Plicní embolie – příznaky, příčiny a léčba

08. října 2019 (aktualizováno: 03. června 2020)

Zánět žil a následná trombóza povrchových žil je také nazývána tromboflebitidou. Jedná se o onemocnění postihující povrchové žíly, nejčastěji žíly dolní končetiny s varikózními změnami (varixy, křečové žíly). V oblasti horní končetiny jsou nejčastěji v důsledku intravenózní (nitrožilní) aplikace léků, infuzí, opakovaných odběrů krve. Zadrhnutá krev v žilách – to je žilní trombóza.

Žílami protéká životodárná tekutina, která se občas trochu „zadrhne“. Tento stav se nazývá žilní trombóza, nebo-li zánět žil. V hlubokých žilách dolních končetin se začne srážet krev a vznikne městek, v jehož okolí se vytvoří zánět. Žilní trombóza se rozhodně nesmí podceňovat, protože může pacientovi přivodit i plicní embolii.

Obsah článku:

• Obezita
• Stavy po chirurgických výkonech
• Hormonální antikoncepce
• Nedostatek pohybu
• Kouření
• Těhotenství
• Křečové žíly
• Stres
• Dlouhodobá nehybnost dolních končetin – sedavé zaměstnání
• Leidenská mutace
• Dlouhé cestování autem nebo letadlem
• Dlouhodobá nehybnost dolních končetin – sedavé zaměstnání
• Chronické onemocnění střev

  Projevy žilní trombózy bývají velmi nenápadné a pacienti je proto velmi často přehlížejí. Podkladem onemocnění je nejčastěji zpomalení průtoku krve ve varikózních žilách a uzlech, kde se kombinuje stáza s koagulačními poruchami cévní výstelky varixů. Riziko zvyšují faktory jako místní infekce, maligní tumory, různá onemocnění žilní stěny. Příznakem onemocnění je nejčastěji bolestivý zarudlý pruh v průběhu žíly, často je také místo zatvrdlé. Toto zatvrdnutí může dlouho přetrvávat i po úspěšné léčbě.

Nejčastější příznaky trombózy:

• Pocit pnutí v lýtku
• Brnění nohou
• Otoky dolních končetin
• Bolest po došlápnutí
• Zarudlá nebo namodralá končetina 

 

Trombóza v těhotenství

Těhotenství ženy zvyšuje riziko trombózy nebo plicní embolie zhruba 5x ve srovnání s ženou, která těhotná není. V těhotenství dochází ke zpomalení toku krve v žilách a kvůli rostoucí děloze jsou žíly v pánvi stlačovány. Dochází také ke změně při srážlivosti krve.

Riziko vzniku žilní trombózy přetrvává také při porodu a v šestinedělí, kdy vlivem porodu dochází k poranění pánevních žil.

Tromboembolická nemoc se může objevit také u dětí.

 Na jejím vzniku se u dětí mohou podílet faktory vrozené i získané, případně jejich kombinace. 

 

Trombóza po operaci

Trombóza je jednou z nejčastějších komplikací ortopedických operací dolních končetin. Kdy dochází ke zpomalení krve v žilách v důsledku nefunkčnosti svalů, které běžně pumpují krev z končetin směrem k srdci.

Riziko trombózy po operaci se snižuje pomocí elastických bandáží, rehabilitací, včasným pohybem co nejdříve po operaci a také podáním léků.

 Více než u horních končetin se častěji objevuje trombóza v lýtku a většinou postihuje pouze jednu dolní končetinu.  

Jedná se onemocnění systému žil, kdy se v důsledku zánětu žilní stěny vytváří trombus v povrchním žilním systému. Tromboflebitidu mohou vyvolat zanícené žilní usazeniny, kožní infekce, nádorová onemocnění, pobodání hmyzem nebo např. podráždění žilní stěny aplikací injekce či infuze.  

Tromboflebitida projevy

Zarudnutí a bolestivé zduření podkoží podél povrchové žíly, většinou doprovázen otokem končetiny. Velmi často se tromboflebitida vyskytuje u pacientů s rozsáhlejšími křečovými žílami. Riziko přesunu trombu do plic je minimální. Zánět se většinou léčí protizánětlivými léky, případně antibiotiky.  

Prevence tromboflebitidy

Protože tromboflebitida nejčastěji vzniká ve varixech, je třeba bránit zpomalení průtoku krve v rozšířených žilách kompresí povrchových žil nebo včas varikózně rozšířené žíly chirurgicky odstranit. Důležitá je také včasná léčba lokálních kožních zánětů.  

Hluboká žilní trombóza bývá velmi zrádná a někdy přichází bez výraznějších obtíží. Nejčastěji se projeví až embolií, nebo-li ucpáním tepny. Jde o částečný nebo úplný uzávěr hluboké žíly krevní sraženinou, nejčastěji v oblasti dolní končetiny a velmi často vede ke druhé formě tromboembolické nemoci. Nejčastěji se pozná podle jednostranného otoku lýtka až celé nohy. Hluboká žilní trombóza je velmi nebezpečná a musí být co nejdříve zahájena protisrážlivá léčba. Informace o tom, jak vzniká tromboembolie popsal již v 19. století německý lékař Rudolf Virchow, který určil tři hlavní faktory pro vznik trombózy:

• Změny cévní stěny
• Zpomalení toku krve
• Změny ve složení krve, které mají vliv na zvýšenou srážlivost krve

• Náhlá dušnost s rychlou dechovou frekvencí
• Kašel, někdy s vykašláváním krve
• Oběhová nestabilita, zrychlený tep, nízký krevní tlak
• Bolest na hrudi
• Modré zbarvení prstů a rtů (tzv. cyanóza)
• Krátkodobá ztráta vědomí

Plicní embolie může pro pacienty skončit i během několika vteřin náhlou smrtí. Příznaky embolie nepodceňujte a co nejdříve vyhledejte lékaře.

