Pět hodin tělocviku týdně? O tom neuvažujeme, říká ministerstvo školství

Bojí se kotrmelců, gymnastiku ani neznají. Proč se tělocvik tak proměnil?

Často se až třetina dětí omlouvá z hodin tělocviku a mnozí včetně rodičů ho považují za zbytečný předmět. Z kotoulů mají hrůzu a „vyšší“ gymnastika raději ze škol vymizela úplně.

A následek? Cukrovka u českých mužů stoupla za dvě dekády o 85procent, u žen o 75. Armáda musela za posledních deset let odmítnout polovinu zájemců, protože neprošli fyzickými testy. Minulý rok to přitom byly už skoro dvě třetiny. A jak ukazuje i novinářská anketa Sportovec roku, tak v kategorii kolektivů je čím dál obtížnější najít ty úspěšné, medailové.

Pět hodin tělocviku týdně? O tom neuvažujeme, říká ministerstvo školství

Michal Ježdík na archivním snímku

„Náš virus je nedostatečná zdatnost a pohybová gramotnost,“ míní Michal Ježdík, sportovní ředitel basketbalové federace. „Nedostatečný pohyb má za následek, že v prvních třídách přibývá dětí s vadami řeči, poruchami pozornosti, řada z nich je méně manuálně zručná a má častěji potíže při psaní a čtení.“

Zní to smutně, ale nikterak překvapivě. Jenže co s tím? Ježdík i osobnosti z dalších sportů se shodují, že vinu – samozřejmě vedle rodičů – nesou školy. Tělocviku je málo, navíc mnohé nebaví.

A to nejen ty, kteří sport nemusí, ale ani ty druhé, protože obsah obě skupiny nedokáže nadchnout. „Pokud při hodině tělocviku stojí pár žáků, je to možná malý detail. Pokud jich stojí polovina, je to chyba učitele.

A pokud se tohle děje ve většině škol, tak už se jedná o chybu v systému výuky učitelů,“ míní Antonín Plachý, vedoucí trenérsko-metodického úseku fotbalové asociace.

A ono se to děje. Znuděné děti pak těžko najdou zalíbení ve sportu, nezlepšují se, míjí je základní pohybová dovednost.

Nevěřili byste, v jakou smutnou – a pro některé jedince i nebezpečnou – grotesku se někdy mění obyčejný běh pozadu, což dříve bývala banální součást rozcviček.

I proto Plachý navrhuje, aby pedagogické fakulty učily budoucí tělocvikáře jinému myšlení. A aby se kladl důraz i na proškolení kantorů z 1. stupně, neboť právě tam jsou podle něj velké rezervy.

Pět hodin tělocviku týdně? O tom neuvažujeme, říká ministerstvo školství

Antonín Plachý

„Učitel tělocviku má výjimečnou pozici v tom, že nakládá s činností, která děti v naprosté většině baví. Neměl by tedy zábavu brzdit, ale šikovně rozvíjet.“

Lidé ze sportovních svazů tak už dlouho ministerstvo školství tlačí k tomu, aby do osnov přidalo třetí hodinu tělesné výchovy týdně. A třeba Slavomír Lener z hokejového svazu by zavedl hodin rovnou pět, byť dvě z nich by byly součástí odpoledních družin. Už teď hodinu navíc právě v družinách dobrovolně přidalo 900 škol, je to však pouhá pětina z celkového počtu.

Samotné ministerstvo o třetí hodině neuvažuje, ale slibuje, že se zaměří na zkvalitnění obsahu. Jenže tento postoj trenéři i funkcionáři považují za symbolický odraz toho, jaké má tělocvik na školách postavení. „Vidím to na devítiletém synovi.

Když něco odpadne, je to tělocvik, protože se nahrazují důležitější předměty,“ říká Ježdík. A Plachý je ještě ráznější: „Ano, rozvrh se nedá nafouknout, ale dají se osekat pitomosti, které tam jsou. A jestli je někdo nevidí, ať se pořádně podívá.

Řada dětí se omlouvá

Jenže je otázka, jestli by ona hodina navíc něco zásadně změnila.

Milan Hnilička, vládní zmocněnec pro sport, který reprezentuje stejné hnutí (ANO), jaké velí ministerstvu školství, volí smířlivější slova: „Realitou dnešní doby je, že se nám spousta dětí z tělocviku omlouvá, tudíž pouze navýšení hodin není řešením.

Řešením je zkvalitnit obsah a pak jít postupnými kroky, tedy ona hodina navíc. Dostat ji alespoň do družin, aby to nebylo jen v 900 školách, ale ideálně všude. Na to by měl stát uvolnit peníze okamžitě.“

Pět hodin tělocviku týdně? O tom neuvažujeme, říká ministerstvo školstvíPět hodin tělocviku týdně? O tom neuvažujeme, říká ministerstvo školstvíPět hodin tělocviku týdně? O tom neuvažujeme, říká ministerstvo školství

Milan Hnilička, vládní zmocněnec pro sport

Díky záplavě omluvenek hodiny tělocviku působí často tristně. Půlka dětí cvičí, druhá znuděně sedí na lavičkách v civilu. Mají omluvenky od rodičů, od lékařů, školy s nadsázkou připomínají válečné invalidovny. A je to tak zásadní věc, že se jí dokonce zabývali i poslanci v podvýboru pro sport.

„Nedostatečný pohyb má za následek, že přibývá dětí s vadami řeči, poruchami pozornosti, potížemi při psaní a čtení.“Michal Ježdík, sportovní ředitel basketbalové federace

„Doktoři jsou často pod tlakem rodičů, aby omluvenku napsali. Ti se dožadují svých práv, přitom lékař by měl posoudit, jestli dítě může cvičit alespoň částečně, nebo vůbec.

Je důležitá komunikace s rodiči, aby věděli, co to obnáší, když jejich dítě nebude cvičit. Že tu tělocvik není kvůli reprezentaci, ale kvůli všeobecnému rozvoji.

Dětem pomůže lépe se učit i v ostatních předmětech,“ říká Hnilička.

Jenže zatím se o tělesné výchově bavíme spíše v teoretické rovině. Jiná věc je praxe. Je tu 27letý pedagog, který učí na jedné středočeské základce. Po škole nastoupil s elánem, velkými plány.

Ale když se při jeho hodinách stanou dva úrazy – jedna zlomená ruka po pádu při běhu pozadu a další zlomenina, když se žák při běhu rozplácl o zeď (tedy žádný hazard) – dostane od ředitele školy „průplesk“.

Prý jak děsné je s tím papírování a že na ně dorazí kontrola z kraje, protože se úrazy rázem vymykají průměru.

A tak učitel rezignuje a raději příště rozhodí florbalové hokejky, ať si v klidu (bez rizika) hrají.

Milan Hnilička byl hostem Rozstřelu:

Sledovat další díly na iDNES.tv

Učitel jako onuce

Je tu i učitelka z jižní Moravy s třicetiletou praxí na prvním stupni. S dětmi cvičí a i ona zažila jeden smolný měsíc: žačka zakopla o kladinu a jejího spolužáka zase trefil míč do obličeje. Od ředitele dostala varování, potupně ji tepal na poradě a nakonec, ač sám tělocvikář, jí doporučil, ať příště jde raději s dětmi jen na procházku.

