Ovesná mouka a její zdravotní přínosy – proč a jak ji používat?

V době mého mládí nebyly v obchodech k dostání žádné celozrnné mouky nebo těstoviny. Alespoň si to nepamatuji.

Co si ale pamatuji, je to, že dle mínění kuchařek byla vždy bílá jemně mletá mouka považována za nejkvalitnější.

Postupem času jsem svůj názor změnila a zařadila jsem používání celozrnných obilovin ať již ve formě celých zrn, těstovin nebo v podobě mouky mezi první kroky změn při použití surovin k vaření.

Nahrazení původních mouk

Pšeničnou mouku hladkou, polohrubou a hrubou jsem nahradila kvalitnějšími celozrnnými moukami, které jsou v podobných úpravách.

Celozrnnou pšeničnou mouku v BIO kvalitě jsem začala používat nejdříve do cukroví a pak jsem se již výhradně zaměřila na pšeničnou mouku špaldovou jak jemně, tak hrubě mletou, nejen kvůli jejím kvalitám, ale i vzhledem k vhodnosti dle krevních skupin, protože vyhovuje nám všem.

Kupuji teď daleko víc i jiné druhy, které jsem dříve neznala nebo nebyly v celozrnné kvalitě. Je to mouka žitná, ovesná, ječná, rýžová, pohanková, kukuřičná, sojová a další.

Celozrnné mouky

U celozrnné mouky nejsou odstraněny před mletím obalové vrstvy zrna a klíček.

Tyto části zrna obsahují největší množství cenných látek a vlákniny a proto si celozrnná mouka zachovává všechny původní živiny a není to jenom ochuzená škrobovitá hmota.

Větší sortiment výběru v moukách, která jsou k dostání, považujeme všichni za velký přínos. Jelikož jsou současně v BIO kvalitě, neobsahují žádné přídatné látky zamezující hrudkovitost, regulující kyselost nebo zlepšující kvalitu mouky.

Ovesná mouka a její zdravotní přínosy – proč a jak ji používat?

Postupná náhrada pšeničné mouky v naší rodině za mouky jenom celozrnné proběhla nenásilně a v průběhu několika let. Nyní se jiná mouka v naší spíži nenajde.

Pečivo z celozrnné mouky má tmavší zabarvení, ale chuťově je dle mého mínění daleko lepší.

Použití celozrnných mouk skýtá velkou variabilitu v přípravě jídel, ať již z nich vařím kaše, pudingy, peču placky nebo je používám na různé buchty a záklechtky.

Pečivo lze ještě obohatit obilnými klíčky, které jsou dnes také k dostání ve velkém sortimentu. Je ale potřeba si dát pozor při nakupování a pečlivě sledovat jejich jakost, protože mohou obsahovat plísně. Podle mne nejsladší jsou žitné klíčky.

Výbornou oříškovou chuť mají i pšeničné a špaldové klíčky, které lze přidávat do kaší i müslí a nebo je použít místo strouhanky třeba do celozrnného závinu. Také obilné otruby našly své zastoupení v našem jídelníčku.

Pomáhají zvýšit přísun vlákniny a přidávám je do kaší a do pečiva.

Strouhanku z bílého pečiva, se kterou jsme dříve vařili často, nyní vůbec nepotřebujeme.

Mám sice ve spíži místo ní strouhanku kukuřičnou, ale tu používám jenom na různé obalování dezertních koulí a nebo při pečení do nádivek sladkých i slaných.

Po vyloučení smažení čehokoliv původní strouhanku používám jenom jednou za rok na vánoce, když ještě připravuji porce kapra pro svého tatínka, který je má dle rodinné tradice takto nejradši a trávení mu funguje na jeho věk fantasticky.

Pudingy vařím většinou přímo z čisté maizeny, ale také z mouky, z rýže, jáhel nebo pohanky.

Je lepší používat nebělenou maizenu (kukuřičný škrob), než klasické pudingové prášky, protože některé obsahují i chemická barviva. Pudingy lze při vaření obarvit kurkumou, karobem nebo kakaem.

Také při přípravě želatin není na škodu zaměnit živočišnou želatinu za rostlinný agar-agar.

Nejen mouky, ale i celá zrna mohou obohatit jídelníček a nemusí to být jenom rýže, jáhly a kroupy, které jsem znala z dětství. Před lety jsem ani netušila, že je možné celá zrna po přípravě a uvaření konzumovat jako přílohu nebo je umixovat na nejvýživnější celozrnné kaše.

Z celých zrn si nejvíce cením jáhel, protože reagují v těle zásaditě. Také mám ráda špaldová zrna, pro jejich chuť a ověřovala jsem si i vaření kaší přímo z ovesných a žitných naklíčených zrn. Ve spíži máme i pohanku a zásobu ovesných vloček.

 Obilné vločky z jakýchkoliv obilovin je dobré zařazovat do jídelníčku co nejčastěji. Kdo nemá rád kaše, možná raději uvítá ranní müsli z fermentovaných vloček, které zasytí na celé dopoledne.

Občas zkouším stravu zpestřit i uvařenými naklíčenými celými zrny, které lze zamíchat v libovolném poměru třeba do rizota a nebo podat i jako samostatnou přílohu k zelenině.

Ovesná mouka a její zdravotní přínosy – proč a jak ji používat?

Ryži je vhodné používat méně hlazenou. Takovou je rýže parboiled, která má mnoho předností rýže natural a při tom je velice blízká chutí klasické bílé rýži. Kdo netouží po radikální změně, může si tuto rýži oblíbit natolik, že již původní bílou hlazenou nebude používat. To se stalo v naší rodině.

Jinou rýži jako přílohu pro ostatní téměř nevařím a především kvůli její máslové chuti a také kvůli tomu, že se neslepí v kompaktní hmotu a zůstává stále sypká i když vychladne. Pro chuťové zpestření doporučuji občas i vynikající rýži Basmati nebo jasmínovou.

Trochu náročnější na přípravu je rýže natural, ale zase má své nenahraditelné výživové přednosti.

