Ošklivé, nepohodlné i nezdravé – proč podléháme módě?

Tento článek píšu, abych podpořila svou kamarádku Katku. Léta podléhala závislosti na nezdravém jídle. Dokud nepřišel bod, kdy už jídlo prokazatelně ruinovalo její zdraví. Když nemůžete vyjít schody bez lapání po dechu a vaše psychika se hroutí, je načase něco změnit. Možná si říkáte, že každý někdy funí do schodů. Co když se ale jedná jen o schody do prvního patra a vám ještě nebylo ani třicet let? Nastal čas na změnu…

Katka byla vždy vysoké a statné postavy. Nikdy nebyla jako tyčka a ani po tom netoužila. Se svou komunikativní povahou neměla problém získávat si přátele a nepotřebovala vypadat jako modelka z časopisu, aby o ni lidé stáli. Čím však byla starší, tím více v jejím životě přibývalo stresu a starostí.

Nejprve škola a rodinné problémy, potom práce, bydlení, vztahy, druhé zaměstnání a tak dále. Jednou z Katčiných radostí se stalo jídlo. Často si tvoříme rituály, které nás na konci náročného dne uklidní. Někdo zajde na pivo, někdo hraje počítačové hry nebo sleduje seriály, někdo si zapálí cigaretu a někdo se dosyta nají nebo dokonce přejí.

U Katky se tak z radosti postupem let stala starost – o zdraví.

Drogy všedního dne

I já sama jsem mnoho let měla takové rituály. Po práci jsem si sedla k televizi nebo k počítači, dala si večeři (často jediné pořádné jídlo toho dne) a sklenku vína.

Ve svém horším období jsem dokonce místo vína pila alkoholické koktejly a zajídala je smaženými brambůrky.

I dnes ráda relaxuju u filmu nebo seriálu a vím, že už si musím dávat pozor, abych si k tomu zcela automaticky nenalévala sklenici vína…

Proto moc dobře vím, co to je závislost na rituálech. Malé denní „chvilky pro mě“, kterými se odměňujeme za všechnu tu námahu nebo stres celého dne. Pomocí nichž si kompenzujeme nedostatek lásky v našem životě. Díky kterým se uklidňujeme a cítíme chvíli v pohodě.

Impulzem ke změně v mém případě byla především neustálá nespokojenost s tím, jak při svých pětaosmdesáti kilogramech vypadám. V případě Katky jsou však důvody vážnější: zdraví.

Je mnoho lidí, kteří svých pár kil nadváhy nosí šťastně a spokojeně a mají se rádi takoví, jací jsou. Tomu říkám vítězství svobodného ducha.

Pokud však vaše hmotnost začíná proti vaší vůli poškozovat váš pohybový aparát a funkce orgánů, je nutné si přiznat, že jste nemocní.

Nemoc = neschopnost změny

A protože žádná nemoc nelze doopravdy vyléčit jen „povrchově“, pomocí léků a mastiček, tak i nadváhu je nutné řešit pátráním po jejích vnitřních příčinách. Proč musíme jíst tolik, případně zrovna tyto nezdravé potraviny? Proč musíme jíst v noci, když bychom měli spát? Proč se nedokážeme ve vztahu k jídlu kontrolovat?

Je snadné podlehnout závislosti a potom se za to nenávidět. Místo nenávisti bychom se ale měli nad sebou zamyslet, jako bychom měli starost o své dítě nebo o svého nejbližšího přítele. S láskou a pochopením přemýšlet, jak nemocnému pomoci.

Možná máme náročnou práci, problémy ve vztazích, neseme si životem nejrůznější břemena z dětství, cítíme se nemilováni, nepochopeni, zraněni, ukřivděni nebo omezováni.

To, co nám chybí ke štěstí a rovnováze, si vynahrazujeme jídlem (případně dalšími věcmi). Jsou to sice pomíjivé okamžiky blaha a platíme za ně zhoršující se postavou a zdravotním stavem, ale přesto se jich nedokážeme vzdát.

Chuť je jen stav mysli

Prvním skutečně účinným uvědoměním, které jsem ve vztahu k závislostínu jídlu prožila, bylo zjištění, že „na jídle nezáleží„. Nemyslím tím, že nemusíme vůbec jíst. Myslím tím jen, že nejsme otroci svých chutí. Vždy, když jsem měla chuť se přejíst něčeho nezdravého, jsem si řekla: „Na jídle nezáleží.“ A kupodivu se mi po těle rozlila obrovská úleva. Poznání, že vlastně vůbec nemusím uposlechnout chutě, mi dalo pocit úžasné svobody.

Několik hodin prosezených u stolu s přáteli je možné strávit konverzací, vtipkováním, hraním her nebo třeba zpěvem, aniž by člověk neustále neuroticky sahal do mísy pro chipsy, přestože tělo vůbec nemá hlad.

Jak na to?

Možná si říkáte: „Na jídle nezáleží – co je to za hloupou frázi a jak mi to může pomoct?“ Někdy jsou zkušenosti opravdu nepřenositelné pouhým vyprávěním a je nutné si je prožít na vlastní kůži. Možná se u vás žádný velký obrat neodehraje hned napoprvé. Vyzkoušejte i další tipy a rady, jak dostat chutě pod kontrolu:

Jezte enzymy, vitaminy a minerály. Nutričně podvyživené tělo vysílá signály v podobě nekontrolovatelných chutí na nejrůznější zdravé, ale i nezdravé potraviny. Nejvíce enzymů a vitaminů naleznete v čerstvém ovoci a zelenině. Podívejte se na Zdravý talíř. Ovoce nebo zelenina by měly tvořit vždy polovinu porce.