Tromboembolie – je stav, kdy se krevní sraženina, která se uvolnila do krevního oběhu a uzavírá krevní cévu. Může nasta v žilním systému (žilní tromboembolie) nebo v tepnách (tepenná tromboembolie).

Nejjednodušší způsobem jak předcházet trombóze (i té hluboké), je fyzikální prevence –  rehabilitace, zejména časná rehabilitace na lůžku a brzká chůze. Rehabilitaci je velmi vhodné spojit se zdravotními pomůckami jako jsou antitrombotické kompresivní punčochy, které svým tlakem na dolní končetiny zajišťují dobrý a rychlý tok krve v této oblasti. Při malém riziku trombózy stačí v době, kdy nemocní nemohou chodit, cvičení na lůžku (dorzální a plantární flexe asi 1 minutu každou hodinu). Nejúčinnější fyzikální prevencí jsou postupně se nafukující vaky navlečené na dolní končetinu neboli intermitentní kompresní terapie. Opakované stlačení dolní končetiny usnadňuje průtok krve rizikovou oblastí. Tato metoda prevence se používá hlavně u nemocných, u kterých je vysoké riziko krvácení (operace na nervovém systému), a výrazně snižuje výskyt trombózy až o 50%.

Rehabilitací v kombinaci s kompresními pomůckami proti trombóze: Terapie je kombinovaná a zahrnuje časnou rehabilitaci, chůzi, lokální kompresi obinadlem nebo užití kompresních punčoch a farmakoterapii.

Ta se skládá z lokálně aplikovaných léků v podobě mastí (nespecifický protizánětlivý efekt, zlepšující kvalitu žilní stěny, zvyšující vstřebávání drobné krevní sraženiny a ovlivnění mikrocirkulace v místě postižení) a léky ve formě tablet opět proti zánětu, proti bolesti a v některých případech i antibiotika.

Při často se opakujících tromboflebitidách povrchových žil je nutné nasadit i antikoagulační léčbu snižující systémově srážlivost krve.

  Vzniká v důsledku delšího cestování např. autem, autobusem nebo nejčastěji letadlem. Zejména při cestování delším než 5 hodin a může se projevit i dva týdny po ukončení cesty. Dlouhé sezení na těsných sedačkách znemožňuje správnému proudění krve a může dojít k tvorbě trombů.

Jak předejít cestovní trombóze?

Vzniku trombózy lze předejít pokud při cestování budete dodržovat následující zásady:

• Pravidelně s končetinami cvičte
• Pijte dostatečné množství tekutin
• Cestujte vždy v pohodlném a volném oblečení
• Při sezení nekřižte nohy
• I během letu se několikrát projděte po letadle
• Na delší cestování používejte lýtkové kompresní punčochy
• Předcházet riziku trombózy lze dodržováním určitých pravidel

Zhruba u 30% pacientů se po prodělané trombóze vyskytuje tzv. posttrombotický syndrom. Projevuje se bolestí nejčastěji lýtka, otokem, vyrážkou a v závažnějších případech také bércovým vředem.  

Plicní embolie – příznaky, příčiny a léčba

Plicní embolie je ucpání krevního řečiště plic vmetkem (embolus).

Plicní embolie je náhlá blokáda hlavní cévy (arterie) v plicích, obvykle krevní sraženinou. Ve většině případů jsou sraženiny malé a nejsou smrtící, ale mohou poškodit plíce. Pokud je však sraženina velká a zastaví průtok krve do plic, může to být smrtící. Rychlá léčba tak může zachránit váš život nebo snížit riziko budoucích problémů.

Symptomy plicní embolie

Symptomy plicní embolie jsou nejčastěji tyto:

• Dušnost, která se může objevit náhle a velmi rychle. Vždy se zhoršuje s námahou.
• Náhlé, ostré bolesti na hrudi, které se mohou zhoršovat s hlubokým dýcháním nebo kašláním
• Rychlá srdeční frekvence
• Zrychlené dýchání
• Pocení
• Úzkost
• Vykašlávání krve nebo růžového hlenu
• Mdloby
• Silné bušení srdce
• Známky šoku

Plicní embolii může někdy být obtížné diagnostikovat, protože její příznaky se mohou být podobné s jinými stavy, jako je třeba srdeční záchvat, astma, záchvaty paniky nebo pneumonie. Někteří lidé s plicní embolií nemají příznaky nebo jen velmi mírné.

Příčiny plicní embolie

Jak jsme již uvedli na začátku článku, plicní embolie je způsobena zablokovanou tepnou v plicích. Nejčastější příčinou takového zablokování je krevní sraženina, která se vytvoří v žíle v nohách a cestuje do plic, kde se následně usadí v menší plicní tepně. Mnoho krevních sraženin, které způsobují plicní embolii, se tvoří v žilách na nohách.

Ve vzácných případech může být plicní embolie způsobena jinými látkami, například:

• Malé množství nějaké infekce.
• Tuk, který se může uvolnit do krevního řečiště po některých typech zlomenin, po operacích, traumatech nebo těžkých popáleninách.
• Vzduchové bubliny nebo látky, které se dostávají do krve z nějakého úrazu, chirurgického zákroku nebo léčebných postupů.
• Nádory způsobené rychle rostoucími rakovinnými buňkami.

Léčba plicní embolie

Léčba plicní embolie se zaměřuje na prevenci budoucí plicní embolie pomocí antikoagulačních léčiv. Antikoagulancia brání tomu, aby existující krevní sraženiny rostly ve větší a také zabraňují rozvoji nových.

Pokud jsou příznaky závažné a život ohrožující, je zapotřebí okamžitá a někdy agresivní léčba.

Agresivní léčba může zahrnovat trombolytické léky, které mohou rychle rozpouštět krevní sraženinu, ale také zvyšují riziko těžkého krvácení.

Další možností pro život ohrožující rozsáhlou plicní embolii je odstranění sraženiny. Toto se nazývá embolektomie. Embolektomie se provádí během operace nebo minimálně invazivního postupu.

Někteří lidé mohou také dostat tzv. kavální filtr. Tento filtr se vloží do velké centrální žíly těla. Tento filtr může zabránit tomu, aby krevní sraženiny dosáhly plic. Kavální filtr je tedy jakýsi „košíček“ zavedený nejčastěji do dolní duté žíly.

Jeho smyslem je co nejefektivněji zachytit uvolněné tromby (emboly) a chránit tak pacienta před život ohrožující plicní embolizací.

Kavální filtr může být použit, pokud nemůžete z nějakého důvodu užít antikoagulant (nebo u vás antikoagulancia nefungují dobře).

Prevence plicní embolie

Každodenní užívání zmíněných antikoagulančních léčiv může pomoci zabránit opakující se plicní embolii tím, že zastaví tvorbu nových krevních sraženin a zastaví jejich růst.

Riziko vzniku další krevní sraženiny je nejvyšší v týdnech po první plicní embolii. Toto riziko se časem snižuje. Riziko ale stále zůstává vysoké po celé měsíce a někdy i roky, v závislosti na tom, co způsobilo plicní embolii.

Lidé s recidivujícími krevními sraženinami a / nebo plicní embolií mohou denně užívat antikoagulancia po zbytek života.

Antikoagulační léky se také často používají u lidí, kteří nejsou aktivní kvůli nemoci nebo zranění nebo u lidí, kterým operují nohu, břicho nebo mozek.

Mohou být použity i jiné preventivní metody, jako jsou:

• Dostanete se k pohybu hned krátce po operaci.
• Nosíte kompresní punčochy, které vám pomohou zabránit trombóze hluboké žilní tkáně

Pokud jste již ve vysokém riziku plicní embolie nebo hluboké žilní trombózy, poraďte se se svým lékařem před dlouhou dobou letu nebo jízdou v autě. Zeptejte se, zda potřebujete přijmout nějaká zvláštní opatření k prevenci vzniku krevní sraženiny během dlouhé doby cestování.

Jak si pomoci doma?

Domácí léčba se nedoporučuje v počáteční fázi léčby plicní embolie. Je však důležité, aby se předešlo vzniku více sraženin, které mohou vést k opakujícím se plicním problémům. Opatření, která snižují riziko vzniku trombózy hlubokých žil, zahrnují:

1. Cvičení

Udržujte krev v pohybu ve vašich nohách. Toto cvičení je zvláště důležité, když sedíte po dlouhou dobu, například na dlouhých trasách při cestování. Zeptejte se svého lékaře na nejlepší cviky.

2. Dostaňte se do pohybu co nejdříve

Vstaňte z postele co možná nejdříve po onemocnění nebo po operaci. Je velmi důležité, abyste se dostali do pohybu co nejdříve. Pokud se nemůžete dostat z postele, dělejte každou hodinu nějaké cvičení.

3. Nekuřte

Kouřením svému stavu rozhodně neprospějete.

4. Kompresní punčochy

Používejte kompresní punčochy, které pomáhají předcházet trombóze hluboké žilní tkáně, pokud máte zvýšené riziko tohoto stavu.

Plicní embolie a léky

Léky pomáhají předcházet opakovaným epizodám plicní embolie tím, že zabraňují tvorbě nových krevních sraženin nebo jim zabraňují se zvětšovat.

1. Antikoagulancia

Antikoagulancia je předepsána při diagnostikování nebo silném podezření na plicní embolii. Budete pravděpodobně užívat antikoagulant po dobu nejméně 3 měsíců po plicní embolii, abyste snížili riziko vzniku další krevní sraženiny. Léčba antikoagulancii může pokračovat po celý váš život, pokud riziko další plicní embolie zůstane stále vysoké.

Pro léčbu plicní embolie se používají různé typy antikoagulancií. Poraďte se svým lékařem, ten vám předepíše pro vás vhodný lék. Mezi antikoagulancia patří léky:

• Apixaban
• Dabigatran
• Edoxaban
• Heparin
• Rivaroxaban
• Warfarin

Bezpečnostní pokyny pro antikoagulancia: Pokud užíváte antikoagulancia, musíte podniknout kroky k prevenci krvácení. To zahrnuje prevenci úrazů a pravidelné krevní testy v případě potřeby.

2. Trombolytika

jsou léčivé přípravky, které se používají k rozpouštění již vytvořených trombů. Běžně se nepoužívají k léčbě plicní embolie. Přestože mohou rychle rozpouštět krevní sraženinu, trombolytika rovněž výrazně zvyšují riziko vážného krvácení. Někdy se používají k léčbě život ohrožující plicní embolie.

Možné komplikace

Plicní embolie může být život ohrožující. Asi třetina lidí s nediagnostikovanou a neléčenou plicní embolií nepřežije. Pokud je stav diagnostikován a léčen okamžitě, toto číslo dramaticky klesá.

Plicní embolie může také vést k plicní hypertenzi, což je stav, kdy je krevní tlak v plicích a v pravé části srdce příliš vysoký. Když máte nějaké překážky v tepnách v plicích, vaše srdce musí pracovat více, aby vytlačilo krev těmito cévami. To zvyšuje krevní tlak v těchto cévách a na pravé straně srdce, což může ve fináleoslabit vaše srdce.

Ve vzácných případech se malé embolie vyskytují často a vyvíjejí se i v průběhu času, což vede k chronické plicní hypertenzi, známé také jako chronická tromboembolická plicní hypertenze.

Co si dále o plicní embolii přečíst?

• O plicní embolii na wikipedii

VIDEO: O plicní embolii

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Plicní embolie: příčiny, příznaky a léčba

• Jednostranná či oboustranná plicní embolie vzniká z důvodu náhlého ucpání hlavní tepny (plicnice), která přivádí krev do plic, nebo některé z jejích větví. Kvůli tomu dochází ke snížení průtoku krve plicním řečištěm.
• Nejčastějším důvodem vzniku plicní embolie je krevní sraženina (trombus). Někdy se však může jednat také o embolii tukovou, vzduchovou, plodovou vodou nebo nádorovými buňkami.
• Mezi rizikové faktory, které souvisí se vznikem plicní embolie, patří dlouhodobé omezení hybnosti končetin, poruchy srážlivosti krve, obezita, užívání hormonální antikoncepce v kombinaci s kouřením, zhoubné nádory, zánět žil, těhotenství nebo třeba syndrom ekonomické třídy.
• Hlavní příznaky plicní embolie jsou náhle vzniklá dušnost, zrychlený dech, bolest na hrudi nebo pod žebry, kašel či vykašlávání krve, cyanosa, kolaps, krátkodobá ztráta vědomí, pocení, nízký krevní tlak nebo dokonce šok a srdeční selhání.
• K diagnostice plicní embolie se využívá určení D-dimerů v krevním séru, echokardiografie, EKG, RTG, CT-angiografie, ventilačně-perfuzní plicní sken, scintigrafie plic nebo ultrazvuk.
• Co se týče léčby plicní embolie, v těžkých případech je nutné okamžitě kontaktovat záchrannou službu a pacienta hospitalizovat. Poté se využívá trombolytická léčba nebo chirurgické zákroky.
• Pokud se nejedná o život ohrožující stav, lékaři obvykle nasadí antikoagulační léčbu. Jedná se o přípravky, které snižují srážlivost krve.

Plicní embolie je závažné onemocnění, při kterém dochází k ucpání krevního řečiště plic, a to nejčastěji krevní sraženinou.

Mezi hlavní projevy patří náhlá dušnost, bolest na hrudi, kašel a někdy dokonce i vykašlávání krve. V akutních případech je nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc, pacienta hospitalizovat a zahájit trombolytickou léčbu, zatímco pokud se nejedná o život ohrožující stav, podávají se antikoagulační léky.

Co je plicní embolie?

Plicní embolie je život ohrožující onemocnění cévního systému, při němž dochází ke snížení průtoku krve plicním řečištěm.

V České republice lékaři ročně diagnostikují zhruba 10 000 případů plicní embolie a nejohroženější skupinu tvoří pacienti ve věkové skupině 60-70 let.

Pokud se neléčí, riziko úmrtí akutní plicní embolie se pohybuje kolem 30 %, zatímco u léčené embolie je to „pouze“ 8 %.

Příčiny vzniku plicní embolie

Jak vzniká plicní embolie? Jednostranná či oboustranná plicní embolie se rozvíjí z důvodu náhlého ucpání hlavní tepny (plicnice), která přivádí krev do plic, nebo některé z jejích větví.

Nejčastěji se jedná o tromboembolickou obstrukci, kdy je za embolii zodpovědná krevní sraženina neboli trombus.

Ta se obvykle tvoří v dolních končetinách jako důsledek hluboké žilní trombózy, může však pocházet také z pánve či z pravého srdce.

Jako embolii označujeme proces uvolnění sraženiny z místa vzniku a její následný přesun do plicnice.

K utrhnutí trombu obvykle dochází při náhlém zvýšení krevního tlaku, které může být způsobeno třeba silným kašlem, defekací či rychlou změnou pohybu.

Jakmile sraženina tepnu ucpe, průtok krve plicním řečištěm se sníží a plíce tedy nejsou dostatečně zásobené krví, což může způsobit úmrtí plicní tkáně.

Jaké může mít plicní embolie příčiny vzniku, pokud se nejedná o krevní sraženiny? Kromě trombů mohou ve vzácných případech plicní embolii způsobit také některé jiné hmoty. Poté se jedná o embolii tukovou (zvláště při těžkých frakturách velkých kostí nebo ortopedických operacích), embolii vzduchovou, embolii plodovou vodou nebo embolii nádorovými buňkami.

Klasifikace plicní embolie

Pokud jde o rozsah a projevy plicní embolie, lékaři obvykle rozlišují několik typů tohoto onemocnění:

• Akutní masivní plicní embolie
• Akutní submasivní plicní embolie
• Akutní malá plicní embolie
• Subakutní masivní plicní embolie
• Chronická tromboembolická plicní hypertenze

Plicní embolie a rizikové faktory

Pravděpodobnost vzniku plicní embolie je vyšší u pacientů, kteří jsou dlouhodobě upoutaní na lůžko, což vede k omezení hybnosti končetin. K tomu dochází například po různých operacích či úrazech, kdy je třeba končetinu zafixovat do sádry. Významný vliv mají také poruchy srážlivosti krve, které mohou být jak dědičné, tak i získané.

Další rizikové faktory:

• Vyšší věk
• Obezita
• Užívání hormonální antikoncepce
• Onkologické onemocnění (zhoubné tumory)
• Aplikace diuretik
• Zánět žil
• Rozsáhlé křečové žíly
• Kouření

Jelikož mezi rizikové faktory patří také požehnaný stav, neobvyklá není ani plicní embolie v těhotenství. Kromě těchto činitelů se může u pacienta projevit také tzv. syndrom ekonomické třídy. Tento stav obvykle zahrnuje více rizikových faktorů, jako je nedostatek pohybu, stlačení žil dolních končetin a dehydratace během dlouhého cestování nebo dlouhého letu.

Jaké má plicní embolie příznaky?

Jak poznat plicní embolii? Klinické příznaky plicní embolie mohou mít různou intenzitu. Některé embolie jsou asymptomatické nebo se projevují pouze lehkou dušností, zatímco u jiných dochází k projevům šoku, srdečního selhání nebo dokonce k náhlé smrti pacienta. Záleží především na rozsahu onemocnění (velikost trombu) a fyziologickém stavu pacienta.

Typické příznaky plicní embolie jsou:

• Náhle vzniklá dušnost
• Rychlá dechová frekvence
• Bolest na hrudi (a to zejména při dýchání zhluboka)
• Bolest pod žebry
• Kašel
• Vykašlávání krve
• Cyanosa (promodrávání rtů či prstů)
• Kolaps nebo krátkodobá ztráta vědomí
• Zvýšená tepová frekvence
• Nízký krevní tlak
• Pocení a bledost
• Horečka nad 38,5 °C

Co se týče sukcesivní plicní embolizace, tato nemoc je charakterizovaná opakovanými embolizacemi do plic. Dušnost nemusí být zpočátku klinicky patrná, později se však vyvíjí plicní hypertenze, projevy pravostranného srdečního selhání nebo cor pulmonale (plicní srdce), což je hypertrofie pravé komory.

Diagnostika plicní embolie

Kromě přítomnosti klinických projevů se lékaři při diagnostice plicní embolie soustředí na určení hladiny D-dimerů v krevním séru, díky čemuž je možné prokázat zvýšenou tvorbu sraženin. Také se provádí také echokardiografie, pomocí které lze detekovat přetížení pravé srdeční komory nebo trombus v plicní tepně.

Dále slouží ke zjištění plicní embolie EKG, CT-angiografie, ventilačně-perfuzní plicní sken, RTG srdce a plic (rentgen hrudníku) nebo scintigrafie plic.

K odhalení trombu v dolních končetinách se používá také ultrazvuk.

Pokud se prokáže tromboembolické onemocnění, lékaři dále pátrají po možných příčinách, jako jsou například poruchy krevní srážlivosti.

Léčba plicní embolie

Pacienty nejvíce zajímá, jaká je u plicní embolie léčba a jak se chovat po plicní embolii. Pokud jde o terapii, ta se zaměřuje na rozpuštění embolů a také na prevenci, aby se netvořily další krevní sraženiny v plicích. Podle rozsahu onemocnění a aktuálního stavu pacienta se buď využívá trombolytická léčba, chirurgický zákrok nebo antikoagulační léčba.

Trombolytická léčba a chirurgické zákroky

Jelikož může mít plicní embolie následky v podobě velkých zdravotních komplikací a v některých případech dokonce končí smrtí pacienta, tento stav byste neměli v žádném případě podceňovat.

Pokud se projeví akutní plicní embolie, stejně jako u infarktu platí, že by pacient měl okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

V takovém případě je nutné pacienta hospitalizovat, udržovat jeho životní funkce a pokusit se rychle zprůchodnit ucpané plicní cévy.

U těžkých forem plicní embolie se využívá trombolytická léčba, během níž se lékaři snaží rozpustit již vytvořenou krevní sraženinu pomocí léku v infuzi.

U této terapie nicméně hrozí větší riziko krvácivých komplikací, a z toho důvodu se využívá pouze u pacientů, jejichž stav je kritický.

Při neúspěchu trombolytické léčby lze v některých případech zvážit také chirurgický zákrok, jako jsou:

• Katetrizační techniky (mechanická trombektomie)
• Klasická plicní trombektomie dle Trendelburga
• Plicní trombektomie

Antikoagulační léčba

Když se nejedná o život ohrožující stav, ve většině případů lékař nasadí antikoagulační léčbu.

Pacientům se podávají léky, které snižují srážlivost krve, a to nejprve nitrožilně nebo podkožně (heparin/nízkomolekulární heparin) a později v tabletách (warfarin).

Pokud jde o chronickou embolizaci, kdy selhala dlouhodobá antikoagulační léčba, pacientům lze zavést do dolní duté žíly kavální filtr, díky čemuž se krev bude zbavovat případných sraženin.

Pacienti se často ptají, jaká je u plicní embolie délka léčby. Ta většinou závisí na okolnostech. V méně závažných případech může terapie trvat zhruba 3 měsíce, u některých pacientů je však nutné podávat léky celoživotně. Účinnost dlouhodobé antikoagulační léčby je ovšem nutné kontrolovat prostřednictvím pravidelných krevních odběrů.

Podpůrná léčba

Kromě výše zmíněných způsobů léčby plicní embolie se někdy využívá také podpůrná terapie, která spočívá v úpravě vnitřního prostředí, oxygenoterapii (inhalace kyslíku) či mechanické podpoře srdce.

Prevence

Pokud jde o zabránění vzniku embolie plic, je nutné eliminovat co největší množství rizikových faktorů. Abyste odlehčili vašim žílám, měli byste se vyvarovat dlouhému stání, sezení a svalové nečinnosti.

Dolní končetiny je dobré občas zvednout do zvýšené polohy, třeba na nízkou podložku. Nohy byste měli také alespoň jednou za hodinu protáhnout, například během krátké procházky nebo jednoduchého cvičení. Pří dlouhém stání pomáhá několikrát se přenést ze špiček na paty a zase zpět. Podobně mohou pomoci také speciální elastické punčochy.

Pod tímto názvem se ukrývá život ohrožující choroba cévního systému, pro kterou je typické snížení průtoku krve plicním řečištěm, což způsobuje nedostatečné zásobení plic okysličenou krví. V České republice se každoročně objeví zhruba 10 000 nových případů plicní embolie, přičemž nejohroženější skupinu tvoří lidé ve věku od 60 do 70 let.

Plicní embolie vzniká z důvodu ucpání hlavní tepny (plicnice), která přivádí krev do plic, nebo některé z jejích větví.

Nejčastěji je za tyto komplikace zodpovědná krevní sraženina tvořící se v dolních končetinách, v pánvi či v pravém srdci.

Jako embolie se pak označuje proces, kdy se objeví krevní sraženina na plicích, tedy konkrétně v plicnici, a to především vlivem zvýšení krevního tlaku. Embolii ovšem může způsobit také tuk, vzduch, plodová voda či nádorové buňky.

Příznaky embolie nabývají různé intenzity v závislosti na rozsahu onemocnění a na fyziologickém stavu daného pacienta.

Zatímco u některých osob probíhá nemoc asymptomaticky, u jiných může vést až k srdečnímu selhání nebo k náhlé smrti.

Typické projevy plicní embolie zahrnují dušnost, zrychlení dechové frekvence, zvýšení tepové frekvence, bolest na hrudi, bolest pod žebry, kašel, cyanózu, ztrátu vědomí, pocení, bledost a horečku.

U těžkých forem plicní embolie se využívá trombolytická léčba, kdy se lékaři snaží rozpustit krevní sraženinu prostřednictvím léků v infuzi.

Při neúspěchu této léčby je pak možné přistoupit k chirurgickým zákrokům, jako je mechanická trombektomie, plicní trombektomie či klasická plicní trombektomie dle Trendelburga.

Nejedná-li se o život ohrožující stav, nasazuje se antikoagulační léčba a v některých případech se pacientům zavádí kavální filtr, díky kterému se krev zbavuje případných sraženin.

Plicní embolie: jak ji poznat, příznaky, následky, léčba

Sraženina tepnu ucpe a způsobí tak nedostatečné zásobení daného orgánu krví – ischemii. V důsledku tohoto jevu dochází k úmrtí plicní tkáně. Závažnost tohoto onemocnění závisí na velikosti sraženiny (trombu) a na celkovém stavu organismu.

• K utrhnutí trombu dochází při náhlém zvýšení krevního tlaku, což je například při kašli, vyprazdňování nebo při rychlé změně pohybu.

Příznaky plicní embolie

Jak poznat embolii? Příznaky embolie jsou náhle vzniklá dušnost s rychlou dechovou frekvencí, bolest na hrudi, zrychlení srdeční činnosti, kašel (někdy s vykašláváním krve), zvýšená teplota, modravé zbarvení rtů a prstů, kolaps nebo krátkodobá ztráta vědomí, nízký krevní tlak. Masivní plicní embolie (ucpání hlavní plicní tepny v oblasti průdušek) končí často smrtí.

Pravděpodobnost vzniku plicní embolie je vyšší při omezení hybnosti končetin, ke kterému dochází například po operacích a úrazech, v těhotenství, při cestování na delší vzdálenosti a u obézních lidí. Významný vliv mají poruchy krevní srážlivosti, ať už dědičné nebo získané. Krevní srážlivost může být ovlivněna i užíváním hormonální antikoncepce.

Léčba plicní embolie

Okamžitý transport do nemocnice, kde jsou podávána antitrombotika. Při rozsáhlé plicní embolii se zahajuje kardiopulmonální resuscitace. Pokud se povede pacienta oživit, pociťuje svíravou bolest na srdci, velkou dušnost. Může mít i šok. Klesne mu tlak a má nitkovitý puls. Hypoxie (nedostatek kyslíku) se může projevit psychickými změnami.

Většinou se používá antikoagulační léčba, při které se snižuje krevní srážlivost pomocí léků, které podáváme nejprve nitrožilně nebo podkožně (heparin, tzv. nízkomolekulární hepariny) a později v tabletách (Warfarin).

Délka léčby bývá v závislosti na okolnostech od 3měsíční až po celoživotní. Účinnost dlouhodobé antikoagulační léčby musí být kontrolována pravidelnými krevními odběry.

U těžkých forem plicní embolie se používá tzv. trombolytická léčba, při které lékem v infuzi trvající několik hodin rozpouštíme již vytvořenou krevní sraženinu. Trombolytická léčba je účinnější, ale má větší riziko krvácivých komplikací (včetně krvácení do mozku), proto je užívána pouze u velmi závažných, život ohrožujících stavů. Po trombolytické léčbě následuje léčba antikoagulační.

Ve výjimečných případech lze zvažovat chirurgické odstranění trombu z plicnice, tzv. plicní embolektomii. V obdobných případech je možné katetrizační cestou (vpichem z tříselné žíly) trombus v plicnici mechanicky rozrušit. Zákrok lze kombinovat i s menší dávkou trombolytické léčby. 

Bylinky

Léčit ji může pouze lékař, jako podpůrný prostředek lze podávat borůvka, pohanka, česnek, jitrocel, kurkuma.

Homeopatika

Léčit ji může pouze lékař, jako podpůrný prostředek lze podávat arniku a Arsenicum iodatum.

Vyšetření

K diagnostice pomůže lékaři určení hladiny D-dimerů v krevním séru (D-dimery jsou sloučeniny ukazující zvýšenou tvorbu sraženin) a pak ultrazvuk žil dolních končetin (protože zdroj plicní embolie je nejčastěji tam). Někdy může provést EKG, ale pro rozpoznání nemoci není zcela průkazné.

K přesné diagnostice slouží scintigrafie plic a hlavně plicní CT –  angiografie. Pacientovi píchnou lékaři do žíly kontrastní látku, udělají mu CT vyšetření a sledují průtok krve plicními cévami. Na CT snímku pak vidí, jak moc plícemi protéká krev a jak velká část plicního řečiště je ucpaná.

Plicní embolie v těhotenství

V těhotenství je pravděpodobnost vzniku plicní embolie vyšší.

Trvalé následky

Nemoc může skončit smrtí.

Kdy jít k lékaři

1. Volejte rychlou záchrannou službu při dušnosti nebo zrychleném dechu, bolesti na hrudi, zrychlení srdeční činnosti, kašli (někdy s vykašláváním krve), modravém zbarvení rtů a prstů, krátkodobé ztrátě vědomí.

Víte, jak je odhalit?“ width=“322″ class=“lazyload “ src=“https://img.cncenter.cz/foto/plice-astma-lekar-pacient-stetoskop-vysetreni/MzIyeDIxNS9jZW50ZXIvbWlkZGxlL3NtYXJ0L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSkvaW1n/5720507.jpg?v=0&st=r3eJkIN26EXhxQYrAG54AKpPiORSLgZeyahk5DXpdyo&ts=1600812000&e=0″>

Autor: Marie Bezděková

Plicní embolie

Definice

Plicní embolie je život ohrožující onemocnění, při kterém dochází k náhlé obstrukci plicnice (hlavní tepna přivádějící krev do plic), nebo některé z jejích větví, především krevní sraženinou. Krevní sraženina neboli trombus, může za určitých okolností vzniknout v žilním systému.

Tato nemoc se nazývá – hluboká žilní trombóza a postihuje nejčastěji žíly dolních končetin a pánevní žíly. Jako embolii (nebo embolizaci) označujeme proces uvolnění trombu z místa vzniku a jeho následné přemístění do plicnice.

Vedle trombů mohou vzácně embolii způsobovat i jiné hmoty (tuk a kostní dřeň při rozsáhlých úrazech, plodová voda při porodu, vzduch při potápění a další).

Rizikové faktory

Pravděpodobnost vzniku trombo-embolické nemoci (souhrnný název pro hlubokou žilní trombózu a plicní embolii) výrazně zvyšuje omezení hybnosti končetin, ke kterému dochází například po operacích a úrazech (sádrová fixace), v těhotenství, při cestování na delší vzdálenosti a u obézních lidí. Významný vliv mají poruchy krevní srážlivosti, ať už dědičné nebo získané. Krevní srážlivost může být zvýšena i užíváním hormonální antikoncepce.

Příznaky plicní embolie

• náhle vzniklá dušnost (s rychlou dechovou frekvencí),
• bolest na hrudi (zejména při hlubokém dýchání),
• kašel (někdy s vykašláváním krve),
• modravé zbarvení rtů a prstů (tzv. cyanosa),
• kolaps nebo krátkodobá ztráta vědomí,
• oběhová nestabilita (nízký krevní tlak, rychlá tepová frekvence),
• náhlé úmrtí.

Stanovení diagnosy

Při zvažování diagnosy plicní embolie posuzujeme vedle klinických projevů přítomnost rizikových faktorů, laboratorní testy, EKG a RTG hrudníku. Ultrazvuk může zobrazit trombus v žilách dolních končetin, echokardiografické vyšetření může zobrazit přetížení pravé komory srdeční (v důsledku obstrukce plicnice).

Zásadní vyšetřovací metodou k vyloučení či průkazu plicní embolie je CT – angiografie, která je již dostupná v řadě větších nemocnic 24 hodin denně. Radioizotopové vyšetření (tzv. scintigrafie plic) je také velmi přínosná metoda, vyšetření však trvá déle a není trvale dostupné.

Při průkazu tromboembolické nemoci dále pátráme po jejích možných příčinách, zejména poruchách krevní srážlivosti.

Léčba

Ve většině případů používáme antikoagulační léčbu, při které snižujeme krevní srážlivost pomocí léků, které podáváme nejprve nitrožilně nebo podkožně (heparin, tzv. nízkomolekulární hepariny) a později v tabletách (Warfarin). Délka léčby bývá v závislosti na okolnostech od 3-měsíční až po celoživotní.

Účinnost dlouhodobé antikoagulační léčby musí být kontrolována pravidelnými krevními odběry. U těžkých forem plicní embolie používáme tzv. trombolytickou léčbu, při které lékem v infuzi trvající několik hodin rozpouštíme již vytvořenou krevní sraženinu.

Trombolytická léčba je účinnější, ale má větší riziko krvácivých komplikací (včetně krvácení do mozku), proto je užívána pouze u velmi závažných, život ohrožujících stavů. Po trombolytické léčbě následuje léčba antikoagulační.

Ve vyjímečných případech (u pacientů v kritickém stavu, pokud nelze podat trombolytickou léčbu pro riziko krvácení, nebo při neúspěchu trombolytické léčby) lze zvažovat chirurgické odstranění trombu z plicnice, tzv. plicní embolektomii. V obdobných případech je možné katetrizační cestou (vpichem z tříselné žíly) trombus v plicnici mechanicky rozrušit (tzv.

perkutánní mechanická trombektomie). Zákrok lze kombinovat i s menší dávkou trombolytické léčby. V případě opakovaných plicních embolií při dlouhodobé antikoagulační léčbě, nebo nelze-li antikoagulační léčbu podat pro riziko krvácení, lze jako prevenci další plicní embolie zavést do dolní duté žíly katetrizační cestou (opět vpichem z tříselné žíly) takzvaný kavální filtr.

Plicní embolie

Plicní embolie je onemocnění, jehož akutní forma ohrožuje život pacienta. Postihuje zhruba jednoho člověka z tisíce, v Česku tak každý rok lékaři diagnostikují zhruba 10 tisíc případů tohoto onemocnění. Plicní embolie velmi často úzce souvisí s trombózou žil dolních končetin.

Co je to plicní embolie?

Plicní embolie je ucpání celé, nebo části hlavní tepny, která přivádí krev do plic, krevní sraženinou (vzácně tukovými částicemi, plodovou vodou nebo vzduchovou bublinou), a následné snížení průtoku krve plicním řečištěm. Sraženina (tromb) nejčastěji vzniká v dolních končetinách jako důsledek trombózy žil dolních končetin. Její náhlé uvolnění a ucpání velké části plicnice může v nejzávažnějších případech skončit i smrtí pacienta.

Jaké jsou příznaky plicní embolie?

Příznaky plicní embolie jsou do značné míry podobné projevům akutního infarktu myokardu. U pacienta se náhle objevuje silná dušnost a bolest na hrudi, která může sílit při nadechnutí. V některých případech se objevuje kašel spojený s vykašláváním krve. Pacientovi mohou promodrat rty a konečky prstů.

U vážnějších případů plicní embolie dochází k destabilizaci oběhového systému (velmi nízký tlak, velmi vysoká tepová frekvence), následně může dojít i ke ztrátě vědomí. Stejně jako u akutního infarktu platí, že by měl pacient urychleně vyhledat lékařkou pomoc okamžitě a bez otálení.

Diagnostika

Lékař provede rutinní vyšetření – tedy krevní odběry a EKG. Plicní embolie se pak nejčastěji diagnostikuje prostřednictvím angiografie, někdy také počítačovou tomografií.

Provádí se také rentgen hrudníku a echokardiografie, která může poukázat na přetížení pravé srdeční komory a tedy přítomnost sraženiny v žíle.

K odhalení trombu v dolních končetinách se používá ultrazvuk.

Léčba plicní embolie

Pokud nejde o život ohrožující stav, nasadí lékař takzvanou antikoagulační léčbu – nasadí pacientovi léky, které snižují srážlivost krve (nejčastěji warfarin).

Pacient pak pravidelně podstupuje krevní testy a lékař léčbu případně upraví. V závažnějších případech je pacientovi nitrožilně podávána infuze, která sraženinu během několika hodin rozpustí.

S tím je ale spojeno vyšší riziko krvácivých komplikací.

Nejzazší formou léčby u nejzávažnějších případů je chirurgické odstranění sraženiny z plicnice, případně mechanické rozrušení trombu prostřednictvím katetrizace.

Rizikové faktory

Riziko vzniku trombózy dolních končetin a následně i plicní embolie zvyšuje omezená hybnost dolních končetin – po operaci, ale třeba i kvůli sádře na noze. Riziko se zvyšuje i v těhotenství, plicní embolie je často spojena i s poruchami krevní srážlivosti a dnes také s cestováním na dlouhé vzdálenosti (tzv. syndrom turistické třídy).