„Často mluvím s tělocvikáři a vím, že ze základních škol vymizela gymnastika, která je základem pro všechny sporty. Učitel se bojí, aby při záchraně nesáhl tam, kam nemá. A týká se to i plavání. Taková je dnes doba. Je třeba se vrátit k základům a brát to normálně,“ šokuje Hnilička.

Může se zdát, že tělocvik z prvních tříd základní školy a vrcholový sport mají pramálo společného. Že jsou dvěma hodně vzdálenými póly.Jenže to je omyl.V předlistopadové éře i té bezprostředně po ní, kdy vyrůstala zlatá hokejová generace či fotbalová parta kolem Nedvěda a Poborského, byl sport postaven jako pyramida. Základnu tvořila škola, kde se děti učily sportovní gramotnosti, dostávaly základy gymnastiky, rozvíjela se obratnost.Do prostředního patra pyramidy, tedy do klubů, už přicházely děti s pevnými sportovními kořeny, elementárním talentem a trenéři pracovali na individuálním rozvoji. Vrchol tvořila reprezentace a tréninková střediska mládeže.Teď se základna téměř vytratila. Oddíloví trenéři dětí mezi šesti až deseti lety vyprávějí, že musí tréninky brát z gruntu, velmi často suplují tělocvik a učí svěřence úplné základy. To samozřejmě zdržuje, navíc – i kvůli nedostatečnému počtu zájemců – se v týmech mísí talentovaní s těmi, kterým po sportovní stránce prostě tolik naděleno nebylo. A kteří, když chtěli ve volném čase sportovat – což je chvályhodné, dříve navštěvovali kroužky sportovních her přímo ve školách. Je tedy logické, že na špičku pyramidy teď nedosáhne tolik atak kvalitních sportovců jako dřív, což je znát na současné bídě tuzemských kolektivních sportů.Hokejisté na medaili z mistrovství světa čekají sedm let, nejdéle v historii. Fotbalisté jsou v žebříčku FIFA na 44. místě a mít jakýkoliv tým na letní olympiádě zní téměř jako sci-fi. I Jiří Welsch, někdejší hráč NBA, souhlasí, že změna je nutná hlavně na úrovni škol a rodiny. A smutně tvrdí: „Dneska už je na změnu pozdě. Pokud budeme přemýšlet, že je to těžké, nikdy nic nezměníme.“

Někteří kantoři necítí podporu ani od vedení školy, míní, že se až příliš ustupuje rodičům. Důrazný tělocvikář, který chce ctít osnovy, může velmi snadno narazit na odpor, nechuť. A pak raději sklouzne k nudné průměrné výuce, jen aby nevyčníval.

„Trenér i učitel se pro nás stali onucí a každý rodič si na ně vyšlápne,“ míní Michal Ježdík z basketbalového svazu.

Antonín Plachý z fotbalové asociace pak rodičům posílá vzkaz k zamyšlení: „Jestli není lepší, aby přišly děti domů párkrát odřené, než aby se později řešila cukrovka 2. typu.“

Teď trochu uklidnění. Ještě není tak zle, protože poměrně značné procento dětí i mimo školu sportuje. A představa, jak přijdou ze škol, odhodí tašky, sednou k počítači a ládují se celé odpoledne chipsy, je do značné míry klišé.

Chybou tělocviků je však už zmíněný obsah, protože dnešní sportovní „móda“ je jiná. Kantoři potvrzují, že fotbal, který si dříve zahrály i dívky, tolik neláká. Vybíjená či volejbal taky nejsou v kurzu, ale jsou tu jiné fenomény.

Táhne florbal, parkur, atletika

Ano, jednak zmíněný florbal, který pro učitele představuje ideál klidné hodiny, neboť ho hrají kluci i holky a zapojí se i ti méně zruční, ale zase tolik nenaplňuje potřeby pro zisk obecné pohybové gramotnosti.

Naštěstí zase táhne atletika a děti nově fascinuje parkur – sport, v němž překonáváte přirozené překážky. Oddíly jsou plné, lákají videa s kousky těch nejlepších, téměř v každé třídě se najde oddaný vyznavač.

Tento sport je přitom založen na akrobacii, gymnastice, nepříliš populárních činnostech tělocviku. A pokud by kantor prvky z parkuru propojil právě s gymnastikou, děti by to ocenily.

A i tady je chyba, mezera. Zkušená 55letá učitelka, která parkur díky žákům zná, vypraví, že jí nikdy nebyly nabídnuty doškolovací semináře tělocviku, aby se sama poučila a vydala modernějším směrem.

Na YouTube marně hledáte instruktážní videa, jak ideálně stvořit tělocvik pro malé i větší. Tak, aby nenudil. Přitom by to byly náklady za pár desítek tisíc.

A i Hnilička přiznává, že část dětí „nebaví na tělocviku jeho forma“.

Tady je nutné začít, protože tři, čtyři či pět hodin tělocviku upadající sportovní gramotnost nespasí.

Pět hodin tělocviku týdně? O tom neuvažujeme, říká ministerstvo školství

Konference České unie sportu (ČUS) začala krátkým videm z reálného života; mladík stojí v korbě nákladního vozu, z níž se má dostat na zem, ale nedaří se mu přijít na to, jak toho má docílit.

Jako holub na báni se na korbě dlouho točí, pořádně ani nedokáže přehodit nohu přes bočnici. Nejde mu to ani ve chvíli, kdy mu to jeho o desítky let starší kolega názorně ukáže.

Nakonec mu ke korbě jeho spolupracovníci raději přistaví žebřík.

Tímto videem ČUS chtěla poukázat na úpadek základních pohybových dovedností naší mládeže, jež vede k obezitě, neobratnosti a absenci vztahu ke sportu.

Na vině jsou, mimo jiné, dle erudovaných odborníků z řad sportovních trenérů i lékařů zabývajících se sportovní medicínou, pouhé dvě hodiny tělesné výchovy týdně v rámci školní výuky.

To prý rozhodně nestačí; u dětí se vytrácí zájem o sport, hry a spontánní pohyb. Co s tím?

Dvě hodiny tělocviku týdně jsou málo

„Časová dotace pro tělesnou výchovu nesmí ze zdravotních a hygienických důvodů klesnout pod dvě hodiny týdně,“ píše se v Rámcových vzdělávacích programech MŠMT.

Minimální dotace pro tělesnou výchovu jsou stanoveny Rámcovými vzdělávacími programy:

  • 1. stupeň ZŠ (1.–5. ročník) – 10 hodin/týden (udáváno za všechny ročníky dohromady)
  • 2. stupeň ZŠ (6.–9. ročník) – 10 hodin/týden (udáváno za všechny ročníky dohromady)

Skutečnost je však taková, že právě tělesná výchova bývá tím předmětem, který často odpadá, děti se na něj omlouvají, nebo na něm hrají nezáživné hry, které lásku ke sportu rozhodně nepěstují.

Na konferenci na to upozornil Antonín Plachý, vedoucí vzdělávacího úseku Fotbalové asociace ČR: „Pokud na hodinách tělesné výchovy bude pár dětí stát, dobře, pokud jich stojí polovina, je to chyba učitele. A pokud se tohle děje ve většině škol, tak je ten systém špatný.

“ Hovořil i o celé řadě již vypracovaných projektů, které by učitele naučily zapojit děti do hry, ale aktuálně jsou pozastavené, a děti tak dál tupě stojí ve frontách na kotoul nebo na dvě tyče na šplh. A nudí se, chybí jim variabilita, kreativita.

Budete mít zájem:  Slinivka břišní – její funkce a vše o ní

Pomoci může lepší vedení hodin a více hodin tělesné výchovy.

„Ve škole je potřeba přidat další tři hodiny aktivit týdně, nejlépe formou spontánního pohybu,“ uvedl na konferenci bývalý hokejový trenér, současný šéftrenér Českého svazu ledního hokeje Slavomír Lener.

O navýšení hodin tělocviku se neuvažuje

Trvalo dlouho, než se zavedla jediná hodina tělocviku navíc, která se však dodnes aplikuje jen v družinách.

Zajímalo nás proto, co na smělé plány ČUS a pět hodin tělesné výchovy za týden říká ministerstvo školství.

To mimochodem na konferenci vůbec zastoupeno nebylo (je otázkou, zda bylo pozváno), navzdory tomu, že akci svou účastí podpořil Patrik Eliáš, basketbalista Jiří Welsh nebo olympijská vítězka Kateřina Neumannová.

„O plošném navýšení hodinové dotace MŠMT neuvažuje, muselo by to být na úkor jiných předmětů,“ uvedlo pro Vitalia.cz MŠMT, a rázem tak plány ČUS smetlo ze stolu. Dodává však, že škola může podle vlastního uvážení další pohybové aktivity svým žákům přidat, ale je to dobrovolné.

Co se týká kritiky náplně hodin, povinný Rámcový vzdělávací program stanoví očekávané výstupy a cíle, kterých má žák ve výuce dosáhnout, škola pak ve svém vlastním školním vzdělávacím programu popíše, jakým způsobem a metodami cílů konkrétně dosáhne. Náplň hodin tělocviku je na dané škole, respektive na učiteli. A protože se na MŠMT ví, že stav není ideální, hledají řešení.

Ministerstvo chce zbavit děti prostojů

Tělesná výchova je součástí revizí, které právě započal Národní ústav pro vzdělávání. Zástupci pracovního týmu nám sdělili, že u tělesné výchovy chtějí řešit hlavně formu a organizaci vyučovacích hodin, což požaduje i ČUS.

„Rádi bychom do hodin dostali radost z pohybu, co nejvíce pohybu (co nejmenší prostoje ve stání ve frontách na cvičení), eliminovat uvolňování z hodin TV, motivaci k celoživotnímu zápalu pro pohyb.

Rádi bychom v Metodické části Rámcových vzdělávacích programů připravili názornou videometodiku, kterou by se učitelé, kteří vyučují tělesnou výchovu bez potřebné aprobace či praxe, mohli inspirovat,“ plánuje ministerstvo a Národní ústav pro vzdělávání.

Zdá se, že se MŠMT s ČUS sice shodují, ale společnou řeč zatím ale asi nevedou. ČUS totiž více než na MŠMT, které má náplň tělesné výchovy v gesci, sází na bývalého profesionálního hokejového brankáře Milana Hniličku.

Ten byl loni jmenován vládním zmocněncem pro sport a předpokládá se, že jde o budoucího představitele vládní sportovní agentury, která má vzniknout letos na jaře.

„To je člověk, od kterého si slibujeme, že nastartuje systémové změny a vytvoří nový systém státní přípravy pro pohybovou gramotnost,“ uvádí předseda ČUS Miroslav Jansta.

Vládní agentura pro sport by se měla věnovat sportu, transparentnímu přerozdělování peněz, měla by pomáhat vytvářet metodiku, spolupracovat s vysokými školami a zahraničím. Vznik této agentury stojí na zákoně, který by měl být do května 2019 schválen. Pokud se tak stane, agentura pro sport vznikne do konce roku 2020.

Obézních školáků přibývá. Co na to učitelé?

„Hodina tělocviku navíc by určitě nebyla marná. Důležité je podle mého názoru působit na rodiče, aby své děti zbytečně neomlouvali z hodin tělocviku. Mám na mysli omluvy typu: Nemohu cvičit, protože před čtrnácti dny jsem měl rýmu,“ říká ředitel Základní školy Kounicova Hynek Vojtasík s tím, že proti tomuto nešvaru se snaží bojovat.

„Na začátku roku dostávají rodiče informace o tom, že z hodiny tělocviku může omluvit pouze ředitel školy, učitel nebo lékař. Když má dítě potvrzení od lékaře, nemohu s tím nic dělat,“ dodává Vojtasík.

V posledních letech podle něj přibývá dětí, které jsou líné a pohodlné. Podobný názor má také Jarmila Krejčířová, ředitelka Základní školy Komenského.

Děti podle ní sedí více u počítače, než aby sportovaly, a v tělocviku to je poznat.

Nepokazit si make-up

Menší děti na prvním stupni podle slov prý ještě sportovat baví, zlom přichází až na druhém stupni. A cvičit se nechce především dospívajícím dívkám.

„Mají nechuť k pohybu a vymýšlí výmluvy, proč nemohou cvičit. Dalším důvodem je, že dívky bývají nalíčeny, učesány, mají upravené nehty a představa, že by se měly potit v tělocvičně, se jim zkrátka nelíbí,“ míní Krejčířová s tím, že pokud jsou výmluvy časté, řeší je škola s rodiči.

Hodinu tělocviku týdně navíc by i v této škole uvítali. Nárůst počtu obézních dětí potvrzuje Jan Boženský, primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice, kde vznikla ambulance pro obézní děti. Také on vidí přidání hodin tělocviku jako pomoc.

„Třetí hodina tělocviku je určitě vhodné, i když možná ne úplně optimální řešení tohoto problému. Myslím si, že by bylo dobré hodiny spojit a mít třeba za týden dvě dvouhodinovky tělocviku, protože za pětačtyřicet minut se toho příliš mnoho nestihne.

Tělocvik by se také podle mě neměl známkovat, pro neobratné a méně šikovné děti je to dosti stresující,“ tvrdí Boženský. Ředitel Základní školy Jugoslávská Petr Opletal si naopak myslí, že více hodin tělesné výchovy ničemu nepomohou.

„Pokud se dětem cvičit nechce, tak nepomůže ani navýšení tělesné výchovy,“ míní Boženský.

Ministerstvo říká ne

Ministerstvo školství zatím o navýšení hodin tělesné výchovy neuvažuje. „ Vzdělávací program pro základní vzdělávání stanoví jako minimální dotaci dvě hodiny tělesné výchovy v každém ročníku základní školy. O třech povinných hodinách tělesné výchovy MŠMT neuvažuje.

Ředitel školy však může počty hodin tělesné výchovy navýšit z disponibilních hodin učebního plánu.

O konkrétním počtu hodin rozhoduje vždy ředitel školy, a to s ohledem na minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti na příslušném stupni základního vzdělávání uvedené v učebním plánu,“ uvedla Markéta Faltysová, mluvčí ministerstva školství.

Děti se nerady hýbou, ohrožuje je obezita Praha -Zpráva České školní inspekce varuje, že fyzická zdatnost žactva se prudce zhoršuje. Cestou k nápravě je zdravý životní styl. KATEŘINA PERKNEROVÁ Mami, bolí mě břicho, nemůžu do školy. Když dřív rodič tuhle větu slyšel, měl skoro jistotu, že první hodinu potomka čekala písemka z matematiky nebo chemie. Dnes není výjimkou, že se děti chtějí ulít z tělocviku. Ne proto, že by je nebavil právě tento předmět, ale kvůli obecné nechuti hýbat se. „Naprosto rizikový stav byl zjištěn na 2. stupni základních škol v aktivitách pro rozvoj pohybových dovedností,“ píše se ve výroční zprávě České školní inspekce za minulý rok. Šéfka školského sněmovního výboru Anna Putnová (TOP 09) chce proto rozšířit počet hodin tělesné výchovy ze dvou na tři. Podle tiskového mluvčího ministerstva školství Patrika Kubase ale resort o takové změně neuvažuje. „Ředitel školy však může počet hodin tělesné výchovy navýšit sám na úkor jiných předmětů,“ dodal Kubas. Odborníci mají jasno, že zlepšení situace nepomůže nic nárazového, ale kompletní změna přístupu. „Pokud se žák nepohybuje s odpovídající délkou a intenzitou zatížení ve volném čase, jeho přirozená tělesná zdatnost získaná v předškolním věku logicky klesá a škola to nemůže zachránit,“ říká Vladislav Mužík z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Dodává, že tělovýchovnou gramotnost by měl školák následně rozvíjet při pohybových aktivitách a celkovém způsobu života. S tím souhlasí i autoři nové učebnice Výchova ke zdravému životnímu stylu, kteří kladli důraz na prevenci a vytvoření konkrétních praktických zkušeností. „Žáci sami budou sestavovat jídelníček, dávat do souvislosti složení potravy, způsob stravování a rozvoj civilizačních nemocí. Mezi sebou si budou zdůvodňovat, proč je něco dobré a proč nikoli,“ představuje výukovou metodu Dagmar Havlíková. Že jde o správnou cestu, naznačuje průzkum VZP z konce minulého roku. Vyplývá z něj například, že zájem dětí o fastfoody klesl o 15 procent.

Na našem webu najdete pouze výběr zpráv, které denně vychází v novinové podobě Deníku. Některé i s delším časovým odstupem.
Pokud chcete mít ucelený přehled o dění v Ostravě a Moravskoslezském kraji, předplaťte si tištěné nebo elektronické vydání Moravskoslezského deníku. Přinášíme nejšiřší regionální zpravodajství. Předplatitelé regionálního Deníku najdou své noviny ve schránce do 7:30 hodin ráno.

Bližší informace získáte na telefonním čísle 602 603 235, nebo svůj dotaz můžete poslat na e-mailovou adresu: [email protected].

Pro nové předplatitele máme navíc dárek: Dvě vstupenky na zápas ČR – Itálie – více se dočtete zde.

*Akce platí pro nové předplatitele, trvá do 6. února nebo do vyčerpání zásob.

Tělocvik zaujímá na školách poslední místo. Děti jsou přitom slabší a línější než dřív | Domov

PRAHA Davidovi je deset let, chodí do čtvrté třídy na základní škole. „Dneska jsme neměli tělocvik, v tělocvičně bylo plno,“ oznamuje po příchodu domů. Škola totiž tělocvičnu pronajala. Jindy zase paní učitelka hodinu tělocviku zrušila, protože děti zlobily. A jindy tělocvik nebyl, protože bylo potřeba dohnat látku v matematice. Nejde o výjimečný jev.

„Dosud se bohužel setkáme i s nahrazováním tělesné výchovy jinými předměty nebo činnostmi, například vycházkou, čtením pohádky, promítáním filmů. Někdy nejdou děti do tělocvičny proto, že zlobily.

Občas se to dozvídáme od našich studentů nebo také přímo od dětí, s nimiž o škole a tělesné výchově hovoříme,“ říká Vladislav Mužík, vedoucí katedry tělesné výchovy a výchovy ke zdraví na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity.

  • Proč nemá tělocvik prestiž?
  • Jak cvičila generace dnešních rodičů?
  • Proč svým dětem raději rodiče píší omluvenky?
  • A jak má správná tělesná výchova vlastně vypadat?

Současná fakta jsou přitom nemilosrdná vůči českým dětem i celé české populaci.

Podle studie Světové zdravotnické organizace se snížil denní přísun pohybu (nikoli sportu, ale pohybu obecně, počítá se třeba i cesta do školy – pozn. red.

) u českých dětí ze tří hodin v roce 1995 na pouhých 45 minut v roce 2012. Doporučené minimum je hodina. Jinak dětem podle zdravotníků hrozí deformace při tělesném vývoji.

Český olympijský výbor zase testuje školáky v rámci svého projektu Olympijský víceboj. Současné děti se v základních pohybových dovednostech oproti dětem z konce 90. let minulého století zhoršily. „A někde jde o dramatické propady,“ upozorňuje šéf ČOV Jiří Kejval. Shrňme nelichotivé výsledky výzkumů i postřehy odborníků: děti jsou línější, slabší a tlustší než kdy dřív.

Trpěné hodiny tělocviku

Co s tím? Stát má více možností, tou nejviditelnější jsou hodiny tělocviku. Tedy předmětu, který je bohužel mnohde na základních školách jaksi trpěn. Předmětu, který často stojí až na posledním místě v mysli paní učitelky. Ano, paní učitelky, protože podle údajů ministerstva školství se věnují povolání kantora na prvním stupni základních škol v 92 procentech ženy.

Tělocvik berou jako nejméně důležitý často i rodiče. A obecně celá společnost. Od školy prvního stupně očekáváme, že paní učitelka naučí děti psát, číst a počítat. Jestli jim vštípí lásku k pohybu, základní pohybové dovednosti, naučí je správně běhat, házet a skákat, je jaksi navíc. Nikdo to od ní neočekává.

Možná i proto, že někteří rodiče dnešních školáků na tom nebyli se školním tělocvikem o moc lépe. Místo tělesné výchovy leckde na sklonku vlády komunistického režimu pochodovali po chodbách s pytlíky na rukou a nohou a s nasazenými plynovými maskami v rámci branného cvičení nebo nacvičovali sestavy na spartakiádu.

„Otázkou je, zda má vyučovací předmět tělesná výchova v naší společnosti dostatečnou prestiž a zda je odpovídající pohybový režim dětí vnímán jako jedna z jejich základních životních potřeb,“ podotýká Mužík.

Jste spokojeni s úrovní tělesné výchovy na českých školách?

A totéž přiznává i ministerstvo školství. Jen jako viníka vidí hlavně rodiče. „Je to dáno pohledem celé společnosti, která nepovažuje pohyb a pohybové vzdělání za rovnocenné s jinými předměty.

Primární roli hrají rodiče, kteří své děti z hodin tělesné výchovy omlouvají.

Budete mít zájem:  Může vás vitamin d ochránit před koronavirem a nemocí covid-19?

Je proto důležité přesvědčit je o důležitosti sportování nejen pro zdravý tělesný vývoj, ale i pro správný vývoj intelektových a sociálních schopností,“ odepsala Klára Bílá z ministerského tiskového oddělení.

30 rozjívených dětí, vyřvaný hlas

Odborníci se přitom shodnou, k čemu by hodiny tělesné výchovy měly sloužit. Existují pro to metodiky, pokyny, návody a plány. Neměla by se například hodnotit absolutní výkonnost, ale spíše chuť, snaha o zlepšení. „Dostatečná pohybová aktivita dětí (respektive člověka) je hlavním aktuálním cílem tělesné výchovy,“ vysvětluje Mužík.

Jak taková hodina tělocviku na prvním stupni základní školy vypadá často v praxi? Představte si padesátiletou paní učitelku se specializací v hudební výchově.

A třídu skoro třiceti desetiletých dětí, nevybitých – protože většinu z nich přivezli rodiče do školy autem a předchozí den strávily několik hodin u tabletů – a rozjívených.

Učitelka je musí nahnat do šatny, v tělocvičně si vyřve hlas, aby ji bylo slyšet.

Pokud jim dovolí lézt na náčiní, hrozí, že spadnou ze žebřin nebo z kruhů. Pokud je nechá hrát nějakou hrou, bude neustále trnout, zda si někdo nevyrazí zuby hokejkou, z čehož by měla pořádnou polízanici.

Bude tedy děti učit šplhat? Skákat přes kozu? Naučí je základy atletiky či snad gymnastický výmyk?

Hlavně ne vybiku!

Spíše jim dá míč a nechá je hrát oblíbenou „vybiku“. Tedy činnost, ze které se odborníkům zděšením ježí vlasy na zátylku. „Tam se z dětí oddělí ty méně šikovné, do kterých to ty šikovnější hned napálí. Hodinu je třeba dělat tak, aby to bavilo všechny, aby například holčičky nestály v rohu,“ tvrdí Věra Kuhnová z katedry tělovýchovy na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity.

Tady se objevuje jeden paradox české přípravy budoucích pedagogů. Studentky (nezapomínejme, že na učitelství pro první stupeň se hlásí v drtivé většině dívky) si totiž musejí zvolit jednu specializaci: volí mezi hudební, výtvarnou, dramatickou a tělesnou výchovou.

Jelikož rozdělení je víceméně rovnoměrné, jen čtvrtina absolventek „peďáku“ má specializaci v tělocviku. Tyto dámy mají dobré ohlasy, jejich hodiny děti baví a chválí si je.

Pokud se ale studentek na „peďáku“ v Praze na Karlově univerzitě nepřihlásí alespoň patnáct, specializace se vůbec neotevře, takže z ročníku nemusí být v tělesné výchově lépe vyškolen nikdo.

O tom, zda dítě zažije pestré hodiny tělocviku, tak rozhoduje osobnost konkrétní učitelky. Někde je tělocvik skvělý, jinde průměrný a někde mizerný. A rozdíly jsou výraznější než třeba v matematice nebo češtině.

„Úroveň tělesné výchovy na školách je velmi rozdílná.

V praxi se setkáváme s výbornou úrovní výuky, ale také s nekvalitní tělesnou výchovou, která má charakter pouhé pohybové rekreace dětí během pobytu ve škole,“ popisuje Mužík.

Třetí hodina nepomůže a na tělocvikáře se školství netváří

Přitom období mezi šestým a jedenáctým rokem, kdy dítě patří na první stupeň, je z pohybového hlediska zásadní. Co se děti v tomto věku nenaučí, už pak později zpravidla nedoženou.

Na kvalitu výuky tělocviku by měli dohlížet ředitelé nebo školní inspektoři. Ale to je teorie. V praxi spíše učitelka zapálená do tělocviku narazí na odpor některých rodičů, kterým si doma stěžují děti. A kvůli „těláku“ si zlou krev dělat nebude.

Ministerstvu nelze upřít snahu, nyní zkouší zavést třetí hodinu tělocviku. Ohlasy ze škol, kde pilotní projekt probíhá, jsou kladné, ale ani sami úředníci nevěří, že by se novinka mohla zavést plošně. Důvod je prostý: přeplněné tělocvičny i rozvrh.

„Zvýšit počet hodin by byla jedna z možností, jak proti trendu nedostatku pohybu dětí bojovat.

To ovšem naráží na organizačně-logistické problémy škol (nedostatek sportovišť) a už nyní velmi naplněný rámcový vzdělávací program,“ píší z ministerstva školství.

A na jiný nápad, který vítají odborníci i učitelé, totiž že by i na prvním stupni učili tělocvikáři, nejsou peníze ani politická vůle. „Na prvním stupni učí kantoři všechny předměty,“ zní strohá úřednická odpověď.

Na druhé straně je potřeba konstatovat dvě věci: za prvé jsou podobné poměry i při výuce hudební a výtvarné výchovy. A za druhé ani kvalitní dvě hodiny tělocviku týdně (v praxi se spíše jedná o dvě půlhodiny týdně, protože děti se převlékají, nastupují, chystají náčiní atd.) pohyblivost malých Čechů nezachrání.

Žádný pohyb a zamčená hřiště

Důležitou roli hrají rodiče. Dnešní děti, na rozdíl od předchozích generací, mají pohyb již jen organizovaný – ve škole nebo ve sportovních klubech. Samy se jdou ven proběhnout málokdy. Pokud tedy nechodí na sportovní kroužek, stávají se z pohledu obezitologa rizikovou skupinou.

„Děti jsou odrazem své rodiny a obezita je typické civilizační onemocnění rozvinutých světových ekonomik.

Během krátké doby jsme se stali součástí populace s nedostatkem pohybu, kdy chůze ztratila smysl hlavního přemísťovacího prostředku,“ říká Zlatko Marinov z Dětského obezitologického centra.

Se smutným, ale příznačným postřehem přichází šéf Českého olympijského výboru: „Dříve byla u škol škvárová hřiště a byla plná. Dnes mají školy hřiště s krásnými povrchy, a nikdo na nich není. Jsou zamčená, protože se školy bojí, že je někdo zničí. Peníze se měly raději dát na trenéry, vychovatele,“ míní Kejval.

Co se týče pohybu českých dětí, přítomnost je chmurná a vyhlídky na obrat mizivé. Pro řadu škol je důraz na pohyb jen prázdným pojmem z osnov. Leckde už ani děti nechodí o velké přestávce ven, aby se nezranily.

„Pokud by se děti o přestávkách na hřišti – kdekoli venku –zranily, nese za to odpovědnost škola.

Proto některé školy toto riziko minimalizují tím, že děti o přestávkách sedí ve třídách,“ vysvětlují ministerští úředníci.

Stane se tedy z Čechů národ líných, obézních a v dospělosti nemocných tvorů? „Považuji za úspěch, že se o tom alespoň začalo mluvit,“ konstatuje suše Kejval. „Protože ve finále to vždycky stojí na penězích, a když se o tom mluví, politici na to slyší.“

Koronavirus a škola: V rouškách, bez kroužků a tělocviku, školní rok se neprodlouží

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) představil detaily k fungování protiepidemického systému PES ve školství. Základní přehled k rozvolňování či zpřísňování opatření v různých oblastech života zveřejnil již v pátek ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Plaga věří, že Česko brzy přejde na čtvrtou úroveň, což bude znamenat návrat do lavic pro celé první stupně a závěrečné ročníky, tedy deváté třídy a poslední ročníky středních škol. Konkrétní termín neřekl, slíbil ale, že se jej školy i rodiče dozví v dostatečném předstihu.