Jezte preventivně. Nemá smysl vynechávat snídani, svačinu či oběd, i kdybyste neměli hlad. Tělo na nejezení přes den reaguje zpomalením metabolismu a větším ukládáním energie do tuku. Večeře by naopak měla být nejmenším hlavním jídlem dne. Před spánkem tělo už tolik energie nepotřebuje.

Mlsejte zdravě. Když si tělo odvykne na závislostní nezdravé potraviny, bude vám vysílat chutě na zdravé jídlo v podobě ovoce, zeleniny a podobně. Do té doby ale můžete najít určité kompromisy v podobě raw tyčinek, krekrů, dortíků i slaných pochutin bez emulgátorů, ztužených tuků, přemíry soli atd. Podívejte se také na moje raw recepty ????

Udělejte z mlsání hlavní jídlo. Nemáte rádi dogmata a striktní lpění na pravidlech? To je v pořádku. A právě pro udržení svobodného ducha je dobré občas svá vlastní „pravidla“ vědomě porušit. Když už si ale chcete dopřát pytlík brambůrků, zakomponujte ho jako součást hlavního jídla. Mlsání nemusí být navíc, ale může být místo něčeho jiného.

Najděte si nové rituály. Místo popcornu můžete u filmu chroupat kousky zeleniny nebo popíjet ovocný čaj. Místo tabulky čokolády vás možná uklidní horká vana a čtivá kniha.

Buďte svobodní

To nejdůležitější, o čem měl celý tento článek být, je na pohled prosté. Máme tak málo času soustředit se sami na sebe v přítomné chvíli, že si mnohdy ani nevšimneme svého závislostního jednání, anebo máme pocit, že s tímto jednáním nedokážeme bez pomoci nic udělat. Pomoc potom očekáváme zvenčí – od lékařů, psychologů, výživových poradců. Přestat být otrokem chuti je ale rozhodnutí. A to za nás nikdo jiný neudělá…

Důvod, proč jsme doposud takové rozhodnutí neudělali, je většinou prostý – zatím jsme nenašli odvahu.

Chce to kuráž zahodit všechny ty berličky v podobě malých každodenních závislostí, za které se schováváme před komplikovaným světem okolo nás a svým vlastním životem.

Je třeba překonat zvyk, pohodlnost i bezpečné předsudky. A jediný správný čas, kdy začít, je teď. A teď. A teď… ???? Katka už začala!

Informace o hubnutí nebo zdravé stravě se dozvíte například v těchto článcích (ale i mnohých dalších v sekci blog):

Podívejte se i na má videa

Jste z toho zmatení? Nedozvěděli jste se vše, co by vás zajímalo? Ráda vám s jídleníčkem poradím osobně na individuální konzultaci, nebo přijďte na moje kurzy

Přebírání textů:

•     tištěná média — přebírání nezměněných textů je zdarma s podmínkou uvedení zdroje
•     online média — je možné pouze přebrat upoutávku v délce perexu nebo jednoho odstavce a pro zbytek textu odkazovat na web www.najimseazhubnu.cz

Foto: AdobeStock, archiv autorky, Jan Zátorský, Mirek Lepeska

5 zdravých potravin, které ti rozhodně neprospívají

V dobré víře saháš každé ráno po sklenici čerstvě vymačkaného džusu, v obchodě si vybíráš zásadně dětskou šunku a sladíš agávovým sirupem v domnění, že uděláš něco pro své zdraví? Chyba lávky, víme, proč tyhle potraviny omezit nebo raději z jídelníčku vyhodit úplně.

100% džus. Čerstvý nebo pasterizovaný?

Říkáš si, že ovoce obsahuje plno vitamínů a čerstvý džus je tedy správná a zdravá volba?  Velký omyl! Ovoce je sice zdravé, ale také obsahuje velké množství kalorií a cukru. Stává se tak sladkou a kalorickou bombou, a to bys měla mít na paměti, pokud se snažíš shodit nějaké to kilo. Když už se bez něj neobejdeš, je lepší čerstvý nebo pasterizovaný?

Čerstvě vylisovaný džus

Jak již asi tušíš, čerstvě odšťavněný džus je lepší variantou. I ten však má své mouchy. Kromě zmiňovaného vysokého obsahu cukru, odšťavněním ovoce ztrácí poměrnou část vitamínů a přicházíš i o vlákninu. Nevýhodou fresh džusů je také množství ovoce, které do sebe pitím dostáváš. Vypiješ totiž mnohem více, než bys dokázala sníst.

Džus pasterizovaný

Džus, který je k dostání běžně v obchodech, zpravidla nemá s džusem téměř nic společného. Nauč se číst obaly, abys zjistila, jaký má podíl ovocné složky, možná budeš nemile překvapená.

Aby měl nápoj delší trvanlivost, výrobci z něj odstraní kyslík, čímž ovoce ztrácí svou chuť. Ta se musí něčím nahradit, a tak přichází na řadu přidání umělých příchutí, barviv a konzervantů.