Sortiment surovin

Původní sortiment zásob se nám doma rozšířil o bulgur, kuskus, grahamové špagety, ječné nudle, špaldové mušličky a i jiné celozrnné těstoviny.

Ovesná mouka a její zdravotní přínosy – proč a jak ji používat?

Bulgur je celozrnná pšenice, oživena namáčením. Tím došlo k aktivování zrna a k částečné přeměně škrobů na cukr. Následné usušení a nadrcení na hrubo dalo vzniknout kvalitnímu produktu, který je znám rychlou přípravou, lehkou stravitelností a výživností.

Kuskus je vlastně něco jako těstovina v drobných kuličkách. Pochází z arabského světa.

Svou snadnou přípravou je předurčen pro časovou tíseň při přípravě jídla a od doby, co jej známe, je stále doplňovanou součástí našich zásob.

Bulgur i kuskus jsou výborné nejen jako samotné přílohy, ale skýtají široké možnosti příprav mnoha dalších slaných a sladkých pokrmů s jedinečnou chutí.

Při nakupování obilovin je potřeba se rozhlédnout v prodejnách se zdravou výživou a jenom si vybrat z nepřeberného sortimentu, který již existuje. Sama jsem občas překvapena novými chutěmi, které objevím v dosud neznámých obilovinách či těstovinách.

A co klasický chléb a rohlíky?

Je samozřejmé, že bych nezvládla zajistit veškeré pečivo pro rodinu svými silami, tak často zas nepeču ani celozrnné placky.

Ostatní v rodině, kteří nejsou ještě zcela zásadoví při výběru potravin a také nejsou omezeni stravovacími potížemi, konzumují ještě chléb kmínový, kulatý chléb pšenično-žitný, chléb Moskva a i rohlíky a housky.

Já si jenom velice zřídka osvěžím vzpomínky, protože i k tomu mi stačí kváskový chléb a pečivo ze zdravé výživy.

Ovšem celozrnné pečivo z různých supermarketů už nekupujeme. Nejsem přesvědčena, že tmavost „celozrnného pečiva“ je dána celozrnnou moukou a ani raději nebudu zkoumat, zda to není způsobeno obarvením karamelem.

Protože z ní peču vím, že zas tak tmavé, jaké jsou k dostání různé chleby v klasických obchodech, celozrnné pečivo není. Pro lepší prodejnost stačí mnohdy asi i název a zvýraznění přidáním různých semínek.

To obyčejný kmínový chléb a i bílý rohlík je dle mého soudu vhodnější.

Nejsme-li ještě přeorientováni na BIO produkty tak důsledně, můžeme tělu prospět alespoň tím, že začneme používat víc pečiva z žitné mouky, protože po žitu „sílí svaly“, kdežto po klasické pšenici „sílí tuky“.

Také je vhodné zařadit do jídelníčku pokrmy z ječné mouky nebo vloček. Z mouky zkusit připravit třeba palačinky nebo ji zařadit do stravy v podobě těstovin nebo kaší.

 Ječmen byl pokrmem gladiátorů a je to stejně jako žito obilovina vhodná na posílení svalové hmoty předevšímu mladých a sportovců.

Užitek změn

Když začneme používat víc celozrnných obilovin, ať již v jakékoliv podobě, prospějeme velice svému zdraví. Celozrnné obiloviny zasycují lidský organizmus na delší dobu a dodávají i víc energie při trávení.

Tato energie se uvolňuje plynuleji, protože potrava obsahuje cennou vlákninu. U pečiva a těstovin z bílé mouky tato vláknina chybí a proto při jejich větší konzumaci můžeme přibírat na váze.

Při přechodu na celozrnnou stravu se tělesná váha začne optimalizovat.

Při nekombinování s velkým množstvím bílkovin a při postupném přechodu alespoň na zjednodušenou dělenou stravu zjistíme, že veškeré obiloviny ať již v podobě celých zrn nebo pokrmů z nich připravených mají svoji vlastní chuť, kterou není ani nutno dál zvýrazňovat a posilovat tukem pro pocit nasycení.

Uvědomuji si, že jsem vlastně obiloviny vůbec neznala a jsem ráda, že jsem v nich našla takové zpestření své stravy a mohla jsem jimi obohatit i stravu svých blízkých. Osobně se mi s oslabenou slinivkou díky jim velicerozšířil obzor stravovacích možností.

Obiloviny v naší stravě.

Obiloviny byly lidstvem pěstovány a konzumovány tisíce let. Jsou považovány za

základní potraviny pro většinu kultur a národů světa. Přesto se dnes staly poměrně kontroverzní potravinou – jedni je opěvují, jiní zatracují.

V čem je tedy problém? Asiaté pěstují především rýži,obyvatelé Latinské Ameriky konzumují hlavně kukuřici. Pro Evropu, Severní Ameriku, Austrálii a Nový Zéland se hlavní složkou stravy stala pšenice, žito či oves. Pšenice se konzumuje převážně ve formě chleba, rohlíků, těstovin a jiného pečiva.

Složky pšenice se nacházejí také v řadě balených potravin. V současnosti mnoho lidí trpí potravinovými alergiemi a zdravotními problémy spojenými s konzumací obilovin, obzvláště těmi obsahujícími gluten neboli lepek. Část odborníků se domnívá, že lepku se je třeba vyhýbat úplně (například zastánci paleo diety).

Jiní jsou však toho názoru, že současné problémy lidí s lepkem vyplývají hlavně z industrializovaného způsobu, jakým se dnes chléb připravuje. Kromě toho, podle nich problém zesilují i různé nové, takzvané „turbo“ odrůdy pšenice. Tyto moderní odrůdy se zaměřují především na vysoké výnosy pšenice, namísto jejího nutriční hodnoty a chuti.

Pro lidi, které netrápí celiakie nebo alergie na lepek, pečivo konzumováno střídmě jim dodává živiny jako jsou: vitamín E, komplex vitamínů B,hořčík,vápník ,draslík, železo,zinek,selén,molybden a další minerály a stopové prvky.Mimo to pšenice obsahuje i tělu prospěšné enzymy.