S čím ministerstvo nepočítá, je prodloužení školního roku i přes část letních prázdnin.

„Omezení a zavření škol přispělo k tomu, že exponencionální růst nakažených se zastavil a doufejme, že jsme za vrcholem pandemie, ministerstvo školství i nadále drží svoje termíny a prohlášení, které slíbilo,“ řekl ministr školství.

V současnosti se opatření v Česku vážou k nejvyššímu pátému stupni rizika, riziko nákazy odpovídá čtvrtému stupni.

Závěrečné ročníky základních, středních a vyšších odborných škol se vrátí k prezenční výuce ve čtvrtém z pěti stupňů rizika nákazy covidem-19 podle protiepidemického systému PES.

Spolu s jejich návratem se ve středních a vyšších odborných školách obnoví praktická výuka pro skupiny do 20 lidí a na druhém stupni základních škol a nižším stupni víceletých gymnáziích se třídy budou po týdnech střídat ve výuce na dálku a z domova.

Na vysokých školách se podle Plagy při čtvrtém stupni rizika covidu-19 obnoví praktická a laboratorní výuka pro skupiny do 20 lidí a umožní se individuální konzultace. O tom, zda se současná opatření zmírní na čtvrtý stupeň by se podle Plagy mělo rozhodnout tento týden.

Roušky musímě strpět, říká ministr

Povinné budou roušky i ve třídách a společných prostorách. „Nošení roušek bude doprovázet naše žáky i studenty,“ upozornil Plaga. „Je nutné, abychom roušky strpěli,“ dodal.

Učitelé by měli trávit hodně času s dětmi venku nebo větrat. Děti budou také zatím bez tělocviku a zpívání při hudební výchově. Výuka zpěvu, tělocviku a plavání se obnoví až při druhém stupni rizika covidu.

Ve stupni tři a čtyři jen u oborů, kde to je zásadní při vzdělávání.

S rouškami i při výuce se počítá i ve třetím stupni.

Školní jídelny budou fungovat za přísných opatření. „Prezenční žáci budu mít možnost jíst ve školní jídelně, distanční žáci by si měli jídlo vyzvednout a jíst doma, aby se nemíchali s prezenčními žáky,“ řekl Plaga ke školním obědům.    

Prázdniny se zkracovat nebudou, výletů a škol v přírodě se děti jen tak nedočkají

Na co ale školáci musí zatím zapomenout, jsou kroužky. „Školní kluby fungují až ve druhém stupni PES, stejně jako kroužky,“ uvedl ministr školství.

Školy v přírodě, sportovní a adaptační kurzy či vícedenní školní výlety budou povoleny až v nejnižším stupni protiepidemického systému, dodalo ministerstvo.    

Ministerstvo školství neuvažuje kvůli covidu o zkrácení letních prázdnin ani o rušení jarních prázdnin. Plaga si umí představit letní doučovací kempy.

Plaga pro testování učitelů i studentů

Plaga by podpořil i testování kantorů. „Proti testování učitelů nic nemám, dovedu si představit i testování studentů na středních školách,“ připustil Plaga s tím, že ministerstvo zdravotnictví by mělo přijít s návrhem testovací strategie.    

Plaga nepočítá s tím, že by se prodloužil školní rok přes část prázdnin, neplánuje ani to, že by se zrušily jarní prázdniny.

Blatný v pátek uvedl, že riziko nákazy se snížilo z pátého stupně na čtvrtý. Pokud by se situace do středy nezhoršila, navrhl by vládě zmírnění současných opatření od příštího pondělí.

To by podle tabulky k systému PES umožnilo obnovení prezenční výuky pro zbytek prvního stupně a střídání tříd na druhém stupni po týdnech. Při třetí úrovni se umožní střídavá výuka i ve středních školách a do vysokých škol se budou moci vrátit první ročníky.

Ve dvou nejnižších úrovních nákazy by školy fungovaly normálně, tedy s výjimkou univerzit třetího věku.

Tabulka ministerstva zdravotnictví se ve čtvrtém a třetím stupni rizika nákazy zmiňuje rovněž o možnosti výjimek při omezené výuce na druhém stupni, ve středních a vyšších odborných i vysokých školách. O jaké výjimky půjde, tabulka neupřesňuje.

Školy jsou nyní kvůli epidemii covidu-19 zavřené a je v nich povinná výuka na dálku. V provozu zůstaly pouze mateřské školy a takzvané krizové školy, kam docházejí děti zdravotníků, hasičů či policistů. Plaga již minulý týden oznámil, že tuto středu se do lavic vrátí první a druhé třídy základních škol a všechny ročníky speciálních škol.

Vláda žádá po školácích čestné prohlášení, že nikdo v rodině není rizikový

OTEVÍRÁNÍ ZÁKLADNÍCH ŠKOL

NOVÉ Ministr školství Robert Plaga Foto:

Zdroj: Printscreen ČT

Echo24,  jkr 16. dubna 2020

Nezvyklá opatření budou doprovázet návrat dětí do škol. Rodiče školáků, které se budou vracet 25.

května do tříd na prvním stupni základních škol, budou muset podepsat čestné prohlášení o tom, že jejich děti ani nikdo z blízkých osob nepatří do rizikové skupiny.

Kdo patří do takové skupiny, se podle ministra školství Roberta Plagy rozlišuje nejen podle věku, ale také podle toho, zda daná osoba nemá např. autoimunitní onemocnění, cukrovku či vysoký tlak.

„Všechna ta kritéria, která jsou součástí tohoto čestného prohlášení, jsou z pohledu epidemiologického,“ řekl v České televizi šéf resortu školství Robert Plaga. „Myslím si, že pokud chceme ochránit ohrožené skupiny, tak je nutné, aby bylo někde uvedeno, kdo do takové skupiny patří a zda se s ním dítě může setkat,“ dodal.

Na dotaz, proč bude čestné prohlášení vyžadováno před návratem do školy, Plaga odpověděl, že jde o formulář, který je dokladem, že nebude v ohrožení riziková skupina.

„Děláme to, abychom ochránili rizikové skupiny,“ dodal. Ohroženou skupinou se podle ministra rozumí lidé starší 65 let, lidé s cukrovkou či vysokým tlakem nebo lidé, kteří užívají léčiva typu ACE inhibitorů.

Ty se používají při různých onemocněních srdce.

Plán vlády, podle kterého by se po 25. květnu mohly děti na prvním stupni základních škol začít učit ve školních skupinách, je podle zástupců základních škol stále plný nejasností. Není podle nich například zřejmé, kolik dětí do škol začne chodit, ani zda pro ně školy budou mít dost vyučujících a jak se fungování skupin skloubí s výukou na dálku.

„Do konce dubna vydáme pokyny pro znovuotevírání škol, které dáme jednotlivým institucím,“ řekl v ČT Plaga. Podle něj budou mít školy dostatek času se připravit a děti přijmout. „Může dojít k situaci, že škola nebude mít kapacity na to splnit hygienické požadavky, pak bude možné o mírných změnách diskutovat,“ dodal Plaga.