Je jasné, že tady nemůže být o zdraví prospěšných látkách nebo účincích řeč.

Tip: Pokud máš chuť na džus, dej přednost zeleninovému. Zkus třeba kombinaci červené řepy a zázvoru. Je nejen zdravou volbou, ale i pomocník pro tvou štíhlou linii.

Zdroj: Shutterstock.com

Agávový sirup. Převlečený bílý cukr?

O škodlivosti bílého cukru teď slyšíš ze všech stran, takže není divu, že přecházíme na zdravější formy slazení. Jednou z nich je i agávový sirup.

Ale je to opravdu zdravá náhrada cukru? Pravdou je, že téměř ze všech těchto sirupů jsou díky výrobnímu procesu   odstraněny všechny živiny a zůstává fruktóza. Ta se ve tvém těle mění na nežádoucí tuk, a to dokonce ze čtyřiceti procent.

Při nadměrné konzumaci tak tato “zdravá” potravina způsobuje obezitu či onemocnění srdce a cév stejně jako obyčejný cukr.

Tip: Vyzkoušej přírodní stévii.

Mýtus jménem Dětská šunka

Že dětská šunka je zdravější či kvalitnější než ta běžná? Omyl! Jedná se pouze o chytrý marketingový tah. Dětská šunka obsahuje stejné množství dusitanů a soli jako ta běžná. A pokud opravdu obsahuje méně soli, má mnohem kratší trvanlivost a stává se pastvou pro nejrůznější viry, bakterie či plísně. Aby tomu výrobci zabránili, přidávají do šunky konzervanty.

Tip: Nerozlišuj dětskou šunku od běžné, ale hlídej si podíl masa. Kvalitní šunka by měla obsahovat minimálně 90 % masa.

Nízkotučné a netučné výrobky pro tvou štíhlou linii? Zapomeň!

Nízkotučné nebo netučné potraviny rovná se cesta ke štíhlému tělu. Také tomu věříš? Neměla bys! Jogurt bez tuku či nízkotučná zmrzlina totiž znamená v překladu produkt plný umělých sladidel.

Když se z potravin odeberou tuky, ztrácí svoji chuť, a proto výrobci sahají po cukru, soli a dalších přídavných látkách, které nízkotučným potravinám sice vrací chuť, ale tvému tělu rozhodně neprospívají, a to nemluvíme o ničivém účinku na tvou štíhlou linii.

Tip: Nesahej po netučných výrobcích, ale hlídej si obsah cukru a nasycených tuků, které jsou pro fungování tvého těla naprosto nezbytné.

Sója aneb Všeho moc škodí

Sója se stala, nejen pro vegetariány, velmi vyhledávanou, chutnou a zdraví prospěšnou náhradou masa. Avšak i u sóji platí pravidlo – všeho s mírou.

Sója je totiž pro tvé tělo velmi těžko stravitelná, způsobuje nadýmání a navíc obsahuje látky jako jsou fytoestrogeny, které vyvolávají onemocnění štítné žlázy, podle některých odborníků dokonce i rakovinu prsu. U mužů zhoršují kvalitu spermatu, což může vést až k neplodnosti.

I když nejsi vegetariánka, měla by ses mít na pozoru, protože sóju najdeš i v různých cukrovinkách, pečivu či instantních polévkách.

Tip: Vybírej si spíše zakysané sójové produkty, které mají lepší stravitelnost a obsahují menší množství škodlivých látek.

Kterou z uvedených potravin jsi dosud považovala za zdravou? A která tě v našem výčtu nejvíc překvapila? Napiš nám do diskuze, co si o tom myslíš. Těšíme se na příspěvky.

Foto: Shutterstock.com

10 důvodů, proč nejíst polotovary

Byli jsme vedeni k víře, že zpracované potraviny nám dají odpověď v dnešním uspěchaném životě. Smutnou skutečností je, že zpracované produkty jsou všude, kam se podíváte, a je stále těžší se jim vyhnout.

Zpracované potraviny jsou také mnohem pohodlnější na přípravu. Je tak mnohem snazší upéct dort z krabičky, když smícháte suchou směs s vejcem a trochou oleje. Ale jaká je cena za toto zdánlivě velké pohodlí ?

1. Zpracované potraviny jsou návykové a mohou způsobit přejídání

Potraviny se skládají ze sacharidů, bílkovin, tuků, vlákniny a vody. Pokud jsou potraviny zpracovávány průmyslově, například vláknina, voda a živiny jsou odstraněny a v ostatních případech naopak jsou ingredience koncentrovány. V každém případě, zpracování mění způsob, jakým jsou metabolizovány a zužitkovány v těle.

Konzumace zpracovaných nebo vysoce koncentrovaných potravin může uměle stimulovat dopaminové neuropřenašeče, který vyvolávají závislost. Tímto způsobem budete jíst potraviny, kterým chybí živiny a vláknina, ale vytvoří příjemný pocit. Závislost na jídle začíná tak, že se cítíte dobře, když jíte tyto potraviny a vytváří pocit, že lépe chutnají.

Toužíte zažít tento příjemný pocit znovu a znovu a je to tady … takto začíná závislost na potravinách.

2. Zpracované potraviny vedou k obezitě

Přísady přidávané do zpracovaných potravin, jako je sirup s vysokým obsahem fruktózy, cukru a MSG (glutamátu), jsou spojeny k nárůstem tělesné hmotnosti a obezitou.