Budete mít zájem:  Štěstí na penězích závisí, ne že ne

Ty ale jen v případě, pokud ji konzumujete přímo ve formě klíčků nebo například ve formě pšeničných či ovesných vloček. V žádném případě ne, pokud jíte produkty z bílé mouky!

Takže jak je to vlastně s průmyslově vyráběným chlebem a pečivem?

Jíst ho či nejíst?

Odpověď na tuto otázku spočívá ani ne v tom, zda je chléb vyráběný průmyslově, ale spíše jaká výrobní metoda se používá. Abychom byli konkrétní, podstatné jsou tu dva faktory: doba kvašení těsta a jaká látka se použije pro kvašení.

1) Dlouhé versus krátké kynutí těsta. Chléb se dnes peče v pekárnách především s ohledem na jeho ekonomickou efektivnost a zisk. Většina takto produkovaného konvenčního pečiva se vyrábí procesem zvaným „Chorleywoodova chlebová procedura“, ve zkratce CBP. CBP zahrnuje 15 až 20 násobně více potravinářského droždí,které se běžně používalo pro tento účel v první polovině 20. století. Zatímco tradiční chléb ho obsahoval asi jen 0,1%, dnešní chleby ho ze svého objemu obsahují až 2,4%!

Takové velké množství droždí umožňuje „nabobtnání“ těsta za 30 až 60 minut. V porovnání s tradičním pomalým kvašením pomocí kvásku, používaném ještě z dob z před druhé světové války, které by mělo trvat minimálně 6 hodin.

Jinými slovy, moderní způsob výroby chleba je charakteristický svou lhostejností k času. Díky dlouhému, několikastupňové kvašení, dochází k dělení jednotlivých látek na jednodušší struktury, které dokáže naše tělo lépe zpracovat a následně i využít.

Dokonce i po upečení chleba ještě dobíhají procesy, které dále zlepšují jeho stravitelnost. Ideální stravitelnost pro lidský organismus má tradiční kváskový chléb jeden až dva dny po jeho upečení.

Dalším nezanedbatelným přínosem dlouhého kvašení je rozložení bílkovin (lepku) na aminokyseliny. O tom, že glykemický index chleba vyrobeného za pomoci dlouhého kvašení prostřednictvím přírodního kvásku je výrazně nižší, snad ani není třeba mluvit.

Takový chléb je vhodný i jako součást různých diet, včetně diet určených pro celiaky.

2) Kvásek versus droždí Mnoho lidí si myslí, že rozdíl mezi droždím (kvasnice) a kváskem neexistuje. Bohužel se mýlí! Průmyslové droždí je uměle vypěstované a obsahuje pouze jeden druh bakterií (Saccharomyces cerevisiase neboli pivní kvasinky), které jsou výsledkem tzv.

alkoholového kvašení. Kvásek obsahuje více druhů kvasných bakterií a je výsledkem mléčného kvašení. Přítomnost mléčných bakterií v hotovém pečivu z přírodního kvásku zaručuje jeho vysokou přirozenou trvanlivost.

Zároveň výrazně ovlivňuje i metabolický proces zpracování chleba v lidském těle.

Složení „moderního“chleba. Průmyslově vyráběný chléb obvykle obsahuje velké množství přídatných látek (E-ček), například konzervant propionát vápenatý. Ten je dokonce považován za možný karcinogen. Kromě toho se v něm také nacházejí další sporné ingredience, jako například:

emulgátory vyráběny z geneticky modifikované sóji, látky co udržují chléb měkký i několik dní, dokonce i nezdravé, žádný prospěch nepřinášející druhy enzymů. Na druhé straně, současné pečivo obsahuje jen velmi málo přírodní kyseliny mléčné tedy, pokud vůbec nějakou … Celozrnná mouka versus bílá mouka. Další nevýhodou moderního chleba je nadměrné užívání bílé mouky oproti celozrnné mouce.

Celozrnný chléb neznamená, že se na něm nacházejí celé, čili nemleté zrna. Znamená to, že mouka vznikla semletím celého zrna, tj endosperm (škrobová část), otruby (vnější část zrna) a klíček (zárodek nové rostliny).

Jelikož bílá mouka vzniká pouze semletím endorspemu, tak ztrácí všechny minerály a výživné látky a není ničím jiným než škrobovou bombou pro vaše tělo. Vraťme se tedy zpět k problematice bílé a celozrnné mouky.

Jak již bylo zmíněno, během zpracování pšenice na bílou mouku se odstraňují vnější vrstvy tvořené otrubami a také se z ní odebírají zárodky klíčků.

Cílem takovéhoto zpracování je prodloužení skladovací doby mouky, nakolik především klíčky obsahují velké množství olejů. Ty totiž rychle oxidují a tím zapříčiňují její brzké kažení.

Výsledkem je pak mouka, která sice na skladě dlouho vydrží, ale nutričně je výrazně ochuzena. (Schroeder H .: Ztráta vitamínů a minerálů během zpracování a konzervace potravin. Am J Clin Nutr. Květen 1971,24 (5): 572-73.)

Výrazné rozdíly mezi bílou a celozrnnou moukou. Porovnáváním bílé a celozrnné mouky vědci zjistili, že až dvě třetiny prospěšných látek původně obsažených v zrnu, se během zpracování mouky ztrácejí.

To, co v ní zůstává, je především škrob! Nutriční významné látky v podobě vitamínů, minerálů a stopových prvků jsou z ní nenávratně pryč.

Kromě toho, bílá mouka obvykle prochází i procesem bělení za použití chemikálií jako například oxid chloričitý, který má biocidní účinky (Biocid, bio = život + cidó = ničím) a je také skleníkovým plynem. Na bělení se používá také peroxid dusíku, chlor, benzoylperoxid či peroxid acetonu.

Jako by toho zatím nebylo dost, další ztráty prospěšných živin v moderním pečivu vyplývají z toho, že často není čerstvé. Nejednou se stává, že po zpracování byly zabaleny do plastikových obalů a před jejich konzumací uběhnou týdny či dokonce někdy i měsíce.

Zatímco přírodní obal zrn uchovává jejich nutriční hodnotu celé měsíce, ne-li roky, tak po jeho zpracování na bílou mouku začíná oxidační proces, který mnohé prospěšné látky rychle ničí. Lidé trpí podvýživou navzdory nadváze.

Pokud vezmeme v úvahu všechny uvedené faktory, vychází nám z toho,že moderní industriální způsob výroby chleba a pečiva nemůže být postačující pro udržení si dobrého zdraví. Při zohlednění velkého množství pečiva konzumovaném v západních zemích začínáme chápat, proč jsou lidé v dobách nadbytečné spotřeby a přebytku potravin v podstatě podvyživení. Vidíme tendenci konzumovat prázdné kalorie namísto nutričně bohatých jídel.

Které civilizační onemocnění nejvíce ohrožují konzumenty nesprávně zpracovaných obilovin? Naše rozhodnutí v oblasti stravy přímo vedou k rozvoji civilizačních onemocnění, jakými jsou například dna, artritida a mnohé další druhy revmatu.Je to proto, že naše kosti a svalstvo jsou největší zásobárny specifických minerálů.

Pokud je jejich hladina v krvi nízká, začnou se okamžitě doplňovat právě ze svalů a kostí. Výsledkem je pak nízký obsah těchto minerálů právě tam. Kromě již zmíněných druhů revmatických onemocnění hrozí i následující zdravotní problémy: zkažené zuby, paradentóza, problémy s trávením,ledvinové a žlučníkové kameny,nadváha a obezita,cukrovka 2.

typu, kardiovaskulární onemocnění,

celiakie,snížená imunita, chronická únava a málo energie.

Co můžete udělat pro prevenci zdravotních rizik? Ztrátě chuti konvenčních průmyslově pěstovaných a zpracovaných obilovin se nebudeme raději ani věnovat. To si zřejmě už každý z vás všiml … Zde pro vás uvedeme alespoň pár doporučení, jak se v současné situaci chránit: 1.

Kdykoli je to možné, konzumujte organicky (bio) pěstované obiloviny. Získáte nejen nutričně bohatší stravu, ale zároveň  se vyhnete zbytků pesticidů, fungicidů, herbicidů a umělých hnojiv aplikovaných na konvenční plodiny. 2.

Vyhýbejte se používání průmyslově zpracované mouky (čti nutričně ochuzené) a obzvláště bílé mouky vždy pokud to je možné. 3. Kupujte čerstvě napečený chléb a pečivo.

Ještě lepší je, pokud si je doma sami připravíte, protože budete vědět o každé ingredienci, kterou do svého jídla dáte. Získáte tím nad svou stravou totální kontrolu. 4. Vyhýbejte se přídavným látkám a enzymům.

U nich je problém ten, že jsou klasifikovány jako „pomocné látky“ a tudíž nemusí být přesně uváděny na obalu. Proto nepřekvapuje, že je výrobci ani neuvádějí. Pokud si nejste jisti, kontaktujte přímo výrobce použité látky a zeptejte se ho.

Lepek a kváskový chléb. Mnoho lidí s celiakií citlivých na lepek dokáží bez jakýchkoliv problémů tolerovat poctivý kváskový chléb. Podmínkou je, aby bylo těsto správně kynuté. V tom případě bakterie vyprodukují kyselinu mléčnou, která lepek rozkládá.

Pro lepší nutriční hodnotu se vyhýbejte bílé(oblíbená hladká) balené mouce, která stála na pultu v obchodě celé měsíce, ne-li ještě víc. Jednou z nejzdravějších možností je koupě celých zrn a jejich pomletí doma těsně před tím, než se zpracují a zkonzumují.

Vypěstování si a udržování vlastního kvásku podle vaší osobní preference není nic náročné. Od konce 70. let 20. století se také dají koupit domácí elektrické mlýnky. Pomocí nich se mletí pšenice a jiných obilovin stává hračkou.

A k tomu vám ještě poskytnou mouku vynikající nutriční hodnoty a chutě.

Jak si vyrobit přírodní kvásek pro domácí chléb. Přírodní kvásek se získává smícháním celozrnné mouky (obvykle žitné) ve vodě v poměru 1: 1. To se nechá odstát několik dní dokud se nezačnou tvořit bublinky.

Obvykle se do toho přidá ještě čerstvá voda i mouka (ve stejném poměru 1: 1) a nechá dále odstát dokud nevznikne pěnivá vláčná hmota – přírodní kvásek.

Takto vyrobený kvásek se následně použije jako násada do připraveného těsta.

 Problematika obilovin je výrazně rozsáhlejší,než jak jsme ji odprezentovaly v tomto článku. Nebylo naší snahou pokrýt toto téma kompletně v celé její šíři. Léčivý potenciál obilovin na lidský organismus je úžasný a přínos z hlediska nutriční hodnoty nenahraditelný.

Cílem bylo hlavně poukázat na skutečnou pravdu o obilovinách, chlebu, lepku a s nimi souvisejícími alergiemi, na které poukazuje a staví na nich dnes už tak populární paleo dieta. Je třeba si uvědomit, že vyloučením obilovin z vaší stravy si v organismu spouštíte časovanou bombu.

Ta se v závislosti od jednotlivce dříve či později projeví na zdraví. Obiloviny patří a budou patřit do jídelníčku moderního člověka. Kritickým však vždy bude způsob, jakým se tyto obiloviny pěstují, zpracovávají a připravují, ale i způsob jejich konzumace (především co do množství a pestrosti).

Budete mít zájem:  Jak vidí lidé s různými druhy očních vad

Uvedené zásady je třeba uplatnit ve vztahu nejen k obilovinám, ale k jakémukoliv jídlu!!!

  Ovesná mouka a její zdravotní přínosy – proč a jak ji používat?

Mouky pod drobnohledem – aneb která mouka je nejlepší?

