vybírat za recept jako celek. |
| 12. dubna 2012 – Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že plánuje zvýšení některých poplatků. U lékaře by se mohlo místo 30 platit 50 korun. Za návštěvu u specialisty bez doporučení praktika by pacient mohl dát místo 30 korun i několik set. |
| 2. července 2013 – Ústavní soud zrušil nadstandardy ve zdravotnictví, zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici ze 60 na nynějších 100 korun za den i pokuty za nevybírání regulačních poplatků. Soud tak učinil na návrh ČSSD. Nadstandardy byly zrušeny s okamžitou platností, zbylé dvě části s odloženou platností. ÚS dal zákonodárcům čas do konce roku 2013, aby zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici a pokuty za nevybírání regulačních poplatků zrušili sami. |
| 6. listopadu 2013 – Vláda Jiřího Rusnoka schválila návrh na zavedení poplatku za den v nemocnici 60 korun s osvobozením dětí. Později nový kabinet Bohuslava Sobotky návrh zákona o znovuzavedení poplatků za pobyt v nemocnici stáhnul. |
| 1. ledna 2014 – Skončila povinnost platit stokorunový poplatek za den v nemocnici, psychiatrické léčebně, lázních či léčebně dlouhodobě nemocných. Zůstaly třicetikorunové poplatky u lékaře a v lékárně a 90 korun na pohotovosti. |
| 2. července 2014 – Vláda schválila návrh na zrušení třicetikorunových poplatků v ambulancích a lékárnách od ledna 2015. Zůstane jen 90 korun na pohotovosti. |
| 26. září 2014 – Sněmovna vládní návrh schválila. |
Poplatky přinášejí do zdravotnictví peníze
Autor: ČTK
poplatky u lékaře | iROZHLAS – spolehlivé zprávy
Lékaři a lékárníci už nevybírají 30korunové poplatky. Pacienti je platili sedm let. Jako jediný zůstává 90korunová platba za pohotovost. Nemocnice se snaží najít jiné využití pro platební automaty, někteří pacienti dnes nevěděli, že třicet korun u lékaře už platit nemusí.
Sněmovna dnes schválila zrušení třicetikorunových poplatků u lékařů a za recept v lékárnách od příštího roku. Zůstanou jen devadesátikorunové platby za pohotovost. Komunisté neprosadili návrh, aby rovněž skončily. Přesto společně s hnutím Úsvit hlasovali pro zrušení. Vládní novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou kritizují TOP 09 a ODS, nyní míří k posouzení do Senátu.
Pacienti nebudou platit za návštěvu u lékaře a za recept. Vláda schválila zrušení třicetikorunového regulačního poplatku. 90korunový poplatek za návštěvu pohotovosti zůstává.
Zrušení nemocničních poplatků byla podle ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO chyba. Řekl to v České televizi. Strana na zrušení přistoupila údajně proto, aby neblokovala vznik nové vlády. Koalice by se měla podle Babiše k jednání o poplatcích vrátit.
Poslanci projednají návrh na zvýšení plateb za děti, důchodce a nezaměstnané, tedy za takzvané státní pojištěnce. Opatření by mělo ještě letos přidat do zdravotnictví přes dvě miliardy korun a pokrýt výpadek příjmů nemocnic po zrušení poplatků za hospitalizaci.
Příští týden chce ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček z ČSSD na svém úřadě začít připravovat konečnou verzi návrhu zákona o zrušení dalších poplatků. Mělo by jít o platby u lékařů a za recept.
S novou úhradovou vyhláškou by ambulantní lékaři mohli přijít až o 15 procent tržeb. Sdružení ambulantních specialistů pro ně proto chce o 500 milionů korun navíc.
Zrušit poplatky za pobyt v nemocnici pro děti do 18 let plánuje ministerstvo zdravotnictví. Chce to prosadit zákonem, který by měl platit od příštího roku. Na dnešním žofínském fóru to řekl ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09.
Německý parlament jednomyslně rozhodl o zrušení poplatků u lékaře, a to od Nového roku. Podporují to i sami lékaři. Regulační poplatky pro ně totiž znamenají dlouhé hodiny papírování. Zavedeny byly v roce 2004.
Německý spolkový sněm bude hlasovat o zrušení poplatků u lékaře. A zatím to vypadá, že Němce čekají poslední tři měsíce, kdy ještě budou muset poplatky hradit. Vládní návrh podporuje i opoziční SPD.
Pacienti v Německu už nebudou muset od ledna platit poplatky u lékaře. Podle odhadů ušetří pacienti asi dvě miliardy eur, tedy kolem 50 miliard korun za rok. Opozice rozhodnutí německé vlády napadá s tím, že rok před volbami si snaží naklonit voliče.
Lidé ve Středočeském kraji můžou i po volbách žádat o proplacení zdravotnických poplatků. Střední Čechy je jako jediný region chudším pacientům vrací.
Poplatek ale musí nemocný nejdřív zaplatit a potom žádat o peníze.
Podle kandidáta na hejtmana a volebního lídra místní sociální demokracie, která ve středních Čechách vyhrála krajské volby, Josefa Řiháka se budou poplatky i žákovské jízdné dál proplácet.
Někteří pacienti možná zaplatí za návštěvu lékaře víc. Ministr zdravotnictví Leoš Heger chystá podle Hospodářských novin změny v regulačních poplatcích a návrh dnes předloží vládě.
Zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová prošetří dvě ze stížností, které jí předali zástupci Svazu pacientů, odborářů a zdravotně postižených. Bude se zabývat platbou za volbu lékaře a nedostupností léků, které v současnosti plně hradí zdravotní pojišťovny.
Martin Veselovský se ve Speciálu věnoval tématu poplatků za preferovaného lékaře. České nemocnice totiž nabídnou od června pacientům možnost, aby si připlatili za konkrétního lékaře. Lidé si ze seznamu nemocnice vyberou specialistu a plánovaný zákrok. Za ten pak zaplatí od pěti do patnácti tisíc korun.
Středočeský kraj bude dál proplácet pacientům regulační poplatky. Radiožurnálu to potvrdili radní pro zdravotnictví Zdeněk Seidl i pověřená hejtmanka Zuzana Moravčíková. Poplatky začal za pacienty platit Středočeský kraj za vedení hejtmana Davida Ratha před třemi lety.
Do zdravotního systému půjde příští rok o něco více peněz než letos. Ujistil o tom v České televizi ministr zdravotnictví Leoš Heger. Úhradová vyhláška podle něj počítá s nárůstem o 3 procenta.
Novela, která zvyšuje poplatek za den v nemocnici na sto korun za den a rozděluje zdravotní péči na standard a nadstandard, prošla v prvním čtení sněmovnou. Poslanci o normě v noci debatovali téměř šest hodin. Opozice se třikrát neúspěšně pokusila projednávaní novely odložit. Koalice ji za to obvinila z obstrukci.
Sociální demokraté znovu neuspěli s návrhem na zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Přes koaliční většinu neprosadili ani to, aby se jejich novela dostala do dalších kol legislativního procesu.
Sněmovna by se dnes mohla znovu zabývat návrhem sociální demokracie na zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Bod už poslanci projednávali včera, nakonec ho ale přerušili. Úřadující lídr ČSSD Bohuslav Sobotka věří, že zákonodárci se dnes k normě vrátí a pošlou ji do druhého čtení.
Přesnou výši regulačních poplatků za pobyt v nemocnici se dozvíme zřejmě až v příštím roce. Současných 60 korun za jeden den by se podle představ ministerstva zdravotnictví mělo navýšit na 100.
Přesnou výši regulačních poplatků za pobyt v nemocnici se dozvíme zřejmě až v příštím roce. Současných šedesát korun za jeden den by se podle představ ministerstva zdravotnictví mělo navýšit na sto.
Středočeský kraj bude proplácet regulační poplatky v krajských nemocnicích i nadále. Předběžně se na tom dohodli krajští radní.
Středočeští krajští radní dnes bude jednat o tom, zda bude Středočeský kraj nadále proplácet poplatky v krajských nemocnicích a lékárnách. Vedení kraje ale už dalo před dvěma týdny najevo, že chce proplácení poplatků zachovat.
Dnešní den přináší změnu v regulačních poplatcích. Dalších sedm krajů přestává hradit poplatky ve svých nemocnicích. Podle pravděpodobného budoucího ministra zdravotnictví Leoše Hegera z TOP 09 nejsou poplatky klíčovým bodem změn v systému.
Pacienti městské nemocnice v Ostravě Fifejdách budou od zítřka platit všechny regulační poplatky. Rozhodli o tom ostravští zastupitelé. Radnice zatím hradila třicet korun za návštěvu ambulance.
Zastupitelstvo Olomouckého kraje by dnes mělo rozhodnout o zrušení proplácení regulačních poplatků ve zdravotnických zařízeních. S návrhem přišla krajská rada, která tak reagovala na stanovisko Evropské komise. Podle něj by měly být poplatky hrazeny buď ve všech zdravotnických zařízeních, nebo v žádném.
Ústecký kraj nebude od července proplácet regulační poplatky v nemocnicích. Rozhodli o tom na svém dnešním zasedání krajští zastupitelé. Poplatky kraj zatím stály asi šedesát šest milionů korun. Ústecký kraj se tak připojil k dalším sedmi, kde již o zrušení proplácení poplatků ve zdravotnictví rozhodli dříve.
Odkazy
22.10.2014 Senátoři ve středu rozhodli, že skončí poplatky za recept a v ambulancích. Od ledna tak zůstane už jen regulační poplatek ve výši 90 korun, který pacienti platí na pohotovosti. Zbývá už jen podpis prezidenta Miloše Zemana.
Pro návrh novely v podobě, v jaké jej Senátu předložila Sněmovna, hlasovalo 44 senátorů, proti návrhu bylo 15 a hlasování se zdrželo sedm senátorů. Poplatky by měly skončit od ledna příštího roku.
„Třicet korun stejně nic neřeší, lidi jen otravují a cinkat třiceti korunami je nedůstojné,“ řekl iDNES.cz senátor Jan Žaloudík, který je zpravodajem tisku.
„Kromě toho, že často nemocní, starší a nepříliš výdělečně činní pacienti pocítí finanční úlevu, tak to přinese také celému systému to, že se konečně začneme bavit o základních otázkách ve zdravotnictví a nebudou nám je překrývat poplatky.
To je mentální regenerace, protože poplatky tvoří jedno až dvě procenta a my se chceme bavit o těch 98 procentech,“ dodal.
Podle něj by měla následovat debata i o tom, jak mají fungovat zdravotní pojišťovny a co všechno má krýt veřejné zdravotní pojištění. „Třeba hospitalizace v nemocnici. V Německu se také připlácí za pobyt, ale jen po dobu jednoho měsíce,“ dodal Žaloudík s tím, že věří, že Ministerstvo zdravotnictví výpadek ve výši zhruba pěti miliard korun lékařům i lékárnám vykompenzuje.
Kompenzaci novela neurčuje, ministerstvo ji ale může promítnout do úhradové vyhlášky a seznamu hrazených výkonů.
Jediný z poplatků, který přežil, je 90 korun na pohotovosti, a to i zubařské. „Zaručí, že pohotovosti nebudou zneužívány a budou mít dostatečnou kapacitu na řešení akutních stavů,“ řekl v úvodním slovu ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Hlasování předcházela debata. „To oranžové tsunami vyneslo některé z nás, a možná i mě, do těchto funkcí. A bylo to i o těch poplatcích. (…) Pravda ukázala, že poplatky nic neřeší,“ řekl v rozpravě senátor Vladimír Dryml, pro kterého byla schůze posledním jednáním v této funkci, protože ve volbách neuspěl.
„Zdravotnické poplatky nepřinesly nic dobrého do systému péče,“ uvedla senátorka Alena Gajdůšková s tím, že je ráda, že pro jejich zrušení může zvednout ruku.
„Nemůže tím končit práce kolem zefektivnění a zkvalitnění péče.
Domnívám se, že zrušení regulačních poplatků není celé řešení, že musíme vybalancovat práva a povinnost pacientů a zdravotníků,“ dodala Gajdůšková, která rovněž v Senátu končí. Senátorkou byla 12 let.
Senátor Jan Horník upozornil, že zachování jediného poplatku na pohotovosti, povede k dalšímu zneužívání záchranné služby. Podle něj si už nyní část lidí volá sanitku při „rýmičce“.
Zdroj: www.idnes.cz
1, 2, 3, 4, 5
Poplatky u lékaře zachovány, rozhodli senátoři | Aktuálně.cz
Senát vrací sněmovně návrh, kterým se měly rušit či omezovat poplatky. V upravené verzi.
Praha – Senátoři dnes zabili dvě mouchy jednou ranou: Dali sice zelenou novele zákona z dílny opozice, kterou se měly v Česku zrušit poplatky u lékaře, přitom placení u lékaře zanechali.
Zdravotní výbor senátu totiž vymyslel a předložil takové změny, kterými oba návrhy sjednotil a upravili k obrazu svému. Poplatky se tím zachovaly v takové podobě, v jaké byly, kromě toho senátoři nabídli pacientům bezplatné očkování proti pneumokokovi.
Dva návrhy, oba proti poplatkům
Přitom ještě před pár dny vypadalo všechno jinak.
Poslanci si odhlasovali dvě novely zákona, jednou se měly poplatky u lékaře úplně rušit, druhou se měly výrazně omezit. Měly od nich být osvobozeny děli, důchodci a sociálně slabí. Peněženku k lékaři nemuseli nosit ani dárci krve a kostní dřeně.
Pro případ, že by senátoři návrhy vetovali, si opozice dokonce zajistila potřebných 101 hlasů ve sněmovně.
Pak ale dostali normu členové senátního zdravotního výboru a vymysleli takové změny, kterými oba návrhy sjednotili a upravili k obrazu svému: Poplatky zachovali tak, jak byly, kromě toho nabídli pacientům bezplatné očkování proti pneumokokovi.
Kromě poplatků i změny v lékové politice
Do návrhu pak přidali také paragraf, který obsahoval jinak neprosaditelná protikrizová opatření. Ministerstvo zdravotnictví se totiž takzvaný protikrizový zdravotní balíček marně snažilo prosadit už několik týdnů. Vláda ho vždy z projednávání stáhla.
„Už dnes mají podle našich informací pojišťovny na svých účtech minus šest miliard korun. Pokud bychom proti krizi nic neudělali, nebude příští rok na nejnákladnější péči, například onkologii,“ vysvětlila krok exministryně zdravotnictví Daniela Filipiová. Podobně se vyjádřila i její nástupkyně Dana Jurásková.
V takové podobě nakonec návrh prošel.
Šnajdr: Je to vítězství zodpovědnosti
„Tím, že senát normu schválil, stabilizoval situaci ve zdravotnictví, dal právo rodičům na bezplatné očkování dětí proti pneumokokovi a ušetří na lécích,“ komentoval výsledek hlasování předseda senátu Přemysl Sobotka. Zabránilo se podle něj také ústavnímu chaosu, protože sněmovna přijala dvě novely jednoho zákona najednou.
„Pozměňovací návrh, který přijal senát, řeší tři věci najednou,“ řekl náměstek ministryně zdravotnictví a jeden z tvůrců pozměňovacího návrhu Marek Šnajdr.
Zvítězila podle něj zodpovědnost, protože návrh levice ze sněmovny by znamenal vydat dalších 7 miliard navíc. Okamžitě se podle něj také uspoří ve výdajích na léky, aniž by se to jakkoliv dotklo pacientů. „Protože ten návrh obsahuje i okamžité snížení cen a úhrad. Ušetří se tím 2,5 miliardy korun,“ řekl.
Jako třetí pozitivum uvedl očkování. „Splnili jsme naši půlroční snahu a slib, který jsme dali veřejnosti, a zavedli jsme bezplatnou moderní vakcínu proti pneumokokovi,“ řekl. Na očkování hrazené ze zdravotního pojištění budou mít nárok děti do jednoho roku věku.
Opozice ale situaci vidí jinak. „Měli bychom si hlídat kouřovou clonu, pod kterou se do našeho zdravotního systému chtějí dostat legislativní opatření, která ohrožují dostupnost péče. Mám na mysli například privatizace pojišťoven nebo řízenou péči,“ řekl socialista Pavel Lebeda.
Sněmovna musí nají 101 hlasů
Nyní by se měla norma v pozměněné senátní podobě znovu dostat zpět do sněmovny. Podle Šnajdra by to mohlo být ještě před prázdninami.
Poslanci pak mají dvě možnosti. Buď návrhy Senátu přijmou, nebo budou potřebovat 101 hlasů k přijetí jednoho z původních návrhů.
„Musím se podívat, v jaké podobě to projde. Rozhodnu se podle výsledku,“ řekl lidovecký poslanec Ludvík Hovorka, který patří k dlouhodobým kritikům poplatků.