V nové studii by dětská obezita mohla být snížena o 18 procent , a to pouhým zákazem reklam na sladkosti během pořadů pro děti.

Australská vláda jedná ve větším zájmu o zdraví svých dětí, a televizní reklamy propagující sladkosti pro děti byly zakázány před několika lety.

3. Zpracované potraviny často obsahují složky, které nerespektují princip správné kombinace jídel

Tyto nesprávné kombinace v polotovarech vedou k nízké energii, špatnému trávení, nemocím, překyselení a přibývání na váze. Například zmrazené maso a sýr v pizze.

Sýr (mléčný produkt), maso (živočišné bílkoviny ) a korpus pizzy (obilnina-mouka) je kombinace, která je katastrofou na váš trávicí systém.

Neprojeví se třeba hned, ale až za pár let nemocí, kterou si vůbec se špatnými kombinacemi nespojíte.

4 . Zpracované potraviny přispívají k nevyváženému vnitřnímu ekosystému

Porušená mikroflora vede k zažívacím problémům, přejídání, nemocím a chorobám. Prospěšná mikroflóra nemůže přežít v trávicím traktu, který je atakován nezdravou stravou. Prospěsné bakterie se živí potravinami z přírody a nikoli umělou hmotou.

5 . Strava s vysokým obsahem zpracovaných potravin může vést k depresi, problémy s pamětí a změnami nálad

Složky ve zpracovaných potravinách jsou často nejlevnější a bez výživových hodnot.

Například rafinované tuky a oleje používané ve zpracovaných potravinách nahrazují zdravé esenciální mastné kyseliny nezbytné pro zdravou hladinu cukru v krvi, náladu a paměť.

Vaše srdce, hormony a mozek poškozujete, pokud se rozhodnete jíst tyto tuky a oleje . Místo toho raději vybírejte organické, nerafinované za studena lisované tuky a oleje.

6 . Zpracované potraviny jdou často ruku v ruce s životním stylem fast-foof

Většina lidí si volí pohodlí, zejména v dnešním uspěchaném životě? Lidé tak ztrácejí kontakt s přirozenou chutí potravin, což často vede k nárůstu tělesné hmotnosti. Navíc stres vysílá špatné signály do vašeho trávicího systému, který by měl být v klidovém režimu, aby trávil správně.

7 . Popisy na obalech zpracovaných potravin jsou často zavádějící a mají škodlivé účinky na zdraví

Mnohé názvy a tvrzení jsou klamavé, například “ bez cukru“ znamená, že obsahuje umělá nebo náhradní údajně zdravá sladidla jako agáve, sirup s vysokým obsahem fruktózy.Kromě toho mohou výrobci skrývat, že se jedná o GM (geneticky modifikovanou) potravinu a škodlivé látky , jako je glutamát označují slovy jako „přírodní látky určené k aromatizaci“ nebo „schválené koření“.

8. . Strava s vysokým obsahem zpracovaného masa (párky v rohlíku, mleté maso) jsou spojeny s různými formami rakoviny

Jedním z důvodů rizika rakoviny je používání konzervačních prostředků používaných při zpracování masa. Řada studií spojila zpracované maso s rakovinou z mnoha dalších důvodů.

“ Zpracované maso obsahuje vysoký obsah soli a tuku. Kromě toho jsou chemické látky jako dusitany přidávány pro zvýraznění barvy a zabránění kontaminace.

Dusitany se mohou v žaludku změnit na karcinogenní nitrosaminy.

9. Jíst příliš mnoho zpracovaných potravin může vést k neplodnosti a podvýživě

Zpracované potraviny, například obilí, neobsahují důležité vitamíny a živiny, které vaše tělo skutečně potřebuje. Tyto zpracované potraviny lze jíst ve velkém množství a přitom být podvyživení. Studie na zvířatech ukázaly, že konzumace této stravy po více než tři generace způsobuje konec reprodukce. Dnes je neplodnosti na vzestupu.

10. Zpracované potraviny mají dlouhou trvanlivostí , ale zkracují lidský život !

Chemické látky, přísady a konzervanty přidávané do zpracovaných potravin umožní, že výrobek vydrží dlouhou dobu bez žluknutí, a zvýrazní chuť jídla . Výrobci potravin tráví čas, peníze a výzkum na vývoji krásného obalu a strategii k prodloužení trvanlivosti, s malým zájmem o to, jak potraviny ovlivní váš život či zdraví.

df

Pro zdravé stravování stačí používat zdravý rozum

Problém je móda extrémních diet, ať jsou to ketodiety, nebo třeba striktní raw stravování. Vadí mi zejména osočování, že obecná výživová doporučení jsou špatná a zastaralá.

Klasická výživová pyramida a selský rozum by podle Ivy Hrnčíříkové z Fakulty sportovních studií MU měly zdravému člověku v zásadě stačit k tomu, aby si dokázal naordinovat jídelníček, který mu prospěje.

Garantka studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu však jedním dechem dodává, že v záplavě informací a módních diet je pro řadu lidí čím dál tím těžší rozpoznat, co je vlastně dobré a co špatné.

Když se podívám na rady autorit na výživu, zdá se mi, že se to vesměs dá shrnout tak, že jíst můžeme vlastně cokoliv, jen to musí být v rozumném množství. Korigovala byste to nějak? V zásadě s tím souhlasím. Střídmost je základní pravidlo.