Pohanková moukaPohanka je bezlepková obilnina, která má navíc úžasný nutriční profil a je bohatá na bílkoviny. Je dobrým zdrojem vlákniny a mikroživin, jako je mangan, hořčík, měď, železo a fosfor.

Výzkumy ukazují, že tato mouka může snížit hladinu cukru v krvi u lidí s cukrovkou a zlepšit biomarkery zdraví srdce. Může mít také protirakovinné, protizánětlivé a prebiotické vlastnosti. Má takovou specifikou, mírně nakyslou, lehce oříškovou chuť.

Je dobře stravitelná, má skvělé pojivé vlastnosti a nízký glykemický index. Ideální je pohankovou mouku kombinovat s dalšími druhy (v poměru 1:3).

Kde ji používat?

Skvěle se hodí do moučníků, těsta na palačinky, lívance, do slaného pečiva a výborně chutná i ve vánočním cukroví.

Rýžová mouka

Další oblíbenou alternativou lepkové mouky, je mouka rýžová, která se k nám dostala z Asie, kde tvoří základ většiny jídel. Rýžová mouka se vyrábí z bílé nebo hnědé rýže, případně z jejich kombinace.

Rýžová mouka má sama o sobě vysoký glykemický index, který ale lze snížit při zkombinování s bílkovinou (např. vajíčkem) a dalšími surovinami. Rýžová mouka zvyšuje objem a pojivost, ale lepší je ji kombinovat ještě s jiným druhem mouky.

Dá se sehnat také v instantní variantě, která je ale lepší třeba pro přípravu kaší.

  • Kam se hodí?
  • Do nekynutých dezertů, na zahuštění omáček, polévek a skvělá je také na obalování.

Ovesná mouka a její zdravotní přínosy – proč a jak ji používat?

Kukuřičná moukaJednou z nejznámějších bezlepkových alternativ je mouka kukuřičná. Je bohatá na vlákninu, bílkoviny a má ikonickou výrazně žlutou barvu.

Stejně jako mouka rýžová, má i kukuřičná mouka velmi vysoký glykemický index, což ale pro výsledný pokrm nemusí být rozhodující, pokud ji doplníme bílkovinou. Koupit se dá jemná a hrubá nebo v instantní podobě, tzv.

polenta, která se dá tvarovat a vytvoříte z ní nejen kaše, ale klidně i noky nebo knedlík.

Kde ji využít?

Kukuřičná mouka se hodí na přípravu tortil, kukuřičných placek, ale i knedlíků, noků, uděláte z ní skvělou kaši nasladko i naslano, dá se použít k obalování i zahušťování. Je tedy velmi univerzální.

Kokosová mouka

Poslední dobou je velmi populární mouka kokosová, patrně proto, že obsahuje velmi málo sacharidů a hodí se tak i pro nízkosacharidové stravovací směry. Kokosová mouka se vyrábí z kokosové dužiny, která se zbaví vody a většiny tuku (pozor, nejde o mletý kokos, mouka je jemnější). Je dobrým zdrojem bílkovin, tuků, vlákniny a minerálů, jako je železo a draslík. Kokosová mouka je také bohatá na antioxidanty a zdá se, že má antimikrobiální vlastnosti. Má také nízký glykemický index. Kokosová mouka hodně saje, takže pokud ji zakomponujete do receptů, je potřeba zvýšit poměry tekutých složek. Dodá jídlům svěžest a těsta z ní jsou krásně vláčná.

  1. Kam se hodí?
  2. Další oříškové mouky
  3. Kam se hodí?
  4. Skvěle pasují do všech dezertů, palačinek ale super jsou i na obalování a nejrůznější krusty na maso.

Ideální je do sladkých moučníků, cookiesek, mugcaků, palačinek ale můžete ji klidně použít i na zahušťování.Nejen kokos, ale i z dalších oříšků se vyrábí mouka. Velmi oblíbená je třeba mandlová, lísková, nebo z vlašských oříšků. Takové mouky jsou příjemným zpestřením klasických těst, ale je potřeba myslet na to, že jsou tučnější. Recepty s nimi často tak sice vypadají zdravěji, ale kalorická hodnota mouky z oříšků je možná i vyšší, než když použijete mouku klasickou. Pro zpestření jsou určitě super, ale pokud by měly být jediným typem mouky, který budete používat pak je potřeba s tímto počítat. Oříškové mouky jsou bohaté na mikronutrienty, vlákninu, antioxidanty, omega-3 mastné kyseliny a další.

Víte, které mouky jsou zdravé? Ta bílá rozhodně ne! Ale jaké jsou alternativy?

V dnešním článku se zaměříme na surovinu, kterou mnoho z nás používá téměř denně. Řeč je o mouce. My si ukážeme, že to jde i zdravěji, bez klasické bílé mouky.

Řekněte STOP bílé mouce!

Je pravda, že naše populace neustále tloustne, přičemž jednou z příčin je nadměrné používání bílého rafinovaného cukru a na druhé straně používání bílé pšeničné mouky a především pak výrobků z ní.

Bílá mouka je vyráběna ze zrn, které byly zbaveny svrchního obalu, přičemž právě ten obsahuje vitamíny, minerály a především pak vysoké množství vlákniny.

Jedinou pravdou je, že bílá mouka je bohatá na látku zvanou gluten neboli lepek, který má jednu vlastnost, a to tu, že spolehlivě zalepuje střeva. Lepek se usazuje na stěnách střev, přičemž střeva se pak stávají nepropustnými pro další vitamíny a živiny.

Konzumací vysokého množství bílé mouky si zaděláváte na zdravotní problémy, jako jsou zahlenění, rýma, snížená imunita, problémy s trávením, průjem nebo naopak zácpa, nadváha, vyrážky a ekzémy, a mnoho dalších zdravotních neduhů.

Bílá mouka versus celozrnná mouka

Bílá mouka je oproti mouce celozrnné ochuzena o řadu vitamínů – obsahuje až o 60 % méně vápníku, 80 % méně železa, 80 % méně zinku, 85 % méně hořčíku a v neposlední řadě pak až o 85 % méně vitamínu B a E.

Toto ale není jediný problém, neboť celozrnnou mouku náš organismus mnohem rychleji a efektivněji tráví a získává z ní maximální množství zdraví prospěšných látek.

Organismus není uzpůsoben na trávení bílé mouky, díky které se do střeva dostává vysoké množství škrobu a lepku, které mají za následek množení plísní, což může vést až k poškození sliznice střev.

Zázračná vláknina

Vláknina patří mezi velmi významnou surovinu, která je důležitá pro správné fungování trávicího systému.

Dostatečný příjem vlákniny zrychluje trávení, čistí střeva, působí příznivě proti zácpě a v neposlední řadě na sebe váže škodlivé látky, dále má příznivé účinky na hemeroidy, snižuje hladinu krevního cukru a cholesterolu, pomáhá při redukci váhy a působí na kvalitu vlasů, nehtů a pokožky. Dospělý člověk by měl denně přijmout alespoň 30 g vlákniny.

Zdravé mouky s nízkým obsahem lepku

Špaldová mouka

Špaldová mouka se získává ze špaldy, neboli prastarého druhu nešlechtěné pšenice, která byla pěstována již před 8 000 lety v Egyptě.

Špaldová mouka obsahuje mnohem méně lepku než bílá pšeničná mouka, má vysoký podíl vlákniny až 9 % na 100 g, bílkovin až 15 % a tuku až 3 %. Z největší části je špaldová mouka tvořena sacharidy, a to až 70 %.

Špalda mouka má ve srovnání s klasickou bílou moukou mnohem vyšší podíl hořčíku, draslíku, fosforu, zinku, vápníku, vitamínu B, A a E.

Žitná mouka

Žitná mouka se vyrábí rozemletím celého zrna, a z toho důvodu si v sobě uchovává řadu důležitých živin. Obsahuje především vysoký podíl aminokyseliny lysinu, vitamínu B, E, železa a další.

Žitná mouka má opět vysoký podíl vlákniny, a je proto pro naše zažívání podstatně vhodnější, nežli mouka pšeničná.

Dle určitých výzkumů má žito příznivé účinky na naše zdraví, zejména nás pak chrání proti srdečním a cévním onemocněním.

Ovesná mouka

Oves je velmi bohatý na různé živiny, zejména pak na vitamín B, železo a fosfor. Oves obsahuje zdravé tuky a lehce stravitelné proteiny. Lehce si ji můžete vyrobit i doma pomletím ovesných vloček.

Ječná mouka

Ječná mouka se vyrábí ze zrn ječmene, který obsahuje vitamín B, vlákninu, zdravé tuky a řadu minerálních látek. Ječná mouka dodává organismu energii a pomáhá s bojem proti stresu. Neobsahuje příliš lepku a má příznivé účinky na zácpu.

Ovesná mouka a její zdravotní přínosy – proč a jak ji používat?

Bezlepkové mouky

Kukuřičná mouka

Kukuřičná mouka je vyráběna z kukuřičného zrna, které je bohaté na draslík, železo, hořčík, zinek, fosfor, vitamín A, C a E. Kukuřice je bohatým zdrojem vlákniny, sacharidů a kyseliny listové. Kukuřičná mouka má blahodárný vliv na trávicí trak a zácpu. Kukuřice je velmi lehce stravitelná, proto je vhodná jako součást redukčního jídelníčku.

Rýžová mouka

Rýžová mouka je speciálním procesem vyráběna z rýže. Je velmi lehce stravitelná a jedná se o velmi dobré zahušťovadlo. Rýže neobsahuje téměř žádný sodík, a je proto vhodnou potravinou podporující snižování krevního tlaku.

Lupinová mouka

Lupinová mouka je vyráběna z rostliny zvané lupina, což je luštěnina s vysokým obsahem bílkovin (až 35 %) a lecitinu. Lupinová mouka obsahuje pouze 30 % sacharidů s krátkým řetězcem.

Amarantová mouka

Amarantová mouka je méně známou potravinou, která obsahuje vysoce kvalitní rostlinné tuky, cukry a v neposlední řadě také vysoký poměr lehce stravitelné vlákniny.

Je velmi vhodnou potravinou zejména pro sportovce, vegetariány a vegany, neboť obsahuje vysoký poměr bílkovin.

Amarant má příznivý vliv na snižování cholesterolu, má velmi nízký glykemický index, a je tedy vhodný jako složka redukčního jídelníčku.

Pár bodů na závěr

  • Celozrnná mouka zásobuje organismus polysacharidy, díky kterým nedochází k výkyvům hladiny krevního cukru.
  • Celozrnná mouka obsahuje vysoké množství živin, zejména pak zdravé tuky, bílkoviny, vitamíny, minerální látky, stopové prvky a vysoké množství vlákniny.
  • Celozrnné potraviny jsou vhodné pro zařazení do redukčního jídelníčku, neboť obsahují minimum tuku a naopak vysoké množství vlákniny, která na dlouho zasytí.
  • Celozrnné výrobky mají pozitivní vliv na nervovou soustavu, jsou prevencí diabetu a snižují hladinu cholesterolu v krvi.
  • Celozrnné výrobky působí jako prevence proti vzniku některých druhů rakoviny.

13 nejlepších náhrad za klasickou mouku

Pokud chcete zvýšit nutriční hodnotu svého receptu, zvažte použití celozrnné mouky. Zrnko přirozeně obsahuje tři části: jádro, klíček a otruby. Celé zrnko ať už špaldové, pšeničné, případně žitné je přirozeně zdraví prospěšné.

Bílá mouka vzniká rozemletím tzv. obroušení zrna. Je to zrnko zbavené vrchní obalové části, tzv. otrub a klíčku.

Budete mít zájem:  Letní slevy v lékárnách: nakoupíte až o polovinu levněji

Bílá mouka je proto značně ochuzena o významnou část vitamínů, minerálních látek, neobsahuje vlákninu, a proto má tendenci lepit se na stěny střev a může způsobovat zácpu.

Celozrnná mouka naopak obsahuje všechny tři složky zrna. Otruby obsahují převážně minerální látky jako například magnézium, zinek, železo a vlákninu. Vláknina pomáhá metabolizovat cukry, cholesterol a napomáhá s vyprazdňování střeva.

Díky tomu, že otruby tělo déle tráví, pokrmy z celozrnné mouky zasytí na delší dobu. Proto, když pečeme z celozrnné mouky, stačí nám sníst pár kousků, kdežto z bílé mouky se člověk cítí většinou nedojedený.

Klíček obsahuje život a především vitaminy skupiny B, dále A, C, D a E vitamín a trávicí enzymy.

Výzkumy naznačují, že lidé, kteří pravidelně konzumují celá zrna, mají menší pravděpodobnost vývoje srdečních onemocnění, některých druhů rakoviny, cukrovky a dalších infekčních onemocnění. Celozrnnou moukou můžete nahradit bílou mouku, ale mějte na paměti, že má těžší konzistenci. I když je skvělá pro vydatné chleby a vdolky, nemusí být nejlepší volbou pro koláče a jiné lehké pečivo. Špalda je starobylé druh nešlechtěné pšenice. Díky tomu, že tento druh ještě neprošel žádným druhem šlechtění, zachovává si už po staletí vysoký obsah vitamínů, minerálů a vlákniny. Díky velkému množství prospěšných látek má celou řadu pozitivní účinků na náš organismus.

Špaldová mouka podporuje imunitní systém, zlepšuje trávení a zbavuje nepříjemné zácpy, působí proti chudokrevnosti, pomáhá předcházet záchvatům migrény, upravuje krevní tlak, normalizuje hladinu krevní cukru a snižuje vysoký cholesterol. Má schopnost vyživovat klouby, kosti a má vliv na kvalitu vlasů, nehtů a pokožky.

Výzkumy naznačují, že působí jako prevence proti rakovině a kardiovaskulárním onemocněním. Díky obsahu pomalých sacharidů se cukry ze špaldy vstřebávají do našeho těla postupně a nezpůsobují výkyvy krevního cukru. Proto si mohou špaldovou mouku bez obav dopřát i diabetici a lidé v redukci váhy.

Špalda je velmi odolná vůči škůdcům, takže není potřeba ji hnojit. Mouka z ní tak neobsahuje žádné chemikálie. Špaldová mouka obsahuje méně lepku než pšeničná mouka. Někteří celiaci ji snášejí dobře, jiní, s nižší tolerancí lepku, musí i tuto mouku vyřadit ze svého jídelníčku. Pro většinu lidí je velmi dobře stravitelná a neobsahuje žádné trávící obtíže.

Amarant je starobylé bezlepkové pseudo zrno. Obsahuje devět esenciálních aminokyselin a je dobrým zdrojem vlákniny, vitamínů a minerálů. Amarant obsahuje flavonoid rutin, který je vhodný při problémech se žílami, aminokyselinu lysin důležitou pro duševní zdraví, draslík, hořčík, zinek, mangan, železo, vápní, vitamíny B, C, E, selen, nenasycené mastné kyseliny, vlákninu a bílkoviny. Těch amarantová zrna obsahují mnohem více než běžné obiloviny. Je dokázané, že amarantová bílkovina přidávaná do tekutých výživ vede ke zlepšení bílkovinové rovnováhy u těžce nemocných lidí v rekonvalescenci a také u osob trpících potravinovými alergiemi, malých dětí a dospělých s celiakií.

Ačkoliv amarant technicky není zrno, amarantová mouka je vhodnou náhražkou za pšeničnou mouku v mnoha receptech. Stejně jako mouky z ostatní zrn je i amarantová mouka hustá a vydatná. Amarantová mouka by se měla při nahrazování vždy zkombinovat s nějakou jinou moukou, aby byl výsledek chuťově a konzistentně vyvážený.

Obsah amarantové mouky ve směsi by měl být podle zkušeností maximálně 30procentní. Pokud byste jí do směsi na přípravu nějaké suroviny přidali více, nebo dokonce pekli jen výlučně z ní, výsledek by byl velmi tvrdý. Amarantová mouka je vhodná zejména pro přípravu nekvašených druhů chleba a palačinek.

Fazolová mouka je velmi výživná. Je skvělou bezlepkovou náhražkou klasické mouky v některých pečených výrobcích. Fazole jsou dobrým zdrojem vlákniny, bílkovin a různých minerálů. Výzkumy ukazují, že pravidelná konzumace bobů může snížit hladinu cholesterolu. Fazole drží více vlhkosti a obsahují méně škrobu než pšeničná mouka. Černé fazole jsou nejvhodnější pro recepty, keré obsahují kakao, protože jejich tmavá barva bude v konečném produktu vidět. Ovesná mouka je celozrnná alternativa k pšeničné mouce. Oves neobsahuje lepek, ale obsahuje jeho protein avenin, který má některé podobné vlastnosti jako lepek. Výzkumy ale ukazují, že nežádoucí účinky na tuto ovesnou bílkovinu jsou vzácné.

Oves snižuje riziko onemocnění srdce, hladinu cholesterolu, pomáhá diabetikům, snižuje krevní tlak a krásně zasytí. Oves obsahuje vlákninu, mangan, selen, thiamin, fosfor, hořčík, železo, měď, zinek, draslík, folát, riboflavin, niacin, vitamín B6, vápník, vitamín E a K. Ovesnou mouku si můžete udělat i doma. Stačí rozmixovat ovesné vločky v kuchyňském robotu.

Quinoa má ve srovnání s ostatními zrny vysoký obsah bílkovin, vápníku a železa. Stejně jako amarant, obsahuje i quinoa děvět esenciálních aminokyselin a je bez lepku. Mouka z quinoy má ořechovou chuť a skvěle se hodí na muffiny nebo chleba. Má tendenci být velmi suchá, když je používána samostatně, proto je lepší ji kombinovat s jiným druhem mouky nebo velmi vlhkými přísadami. Obecně se doporučuje používat maximálně 20 procent mouky z quinoy. Rýžová mouka je bezlepková. Vyrábí se z hnědé nebo bílé rýže. Má neutrální chuť. Rýžová mouka se v porovnání s ostatními moukami výborně tráví. Často se používá jako zahušťovadlo v polévkách a omáčkách. Hodí se do koláčů i knedlíků. Rýžová mouka neabsorbuje tekutiny ani tuky tak rychle jako pšeničná mouka, proto mohou být výsledné produkty příliš mastné nebo mokré. Řešením je péct je trochu déle, aby stihly absorbovat kapalinu. Kokosová mouka je bezlepková. Kokosová mouka se může pochlubit vysokým obsahem vlákniny. Obvykle ji dobře snášejí lidé, které mají více alergií. Vzhledem k vysokému obsahu tuku a nízkému obsahu škrobu se při pečení chová odlišně než ostatní mouky na bázi zrna. Je vysoce absorbentní, takže jí budete muset používat méně, než když používáte pšeničnou mouku. Nejlepších výsledků dosáhnete použitím jedné třetiny šálku kokosové mouky na každý šálek pšeničné mouky. Mandlová mouka je bezlepková. Ocení ji všichni, kdo jsou alergičtí na ořechy. Má vysoký obsah bílkovin, vlákniny, vitamínu E a zdravých tuků. Při pečení se hodí na dorty a zákusky. Obvykle se ji používá 25 procent v kombinaci s jinými bezlepkovými moukami. Vzhledem k vysokému obsahu tuku může rychle zežloutnout, proto je potřeba ji uchovávat v dobře uzavřené nádobě v lednici a spotřebovat do několika měsíců. Hráchová mouka je bohatá na bílkoviny, vlákninu a vápník. Hodí se na pečení chleba nebo pizzy. Ideální je smíchat ji s tapiokovou moukou, kukuřičným škrobem a cizrnovou moukou. Díky tomu získá skvělou konzistenci i výživovou hodnotu. Hrachové mouky používejte zhruba 30 procent, aby nedošlo ke zvýraznění škrobové chuti. Pohanková mouka má silnou, výraznou chuť, proto je dobré ji kombinovat s ostatními bezlepkovými moukami v poměru 1:2-3 (1 díl pohankové mouky a 2-3 díly jiné bezlepkové mouky). Pohanka je nejlepším přírodním zdrojem rutinu. Obsahuje vápník, fosfor, draslík a hořčík. Je lehce stravitelná a nutričně bohatá. Využití nachází při pečení chleba a koláčů. Při pečení chleba a rohlíků se používá maximálně 1 šálek, což dodá pečivu celozrnnou chuť a texturu. Naopak při pečení jemných cookies nebo koláčů její použijte méně. Vynikající jsou z ní palačinky a lívance. Aby pohanková mouka vydržela dlouho čerstvá, doporučuje se skladovat ji ve vzduchotěsné nádobě na chladném místě. Kukuřičná mouka je často mylně zaměňována s kukuřičným škrobem. Zatímco mouka se mele z celého kukuřičného zrna, škrob se získává z části jádra endospermu. Kukuřičná mouka je bohatá na vlákninu, bílkoviny, vitamín B6, hořčík, železo a omega 6 mastné kyseliny.

Podle způsobu zpracování ji dělíme na: hrubou, jemnou nebo velmi jemnou. Kukuřičná mouka tvoří hlavní přísady při pečení mexických tortill nebo při přípravě polenty.

V našich končinách se používá při bezlepkové dietě na pečení kukuřičného chleba, při výrobě sušenek, tak bezlepkových těstovin. Pro svou jemně ořechovou chuť je také vynikající na vafle, muffiny a palačinky.

S oblibou se používá jako strouhanka při smažených jídlech.

Obecně platí, že jedna čajová lžička kukuřičné mouky nahradí 1 lžíci běžné mouky. Kukuřičnou mouku nekupujte do zásoby. Má tendenci zežloutnout a zhořknout, proto je dobré ji skladovat na chladném místě ve vzduchotěsné nádobě.

Sójová mouka se vyrábí rozdrcením sójových bobů. Existují tři typy sójové mouky: přírodní, s nízkým obsahem tuku (nízkotučná) a zbavena tuku (odtučněná). Všechny tři varianty, ať už s tukem nebo bez, jsou vždy bohatým zdrojem bílkovin.

Přírodně sójová mouka je bohatá na železo, vápník, fosfor, draslík, hořčík a několik vitamínů skupiny B. Sója jako taková patří mezi luštěniny. Z ostatních luštěnin vyniká vysokou hodnotou tuku a bílkovin.

Naopak má nízký obsah sacharidů. Používá se v pekařských a cukrářských výrobcích, mražených dezertech, masných výrobcích a jako náhražka masa ve vegetariánských výrobcích. Svým obsahem bílkovin zvyšuje nutriční hodnotu výrobků.

Strukturou je sójová mouka silnější než pšeničná.

Má typicky ořechovou, někdo by řekl fazolovou chuť. Je lepší ji proto používat v kombinaci s jinými moukami, aby se tato chuť zamaskovala. Sójová mouka může být použita na zahuštění polévek či omáček. Ze samotné sójové mouky se těsto velmi těžko vypracovává, protože obsahuje minimální množství škrobu. Při pečení ji můžete použít i jako náhražku vajec. (1 vejce = 1 lžička sójové mouky a 1 polévková lžíce vody). Pokud jí v receptu nahrazujete pšeničnou mouku, doporučuje se: 1 šálek pšeničné mouky = 1 šálek sójové mouky a 1/4 šálku bramborového škrobu. Na vysypání plechu ji nepoužívejte. Má tendenci se připálit a zhořknout. Autor: Liv

13 nejlepších náhrad za klasickou mouku. Vyzkoušejte bezlepkové a alternativní mouky. Jsou zdravé, výživné a pomáhají lepšímu trávení.Zdravá výživa

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector