Světlé výčepní pivo českého typu
Nefiltrované a nepasterované výčepní pivo českého typu. Středně plné sladové tělo, střední až vyšší hořkost, svěží s výbornou pitelností.
Chmel: Taurus, Harmonie
Slad: plzeňský, pražený ječmen
Hořkost: 30 IBU | Alkohol: 4,0% Obj.
Světlý ležák s chmelem Chinook
Osvěžující aroma citrusových plodů, společne s velmi dobrou plností chuti vytváří osobitý charakter tohoto skvělého ležáku.
Chmel: Taurus, Saphir, Summit, Chinook
Slad: plzeňský, mnichovský, vídeňský
Hořkost: 32 IBU | Alkohol: 4,6% Obj.
Světlý ležák českého typu
Střední až méně plné sladové tělo s výraznou chmelovou chuti a intenzivní hořkostí. Moderní interpretace ležáku klasického českého stylu, podpořená výbornou pitelností.
Chmel: Taurus, Saphir
Slad: plzeňský.
Hořkost 48 IBU. | Alkohol 5,0% obj.
Nefiltrovaný a nepasterovaný ležák se zlatou barvou, střední hořkostí a výbornou pitelností s pikantně hořkou příchutí.
Chmel: Herkules, Saphir
Slad: plzeňský, vídeňský, mnichovský
Hořkost: 25 IBU | Alkohol: 4,8% Obj.
s lehkým tělem a výbornou pitelností. Střidmě chmeleno na hořkost, výrazně chmeleno na aroma pouze jedním druhem chmelu – českou harmonií, která pivu propůjčuje vyrovnaný charakter hořkosti. Díky nízkému obsahu alkoholu vhodné do horkých letních dnů. Kooperační várka se sládkem Robertem Fraňkem působícím v pivovaru Libertas.
Hořkost: 18 IBU | Alkohol: 2,9 % OBJ.
Na varně Chmeleno harmonií
Použitými aromatickými a hořkými chmely dováženými ze Spojených států odkazuje na původ svého pivního stylu american pale ale.
Chmel: Taurus, Cascade, Summit, Sterling
Slad: plzeňský, vídeňský
Hořkost: 32 IBU | Alkohol: 5,2% Obj.
Aroma je výrazně grepové a bylinné kořeněné. Chuť vyšší hořkosti se suchým dozníváním a méně plným tělem díky vysokému prokvašení.
Chmel: Taurus, Cascade, Wilamette, Summit
Slad: plzeňský, mnichovský
Hořkost: 42 IBU | Alkohol: 6,7% Obj.
Dobře pitelná světlá jedenáctka příjemně nachmelená českými chmely na chuť a americkými chmely na aroma.
Chmel: Harmonie, Kazbek, Summit, Cascade
Slad: plzeňský, mnichovský
Hořkost: 29 IBU | Alkohol: 4,7% Obj.
Skvěle pitelné světlé pivo s nízkou hořkostí a pořádnou náloží veleúspěšných amerických chmelů Amarillo a Citra. Zastudena chmeleno novou formou kryogenně připravené formy chmele Cryo Hops poskytující maximální aroma bez nepříjemné trávové chuti způsobené velkými dávkami chmele.
Hořkost: 19 IBU | Alkohol: 5,2% Obj.
Použité chmely za studena: Amarillo a Citra
Na varně použit: Herkules, Amarillo a Citra
Nabízí klasickou českou kuchyni, kterou můžete ochutnat v nabídce poledního menu denně od 11 do 15 hodin.
Doporučujeme stálou večerní nabídku, kde najdete především pokrmy vhodné k našemu pivu, najdete zde také naše speciality – taliány s křenem, pokrmy pěčené na našem pivu, pečená vepřová žebra nebo burgery s pečivem, které si pečeme přímo v naší kuchyni.
Specialitou naší pivovarské restaurace je u nás pečený pivovarský chléb, který podáváme k večerní nabídce jídel. Dále doporučujeme také sezónní nabídku, kterou v průběhu celého roku zpestřujeme naše menu.
Menu
Penzion Pivovarská restaurace Moravia *** najdete kousek od centra Brna v klidné části Medlánky 10 minut autemod centra Brna. Nabízíme 4 dvoulůžkové pokoje a jeden apartmán až pro 4 osoby.
Ubytování
Pronajmout si můžete dva stylové salónky.
Pivovarský salónek pro 35 lidí vhodný například pro soukromou oslavu párty nebo firemní večírek.
Velký salónek v 1. patře s vlastním barem s kapacitou až pro 45 lidí. Ideální pro pořádání firemních akcí, svatebních hostin, rautů nebo konferencí.
Salónky
Nejvíce hořký Radegast všech dob je v obchodech
Pivovar Radegast uvedl na trh revoluční novinku a položil základy pro úplně novou kategorii piv. Výčepní speciál Radegast Ratar je výčepní pivo s osvěžující chutí a mimořádnou hořkostí. Jedná se o nejvíce hořké pivo v historii pivovaru Radegast, který letos slaví 50. výročí od uvaření první várky piva.
Po testování novinky Radegast Ratar ve vybraných prodejnách v roce 2019 rozšířil pivovar Radegast distribuci do dalších obchodních řetězců a obchodů. „V posledních letech je mezi spotřebiteli a milovníky piv velký zájem o piva s vysokou hořkostí.
V nošovickém pivovaru se snažíme bořit zažité bariéry a přinášet nový přístup k pivu, a tak jsme nastartovali novou pivní kategorii s touto mimořádně hořkou pivní revolucí,“ sdělil Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast v Nošovicích.
Radegast Ratar je nejvíce hořké pivo, které kdy bylo během 50leté historie pivovaru Radegast uvařeno. Novinka má 50 jednotek hořkosti IBU (International Bitterness Units), což je o 14 jednotek více než u světlého ležáku Radegast Ryze Hořká 12, a dokonce o 20 jednotek hořkosti více, než má Radegast Rázná 10.
Trojitě chmelený výčepní speciál z Nošovic je pivo s plnou hořkou chutí, vysokou pitelností a obsahem alkoholu 4,3 %. „Radegast Ratar jsme uvařili z těch nejkvalitnějších surovin, měkké beskydské vody, sladu z vlastní sladovny a pořádné dávky prémiového chmele Polaris, který obsahuje velké množství alfa hořkých kyselin,“ uvedl Petr Kwaczek, sládek pivovaru Radegast.
Osvěžující chuť a mimořádnou hořkost novinky Radegast Ratar si lidé dopřejí ve skleněných vratných lahvích o objemu 0,5 litru. Během května 2020 se pak hořké osvěžení z Nošovic objeví v plechovkách.
„Na čepovaný Ratar se spotřebitelé mohou těšit brzy po otevření hospod. Nejprve se v červnu stane mimořádně hořkou Volbou sládků a poté bude od července na čepu v několika stovkách vybraných hospod,“ doplnil Marek Grabovský, manažer značky Radegast.
Název nového piva z nošovického pivovaru se inspiroval u kmene Ratarů, jejichž nejvyšším bohem byl právě Radegast. Radegast Ratar je v prodeji za doporučenou maloobchodní cenu 17,90 Kč za 0,5litrovou láhev a 20,90 Kč za 0,5litrovou plechovku.
Nošovická novinka je k dostání v obchodních řetězcích Albert, Billa, COOP (moravská družstva), Enapo, Globus, Hruška, Kaufland, Makro, Pramen, Tesco, Žabka, v online supermarketech Kosik.cz a Rohlik.cz nebo na vybraných čerpacích stanicích.
- Kontakt:
- Zdeněk Kovář
- Plzeňský Prazdroj
- 735 189 368
- Poznámky pro editory:
- V pivovaru Radegast se vaří pivo od roku 1970 a 3. prosince 2020 oslaví 50 let od uvaření první várky piva. Oblibu si získalo díky své charakteristické výrazně hořké chuti.
- Pivovar Radegast je vyhledávaným turistickým cílem, který každoročně navštíví téměř 50 tis. lidí. Je součástí projektu Technotrasa, kam patří nejvýznamnější památky Moravskoslezského kraje.
- Pivovar Radegast investoval za posledních 10 let desítky milionů korun do vodohospodářských projektů a během tohoto období snížil spotřebu vody potřebnou na výrobu piva o 38 %. V roce 2018 spotřeboval pouze 2,51 hl vody na výrobu 1 hl piva, dosáhl nejlepšího výsledku v historii a zařadil se tak mezi pivovary, které patří v šetření s vodou k nejlepším na světě.
- S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva.
- Plzeňský Prazdroj získal v roce 2019 v žebříčku Byznysu pro společnost TOP Odpovědná firma nejvýznamnější ocenění – Trendsetter za to, že dlouhodobě v Česku udává směr v oblasti udržitelnosti a přináší nové inspirativní podněty k odpovědnosti v podnikání.
Česká piva nejsou jen ležáky
Počet pivovarů se na našem území rok od roku zvyšuje. Nebývalý rozmach slaví především malé regionální pivovary a pivovary restauračního typu. V mnoha z nich si můžete objednat jak klasický český ležák, tak i pivo jiného stylu.
Ještě než se pustíme do jejich přehledu, rozdělme si pivo do tří kategorií podle způsobu kvašení.
Češi mají nejblíže k ušlechtilým spodně kvašeným pivům. Kromě českého ležáku plzeňského typu sem patří piva, jejichž původ můžeme sledovat v německy mluvících zemích, jako je märzen, helles, bock či vídeňský ležák.
Svrchně kvašená piva zahrnují širokou skupinu nápojů včetně stále oblíbenějších stylů z rodiny Ale, dále také černé portery a stouty a pšeničná piva.
Kromě těchto dvou hlavních pivních rodin bychom neměli zapomínat ani na piva spontánně kvašená – dříve se takto vyrábělo všechno pivo, dnes jde o pivní speciality, které se tradičním představám o obilném chmelovém moku zcela vymykají.
Kolik piv znáš…
Pivo je natolik pestrou a rozmanitou skupinou alkoholických nápojů, že jen stěží najdete oficiální seznam uznávaných pivních stylů. Ty se navíc mohou v každém státě lišit (značení piv ostatně může způsobit zmatek – ten u nás vyřešila vyhláška, o které píšeme v boxu na protější straně).
Níže si uvedeme seznam těch nejznámějších stylů, které nepatří mezi české spodně kvašené ležáky plzeňského typu, a přesto si na nich můžete pochutnat na mnoha místech naší republiky.
Minipivovary se totiž nebojí experimentovat a zkoušet vařit piva, která jsou jinak úzce spjata s určitým zahraničním regionem nebo městem.
Altbier: Pivo pocházející z okolí města Düsseldorf ve Vestfálsku. Jak jeho název napovídá, patří k velmi starým pivům. Mívá tmavě měděnou barvu, kvasí za středně vysokých teplot. Svrchní kvasinky dávají pivu lehce ovocnou příchuť. Zrání za nižších teplot altbier chuťově přibližuje spíše ležákům než pivům z rodiny Pale Ale.
American Pale Ale: Mladý pivní styl (známý také pod zkratkou APA), který je příbuzný známějšímu India Pale Ale. Při výrobě se používá americký ječmen a zejména americký chmel, díky kterému se od India Pale Ale odlišuje. Tzv. IPA bývá silnější a chmelenější.
Bitter: Britské pivo typu Pale Ale se zlatavou až tmavě jantarovou barvou. Poměrně výrazně chmelené, zároveň lehké a s relativně nízkým obsahem oxidu uhličitého. Typické jsou chuti po ovoci.
Bock: Silné ležáky s obsahem alkoholu přes šest procent. Sladší, znatelně sladová chuť, možné jsou tóny pražené a jemně karamelové. Chmelení je spíše lehčí. Setkat se můžete také s variantou zvanou doppelbock.
Ta je co do alkoholu ještě silnější, sladší a plnější. Ve Frísku byl doppelbock přezdíván tekutý chléb. Doppelbock, který se nechá částečně zamrazit a vzniklý led se odstraňuje, je opět o něco koncentrovanější v chuti i obsahu alkoholu.
Nazývá se eisbock.
Dunkel: Tmavý ležák s charakteristickou hladkou sladovou až chlebovou chutí, někdy s karamelovými podtóny. Pražené a kávové chutě na rozdíl od mnoha jiných tmavých piv obvykle chybí. Pro výrobu dunkelu by se měly používat mnichovské slady.
Gose: Speciální a prastarý pivní styl vyráběný svrchním kvašením. Vysoký podíl pšenice, přídavek koriandru a často také soli – odtud nezvyklá slanost, která se kombinuje s bylinnými tóny a kyselostí připomínající citróny. Naopak hořkosti se příliš nedočkáte.
Grodziskie: Svrchně kvašené pšeničné pivo s polským původem. Barva světle žlutá či zlatavá. V chuti je znát vyšší obsah oxidu uhličitého, spíše jemnější chmelová hořkost a poměrně výrazné kouřové tóny – slad se tradičně suší nad dubovým dřevem.
Helles: Světlý spodně kvašený ležák spjatý s Mnichovem. Vznikl na konci devatenáctého století v důsledku stoupající oblíbenosti plzeňských ležáků a dortmundského exportního piva. Oproti českým ležákům bývá světlejší, má nižší hořkost a o něco sladší chuť. Podíl alkoholu je však podobný.
India Pale Ale: Toto velice populární svrchně kvašené pivo možná znáte pod zkratkou IPA.
Název odkazuje k dobám, kdy Anglie byla koloniální mocností a první výrobci vyváželi tato silně chmelená piva až do Indie. Výrazné chmelení se projevuje jak v chuti, tak i ve vůni.
Kromě klasických IPA piv se můžete setkat i se silnějšími a hořčejšími variantami double IPA nebo imperial IPA.
Kölsch: Slámově žluté, čiré pivo, které se původně vařilo (a stále vaří) v německém Kolíně. Jde o svrchně kvašené pivo, které se však podobně jako ležáky nechává dozrávat za nízkých teplot. Není příliš chmelené, obsahem alkoholu je podobné našim ležákům.
© puhhha – Fotolia.com
Lambic: Většina pivních stylů se vyrábí s pomocí speciálně vyšlechtěných kvasinek, původně belgický lambic se však nechává kvasit spontánně. Výsledek se od toho, co si obvykle představíme pod označením pivo, také značně liší. Chuť je velmi výrazná, suchá, vinná či ciderová, s kyselinkovým dozníváním.
Märzen: Spodně kvašené pivo původem z Bavorska. Oproti ležákům plzeňského typu má o něco vyšší stupňovitost a obsah alkoholu. Barva je často jantarová či měděná. Piva typu märzen proslula také díky mnichovskému Oktoberfestu.
Porter/Stout: Velice tmavá, prakticky úplně černá svrchně kvašená piva původem z Irska a Velké Británie. Mezi varianty stoutu patří dry stout (s typickou chutí po kávě), imperial stout (s poměrně vysokým obsahem alkoholu) nebo například milk stout, který má díky přídavku laktózy jemnější a tělnatější chuť.
Pšeničná piva: oměrně velká skupina svrchně kvašených piv. Označení pšeničná získala kvůli tomu, že obsahují významné zastoupení pšeničného sladu v poměru ke sladu ječnému. Existují dvě nejznámější základní varianty pšeničných piv – weizenbier neboli weißbier a witbier.
První typ pochází z Bavorska, kde je pojmenováván obvykle právě jako weißbier, v překladu bílé pivo. Barva je velice světlá, slámová. Použité kvasinky se starají o chuťové tóny po banánu a hřebíčku. Hořkost je spíše nižší.
Weißbier se dále dělí do dvou skupin – setkáte-li se s termínem hefeweizen, vězte, že jde o pivo v tradiční nefiltrované podobě – je tedy mírně kalné. Oproti tomu kristallweizen je pšeničným pivem, které prošlo filtrací.
Witbier je pivo původem belgické, rovněž se spíše mírnou hořkostí a světlou barvou. Tradičně je obohacováno kořením, například koriandrem.
Rauchbier: Tato pivní specialita se u nás někdy nazývá nakuřovaným nebo kouřovým pivem. Použitý ječný slad totiž prochází sušením nad ohněm. Tento proces se výrazně projevuje na výsledné chuti, která je kouřová, uzená či dřevěná. Větší část kouřových piv patří mezi spodně kvašené nápoje.
Saison: Výrazně karbonizovaná piva ze skupiny Pale Ale. V minulosti obsahovala spíše menší množství alkoholu, v dnešních dobách jde o silnější nápoje, často s obsahem ethanolu kolem sedmi procent. V chuti je cítit koření a ovoce.
Kočovný Kozi | eshop
Hořký Kozi 11° – 1L PET PET-HK
Sada speciálů 5+1 ZDARMA 07SADA
Partizán Kozi ALE 12° – 1L PET PET-PA
Kozi IPA 14° – 1L PET PET-IPA
Dárkový set třetinek II. 4×0,33L lahve SET02
Prémiové Kozi 12° – 1L PET PET-PK
Ochutnávkový kastl – 20 x 0,5L lahev KOCH
Kabrón 10° – 0,5L lahev LK10
K pivu jsem pořádně přičuchl před lety na studiích v Edinburgu, kde již proběhl boom malých pivovarů a nových způsobů vaření piva. Od konzumace jsem postupně přešel k vaření. První pokusy v hrncích na bytě stály za to, ale vše, co se navařilo, se povedlo vychlastat. Za pár let jsem dodělal školu a plán byl jasnej. Z Edinburský univerzity jsem šel na učňák do Českých Budějovic obor Pivovarnictví – sladovnictví. Z domácích technologií jsem přešel na ty profesionální. Svá piva si vařím sám a dělám to víc než rád.
Jsem Kozi – Váš kočovný sládek
Vařením piva svět nezačíná ani nekončí, proto postupně rozšiřujeme své aktivity. V prvé řadě nám záleží na kvalitě piva. Čerstvý škopek – nejlepší škopek. Proto jsme se naučili stavět chladící boxy, které jsme nainstalovali řadě našich odběratelů. Kvalitní skladování piva je základ, na který je třeba vždy myslet.
Správně ošetřené pivo se pozná nejvíce v létě na fesťaku, nikdo nechce stát hodinu ve frontě na škopek, co pění. Své zkušenosti jsme převedli i do stánků, které rádi postavíme i na tvé akci.
Pokud pořádáš akci a potřebuješ stánky s pivem, neváhej se ozvat. Stánek ti postavíme na míru a pivko bude ošetřené jako v pivnici. Nepoužíváme kostky, ale vodní chlazení.
Pivko na hladinku i v létě! Vedle výčepu umíme postavit i zastřešenou hospodu pro 120 lidí.
Nemáš pivnici s deseti kohouty, ale rád bys měl pivo od malého pivovaru v lahvích? To není problém. Od ruční výroby PETek jsme se posunuli k poloautomatické výrobě lahví. Takže stačí vybrat si jedno z našich piv a my ti ho nastáčíme do libovolných lahví, libovolných tvarů.
Za kvalitou musíš nejlépe ke zdroji. Nedávno jsou rozšířili svoje aktivity a spolupracujeme s firmou Beerex, která je mimo jiné výhradním distributorem sladů značky Bestmalz. Tyto slady využíváme jak k výrobě naších piv, tak jsme také jejich distribučním místem pro Moravu a okolí.
- Celou nabídku našeho piva najdete zde.
- * rozvoz zdarma je od objednávky nad 500,-
- ** při objednávce do 14:00 (platí pro rozvoz po Brně)
České pivo hořkne. Pivovary se předhání, kdo nabídne vyšší stupeň IBU, chutě se mění
Pivovar Radegast nabízí od minulého měsíce svým zákazníkům novinku – pivo s vůbec nejvyšší hořkostí, jaké kdy během své padesátileté existence uvařil. Nový produkt označuje za pivní revoluci.
Pozadu nezůstal ani konkurenční Budějovický Budvar, jenž na trh uvedl ležák Budvar 33, který taktéž vyčnívá svou hořkostí.
Podle Budvaru i Radegastu je u Čechů už několik let zájem právě o piva takové chuti.
„Je pravda, že čeští konzumenti piva v posledních letech obecně preferují piva s vyšší hořkostí. I proto má hořký ležák v našem širokém portfoliu své důležité místo,“ uvedl pro Aktuálně.cz generální ředitel Budvaru Petr Dvořák.
Budvar 33 je k dostání v čepované verzi ve vybraných hospodách v Česku už od loňského roku. Po kladném ohlasu od zákazníků ho pivovar od tohoto jara prodává i v lahvích a plechovkách.
Číslice 33 v názvu nového ležáku značí stupeň hořkosti piva, která se měří v jednotkách IBU (z anglického originálu International Bittering Unit). Jedna IBU jednotka se rovná jednomu miligramu takzvaných iso-alfa hořkých kyselin na litr piva.
Hořkost Budvaru 33 dosahuje například jen o několik méně stupňů než ležák konkurenčního pivovaru Pilsner Urquell (38 IBU).
IBU je původem americká jednotka, v Evropě se můžeme setkat i s jednotkou EBU (European Bittering Unit), která se stanovuje sice odlišně, avšak výsledné hodnoty se od IBU v realitě příliš neliší.
„Ohlasy máme jen pozitivní. Díky hořkému chuťovému profilu nového ležáku jsme zaujali i zaryté 'nepijáky' Budvaru,“ doplnil Dvořák.
Poptávku Čechů po hořkých pivech potvrzuje i Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast, který patří pod Plzeňský prazdroj. „V posledních letech je mezi spotřebiteli a milovníky piv velký zájem o piva s vysokou hořkostí,“ přikyvuje Kaňák.
Radegast nové výčepní pivo nejprve v průběhu loňského roku testoval v obchodech Globus a COOP Beskydy. „Prodejní výsledky nám potvrdily správný směr, kterým jsme se touto novinkou vydali.
V případě řetězce Globus se jednalo o nejlepší inovaci loňského roku.
Rovněž reakce spotřebitelů byly nad očekávání, což dokazují i reakce lidí na sociálních sítích,“ vysvětlil manažer značky Radegast Marek Grabovský, proč teď nošovický pivovar novinku uvedl celoplošně do dalších obchodních řetězců.
Radegast Ratar je tak od května dostupný ve skleněných lahvích a plechovkách. Od července se objeví na čepu v několika stovkách hospod.
Trh proměnily i minipivovary
Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně sehrály v oblibě piv s hořkou chutí významnou roli také minipivovary.
„Před časem velké pivovary myšlenku hořkého piva opouštěly, částečně pod ekonomickým tlakem. Vzhledem k nástupu minipivovarů a jejich opravdu hořkých piv to ale přehodnotily. Myšlenku hořkého piva vzaly za svou, což je pro zákazníka určitě dobře, protože pivo opravdu má být hořké. Minipivovary tento trend příznivě ovlivnily,“ je přesvědčený Šuráň.
Minipivovary v tuzemsku dlouhodobě zažívají boom a řada z nich sází na svrchně kvašená piva typu „ale“, která do Česka přišla především z anglosaských zemí a pro něž je často příznačná hořká chuť mísící se s ovocnou. Zatímco české ležáky mají kolem 30 jednotek hořkosti, IPA (Indian Pale Ale, jeden z druhů „ale“) většinou dosahuje přibližně dvojnásobného množství.
Vliv menších pivovarů na popularitu zlatavého moku s vyšší hořkostí připouští i sládek plzeňského minipivovaru Raven Filip Miller. Podnik, který spoluvlastní, vaří například pivo Gunslinger, nápoj s hodnotou IBU 80. Jedná se o „ipu“, kterých minipivovar vyrábí hned několik desítek druhů.
„To, že lidé od piva očekávají trochu více než úplný standard, možná může být vlivem minipivovarů. Lidé zkrátka žádají zajímavější piva,“ domnívá se Miller a dodává, že zatímco u dobře vařeného, čistého ležáku je hlavní cíl pitelnost, u piva typu IPA a podobných jde kromě toho také o zážitek.
A liší se také chuť. „Chuťový dojem u 'ip' a ležáků je trochu jiný. IPA má v sobě mnohem více chmelu na studeno, což znamená, že je vyšší aroma. Aroma pak způsobuje to, že hořkost není tolik znát. Hlavně zpočátku je cítit ovocná chuť a až koncem i hořkost. Naopak u ležáků je hořkost cítit dost rychle po napití,“ dodal Miller.
Vyšší nároky českých pivařů vnímá i Grabovský. Podle něj vyžadují například vyšší stupňovitost, plnější chuť nebo vyšší hořkost či lepší pitelnost. Grabovský ale vyloučil, že by Radegast nový druh piva představil částečně pod vlivem současných pivních trendů. Podle něj jde o pokračování tradice nošovického pivovaru, který letos slaví padesát let od založení.
„Piva Radegast se již od uvaření první várky v roce 1970 vyznačují charakteristickou hořkostí, kterou jim vdechl první sládek pivovaru Jaromír Franzl. V sedmdesátých letech byla v ostravském regionu typická spíše sladší piva, Radegast ale šel proti zvyklostem a zaujal v regionu 'revolučním' chuťovým profilem piva, který byl výrazně hořčejší, než bylo zvykem,“ doplnil Grabovský.
Video: Ve světě si z nás dělají srandu, místo ventilátorů se skládáme na pivo, říká Pomahač
15:22
Zachránili jsme už miliony piv, odhadujeme, že za 200 milionů korun. Po zimě většina minipivovarů navařila po strop, a pak byl ze dne na den konec. | Video: DVTV, Emma Smetana