Pokud jste pod stromečkem našli nový počítač a v něm operační systém typu Windows, asi jste nemile překvapeni, že nainstalované programy jsou v podstatě k ničemu. Moc jich není a jsou plné reklam a není úplně jasné, proč se tváří tak složitě. Doporučíme vám programy, které jsou zdarma, česky, fungují a samozřejmě jsou legální.
Poznámka pro pokročilé uživatele a uživatele linuxových systémů: Tento článek je určen méně zkušeným uživatelům operačních systémů Windows. Svobodný software existuje pro mnoho typů operačních systémů a jsme přesvědčeni, že je nutné tento fakt připomínat. Článek jsme připravili, abychom uživatelům poradili a pomohli také svobodný software rozšiřovat na ryze uzavřené platformě.
Přichází nabídka kvalitního softwaru
Vybavit nový počítač softwarem staví uživatele před několik bariér. První z nich je bariéra finanční – asi nikdo z nás nechce platit za něco, co by bylo možné získat zdarma.
Bohužel to často znamená, že takový zájem se realizuje nelegálním nabytím programu, hovorově řečeno „upirátěním“ programu.
To je vlastně druhá bariéra – jak získat programy, které jsou legální a zároveň přirozeně zdarma?
Asi tušíte, že to jde, jak se o tom píše v článcích nejen na tomto webu. Svobodný software je ztělesněním představ mnoha uživatelů.
Můžete ho získat zdarma, můžete ho kopírovat dál, můžete ho používat na kolika počítačích chcete, a to i ve firmě či ve škole, a to vše je právně zcela v pořádku a legální.
Kromě toho ještě získáte zdrojový kód softwaru, který můžete upravovat a třeba jako nový produkt prodávat (pak jde o open-source software).
Pro domácí uživatele, kterým je tento článek určen, představuje svobodný software skvělou příležitost – získávají rozsáhlé možnosti díky mnoha nástrojům, které získají bezplatně (a to včetně aktualizací).
Nemusí tak řešit omezení v podobě shareware nebo mít špatné svědomí z toho, že program používají v rozporu s licencí.
Svobodný software se označuje přídomkem „svobodný“ proto, že uživatele neomezuje, nýbrž mu naopak dává svobodu výběru.
Ale dost teorie, připravili jsme pro vás několik doporučení ohledně softwaru pro vaše počítače.
Kancelářský balík LibreOffice (nebo Apache OpenOffice)
Obsahuje textový editor, tabulkový kalkulátor, prezentační program, vektorový editor, databázový nástroj a např. také editor vzorců.
Ukládá a načítá také dokumenty z Microsoft Office (doc, ppt, xls a další), takže se nemusíte bát, že byste s nimi nemohli pracovat. Jedním kliknutím můžete vytvořit PDF soubor, který vypadá na všech počítačích stejně.
Balík obsahuje slovníky překlepů také pro češtinu a slovenštinu. Mnoho návodů a uživatelskou poradnu najdete na webu OpenOffice.cz.
- http://www.openoffice.cz/stahnout/libreoffice
E-mail, kalendář, úkoly
Mnoho uživatelů používá pro e-mailovou komunikaci účet na Seznam.cz. Aby si přečetli e-mail, spustí webový prohlížeč, přesunou se na seznam.cz, přihlásí se do schránky.
Rychlejší způsob ale nabízí program Thundebird, který poštu automaticky stáhne do vašeho počítače – a může ji stáhnout z více e-mailových účtů zároveň. Nemusíte se ručně přihlašovat, program nastavíte jen jednou.
Pokaždé, když vám přijde e-mail, zobrazí se přímo na obrazovce oznámení.
Kromě práce s poštou obsahuje Thunderbird také funkce pro plánování času – jak kalendáře, tak naplánované úkoly. Kalendáře můžete sdílet s více lidmi a společně do nich zanášet termíny nebo úkoly.
Program vás na příchozí data automaticky upozorňuje. Z dalších funkcí vzpomeneme např. označování zpráv barevnými štítky, adresář osob nebo filtrování zpráv podle toho, co je jejich obsahem nebo kdo je posílá.
Přečtěte si naše články: Mozilla Thunderbird
- http://thunderbird.mozilla.cz
Přehrávač filmů – SMPlayer nebo VLC
Programů, které přehrají filmy, je velké množství. My vám doporučíme dva nejlepší – SMPlayer a VLC (jeden si vyberte). Oba přehrávají všechny typy filmů a hudby, rádia z internetu, streamované video včetně YouTube.com, pozemní digitální televizi DVB-T nebo klasické disky. VLC navíc dokáže vysílat do místní sítě, při troše námahy si tedy doma můžete vytvořit vlastní videoserver.
- http://smplayer.sourceforge.net
- http://www.videolan.org/vlc/
Přehrávač hudby
Vybrat ideální přehrávač hudby je obtížné, protože jich je opravdu hodně. Berte náš tip skutečně jako doporučení. Tím je program aTunes, který přehraje množství zvukových formátů, zobrazí informace o skladbě i interpretovi, pracuje se seznamy skladeb a má mnoho možností přizpůsobení. Není samozřejmě jediný, ale lze jej použít na mnoha operačních systémech.
Přehrávač hudby aTunes
Audacity: Úprava zvukových nahrávek
Možná jste ve volném čase digitalizovali staré nahrávky z desek nebo magnetofonu. Nebo něco podobného plánujete. Bude se vám tedy hodit program pro úpravu zvukových nahrávek, s jehož pomocí nahrávky vyčistíte, vylepšíte, nastříháte a uložíte do vhodných formátů. Dokáže to ještě mnohem více, třeba zvuk nahrávat, ostatně přesvědčte se v našich článcích o Audacity.
- http://audacity.sourceforge.net
Práce s obrázky: Grafický editor GIMP
GIMP není dozajisté nutno představovat; od nedávné verze umožňuje práci v jednom okně, čímž padla jedna z kritizovaných bariér.
Běžné úpravy fotek – odstranění červených očí, vyrovnání perspektivy nebo úpravu barev – se realizují snadno, pro pokročilejší úlohy jsme pro vás vytvořili sérii článků: Návody pro GIMP.
Doporučujeme také knihu Lubomíra Čevely, která se zaměřuje na úpravy fotek v GIMPu.
- http://gimp-win.sourceforge.net/stable.html
Pokročilá práce s grafikou, sazba
Dvojice programů Scribus a Inkscape dokáže vytvořit kvalitní materiály pro distribuci v PDF nebo tiskové podklady. Scribus je nástroj pro desktop publishing (DTP), Inkscape vektorový editor. Výsledky práce programů můžete vidět v elektronickém openMagazinu nebo tištěném titulu Open source & praxe. Doplnit je můžete editorem Sigil pro vytváření elektronických knih.
- http://www.scribus.cz/ziskat/
- http://inkscape.org/download/
Ukládání poznámek a zápisků, vedení deníku
Pokud se věnujete studiu, ať už ve škole nebo sami, určitě potřebujete efektivní nástroj pro ukládání poznámek, výpisků a dalších materiálů. Můžete samozřejmě využít textový editor a kancelářský balík, ale nebývá to ideální řešení.
Mnohem lepší je Zim, aplikace, která je pro vytváření poznámek skutečně určena. Funguje na principu wiki stránek, ale instaluje se do počítače. Princip wiki je vidět hlavně v použití jmenných prostorů (v podstatě kategorií) a snadném odkazování na jiné články.
Kromě toho se jednotlivé stránky ukládají automaticky v sešitu (těch můžete mít víc), nepracuje se s konkrétními soubory.
Program disponuje mnoha moduly, které mu přidávají funkce – např. pro vkládání vzorců, grafů, rovnic, notových zápisů, pro zobrazení zpětných odkazů, příloh nebo typografických symbolů.
- http://www.glump.net/software/zim
Osobní wiki Zim
Správce souborů muCommander
Správce souborů je důležitou součástí počítačového vybavení. Pokud si vyberete dvoupanelový muCommander, můžete jej používat na různých operačních systémech. Dokáže pracovat s různými archivy (zip, rar, bzip2 atd.
), používá záložky, abyste se rychle dostali do požadovaného adresáře, připojí vás ke vzdáleným počítačům prostřednictvím protokolů FTP, NFS nebo SSH.
Dále samozřejmě obsahuje množství běžných funkcí, které od správce souborů očekáváme (více v článku MuCommander – dvoupanelový správce souborů v Javě).
http://www.mucommander.com/index.php#download
TIP. Doplňte si správce souborů programem jDiskReport, který vám jasně zobrazí, kolik místa zabírají vaše data nebo aplikace. Informace zobrazí velmi přehlednou formou – různými grafy nebo tabulkami.
Správce souborů muCommander
Svět svobodného softwaru je rozsáhlý
Tohle samozřejmě není konečný ani nejlepší výčet programů, které můžete získat zcela zdarma. Pokud si je oblíbíte a přesvědčí vás, pak zkuste rovnou nějaký linuxový operační systém, kde jsou mnohé z těchto aplikací doma. Může to být třeba přenosný Slax nebo tradiční Ubuntu či Linux Mint.
Jak vybavit firemní počítač softwarem zcela zdarma?
Počítač by byl bez softwaru pouhým kusem „železa”, které nelze nijak smysluplně využít. Po zakoupení nového stolního počítače či notebooku tak nastává další důležitý úkol v podobě instalace potřebného softwaru.
V závislosti na vašich požadavcích a preferencí si můžete zvolit buď programy komerční, nebo bezplatné.
Pokud se rozhodnete pro placené produkty, pak se mnohdy vyplatí nad nákupem softwaru přemýšlet již dopředu a pořídit jej za sníženou cenu společně s počítačem v podobě OEM licence.
Tato možnost má samozřejmě jak své výhody, tak i nevýhody v podobě provázanosti licence s konkrétním hardwarem. Další možností, kterou bohužel ve snaze ušetřit finanční prostředky praktikují některé firmy, je používání komerčního softwaru bez zakoupení patřičné licence. Čtěte také: Sůl nad zlato a data nad počítače. Poradíme vám, jak je zálohovat
Není jistě nutné podotýkat, že tímto jednáním se firmy dopouštějí trestného činu.
Pokud tedy chcete za nákup softwarového vybavení ušetřit a přitom se nedostat do křížku se zákonem, pak je nejvhodnějším řešením použití bezplatných programů, které dokáží vykonat stejnou práci jako jejich komerční kolegové.
K dispozici je jich naštěstí dostatečné množství (pro nekomerční a domácí použití jich samozřejmě existuje daleko více) a je tak možné vcelku snadno vybavit firemní počítač pro klasickou kancelářskou činnost zcela zdarma.
Hned v úvodu je nutné podotknout, že se budeme zabývat programy určenými pro platformu Windows, která je v současnosti nejrozšířenější jak v komerční sféře, tak i v domácnostech. Zde budeme předpokládat, že operační systém je již na dodaném počítači předinstalován ve formě OEM licence.
V drtivé většině případů tomu tak skutečně je a uživatel tedy není nucen vynakládat žádné další finanční prostředky na jeho pořízení. Pokud by však váš nový počítač operační systém neobsahoval, pak je nutné jej dokoupit.
V tomto případě je ale stále možné společně s počítačem pořídit OEM licenci Windows za sníženou cenu. Investice do operačního systému pak může být vaší poslední platbou za software.
Ostatní programy pro běžnou kancelářskou činnost je možné již obstarat a používat zcela bezplatně.
Mnoho lidí se mylně domnívá, že bezplatné programy nejsou kvalitní a jedná se o pouhé pokusy začínajících programátorů. Opak je však pravdou. Dnešní bezplatné aplikace jsou v převážné většině případů kvalitními nástroji, které mnohdy dokáží plnohodnotně zastoupit placené programy.
Jak se vyznat v záplavě softwarových licencí?
Než se pustíme do popisu jednotlivých programů, které si můžete nainstalovat na váš firemní počítač a následně je bezplatně používat, nejdříve si představme nejdůležitější softwarové licence.
Každý program je totiž distribuován pod určitou softwarovou licencí, která určuje, jak s ním může uživatel nakládat, respektive jej dále redistribuovat. Některé licence umožňují bezplatné použití softwaru pouze po omezenou dobu, jiné zajišťují časově neomezené užití daného programu.
Čtěte také: Netahejte s sebou notebook, pro práci s cloudovými aplikacemi stačí tablet
Před instalací softwaru je proto vždy nutné zjistit, pod jakou licencí je nabízen. Při instalaci se totiž zavazujete k přijetí a dodržování licenčních ujednání.
Neplněním daných podmínek byste se pak mohli vystavovat postihu z důvodu porušení autorských práv. Softwarových licencí existuje velké množství a orientace v nich nemusí být pro někoho příliš snadná.
Uveďme si proto nyní přehled těch nejdůležitějších.
Někteří uživatelé si bezplatné programy spojují převážně s licencí freeware, která zajišťuje tvůrcům softwaru příslušná autorská práva, avšak na druhou stranu ostatním volně zpřístupňuje plně funkční aplikace bez nutnosti platby za jejich používání. Software poskytovaný jako freeware by přitom neměl být prodáván či šířen za úplatu, nesmí být pozměňován a jeho autor může také omezit způsob jeho použití.
Od výše zmíněné licence je odvozen freeware pro nekomerční využití. Ten mohou bezplatně používat pouze ti, kteří s jeho pomocí neprovádějí výdělečnou činnost. Software šířený jako freeware pro nekomerční využití tak nelze používat ve firemním prostředí. Ke komerčním projektům ale můžete zcela bez obav využívat programy poskytované pod licencí GNU GPL.
Ta poskytuje možnost software nejen používat, ale také modifikovat a dále jej šířit. Musí však být splněna podmínka, že tento software bude nabízen opět bezplatně, nebo za distribuční náklady. Zpřístupněny musí být i jeho zdrojové kódy.
Bezplatně lze používat také software nabízený pod licencí Donationware. Jak již z názvu licence vyplývá, pokud budete s poskytnutou aplikací spokojeni, můžete jejího autora podpořit zasláním dobrovolného finančního příspěvku. Trochu úsměvně pak může působit licence Cardware, která uživateli ukládá, že výměnou za bezplatné používání programu musí autorovi zaslat poštou skutečnou pohlednici.
Zadarmo můžete při práci na komerčních projektech používat i aplikace poskytované pod licencí Artistic License.
Tou autor deklaruje, že jeho software budete moci volně používat a modifikovat, nicméně budete jej muset dále poskytovat bezplatně a nedopustíte záměnu mezi vaší vlastní (upravenou) verzí aplikace a její standardní variantou. Čtěte také: Vzkaz pro manažery: Ajťák není exotické “zviřátko”
Lidé mohou zcela bezplatně a neomezeně využívat i software nabízený pod licencí Adware, v němž je zobrazována reklama. Z ní je následně placen vývoj tohoto softwaru. Odstranění reklamy z programu pak není možné a tato úprava by navíc byla v rozporu s licenčním ujednáním. Zadarmo dostupný je i software nabízený pod licencí Orphanware.
Ta určuje, že vývoj dané aplikace byl již definitivně ukončen a nebude tedy nikdy v budoucnu pokračovat. Kompletní programy bez omezení jsou nabízeny i pod licencí nazvanou příznačně „Plná verze”. Nesmíme zapomenout ani na licenci Public Domain, jejímž aplikováním se autor vzdává kontroly nad svým publikovaným softwarem.
Ostatní jej tak mohou nejen volně šířit a používat, ale také měnit a zahrnout do svých aplikací.
Jsou také licence, které uživatelům umožňují bezplatné používání softwaru po omezenou dobu. Ta může být přitom ohraničena časovým úsekem či počtem provedených úkonů.
Po uplynutí zkušebního období je pak nutné program buď zakoupit, nebo z počítače odinstalovat. Jedná se především o licence Shareware, Demo, Start a Trial.
V případě Shareware licence si můžete stáhnout zdarma plně funkční program a po stanovenou dobu ho zkoušet.
Pokud se vám produkt zalíbí a chce jej používat i po skončení zkušebního období, pak za něj musí autorovi zaplatit požadovanou částku.
Zakoupením programu navíc v řadě případů získáte i pravidelné aktualizace a přístup k technické podpoře. Další variantou dočasně bezplatného softwaru jsou aplikace nabízené pod licencemi Trial a Demo.
Čtěte také: Nebuďte lama, naučte se správně komunikovat s ajťákem
Ty taktéž umožňují vyzkoušení funkčnosti programu před jeho zakoupením. Oproti Shareware produktům však bývají nějakým způsobem omezeny. Verze Demo jsou před zakoupením plné verze omezeny funkčně a verze Trial bývají omezovány časově.
Programy nabízené pod licencí Start jsou pak plně funkční po libovolně dlouhou dobu a tvůrce k nim poskytuje i pravidelné upgrady. Uživatel je však limitován počtem záznamů proveditelných do databáze programu.
Po vyčerpání těchto dostupných zápisů do databáze je pro zachování další funkčnosti aplikace nutné zakoupit plnou verzi daného produktu. Přechodem na placenou verzi programu však nedochází ke ztrátě doposud uložených dat.
Další početná skupina softwarových licencí je vytvářena významnými softwarovými společnostmi, které jimi chrání své produkty. Takovým případem je například Microsoft s licencí MS EULA, takzvanou „End-User License Agreement for Microsoft Software”.
Zmíněná licence značí, že software je licencován na základě odsouhlasení smlouvy mezi vámi a společností Microsoft Corporation.
Dalším podobným případem je společnost Mozilla, tvůrce webového prohlížeče Firefox, která aplikuje na své programy licenci MPL (Mozilla Public License).
Přehledný popis všech softwarových licencí si můžete prohlédnout také na serveru Slunečnice.cz
Foto: www.isifa.com
Legální programové vybavení počítače, software
Software, základní programové vybavení, bývá obvykle v počítači, který si koupíte. Zákonnou cestou je si pořídit legální programy. Stane se, že zaměstnanec nainstaluje nelegální software do firemního počítače. Existuje řada možností a často i za oficiální software nemusíte zaplatit ani korunu.
Koubský: Tímto způsobem se obvykle předává nejen operační systém, ale spousta dalších programů. Většina počítačů je hned po zakoupení plně funkční, vybavená na všechny běžné práce.
Podotýká šéfredaktor specializovaného časopisu Inside Petr Koubský. Jestliže potřebujete počítač vylepšit, koupíte si v obchodě cédéčko s patřičným programem. Ten můžete používat neomezenou dobu, ale pouze na jednom počítači. Kopírování na jiný je už pak samozřejmě nelegální.
Koubský: Licence není na jméno, je na počítač. Tím je softwarwe vázán na jeden konkrétní počítač, ne na uživatele.
Větší firmy kupují multilicence, to znamená, že software mohou použít na s prodejcem dohodnutém počtu počítačů.
Koubský: Multilicence může být časově neomezená nebo nastavena tak, že se prodlužuje po několika letech. Smyslem je, že výrobci většinou dodávají vyšší a vyšší verze konkrétních softwarových produktů a smlouva potom na ně zohledňuje přechod. U velkých multilicencí pro velké podniky a organizace je běžné, že se uzavírá na několik let a pak prodlužuje.
Jak už bylo řečeno, programy se samozřejmě stále zdokonalují a také individuální majitel licence na určitý software má většinou zájem získat tu poslední verzi. Ta, jestliže už licenci máte, bývá o hodně levnější, než kdybyste ji kupovali poprvé.
- Koubský: Tím, že se prokážete smlouvou nebo něčím jiným co doloží, že jste legálním uživatelem.
- Úplně zdarma můžete získat takzvaný freeware, tedy zcela volné programy.
- Koubský: Je to zcela běžné, třeba existuje řada odborných časopisů, které mají jako přílohu CD disky a ty jsou plné použitelného softwaru.
- Někde mezi placenými a volnými programy je shareware.
Koubský: Program se tváří na první pohled jako freeware, čili je k dispozici volně, můžete si ho nainstalovat, používat a zpravidla po určité době vás vyzve k tomu, aby jste buď zaplatili jeho prodejní cenu nebo přestal s ním pracovat.
Může to být podpořeno jen morálním apelem nebo se program může zablokovat a nejde ho použít. Rovněž může být shareware nastaven tak, že dovede jenom něco, jeho činnost je omezená a teprve po zaplacení se zpřístupní všechny funkce programu.
Jde o velice dobrý způsob, jak nekupovat zajíce v pytli a vyzkoušet, za co dáváme peníze.
Takové programy, stejně jako freeware, se převážně šíří po internetu. Je možné získat z internetu i placený software. U každého programu je obvykle na webových stránkách vyznačeno, o jaký typ jde a případně jakým způsobem za ně platit. Do úplného výčtu, jak získat legálně programové vybavení počítače, chybí ještě poslední způsob.
Koubský: Ten kdo to umí si může programy sám napsat.
autor: alh
Software – Wikipedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Software (rozcestník).
Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Textový procesor Writer z kancelářského balíku OpenOffice.org.
Software (též česky programové vybavení, někdy psáno též počeštěně softvér)[1] je v informatice sada všech počítačových programů používaných v počítači, které provádějí nějakou činnost. Software lze rozdělit na systémový software, který zajišťuje chod samotného počítače a jeho styk s okolím a na aplikační software, se kterým buď pracuje uživatel počítače nebo zajišťuje řízení nějakého stroje (viz embedded system).
Software je protiklad k hardwaru, který zahrnuje všechny hmatatelné součásti počítače (elektronické obvody, skříň, grafické karty, atd.).
Jelikož software je zpravidla považován za autorské dílo, koncoví uživatelé ho využívají na základě licencí od jejich autorů.
Terminologie
Definici ani rozdělení software není možné zcela přesně určit, protože existuje velmi mnoho pohledů na to, jak by měla být provedena. Dále jsou diskutovány některé aspekty.
Software a data
Software můžeme definovat i tak, že to je v počítači vše, co není hardware (tj. vše kromě fyzických součástí počítače).
Avšak v tomto případě zahrnujeme mezi software i data, která typicky není možné vykonat procesorem, protože neobsahují strojové instrukce pro procesor počítače, ale data popisují obrázek, textový dokument a podobně.
Označení software se tak někdy vztahuje jen na programy, ale může se vztahovat i na data.
V některých případech lze však na data pohlížet i jako na program (například programy zkomprimované do ZIP souboru). Hranice mezi výkonným software (programem) a daty je nejasná i v případě HTML souborů obsahujících webové stránky, protože v nich může být úryvek programu v JavaScriptu nebo jazyce PHP. Lze nalézt i další příklady.
Škodlivý software
Software může provádět i nezamýšlenou činnost a v takovém případě hovoříme buď o programátorské chybě nebo o počítačových virech, malware, spyware, trojských koních a podobném nežádoucím software.
Důvodem existence nežádoucího software jsou zlé nebo nečestné úmysly jejích tvůrců, kteří zneužívají chyb ostatních software (webový prohlížeč, e-mailový klient, ale i v operačním systému a jinde) nebo neznalosti obsluhy počítače (viz sociální inženýrství).
Běžný uživatel počítače obvykle nemá dostatečné technické znalosti, aby takový software rozeznal nebo dokonce zabránil v jeho činnosti. Proto existují antivirové programy, antispyware a další programy, které leží na pomezí aplikačního a systémového software a pokouší se činnost nežádoucího software eliminovat.
Rozdělení softwaru
Podle funkce můžeme software rozdělit na několik skupin:[1]
- systémový software – umožňuje efektivní používání počítače
- firmware – software obsažené v hardware (BIOS, firmware vstupně-výstupních zařízení…)
- operační systém – spravuje počítač, vytváří prostředí pro programy
- jádro operačního systému (včetně ovladačů zařízení)
- pomocné systémové nástroje – pro správu operačního systému (formátování disků, nastavení oprávnění, utility, démoni…)
- aplikační software – umožňuje uživateli vykonávat nějakou užitečnou činnost, například:
- kancelářské balíky: textový editor, tabulkový procesor, prezentační program…
- grafické programy: vektorový grafický editor, bitmapový grafický editor…
- vývojové nástroje: vývojové prostředí, překladač…
- zábavní software: počítačové hry, přehrávače digitálního zvuku a videa apod.
Podle finanční dostupnosti můžeme software rozdělit na:
- freeware
- shareware
- komerční software
Retail verze softwaru je tzv. krabicová verze softwaru, která může být nainstalována na libovolný počítač. Může být tedy současně nainstalována vždy jen na jednom počítači, nebo podle počtu licencí na více počítačích, je však možno ji libovolně přenášet z počítače na počítač.[zdroj?]
Lze vymyslet i různá další rozdělení podle druhu, účelu, vzhledu, funkčnosti – například oddělit softwarové knihovny.
Z hlediska bezpečnosti se používají kategorie jako například malware (škodlivý software), ransomware (vyděračský software), spyware (špehovací software). Existují i další skupiny jako adware (reklamní software). Nechtěný předinstalovaný software se nazývá crapware.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Computer software na anglické Wikipedii.
- ↑ a b KOLÁŘ, Petr. Operační systémy [online]. Liberec: 2005-02-01 [cit. 2008-09-07]. Dostupné online.
Související články
- Hardware
- Historie počítačů
- Výukový program
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu software na Wikimedia Commons
- Software v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
- Slovníkové heslo software ve Wikislovníku
| Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Autoritní data: GND: 4055382-6 | PSH: 12463 | LCCN: sh85029534 | WorldcatID: lccn-sh85029534
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Software&oldid=19651945“
Zlínsko opět zachraňují Baťovy projekty
Stavební ruch ve Zlínském kraji uvadá, podobně jako v dalších regionech České republiky. Tamní úřady vydaly vloni na 5000 stavebních ohlášení a povolení v orientační hodnotě staveb 13,8 miliardy korun – o čtvrtinu méně než rok předtím. Průměrná hodnota na jedno stavební ohlášení a povolení klesla podle ČSÚ z 3,6 milionu Kč (údaj 2010) na 2,8 milionu Kč.
Stavební ruch ve Zlínském kraji uvadá, podobně jako v dalších regionech České republiky. Tamní úřady vydaly vloni na 5000 stavebních ohlášení a povolení v orientační hodnotě staveb 13,8 miliardy korun – o čtvrtinu méně než rok předtím. Průměrná hodnota na jedno stavební ohlášení a povolení klesla podle ČSÚ z 3,6 milionu Kč (údaj 2010) na 2,8 milionu Kč.
Snížil se i počet zahájených a dokončených bytů. V kraji začala výstavba celkem 1128 bytů, což je o stovku méně než v předchozím roce, a dokončilo se 1090 bytových jednotek, o více než tři stovky nebo o 22,3 % méně.
#####Moderní galerie v továrně
Zlínsko se naštěstí nesmazatelně zapsalo na mapu moderní architektury rozsáhlými a ojedinělými projekty továrníka Tomáše Bati. Nyní se tyto objekty postupně rekonstruují a chystají pro nové využití. Tzv. Baťův institut vznikne z budov č. 14 a 15 bývalého továrního areálu v centru Zlína.
„Začaly hydroizolační práce na platformě mezi budovami. Vybourána je také stará střešní konstrukce na budově 14, připravuje se repase lanovky a probíhá tak příprava pro montáž ocelové konstrukce pro vzduchotechniku, následovat bude realizace nové střechy.
V budově 14 je v plném proudu betonáž zesilování betonových stropů,“ popisuje práce manažer stavby Zdeněk Adamec ze společnosti PSG.
Projekt konverze budov je nejvýznamnějším revitalizačním projektem baťovského Zlína. Na podzim 2012 bude otevřena budova 14, v níž budou sídlit Krajská galerie výtvarného umění a Muzeum jihovýchodní Moravy. O rok později se veřejnosti zpřístupní rovněž budova 15 – budoucí sídlo Krajské knihovny Františka Bartoše.
Projekt je kalkulován na 900 milionů korun, půl miliardy čerpá Zlínský kraj formou dotace od Regionálního operačního programu Střední Morava.
Rekonstrukce budov začala loni v září, opravy jsou podle stavbařů velmi složité, nemají totiž k dispozici veškeré původní projekty. Statika budov se musela výrazně posilovat, nosnost stropů se zvyšovala o 50 procent.
Náročnost prací potvrdil také hlavní architekt Juraj Sonlajtner, který zvolil konzervativní a jednoduchý způsob rekonstrukce respektující původní architekturu. „Je to asi nejtěžší rekonstrukce, co jsem za osmnáct let dělal.
Problém je zejména v tom, že budovy mají nyní zcela jinou funkci, než byla ta původní,“ uvedl architekt. Budovy se kromě zesílení statické konstrukce musejí vybavit veškerou nezbytnou technikou, která se v době svého vzniku nepředpokládala.
Tovární budovy 14 a 15 byly postaveny v letech 1946 až 1948 podle návrhu architekta Jiřího Voženílka. Rekonstrukce má být kompletně hotová do dubna 2013.
#####Revitalizace opuštěných areálů
Zlínský kraj nyní také nabízí pomoc developerům při revitalizacích dalších starých a nevyužívaných areálů. Jde o možnosti financování proměn bývalých průmyslových, zemědělských, vojenských či jiných objektů, které již neslouží původním účelům (tzv.
brownfields), ale mají přitom potenciál se stát novými centry podnikání i společenského života.
Podpora se poskytuje z krajského dotačního titulu na zpracování předprojektové dokumentace, a to z operačního programu Podnikání a inovace nebo z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava.
„Zlínský kraj patří mezi regiony s velkou průmyslovou tradicí, a tudíž také s velkým množstvím v současné době nevyužívaných nebo málo využívaných ploch a objektů, které lze za podmínek vhodné organizační, finanční a administrativní podpory regenerovat tak, aby mohly znovu sloužit činnostem podporujícím sociologicko-ekonomický rozvoj kraje,“ vyjádřil se statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš, zodpovědný za oblast strategického rozvoje.
Zlínský kraj ve spolupráci s městy a obcemi zpracoval speciální soupis celkem 115 těchto ploch-brownfieldů o velikosti půl hektaru a ke každé z těchto lokalit vydal i přehledný informační materiál.
Na základě výběrových kritérií bylo pak vytipováno 37 lokalit, které byly dále detailněji rozpracovány do projektových záměrů, to znamená, že již existuje představa jejich budoucího využití.
Jsou mezi nimi například Baťův areál ve Zlíně, vytěžené území cihelny v Malenovicích, mlékárna v Kyselovicích, Havřická cihelna v Uherském Brodě, Starý mlýn ve Lhotce nad Bečvou, Dřevařský závod Svatý Štěpán a pivovar v Brumově, farma v Jasenné, průmyslový areál UNITEX Hulín, kasárna v Kroměříži, průmyslový areál ve Slavičíně, další cihelna v Napajedlích, pivovary v Jarošově a Uherském Ostrohu nebo filmový areál ve zlínském Kudlově.
#####Nové výstaviště v Kroměříži
V místě někdejších Rybalkových kasáren v Kroměříži už vyrostly dvě výstavní haly a tři zastřešené konstrukce nového výstaviště. Investice si celkem vyžádá bezmála 100 milionů korun. Areál o ploše 23 000 m2 nabídne vystavovatelům 6000 m2 vnitřních a dvojnásobek zastřešených venkovních ploch. Na letní výstavu Floria navážou další pěstitelské, chovatelské a hobby výstavy.
Floria, která má více než třicetiletou tradici, se do Kroměříže z Věžek přesune zejména kvůli omezeným prostorám tamního výstaviště a nedostatku krytých prostor. „Významnou výhodou areálu je vzájemné propojení hal s venkovními expozicemi a jejich možný průchod suchou nohou.
Výstavba koridoru, který propojí venkovní expozice, proběhne letos na jaře,“ uvedla mluvčí výstaviště Hana Matulová.
V areálu vznikla též například divoká skála s jezírky. Dokončeny byly také práce na pozemcích pro okrasné zahrady. „Zahrady jsou chloubou výstaviště, a proto jim věnujeme mimořádnou pozornost.
Jde o jedinečný koncept, u nás zatím ojedinělý, který přináší výstavišti unikátnost a návštěvníkům ideální prostředí pro relaxaci,“ doplňuje ředitel výstaviště Radek Novotný. Výstaviště nabídne lidem i možnost aktivního odpočinku.
Vyznavači in-line bruslí budou moci využít kilometrovou dráhu s asfaltovým povrchem lemující jeho areál.
#####Miliardy do silnic a mostů
[file:13497:small:right]
Rovněž zatím na papíře jsou rozsáhlé rekonstrukce silnic druhých a třetích tříd za více než 2,3 miliardy korun. Přehled silničních staveb je základem pro budoucí žádosti o dotace z fondů Evropské unie. „Dvě třetiny finančních prostředků bychom mohli získat z dotací, třetinu by hradil kraj,“ vyčísluje hejtman Stanislav Mišák.
V plánu akcí na léta 2012 až 2020 se objevuje celkem 83,5 kilometru vozovek a 40 mostů. Pořadí bude podle něj upřesňováno podle aktuální připravenosti v rámci stavebního povolení. Již letos Ředitelství silnic Zlínského kraje plánuje zahájení čtyř staveb s podporou evropských peněz.
Jde například o výstavbu jihovýchodního obchvatu Holešova za 383 milionů korun, z nichž letos by se mělo prostavět 181 milionů. Stavba silnice, která z města odvede tranzitní dopravu, by měla být dokončena na počátku roku 2014. Obchvat by ale mohl být zprovozněn už před zimou 2013/2014, řekl náměstek hejtmana pro dopravu Jaroslav Drozd.
Na nákladech by se zhruba 287 miliony korun měly podílet evropské fondy, přes 95 milionů korun půjde z rozpočtu hejtmanství.
Tato stavba je letos největší investicí Zlínska do silniční sítě. „Všichni to vidíme jako zásadní stavbu pro město z hlediska kvality života, životního prostředí, omezení dopravy a odklonění kamionů z centra i z hlediska bezpečnosti obyvatel,“ líčí starosta Holešova Zdeněk Janalík. V budoucnu se navíc počítá s nárůstem nákladní dopravy v souvislosti s obsazováním místní průmyslové zóny.
Odstartovat má rovněž stavba nového úseku silnice II/150 u Bystřice pod Hostýnem za 67 milionů a rekonstrukce cesty mezi obcemi Cetechovice a Střílky za 56 milionů Kč -vše na Kroměřížsku. Na dalších 41 milionů vyjde třetí etapa rekonstrukce silnice II/487 u Nového Hrozenkova na Vsetínsku.