Na naši výzvu rodičkám s negativní zkušeností z porodnic zareagovalo na šest desítek žen, kterým tímto za jejich dopisy děkujeme. I na základě jejich příběhů jsme sestavili zprávu pro Evropský soud pro lidská práva, který se aktuálně českým porodnictvím zabývá. Klíčové argumenty shrnula na svém blogu právnička Ligy Zuzana Candigliota.
Z pracovní skupiny, která měla nastartovat koncepční změny v současném nevyhovujícím systému porodní péče, vyloučili úředníci ministerstva zástupkyně rodiček, porodních asistentek a zmocněnkyni pro lidská práva. Bývalé členky skupiny, Česká ženská lobby a Liga lidských práv proto posílají ministrovi Hegerovi protestní otevřený dopis. „Současně vyzýváme ženy se špatnou zkušeností z porodnic, aby nám zaslaly svůj příběh – pomůže při jednání před Evropským soudem pro lidská práva, kde se Česká republika zodpovídá z porušování práv rodiček,“ říká právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Cílem pracovní skupiny jsou návrhy na změny a koncept porodní péče, který bude respektovat práva žen a dětí a současně nejnovější vědecké poznatky, jako je tomu v západních zemích.
V současnosti již vyloučené členky skupiny se vzděláním v oboru právo, porodní asistence či biostatistika proto přicházely s řadou konstruktivních návrhů podložených výzkumy.
Alarmující je i to, že ze skupiny byly vyloučeny právničky Adéla Hořejší a zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, tudíž v „odborné“ pracovní skupině zcela chybí odborníci na právo.
Nejde jen o domácí porody
Po zásahu ministerských úředníků zůstali v pracovní skupině především lékaři, kteří dosud činnost skupiny a navrhované změny bojkotovali s tvrzením, že současný stav v českém porodnictví je optimální.
K zajištění svobodnějších podmínek v českém porodnictví přitom nedávno vyzvala i Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.
„V konceptu moderní porodnické péče přitom zdaleka nejde jen o mediálně přitažlivé téma legalizace porodů doma s porodní asistentkou, což je menšinový problém týkající se procenta žen, ale o právo každé ženy na svobodný a informovaný souhlas, právo odmítnout rutinní postupy, právo na nepřerušovaný kontakt s dítětem po porodu, právo na bezplatnou přítomnost podporující osoby u porodu, či právo odejít dříve z porodnice se zdravým dítětem,“ říká právnička Adéla Hořejší, bývalá členka pracovní skupiny.
Osobní svědectví mohou rozhodnout ve Štrasburku
Kvůli porušování práv rodiček probíhá v současnosti řízení před Evropským soudem pro lidská práva. Vláda v něm nepravdivě argumentuje tím, že je v českých porodnicích vynikající péče přátelská k přáním a právům žen.
Rutinní praxe v porodnicích přitom často neodpovídá postupům doporučovaným Světovou zdravotnickou organizací, a ženy, které mají odlišnou představu o svém těhotenství a porodu, jsou vystaveny různým formám represe a manipulace ze strany zdravotníků.
Liga lidských práv proto žádá ženy, jejichž přání v porodnicích nebyla respektována, o zaslání svých písemných vyjádření pro použití před Evropským soudem pro lidská práva.
Bližší informace poskytnou:
Adéla Hořejší, právnička, bývala členka pracovní skupiny, [email protected], 776 696 656
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, [email protected] tel. 777 893 871
Kateřina Hájková Klíčová, výkonná ředitelka Unie porodních asistentek, [email protected], +420 734 637 379
- Přílohy a odkazy:
- Otevřený dopis k porodnictví a pracovní skupině při MZČR.
Příloha otevřeného dopisu – odpověď MZ na žádost o informace ZC 29.3.2013.
- Vyjádření vlády u Evropského soudu pro lidská práva – plná verze.
- Odkaz na článek na blogu Zuzany Candigliota, právničky Ligy lidských práv.
- Výzva ženám k zaslání prohlášení se špatnou zkušeností z porodnice.
V současnosti vedeme řízení před Evropským soudem pro lidská práva proti České republice, kde se aktuálně řeší otázka, zda české porodnictví respektuje práva žen.
S ohledem na nepravdivé vyjádření vlády, která stav líčí v růžových barvách, si dovolujeme vyzvat ženy, aby nám zaslaly svá písemná vyjádření popisující jejich reálné zkušenosti pro použití jako svědectví před tímto zahraničním soudem.
Jak a kam své vyjádření poslat
Stručně prosím popište svoji zkušenost z české porodnice, pokud možno ne starší než 5 let, se zaměřením na otázky, zda:
- Byla respektována Vaše přání odchylující se od rutinního postupu porodnice nebo Váš písemný porodní plán?
- Byla jste před každým zdravotním výkonem (např. protržení vaku blan, nástřih hráze) informována a požádána o souhlas?
- Byl podporován nepřetržitý kontakt mezi Vámi a dítětem a byla jste žádána o souhlas s každým zdravotním výkonem na novorozenci?
- Bylo respektováno v maximální míře Vaše soukromí a byl přístup personálu empatický a vstřícný bez jakékoliv formy nátlaku, manipulace a nařizování?
Svoje písemné vyjádření s uvedením, v které porodnici a kdy (alespoň rok) jste rodila, prosím zašlete nejpozději do 10. 5. 2013 obyčejnou poštou na adresu Liga lidských práv, Zuzana Candigliota, Burešova 6, 602 00 Brno. Pod vyjádření můžete, ale z důvodu ochrany soukromí nemusíte napsat svoje osobní a kontaktní údaje.
Co tvrdí vláda
Podle vlády je české porodnictví kvalitní a české porodnice jsou schopny zajistit v maximální možné míře domácí prostředí ve zdravotnických zařízeních, soukromí a široký výběr okolností porodu.
Podle vlády porodnice v zásadě respektují přání žen ohledně výběru způsobu porodu a polohy při porodu, nezasahování do průběhu porodu, nepřetržitého kontaktu matky s dítětem po porodu či připravený porodní plán.
Co se řeší ve Štrasburku
Stížnost podala žena, která si vinou státu nemohla svobodně zvolit porod doma za asistence porodní asistentky. V této věci nejde ovšem jen o porody doma, ale celkově o právo žen rozhodovat o svém porodu běžné v západní Evropě.
Jde také o právo ženy na porod a péči o dítě dle vědeckých poznatků, neboť rutinní praxe v porodnicích přitom často neodpovídá postupům doporučovaným Světovou zdravotnickou organizací.
Právě Světová zdravotnická organizace považuje volbu místa porodu včetně porodu doma jako prospěšnou.
Za Vaši pomoc a spolupráci děkujeme.
Zpráva vyšla 21. ledna 2013 na serveru maminka.cz. Autorkou je Zuzana Labudová.
Doby, kdy se za těhotnou ženou zaklaply dveře porodnice a staly se pro její blízké nedobytnými, jsou již naštěstí pryč. Koho vezmete na porodní sál s sebou?
Možností je hned několik. Záleží přitom především na povaze a rozpoložení těhotné ženy.
Některé mají velký strach z toho, že by na porod byly úplně samy, bez jakékoli blízké osoby, nebo se bojí, aby na ně personál porodnice nebyl nepříjemný, pokud třeba nebudou porodní bolesti zvládat úplně nejlépe.
Jiným by naopak přítomnost někoho blízkého byla nepříjemná, nechtějí, aby je jejich milovaný partner viděl v průběhu procesu, o němž třeba zatím mají jen mlhavé představy. Dalším ženám plně vyhovuje svěřit se do rukou odborníků a nikoho dalšího k porození potomka nepotřebují.
Záleží tedy na vás, do kterého okruhu patříte. Každopádně je to váš velký den, a proto ho zkuste zorganizovat tak, aby vám bylo psychicky dobře. Důležité je také si rozmyslet, co od doprovodu očekáváte. Jestliže si chcete narození dítěte užít jako intimní záležitost vaší právě vznikající rodinky, pravděpodobně budete prostě chtít být se svým mužem.
Pokud máte obavy z přístupu personálu, například z toho, že vás zahrne latinskými výrazy a bude žádat, abyste se urychleně rozhodla, co dál, asi vsadíte na porodní asistentku. Ta vám pak vše vysvětlí a zřejmě vám také vydobude čas a prostor pro rozhodování.
Možnost první: porodní asistentka
Porodní asistentka vám na rozdíl od všech ostatních lidí, které si můžete k porodu pozvat, může poskytovat i zdravotnické služby. Mnoho žen učinilo vynikající zkušenost s porodní asistentkou, s níž se spojily na začátku těhotenství, prošly s ní celou graviditou a na jejím vrcholu ji přizvaly k porodu.
V tomto případě vzniká mezi nastávající maminkou a asistentkou bližší vztah, znají se navzájem, vyhovují si, protože jinak by nespolupracovaly, mají k sobě důvěru. Všechny tyto výhody většinou ústí v psychickou pohodu rodící ženy, a ta je – jak známo – jednou z hlavních podmínek úspěšného a rychlého porodu.
V mnoha případech se pak stává, že žena přijde se svou porodní asistentkou k porodu a porodí výhradně za její asistence, takže místní personál jen přihlíží. Takový ideální scénář si ovšem můžete malovat pouze tehdy, pokud máte fyziologické, tedy normálně probíhající těhotenství.
Velmi bojácným maminkám je nabízena také možnost pozvat k porodu vybraného lékaře.
Ti dříve dostávali obálku pokoutně do kapsy, nyní je možnost zaplatit za přítomnost konkrétního doktora legální, přesto ji nabízí jen několik nemocnic a zatím se oficiálně příliš neujala. Obvyklá „sazba“ za dohodnutého lékaře u porodu je 5000-15 000 korun.
Možnost druhá: partner či kamarádka
Pro ženy, které pokládají narození dítěte za záležitost obou rodičů, je volba jednoduchá: požádají svého partnera. Dobře si ale rozmyslete, jakým způsobem tuto možnost svému muži navrhnete. Pro vás to může být samozřejmé, on by ale mohl mít pocit, že je tlačen někam, kam se mu vůbec nechce. A pokud se na to skutečně necítí, bude lepší, když pozvete někoho, kdo vás doprovodí rád.
Může to být třeba maminka nebo dobrá kamarádka, které možná v budoucnu budete moci její službu oplatit. Jestliže je naopak váš partner na porod natěšený, vezměte ho už na předporodní kurz a mluvte s ním o tom, jak porod probíhá a co od jeho přítomnosti očekáváte.
Oba přitom musíte být připraveni na to, že v průběhu porodu se vaše pocity mohou měnit, takže přestože vás manžel celé těhotenství s úspěchem a láskou masíroval, u porodu možná nebudete chtít, aby na vás vůbec sahal.
V případě své účasti by měl mít muž také právo hovořit do výběru porodnice a celkově by se měl stát „členem týmu“, který se k záležitostem těhotenství a porodu může vždy vyjádřit. Pro mnoho mužů je velkou motivací, že zřejmě budou první z rodiny, kdo miminko uvidí, vyfotí či natočí, nebo si je pochová.
A kdyby se váš potomek narodil s nějakým zdravotním problémem, může ho tatínek doprovázet k případným vyšetřením či zákrokům, takže nezůstane bez rodičů. V tomto případě je jeho blízkost navíc zárukou, že se dítě dostane k matce, jakmile to bude možné.
Možnost třetí: dula
Dula je osoba, která se při porodu plně soustředí na vnitřní život ženy a snaží se jí pomoci maximální emocionální a psychickou podporou.
Duly neposkytují zdravotní služby, zato mohou být vaším prostředníkem při jednání s lékaři nebo porodními asistentkami, dokážou vám pomoci při hledání úlevových poloh a dalších nefarmakologických metod tlumení bolesti, řada dul má kurz masáží a aromaterapie a neocenitelnou se může stát také možnost probrat s jinou ženou porod zevrubně, až se z narození dítěte trochu vzpamatujete. Některé věci rodící žena vůbec nevnímá, jiné ji trápí, ač nebyly vůbec důležité – dula vám v těchto situacích může pomoci vyrovnat se s porodním zážitkem.
Proč se za to platí?
Ve většině českých porodnic se za přítomnost blízké osoby u porodu stále vybírají poplatky. Jejich výše se různí, většinou jde o několik stovek. Různý je také přístup porodnic.
V pražském Motole například připouštějí přítomnost jediného člověka, jehož jméno musí rodička písemně schválit, je mu přesně předepsáno, co a jak má dělat, předem je informován, že nesmí do ničeho zasahovat, a to vše za 700 korun. V Podolí dokonce žádají 1500 korun.
Ve Fakultní nemocnici Brno zaplatí návštěvník 400 korun, ale nemusí se nikde objednávat ani hlásit, protože porodnice považuje doprovod k porodu za běžnou záležitost a prostě ho předpokládá.
Nejdále jsou v trutnovské nemocnici, kde doprovod u porodu vítají a nechtějí za něj ani korunu. Platbu ve výši 510 korun letos zrušila také nemocnice v Havířově. Liga lidských práv označila platby za přítomnost otce u porodu za nehoráznost.
Unie českých porodních asistentek se přidala s tím, že přítomnost blízkých osob u porodu může prokazatelně ovlivnit snížení rizikových událostí, jako je nutnost použití bolest tlumících léků nebo i provedení císařského řezu. Proto by měl být podle Unie porodních asistentek doprovod k porodu podporován, nikoli zpoplatňován či omezován.
Situaci už začal řešit i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Podle něj by od ledna náklady, které nemocnice s přítomností otců u porodu mají, měly pokrýt platby od zdravotních pojišťoven. Jde například o sterilní oblečení a obuv, které personál porodních sálů novopečeným tatínkům půjčuje.
Ministr prohlásil, že přítomnost otce u porodu je již standardní záležitostí, takže by měla být do nového sazebníku výkonů zakalkulována. Pokud zakalkulována bude, nebude možné za ni vybírat peníze od rodičů.
Kde hledat doprovod
Chcete-li jít k porodu s porodní asistentkou, s níž se během těhotenství dobře poznáte, najděte si ji na stránkách Unie porodních asistentek www.unipa.cz, kde je seznam porodních asistentek, které tuto službu poskytují. Dáte-li přednost dule, podívejte se na stránky občanského sdružení České duly www.mojedula.cz, kde rovněž najdete seznam dul v jednotlivých krajích.
Nemocnice Milosrdných bratří v Brně zrušila jako jediná ze tří porodnic v Brně poplatek za otce u porodu. ČTK to potvrdil primář gynekologicko – porodnického oddělení Ivan Huvar s tím, že důvody zrušení poplatku nezná. Další dvě porodnice patří Fakultní nemocnici Brno a otec či další osoba u porodu tu zaplatí 500 korun.
„Poplatek za otce u porodu pan ředitel zrušil,“ potvrdil Huvar. Kromě nemocnice Milosrdných bratří mohou ženy v Brně rodit v porodnicích na Obilním trhu či v Bohunicích. Obě patří Fakultní nemocnici Brno a zrušení poplatku se tu neplánuje.
Podle mluvčí Fakultní nemocnice Anny Mrázové poplatek 500 korun odpovídá výdajům, které nemocnice s další osobou na sále má.
„Jde o úklid, použité prádlo a další výdaje,“ popsala Mrázová s tím, že na sále nemusí být jen otec, ale například i matka nebo jiná blízká osoba rodící ženy.
Duly, neboli profesionální porodní asistentky, ale zaplatí dvakrát více, tedy 1000 korun. „Mají na tom postavenou živnost, proto je poplatek větší,“ zdůvodnila Mrázová.
Zora Javorská z České asociace dul k poplatku ČTK řekla, že je zcela nepřiměřený a nemocnice na něj nemá nárok.
„Za asociaci jsme se ptali, za co peníze vybírají, a oni napsali soupis, kde jedna položka zněla ‚nahlížení do zdravotnické dokumentace v ceně 250 korun‘. Což je nezákonné,“ uvedla.
Zdůraznila, že nemocnice bez souhlasu rodičky nemůže nikomu její zdravotnickou dokumentaci ukazovat.
Podle Zuzany Candiglioty z Ligy lidských práv lze poplatek odmítnout. Když ženy nechtějí ve vypjaté situaci před porodem jít do konfliktu s nemocničními zaměstnanci, mohou podle ní zaplatit. „Pak lze peníze vymáhat na nemocnici jako její bezdůvodné obohacení. Troufnu si tvrdit, že takové vymáhání by bylo úspěšné, není právní důvod peníze chtít,“ uvedla Candigliota.
Zprávu vydala agentura ČTK, dne 22. května 2012 ji zveřejnil server Zdravotnické noviny.
Aktuálně | Ústavní soud
Ústavní soud, Brno, TZ 45/2016
IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele a částečně zrušil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem, protože jím bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ve zbytku byla ústavní stížnost odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.
Stěžovatel je otec, za jehož přítomnost u porodu bylo nutno zaplatit zdravotnickému zařízení částku 500 Kč. Následně se proti tomuto poplatku, který považoval za bezdůvodné obohacení na straně zdravotnického zařízení, bránil prostřednictvím žaloby u Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Okresní soud jeho žalobu zamítl co do částky 400 Kč s odůvodněním, že jde o paušální náhradu nákladů spojených s přítomností stěžovatele u porodu, konkrétně se jedná o náhradu za jednorázový oblek a přezutí ve výši 150 Kč a instruktáž osoby doprovázející rodičku ve výši 250 Kč. Dohoda o úhradě poplatku není v rozporu s právními předpisy, protože zákon nezakazuje vybírat úhradu za tímto účelem.
Co do výše 100 Kč soud žalobu shledal jako důvodnou, neboť tuto částku zdravotnické zařízení deklarovalo jako přiměřený zisk. Dle okresního soudu není porodnice oprávněna tvořit v této souvislosti zisk.
Stěžovatel proti tomuto soudnímu rozhodnutí brojil ústavní stížností, která podle jeho názoru přesahuje jeho individuální zájem, protože míří i na obecnou praxi spočívající v nevpuštění otců na porodní sál bez předchozího zaplacení poplatku, což považuje za rozporné s právem na ochranu rodinného života.
Ústavní soud dospěl k závěru, že je ústavní stížnost důvodná. Okresní soud porušil stěžovatelovo právo na spravedlivý proces, neboť na základě obecného zdůvodnění porodnice, že platba představuje náhradu za jednorázový oblek, přezutí a instruktáž, bez dalšího zamítl žalobu co do částky 400 Kč.
Realizaci práva na přítomnost u porodu nelze podmínit úhradou běžných výdajů na provoz zdravotnického zařízení, mezi něž patří i náklady na jednorázový oděv a přezutí.
Ve zbývající částce, představující náklady na instruktáž, pak soud ani nezkoumal, jaký byl její časový rozsah, co bylo jejím obsahem, nakolik byla potřebná či vyžádaná a zda byla skutečně poskytnuta. Okresní soud ostatně nepostupoval ústavně konformním způsobem ani při vedení řízení a vydání rozhodnutí. Jednalo se o tzv.
překvapivé rozhodnutí v tom smyslu, že ačkoliv bylo stěžovatelem žalováno na vydání bezdůvodného obohacení, okresní soud vyšel z jiné právní kvalifikace – zaplacení na základě „dohody o úhradě poplatku“, o čemž však účastníky řízení nepoučil a neumožnil jim se k této změně kvalifikace vyjádřit.
Ústavní soud se nezabýval blíže přezkumem v rozsahu částky 100 Kč, neboť v tomto ohledu bylo stěžovateli vyhověno a ani zdravotnické zařízení rozsudek okresního soudu v tomto rozsahu nenapadlo, proto v této části odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný.
Ústavní soud k právní povaze plateb za přítomnost u porodu konstatuje, že jsou sice nazývány „poplatkem“, pojmově se nicméně nejedná o poplatky jako peněžitá plnění veřejnoprávního charakteru; jde o prostou soukromoprávní úplatu (cenu) za služby poskytnuté zdravotnickým zařízením, byť v souvislosti s plněním jeho zákonných (veřejnoprávních) povinností.
Přítomnost u porodu sama o sobě nemůže být zatížena „poplatkovou povinností“. Nelze ji podmínit ani úhradou běžných výdajů na provoz zdravotnického zařízení, mj.
ani na (jednorázový) hygienický oděv, dezinfekční prostředky, roušku či návleky na boty, které musí být zajištěny hromadně a ohledně všech, kdo se ve zdravotnickém zařízení nacházejí, ať již zaměstnanců, osob zajišťujících provoz či zásobování, pacientů, jejich doprovodu či návštěv.
Platby spojené s účastí jiné osoby u porodu (nemusí jít pouze o otce dítěte) lze vybírat výhradně za plnění, která jsou poskytována nad rámec povinností podle zákona, ohledně těchto služeb je nutno dát dotčené osobě prostor k vyjádření, zda má o službu zájem.
Pouze ohledně specifických služeb či úkonů, které z povahy věci musí být poskytnuty, lze potom požadovat úhradu bez dalšího, ovšem výše platby musí být alespoň rámcově přiměřená a nesmí být v diametrálním nepoměru k pořizovací ceně, potřebnému rozsahu a skutečně poskytnutým úkonům.
Nezaplatí-li osoba platbu předem, nesmí to mít vliv na vlastní výkon práva být přítomen u porodu.
Na přiměřené paušalizaci plateb pak není nic protiústavního, platby se ovšem musí pohybovat v mezích alespoň rámcově přiměřené náhrady.
Paušalizace především nesmí být prostředkem k zastřenému vytváření zisku, nahrazování příjmů ze systému veřejného zdravotního pojištění či odrazování jiných osob od přítomnosti u porodu.
Věc se tak vrací k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, který v dalším řízení věc ve zrušené části znovu projedná a rozhodne, při svém rozhodování bude vázán právním názorem Ústavního soudu vysloveným v tomto nálezu.
Text nálezu sp. zn. IV. ÚS 3035/15 je dostupný zde (291 KB, PDF).
Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu
Nemocnice i přes zákaz vybírají poplatky od otců u porodu. Nic neplaťte, vyzývá Liga lidských práv
Některé porodnice chtějí stále po otcích peníze za to, že můžou být u porodu, přestože to už před rokem Ústavní soud nemocnicím zakázal. Nemocnice podle něj nesmějí účtovat peníze za přítomnost blízké osoby ani za roušky nebo návleky, naopak mohou vybírat peníze za občerstvení nebo instrukce. Někde tak otcové i nadále platí: od desítek korun až po 850 korun v pražském Podolí.
Otec u porodu je dnes zcela běžná věc. Poplatky proto vzbuzují emoce. „Chci podporovat svou ženu a musím za to platit? Je to nesmysl,” soudí třeba Tomáš z Prahy.
Jednotlivé porodnice se v podmínkách liší. Neplatí se například v krajské zlínské nebo uherskohradišťské nemocnici, naopak třeba v brněnské fakultní nemocnici se platí 470 korun.
„Jde o náklady na edukaci a doprovodný personál. S laiky na porodním sále musí být někdo, kdo na ně dozírá, aby nevstoupili do míst, která jsou sterilní,” vysvětluje ředitel Roman Kraus.
Nic se neplatí například ve Znojmě, Kroměříži, Valašském Meziříčí nebo v Břeclavi. V Praze zrušili poplatek v Thomayerově nemocnici nebo ve Fakultní nemocnici Bulovka.
Neplaťte, radí otcům Liga lidských práv
Liga lidských práv tvrdí, že to jsou jen záminky. Právnička ligy Zuzana Candigliota rodinám doporučuje, aby žádné poplatky neplatily.
„Je možné říct, že máte zájem pouze o přítomnost, ta je podle Ústavního soudu nezpoplatitelná, a že o ostatní služby nemáte zájem. Personál to pak nemůže vymáhat,” radí.
Trochu jinak se na to dívá Ondřej Dostál, specialista na zdravotnické právo. „Na přítomnost u porodu má otec podle zákona právo, není to ale služba hrazená ze zdravotního pojištění. Nemocnice tedy může požadovat po tatínkovi, aby zaplatil náklady spojené s jeho přítomností. Náklady by se ale neměly v různých nemocnicích lišit tak radikálně jako dnes,” říká.
„Pokud chce být otec pouze přítomen u porodu a nechce nic navíc, pak mohou nemocnice požadovat maximálně náklady na plášť nebo základní proškolení v řádech desetikorun, maximálně několika málo stokorun,” dodává.
Plošný zákaz nebude, zní z ministerstva
Ministerstvo zdravotnictví plošný zákaz poplatků zavádět nechce. Jak říká mluvčí Štěpánka Čechová, porodnice ale musí respektovat Ústavní soud.
„Ministerstvo plošné řešení nechystá, jedná se o kompetenci samotných nemocnic. Ty by ale měly přihlížet k nálezu ÚS a tyto náklady neúčtovat, popřípadě pouze takové, které jsou za nadstandard a které může pacientka nebo osoba přítomná u porodu odmítnout,” říká.
Ústavní soud zakázal platby za přítomnost u porodu loni v dubnu. Řada nemocnic je následně zrušila.
Související příspěvky
Pro domácí porody chybí jasná pravidla, shodují se lékaři i záchranáři
„Největším nepřítelem v porodnictví je strach a nevědomost,“ říká Martin Nemrava z Asociace pro porodní domy
MEDICAL TRIBUNE CZ > Liga práv brojí proti platbám za přítomnost otců u porodu
12.05.2011 08:08 Zdroj: ČTK
Liga lidských práv rozjela kampaň, která má změnit pohled na porodnictví v Česku. Cílem je například to, aby ženy nemusely za přítomnost svých partnerů u porodu v porodnici platit nebo aby si mohly vybrat svou porodní asistentku. Platby otců Liga označila za nehoráznost.
Cílem je například to, aby ženy nemusely za přítomnost svých partnerů u porodu v porodnici platit nebo aby si mohly vybrat svou porodní asistentku. S ní by byly v kontaktu už v těhotenství a v porodnici po celou dobu porodu. Nemocniční asistentky se u něj dnes střídají podle směn.
V kampani mohou lidé oslovit s podněty ministra zdravotnictví Leoše Hegra (TOP 09), zdravotní pojišťovny a svého senátora, řekla novinářům za Ligu lidských práv Zora Javorská.
Podle Javorské je mnoho žen v zemi s porodnictvím nespokojených, ale v šestinedělí, kdy mají mnoho starostí s péčí o dítě, nemají na stížnosti čas. Později raději vše hodí za hlavu.
Popsala loňský případ z Brna, kdy žena neplánovaně porodila doma své třetí dítě. Porod trval 20 minut, takže odjet nestihla. Pak zavolala záchrannou službu kvůli vyšetření dítěte. Lékař konstatoval, že je dítě v naprostém pořádku, přesto ženu i s ním přinutil ihned odjet do porodnice. Když nechtěla, zavolal policii.
„Paní říkala, že do porodnice by s dítětem potom odešla, ale že se chce připravit. Chtěla se omýt, obléct dítě,“ uvedla Javorská. Lékař jí však odmítl dát hodinu, za kterou slíbila sama se do nemocnice dopravit.
Podle Javorské navíc nejspíš zdravotníci na cestu dítě špatně zabalili, a tak prochladlo. Případ se stal v únoru. Na pozdější stížnost prý záchranná služba „reagovala arogantně“. Vyjádření záchranářů ČTK zjišťuje.
Liga podala žalobu na ochranu osobnosti.
Žalobou skončil i případ studentky medicíny – prvorodičky, která si přála porod bez umělých zásahů. Lékař jí údajně schválně udělal nástřih hráze, i když to výslovně odmítla. Žena byla prý zdravá a plod nijak veliký. „Když žena měla zájem to řešit mimosoudně, ze strany nemocnice se dočkala další arogance,“ řekla Javorská.
Ke kampani Ligu lidských práv přimělo i údajné vyjádření zástupce ministerstva zdravotnictví na odborném fóru, že ženy jsou v Česku s těhotenskou, porodní a poporodní péči spokojeny, protože ministerstvo neprošetřovalo žádnou stížnost. Kvůli kampani zřídila liga stránky www.ferovanemocnice.cz. Lidé tam mohou vyplnit připravený formulář, případně text změnit a doplnit o své zkušenosti.
Javorská dodala, že za přítomnost otce u porodu se neplatí kromě ČR v žádné ze šesti evropských zemí včetně Německa a Velké Británie, jejichž porodní péči liga analyzovala. Platby Javorská označila za nehoráznost.
ČTK Lucie Kučerová