Určitě bych ale lidem neřekla: Jezte cokoliv. Člověk by měl přemýšlet nad tím, jaké potraviny, v jakém množství a v jakou denní dobu přijímá.

Respektive měl by se nad tím zamyslet a ideálně se vnitřně nastavit tak, aby to začal dělat přirozeně a zas tolik na to už myslet nemusel.

Takže neexistuje jednoduchá rada? Jak se to vezme. Základní doporučení jste se dozvěděl už ve školce, kde vám přímo ve třídě nebo v šatně visela ona klasická výživová pyramida. A ta doporučení jsou vlastně docela banální.

Nenajdete tam uzeniny, masové konzervy nebo pochutiny jako chipsy nebo pop-corn, sušenky, oplatky… Jenže běžná dospělá populace se tím neřídí, přestože aspoň z mého pohledu nejde o nic složitého.

Kdyby se tím řídila, tak bychom si ušetřili spoustu problémů s nadváhou, s pocity únavy a vyčerpání a dalšími zdravotními komplikacemi.

Potraviny, které jste vyjmenovala, jsou ten hlavní problém? To, že si dáte občas nějakou uzeninu nebo sušenku nebo prostě nějakou potravinu, která nepatří do skupin uvedených ve výživové pyramidě, neznamená, že si hned ničíte svoje zdraví. Ale prostě by takové potraviny neměly ve vašem jídelníčku převažovat.

Jak to děláte vy sama? Jíte podle nějakých tabulek? Nehlídám si to nijak přesně. Nepočítám si kalorie, nesleduju striktně svůj energetický příjem, ani nevím, kolik přesně vážím.

Vím ale, že pro to, abych byla zdravá a zvládala pracovní vypětí, je důležité udržet si přirozený stravovací režim. Nejsem nicméně typ člověka, který by nad sebou musel držet bič, aby jedl pětkrát denně a uhlídal si porce ovoce a zeleniny.

Je to pro mě tak automatické, že si prostě nekoupím bagetu v automatu nebo párek v rohlíku. Jednoduše to nejím. Snažím se taky pravidelně sportovat, chodit pěšky, když je to možné, a vůbec všímat si, jak a na co reaguje moje tělo.

To říkám i klientům ve výživové poradně: Když nedodržíte nastavená pravidla, cítíte se unavení, vyhodnoťte, co jste udělali špatně a mimo režim.

Co je ten okamžik, kdy by si člověk mohl říct, že je dobré zajít za výživovým poradcem? Když tedy vynechám to, že jsem nemocný nebo trpím nadváhou.

Doporučila byste to třeba i člověku, který se cítí relativně v pořádku?

Pracuju v poradně při Masarykově onkologickém ústavu a v poslední době se nám tam objevují lidé, kteří se přicházejí jen poradit v tom smyslu, že jsou zahlcení různými informaci z novin, časopisů, z internetu, kde se objevují všelijaká extrémní nebo alternativní výživová doporučení. Pro čím dál víc lidí začíná být těžké racionálně a logicky vyhodnotit, jestli jsou informace správné nebo ne, pochybují o tom, jaký výběr nebo množství potravin je vhodné. Takže ano, může mít smysl si připravit nějakou sadu otázek a na hodinu do takové poradny přijít, i když nemáte zrovna žádný problém, ale jen přemýšlíte nad tím, co to vlastně znamená žít a jíst zdravě. Když vám na tom záleží, může vás to uklidnit nebo ujistit v tom, že postupujete dobře.

Koluje mezi lidmi něco, s čím za vámi často chodí a musíte to vyvracet? Problém je móda extrémních diet, ať jsou to ketodiety, nebo třeba striktní raw stravování. Vadí mi z těchto stran zejména osočování, že obecná výživová doporučení jsou špatná a naprosto nevhodná a zastaralá.

Přitom, když se podíváte do výživové pyramidy, tak je tam až 30 procent potravin doporučeno konzumovat v syrovém stavu, tedy raw. Je skutečně nesmysl, že klasická výživová doporučení příliš lpí na technologickém zpracování potravin, jak někdy zaznívá.

Nesmysl je ale samozřejmě říkat i to, že zpracování potravin je v principu špatné.

Lidé jsou často zmatení z agresivní manipulace některých výrobců a distributorů, kteří se nestydí říkat věci jako, že když nebudete konzumovat jejich výrobky, budete nemocní a dostanete rakovinu nebo tak něco. Případně nemocným lidem slibují, že se vyléčí.

To je naprosto za hranou a upřímně mě to děsí. Diety postavené na vynechávání nějaké základní potraviny nebo doplňcích stravy jsou něco, u čeho by se měl zdravému člověku v hlavě rozsvítit vykřičník. Můžete hazardovat se svým zdravím nebo naletět podvodníkům.

Doplňky stravy jsou obecně dost kontroverzní téma ve smyslu prokazatelnosti jejich účinků. Jaký máte názor na jejich užívání? Ve výživě málokdy dostanete jednoznačnou odpověď, takže paušálně říct doplňkům stravy ne, je nesmysl, ale rozvaha je samozřejmě na místě. Už název „doplňky stravy“ napovídá, že je to něco na doplnění. Nemají tedy výživu zastoupit nebo nahradit.

Můžou být důležité v okamžiku, kdy nejsme schopni plnohodnotně uspokojit potřeby našeho těla, pokud jde o nějaké typy živin nebo látky. Typicky se využívají při nemocích nebo po nich, třeba když potřebujete zvýšený příjem některých vitamínů, minerálních látek. Podobně můžou být vhodné při těhotenství nebo při zvýšených fyzických nárocích.

Obecně prostě v době, kdy máte nějaký fyzicky výjimečný stav.

Pro běžnou populaci můžou dávat smysl třeba doplňky, které obsahují důležité omega 3 nenasycené mastné kyseliny, jež v našich končinách z běžné spotřeby ryb a dalších potravin nejsme schopni dostat nad nejspodnější hranici doporučeného příjmu.

Podobně je to s vitamínem D, který může být vhodné do stravy doplnit zejména v částech roku, jako je podzim nebo zima, kdy svítí méně slunce.

Je to vitamín hodně důležitý pro imunitní systém, ale v našich zeměpisných podmínkách se nám ho po velkou část roku příliš nedostává.

Co užívání doplňků při sportování? Tam samozřejmě doplňky stravy dávají ještě větší smysl. Jsou součástí tréninkového procesu u sportovců s vysokou zátěží.

Poněkud paradoxně je ale stále víc využívají rekreační sportovci, kteří ovšem nepodstupují tolik tréninkové zátěže a mají víc času na regeneraci, takže je vlastně mnohdy nepotřebují.

Naopak vrcholoví sportovci s nimi často nepracují, protože se obávají obsahu zakázaných látek nebo nechtějí experimentovat. Právě u nich, protože podávají extrémní výkony, to je ale velmi vhodné, aby zlepšili a urychlili regenerační proces.

Je teď módní vlna nahrazovat kravské mléko mandlovým nápojem. Přitom když se podíváte na jeho složení, je to jednoduše řečeno oslazená voda.

O zdravé výživě nebo obecně o zdravém životním stylu se někdy poněkud kriticky říká, že je to výsada lidí s vyšším příjem. Souhlasíte s tím? Specializované prodejny zdravé výživy se někdy rády profilují jako obchody s luxusním zbožím, to je fakt, takže pokud byste se rozhodl, že budete nakupovat jen tam, tak ano, je to drahé.

Na druhou stranu zdaleka ne všechno, co tyto obchody nabízí, je opravdu zdravé, a zároveň to, co je drahé, nemusí být nutně to nejlepší. Nejzákladnější potraviny, žádné polotovary nebo instantní výrobky, přirozený jídelníček, ty jsou pro nás podle všeho nejvhodnější.

Ovoce, zelenina, celozrnné čerstvé pečivo, jako je žitný chléb, mléčné výrobky, luštěniny, to nejsou žádné luxusní drahé potraviny.

Máte nějaký konkrétní příklad pro srovnání? Je teď třeba módní vlna nahrazovat kravské mléko mandlovým nápojem, jehož litr stojí až 60 korun.

Přitom když se podíváte na jeho složení, je to zjednodušeně řečeno oslazená voda, která má ve sto mililitrech asi dva gramy bílkovin. V kravském mléce je to šest až osm gramů. Podobně je to s množstvím vápníku, což je jedna z látek, kvůli které kravské mléko pijeme.

V mandlovém nápoji je ho přesně nulové množství, zatímco v půl litru kravského je doporučená denní dávka. A tak by se dalo pokračovat. Prostě to, co se někdy tváří jako zdravá a vhodná alternativa, je vlastně úplně zbytečné.

K tomu, abyste dodržoval zdravou výživu, vůbec nijak extrémně hluboko do kapsy sahat nemusíte, stačí používat zdravý rozum a jíst úplně základní potraviny.

Když už jste načala to kravské mléko – kde se podle vás vzal aktuální odpor vůči němu? Všechno to, co se děje kolem nás, pokud jde o potraviny a nápoje, je do velké míry výsledek působení určitých zájmových skupin, které potřebují, aby spotřeba něčeho klesala nebo zase stoupala. Potravinářství je obrovský byznys.

Vezměte si třeba naprosto absurdní paniku vyvolanou kolem spotřeby a ceny másla. Kdybychom tady měli podvýživu a máslo byla základní nebo jediná komodita, skrze kterou přijímáme tuky, tak by to bylo pochopitelné. Ale my v současné době žijeme v takovém nadbytku a blahobytu, že máme za máslo deset různých možných alternativ.

Takže když bude máslo drahé nebo nebude vůbec, nijak to neovlivní náš zdravotní stav.

Vraťme se ještě k té nákladnosti zdravého životního stylu. Co dostupnost sportovních aktivit? Ke zdravému životnímu stylu pohyb samozřejmě patří.

Víte ale, co světová zdravotnická organizace doporučuje jako základní pohybovou aktivitu? Chůzi. Každý z nás by měl denně v průměru svižně ujít aspoň deset tisíc kroků.

A to není zase tak moc, ono skoro stačí vynechat poslední zastávku tramvaje po cestě do a z práce a doplnit nějakou chůzi během dne.

Další věc týkající se peněz je i to, že jíme moc. To, co lidé v Česku vnímají jako běžnou porci jídla, je často i násobek doporučené dávky. Velkou úsporu by domácnosti taky udělaly, kdyby nekupovaly tolik pochutin a slazených nápojů. To všechno se dá vynechat.

Ve vztahu ke zdraví je velký problém nejen české populace také kouření, což je samo o sobě docela nákladná záležitost. Nekouřit vás nic nestojí. Podobně je to s alkoholem, ideální je samozřejmě žádná nebo aspoň střídmá spotřeba. Češi přitom patří k největším konzumentům alkoholu na světě.

Tady se opravdu nepije na zdraví.

Takže kdybychom toto všechno dodržovali, není vůbec potřeba draze nakupovat ve zdravých výživách a vynakládat finance na „zázračné doplňky stravy“ a „moderní sportovní vymoženosti“.

Bohužel jsme už úplně ztratili představu o tom, co je vhodné a zdravé. Na druhou stranu je důležité, abychom pohyb do denního režimu zahrnovali.

Záleží na našich zdravotních omezeních, můžeme se nechat odborně vést specialistou na pohyb.

Podle čeho vybrat výživového poradce? Naše poradna při Masarykově onkologickém ústavu, a je to velká zásluha profesorky Zuzany Derflerové Brázdové a primářky Milany Šachlové, funguje už nějakých 14 let a byla poměrně dlouho v Česku jediná.

I dnes pořád patří spíš mezi výjimky, takže bohužel nemůžu lidem úplně doporučit, aby vyrazili do nejbližšího lékařského zařízení. Každopádně existuje síť nutričních terapeutů, kteří působí jak v zařízeních zdravotnických, tak mimo.

A dále absolventi například našeho oboru, kteří poskytují poradenství jak ve výživě, tak v pohybu.

Vy sama jste na fakultě garantkou oboru Regenerace a výživa ve sportu. Jeho absolventi se tedy stávají výživovými poradci? Kvalifikaci pro to mají, takže někteří určitě.

Naše bakaláře připravujeme nejen k tomu, aby byli schopní pracovat s vrcholovým sportovcem a na základě dat od lékaře a fyzioterapeuta dokázali navrhovat kompenzační a regenerační techniky vedoucí ke zlepšení výkonu, ale chceme, aby uměli pracovat i s rekreačními sportovci nebo běžnou populací, ať už jsou to lidé obézní nebo třeba s cukrovkou.

Další stupeň vzdělání pak představuje navazující magisterský obor Aplikovaná kineziologie, kde jdeme více do hloubky a studenty vedeme k tomu, aby dokázali pracovat s osobami s tělesným nebo mentálním handicapem nebo s lidmi s chronickými komplikacemi.

Právě tam využíváte vaší vazby na Masarykův onkologický ústav a Fakultní nemocnici Brno? Přesně tak.

Na katedře podpory zdraví máme úžasný projekt, intervenční pohybový program pro onkologické pacienty, v němž studenty vedeme k tomu, aby se spolupodíleli na pohybových aktivitách a výživovém poradenství pro lidi po rakovině.

Společně jim pomáháme dostat se do běžného života po velmi náročné terapii. Je to stále dost opomíjená věc, pacienti si to velmi chválí a studenti získávají užitečnou zkušenost.

Zní to jako, že vás hodně naplňuje pomáhat lidem. Co vás vlastně k této profesi přivedlo? Mám dlouhodobě pocit, že moje místo je v poradenství nebo v pomáhajících profesích. Jsem proto i v Lize proti rakovině Brno, kde jsem od roku 2010 předsedkyní.

Původně jsem chtěla být lékařkou, jenže ve čtvrtém ročníku na gymnáziu jsem měla nějaké zdravotní komplikace a věděla jsem, že nebudu schopná se připravit na přijímací řízení na lékařskou fakultu. Protože jsem ale tíhla k biologii a chemii, tak jsem hledala něco, kde by byly tyto předměty zahrnuté.

Nakonec padla volba na ekonomiku a hygienu výživy ve Vyškově, kterou má vystudovanou i můj táta. Už v prvním ročníku si mě tam vyhlédl profesor Březina, velmi přísný a náročný člověk, který mě ale naprosto nadchnul.

Důležitý byl také vliv docenta Šimůnka, který nás učil některé předměty a kterého jsem pak i následovala ve svém postgraduální studium na ústav preventivního lékařství na Masarykovu univerzitu.

Takže jste se nakonec na tu lékařskou fakultu přece jen dostala. (smích) Trošku oklikou. Ale jsem za tu šanci dodnes ráda. Přivedla mě tam, kde jsem dnes. Působení na univerzitě člověku dává obrovské možnosti.

Třeba šanci potkávat zajímavé lidi z oboru jako například profesoři Michal Charvát, Jan Novotný, Zuzana Brázdová Derflerová a Drahoslava Hrubá nebo paní primářka Milana Šachlová a kolegyně Kateřina Kapounková, které jsou mým velkým vzorem. A taky se pořád rozvíjet a neupadat do stereotypu.

Jen díky tomu jsem se dostala k úžasným projektům, které jsou v současné době už značkou, jako bylo zakládání fakulty sportovních studií, ustavovaní oboru Regenerace a výživa ve sportu nebo poradny na Masarykově onkologickém ústavu.

Milujete tučná jídla? 6 varovných příznaků, že už jich má tělo dost

„Nadměrný příjem nevhodných tuků je spojen nejen s rizikem vzniku nadváhy a obezity, ale také s nemocemi srdce a cév nebo s rozvojem některých typů nádorů,“ říká Ing. Hana Málková z iniciativy Stop obezitě.

Háček je v tom, že tyto zdravotní problémy přicházejí plíživě, aniž bychom si to uvědomovali. Lidský organismus ale naštěstí umí dát najevo, že je přesycený tuky, a to dřív, než je pozdě.

Jakých příznaků si tedy všímat? Zbystřete, jakmile vaše tělo začne vykazovat následující symptomy:

Kila jdou nahoru

V první řadě si pamatujte, že tuky jsou bohaté na kalorie a mají jich dokonce dvakrát tolik než cukry a bílkoviny. Jinými slovy, 1 gram sacharidů obsahuje 4 kalorie, zatímco 1 gram tuku 9 kalorií. To znamená, že jakmile začnete jíst víc nezdravých tuků, vaše stravování se neblaze podepíše na vaší váze.

Hladina cholesterolu stoupá

Lidé, kteří konzumují nadměrné množství nasycených tuků, mají tendenci vykazovat zvýšení hodnot LDL cholesterolu, tedy toho špatného cholesterolu. Pozor, lidé, kteří dodržují keto dietu, jsou obzvláště náchylní k tomu, aby měli hladinu LDL vyšší než normální, protože primárně jedí právě tuky.

Dech začne zapáchat

Pokud využíváte tuk jako primární zdroj energie, produkujete ketony, což vede k tomu, že váš dech začne zapáchat. Mnoho lidí, kteří dodržují dietu s vysokým obsahem tuků a výrazně sníženým příjmem sacharidů, si musí čistit zuby několikrát denně, aby tento vedlejší účinek zmírnili.

Dostaví se zažívací potíže

Pokud jíte stravu bohatou na tuky, je pravděpodobné, že v ní zároveň chybí dostatek zeleniny, ovoce či celozrnných potravin, což jsou skvělé zdroje vlákniny. Jakmile ji ze stravy vyloučíte, můžete začít trpět zácpou a dalšími trávicími problémy. Je to také častý příznak u lidí, kteří jí příliš mnoho masa.

• O nejčastějších nemocech zažívání čtěte zde.

Zhorší se soustředění

Kvůli vysokému obsahu tuků ve stravě budete často unavení, a nejen to. Vědci zjistili, že už pár dní nezdravého stravování otupuje duševní schopnosti. Budete se cítit otupělí a ospalí, což se odrazí na vašich pracovních výkonech a dalších každodenních činnostech. S tímto problémem ovšem souvisí i střídání nálad a zhoršení paměti.

Dopřejte své paměti trénink. Více čtěte zde.

Objeví se akné

Právě jste snědli talíř chipsů a na tváři se vám začnou objevovat pupínky. Neptejte se proč, právě jste našli souvislost. Když jíte potraviny s vysokým glykemickým indexem, zvyšuje se produkce kožního mazu, což přispívá k ucpání pórů. Pozor, podobně se projevuje i strava s vysokým obsahem sacharidů.

Vše o akné v dospělosti čtěte zde.

Kolik tuků denně sníst?

Z celkového denního energetického příjmu by měly tuky tvořit zhruba 30 %, jejich absolutní denní příjem by nikdy neměl klesnout pod 50 g. Je však důležité vybírat ty správné tuky a ty nevhodné naopak omezit. 

„Kvalitní tuky jsou nejdůležitější živinou našeho jídelníčku, v minulosti vychvalovanou i haněnou, doporučovanou i zakazovanou,“ říká MUDr.

David Frej, který se dlouhodobě zabývá léčbou chronických, zejména civilizačních onemocnění. „Zdravé tuky zastupují především omega-3 a omega-9 mastné kyseliny.

Regulují veškeré biologické funkce, činnost srdce a cév, imunitní systém, nervový systém i činnost pohlavních orgánů,“ vysvětluje lékař.

Mezi potraviny obsahující zdravé tuky patří například olivy a olivový olej, hořká čokoláda a kakao, ryby, zvěřina, luštěniny, máslo ghí nebo ořechy a semínka.

Kterým tukům se vyhnout?

Zkratka pro „trans mastné kyseliny“ se pod názvem „trans-tuky“ objevuje v potravinách, které obsahují částečně hydrogenované rostlinné oleje. To jsou pro vás nejhorší tuky, kterým bychom se měli vyhýbat obloukem. Najdete je zde: 

• smažené jídlo (hranolky, koblihy, smažené rychlé občerstvení)
• margarín
• rostlinný tuk
• pečivové potraviny (sušenky, koláče, pečivo)
• zpracované svačiny (krekry, popcorn do mikrovlnky)

1. Nasycené tuky: Méně je více

Většina nasycených tuků jsou živočišné tuky, které můžeme konzumovat, ale v omezeném množství. Nacházejí se v mase a mléčných výrobcích s vysokým obsahem tuku. Mezi zdroje nasycených tuků patří:

• tučné kusy hovězího, vepřového a jehněčího masa
• tmavé kuřecí maso a drůbeží kůže
• mléčná jídla s vysokým obsahem tuku (plnotučné mléko, máslo, sýr, zakysaná smetana, zmrzlina)
• tropické oleje (kokosový olej, palmový olej, kakaové máslo)
• sádlo

Autor: Marie Bezděková