Čtěte také: Školní skupiny pro hlídání, nebo vzdělávání? Plán je plný nejasností, zoufají si ředitelé

Živý přenos Živý přenos ukončen Čekáme Ostatní online zpravodajství   

7:45 Vláda by dnes měla schválit žádost o prodloužení nouzového stavu

Ministerstvo zdravotnictví dnes vládě předloží materiál týkající se prodloužení nouzového stavu. Kabinet by měl formálně schválit, že požádá Poslaneckou sněmovnu o to, aby nouzový stav trval do 25. května.

V současnosti platí do 30. dubna. Všichni členové kabinetu podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) s prodloužením nouzového stavu souhlasí.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že vláda o to Sněmovnu požádá už v pátek.

PÁTEK 24. DUBNA

22:20 Vojtěch kvůli verdiktu soudu o opatřeních MZd neodstoupí

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) neuvažuje o rezignaci kvůli dnešnímu rozhodnutí soudu zrušit čtyři opatření jeho úřadu, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby.

Novinářům po jednání vlády řekl, že opatření byla klíčová pro zvládnutí pandemie v ČR. K rezignaci vybízeli Vojtěcha někteří opoziční politici.

Kabinet opatření přijal znovu jako krizová opatření vlády podle krizového zákona, na což měl čas do pondělí.

22:10 Lidé budou od pátku opět moci cestovat do zahraničí

Lidé budou moci od pátku opět cestovat do zahraničí díky uvolnění zákazu volného pohybu osob. Týká se to i dovolených. Při návratu do vlasti se lidé budou muset prokázat negativním testem na koronavirus, nebo budou muset jít do dvoutýdenní karantény. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

22:05 Pro seniory musí kraje nově zajistit 10 lůžek na 100.000 obyvatel

Kraje budou muset nově zajistit pro seniory s nemocí covid-19 pouze deset volných lůžek na 100.000 obyvatel. Dosud to bylo 60 lůžek. Hejtmanům vadilo to, že opatření je plošné a nerespektuje podle nich reálné potřeby jednotlivých krajů.

22:04 Ministerstvo zdravotnictví ukončí centrální nákupy

Ministerstvo zdravotnictví ukončí k 30. dubnu centrální nákupy ochranných pomůcek potřebných kvůli epidemii koronaviru. Zásoby má vytvořené na dva měsíce, což hodnotí jako dostatečné. „Pominula krizová fáze, která byla,“ uvedl Vojtěch. Ze zásob na dva měsíce bude podle něj úřad nadále zavážet nemocnice.

22:00 Vláda od pondělí umožní otevřít vysoké školy pro všechny ročníky

Od příštího pondělí se otevřou vysoké školy pro všechny studenty. Od tohoto pondělí byly vysoké školy otevřené v omezené míře pro aktivity studentů v posledním ročníku studia. Mělo to znamenat možnost konat individuální konzultace či zkoušky, včetně státnic a rigorózních zkoušek.

21:55 Lázně mohou zase přijímat pacienty do péče

Lázně mohou začít za určitých podmínek přijímat pacienty do léčebně-rehabilitační péče. Podle představitelů lázní ani po ukončení mimořádných opatření nezačnou lázně fungovat ze dne na den. Na vládu, premiéra i ministerstva se obrátila se žádostí o pomoc lázeňská města, provozovatelé lázní i Karlovarský kraj.

21:40 Vláda přijala krizové opatření, které ruší omezení volného pohybu osob

„Domníváme se, že situace v ČR je již z epidemiologického hlediska taková, že opatření můžeme rozvolnit,“ uvedl k tomu Vojtěch. Krizové opatření nabývá účinnosti od zítřejšího dne. Vláda také rozšířila možný počet osob, které mohou pobývá na jednom místě na 10.

21:20 Ministerstvo zdravotnictví podá proti rozhodnutí soudu kasační stížnost

„Respektujeme rozsudek Městského soudu v Praze, byť proti němu budeme podávat kasační stížnost,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Podle něj i soud konstatoval, že není předchozí judikatura, ze které by se dalo vycházet.

„Z našeho pohledu by o tom měl ještě rozhodovat Nejvyšší správní soud a celou věc posoudit, protože to není úplně jednoznačné.

Je otázka, jaká je reálná pravomoc ministerstva zdravotnictví, na kterém je zodpovědnost za to, aby činilo kroky k omezení a zabránění šíření epidemie,“ poznamenal ministr.

21:10 Pendleři budou moci přes hranice denně s testem jednou za 14 dnů

Pendleři, na které se nevztahují současné výjimky, budou moci přes hranice za prací denně, když si každých 14 dní zajistí test na koronavirus, nejlépe přes zaměstnavatele. Týká se to pracovníků, kteří dosud museli zůstávat za hranicemi déle a pak je čekala karanténa. Výjimky pro pracovníky ve zdravotních a sociálních službách zůstanou zachovány.

20:50 Sportovní akce budou možné už od 25. května

Konání sportovních akcí v omezeném počtu osob bude možné už od 25. května. Původní plán počítal s pořádáním sportovních akcí až od 8. června a s omezením na nejvýše 50 zúčastněných osob.

Po změně harmonogramu vláda teprve rozhodne o tom, jaký bude od 25. května maximální možný počet osob při sportovních, ale také kulturních a společenských akcích.

Teoreticky je tedy možný už od tohoto termínu restart fotbalové ligy, který byl po předchozím rozhodnutí vlády možný nejdříve 8. června.

20:30 Ve studii nákazy covid-19 se dnes nechalo otestovat 3251 lidí

Ve studii ke zjištění výskytu nákazy covid-19 v populaci se dnes nechalo otestovat 3251 lidí. V Praze to bylo 1445 lidí, Brně 1262 a v Litoměřicích 544 osob.

Vyplývá to z informací na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Lidé čekali ve frontách dluhé hodiny, vznikaly mezi nimi i konflikty, zejména mezi seniory.

Zájem organizátory studie překvapil, dnešní kapacity se vyčerpaly už krátce po otevření. Celkem je v plánu otestovat 27.000 lidí.

20:20 Koronavirová krize si podle Macrona žádá investice 10 procent HDP

Evropská unie musí na koronavirovou krizi reagovat investicemi přinejmenším ve výši pět až deseti procent výkonu své ekonomiky. Po videokonferenci prezidentů a premiérů zemí Evropské unie to podle agentury Reuters prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že Evropa nemá budoucnost, pokud se nedokáže shodnout na reakci na nynější výjimečnou situaci.

19:40 Koronavirus si v USA podle Reuters vyžádal 48.000 obětí

Ve Spojených státech dosud zemřelo na komplikace s nákazou koronavirem už 48.000 lidí. Uvedla to agentura Reuters, podle které si v USA nemoc covid-19 vyžádá v průměru 2000 obětí denně. Bilance Reuters eviduje v USA takřka 850.000 nakažených. Americká Univerzita Johnse Hopkinse, která rovněž celosvětově sleduje nákazu koronavirem, eviduje v USA 844.000 infikovaných, z nichž 47.000 zemřelo.

18:40 Od 25. května se otevřou celé restaurace, hotely, divadla, hrady a zámky

Budou však platit přesně definované hygienické podmínky, uvedl Havlíček. Ty budou platit také pro konání svateb s větším množstvím osob.

18:35 Od 11. května se otevřou restaurace se zahrádkou, kadeřnictví, salony a muzea

18:30 Od 27. dubna se otevřou prodejny do 2500 metrů, knihovny, autoškoly, posilovny

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) oznámil uvolňování opatření v rámci uzavření některých služeb. Od příštího pondělí se tak otevřou prodejny do 2500 metrů, pokud mají samostatný vchod, dále knihovny, autoškoly, posilovny, botanické a zoologické zahrady mimo uzavřených pavilonů. Lidé budou moci také navštívit bohoslužby do 15 osob.

18:15 Itálie hlásí menší nárůst nakažených, úmrtí přibylo 464

V Itálii se za posledních 24 hodin potvrdilo dalších 2646 případů nákazy koronavirem, což je méně, než byl denní nárůst oznámený ve středu (3370). Úmrtí s covid-19 dnes v Itálii přibylo 464, ve středu to bylo 437. Dosud se v Itálii potvrdilo celkem 189.973 případů nákazy koronavirem, z toho 25.549 lidí zemřelo a 57.576 se uzdravilo.

17:30 Dnes přibylo zatím 6 případů koronaviru, vyléčených je 2152

V Česku bylo od půlnoci do dnešního večera potvrzeno jen šest případů nákazy novým koronavirem, celkem jich ministerstvo zdravotnictví eviduje od vypuknutí epidemie 7138. Definitivní čísla zveřejní ve čtvrtek ráno.

Pokud by se údaje výrazně nezměnily, byl by to nejnižší denní nárůst od 9. března, kdy laboratoře oznámily také jen šest infikovaných.

Lidí vyléčených z covid-19 přibylo od středečního večera 163 na 2152, počet zemřelých stoupl o dva na 210.

16:30 Nájemné bude možné dlužit do července a splatit do konce roku

Nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou moci platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti epidemii koronaviru bez příjmů. Dlužné nájemné ale mají zaplatit do konce letošního roku. Počítá s tím zákon, který dnes podepsal prezident Miloš Zeman.

16:20 Schodek rozpočtu se zvýší na 300 mld.

Prezident Miloš Zeman podepsal zákon, kterým se zvyšuje letošní schodek státního rozpočtu na 300 miliard korun. Důvodem zvýšení schodku jsou dopady epidemie koronaviru. Sněmovna loni v prosinci původně schválila rozpočet se schodkem 40 miliard korun, který ale nedávno ve zrychleném režimu zvýšila na 200 miliard. Nyní se zvýšil o dalších 100 miliard korun.

16:10 Zeman podepsal zákon povolující vyšší strukturální schodky

Prezident Miloš Zeman dnes podepsal zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády je tato změna potřebná pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Odpůrci z řad sněmovní opozice ji naopak pokládají za zbytečnou, stejně se vyjádřila i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

16:05 Firmy v pronájmu mají odklad splacení nájmu kvůli koronaviru

Firmy v pronajatých prostorách, které kvůli vládním opatřením proti epidemii koronaviru musely zavřít své provozy, mohou nájem za období od 12. března do 30. června splatit až do konce letošního roku. Počítá s tím zákon, který dnes podepsal prezident Miloš Zeman.

16:00 Švýcarská ekonomika kvůli koronaviru klesne nejvíce za 45 let

Švýcarská ekonomika letos kvůli dopadům pandemie způsobené šířením koronaviru zřejmě klesne o 6,7 procenta. To bude nejhlubší propad od roku 1975, kdy švýcarské hospodářství prudce oslabilo v důsledku šokového vývoje cen ropy. Vyplývá to z nového odhadu švýcarské vlády.

15:45 Lídři EU jednají o penězích na oživení ekonomik, postoje se různí

„Motorem oživení bude nový Marshallův plán, bezprecedentní investiční počin, který bude mířit tam, kde jej bude nejvíc potřeba,“ uvedl před začátkem jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Na konci dnešního už čtvrtého videosummitu od počátku krize by prý rád měl jasnější představu o tom, co státy EU od fondu očekávají.

15:00 Británii začínají na lidech testovat vakcínu proti koronaviru

Vědci z Oxfordské univerzity dnes začínají na lidech testovat vakcínu proti koronaviru. Doufají přitom, že by látka mohla být dostupná veřejnosti již letos na podzim, informovala agentura AFP. Podle řady odborníků je však naděje na takto rychlý vývoj účinného očkování a výrobu dostatečného množství dávek velice nepravděpodobný.

14:25 Vojtěch: Budeme hledat řešení, jak vyhovět soudu

V reakci na soudní zrušení čtyř opatření omezujících volný pohyb, služby a maloobchod ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) uvedl, že ministerstvo zdravotnictví bude hledat řešení, jak vyhovět soudu a současně zachovat opatření, která jsou klíčová pro omezení šíření epidemie.

Diskusi považuje za právní, řeší jen formu přijatých opatření.

„Budeme hledat takové řešení, abychom vyhověli soudu, a současně jsme zachovali opatření, která jsou z epidemiologického hlediska klíčová pro zamezení šíření epidemie, a nadále jsme pokračovali v jejich postupném uvolňování dle nastíněného plánu,“ uvedl ministr.

13:50 Většina potvrzeně nemocných Rakušanů se vyléčila

Počet případů nákazy koronavirem v Rakousku dnes přesáhl hranici 15.000. Jen 2786 z těchto lidí je přitom aktuálně nemocných. Mezitím se totiž 11.694 lidí viru zbavilo.

Ve Švýcarsku, které je s 8,5 milionu obyvatel s Rakouskem srovnatelně lidnaté, je nakažených dohromady 28.496. Zatímco v Rakousku dosud zemřelo 522 lidí s nemocí covid-19, v západnější alpské zemi jich je už 1268.

V obou zemích počet nových případů klesá.

13:25 Vláda zmrazila ceny nájemného

Po dobu trvání mimořádných opatření v souvislosti s pandemií koronaviru nebude možné zvyšovat nájemné z bytů. Příslušné nařízení dnes schválila vláda. Cenové moratorium na nájemné bude automaticky ukončeno ke dni, kdy budou zrušena mimořádná opatření. Vláda jej případně může ukončit i dříve, pokud to uzná za vhodné.

13:05 Zeman: Soud na sebe bere odpovědnost za zrušení opatření

Soud dnešním zrušením čtyř opatření ministerstva zdravotnictví ke koronaviru na sebe podle prezidenta Miloše Zemana bere veškerou odpovědnost za dopady na životy, zdraví či hospodářství České republiky. Reakci prezidenta tlumořil mluvčí Jiří Ovčáček.

„Soud na sebe bere veškerou odpovědnost za dopady svého rozhodnutí. Ať už jde o dopady na životy a zdraví obyvatel, tak na hospodářství celé republiky,“ reagoval na rozhodnutí soudu podle Ovčáčka prezident.

Zeman přijatá opatření proti pandemii opakovaně podpořil.

13:02 STAN mají dost podpisů na návrh zrušit zákaz cestování

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector