Plavání se zraněním či otevřenými ranami: Co vám hrozí?

Apple Watch Series 2 si můžete vzít i na plavání. Budou vám počítat uplavané bazény nebo tempa při plavání na otevřené vodě.

Plavání se zraněním či otevřenými ranami: Co vám hrozí?

  1. Otevřete aplikaci Cvičení. 
  2. Přejeďte na Plavání v bazénu nebo Plavání na otevřené vodě. Plavání v bazénu počítá uplavané bazény, naopak Plavání na otevřené vodě je určené pro plavání v moři nebo třeba jezeře.
  3. Klepnutím zahajte cvičení nebo klepněte na tlačítko Další  a nastavte cíl kalorií, vzdálenosti nebo času.
  4. U Plavání v bazénu můžete otočením korunky Digital Crown nastavit délku bazénu. Pomůžete tím Apple Watch přesněji měřit uplavané bazény a vzdálenost. Nakonec klepněte na Spustit.
  5. Nechte proběhnout třísekundový odpočet. Klepnutím na obrazovku odpočet přeskočíte.

Jakmile začnete cvičit, obrazovka se automaticky zamkne, aby kapky vody nezpůsobovaly neúmyslná klepnutí.

  • Jestli chcete plavání pozastavit, stiskněte korunku Digital Crown spolu s bočním tlačítkem.
  • Až budete chtít v plavání pokračovat, znova stiskněte korunku Digital Crown spolu s bočním tlačítkem.

Průběh cvičení zjistíte jednoduše tak, že se podíváte na ciferník. Můžete si nastavit, které ukazatele se mají zobrazovat.

Plavání se zraněním či otevřenými ranami: Co vám hrozí?

Na začátku plavání se obrazovka zamkne, aby nedocházelo k nechtěným klepnutím. V horní části obrazovky uvidíte ikonu zámku . Až budete chtít hodinky používat, musíte obrazovku odemknout.

  1. Jestli chcete cvičení pozastavit, stiskněte korunku Digital Crown spolu s bočním tlačítkem.
  2. Osušte obrazovku. Pokud je obrazovka vlhká, může voda způsobovat neúmyslná klepnutí.
  3. Pak otočte korunkou Digital Crown. Odemkne se tím obrazovka a z Apple Watch se vypudí veškerá voda. Hodinky vydají zvuk a na zápěstí můžete ucítit vodu.

Jestli chcete Apple Watch zase zamknout, přejeďte prstem doprava a klepněte na tlačítko zámku .

Plavání se zraněním či otevřenými ranami: Co vám hrozí?

  1. Stisknutím korunky Digital Crown spolu s bočním tlačítkem pozastavte cvičení.
  2. Otočením korunkou Digital Crown odemkněte obrazovku.
  3. Přejeďte prstem doprava a klepněte na tlačítko Ukončit .

Po ukončení cvičení vám Apple Watch zobrazí přehled vašeho cvičení včetně počtu temp. Další údaje najdete v historii cvičení v aplikaci Aktivita na iPhonu. 

Plavání se zraněním či otevřenými ranami: Co vám hrozí? Plavání se zraněním či otevřenými ranami: Co vám hrozí?

  1. Na iPhonu otevřete aplikaci Aktivita.
  2. Klepněte na panel Cvičení.
  3. Klepněte na cvičení, které chcete zobrazit. 

Cvičení Plavání v bazénu vám automaticky počítá mezičasy a sady, zatímco cvičení Plavání na otevřené vodě počítá jen mezičasy. Mezičasy jsou celková doba cvičení vydělená vzdáleností. Automatické sady ukazují samostatně dobu plavání a dobu odpočívání.

Ve starších verzích watchOS se doba odpočívání odečítala od mezičasů. V novějších verzích watchOS už mezičasy zahrnují i dobu odpočívání.

Plavání se zraněním či otevřenými ranami: Co vám hrozí?

  • Apple Watch odhadují tréninkové údaje na základě informací, které jste zadali při nastavování. Jednotlivá cvičení se měří takto: 
    • Plavání v bazénu: Než začnete, musíte přesně nastavit délku bazénu, aby Apple Watch mohly líp měřit uplavané bazény a vzdálenost. Plavání v bazénu nevyužívá GPS a voda může bránit přesnému měření tepové frekvence. Kalorie, uplavané bazény a vzdálenost se počítají vestavěným akcelerometrem.
    • Plavání na otevřené vodě: GPS měří vzdálenost, jenom když plavete kraulem. Voda může bránit přesnému měření tepové frekvence. Kalorie se počítají vestavěným akcelerometrem.
  • Přečtěte si, jak si aktualizovat osobní údaje.  
  • Zobrazte si historii v aplikaci Aktivita.
  • Víc o aplikaci Cvičení. 
  • Víc o jednotlivých typech cvičení na Apple Watch.

Vymyslela metodu výuky plavání, zájem o ni mají až v Austrálii. Nejdůležitější je umět rozložit sílu, říká trenérka | Lidé

Lidovky.

cz: Proč se lidé topí, když je u nás výuka plavání povinná už ve škole?Protože mají často nízkou plaveckou gramotnost.

Je to trochu podobné jako se čtením: ve škole se také naučíte číst, ale kolik lidí umí číst opravdu dobře, plynule, snadno, rychle a dynamicky, bez záseků u složitějších úseků? Tak, že „učtou“ i náročné texty a bývá krása si je poslechnout? Stejně tak plavecká gramotnost nespočívá jen v ovládnutí temp a faktu, že někdo uplave 200 metrů nebo i víc. Podstatné je zvládnutí základních plaveckých dovedností, díky nimž lze plavat správně, efektivně, krásně a také bezpečně.

Lidovky.

cz: Co jsou to základní plavecké dovednosti?Základních plaveckých dovedností je hodně a třeba v naší plavecké škole je řadíme do osmi skupin: vstup do vody, výlez z vody, výdechy do vody, první plavecké pohyby, vznášení a splývání, skoky a pády, potápění a rozvoj citu pro vodu.

Plavání se zraněním či otevřenými ranami: Co vám hrozí?

Gabriela Minaříková

Lidovky.

cz: Proč učíte něco zdánlivě tak banálního, jako je správně do vody vlézt a zase z ní vylézt?

Kdepak, vstup do vody není žádná banalita.

Když neumíte slézt správně do bazénu, ať už po schůdcích nebo se do něj spustit z jeho hrany, velmi snadno se praštíte nebo zraníte.

A když si hned na začátku dáte ránu, těžko budete otevření radostem a příjemnostem, které vám může pohyb ve vodě přinést.

Lidovky.

cz: Co ještě lidé neumí – a ani nevědí, že by to umět měli – a jsou tak ve vodě ohrožení?Například člověk, který uplave bez větší námahy 300 metrů, se klidně vydá sjíždět vodu s tím, že on přece plavat umí.

Jestliže ale ovládá jen způsob prsa a navíc technicky špatně, tedy s hlavou nahoře, nedokáže se orientovat pod vodou, neumí odhadnout sílu proudu a nemá představu o nástrahách skrytých pod hladinou, po převržení lodi se může začít topit jedna dvě.

Ale ani zkušený plavec nemusí situaci zvládnout, když podcení přehřátí ze sluníčka, alkohol, plný žaludek a tíhu nasáklého oblečení.

Gabriela Minaříková miluje plavání a lásce k němu učí i ostatní. V bazénu se cítí jako ryba ve vodě a ráda sama říká „jako v peřince“: absolventka FTVS, trenérka plavání I. třídy, instruktorka zdravotního plavání I. třídy a absolventka kurzu vodní záchranář se ke své profesi dostala až po třicítce, před tím pracovala jako zdravotní sestra v několika zemích světa.Narození a výchova její dcery Viktorie ji přivedly k tomu, aby založila vlastní plaveckou školu Swim Smooth a později i stejnojmenný plavecký oddíl, kde se svými kolegy-trenéry učí a vede k závodnímu plavání děti od 4 do 18 let. Chodí k ní ale i dospělí, kteří se chtějí v plavání zdokonalit, a také sportovci – především ti juniorští – z oddílových klubů z České republiky i ze zahraničí.Je autorkou vlastní plavecké metody Plavání s Plavlem a Plavlínou, jejíž je ona sama tím nejlepším doporučením: energická a cílevědomá žena s krásně tvarovanou postavou se v roce 2015 dostala až na plavecké mistrovství světa Masters v Kazani, kde skončila v ostré mezinárodní konkurenci na výtečném 12. místě. Stačil jí k tomu jediný, ale efektivní trénink týdně.V České republice je první a jedinou licencovanou trenérkou australské plavecké metody Swim Smooth, využívající jedinečných dispozic každého člověka tak, aby plaval co nejsnadněji, „hladce“ a efektivně. V australském Perthu se Gabriela jako jediná Češka dostala mezi Top 50 Swim Coaches, globální tým představující celosvětovou trenérskou elitu. 

Lidovky.

cz: V čem spočívá hlavní záludnost, když se místo z bazénu, kde hlídkuje plavčík s kruhem, pustíme do plavání na otevřené vodě, například v řece nebo v rybníku?Vydáte-li se na vodu bez plavčíka, samozřejmě hrozí, že se při potížích pomoci nedovoláte vůbec, nebo k vám nedoplave včas.

Nebezpečí se vystavujete i v případě, když jdete plavat do koridoru lodí a všemožných plavidel, které vás mohou přehlédnout, narazit do vás nebo vás i přejet. Ale také vás může přemoci strach z hloubky a tmy pod vámi. Ten mimochodem dokáže zaskočit i zkušeného závodního bazénového plavce.

Lidovky.

cz: Co moře, tam je to asi ještě složitější?Umět plavat v moři je speciální kapitola: největší záludností jsou vlny, jak ty přímo na širém moři, tak ty u břehu, které nás dokážou povalit, zalít a vtáhnout dovnitř.

A pak samozřejmě proudy, které plavce ženou dál a dál od břehu. Výuka dovedností, jak plavat na otevřené vodě, nebo dokonce v moři, se u nás moc nevyučuje a – s výjimkou zájmových triatlonistů – o ní ani není velký zájem.

Málokdo tak ví, jak bezpečně skákat do vln nebo jak se zachovat, když vás unáší proud.

Lidovky.

cz: Co můžeme v takovém případě dělat?Například v naší plavecké škole děti důkladně učíme, jak si mají rozložit síly a jak se vodě můžou uvolnit a zaujmout v ní odpočinkovou polohu, která je nadnáší.

Připravujeme je, aby uměly do vody bezpečně padat i jak se zorientovat pod vodou. Schválně plaveme za ztížených podmínek, například v tričku nebo zátěžových kalhotách se speciálními kapsami.

Naprostou nezbytností je schopnost vydechovat pod vodou nosem a umět vydržet v klidu na dně v takzvaném bezdeší.

Lidovky.

cz: Výuka dětí je jedna věc, ale co dospělí? Má smysl měnit jejich zažité plavecké návyky, nebo platí, že „starého psa novým kouskům nenaučíš“?Ale ano, má to smysl, a taky to dost často děláme.

Náš nejstarší plavec byl dvaasedmdesátiletý pán, který se teprve v tomto věku rozhodl naučit plavat kraul – a taky se to naučil, byl moc šikovný. Plavání je totiž krásný sport, naše tělo posiluje komplexně, smývá z nás starosti a lze ho navíc provozovat v každém věku.

Takže kromě dětí – do plavecké školy, oddílu nebo na tábory a kempy – k nám tak chodí i mnoho dospělých. Mně konkrétně vyhledávají sportovci, kteří chtějí vychytat sebemenší chybičky, ale hlásí se i dost zájmových plavců.

Velmi častým typem takového „zralého“ žáka je žena nebo muž po čtyřicítce, které začnou ze sedavého zaměstnání bolet záda a chtějí si zlepšit plaveckou techniku, protože bez té si leda namůžou svaly, nejčastěji trapézy a ramena. Plavání přicházejí na chuť také rodiče, když vidí, jak radostné a rychlé udělají pokroky jejich potomci, takže pak vlezou do bazénu taky.

Lidovky.

cz: Proč nebývají rodiče ideálními učiteli plavání svých dětí, v čem dělají nejčastěji chybu?

Nemají trpělivost, takže je tlačí do rychlých pokroků. A nedají jim čas, aby se s vodou sžily a mohly se jí přestat bát.

Drží je například pod břichem a nutí je provádět záběry s hlavou vyvrácenou nahoru, což je dost krkolomné a dobře je tak plavat nikdy nenaučí. Chybou je také navléct děti do mnoha plaveckých pomůcek, takže se pak vznášejí nad hladinou jako bójky.

Nemohou dělat správné pohyby, natož s vodou přirozeně splynout a zjistit, co v ní můžou a nemůžou dělat.

Plavání se zraněním či otevřenými ranami: Co vám hrozí?Plavání se zraněním či otevřenými ranami: Co vám hrozí?

Lidovky.

cz: I proto jste vymyslela vlastní metodu výuky plavání malých dětí?Ano. A taky proto, že mám sedmiletou dceru, kterou jsem chtěla učit plavat hezky, zábavně, co nejlépe a s možností se dál zlepšovat.

Aby si hrála a ani nevěděla, že se učí – prostě takové plavání hrou podle vzoru J. A. Komenského.

Vypracovala jsem podrobnou metodiku, kde využíváme obrázky, vlastní básničky, rytmus, hry na různá zvířátka, torpéda, ponorky a jiné legrační věci, přizpůsobené vnímání a věku dětí.

Při výuce věci systematicky opakujeme a postupujeme od jednoduššího ke složitějšímu. Máme taky dvě figurky, sourozence Plavla a Plavlínu, na nichž názorně jednotlivé kroky předvádíme. 

Budete mít zájem:  Systém Péče O Zdraví?

Lidovky.

cz: O Plavání s Plavlem a Plavlínou mají prý zájem až v Austrálii.

Čím tam česká výuková metoda zaujala?Australany zaujalo, že jako jediná česká trenérka plavecké výukové metody Swim Smooth, kterou jsem se právě u protinožců naučila, její principy rozšiřuji tak, aby ji šlo využít i k výuce těch úplně nejmenších plavců. Včetně už zmíněné výuky plavání na otevřené vodě a v moři, což se jim samozřejmě líbilo.

Lidovky.

cz: Jak přistupovat k bojácným dětem? A jak často se setkáváte s tím, že mají z vody hrůzu i někteří dospělí?

Začít se má od těch nejjednodušších věcí: kreslení obrázků prstem do vody, pak omývání obličeje, potom polévání hlavy – a nejdřív té své, abychom dětem ukázali, že my se vody nebojíme! K nácviku patří i nabírání vody do pusy a její vypouštění ven jako když stříká fontánka, pak vydechování do vody…

Děti mívají často strach namočit si obličej, takže pak odmítají dělat další věci, proto jsme pět jednoduchých kroků, jak se obav z potopení hlavy zbavit, dali na naše webové stránky.

Také u dospělých bývá obava z ponoření hlavy docela častá. A ano, občas se vyskytne i vyložený děs a panika.

V tom případě volíme spolupráci s psychoterapeutkou, která už řadě lidem pomohla podobné bloky odstranit.

Lidovky.

cz: Proč se už dnes začátečníci neučí plavat prsa, ale v plaveckých školách se začíná kraulem?Prsa, mají-li se plavat opravdu na špičkové úrovni, jsou energeticky nejnáročnější plavecký způsob. Pohybujete při nich totiž acyklicky a dochází při nich k největšímu odporu vody, který musíte překonávat.

Já jsem například rozená prsařka a tenhle plavecký způsob mi vyhovoval od malička, v šuplíku mám za ně i hromádku medailí, které jsem takhle posbírala ještě jako žákyně: ale to je výjimka, která potvrzuje pravidlo, že naučit se perfektně plavat prsa bývá nejobtížnější.

U technicky dobře zaplaveného kraulu se nadřete mnohem méně, navíc tak plavete nejrychleji.

U znaku zase výborně posílíte zádové svaly, které má většina z nás oslabené, v poloze na zádech se dá navíc dobře odpočívat, když vás chytne křeč nebo jste unavení.

Neprávem opomíjený, ale krásný a zábavný je také motýlek – ne náhodou v našem oddílu pro děti máme skoro samé motýlkáře. A mimochodem, správně se říká plavecký způsob a ne styl.

Lidovky.

cz: Tak to si budu pamatovat. Existuje u nás něco jako vlastní trenérské know-how, nebo je pravidlem, že plavecké školy se vzájemně kopírují – jak poznat ty, kde něco opravdu umějí?Ó, to je citlivé téma! Samozřejmě, že dobrá škola má hezký web, dobře komunikuje s rodiči a zapojuje je do tréninkových plánů dítěte, má pěkné reference, odbornou metodiku, šéftrenéry vzdělané v oboru a tak dále. Platí také, že každý z nás trenérů může od jiného něco odkoukat, ale má to svoje hranice a měli bychom myslím všichni usilovat o vlastní cestu – nebo aspoň přiznat, od koho to máme! Já jsem třeba v České Republice první a stále jediná licencovaná trenérka australské metody Swim Smooth, mezinárodně uznávané trenérské techniky spočívající v výuce snadného, hladkého a efektivního plavání.

Tahle metoda jako jediná na světě využívá plavecké typologie, což je mimochodem nesmírně zajímavé: každý z nás totiž – podle stavby těla, psychiky, flexibility a svalového napětí – patří k jednomu ze šesti plaveckých typů.

A každý typ potřebuje jiný trenérský přístup, aby se zlepšil.

Stát se licencovanou trenérkou a dostat se pak v Perthu mezi Top 50 Swim Coaches, což jsou opravdu špičkoví plavečtí trenéři z celého světa, není žádná hračka, stojí to hromadu času, potu, námahy, peněz.

Takže když pak vidím, že mě někdo kopíruje a udělá si z toho živnost, je to k vzteku a i lidsky mě to mrzí. Ale všechno zlé je k něčemu dobré: vždycky mě bavilo makat, a i tohle mě nutí, abych nepolevila. V taky oddílu vedu děti, aby nesoupeřily s ostatními, ale samy se sebou. Takže se nadechnu a přidám.

Lidovky.

cz: Jak vypadá oddíl, kde spolu děti nesoutěží, neporážejí se a fandí si navzájem, a přesto pak na závodech vyhrávají medaile?To je velká radost! V plaveckých oddílech se běžně klade důraz na kvantitu plavání, děti plavou bazény sem a tam, zvyšují se jim tréninkové dávky.

Závody pro ně bývají stres, protože medailí je málo a plavců hodně. Takhle jsem to dělat nechtěla, takže v našem oddíle razíme individuální přístup – protože každé dítě je jiné, jinak plave a něco jiného na něj funguje. A sázíme na co nejlepší plaveckou techniku.

Všichni totiž děláme při plavání nějaké chyby, i mistři světa, jde jen o to je vychytat, aby jich bylo co nejméně a nebyly zásadní. S každým dítětem tedy pracujeme na jeho vlastní plavecké technice, uplaveme tak méně, ale pečlivěji, motivujeme se, vzájemně podporujeme, a hlavně se z plavání nehroutíme. A právě takové děti mohou obstát a je asi jasné, že nejen na závodech.

Lidovky.

cz: Má smysl učit plavat kojence? A bývají pak z takových dětí opravdu lepší plavci než jejich vrstevníci, kteří začnou s plaváním třeba až v šesti, sedmi letech?Smysl to má. I když u takhle malých dětí se o skutečném plavání ještě mluvit nedá, už v raném věku se děti mohou přirozeně sžít s vodou, což jim při později výuku usnadní.

Mým úkolem jako trenérky je vytáhnout je nad hladinu, protože tyhle děti sice ve vodě čile rejdí, ale zůstávají potopené.

Začít s výukou v šesti, sedmi nebo i osmi letech je myslím tak akorát, záleží na obratnosti a vyspělosti dítěte. A plaveckým šampionem se můžete stát klidně i ten, kdo začne až v devíti: podstatný je talent a samozřejmě i trenér, který ho naučí plavat technicky správně a se svěřencem se vzájemně respektují.

Lidovky.

cz: Původně jste pracovala jako zdravotní sestra v různých zemích světa, mj. ve Velké Británii a Saúdské Arábii, a teprve po třicítce jste rozhodla, že se bude věnovat plavání: co způsobilo takový zásadní životní obrat?Necítila jsem se šťastná a musím přiznat, že mě moje bývalá práce úplně nenaplňovala.

Hledala jsem v životě nový impuls, byla jsem stále svobodná a měla tak i spoustu času. Chtěla jsem pomáhat v dobročinných organizacích, ale k mému údivu mi řekli, že nikoho nepotřebují. Rozhodla jsem se tedy, že se posunu dál a udělám si vysokou, která otevírá víc možností.

Po krátkém zvažování a upřímnosti sama k sobě jsem si uvědomila, že mě stále baví plavat a sportovat a že miluju vodu – to je můj život, klid, energie, lék i láska. Vystudovala jsem FTVS, obor trenérství se specializací na plavecké sporty. Po třech letech studií a získání bakalářského titulu jsem začala mít první klienty. 

Po získání magisterského titulu jsem se se zdravotnictvím rozloučila definitivně, začala trénovat naplno a budovat moji vizi plavecké školy a oddílu.

Jsem šťastná, že můžu pracovat v prostředí, kde se všichni dobře známe, panuje tu rodinná a respektující atmosféra, a hlavně učíme plavat dobře, efektivně a s úsměvem, bez nutnosti drtit kilometry.

Dají se tak vychovat špičkoví plavci, ale zrovna tak můžeme zprostředkovat zájmové plavání těm, kteří závodit nechtějí a zaplavat si jdou třeba jen jednou nebo dvakrát týdně.

Lidovky.

cz: Nelitujete někdy, že musíte trávit tolik hodin týdně u bazénů, nebo i potopená ve vodě?Ne ne, mně ten chlorový bazénový vzduch dokonce voní a připadá mi jakoby domácí! Vodní živel mám opravdu ráda, takže skáču a plavu v každé louži. S dcerou ve volném čase chodíme taky do aquaparků, abychom si tam spolu zařádily, trávíme dlouhou dobu ve vaně a jsme zkrátka pořád namočené…. Vlastně miluju i procházky v dešti. Taky po trénincích vždycky alespoň na chvíli do bazénu skočím a udělám několik délek.

A ráda si zaplavu si i s mými závodními svěřenci, ať už z hecu, nebo jen tak z legrace.

Lidovky.

cz: Koho trénujete nejčastěji: děti, dospělé, kteří si chtějí zlepšit techniku, nebo sportovce, kteří si chtějí posunout své osobní rekordy?Jako na hlavní trenérku se na mě logicky nejčastěji obracejí ti nejzkušenější plavci, s nimiž vychytáváme ty nejmenší detaily. Moje srdcovka, zdroj radosti a další inspirace, ale zůstávají děti, to jedno moje milované a s ním i ty ostatní.

Chat: — Dobré ráno — Česká televize

Petr: „Zdravim.Nejprve vam musim vyseknout poklonu,jste fakt velice hezka ženska! No a chtěl jsem se zeptat,jake mate koničky,a jestli vas zajima sport aktivně,či pasivně pokud aktivně,tak jaky? Lyžujete?? Kolo či brusle??, Plavete rada??“

Taťána Míková: „Dobré ráno, moc děkuji, ale myslím, že je to i zásluha našich vizážistek 🙂 Mám sport ráda, i když jenom rekreačně, na lyže už se moc těším, trochu mě mrzí, že nám na horách taje sníh, ale v Jeseníkách a Beskydech to snad nebude tak zlé, kolo taky můžu, ale brusle jen po rovině 🙂 A plavu obvykle jen na dovolené“

Michal: „Umíte plavat ve vodě (plavecký bazén, moře, jezero, rybník)? Jak moc dobře plavete, jaké děláte plavecké chyby (nesprávné držení těla při plaveckém způsobu)? Kolik uděláte 50m bazénů? Jakým plaveckým způsobem nejčastěji plavete? Jakou nejčastěji plavete rychlostí? Umíte plavat pod vodou bez zacpaného nosu a s otevřenýma očima? Kolik metrů uplavete pod vodou? Uplavete pod vodou 50m bazén ? Jak jste se plavat naučila? Kdo Vás plavat naučil ? Kolik Vám bylo le, když jste se naučila plavat ? Už jste někdy někoho učila plavat ? Jakou jste zvolila metodu (hození do vody, pak koukat na somovýuku dotýčné/dotyčného a skočit tam v nejhorším) ? Koho jste učila plavat ? Jak v životě využíváte této „zvláštní“ dovednosti, že plavat umíte ? Měla jste někde kvůli této zvláštní dovednosti, že umíte plavat nějaké výhody proti ostatním ?“

Taťána Míková: „Plavu jenom prsa, ale když mi nevadí, že si namočím hlavu, tak snad bez chyb, protože jsem jednou za pozdní příchod na plavání na VŠ plavala 20 bazénů pod přísným dozorem instruktora, a tam mě vycičil… Vnuk je ještě malý, tak jsem zatím nikoho neučila :-)“

  • Vláďa: „jak jste se dostala k této profesi?“
  • Taťána Míková: „už od dětství jsem pozorovala oblohu a čím dál víc mě facinovala, tak jsem se rozhodla proniknout hlouběji :-)“
  • GI: „Jak se Vám líbí předpovědi počasí na internetu, v jiných TV a časopisech?“

Taťána Míková: „někde super, jinde je to slabší, ale dobře že internet máme, už si ani neumím představit, že jsme předpovídali bez něj…“

GI: „Jste příbuzná s Václavem Míkou – zemědělský inženýr a Vladimírem Míkou – vš pedagog?“

Budete mít zájem:  Antikoagulační Léčba Doporučené Postupy?

Taťána Míková: „nevím…“

  1. Kelhen test: „Znáte osobnost, která se věnuje počasí – Lenka Kučerová?“
  2. Taťána Míková: „bohužel jsem zatím neměla tu čest“
  3. Kelhen test: „Jste příbuzná se Zdeňkem Míkou?“
  4. Taťána Míková: „Ani to nevím, tedy určitě nijak blízko“
  5. Michal: „Dobré ráno, co říkáte na práci Zuzky Barilové?“
  6. Taťána Míková: „Je moc šikovná :-)“

Dan: „Dobrý den, jak se Vám líbí v Dobrém ránu? Prostředí a koncepce pořadu?“

Taťána Míková: „Moc příjemné ranní posezení, pravý opak Studia 6 :-)“

sonax: „Sledovala jste pocasi i jako mala nebo kdyz jste jeste nebyla hlasatelkou pocasi?“

Taťána Míková: „Zajímalo mě, obdivovala jsem dr Koubka, Reinharta, Vondráčka…“

  • sonax: „Ziji jeste stari hlasatele pocasi – Papez, Seifert?“
  • Taťána Míková: „Mně tak staří nepřípadají, Vláďa Seifert je pořád mladý a nedávno jsem potkala dr. Papeže, a taky se za posledních 10 let moc nezměnil :-)“
  • sonax: „Libi se Vam, kdyz se rika hlasatelum pocasi rosnicka?“
  • Taťána Míková: „už jsem si za ty roky zvykla :-D“
  • sonax: „Vas nejzajimavejsi prebrept v TV pocasi?“

Taťána Míková: „už jsem předpovídala teplotu v metrech za sekundu, asi nejkrušnější chvíle byla, když jsem chtěla mluvit o Balkánském poloostrově a nemohla si vzpomenout na jeho jméno… Ale moderátor musí v každém případě mluvit, pak si toho někdy ani nevšimnete“

  1. Dan: „Dobrý den, co všechno obsahuje Vaše práce v ČT?“
  2. Taťána Míková: „3 v jednom: editor, grafik, moderátor“
  3. sonax: „Pouzivaji se milibary nebo hektopaskaly?“

Taťána Míková: „hPa jsou oficiální jednotka užívaná v meteorologii, mb je jako když oxid nazvete kysličníkem 🙂 všichni rozumí, ale není to podle normy…“

  • sonax: „Znate jednotku atmosferickeho tlaku torr a pouziva se jeste?“
  • Taťána Míková: „podobně jako milibar je to vedlejší jednotka, meteorologii ji dnes už nepoužíváme“
  • sonax: „Co bude noveho v tv pocasi na ČT v roce 013?“

Taťána Míková: „Možná jste si už všimli, že počasí před Událostmi je jenom na ČT1, z ČT24 zmizelo, tam je jen krátký přehled…“

Markéta: „Jaké máte ráda barvy?“

Taťána Míková: „Miluji modrou, dlouho jsme klíčovali jen na modrou a tak jsem ji měla v práci zakázanou…“

Markéta: „Jak jste se dostala k moderování?“

Taťána Míková: „To byla náhoda, kamaradka hledala parťáka na OK3, tam se vysílalo v párech, tak jsem jí chtěla pomoci, aby se dostala k práci , po které toužila. Pak měla miminko a já v tom zůstala sama…“

  1. Markéta: „Jak dlouho už moderujete předpověď počasí?“
  2. Taťána Míková: „od r. 1990“
  3. Markéta: „Co byste si v současné době nejvíc přála?“
  4. Taťána Míková: „Nejen sobě, ale všem bych přála pevné zdraví“
  5. Markéta: „Jaké bude počasí příští týden?“

Taťána Míková: „Nejmíň do pátku zase celkem teplé. Ale Morava a Slezsko pořád o 3-4 stupně chladnější než Čechy…“

Michal: „Jak se stavíte ke koncepci ala NOVA, vychovávat modelky pro moderování počasí? Myslíte si, že by mělo být veřejnoprávní počasí upjaté a seriozní?“

Taťána Míková: „veřejnoprávní se pro mě nerovná upjaté 😀 Zatím mi připadá, že naše počasí lidi zajímá víc, když vykládáme nejen jak bude, ale i proč, ale i ma se snažíme vysvětlovat tak, aby nám rozuměl pokud možno každý“

Majka: „hezké ráno,jste kočka,sleduji Vás od začátku,držíte dietu nebo je to dědičné,vše nej v roce 2013..“

Taťána Míková: „Díky moc, máte pravdu před 10 lety jsem toho snědla mnohem víc 🙂 Ale hladovět mi nesvědčilo, občas jsem se přistihla jak jsem docela protivná, tak jsme přešla na malé pravidlené porce po celý den :-D“

Jaroslav: „Dobrý den.Hlásíte-li čerstvý vítr,co je jeho opakem??“

Taťána Míková: „Musí mít všechno pravý opak?“

Josef: „Je přípustné, aby počasí moderoval na ČT Slovák, jako v Ostravském Dobrém ránu?“

Taťána Míková: „To záleží na rozhodnutí vedení redakce a dramaturga. Nepřísluší mi hodnotit jejich záměry.“

Markéta: „Kam bych si mohla napsat o vaši fotku?“

Taťána Míková: „na mail [email protected]

Hynek: „Vzala byste nabídku do StarDance? Dostala jste ji už někdy?“

Taťána Míková: „Nedostala a obávám se, že bych při své práci ten dril nezvádla, obdivuji všechny, kdo to dokážou, klobouk dolů“

mlgh58: „Oblečení na moderování si vybíráte sama? A kdo ho navrhuje? Máte hodně z čeho vybírat?“

Taťána Míková: „obléká nás profesionální tým , poslední sérii šatů mi navrhovala Hanka Kopecká a doufám, že brzo mi připraví zase něco nového :-)“

klára: „Dobrý den, jaký je Váš nejhorší zážitek z moderování?“

Taťána Míková: „Jednou mi v živém vysílání zhaslo celé studio. Po krátkém výpadku světla i kamery naskočily, ale moje kontrolní monitory byly úplně černé. Vzpomínám si, že jsem pořád mluvila, ale co jsem říkala už vůbec nevím…“

Josef: „Je možné opravdu rozehnat letadlem mraky a déšť, nebo je to mýtus?“

Taťána Míková: „Můžete do oblaků rozprášit malé pevné částečky, a tak urychlit kondenzaci vodní páry a tvorbu dešťových kapek.

V Číně nebo v Rusku tak dosáhnou toho, že se „mrak vyprší“ dřív než dojde nad Peking nebo Moskvu. Vojenská přehlídka je pak bez deště… Ale vzpomínám si, že Číňané na to jednou pořádně doplatili.

Vzduch, do kterého nasypali ty jemné částečky byl studený a místo deště z něj nasněžilo a přišla kalamita“

Dan: „Zuzana Barilová a Veronika Boleslavová jsou skvělé ve své práci, ale je pro mne nepřijatelné, aby moderoval v ČESKÉ VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZI za moje poplatky Slovák. Váš názor jako vedocucí vydání počasí v ČT? Neboi soukromé vyjadření?“

Taťána Míková: „Víte, pro mě je Slovensko pořád součást našeho doma, možná i proto, že odtud pochází můj přítel, pro mě slovenština ve vysílání ČT není problém“

Pavel Kunc: „Dobry den Tano. Muzu se zeptat na 2 veci?Kdy ocekavate skutecny nastup zimniho pocasi a jak dlouho by se melo udrzet,hrozi nam tak silne mrazy jako loni v unoru? Posledni vec proc predpovedi nezacinate jako drive pohledem na druzici a synoptickou mapu a rovnou ukazujete predpoved na 5 az 7 dni?Diky mejte se fajn.Pavel“

Taťána Míková: „1. myslím, že polovina ledna je reálný termín, ale vždycky doporučuji hlídat počasí ze dne na den, to, co modely ukazují na 10. den často suneme před sebou déle, než modely předpokládají 🙂 2.

editoři ČT24 si myslí, že diváci mají naspěch, a tak chtějí rychle vědět, jak do neděle bude, a pak teprve můžeme vysvětlovat pro ty trpělivější a zvědavější 🙂 život se zrychluje…

Budeme rádi, když s námi zůstanete do konce :-D“

Léčba popálenin – co lze zvládnou doma a kde už musí zasáhnout odborník

Každý z nás se už někdy spálil. A to nejen v osobním životě. Rozpálená plotna, horký předmět, ale i zrádné sluníčko se mohou postarat o bolestivá a někdy i život ohrožující zranění.

První stupeň se zhojí sám

Popáleniny prvního stupně zahrnují poškození jen vrchní vrstvy kůže – epidermis. Zraněné místo je zarudlé, suché a bolestivé. Příkladem je například kůže podrážděná sluncem. Při léčbě je nutné zohlednit:

  • zda se jedná o dítě či dospělého,
  • velikost postižené plochy,
  • příčinu a místo poranění.

Zranění se hojí většinou spontánně během jednoho týdne. K léčbě se užívají léky tlumící zánět a bolest, studené obklady a zvlhčující emulze.

Druhý stupeň může vést k hospitalizaci 

Popáleniny těžšího typu znamenají poškození nejen epidermis, ale i hlubších vrstev kůže. Nejčastěji jsou vyvolány přímým kontaktem s ohněm, závažnějším slunečním popálením nebo elektrickým proudem. Na postižených místech vznikají bolestivé puchýře vyplněné čirou tekutinou.

Zranění má živě červený a vlhký vzhled – to je dáno vytékáním krevní plazmy z porušených cév. Pokud je bráněno vzniku infekce (antibiotika, každodenní péče a čištění) a poranění kůže je malé, obvykle se rána zahojí za 3 týdny.

Je ale velmi důležité zhodnotit, jak velký povrch těla byl zasažen – při velkém poničení kůže probíhá léčba pod dohledem odborníků na popáleninovém oddělení.

Třetí stupeň nebolí

Nejzávažnější stupeň popálení zahrnuje poškození epidermis i celé šíře kůže. Obvykle vzniká:

  • opařením horkou vodou,
  • při zásahu elektrickým proudem,
  • poleptáním chemikáliemi,
  • spálením ohněm.

Struktura kůže je nenávratně poškozena – došlo k destrukci cév i nervů, takže rána paradoxně není příliš bolestivá. Poškozená místa jsou bělavá či šedobílá. Závažnost stavu pacienta je opět dána velikostí poničené plochy.

Při popáleninách je poškozena funkce kůže jako bariéry, takže infekce má volný vstup do organismu. Navíc otevřenými ranami uniká tekutina, hrozí šok, rozvrat vnitřního prostředí a selhání životních funkcí. Léčba patří do rukou specialistů.

Mimo jiné zahrnuje péči o vnitřní prostředí, zabránění vzniku infekce a následnou rehabilitaci.

(brbr)

Zdroj: http://www.stanfordchildrens.org/en/topic/default?id=classification-and-treatment-of-burns-90-P01738

Datum publikace: 7.7.2016

Čtěte dále

I při plavání se můžete poranit – je třeba myslet na techniku!

Plavecké rameno Jedná se o jedno z nejčastějších poranění. Bývá způsobeno právě špatnou technikou plavání či přetěžováním ramene, zejména u lidí, kte… Celý článek

Přichází opar? Začněte jednat při prvních náznacích!

Opar vyvolává herpes simplex virus, kterým se většina z nás nakazí již v dětství. Vir se zabydlí v mozku, kde číhá na vhodnou příležitost, aby… Celý článek

Kontrola před cestou aneb Ochrana zdraví od A do Z

Pomoc při alergii Oteklé oči, ucpaný nos, vyrážka nebo dráždivý kašel. To vše jsou běžné komplikace setkání s alergenem, na který nejste z domova zvy… Celý článek

Jak se chovat během bouřky a jak ochránit obydlí před úderem blesku – Hasičský záchranný sbor České republiky

Počet bouřkových dní v ČR se za rok pohybuje v rozmezí 25-40 a blesky každoročně způsobí několik požárů lidských obydlí, požárů v přírodním prostředí a bohužel i zranění či ztráty na lidských životech. 

 Co dělat když nás venku zastihne bouřka?

V létě často podnikáme výlety a může se stát, že nás přitom překvapí bouřka. Ve městě se před bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě? I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky a proto je dobré chovat se za bouřky rozumně:

  • během bouřky nevycházejme zbytečně ven a raději si neplánujme výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek
  • pokud se v době bouřky nacházíme venku, snažme se schovat. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem. V přírodě se můžeme schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí
  • naopak se rozhodně neschovávejme pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez hromosvodu (např.staré hájence). V bezpečí nejsme ani ve stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé objekty), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení
  • největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejme o zeď či skalní stěnu
  • během bouřky nezůstávejme na kopcích a holých pláních. Překvapí-li nás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujme dál v chůzi a nezůstávejme ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejme
  • blesk je silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči
  • nezdržujme se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání
  • za bouřky venku nepřenášejme kovové předměty – fungují jako hromosvod. Stojí za to si připomenout případ z roku 2005, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky. Ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků
  • při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejme ani se neschovávejme pod osamocenými stromy, v obou případech by vás blesk mohl zasáhnout
  • bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 sekund mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňme až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 sekund mezi hřměním a bleskem)
  • při hledání úkrytu před bouřkou pamatujme také na to, že ji doprovází nejen blesky, ale často i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držme v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále po proudem)
  • pokud nás zastihne bouřka v automobilu, nemusíme se blesku příliš obávat. Jestliže necháme okna i dveře zavřená, poskytne nám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejme pozor na padající stromy či větve, je rovněž třeba přizpůsobit rychlost a styl jízdy extrémním povětrnostním podmínkám, popř. zcela zastavit a přečkat nepřízeň počasí v autě zaparkovaném na bezpečném místě
  • pokud jsme v budově, během bouřky se raději zdržujme na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňme zavřít okna a odpojit z elektřiny televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka
  • během bouřky dávejme pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí elektřinu. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné zahájit resuscitaci a provést protišoková opatření.
Budete mít zájem:  Bulgur a zdraví – super zdravé jídlo, které málokdo zná

Letní bouřky přináší často také prudký přívalový déšť, který během chvilky snadno promění líně se plazící potůček v rozběsněný živel. S tím je nutné počítat již v okamžiku výběru tábořiště.

Hasiči každý rok evakuují děti z letních táborů umístěných na březích potoků a řek, které ohrožovalo náhlé rozvodnění. V takových případech jde mnohdy i o život. Při budování tábořiště je dobré také brát v potaz i nebezpečí úderu blesku – tzn.

nestavět stany na holém vyvýšeném místě, v bezprostřední blízkosti stožárů či osamoceně stojících stromů, nevést mezi stany kovové dráty apod.

A jak před bleskem ochránit domácnost?

Blesk je silný elektrický výboj vzniklý v atmosféře. Úder blesku lze chápat jako zkrat mezi mrakem a zemí, kdy se výboj sestupující z mraku setká s výbojem ze země. Takový výboj o několika desítkách tisíc ampér a teplotě tisíců stupňů Celsia může nejen způsobit požár, ale kvůli tzv.

 přepěťovým impulsům zapříčinit i značné škody na elektrických a elektronických přístrojích a zařízeních, zranit či usmrtit lidi. Jsou zaznamenány také případy, kdy po zásahu bleskem došlo k průmyslovým haváriím a tedy i obrovským ekonomickým ztrátám. Blesk celosvětově představuje vůbec největší požární riziko pro ropné nádrže a podobné typy objektů (např.

v roce 2002 v Polsku udeřil blesk do zásobníků ropné rafinérie, což způsobilo požár několika tisíc tun paliva.).  

Riziko, že blesk naši domácnost poškodí, však lze výrazně omezit. Řekněme si tedy ve stručnosti, jaká nebezpečí nám a našim obydlím v souvislosti s blesky hrozí a jak se jich vyvarovat.

V prvé řadě je nutné mít v pořádku hromosvodní soustavu. Hromosvod slouží především jako vnější ochrana budov před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku.

Hromosvod ochrání dům a jeho obyvatele před požárem nebo mechanickými a jinými nežádoucími účinky bleskového proudu.

Také osoby nacházející se uvnitř nebo vedle objektu by měly být díky tomu chráněny před zraněním či dokonce smrtí kvůli průchodu bleskového proudu.

Vnější ochrana budovy proti účinkům blesku funguje následovně: jímací soustava – tedy jímací tyč a jímací vodiče – zachytí přímý úder blesku do objektu, bleskový proud je bezpečně sveden pomocí systému svodů do uzemňovací soustavy, která ho rozvede v zemi.

Za podmínky, že je uzemnění správně zapuštěno do země a dostatečně odizolováno od samotné budovy, pak v zemi dojde k bezpečné neutralizaci blesku. Zde platí jedno velice důležité pravidlo – nesnažit se vše dělat svépomocí a při výběru zařízení dát na radu kvalifikovaných odborníků.

 Instalaci a údržbu hromosvodní soustavy bychom určitě měli svěřit odborné firmě – ostatně jako v případě všech záležitostí, souvisejících s elektřinou. Nutné je také dávat pozor na mechanickou pevnost a na ošetření hromosvodu proti korozi. Zvlášť opatrně postupujme v případě, že rekonstruujeme budovu.

Po skončení prací nezapomeňme celou hromosvodní soustavu znovu uvést do funkčního stavu.

Stejně jako všechny zařízení mající souvislost s elektřinou, musí být každá hromosvodní soustava udržována v provozuschopném stavu a procházet pravidelnou revizí. Ta by měla být provedena licencovaným revizním technikem přinejmenším každých 5 let u běžných objektů, v případě více rizikových budov (kde např.

hrozí nebezpečí požáru a výbuchu) pak jednou za dva roky. Revize se rozhodně vyplatí, protože pokud není hromosvod v pořádku, je to pro objekt i jeho obyvatele ještě nebezpečnější, než kdyby tam žádný nebyl. Pokud je hromosvodní soustava v pořádku, ochrání nás před následky naprosté většiny úderů blesku.

Hromosvod musí být povinně nainstalován zejména na ty budovy, kde opravdu existuje reálné ohrožení a kde by mohl blesk ohrozit život a zdraví osob nebo způsobit značné majetkové škody. Jedná se například o činžovní domy, školské či zdravotnické budovy, průmyslové objekty, stavba na návrší atd.

Záleží na odpovědnosti každého z nás, zda na svém rodinném domě, chatě či chalupě nechá nainstalovat hromosvodní soustavu, každý by si však měl uvědomit i rizika vyplývající z nedostatečně chráněného majetku.

Stejně jako v případě jiných protipožárních opatření, také v ochraně proti blesku a obecně přepěťovým impulsům se rozhodně nevyplatí šetřit.

Během bouřky však nejsme v ohrožení jen my lidé, ale škody hrozí i našim elektrospotřebičům a vůbec všem přístrojům napájeným elektřinou. Blesk je pulsní jev, který se v některých parametrech chová jako vysokofrekvenční proud.

Jako elektrický fenomén má tak blesk vliv na veškerá elektrická zařízení na zemi nejen v blízkosti bouřky, ale může mít dopad na elektrické přístroje i ve střední vzdálenosti. Stačí pouze, aby blesk udeřil do elektrického vedení nebo jiného vodiče (telefonní vedení, datové kabely apod.

) a přepěťový impuls způsobený zásahem blesku může poškodit či nenávratně zničit spotřebiče v okruhu několika kilometrů. I na velké vzdálenosti pak může mít impulsní přepětí v elektrické síti způsobené úderem blesku za následek poruchy chodu spotřebičů napájených elektřinou a snížení jejich životnosti.

 Počítače, audiotechnika, domácí videa, ovšem i domácí kuchyňské spotřebiče, plynové kotle apod. – v každém z těchto přístrojů se dnes nachází elektronické obvody, které mohou být při bouřce nenávratně zničeny.

Samotný hromosvod, který je většinou konstruován především na ochranu budovy před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku, nám v ochraně domácích elektrospotřebičů příliš nepomůže. Pojistky a jističe jsou proti úderu blesku téměř bezpomocné, proto je vhodné se na možné účinky bouřky předem připravit.

Ještě před jejím příchodem, či při delším opuštění domácnosti, je třeba v domě odpojit od elektrické sítě veškeré spotřebiče, které nemusí být nutně v provozu, odpojit anténní přípojku od televize, telefonní linku od modemu počítače apod., aby nedošlo k jejich poškození nebo zničení.

Je nutno zdůraznit, že v podobném případě nestačí jen vypnout vypínač či jistič.

Bohužel takové preventivní řešení je mnohdy obtížně realizovatelné. Užíváme stále modernější a složitější přístroje napojené nejen na napájecí zdroj, ale také např. na telefonní vedení, kabely či datové sítě. Spotřebiče pak nelze jednoduše „odříznout“ od okolí a některé přístroje musí fungovat i během bouřky.

Řešením může být moderní zařízení sloužící k ochraně proti pulsnímu přepětí – tzv. přepěťová ochrana, která chrání nejen proti výbojům blesku, ale obecně proti jakýmkoliv prudkým výkyvům napětí v elektrické síti.

Svodiče bleskových proudů a svodiče přepětí svedou přepěťový impuls bezpečně do země nebo do takového místa, kde nezpůsobí škodu.

Stejně jako v případě hromosvodů však platí jasná pravidla: vhodná zařízení a přístroje chránící náš dům před podobnými riziky bychom měli vybrat až po konzultaci s kvalifikovanými odborníky a odborné firmě bychom také měli svěřit jejich následnou instalaci a pravidelnou údržbu.

Potřeba přepěťové ochrany se stále zvyšuje, s tím, jak neustále roste počet elektroniky a elektrických spotřebičů v domácnostech.

Navíc moderní přístroje jsou právě kvůli své větší sofistikovanosti stále méně odolné proti náhlým výkyvům napětí v elektrické síti.

V tomto případě se určitě vyplatí na ochraně své a svých příbytků nešetřit, protože případné škody mohou být mnohem vyšší a někdy nenahraditelné (např. ztráta dat v počítači).

Na závěr ještě upozornění: přepěťová ochrana nenahradí hromosvod.

Samostatnou kapitolou je tzv. kulový blesk, fenomén, který není vědci dosud plně zmapován. Také on však dokáže potrápit a způsobit i tragédii. Dokládá to např. událost z 12.4.

2008, kdy úder kulového blesku připravil o život muže sedícího u stolu v chalupě v Jizerských horách.

Pravděpodobně kulový blesk pak v polovině května roku 2008 zapálil půdu domu ve Starém Městě na Uherskohradišťsku.

  • Zajímavá čísla o blesku:
  • Napětí: 10 až 50 milionů voltů Proud: až 50 000 ampér Teplota v kanálu výboje: až 30 000 stupňů Celsia Průměrná energie jednoho blesku: 250 kilowatthodin Trvání blesku: cca čtvrt vteřiny Roční počet bouřek na zemi: cca 16 milionů Roční počet blesků na zemi: cca 3 miliardy Pravděpodobnost zásahu člověka bleskem: 1:3 000 000
  • Po úderu bleskem denně na zemi v průměru zemře 10 lidí
  • Zajímavé odkazy:

www.chmi.cz/meteo/rad/bleskwww.bourky.comwww.in-pocasi.eu/clanky/bourky

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Objekty s hromosvodem 7 9 4 6 7 4 4 5
Objekty bez hromosvodu  37 21 14 22 24 21 29 7
Ostatní případy (zejména v přírodě)  14 29 101 37 84 77 58 31
CELKEM 58 59 119 65 115 102 91 43
Přímá škoda v tis. Kč 72561 11503,9 11566,9 9496,5 12567 9788,6 7331,5 7972,6
Zraněno osob při požárech 10 10 9 3 4 2 4 1

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector