Pitný režim: Není 2,5 litru denně nesmysl?

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

Pitný režim: Není 2,5 litru denně nesmysl? Paní či slečno autorko, Vaše články čtu rád a často. Ptám se tedy, kdy vystoupíte ze své anonymity a zobrazíte na svém profilu svoji podobenku???????
Pitný režim: Není 2,5 litru denně nesmysl?
Pitný režim: Není 2,5 litru denně nesmysl? Když se pití přežene, může se stát, že se nám buňky odvodní. Přesně opak toho co chceme a potřebujeme.
Pitný režim: Není 2,5 litru denně nesmysl? Rozum do hrsti!Dýchání a pokožkou ztrácíme asi 3/4 litru vody, nepatrné množství stolicí a také musí zbýt voda na moč, aby se mohly vylučovat jedovaté látky rozpuštěné v moči. V horkých dnech se ztrácí perspirací dvojnásobek. To je nezbytná dávka vody do organismu.Zvýšený pitný režim je vhodný jen u některých nemocí. Při tvorbě močových kaménků a při opakovaných infekcích močových cest.Jinak rozum do hrsti!
Pitný režim: Není 2,5 litru denně nesmysl? Vždycky jsem pil dost vody. Dávno před tím, než z toho modelky udělaly módu. Prostě jsem měl žízeň. Jak člověk přijde do let, ztrácí pocit žízně. Přesvědčil jsem se na sobě, že nepotřebuji pít. A pak když se napiji, najednou cítím, jak to to tělo chce – tedy že jsem ve skutečnosti žízeň měl. A tady je zřejmě nebezpečí dehydratace značné.
Pitný režim: Není 2,5 litru denně nesmysl?
Pitný režim: Není 2,5 litru denně nesmysl?
Spol.,,Svět zdraví “ nepomáhá lidem hubnout,ale jenom z důvěřivců tahá peníze.Mě to stálo 10.000 kč a po měsíci mi sdělili,že nemohu zhubnout kvůli stresům,které jsem prožívala,protože jsem se starala o svoji 87 letou matku.Pozor na takové poradce!Jsou to podvodníci.
Ve skutečnosti pít nepotřebujeme, to z nás jen vodohospodářští židozednáři chtějí tahat peníze a také do nás dodávat psychotropní drogy, abychom byli poslušní. A kdo se jim vzepře a přestane s tím, je zabit paprsky x vysílanými z chemtrails.Ps. Je to ironie, kdyby vám to náhodou nedošlo.
Je potřeba hlavně používat vlastní mozek a srdce. Všechny ty rady poradců a vědců jsou k ničemu. Pamatujte na to, že oni se tím živí a  vždy musí vyplodit nějakou teorii. Vaše tělo si samo řekne co potřebuje. Naslouchejte svému srdci, to vás nikdy nezklame. Člověk stejně jako každé jiné zvíře se napije, když má žízeň.
  • a zapálí si, když má chuť
  • a zmastí se, když má splín
  • a vyvalí se, když má infakrt
A koukal jste někdy na to, jak často pijí zvířata, když mají na dosah vodu? Třeba náš pes několikrát za hodinu… i na procházce uchlemtne z každé kaluže, kterou potká…
Taková hysterie kolem pití vody! Každý, ať si se svým tělem dělá co chce. Já vypiji denně min. 1,5 l vody, v létě více, mám zásadu vypít 2/3 denní spotřeby vody do cca 14 hod. Večer a hlavně tak 2 hod. před spaním už nepiju nic. Když někdo řekne, že jeho babička vypila jen hrnek kafe denně a žila do 90-ti let, je to pro mě stejné, jako když někdo řekne, že jeho dědeček kouřil 2 krabičky cigaret denně a žil do 90-ti let. Když něco tělu nyní nevadí neznamená to, že tomu tak bude i za xxx let. Takže vy co pijete málo vody se tímto článkem nenechte uchlácholit, že děláte dobře…
ty brďo. Tohleto řešit mi připadá podivné (neadekvátní slovo). Lidi řeší podivné a zbytečné věci, místo toho, aby se věnovali věcem podstatným. Ale tak prostě funguje mozkově vymývací systém.
co jsou podivné a podstatné věci??
Můj dědeček kouřil 2 krabičky denně a dožil se devádesáti let.
Ráno vypiju půl litru čaje, pak klidně za celý den už pít nemusím…nic mi to nedělá, hlava mě nebolí a jsem v pořádku. Myslím, že tělo si prostě řekne, když má nedostatek…nedokážu si představit nuceně do sebe rvát litr a půl tekutin…akorát by mi bylo špatně  asi jsem velbloud no  natankuju a jedu celý den
asi jo, ale v 60 to možná bude jinak, tělo už si neřekne v lecčems
Je mi 67 a pociťuji to stejně jako paní Nádvorníková
pak blahopřeji. Řada důchodců opravdu pije extrémně málo a necítí žízeň.
Ale vypadají jak vysušená jablka.
Nyní mě přepadá úskost, jak jsme mohli cestovat po městě třeba hodinu a NENAPÍT SE. To mě napadá většinou, když vidím zejména mladice, co nepustí PETku z ruky..
Podle Měšťáka by se mělo pít, jen když má člověk žízeň. A platí to podle něj i u jídla? Jíst jen, když má člověk hlad? To asi ne, pane Měšťáku, že ne?
Já třeba jím, pokud mám hlad. Když ho nemám, těžko do sebe něco dostanu.  Ale žízeň se pokouším přelstít, musím pít víc, než jak mám žízeň.
Když mám žízeň, tak si dám nohy křížem.
U pití to neplatí, viz OPRAVDOVÝ doktor ze Státního zdravotního ústavu: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/pitnyrez.pdf“Na potřebu pití nás může upozornit žízeň, ale je dobré vědět, že žízeň není časnou známkou potřeby vody, protože se objevuje až v okamžiku 1-2% dehydratace. Pocit žízně se navíc snižuje ve vyšším věku.“
imho to příroda tak zařídila aby tvorové jedli když mají hlad, případně když jim radí instinkt že musí udělat zásoby na zimu nebo před zimním spánkem. To jen my jíme neustále podle nějakého režimu a proto taky v přírodě nejsou nikdy zvířata obézní ale polovina civilizovaného lidstva ano 
To myslíte vážně? opravdu?
Myslíte s tím jídlem? Myslím si, že je dobré jíst 5x denně v malém množství. Pokud budete jíst jen z hladu (např. jen 2-3x denně), budete obézní, protože tělo si začne ukládat tuky do zásoby, na horší časy. A pak je problém při dnešním průměrném stylu života ty tuky spálit. Podle mě nejzdravější je jíst tak, aby člověk nikdy neměl hlad.
To jsou povery. S jidlem se to vseobecne prehani. Kdo ji malo, tak neztloustne. Ze vzruchu jeste nikdy nikdo kila nenabral.
Mně se článek naopak líbil. Narazil jsem totiž u sebe na problém, že když vypiju méně než 1,5 litru tekutin denně, druhý den mě bolí hlava. Ale zase nejsem schopnej dát do sebe více než 2 litry denně, dokonce ani v létě. Vážím 64 kg a objem 1,7 litru je pro mě ideální. Jenže někdy na to pití zapomenu a pokud bych měl pít z žízně, nevypiju ani litr denně. Tak nevím, jestli je to hodně nebo málo a kolik bych měl vlastně vypít…
neexistuje nic jako norma kolik by měl člověk vypít. Rozdíly jsou tak fatální že nelze říct ani přibližné číslo… někdo pracuje venku, někdo v kanceláři, někdo se pohybuje celý den v zimě, někdo v horku, někdo má vrozenou vysokou potivost jiný se nepotí vůbec, někdo sportuje jiný je líný dojít i k lednici, nejvíc vody se ztratí z těla běžným dýcháním a i v tom je rozdíl – každý má jiný objem plic a jejich vnitřní povrch taky velmi rozdílně uvolňuje páry… takže potřeba vody může být tak rozdílná, že rozdíl i dvojnásobně překročí dnešní „doporučovanou denní dávku tekutin“ … schválně nemluvím jen o nápojích, protože při vyvážené stravě si tělo vezme polovinu vody z jídla a složení stravy, potažmo obsahu vody se taky může lišit od 20 do 80% denní dávky… každý denní režim je také jiný, čili pít nějaké konkrétní odměřené množství je spíš náboženství než rozumný přístup ke svým potřebám… i když jako placebo na bolehlav ta norma fungovat může když se o tom člověk vnitřně přesvědčí… znal jsem člověka který na to používal jablko a taky mu to fungovalo 
To je zase bulvár, a Měšťák neuvěřitelný osel, který by měl vrátit diplom. Celým článkem prostupuje jeden demagogický trik – nadměrná spotřeba vody (dejme tomu nad 4-5 l) se pořád zaměňuje s doporučenou (2 – 2,5 l). Článek se trapně snaží vztáhnout škodlivost a především nadbytečnost nadměrné spotřeby na spotřebu doporučenou. A dokonce popírat nezbytnost doporučené spotřeby zaměňováním za nadměrnou (která opravdu zbytečná je).Samozřejmě, bulvár musí šokovat. Ale tam, kde doktor (podle mě pseudo) vyloženě zrazuje od pití vody (dokonce v tropických vedrech), už přestává legrace. Místo takovýchto zavádějících článků doporučuji info od kompetentních zdrojů, např. Státního zdravotního ústavu: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/pitnyrez.pdfAbych nevypadal jen jako teoretik, tak z praxe můžu potvrdit, že kdo umí své tělo poslouchat, zanedbávání přísunu tekutin snadno pozná. Ospalost, horší nálada, pleť, mentální i fyz. výkony. Když je člověk unavený bez zjevné příčiny, automaticky by do sebe měl dostat nějaké tekutiny, a teprve při nezlepšení hledat dál.Co se týká doporučené denní dávky, nějakých 2 – 2,5 l, je to prostě průměr vhodný pro každého, tzn. že nemůže nikomu uškodit (má daleko k nadměrné dávce), ale většině lidí může pomoct. Protože většina lidí opravdu nepije dost.
Jediné, s čím souhlasím, je naprostá zbytečnost nakupování balených vod.
Souhlasím s Vámi kromě těch vod. Mě voda z kohoutku nechutná kvůli chloru.
Taky souhlas. Ale záleží i na lokalitě – ne všude je stejně cítit. Zkoušel jsi ji nechat odstát, příp. převařit?
určitě to nezkoušel… chlor je totiž těkavá látka která se trvale s vodou neváže a velmi rychle vyprchá…  rychle to poznáte třeba v bazénu kde se musí desinfekční chlor neustále do vody vpravovat, a i tak je ve vzduchu díky uvolňování neustále vyšší koncetrace než ve vodě 🙂 … pravda, taky ten smrádek moc nemusím :-/
Budete mít zájem:  S placením poplatků za lidi kraje skončí ještě v červnu
Nemám s tím zkušenosti protože vodu z kohoutku máme chutnou, ale nebyl by pro vás praktičtější a zdravější filtr na vodu ?
S filtrem jsou poblémy. Když se správně neudržuje, je to semeniště bacilů. Tudíž horší než lepší. Ionty stříbra sice zabíjejí bacily, ale kde je psáno, že pomalu nezabíjí i lidi.
Souhlasím s vámi.
To se mi ulevilo. Když jsem si u internisty stěžovala na dlouhodobou únavu, vždy jsem slyšela jen: A pijete dost?Tak už se do pití nemusím nutit. Stejně jsem ty 3 doporučované litry do sebe nenatlačila.
Článek je zavádějící, internista měl pravdu. Navíc, za zkoušku bys taky nic nedala.
je treba pit, hlavne tu vodu Beverly Hills 90H2O 
Tak z PET lahví určitě není voda pro tělo zdravá. Zdravá voda se nachází v ověřených pramenech a v našich kohoutcích doma. Protože jsme 80 % voda, tedy naše hmota, jistě je přísun vody důležitý. A množství, o které si tělo řekne, je poznatelné. Zdravým rozumem, více o něm i na www.szr.cz. Bude líp.P.S. Možná s užíváním vody je to stejně, jako s patáky. O těch platí:„Tělonemá jinou možnost, než nás napomenout bolestí. Pokud si jen vezmete prášek ainformaci nepochopíte, pouze vypnete varovný signál!“ > MUDr. Jan Hnízdil.
Pro jakoukoliv lidksou cinnost plati…Vseho moc skodi…a je jedno, jestli jde o sport, jidlo nebo jine aktivity
Souhlas, jak jsme měli moudré předky (a zase – se zdravým rozumem): „Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou Ti naplno léta“.
velmi moudré přísloví… ani příroda neměla v plánu že bychom pili dvacetkrát denně, jenže my musíme být zase chytřejší dokud si neopotřebujeme svoje ledviny které jsou „navržené“ taky jen na určitý počet litrů než ukončí svojí životnost 😉
Opakování jest matkou moudrosti, tak znova – „určitý počet litrů“ je blbost. Snad jedině určitý počet zplodin, které musí zvládnout pochytat a vyloučit A že když nedostanou dost vody na zředění těch zplodin a jejich vyloučení, nadřou se daleko více, je snad jasné. (Jistě, aby mě někdo nechytal za slovo, třeba pětilitrovka na ex vypitá, by jim taky neprospěla, ale běžně vypitelné rozmezí je nemá šanci poškodit, zatímco přísun vody pod nějaké minimum jim ublížit může.)
Naprosto souhlasím s autorem. Proboha, kde přišla logika těch, co takové nesmysly vymýšlejí. Copak předchozí generace byly taaak nemocné a třeba i umíraly z nedostatku tekutin? Proboha, my jsme přišli ze školy po polední a když byli rodiče zaměstnaní, okamžitě jsme prchli ven a často až do stmívání jsme lítali venku. Mamka pracovala celý den v obchodě, otec měl na úřadě pracovní dobu taky většinou až do pozdního odpoledne. Na nějaké pití si člověk ani nevzpomněl. Tím spíš naši rodiče. Přesto mamka umřela v 86 a táta v 82 létech. Těmi nepřirozenými výmysly si jen pomáhají firmy k odbytu ! Vždyť si uvědomte, kdy toto propagační masírování lidí začalo – je to pár desítek let, prostě poměrně nedávno – tedy v době, kdy se začala produkce (tudíž potřeba odbytu) pitiva ve flaškách.
Není to ale spíš tím, že předchozí generace běžně pily více než současný civilizovaný člověk, co se pořád od něčeho za něčím přesouvá a na to, že by mohl mít žízeň si ani nevzpomene?Já si teda jako dítě pamatuju, jak nad námi babičky lamentovaly, co že jsme za „kačeny“, protože jsme jí pořád lítali do kuchyně se napít. Jasně, když jsme byli z dosahu, tak jsme si nevzpomněli, stejně jako si nevzpomene zaměstnaný člověk v dospělosti. Ale když jsme u toho kohoutku byli, tak jsme pili hodně… (Tj. móda nosit sebou všude PETku a za jízdy tramvají se mezi dvěma zastávkami třikrát napít, už se mi zdá taky přesmoc, ale že nějaký ten objem tekutin tělo potřebuje a když by se mu nechala volnost nesvázaná nějakým denním režimem, tak by si o to i nejspíš řeklo, bych viděla jako pravděpodobné.)

Pitný režim: Není 2,5 litru denně nesmysl?

Pitný režim: Není 2,5 litru denně nesmysl?

Ačkoliv můžete vážit padesát kilogramů, podle lékařských doporučení byste měli vypit stejné množství vody, jako osoba s dvaceti a více kilogramy. Tedy 2,5 litru. Jenže, kde se vůbec vzalo tohle doporučení? Jak to, že máme všichni pít stejně, bez ohledu na váhu a skladbu jídelníčku?  A nezatěžujeme ledviny tím, že se držíme téhle rady, často bez ohledu na náš pocit žízně?

Tohle obecné pravidlo pravděpodobně pochází z publikace Vědecké národní rady pro potraviny a výživu z osmdesátých let dvacátého století. Ta totiž doporučila vypít přibližně jeden mililitr vody na každou kalorii potravy.

To by tedy odpovídalo množství dvou až dvou a půl litru tekutin denně. Nicméně stále platí, že kdo váží padesát kilogramů, má nižší potřebu vody, než osoba o sto kilogramech.

Méně se potí, a proto nepotřebuje neustálý přísun tekutin.

Známá poradkyně z televizního pořadu MUDr. Kateřina Cajthamlová vidí mýtus o dvou a půl litrech vody denně jako zbytečné zevšeobecnění. Pitný režim je velice individuální a každý na sobě musí poznat, kolik mu stačí, říká Cajthamlová. Podle ní se množství tekutin, které bychom měli vypít, odvíjí od mnoha faktorů, například výšky, tělesné hmotnosti, krevního tlaku nebo stavu ledvin.

Nemučte se dobrovolně

I když je totiž příjem tekutin důležitý, jejich nadměrný přísun může vést ke zdravotním potížím. Malý příjem tekutin je totiž stejně nevhodný jako příjem zvýšený. Ten může vést k převodnění, tedy ke stavu, kdy jsou nadměrně zatíženy ledviny a srdce. V extrémních případech může vést k jejich selhání.

K převodnění zpravidla dochází při takzvané nárazové konzumaci tekutin. Prolévání vodou patřilo ve středověku k mučícím technikám nechvalně proslulé inkvizice. Oběti zpravidla zemřely na neschopnost vstřebat další tekutinu.

Z poslední doby je například známý případ osmadvacetileté Američanky, která zemřela několik hodin poté, co v rámci radiové soutěže nárazově vypila sedm litrů vody.

Pitný režim však není jen dvoulitrová lahev s vodou, která je nám často doporučovaná. Započítávají se do něj i polévky, ovoce a zelenina. Například ananas nebo broskve obsahují téměř z devadesáti procent vodu a salátová okurka nebo rajské jablíčko dokonce kolem devadesáti pěti procent. Nahrazovat je za vodu však nelze. Především po ovoci by měla následovat sklenice čisté vody.

Proti tvrzení MUDr. Cajthamlové se staví několik doktorů, kteří by své pacienty rádi prolili ještě větším množstvím vody. MUDR. Jiřina Zámorská z ostravského centra RR Cardio, s.r.o. říká: Zdravému člověku doporučuji vypít dva až tři litry tekutin za den. Větší spotřebu tekutin bude samozřejmě mít ten, kdo vykonává těžkou fyzickou práci.

Více se potí a tím ztrácí tekutiny, které pak musí doplňovat. Například lidé, kteří pracují v horkých provozech, jako jsou slévači, denně spotřebují i více než tři litry tekutin. Vodní metabolismus, který v našem těle probíhá, je ale jiný u zdravého a jiný u nemocného člověka. Pokud vám pocit žízně jako signál k napití nestačí, je dobrým oznamovatelem barva moči.

Tmavé zbarvení u zdravého člověka znamená, že tělo potřebuje tekutiny doplnit.

  • Společnost Tetra Pak letos provedla výzkum, z něhož vyplývá, že mezi nejoblíbenější nápoje v rodinách s dětmi patří sycená voda, ředěné sirupy, limonády a ledové čaje.

Pitný režim: Není 2,5 litru denně nesmysl?

Také MUDr. Martina Doubravová z pražské polikliniky s tímto tvrzením souhlasí: Člověk by měl v průměru vypít dva a půl litru tekutiny denně. To nemůže dospělému člověku ublížit.

V létě bychom měli vypít ještě podstatně více tekutin, protože jsme často na sluníčku, takže máme i větší žízeň. Pít bychom rozhodně měli, když jsme žízniví. Klidně doporučuji i pražskou vodu, nechat ji přes noc odstát ve skleněné lahvi.

K pití také doporučuji různé čaje a minerálky. Ty ale hlavně těm, kteří se více potí, protože obsahují hodně soli. Denně neuškodí ani malé pivo, protože se vyrábí z nejkvalitnější vody. Je ale také velmi kalorické a mělo by se tedy konzumovat omezeně. Ani u vína nevidím překážku.

Dva decilitry vína denně nemohou uškodit. Navíc červené víno obsahuje antioxidant resveratrol, bránící stárnutí buněk. I to chce ale kázeň.

Další, kdo nadměrný pitný režim podporoval, byli sportovci. Například cyklisté si dvě hodiny před závodem dají půl litru vody a těsně před ním ještě další dva decilitry. Ačkoliv je příjem a výdej tekutin individuální, cyklista za hodinu vypotí v průměru dva až tři litry tekutin. Atlet by při běžeckém závodu měl vypít přes jeden litr vody za hodinu.

ROZHOVOR S MUDr. KATEŘINOU CAJTHAMLOVOU

Pitný režim: Není 2,5 litru denně nesmysl?

Kolik litrů tekutin denně by měl vypít zdravý člověk?

Kateřina Cajthamlová: To se odvíjí od mnoha faktorů, například výšky, tělesné hmotnosti, krevního tlaku nebo stavu ledvin. Pitný režim je velice individuální a každý na sobě musí poznat, kolik mu stačí.

Dnes jsme si zvykli mít na všechno vyhraněnou pauzu, děti ve škole se nesmí napít pětačtyřicet minut. Už to není že by se napily, když mají žízeň. Ale skutečně by to tak být mělo. Také záleží na tom, co jsme zrovna snědli.

Budete mít zájem:  Konopím proti roztroušené skleróze

Pokud si dáme dejme tomu slané hranolky, budeme mít větší potřebu po vodě.

Co bychom měli pít, aby to našemu tělo neškodilo?

K.C.: Tělo zdravého člověka se bez čisté vody neobejde. Její příjem by měl být minimálně padesát procent nesycené vody. Zdůrazňuji, nesycené. Náš pitný režim by se tedy měl skládat z padesáti procent vody, z jedné čtvrtiny ze stoprocentních džusů, z dvaceti procent ovocných a bylinných čajů a ze zbývajících pěti z procent minerální vody.

Stoprocentní džusy rozhodně doporučuji ředit v poměru dva ku jedné, nebo ještě lépe tři ku jedné. Jedná se totiž o vysoce koncentrovanou tekutinu dráždící žaludek. U čajů jsem pro to, aby se střídaly. Abychom pořád nepili jen černý nebo zelený. Snažme se ale více pít vodu. Česká republika má podle v Evropě jednu z nejvíce sledovaných vod.

Kupování balené vody proto považuji za zcela zbytečné.

V jakém množství a jak často se ještě dá konzumace alkoholu považovat za zdravou?

K. C.: Alkohol bych v žádném případě nedoporučila, pokud je nebo byl v rodině alkoholismus. Obzvlášť pokud byl v přímé linii.

Jinak si ale zdraví jedinci mohou dát jeden až dva decilitry bílého vína po obědě nebo dva decilitry červeného vína po večeři. Toto množství by nikomu nemělo ublížit, ale zároveň by ještě mělo být zdravé.

Co se piva týče, konzumace půl litru piva denně mi také přijde v pořádku.

Které typy tekutin mohou odvodňovat?

K. C.: Odvodňovat můžou silné čaje například kopřivový nebo zelený, ale také alkohol a káva. Ty ale nemůžeme započítávat do pitného režimu, protože jimi žízeň určitě nezaženeme.

A co neředěné džusy?

K.C.: Tělo jakékoliv sladké nápoje rozřeďuje, takže ty neodvodňují. Je ale dobré sladké nápoje buď ředit s vodou, nebo je zapít sklenicí nesycené vody.

Je pitný režim odlišný s roční dobou?

K.C.: Samozřejmě je. A nejen s ní, ale také s naším fyzickým stavem. Odvíjí se i od toho, zda bereme nějaké léky. Nebo zda jsme často v prostředí, kde je klimatizace, protože ta naši chuť na vodu snižuje.

Foto: Ivan Kahún a agentura SXC

Proč a jak vám správný pitný režim zlepší výsledky hubnutí?

Pitný režim: Není 2,5 litru denně nesmysl?

O tom, že by se při hubnutí mělo více pít, nikdo nepochybuje. Málokdo by ale vysvětlil, proč to vlastně tak má být a nakolik může správný pitný režim ovlivnit výsledek váhové redukce. Většina lidí správně tuší, že pití vody před jídlem snižuje chuť k jídlu, zkrátka že i když si nedávají pozor na velikost porce, snědí podvědomě méně.

Pravdou je, že jen nepatrná část obézních může svůj pitný režim označit za bezchybný. To se změní k lepšímu většinou až s nastartováním nového jídelníčku.

Lepší pitný režim = větší váhové úbytky

Pokud je někdo zvyklý před začátkem hubnutí pít jen málo (třeba necelý 1 litr denně), projeví se zvýšení příjmu tekutin nejen snížením chuti k jídlu, ale také změnou metabolismu. Pití vody zlepší úbytek váhy a tuku, tedy zlepší tělesnou kompozici.

Nejde jen o chuť k jídlu

Vodou indukovaná termogeneze

Studie používající nepřímou kalorimetrií prokazují, že po vypití 500 ml vody se zvýší výdej energie organismem formou tepla (termogeneze) o 30%. Přičemž asi 40 % z tohoto zvýšení jde na vrub ohřívání vody tělem na 37 oC. Zvýšení energetického výdeje přetrvává 30 – 40 minut. Samozřejmě, že se nejedná o nějaká velká čísla, ale něco kolem 100 kJ.

Což je ale při vypití 2 litrů za den 400 kJ, tedy 12 000 kJ !!!! za měsíc

  • Studie tady
  • Další studie ukázala za rok o 2 kg vyšší váhový úbytek u žen, které pily více vody při stejném jídelníčku a stejné pohybové aktivitě. Studie
  • Vypití vody před jídlem zvyšuje váhové úbytky ve srovnání s těmi, kteří před jídlem nepijí hlavně u lidí středního a staršího věku. Studie

Pití dostatečného množství vody je také prevencí přibírání na váze s věkem. Průměrný člověk přibírá po 30. roce věku kolem 1,5 kg každé 4 roky. Pití dostatečného množství vody může tento trend výrazně snížit. Studie

Pití dostatečného množství vody je navíc prevencí zácpy, která hubnutí často komplikuje. Může zlepšit stav pleti (akné). Kromě toho hraje významnou roli také ve snížení rizika vzniku ledvinových kamenů.

Kolik mám tedy pít?

Záleží na vaší hmotnosti, okolní teplotě a pohybové aktivitě.
Měli byste se snažit denně vypít 30 – 35 ml vody na kilo tělesné váhy, v létě raději 45 ml.

To znamená orientačně, že by například žena o hmotnosti 70 kg neměla vypít méně než 2 litry vody za den, pětapadesátikilová se nemusí nutit do 3 litrů, přestože to časopisy doporučují, a stokilová dáma by raději pod 3 litry za den jít neměla.

Pokud byste pili méně, tedy, tedy pokud by byly ztráty tekutin vyšší než jejich příjem, mohlo by dojít k dehydrataci.

Jak poznám dehydrataci?

  1. Únava, nevolnost a bolesti hlavy (při 1% dehydrataci)
  2. Snížení kognitivních funkcí (už při 2% dehydrataci) může dojít k takzvanému zamlženému vědomí, problém se soustředit na práci nebo učení.

  3. Změny barvy moči – pokud je výrazně tmavší (a není to vlivem užívaných vitaminových doplňků), je dehydratace pravděpodobná.

  4. Hlad a žízeň – silnější vmímání pocitu hladu může vést k přejídání a nadměrnému nárůstu hmotnosti nebo problémům s dodržením stanoveného jídelníčku.
  5. Suchá pokožka a pokles kožního napětí.

Nebudu zadržovat vodu v těle?

V horkých letních dnech někdy můžete pociťovat tendence k vyššímu zadržování vody v těle. U někoho dokonce vznikají otoky a váha se zvyšuje. Může se to dít i tehdy, kdy vytváříte energetický deficit, hlídáte si bílkoviny, tuky a sacharidy. Možná jste jen podcenili potraviny nebo tekutiny bohaté na sůl.

Nejhorší co byste mohli v této situaci udělat, by bylo omezit tekutiny. Tím by začlo paradoxně tělo zadržovalo vodu z důvodu udržení vodní bilance ještě více.
Řešením je omezit zdroje soli v jídelníčku a zvýšit podíl draslíku a hořčíku.

Tyto dvě minerální látky vám pomůžou z těla odstranit přebytečně zadrženou vodu.

Jeden lékař prý říkal, že je pitný režim jen byznys. Je to pravda?

Ti, kteří mají s pitím problém se s radostí chytají názorů, že ,,pití velkého množství tekutin škodí”.

Ano, pokud jste drobná žena a budete se nutit dlouhodobě do pití 5-6 litrů vody za den (takzvaná vodní intoxikace), může to vést k rozvratu vnitřního prostředí až edému mozku.

Ale že by něco takového nastalo při pití dvou litrů denně, je absolutní nesmysl. Jak je možné, že tolik lidí uvěřilo lékaři, jehož specializací je plastická chirurgie? Více k tématu tady.

Shrnutí

Pití vody může být skutečně přínosem a zlepšit výsledky hubnutí. Samozřejmě nikoli samo o sobě. Bez správně sestaveného jídelníčku a pohybového režimu nelze čekat žádný výsledek. Nicméně u těch, kteří mají jídelníček a pohyb bez chyby a přesto váhový úbytek nedpovídá, určitě stojí za to pitný režim kritickým okem zrevidovat.

Proč není 2,5 litru tekutin denně nesmysl

Člověk by měl denně vypít 2,5 litru tekutin, při horkém počasí až o litr více. Je možné se ale i „přepít”, je proto třeba
příjem tekutin hlídat. S dodržováním režimu mají největší problém senioři. Další skupinou, co „nestíhá pít“, jsou pracovně vytížení lidé. S nedostatečným pitným režimem se potýkají lékaři všude ve světě, Česká republika není výjimkou.

Zkušenosti s nízkým příjmem tekutin mají ze svých ordinací i naši praktičtí lékaři. „Má osobní statistika je taková, že cca každý třetí pacient přizná větší či menší nedostatek ve svém pitném režimu,“ říká lékařka Markéta Pfeiferová, předsedkyně Mladých praktiků.

Právě důležitost pitného režimu bude jedním z témat, kterým se mladí lékaři budou věnovat na „Praktické konferenci pro praktické lékaře“ tento víkend v Brně. „Na naší konferenci se snažíme obecně vybírat často opomíjená témata, která lze ovšem dobře uchopit a lehce je přenést do naší dennodenní praxe.

Vnímám pitný režim jako jedno z nich – žádný praktický lékař by neměl na tuto problematiku ve své praxi zapomínat, ať u sebe, nebo u svých pacientů,“ popisuje doktorka.
Proč je podle lékařů pitný režim tak důležitý. Únava, bolesti hlavy zmatenost – to jsou jedny z průvodních jevů „vysychání“ organismu u lidí, kteří málo pijí.

 Jak se vypočítává potřebné množství tekutin, co pít a co se do pitného režimu nepočítá, a jak si může lékař ověřit, že člověk pitný režim dodržuje. Obecně bychom měli denně vypít 2,5 litru tekutin, při horkém počasí až o litr více, říká prof. Matějovská Kubešová: „Aby se našim ledvinám pracovalo dobře, měly by vyprodukovat 1500 ml moči za den.

K tomuto množství je nutno připočítat 500 ml vody, která se vypaří přes kůži potem, a dalších 500 ml vlhkosti, kterou vydýcháme.

Kdyby někdo nevěřil, ať si na chvilku vezme gumové rukavice nebo dýchne na sklo,“ doporučuje lékařka a dodává zajímavost – kalkulované množství tekutin na pití pro vojáka v protichemickém obleku ve válce v Perském zálivu bylo 25 litrů denně. Lékaři se někdy setkávají s nejrůznějšími názory a výhradami ohledně doporučeného množství. Co říká profesorka na
tvrzení, že denně stačí přijmout 1 až 1,2 litru tekutin, protože zbytek do dvou litrů je doplněn vodou přijatou ve stravě?

Budete mít zájem:  Bio textil už není drahý ani ošklivý

„Jedná se o mýtus – voda přijatá v pevné stravě se přibližně rovná množství vody odcházející se stolicí, proto se tedy

do vodní bilance nezapočítává,“ vyvrací lékařka jeden z omylů. S nedostatečným pitným režimem se potýkají lékaři všude ve světě, Česká republika není výjimkou. Člověk by měl denně vypít 2,5 litru tekutin, při horkém počasí až o litr více. Je možné se ale i „přepít“, je proto třeba příjem tekutin hlídat. Do pitného režimu se počítá vše, co teče, vyjma kávy, černého čaje a alkoholických nápojů, které působí močopudně. S dodržováním režimu mají největší problém staří lidé. Další skupinou, co „nestíhá pít“, jsou pracovně vytížení lidé. Obecně vede nízký příjem tekutin k produkci koncentrované moči, ze které snadno vznikají krystaly solí, a
tedy močové kameny. Malé množství moči také teče močovými cestami pomaleji, což nestačí k zábraně vzestupu bakterií z dolních do horních močových cest, a tedy vede ke snazšímu vzniku močové infekce. Podle prof. Matějovské Kubešové se ale člověk může i „přepít“. Pokud příjem tekutin přesahuje za normálních podmínek 4 až 5 litrů, dojde ke změně regulace vnitřního prostředí. Člověk pak může vyloučit takové množství tekutin, že výsledkem je dehydratace. „Povídat by o tom mohli pivní bohatýři po šestém či sedmém pivu, zvláště, pokud do toho ‚zazdí‘ nějakého toho ‚prcka‘. Kromě toho, že si zničili několik tisíc mozkových buněk a přijali navíc energie jako za vydatný oběd, následující ráno mají žízeň,“ popisuje.
Bojí se inkontinence, proto nepijí. Efekt je opačný
Do pitného režimu se počítá vše, co teče, vyjma kávy, černého čaje a alkoholických nápojů, které působí močopudně.
S dodržováním režimu mají podle odborníků největší problém staří lidé. Se zvyšujícím se věkem se totiž snižuje pocit

žízně, protože klesá produkce antidiuretického hormonu. „Druhým důvodem, proč senioři nepijí, je obava z

inkontinence. Omezit příjem tekutin ve snaze zabránit nechtěnému močení je ale špatné – naše ledviny mají za úkol
udržovat stálost vnitřního prostředí. Snížení příjmu tekutin vede k produkci menšího, ale koncentrovanějšího množství
moči, která dráždí výstelku močových cest. A tak dokonce zvyšuje pravděpodobnost nehod úniku moči,“ vysvětluje
geriatrička. U starších jedinců je nejčastějším důsledkem dehydratace stav zmatenosti. Další skupinou, co „nestíhá pít“ jsou podle zkušeností lékařů pracovně vytížení lidé, kteří většinou na pravidelný příjem v pracovním shonu zapomínají. To se projeví únavou a častějšími bolestmi hlavy. Obecně vede nízký příjem tekutin k produkci koncentrované moči, ze které snadno vznikají krystaly solí, a tedy močové kameny. Malé množství moči také teče močovými cestami pomaleji, což nestačí k zábraně vzestupu bakterií z dolních do horních močových cest, a tedy ke snazšímu vzniku močové infekce. Dávka 2,5 litru denně neplatí pro pacienty s nemocemi narušující činnost ledvin nebo pro ty, co užívají léky na odvodnění. „V těchto případech neplatí běžná kalkulace, ale je nutno dodržovat pokyny lékaře,“ doplňuje prof.
Kubešová.

Ledvinám škodí málo i moc tekutin

Nevhodný pitný režim patří mezi hlavní rizikové faktory, které ničí zdraví ledvin. „Problémem z pohledu zdraví ledvin je nedostatečný, ale i nadbytečný příjem tekutin. Při potížích, například pálení při močení, je mimo jiná opatření důležité také vhodně upravit pitný režim pomocí nedráždivých tekutin, což je voda, minerálky, urologický čaj či další bylinné čaje,“ doporučuje nefroložka Petra Ronová, primářka dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Praze-Vysočanech. Mezi populací je podle ní často diskutováno, jaký je správný příjem tekutin během aktivního života. „Jedním z častých mýtů, s nímž se v ambulanci setkávám, je domněnka, že je třeba vypít pět, šest litrů tekutin denně nebo i více. Lidé si někdy myslí, že se musí v jednom kuse napájet,“ říká. „Zdravý člověk by měl denně vypít 2–3 litry tekutin. Rizikem je samozřejmě i nedostatečný příjem tekutin, zejména u seniorů nebo rizikových pacientů, například s infekčním onemocněním.“ Třeba při průjmech a zvracení je třeba dohlédnout, aby tělo bylo správně zavodněné a ledviny mohly správně fungovat. Pokud pacient trpí některým z onemocnění ledvin, měl by svůj pitný režim vždy konzultovat s lékařem, upozorňuje ještě primářka dialyzačního střediska. „Zvýšený příjem tekutin je užitečný jen u některých chorob ledvin, zejména u opakujících se infekcí močových cest nebo u močových kamenů. Pro jiné nemocné může být nadměrný příjem tekutin naopak nebezpečný. Příkladem je poškození ledvin diabetem. Ledviny u těchto pacientů často nedokáží přebytečnou vodu vyloučit a nastává převodnění projevující se otoky nebo dušností.“ Jak poznáte, že špatně pijete? Podle moči i kůže Lékař může nesrovnalosti v pitném režimu svého pacienta odhalit prostřednictvím takových vyšetření, jako je vlhkost sliznic v ústech, barva moči či rychlost vyrovnání kožní řasy, případně z laboratorních hodnot, jako je hladina sodíku nebo přítomnost močoviny v krvi. Stav moči můžete sledovat orientačně i vy sami, barva moči totiž může signalizovat závažné zdravotní obtíže. „Barva produkované moči má být světle nažloutlá. Kterýkoli tmavší odstín není žádoucí a
svědčí o nízkém příjmu tekutin,“ upřesňuje prof. Matějovská Kubešová. Také orientačně, třeba u seniorů v domácím prostředí, může posloužit zmíněný test kožní řasy. Naberte a stiskněte k sobě kůži například na předloktí, vytvoříte tak tzv. kožní řasu, která se za optimálního stavu rychle vyrovná, pomalé vyrovnání, nebo dokonce přetrvávání kožní řasy je známkou dehydratace.

Vyvracíme mýty o pitném režimu! Myslíte si, že stačí obyčejná voda? Tak to se pletete

Ze všech stran neustále slyšíte, jak je nesmírně důležité dodržovat pitný režim. Ano, náš organismus tekutiny potřebuje, zvláště v letním období, to je bez debat, znáte však fakta? Víte například, že obyčejná voda nestačí? Tušíte, co s vámi udělá ranní sklenice vody na lačný žaludek? Podívejte se na mýty o pitném režimu.

Zapomeňte na obyčejnou kohoutkovou! Ta tělu nestačí! Také si myslíte, že jedinou vhodnou tekutinou je voda? Jeden by řekl, že našemu tělu poslouží nejlépe, jenže to není úplně tak pravda. Je skutečně nejvhodnější volbou, ne však ultimativním řešením.

Měla by zaujmout většinové postavení v denním pitném režimu, ale pro obohacení a chuť můžeme v menší míře sáhnout také po bylinných čajích nebo ovocných šťávách bez přidaného cukru. Náš organismus potřebuje i vitamíny a minerály, které nám obyčejná voda neposkytne.

Jak by měl vypadat ideální pitný režim? Pokud přijmete 2 litry tekutin denně, alespoň polovina by měla patřit obyčejné čisté vodě.

Zbytek lze rozdělit v poměru 0,5 litru lehkých minerálních vod, 0,3 litru slabého čaje (nikoliv černého) a 0,2 litru kvalitní čerstvé zeleninové šťávy.

Pozor, minerální vody si nepleťme s obyčejnou vodou, nemělo by se to s nimi přehánět, půllitr považujme za denní maximum.

Věděli jste, že?

S přibývajícím věkem klesá pocit žízně. Organismus padesátníků už nedokáže účinně hlídat příjem tekutin a je třeba jej vědomě hlídat. V opačném případě hrozí nedostatek tekutin vyšším krevním tlakem a rizikem vzniku ledvinových a žlučových kamenů.

Vypít alespoň 2 litry tekutin? Nesmysl! To je ten asi nejvíce rozšířený mýtus. U pitného režimu je třeba myslet především na fakt, kolik tekutin během dne ztratíme v moči, dýcháním a pocením.

Třeba takový aktivní sportovec by měl vypít až 5 litrů denně. Oproti tomu člověk se sedavým způsobem života nemusí za příhodných podmínek potřebovat ani 2 litry.

Zlaté pravidlo, kterým by se měl řídit každý dospělý v kterýkoli čas, zní minimálně 30 ml vody na 1 kg váhy denně.

Muži by měli vypít 2,6 litru tekutin za den, ženy 2,1 litru tekutin. Pokud kojíte nebo jste těhotní, přidejte si ještě půl litru navíc.

Odborné zdroje uvádějí přesná čísla: pro dospělé muže 2,6 litru tekutin za den, pro ženy 2,1 litru za den, pokud jsou těhotné nebo kojí, tak ještě o 0,5 litru navrch. Takto přesné údaje jsou však podle výživové specialistky ze Světa zdraví Moniky Bartolomějové hodně orientační a individuálně se na základě faktorů uvedených výše velmi liší.

„Důležitou indicií jsou rozdíly ve stravování. Zatímco ovoce a zeleninu tvoří až z 90 procent voda, trvanlivé, koncentrované a sušené potraviny své přirozené množství vody ztratily.

Pokud se tedy stravujete zdravě, získáte dost vody i z jídla a nemusíte se prolévat dvěma litry dalších tekutin, naopak se špatnými stravovacími návyky se nároky na dostatečný pitný režim zvyšují,“ vysvětluje Monika Bartolomějová.

Ranní rituál pro zdravý organismus

Zkuste se ještě před snídaní nakopnout sklenicí teplé vody se šťávou z půlky citronu.

Budete překvapeni, jak takový jednoduchý elixír na lačný žaludek může nahradit ranní kávu! Napomáhá trávícímu systému a povzbuzuje peristaltiku střev. Díky obsahu vitaminu C v citronu posílíte přirozenou obranyschopnost.

Citronová šťáva působí antibakteriálně a napomáhá vylučování nežádoucích látek. A bonus pro dámy: vaše pokožka bude jasnější a prozářenější.

Zapíjení jídla je nezdravé?

Další chyba! Mnohdy můžete slyšet i omyl v podobě toho, že byste neměli zapíjet jídlo. Koluje kolem toho několik mýtů, například že z jídla pak nepřijmete dostatek energie atd. Podle posledních informací se nejedná o zásadní chybu, naopak.

Je to právě voda, která v trávení pomáhá. Každý známe nepříjemný pocit sucha v ústech a těžkosti s vysušenými pokrmy.

Podle odborníků je voda žádoucím doplňkem ke každému jídlu, pokud si dáme vhodný drink chvíli před jídlem (například ovocnou či zeleninovou šťávu ředěnou vodou v poměru 1:1), uspokojíme pocit hladu a sníme menší porci.

foto: Shutterstock

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *